Deníky Ka la Teigeho Li e á ním a chi u
Pamá níku ná odního písemnic í P aze*
Jan Wiendl
Filozo ická akul a Uni e zi y Ka lo y, Ús a české li e a u y akompa a is iky
[email p o ec ed]
SYNOPSIS
The Dia ies o Ka el Teige in he Li e a y A chi e
o he Museum o Czech Li e a u e in P ague
The aim o hese exce p s is o p o ide he p o essional public wi h awide ange o dia y no es w i -
en in 1912–1925 by Ka el Teige, akey igu e o he Czech in e wa a is ic a an -ga de. The collec-
ion ocuses bo h on he ‘P ague’ w i ings, which e lec key his o ical momen s du ing 1918 and 1919
om he pe sonal pe spec i e o he young, sensi i e eme ging in ellec ual, and on ex s Teige w o e
while aca ioning in Ne eklo ha include his e lec ions on his own a is ic ac i i ies, speci ically
in he ield o he isual a s. He inds in hese ac i i ies an exp ession no only o his a is ic bu also
o his human exis ence, in spi e o which he can o en be seen o exp ess akeen skep icism owa ds
hem. I is p ecisely his ension be ween he wo a i udes ha leads o he s ongly e lec i e na u e
o he exce p s, as hey g a i a e mo e and mo e owa ds he ields o a c i icism and a heo y.
The aspi ing a is s i es o o mula e his dissa is ac ion wi h his own wo k by d awing on concep s
and insigh s om he con empo a y and his o ical a is ic con ex . Among o he hings, his ends o
s eng hen his heo e ical knowledge, oge he wi h his abili y o syn hesize awide ange o cul u al
and a is ic connec ions ha a e a he young Teige’s disposal. One migh d aw an ap compa ison
he e o he young poe Šalda who en e ed he wo ld o a c i icism in he la e 1880s and ea ly 1890s—
amo e which may well ha e been, o use Šalda’s own exp ession, ‘pe ne as’, bu would esul none-
heless in a uly essen ial model o a c i ique. Teige oo ound himsel d awn in he la e 1910s and
ea ly 1920s owa ds he ield o a -c i ical e lec ion, and he oo would come o o mula e aunique
model o he a is ic a an -ga de om he pe spec i e o a heo is and o ganize .
KLÍČOVÁ SLOVA / KEYWORDS
Ka el Teige; deníky; česká umělecká a an ga da; 10.a20.lé a 20.s ole í / Ka el Teige; dia ies; Czech
a is ic a an -ga de; 1910s and 1920s.
DOI
h ps://doi.o g/10.14712/23366680.2019.2.11
* Ediční příp a a ex u če ně komen ářů ajmenného ejs říku znikla za podpo y p ojek u
K ea i i a aadap abili a jako předpoklad úspěchu E opy p opojeném s ě ě eg. č.: CZ.
02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000734 inanco aného zE opského ondu p o egionální oz-
oj. / The wo k was suppo ed by he Eu opean Regional De elopmen Fund-P ojec ‘C ea-
i i y and Adap abili y as Condi ions o he Success o Eu ope in an In e ela ed Wo ld’
(No. CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000734).
OPEN
ACCESS
232 SLOVO A SMYSL 32
Soubo deníků Ka la Teigeho zle 1912–1925 předs a uje uniká ní sled zápisků, k e é si
Teige s ě ší či menší p a idelnos í edl od dě ských do aně dospělých le , a o jako s u-
den p ažského gymnázia Křemenco ě ulici, posléze jako uni e zi ní posluchač apře-
de ším coby začínající umělec, k e ý přemýšlí os ých uměleckých ak i i ách aoumění
ajeho mís ě e společnos i obecně.
