Ka dinál Di ichš ejn ajeho z ahy
křímské ku ii e s ě le dopisů
ří papežských nunciů (1621–1634)
Zdeňka Ho áčko á
CARDINAL DIETRICHSTEIN AND HIS RELATIONS WITH THE ROMAN CURIA
IN LIGHT OF THE LETTERS OF THREE PAPAL NUNCIOS (1621–1634)
This ex add esses he issue o he communica ion and ela ions o h ee papal nuncios, who we e
sen o he impe ial cou in Vienna be ween 1621 and 1634, wi h he ca dinal and bishop o Olomouc,
F anz on Die ichs ein. The wo k is based on ex an I alian le e s sen by he nuncios o he ca -
dinal in Mo a ia and ou lines he a eas o hei mu ual coope a ion. I also assesses Die ichs ein’s
a i ude owa ds he papal cu ia in he gi en ime pe iod, aking in o accoun he issue o he ca -
dinal’s mul iple loyal ies.
KEYWORDS:
F anz on Die ichs ein; 17 h cen u y; nuncios; papal cu ia; mul iple loyal ies; e-Ca holicisa ion
Ka dinál aolomoucký biskup F an išek Di ichš ejn byl jedním znejdůleži ějších ak-
é ů poběloho ského dění unás. Velkého ýznamu jeho osobnos i dodá á ak , že od
oku 1621 s ál jako gube ná o čele Mo a y. Zpozice ysokého cí ke ního hodnos-
áře a li ného poli ika působil na Mo a ě během bouřli é doby, kdy se české země
s aly jedním zbojišť ehdy p obíhající řice ile é álky. Ži o ika ié a F an iška zDi-
ichš ejna byly ím o e opským kon lik em značně o li něny. Po ážka s a o ského
po s ání anásledně císařem s ěřená unkce mís od žícího p o něj znamenaly mimo-
řádnou příleži os ýznamně se podíle na p ocesu eka olizace aus a o ání pobělo-
ho ského pořádku, k e ou ka dinál Di ichš ejn yužil beze zby ku.1
Ta o s udie si klade za cíl poodhali něk e é zaspek ů Di ichš ejno a z ahu
kpapežské ku ii, a o zejména e ymezeném časo ém období le 1621–1634. Zkoumá
edy dobu, kdy ka dinál Di ichš ejn dispono al nej ě ším li em akdy se k omě ole
ducho ního pas ýře e ě ší míře ujímal i ole cholného poli ika adiploma a. Byl
 ěch o le ech jedním znej ý aznějších a is ok a ů českých zemích, a šak  ámci
oz íjení las ních ambic as a egií se musel ne yhnu elně přizpůsobo a nějším
okolnos em. „Na enek“ ho o iž ázala ojí loajali a. Jako služebníka cí k e kpapeži,
jako ysokého zemského šlech ice kcísaři ajako španělského klien a ke ka olickému
k áli. To, jakým způsobem se měnily z ahy ěch o ří mocenských h áčů na pozadí
álečných kon lik ů s ano ených le , poznamená alo iži o ka dinála Di ichš ejna
1 Základní li e a u a kDi ichš ejno i: Pa el BALCÁREK, Ka dinál F an išek Di ichš ejn
(1570–1636), České Budějo ice 2007; Tomáš PARMA, F an išek ka dinál Die ichs ein ajeho
z ahy křímské ku ii. P os ředky ame ody poli ické komunikace e službách mo a ské cí k e,
B no 2011; popřípadě Tomáš ČERNUŠÁK akol., Papežs í ačeské země  isícile ých dějinách,
P aha 2017.
OPEN
ACCESS
ZDEňKa HORÁčKO Á 81
amohlo ha buď s ě lo nebo s ín na jeho osobní možnos i. P oblema ika ícená-
sobné loajali y je p o o hla ním me odologickým ýchodiskem é o p áce.2
Nej ě ší pozo nos bude ěno ána Di ichš ejno u z ahu ke S a ému s olci, jak
oněm s ědčí soubo y ko espondence ří apoš olských nunciů, k eří ska dinálem e
zmíněném období komuniko ali od císařského d o a. Mezi le y 1621–1634 jimi byli
Ca lo Ca a a,3 Gio anni Ba is a Pallo o aCi iaco Rocci.4 Zde je nu né poznamena ,
že ačkoli y yčené ozmezí le 1621–1634 spadá do doby lády jediného císaře, Fe di-
nanda II., papežský s olec během oku 1623 zaznamenal poněkud adikální změnu.
Řehoře XV. ys řídal U ban VIII., k e ý s ou p o ancouzskou poli ikou a ozhodným
p osazo áním mocenských s a egií las ního odu Ba be ini ý azně na ušil spolu-
p áci papežského s olce sHabsbu ky.5 Zho šení zájemných z ahů se na e opské
scéně od azilo i e společném pos upu při p osazo ání p o i e o mačního p ojek u,
k e ý se zb zdil azkompliko al.6 Nepřízni á a mos é a o li nila ika dinála Di ich-
š ejna, ě ného služebníka Habsbu ků, k e ý se sno ě nas alou si uací musel něja-
kým způsobem y o na . Cílem příspě ku je ysledo a , jak oDi ichš ejno ě pozici
ypo ídají dopisy papežských nunciů z ýše u edených le .
DITRICHŠTEJN VE VÍRU TROJÍ LOAJALITY
F an išek zDi ichš ejna byl jako ka dinál a cholný předs a i el cí k e na Mo-
a ě přímo napojen na papežskou ku ii. Nebyl o šak pouze z ah sŘímem, k e ý
Di ich š ejno u ak i i u, jež zanechala na Mo a ě poběloho ském období hluboké
2 Di ichš ejno u oli jako klien a papeže ašpanělského k ále ozebí ají Rubén GONZÁ-
LEZ CUERVA, La o ma de lo in o mal. Los agen es del ca denal Die ichs ein, in: Guille mo
Nie a Ocampo— Rubén González Cue a— And ea M.Na a o (edd.), Mona quía, Co -
e y Reinos. El sis ema polí ico del An iguo Régimen (s. XIV al XVIII), Tucumán 2016,
s.253–276; Pa el MAREK, Poli ický li Španělska apapežského s á u na císařském d oře Fe -
dinanda II., Časopis Ma ice mo a ské 126, 2007, č.2, s.285–318. P oblema ikou se obecně-
ji zabý á iRubén GONZÁLEZ CUERVA, Vienna, he Spanish Ambassado and he Nuncio: The
3 d Ma quis o Ay ona and he Fading Ca holic Alliance (1624–1629), Thea um His o iae 23,
2018, s.113–132.
3 Pa el BALCÁREK, Co ispondenza di Ca lo Ca a a, il nunzio „pe Ge maniam“ dell’anno 1628,
in: Ka eřina Bobko á-Valen o á akol. (edd.), Roma— P aga, P aha— Řím. Omaggio
aZdeňka Hledíko á, P aha 2009, s.345–359.
4 Nuncia u y, k e é byly do dnešního dne edi o ány apubliko ány: Ro aud BECKER (ed.),
Nun ia u be ich e aus Deu schland. Nun ia u en des Gio anni Ba is a Pallo o und des Ci iaco
Rocci (1630–1631), Tübingen 2009; Hans KIEWNING (ed.), Nun ia u be ich e aus Deu sch-
land. Nun ia u des Pallo o. 1628–1630. I. 1628, Be lin 1895; II. 1629, Be lin 1897; Joseph Go-
deha d MÜLLER (ed.), Ca lo Ca a a esco o d’A e sa, Rela ione dello s a o dell’Impe io edella
Ge mania a a dopo il i o no della sua nun ia u a app esso l’impe a o e 1628, Vídeň 1859.
5 Opon i iká u U bana VIII. zejména I ene FOSI— Alexande KOLLER (edd.), Papa o eim-
pe o nel pon i ica o di U bano VIII. (1623–1644), Ci à del Va icano 2013.
6 P oblém důkladně mapuje Alessand o CATALANO, Zápas os ědomí. Ka dinál A noš Voj ěch
zHa achu (1598–1667) ap o i e o mace Čechách, P aha 2008.
OPEN
ACCESS
82 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2021
s opy, mohl o li ňo a . Ska dinálo ým působením je spojena p oblema ika ícená-
sobné loajali y, jíž byl k omě papeže ázán kcísaři a o něž ke španělskému k áli. Ve
elké míře se zde opí ám op áce his o iků, k eří se oho o éma u do ýkají e s ém
bádání ošpanělské apapežské poli ice na císařském d oře p ní polo ině 17.s o-
le í. Řadí se mezi ně například Tomáš Če nušák, Pa el Ma ek nebo ze zah aničních
his o iků Rubén González Cue a.7 Ti o bada elé e s ých p acích oz íjejí p oblema-
iku akcí, k e é působily na císařském d oře, asledují, jaký li měly ůzné zájmo é
skupiny na císařskou poli iku. Vpřípadě Di ichš ejna je a o o ázka oněco kompli-
ko anější. T ojí loajali a Di ichš ejno o působení e elké míře o li ňo ala amohla
p o něj bý s ejně ýhodná jako omezující. Ty o p o ichůdné možnos i se během jeho
ži o a p oměňo aly sou islos i s ý ojem e opských událos í azměnami poli ic-
kých s a egií ří zmíněných mocenských čini elů.
VE SLUŽBÁCH CÍSAŘE
Když se ka dinál březnu oku 1621 á il zVídně, kde se á al po é, co p o něj po-
by českých zemích přes al bý zdů odu s a o ské zpou y bezpečný, začal z i ulu
zemského gube ná o a se s abilizací pomě ů. Dop o ázela ji jasná ambice u uži ka-
olic í a ydobý znas alé si uace p o ka olíky co nej íce ýhod. Mís od ži elská
unkce, k e ou byl po ěřen císařem Fe dinandem II., značně mul ipliko ala Di ich-
š ejnů li na poběloho ské dění. Ka dinálo u no ě naby ou moc na íc pod ho al
maje ek, k e ý se mu podařilo úspěšně ozmnoži , a o zejména díky kon iskacím, jež
p oběhly po po lačení po s ání.8 VDi ichš ejno ě pos a ení ak op o i předběloho -
ským pomě ům p oběhl elký ob a klepšímu, jelikož se nadále nemusel ymezo a
p o i laku neka olických mo a ských poli iků, snimiž měl zejména počá cích s é
ka ié y jako mladý, ambiciózní aŘímem ycho aný muž mnohé s ře y.9
7 Tomáš Če nušák se e s ých p acích hojně ěno al nuncio i An oniu Cae animu, k e-
ý pobý al na d oře Rudol a II. mezi le y 1607–1610. Jeho zásluhou jsou aké publiko á-
ny edice Cae aniho nuncia u : Tomáš ČERNUŠÁK (ed.), Epis ulae e ac a An onii Cae ani
1607–1611. Pa es IV–V, P aha 2013–2017. Souh n lze nají : TÝŽ, Papežská poli ika českých
zemích za nuncia u y An onia Cae aniho (1607–1609), Folia His o ica Bohemica 25, 2010, č.1,
s.7–22. Také samos a ně ydaná s udie: TÝŽ, Všední ži o papežských nunciů u udol ínského
d o a, P aha 2017. Ke španělským yslancům na císařském d oře ajejich klien elním s a-
egiím iz Pa el MAREK, La embajada española en la co e impe ial (1558–1641). Figu as de los
embajado es y es a egias clien ela es, P aha 2013. Dále Rubén GONZÁLEZ CUERVA— Pa-
el MAREK, Vienna/P ague. The Dynas ic Ne wo k be ween he Impe ial and he Spanish Cou s
(1556–1619), in: Rubén González Cue a— Alexande Kolle (edd.), AEu ope o Cou s,
aEu ope o Fac ions, Poli ical G oups a Ea ly Mode n Cen es o Powe (1550–1700), Lei-
den— Bos on 2017, s.130–155.
8 Ke kon iskacím na Mo a ě Tomáš KNOZ, Poběloho ské kon iskace. Mo a ský p ůběh, s ředo-
e opské sou islos i, obecné aspek y, B no 2006.
9 Viz P.BALCÁREK, Ka dinál, s.47–52, kde popisuje, jak ná očné p o Di ichš ejna bylo y-
dobý si s é mís o mezi mo a skými pány při z .s a ojánském soudu oku 1600 ajak
osamocený zpočá ku byl e s ých snahách ezolu ně p osazo a ka olic í. P ním lé-
OPEN
ACCESS
ZDEňKa HORÁčKO Á 83
Císařský pa en , k e ým Fe dinand II. učinil zDi ichš ejna zemského gube ná-
o a, dal jasně na s ozuměnou, že se ka dinálo y p a omoci při nas olo ání no ého
pořádku na Mo a ě značně ozšířily.10 S al se ak u čující osobnos í při řešení ne-
jen cí ke ních, ale ipoli ických o ázek. Díky zje né císařo ě dů ěře mohl p ní
polo ině d acá ých le zcela upozadi mo a ské s a y asous ředi e s ých ukou
eške ou exeku i u. Ka dinálo a moc na íc časo ém ho izon u, během k e ého za-
s á al úřad mís od žícího, p os upo ala ido soudní azákonodá né oblas i.11 Veške ý
posun ěcí při sp á ě Mo a y ipři usku ečňo ání šech eka olizačních zásahů šel
p o o zdů odu Di ichš ejno y silné mocenské pozice pomě ně hladce. Usnadňo aly
je aké d a další ak o y. Jedním bylo ychlé a ek en o ané poš o ní spojení mezi
Vídní aMikulo em, k e é umožňo alo in o mační ýměnu, zájemnou konzul aci
ado učení no ma i ních ins ukcí gube ná o o i.12 A šak nejdůleži ější nější okol-
nos í, k e á Di ichš ejno i ulehčo ala snahy upe ni ka olic í, byla unkčnos zá-
jemné spolup áce mezi císařem apapežskou ku ií.13 Pa ne s í h álo oli iběhem
álky, při níž se  om o období podařilo ka olické s aně přemoci e s řední E opě
ě šinu nepřá elských sil.14 P o komunikaci spapežem mohl Fe dinand II.po ěři
p á ě Di ichš ejna, k e ý jako diploma ická spojka psal papeži U banu VIII. opo-
moc e álce k á ce po jeho usednu í na s a ope ský s olec  oce 1623.15 Hladká
spolup áce ne ala příliš dlouho, jelikož už polo ině d acá ých le 17.s ole í se
pa ne ské sepě í ídeňského ařímského d o a začalo p olamo a . Dokud šak byly
z ahy dob é kondici, podařilo se českých zemích dosáhnou če ných úspěchů.