Ak izice Pamá níku ná odního písemnic í zah nuje p oza ím pa nác ze šes -
nác i docho aných seši ů ůzno odé elikos i azpůsobu úp a y. P ní deníko ý
seši zledna až če na 1912 je kupříkladu čás ečně ilus o aný las ními dě skými
k esbami uší apas elkami, au o si zde h aje s azí ky s ého o ce, a chi áře ahis o-
ika Jose a Teigeho, zaznamená á ados i dě ského ži o a, mlu í oškole, příbuzných
apod. Deník z oku 1914, k e ý je agmen em několika čás ečně poškozených lis ů,
bez u edení da , nesys ema icky zaznamená á událos i souk omého ži o a, e lexe
začínající s ě o é álky. Deník z oku 1915, školní linko aný seši , je psán z elké mí y
op ázdninách Ne eklo ě, kde odina Jose a Teigeho las nila dům akam odiče
sdě mi jezdili na le ní by . Ka el zde popisuje enko skou pří odu, z láš ě se šak
zaměřuje na las ní malířské pokusy, k e ým se začíná op ázdninách ěno a sou-
s a něji. Deníky zle 1916–1917, zp a idla ze školních měsíců, zaznamená ají jednak
událos i e škole, eagují na álečné zp á y, hojné míře pak přinášejí če né zápisky
z elice ůzno odé če by— knih ape iodik, k e é Teige jako č enář komen uje; s ejně
ak komen uje ná š ě y konce ů a ýs a , se kání se známými osobnos mi, jež u
po ká á. P á ě zde začínají deníky h á zásadní oli jako dokumen y osobi ého o -
mo ání Teigeho ýjimečné in elek uální aumělecké osobnos i ši ším soudobém
kul u ním auměleckém kon ex u.
Deníky zle 1918–1919 jsou pak klíčo é jako záznamy osobnos ního ap o esního
doz ání. Přinášejí sys ema icky e lek o ané podobě sé ii zápisků, komen ujících
osobní ži o , přede ším ale e lexe umělecké, umělecko-his o ické aspolečensko-
-poli ické. Teige komen uje jednak las ní če bu, jednak u ažuje ouměleckých a eo-
e ických podně ech; íce a íce se p oje uje snaha nés do las ní zájmo é edu-
kace na poli mode ního umění u či ý sys ema ický ámec, a o například k i ickém
seznamo ání se skonk é ními domácími či zah aničními, zp a idla gene ačně y-
mezenými skupinami ý a níků, z láš ě gene ací domácích azah aničních au o ů
na ozených kolem oku 1875–1880, edy gene ací uměleckých předchůdců, Čechách
zp a idla členů Osmy, Skupiny ý a ných umělců či T došíjných. Se ká áme se
sdoklady p ních ak i i na odbo ném poli, spočí ajících jednak oz íjení kon-
ak ů se za edenými umělci (če né odkazy na se kání sKa lem aJose em Čapko ými,
S.K.Neumannem, Vlas isla em Ho manem, Václa em Špálou aj.), jednak e snaze
p oniknou do s á ajících li e á ních akul u ních e uí, např.Lípy Růženy S obo-
do é, kde Teige debu o al jako p ozaik, z láš ě ale do Neumanno a Če na aod oku
1919 Kmene, s ejně jako do zah aničních, přede ším německých pe iodik ypu Die
Ak ion či De S u m. Č eme u o něž osnahách založi skupino ý gene ační časo-
pis P aha, k e é s ým způsobem yús ily do založení časopisu Republika, kam Teige
ajeho nejbližší přá elé přispí ali. Zápisky dále e lek ují konec álky a znik samo-
s a ného Českoslo enska. Deníko é záznamy z ěch o le jsou zá o eň ýznamným
dokladem o o mo ání Teigeho poli ické osobnos i, jeho ci u p o sociální o ázky apo-
s upné poli ické adikalizaci ok uhu umělecké apoli ické le ice. To zo zdeníku
1920, na azující na zápisky zle 1919, pak předs a uje uniká ní sé ii zápisků, nichž
OPEN
ACCESS
JAN WIENDL 233
Teige e lek uje užší o mo ání s é čás i gene ace kolem časopisů Ruch az láš ě O -
eus; zaznamená á její pos upné š ěpení, jež posléze yús ilo do založení uměleckého
s azu De ě sil. Vzhledem k omu, že z ozličných dů odů není zacho án komple ní
a chi De ě silu, předs a ují Teigeho deníko é zápisky zle 1919 a1920— jak bude
pa no zknižního ydání— zcela jedinečný his o ický dokumen .