Všechny k oky směřo aly k y oření no ého ni os á ního uspořádání, k e é s álo
na požada ku plošného yzná ání ka olické í y, jež bylo nadále nímáno jako ý az
loajali y ůči pano níko i.16
Úspěchů dosaho al imo a ský mís od žící Di ichš ejn, p o ože mu le ech
bezp os ředně po bi ě na Bílé hoře éměř nic nes álo ces ě. Anejednalo se pouze
ům ka dinála na Mo a ě se aké ěnuje Rudol ZUBER, Mladá lé a ka dinála Di ichš ejna,
P aha 1946. Bada elům jsou kdispozici aké ydané edice Di ichš ejno y ko esponden-
ce, např.F an išek HRUBÝ (ed.), Mo a ské ko espondence aak a zle 1620–1636. I–II, B no
1934–1937.
10 Jiří MIKULEC akol., Cí ke aspolečnos aného no o ěku Čechách ana Mo a ě, P aha 2013,
s.355.
11 Tam éž.
12 Tomáš KNOZ, Poběloho ské kon iskace na Mo a ě jako komunikace na ose císař— zemský gu-
be ná o , Časopis Ma ice mo a ské 113, 1994, č.1, s.101–114, zde s.102. O diná ní císařská
poš a mezi Mikulo em aVídní byla zřízena už  oce 1618, jak píše P.BALCÁREK, Ka di-
nál, s.106.
13 A.CATALANO, Zápas os ědomí, s.69.
14 Robe John Wes on EVANS, Vznik habsbu ské mona chie 1550–1700, P aha 2003, s.85. Jedi-
ným, koho se na počá ku d acá ých le nepodařilo úplně zas aši , byl sedmih adský kníže
Gábo Be hlen, snímž šak lednu 1622 uza řel mí (byť neměl dlouhého ání) Miku-
lo ě p á ě Di ichš ejn. K omu P.BALCÁREK, Ka dinál, s.130–131.
15 NA P aha, Sbí ka přepisů zi alských a a ikánských a chi ů, ka . 174, in . č.749,
ol.104–109.
16 P.BALCÁREK, Ka dinál, s.130–131.
OPEN
ACCESS
84 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2021
opozi i ní ýsledky na poli eka olizace, jakými bylo například y lačení neka o-
líků změs ských ad nebo ydání pa en ů namířených p o i neka olickým sek ám.17
Di ichš ejn se  om o čase, k e ý mu byl ak přízni ě nakloněn, o něž zasazo al
ozlepšení pos a ení ducho enského s a u, zejména při jeho působení na mo a ském
zemském sněmu.18 Jeho úsilí dosáhlo cholu při ses a o ání Obno eného zřízení
zemského, němž se díky ka dinálo i podařilo uko i p ens í ducho ního s a u
při mo a ských zemských sněmech, čímž si olomoucký biskup de ini i ně pojis il
las ní pozici. To, že se Di ichš ejno i en o p á ní z a po edlo p osadi , s ědčí
omíře i ýznamu jeho li u.19
Gube ná o em byl Di ichš ejn až do p osince 1624, po é ho císař jmeno al zem-
ským hej manem. Ten o i ul, k e ý jeho ukou zanechá al elkou mí u poli ické
moci, byl Di ichš ejno i zno u po zen následujících le ech azůs al mu pak až
do konce ži o a.20 V oce 1624 byl aké po ýšen do s a u říšských kníža . Zá o eň byl
císařo ým ajným adou, zčehož mu byl přislíben měsíční pla .21 Vše s ědčí o om,
že mezi ním aFe dinandem II. exis o al dob ý z ah. Ka dinál zněj mohl ěži apo-
s upně se ak přibližo a kdosažení s ého y ouženého úřadu, jímž byla unkce p o-
ek o a Ge mánie. Osobnos i, k e é dosáhly oho o luk a i ního pos u, byly po ěřeny
yřizo áním a lumočením cí ke ních p oblémů říše přímo Římě.22 Díky omu o
úřadu by se Di ichš ejn dos al cí ke ně-poli ické s éře na jeden znej yšších pos ů,
jelikož by mu bylo umožněno ep ezen o a osobu císaře na papežském d oře, kde
by o něž mohl dlouhodobě sídli . Je známo, že en o úřad Di ichš ejn získal, ale
až během posledních d ou le s ého ži o a. Do é doby byl p o ek o em dědičných
habsbu ských zemí (1604–1634), což nebyla ak ýnosná pozice, nicméně u či ý li
Di ichš ejno i přes o posky o ala.23
KLIENTEM ŠPANĚLSKÉHO KRÁLE
F an išek zDi ichš ejna byl přede ším klien em španělského k ále. K é o oli
ho předu čo al jeho španělský pů od, pok e ní spřízněnos s ýznamnými špa-
nělskými ody i las nic í ozlehlých pans í na Py enejském poloos o ě, k e á
připadala Di ichš ejnům od dob Adama, F an iško a o ce.24 Jelikož se ka dinál
17 Tam éž, s.131–137.
18 J.MIKULEC akol., Cí ke aspolečnos , s.355.
19 F an išek MATĚJEK, Mo a a za řice ile é álky, P aha 1992, s.61–62.
20 J.MIKULEC akol., Cí ke aspolečnos , s.356.
21 Tam éž. Di ichš ejn měl za ýkon é o unkce každý měsíc pobí a 1000 zla ých.
22 P.BALCÁREK, Ka dinál, s.104.
23 Tam éž, s.190.
24 P.MAREK, Poli ický li Španělska, s.308. Adamo i zDi ichš ejna se ěnuje F ied ich
EDELMAYER, Hono y Dine o: Adam de Die ichs ein al Se izio de la Casa de Aus ia, S udia
His o ica. His o ia Mode na 10–11, 1992–1993, s.89–116. Včeském p os ředí znikla di-
plomo á p áce S anisla LUSKA, Španělská ko espondence Adama zDi ichš ejna, diplomo á
p áce, His o ický ús a FF MU, B no 2014.
OPEN
ACCESS

ZDEňKa HORÁčKO Á 85
na odil Mad idu, o mo alo ho během dě s í p á ě Španělsko. Po dobu dospí-
ání na něj na íc působil kosmopoli ní Řím. Z oho o dů odu neměl Di ichš ejn
ani po é, co se de ini i ně usadil na Mo a ě, kzemím Ko uny české ajejich adi-
cím nijak hluboký z ah.25 Vý azněji pociťo al spíše přináleži os las ního odu
ke Španělsku, což je pochopi elné zněkolika dů odů. Jeho ma kou byla odilá
Španělka Ma ga i a de Ca dona, šlech ična ze s a obylého ka alánského odu,
ajeho o ec Adam zDi ichš ejna se e službách Habsbu ků ušpanělského d o a
ěšil ýznamnému pos a ení. IF an iško i sou ozenci byli na Španělské k álo -
s í napojeni. To se přímo ýkalo jeho ses e , k e é e Španělsku na ozdíl od Ada-
mo ých synů zůs aly aběhem služby umad idského d o a se šechny p o daly
za španělské šlech ice.26
Kpodpoře španělského k ále ajeho poli iky, ok e ou se díky s ému pos a ení
aúzkému kon ak u scísařským d o em mohl Di ichš ejn zasazo a , ho jako spous u
jiných mo i o al příslib odměny, k e ou Filip III. apo něm iFilip IV. za ako é služby
posky o ali. Španělsko si od 16.s ole í  ámci pojiš ění s ých mocenských zájmů
E opě poc i ě budo alo s ou las ní síť spolup aco níků apří ženců, za jejichž
loajali u španělská ko una ocho ně u ácela množs í s ých zd ojů.27 Ať už Di ich-
š ejno é sklidili bene i e o mě peněžní, nebo podobě no ých s a ků, šlo jedno-
značně oslušný zisk, jelikož na nich ka olič í k álo é s ojí š ěd os í neše řili. Ka di-
nál Di ichš ejn poží al nemalých ýhod é o klien elis ické azby as ou oddanos
španělským Habsbu kům spolu s ůlí podpo o a mocenské zájmy hla ní ě e odu
nik e ak nesk ý al.28
Byl p o o okolními císařo ými d ořany e s é době označo án za Španěla aze
s ejného dů odu je imode ní his o iog a ií, jež s uduje zájmo é skupiny u ehdej-
šího císařského d o a, Di ichš ejno i přisuzo ána příslušnos k z .španělské
akci. O alidi ě ap a ém ýznamu oho o e mínu, k e ý se his o ických p acích
čas o obje uje, je edena polemika. Nejno ější p áce zabý ající se p oblema ikou
španělského poli ického li u e Vídni en o pojem ymezují jako označení p o sku-
pinu osob, jež se názo o ě s a ěla za ideu panhabsbu ského dynas ického p ojek u
edeného španělským k álem. D uhým dechem šak dodá ají, že síť s oupenců
é o nadná odní ize byla zá o eň ni řně značně nesou odá. Příslušníky zmíněné
skupiny, k e á e s řední E opě koope o ala se španělskými yslanci, na zájem
spojo alo snad jenom ka olické yznání ap áce e službách akouského domu.29
25 P.MAREK, La embajada, s.120–121.
26 R.GONZÁLEZ CUERVA, La o ma de lo in o mal.
27 Tomáš ČERNUŠÁK, The Rela ionship Ne wo k o Nuncios and Fo ms o Rewa d o i s Membe s
a he Impe ial Cou o Rudol II (1572–1612), Thea um his o iae 23, 2018, s.55–74. K éma-
u zejména Pa el MAREK, La embajada, s.143–183.
28 Tam éž, s.120–121. Přináší doklad o om, že se F an išek dopisech Filipu III. sám ozna-
čo al za k álo a azala.
29 R.GONZÁLEZ CUERVA— P.MAREK, Vienna/P ague, s.133. Pochyby ohledně exis ence
španělské s any jsou popsány aké e s udii Pa el MAREK, Španělská s ana na císařském
d oře? Kp oblema ice jednoho pojmu zpoli ických dějin, Český časopis his o ický 113, 2015,
č.4, s.965–990.
OPEN
ACCESS
86 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2021
Ve společenském pos a ení nebo dílčích poli ických názo ech se mohly osobnos i
ý azně liši .30
Di ichš ejn se španělskými yslanci spolup aco al hned od počá ku s ého půso-
bení na Mo a ě, už době císaře Rudol a II., kdy z ahy mezi oběma ě emi habs-
bu ského odu nebyly nejlepší.31 Vz ahy se španělskými příbuznými se os a ně e
ě ší či menší míře kompliko aly nejenom období Rudol o y lády, ale i časech
jeho následo níků.32 Vnámi sledo aném období, edy na počá ku d acá ých le 17.s o-
le í, Španělé e s řední E opě podpo o ali císařů p o i e o mační ku z. Ka dinála
Di ichš ejna  é o době nalezneme e ýkonu cholných unkcí, jakými byly pos y
mo a ského mís od žícího acísařo a ajného ady. Zejména naposled zmíněný úřad
ský al Di ichš ejno i dos a ek p os o u p o p opagaci španělských zájmů. Iz oho o
dů odu se jeho jméno opako aně obje o alo na seznamech služebníků, ok e é se
 ámci říše mohlo Španělsko opří , ať už y o zmínky najdeme ko espondenci špa-
nělských yslanců ucísařského d o a nebo ěch, k eří pobý ali Římě.33
Mezi s oupence španělské mona chie, se k e ými Di ichš ejn komuniko al, pa-
řili například členo é lobko ického ape nš ejnského domu, jakými byli nej yšší
kancléř Zdeněk Voj ěch Popel zLobko ic ajeho manželka Polyxena.34 Vedle ěch o
osobnos í šak spolup aco al zejména sok uhem okolo císařo a a o i a, h abě e
Jana Oldřicha zEggenbe gu. Vli u oho o muže se ucísařského d o a ěžko kdo
mohl y o na aDi ichš ejno y možnos i působi na císaře byly op o i h abě i spíše
menší. Vcen u Španělského k álo s í byli šak oba muži po ažo áni za s ejně hod-
no né klien y amilos í se Di ichš ejno i dos á alo dokonce e ě ší míře.35 Španěl-
ská ko una Di ichš ejno i k omě jedno ázo ých odměn (  ůzných o mách) yplá-
cela p a idelnou en u. Od oku 1620 šlo očás ku 500 escudos za měsíc, což zní činilo
jednu z ůbec nejš ědřejších en , k e é  é době pu o aly ze Španělska do ukou
císařských d ořanů.36
Di ichš ejno o ýznamné pos a ení se neod ozo alo pouze zčlens í císařo ě
ajné adě azmís od ži elského úřadu na Mo a ě. Velkou hodno u měl aké ak , že
byl ka dinálem, přičemž se z oho o pos u o něž nepok y ě p ezen o al jako s oupe-
nec Španělska a ka dinálském kolegiu edy jednoznačně pa řil ke španělské akci.37
P o o se  ozhodujících momen ech olby papeže spoléhalo na o, že Di ichš ejnů
hlas podpoří Španělskem p o ežo aného kandidá a. Zde je šak p o úplnos nu né
doda , že s é p i ilegium ak i ní účas i na olbě papeže Di ichš ejn  eálu yužil
pouze jednou, a o při d ojím konklá e oku 1605, při k e ém zacho al nap os ou ě -
30 TÝŽ, Poli ický li Španělska, s.301.
31 TÝŽ, Die Rolle de spanischen Klien en aus den Reihen des böhmischen und mäh ischen Adels bei
de Lösung des B ude zwis es, in: Václa Bůžek (ed.), Ein B ude zwis im Hause Habsbu g
(1608–1611), Ope a his o ica 14, České Budějo ice 2010, s.179–209.
32 TÝŽ, Poli ický li Španělska, s.288.
33 R.GONZÁLEZ CUERVA, La o ma de lo in o mal, s.261–262.
34 P.MAREK, Poli ický li Španělska, s.309–310.
35 Tam éž.
36 TÝŽ, La embajada, s.164.
37 TÝŽ, Poli ický li Španělska, s.309.
OPEN
ACCESS
ZDEňKa HORÁčKO Á 87
nos španělskému k áli ihabsbu skému císaři. Vpřípadě dalších d ou oleb hla ního
cí ke ního předs a i ele, k e é za Di ichš ejno a ži o a p oběhly, se p o ysokou
ná očnos ces y konklá e nezúčas nil.38
VZTAH KPAPEŽI
Di ichš ejn pa řil kněkolika málo osobnos em, ázaným le ech před Bílou ho ou
ipo ní loajali ou ke španělskému k áli ikpapeži zá o eň. Papežská ku ie měla sa-
mozřejmě aké zájem y oři si ucísařského d o a síť ě ných služebníků azp a o-
dajců. Nedispono ala šak ako ými inančními možnos mi, aby mohla e snahách
nakloni si císařské d ořany konku o a Španělům.39 Di ichš ejn, byť š ědře zásoben
milos mi od ka olického k ále idů ě ou císaře, se jako ysoký cí ke ní hodnos ář
musel ohlíže ina zájmy papežské ku ie. Vdobě, kdy šly papežské išpanělské zámě y
uku  uce, se a o ícenásobná loajali a neje ila jako p oblém. Na počá ku námi sle-
do aného období, konk é ně mezi le y 1621 až 1623, byl papežem Řehoř XV., k e ý se
zpozice hla y cí k e ob a ně snažil šíři ka olické yznání, zejména e s řední E -
opě, čímž zájmům ka olického k ále nijak neodpo o al. Zemřel nicméně příliš b zy,
aby se s ředoe opské pomě y ipřes ak mimořádnou spolup áci papežského s olce
sHabsbu ky s ačily upe ni e p ospěch ka olíků.40
Jasný zlom šak přišel době pon i iká u no ého papeže U bana VIII., k e ý se od
s ého předchůdce nelišil pouze délce ýkonu s é unkce, již zas á al dlouhých jedna-
d ace le , ale zejména směřo áním las ní poli iky. Vě šinu času se U banVIII.snažil
spíše znásobi p es iž papežského s olce a las ního odu Ba be ini, než aby pod-
nikal sys émo é k oky  ámci p o i e o mačního p ojek u, jak se očeká alo. Do-
konce během ehdy p obíhající řice ile é álky zas a il p oud papežských subsidií
na podpo u císařských ojenských ope ací. Pos upem času se na meziná odně-po-
li ickém poli yp o ilo al jako pří el F ancie, což se naplno p oje ilo během spo u
oman o ské dědic í, při k e ém jeho ak i i a směřo ala přímo p o i habsbu ským
zájmům.41 Vz ahy papežské ku ie scísařem išpanělským k álem se ak jeho zásluhou
38 T.PARMA, F an išek ka dinál Die ichs ein, s.159–173. Au o na ěch o s anách popisuje
de aily Di ichš ejno y pří omnos i na konklá e adů ody jeho neúčas i. Popřípadě celá
kapi ola oka dinálo ě účas i na konklá e oku 1605 P.BALCÁREK, Ka dinál, s.90–96;
nebo s udie Tomáš PARMA, „In habi u i ine a io quasi laicali“. Účas ka dinála Die ichš ejna
na d ojím konklá e oku 1605 podle jednoho a ikánského p amene, Časopis Ma ice mo a ské
124, 2005, č.1, s.203–226.
39 P.MAREK, Poli ický li Španělska, s.313; dále Tomáš ČERNUŠÁK— Pa el MAREK, Vz aho-
é sí ě španělských apapežských diploma ů ucísařského d o a na pozadí k ize zle 1608–1609,
Český časopis his o ický 115, 2017, č.4, s.1075–1097.
40 T.PARMA, F an išek ka dinál Die ichs ein, s.166.
41 T.ČERNUŠÁK akol., Papežs í, s.248. O z ahu mezi U banem VIII. aFe dinandem II. po-
jedná á i alská monog a ie I.FOSI— A.KOLLER (edd.), Papa o eimpe o. Hned ú odu
au oři popisují ři smě y, jimiž papež mířil p o i císařským zájmům. Byly jimi ob ana cí -
ke ní ju isdikce aau o i y cí k e císařo ých zemích, přá elský přís up kF ancii plnící
OPEN
ACCESS
88 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2021
od konce d acá ých le 17.s ole í značně ochladily. Během zje ného ozkolu e smě-
řo ání ěch o mocenských čini elů se i li né osobnos i na císařském d oře nu ně
musely názo o ě yh ani , přičemž ě šina znich se pod li em inanční mo i ace
od é o ch íle ozhodla přikloni ke španělské s aně.42
Jak ocho né byly y o osobnos i zřad císařo ých d ořanů, če ně Di ichš ejna,
napomáha papežským zájmům, se p oje o alo mimo jiné na míře jejich spolup áce
spapežskými nuncii. Nuncius byl mužem yb aným přímo papežskou s olicí, byť
bylo nu né, aby ho e unkci diploma ického zás upce po dil icísař. Jelikož se ucí-
sařského d o a z ýše zmíněných dů odů ne ěšil ako é podpoře jako španělský y-
slanec, byla jeho pozice odos kompliko anější. Pos upný odsun nunciů zcísařo y
blízkos i aminimalizace jejich li u se přímo p oje o aly případech apoš olských
yslanců, k eří následo ali po Ca lu Ca a o i. Diploma ické mise Gio anniho Ba is y
Pallo a iCi iaca Rocciho byly spo em Říma aVídně poznamenány ím ději, čím
íce se zájemná odluka ěch o mocenských cen e p ohlubo ala.43 Aby legá i ůbec
mohli ykoná a p áci, již jim ba be inio ská ku ie předepsala, bylo p o ně nu né
spoji se sjezui y azejména scísařským zpo ědníkem Lamo mainem.44
S ejný ý oj lze sledo a ipři hodnocení z ahů jedno li ých nunciů, k eří se na
císařském d oře ys řídali p ůběhu le 1621–1634, ska dinálem Di ichš ejnem.
Ješ ě během Ca a o y nuncia u y, kdy zejména na počá ku poběloho ského období
obě ě e habsbu ského odu oz íjely p o i e o maci součinnos i spapežskou
ku ií, byl z ah nuncia sDi ichš ejnem alespoň na é o ú o ni p ospěšný. Dokud
se ku ie z edení boje ošíření ka olicismu íceméně nes áhla, šlo ohla ní oblas ,
kde Di ichš ejn sapoš olským legá em zájemně spolup aco ali. Ca a a, yslán do
s řední E opy súkolem, aby se zasazo al ona ácení českých zemí do lůna ka o-
lické cí k e, si spolup áci ska dinálem několika písemnos ech ch álil. Pokud šak
nahlédneme do ins ukce, k e ou kjeho diploma ické misi nuncio i sepsal ka dinál
Ludo isi, pasáži, kde je mu dopo učo áno, ským má ucísařského d o a na áza
ýhodné s yky, ka dinál jmeno i ě u eden není.45 Ipřes o se nuncio i se s ým p oka-
olickým zápalem, jímž adikálně minimalizo al zas oupení neka olických yznání
na Mo a ě, s al důleži ým spolup aco níkem. Ve s ém au o ském díle Commen a ia
de Ge mania Sac a Res au a a, k e é zniklo po Ca a o ě ná a u do I álie, Di ich-
an ihabsbu skou úlohu, apřesmě o ání oku papežských peněz od podpo y ka olické ligy
kpodpoře U bano a nepo ismu. Kman o ské álce Romolo QUAZZA, La gue a pe la suc-
cessione di Man o a edel Mon e a o 1628–1631, Man o a 1926; Da id PARROTT, The Man u-
an Succession: ASo e eign y Dispu e in Ea ly Mode n Eu ope, English His o ical Re iew 112,
1997, s.20–65.
42 P.MAREK, Poli ický li Španělska, s.313.
43 Tam éž, s.299.
44 Rocci byl k é o koope aci přímo ins uo án zŘíma. Viz Robe BIRELEY, The Jesui s and he
Thi y Yea s Wa . Kings, Cou s, and Con esso s, Camb idge 2003, s.123. Byla ydána iedice
Lamo maino y ko espondence: Beda DUDÍK, Co espondenz Kaise s Fe dinand II. und seine
e lauch en Familie mi P.Ma inus Becanus und P.Wilhelm Lamo maini, kaise lichen Beich ä-
e n S.J., A chi ü ös e eichische Geschich e 54, 1876.
45 NA P aha, Sbí ka přepisů zi alských a a ikánských a chi ů, ka . 122, in . č.690, ol.1–43.
OPEN
ACCESS
ZDEňKa HORÁčKO Á 95
il na kněze. Pallo o nezapomněl, čí ukou byl ykonán obřad jeho přije í do řad
klé u, ana en o „dluh“ ůči Di ichš ejno i se několik á od olá á i pozdější ko-
munikaci.80 Dá se říc , že jejich spolup áce měla příjemnější začá ek ip ůběh než
a snunciem Ca a ou. Ješ ě když byl Pallo o e Vídni mimořádným apoš olským
legá em, psal Di ichš ejn ka dinálo i Ba be inimu, že je odhodlaný e službě pa-
peži spolup aco a obz lášť p á ě sPallo ou, přičemž Ca a o o jméno už k omu o
p ohlášení nepřipojil.81
Lis opado ý dopis je Pallo o ou odpo ědí na ka dinálů požada ek e ěci s .Cy-
ila aMe oděje, k e ý elmi p a děpodobně sou isel sDi ichš ejno ou snahou zís-
ka os a ky ěch o d ou s a ých mužů. Opřenesení os a ků zŘíma do Olomouce se
pokoušel období ješ ě před Bílou ho ou, p a děpodobně už od oku 1617. Ku ie mu
šak  om o úsilí nebyla ocho na yjí s říc, zejména zdů odu oba y oosud zác-
ných os a ků zemi, kde  é době s ále sídlili he e iko é, akde se na íc s řída ě
álčilo. Ka dinál s é pokusy ne zdá al anejspíše  é o ěci zkon ak o al ino ého
nuncia Pallo a, k e ý dopise z19.lis opadu 1628 yjadřuje naději, že bude spřispě-
ním „ řelého ozpoložení Našeho Pána“82 aka dinála Ba be iniho záleži os yřízena
kjeho spokojenos i. Byť mohla a o Pallo o a slo a působi slibně, Di ichš ejn se
anslace s a ých os a ků e sku ečnos i nikdy nedomohl, ačkoli se oni ješ ě během
řicá ých le y ale snažil.83
Téma em, k e é se obje uje e d ou následujících dopisech Pallo a Di ichš ej-
no i, je minco na U bana VIII. Vdopise z29.lis opadu 162884 nuncius papežo ým
jménem děkuje Di ichš ejno i za péči, k e ou ěno al záleži os i ýkající se „mis ů
minco ního s oje“ p o papežem požado anou minco nu.85 U edenými „maes i“
mohli bý míněni muži é o p o ese, p acující ka dinálo ých minco nách na Mo-
a ě, k e é ungo aly už od oku 1608, kdy ka dinál získal od císaře Rudol a II. p á o
80 Pallo o s ůj děk za ys ěcení na kněze zmiňuje dopise z16.p osince 1628, kdy Di ich-
š ejna zp a uje, že byl e Vídni konsek o án na biskupa. MZA B ně, RAD, ka . 439, in .
č.1908/6, Pallo o Di ichš ejno i, 16.p osince 1628, ol.7 . Zno u pak dopise z2.led-
na 1630, kdy mu oznamuje, že obd žel ka dinálský klobouk. Zá o eň Di ichš ejna z e na
obřad, k e ý se u é příleži os i e Vídni bude kona . Tam éž, ol.24 .
81 NA P aha, Sbí ka přepisů zi alských a a ikánských a chi ů, ka . 174, in . č.749, ol.44.
„Non es a ó pe ó mai d’adope a mi con u e le o ze pe co isponde e aquelli con ogni
p on ezza come ho p ocu a o di a e nel pa icola e di Monsigno Pallo o.“ (Di ichš ejn
Ba be inimu, 14.7.1628)
82 MZA B ně, RAD, ka . 439, in . č.1908/6, Pallo o Di ichš ejno i, 19.lis opadu 1628,
ol.3 . Tam éž, ka . 430, in . č.1905/136, Ca a a Di ichš ejno i, 30.dubna 1622, ol.5 .
83 O anslaci os a ků s .Cy ila aMe oděje T.PARMA, F an išek ka dinál Die ichs ein,
s.372–375.
84 MZA B ně, RAD, ka . 439, in . č.1908/6, Pallo o Di ichš ejno i, 29.lis opadu 1628,
ol.5 .
85 K ý obě s říb ných mincí římské minco ně během pon i iká u U bana VIII. Pe VO-
REL, La s o ia della pias a d’a gen o di U bano VIII. L’a i i a della zecca omana sul ini e del
pon i ica o di U bano VIII. eil ca alogo de aglia o delle pias e d’a gen o pon i icie degli anni
1634–1644, Roma— P aha 2013.
OPEN
ACCESS

96 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2021
azi mince. Od ud pocházející mince byly po echnické s ánce elmi k ali ní.86 Dle
dopisu lze soudi , že i o mis ři měli bý ysláni do Říma zřejmě p o o, aby pa icipo-
ali na činnos i papežské minco ny. Pallo o šak zá o eň souhlasí ska dinálem, že
bude ýhodnější, aby byla jejich do ednos nejdří e před edena e Vídni, kčemuž se
ací i dopise z16.p osince éhož oku.87 O om, jaká byla mí a pomoci ka dinála Di-
ichš ejna e ěci římské papežské minco ny, nejsou dopisech žádné další zmínky.
Jak již bylo zmíněno, značnou komplikací papežsko-habsbu ských z azích se
s ala álka odědic í man o ské.88 Ten o kon lik byl žha ým éma em hned od jeho
počá ku  oce 1628, kdy se papežská išpanělská akce na ídeňském d oře snažily
o li ni Fe dinanda II. e s ůj p ospěch. Za ímco španělský yslanec Ay ona, kníže
Eggenbe g ah abě Collal o byli p o císařo u ojenskou in e enci, nuncius Pallo o
spolu sjezui ou Lamo mainem se snažili p osadi , aby se císař do álky nezapojo al.89
S ím o sple encem z ahů a ak ik se nějakým způsobem musel k i ických le ech
ypořáda iDi ichš ejn. Pallo o mu 17.ledna 1629, zh uba půl oku před Fe dinan-
do ým souhlasem s ysláním ojsk do Man o y, píše os ém s achu, že záleži os i
I álie, ba icelého křesťans a směřují k elkému oz a u. Zá o eň dopise yjad-
řuje naději, že až se ka dinál dos a í do Vídně (a izuje ná a kníže e Eggenbe ga
ke d o u), zasadí se o o, aby se si uace dále nezho šo ala. Je edy e iden ní, že se
Pallo o snažil mí Di ichš ejna na s é s aně— s aně papežské ku ie. Zřejmě dou-
al, že bude ka dinál jeho opo ou při jednání p á ě sEggenbe gem, nebo ise špa-
nělským yslancem Ay onou, se k e ým byl Di ichš ejn příbuzensky spja . Ay ona
šak e Vídni neměl zájem oz íje ska dinálem příliš osobní z ahy aani jejich
písemné komunikaci se od nikoho znich dů ě ná sdělení ohledně ysoké poli iky
neobje ují.90 Je edy p a děpodobné, že i  é o ch íli se Di ichš ejn snažil y áži
s ou loajali u ke šem s anám ak, aby nepřišel opřízeň ani jedné zau o i , apři om
zůs al e s é pozici esk ze nes anným.91
Několik dopisů znásledujícího oku 1629 s ědčí o om, že se ka dinál Di ichš ejn
p os řednic ím nuncia Pallo a snažil řeši aké u či é úřední záleži os i, jejichž y-
řízení bylo po řeba obd že zŘíma. Vdopise z13.září 162992 je zmíněno jméno „P ai-
ne “, přičemž se lze domní a , že jde očlena olomoucké kapi uly Filipa F id icha
B eune a.93 P o oho o muže se ka dinál už od oku 1628 snažil yřídi jmeno ání
86 Omo a ském minco nic í za Di ichš ejna píše Jiří SEJBAL, Dějiny peněz na Mo a ě, B no
1979, s.68–75.
87 MZA B ně, RAD, ka . 439, in . č.1908/6, Pallo o Di ichš ejno i, 16.p osince 1628,
ol.7 .
88 Kman o ské álce R.QUAZZA, La gue a; D.PARROTT, The Man uan Succession.
89 Robe BIRELEY, Fe dinand II, Coun e -Re o ma ion Empe o , 1578–1637, New Yo k 2014,
s.192.
90 R.GONZÁLEZ CUERVA, Vienna, s.123.
91 Di ichš ejno u nedos a ečnou názo o ou yh aněnos okomen o al upříleži os i řezen-
ského říšského sněmu é oda zGuas ally slo y, že se ka dinál „… p ohlašuje za Španěla,
ale jeho odhodlání aschopnos i nejsou spolehli é“. Tam éž.
92 MZA B ně, RAD, ka . 439, in . č.1908/6, Pallo o Di ichš ejno i, 13.září 1629, ol.15 .
93 Medailonek o é o osobnos i T.PARMA, F an išek ka dinál Die ichs ein, s.272–273.
OPEN
ACCESS
ZDEňKa HORÁčKO Á 97
s ě ícím biskupem, jelikož su agány s ou o unkcí e s é diecézi nu ně po řebo al.
Mohli o iž pře zí čás agendy olomouckého biskupa na s á bed a, a ím Di ichš ej-
no i mnoha záleži os ech ulehči p áci. Aby bylo jmeno ání dosaženo, musela nic-
méně Di ichš ejno a žádos p ojí složi ým by ok a ickým p ocesem, oněmž s ědčí
iPallo o a slo a dalších dopisech ze září a aké zlis opadu 1629.94 Figu o ali něm
k omě nuncia, jenž h ál oli p os ředníka, aDi ichš ejno a římského agen a Oli ie-
iho ka dinál-nepo Ba be ini acelá S a á kong egace. Ozá ě u é o kauzy, k e á se
ke ka dinálo ě ne oli nepříjemně p o aho ala, Pallo o už dalších s ých dopisech
nepíše. B eune byl každopádně jmeno án s ě ícím biskupem až září následujícího
oku 1630.95
Předmě em ko espondence byly aké ju isdikční záleži os i. Soudní p a omoci
byly s é ou, kde eo e icky mohlo mezi nunciem abiskupem dojí ke s ře u, poně adž
edle ins ancí podléhajících Di ichš ejno ě dohledu exis o al aké ibunál nuncia-
u y e Vídni, kněmuž bylo možné se od ola .96 Omí né kolizi e ěci soudních kom-
pe encí s ědčí Pallo ou las no učně psaný dopis z30.če ence 1630, jenž se ýká
p oblema ického a áře z a nos i H ádek uZnojma, k e ý měl bý souzen.97 Zmí-
něná a nos šak přináležela ke komendě y ířského řádu sídlící nedalekém Mail-
be gu, což znamenalo, jak sám Pallo o dopise u ádí, že byla yjmu a zo diná ní
ju isdikce. O diná ního soudu se aké a ář odmí l zúčas ni , načež byl přesmě o án
knuncio u ibunálu. Poně adž si byl é o kolize ka dinál Di ichš ejn zřejmě ědom,
zaslal Pallo o i memo iál, na k e ý nuncius  om o dopise odpo ídá. Obhajuje se
ím, že jako apoš olský nuncius musel dos á s ým po innos em, přičemž ozhodně
nech ěl ka dinála nijak poškodi . Vzá ě u s ého dopisu Pallo o Di ichš ejna ujiš-
ťuje o om, že nehodlá na ušo a jeho o diná ní ju isdikci, ba naopak mu bude ždy
p oje o a náleži ou úc u.
Poslední Pallo ů dopis pochází zŘíma. Di ichš ejna něm seznamuje s ím, že
se spřispěním papežo y dob é ůle s al legá em e Fe aře, přičemž se aké za azuje
bý ka dinálo i ipo změně unkce nadále kslužbám.98
94 MZA B ně, RAD, ka . 439, in . č.1908/6, Pallo o Di ichš ejno i, 16.září 1629, ol.17 ,
a29.lis opadu 1629, ol.21 .
95 Ke s ě ícím biskupům olomoucké diecéze ap ocesu jejich jmeno ání T.PARMA, F an išek
ka dinál Die ichs ein, s.328–329.
96 A.CATALANO, Zápas os ědomí, s.176. Ca alano zde popisuje, že nejasný předěl mezi běž-
nými amimořádnými kompe encemi způsobo al neshody mezi biskupy ařeholními
řády, což mohlo és k omu, že se řeholníci při řešení podobného spo u od olali knun-
cio u ídeňskému ibunálu. I alská s udie na o o éma: Elena BRAMBILLA, Giu is i, eo-
logi egius izia ecclesias ica dall ’500 alla ine del ’700, in: Ma ia Luisa Bel i— Alessand o
Pas o e (edd.), A oca i, medici, ingegne i. Alle o igini delle p o essioni mode ne (se-
coli XVI–XIX), Milano 1997, s.179–183.
97 MZA B ně, RAD, ka . 439, in . č.1908/6, Pallo o Di ichš ejno i, 30.če ence 1630,
ol.35 .
98 Tam éž, Pallo o Di ichš ejno i, 21.če na 1631, ol.39 .
OPEN
ACCESS
98 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2021
ROCCIHO DOPISY
Dopisy, k e é Di ichš ejno i ad eso al papežský nuncius Ci iaco Rocci,99 se b -
něnském Rodinném a chi u Di ichš ejnů nacházejí pouze č yři. Z oho o dů odu
je následující sh nu í obsahu nuncio y ko espondence elmi s učné. Pouze jeden
z ěch o č yř u edených dopisů byl na íc odeslán době, kdy Rocci ykoná al unkci
nuncia ucísařského d o a. Nuncius spolu sním zaslal dne 28.ledna 1631 do Mikulo a
přiložený dopis ka dinála-nepo a Ba be iniho, k e ý se dnes šak Mo a ském zem-
ském a chi u nenachází, a d uhé polo ině dopisu jen e s učnos i Di ichš ejno i
oznamuje, že byl papežem po ěřen legací.100 Legá em ala e e měl Rocci bý při s a bě
českého auhe ského k ále Fe dinanda se španělskou in an kou Ma ií Annou, k e á
se pak konala březnu 1631 e Vídni.
Zbylé dopisy byly Roccim odeslány le ech před jeho nás upem do unkce nun-
cia ao z ahu kDi ichš ejno i o něž nijak z lášť ne ypo ídají. Vnejs a ším
znich, k e ý pochází už z oku 1616, Rocci podá á Di ichš ejno i zp á u oúm í
ka dinála A igoneho. Vpřípadě d ou posledních dopisů jde pouze opřání kVá-
nocům azd ořilos ní nabídku bý Di ichš ejno i kslužbám. Vsou islos i s ak o
sk o ným poč em dopisů se lze domní a , že je další ko espondence ucho ána ji-
ném a chi u, což po zuje iTomáš Pa ma na s ánkách s é publikace oDi ich-
š ejno i, kde je nepřímo zmíněna exis ence dalších Rocciho dopisů e ídeňském
a chi u nuncia u .101
* * *
Ka dinál F an išek zDi ichš ejna je dozajis a jednou znej ý aznějších osobnos í
poběloho ského období. P o bada ele je obz lášť zajíma ý jako muž, k e ý po po-
lačení s a o ského po s ání předs a o al ůdčí osobnos cí ke ní ipoli ické s é y
na Mo a ě. Z é o pozice měl nap os o zásadní li na o mo ání no ého společen-
ského apoli ického řádu azejména jeho eka olizační úsilí Mo a u ale pozna-
menalo.
Ten o příspě ek se opřel odosud nein e p e o aný p amen, jímž jsou soubo y ko-
espondence ří papežských nunciů ucísařského d o a— Ca la Ca a y, Gio anniho
B.Pallo a aCi iaca Rocciho. Pokud bychom měli na om o mís ě spolup áci nunciů
aka dinála Di ichš ejna mezi le y 1621 a1634 sh nou , můžeme kons a o a , že pí-
semné p ameny jsou dokladem u či é mí y zd ženli os i jejich zájemném z ahu.
P o hojnou abezp oblémo ou koope aci mezi ěmi o legá y aDi ichš ejnem nebylo
 om o časo ém období ani příliš dob é klima. Velkou překážkou se ukázalo bý na-
pě í, k e é papežská ku ie y olá ala d ouú o ňo ým ozdělením moci mezi bis-
99 Oosobnos i Ci iaca Rocciho: Sil ano GIORDANO, Rocci Ci iaco, in: Diziona io Biog a-
ico degli I aliani LXXXVIII, Roma 2017, dos upné na: h p://www. eccani.i / [náhled
18.4.2021].
100 MZA B ně, RAD, ka . 441, in . č.1908/94, Rocci Di ichš ejno i, 28.ledna 1631, ol.7 .
101 T.PARMA, F an išek ka dinál Die ichs ein, s.360.
OPEN
ACCESS
ZDEňKa HORÁčKO Á 99
kupy aapoš olskými legá y.102 Součinnos Di ichš ejna se řemi zmiňo anými nuncii
byla na íc během d acá ých ana počá ku řicá ých le 17.s ole í o li něna zlomem,
jenž papežské poli ice ůči Habsbu kům předs a o al pon i iká U bana VIII. Di-
ploma ům, k eří byli e Vídni zpří omněním papeže, jenž se s ými k oky jasně s a-
ěl do an icísařské aan išpanělské pozice, Di ichš ejn nemohl bý příliš o e řeně
nakloněn. K ůli ěm o nějším ak o ům bylo p o o nunciům p o užší apřá elskou
spolup áci ska dinálem Di ichš ejnem dopřáno jen málo p os o u.
U či é od aži os i si lze po šimnou p á ě při zkoumání jejich písemné komu-
nikace akonk é ně dopisů, jež nuncio é zaslali Di ichš ejno i na Mo a u ak e é
daly základ omu o příspě ku. Zpe ěch o nunciů se Rodinném a chi u Di ich-
š ejnů B ně docho al celkem nízký poče písemnos í, což s ědčí o om, že ka dinál
nejspíše nebyl na císařském d oře p o yslance s ěžejní opo ou ani jejich pá eř-
ním spolup aco níkem. Pochopi elně se mohli k omě písemné komunikace s ýka
adisku o a spolu osobně, jelikož se Di ichš ejn čas o ydá al zMikulo a kcí-
sařskému d o u do Vídně, jak aké dokazují zmínky edicích nuncia u .103 A šak
ani z ěch o zmínek oka dinálo i dopisech nunciů do Říma ne yplý á, že spolu
ud o a hojné míře konzul o ali zásadní cí ke ně-poli ické p oblémy. Z o na ak
dopisech nunciů ad eso aných přímo Di ichš ejno i nenalezneme mnoho in-
o mací ě šího poli ického ýznamu. Pokud se nich obje ují doklady koope ace
mezi ka dinálem anunciem, jsou jimi e ě ší míře zmínky ozáleži os ech mik o-
poli ického cha ak e u.
Můžeme aké zaznamena , že jejich komunikace byla s ázána značnou o mál-
nos í, přes níž jen zřídka p osakují in o mace osobní po ahy. S ědec ím je  é o
ěci i ak , že alná ě šina dopisů není psána ukou nuncia, nýb ž písařem. Celko ě
se ko espondence zpohledu obsahu je í jako poněkud s ohá. Nelze popří , že se
dopisech ysky ují čas é s řícné ob a y apokusy nunciů jimi Di ichš ejna ujis i
os é náklonnos i ůči jeho osobě. Je šak elice p a děpodobné, že jsou y o písemné
pasáže pouze součás í dobo é ku oazie as a egie disimulace, jež se během komuni-
kace  aném no o ěku použí ala elmi čas o.104
RÉSUMÉ:
This s udy is ocused on he w i en communica ion o h ee papal nuncios, who we e sen o he
impe ial cou in Vienna be ween 1621 and 1634, wi h he ca dinal and bishop o Olomouc, F anz
on Die ichs ein. The wo k is based on ex an I alian le e s sen by he nuncios o he ca dinal in
Mo a ia. The s udy is pa o a esea ch end o ecen yea s ocusing on he issue o mul iple loy-
al ies, which is also he s udy’s me hodological ounda ion. I s aim is o show how Die ichs ein’s
ies o he h ee cen es o powe — Vienna, Mad id and Rome— we e e lec ed in his wo k as
achu ch, cou and p o incial digni a y wi h unc ions inex icably linked o he op-le el poli ics
102 A.CATALANO, Zápas os ědomí, s.177.
103 R.BECKER (ed.), Nun ia u be ich e aus Deu schland; H.KIEWNING (ed.), Nun ia u be ich e
aus Deu schland.
104 Dissimula io ajeho ole  aně no o ěké společnos i je ozeb áno například Mi iam
ELIAV FELDON— Tama HERZIG (edd.), Dissimula ion and Decei in Ea ly Mode n Eu ope,
London 2015.
OPEN
ACCESS
100 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2021
o he ime. As ase an o he empe o and, p ima ily, aSpanish clien , he was e y closely bound
o he se ice o he Habsbu g dynas y. In his posi ion as ca dinal and bishop, hese ies placed
him in ap eca ious posi ion, especially du ing he pon i ica e o U ban VIII, who was known as
as aunch suppo e o F ance. The poli ical s a egies o he h ee a o emen ioned powe s, which
had been in open con lic since he end o he 1620s, g ea ly in luenced Die ichs ein’s a i ude o-
wa ds he pope’s diploma ic ep esen a i es in Vienna. As e idenced by he nuncios’ co espond-
ence, he e was only limi ed oom o de eloping mu ual coope a ion wi h he ca dinal in he po-
li ical a mosphe e o he ime.
Bc. Zdeňka Ho áčko á, s uden ka d uhého očníku magis e ského obo u Kul u ní dějiny na Filo-
zo ické akul ě Uni e zi y Pa dubice. Věnuje se dějinám šlech y apano nického d o a p ní polo-
ině 17.s ole í ačesko-i alským z ahům (zd.ho acko [email protected]).
OPEN
ACCESS