S ého d uhu jsou pak ces o ní deníky zle 1922 a1924 zces do F ancie aI álie,
az láš ě pak deník zpodzimu 1925 zces y do Mosk y aLening adu, kde Teige za-
znamená á dojmy z é o ces y, jíž se zúčas nil jako člen českoslo enské delegace. Po-
pisuje— sobdi em, k e ý se o šem mnohdy pa adoxně p olíná sp ky k i ického
záznamu— poby So ě ském s azu, sdílí nadšení budo a elů so ě ského s á u,
ykazuje o šem aké ysy u opismu, ypické p o soudobé západní p okomunis icky
založené ná š ě níky země So ě ů.
Předkládaný ýbo zdeníko ých zápisků zle 1918 a1919 sleduje několik cílů.
Předně předs a uje— e shodě smaji eli au o ských p á kdílu Ka la Teigeho—
p ní eřejnou p ezen aci zámě u yda Teigeho ju enilní deníky o mou knižní
komen o ané k i ické edice, na k e é se podílí Pamá ník ná odního písemnic í,
Filozo ická akul a Uni e zi y Ka lo y anaklada els í Ak opolis. Cílem je ep e-
zen a i ní knižní publikace, plně yuží ající ondů PNP, a o jak li e á ních, ak ý-
a ných, nichž je uloženo značné množs í Teigeho ju enilních ý a ných p ací,
k e é e s ých denících hojně komen uje. Vydání publikace je pláno áno na ok 2021,
upříleži os i ý očí jeho náhlého úm í, zapříčiněného š anicí komunis ické S á ní
bezpečnos i abezsk upulózním lakem o iciálních, s alinis ických poli ických akul-
u ních pe iodik.
Cílem p ezen o ané ediční ukázky je o něž předs a i odbo né eřejnos i ůz-
no odé polohy deníko ých zápisků, a o jak „p ažských“, e lek ujících zosobi é pe -
spek i y o mujícího se mladého senzi i ního in elek uála klíčo é dějinné okamžiky
oku 1918 a1919, ak „ne eklo ských“, p ázdnino ých, kde Teige oz íjí zejména
ú ahy nad s ými uměleckými, přede ším ý a nými ak i i ami. Spa řuje nich
smysl nejen s é umělecké, ale ilidské exis ence, zá o eň je knim šak čas o elice
skep ický. P á ě s á ěch o pos ojů ede ksilně e lexi ní poloze zápisků, jež se íce
a íce p o ilují a yh aňují uměleckok i ické aumělecko eo e ické o ině. Začína-
jící umělec ouží ys ihnou pomocí pojmů apochopením soudobého ihis o ického
uměleckého kon ex u pře ažující nespokojenos se s ými p acemi, což mimo jiné
ede kposilo ání osobi é eo e ické p ůp a y aschopnos i abs aho a ši oké pen-
zum kul u ních auměleckých azeb, jíž mladý Teige disponuje. Podobně jako mladý
básník Šalda s oupil na přelomu osmdesá ých ade adesá ých le 19.s ole í do s ě a
umělecké k i iky podle s ých slo jaksi „pe ne as“, aby o šem po é y ořil zcela
zásadní uměleckok i ický model, podobně je imladý ý a ník Teige na přelomu de-
sá ých ad acá ých le lákán předs a ou las ní umělecké o by aje spíše na zdo y
las nímu ch ění žen do oblas i uměleckok i ické e lexe, aby posléze dal jako eo-
e ik ao ganizá o zniknou jedinečnému a an ga dnímu uměleckému modelu.
Dalším zcílů ediční ukázky je o něž její „pilo ní“ áz e z ahu ke koncepci edič-
ního pos upu. Jak zdů azňuji ediční poznámce, při příp a ě ex ů ahis o ických
akon ex o ých komen ářů jsem ycházel zu či ého ysu, k e ý po ažuji za ypický
p o ex y Ka la Teigeho, publiko ané pozdějších dese ile ích, jež se ucho aly oz-
pě í ukopis— iš ěná e ze. Tedy že au o p okaza elně ycházel s říc ak uálním
OPEN
ACCESS
234 SLOVO A SMYSL 32
jazyko ým no mám, neu k í al na u či é ú o ni g ama ického úzu apečli ě při-
p a o al s é ex y kpublikaci. Zá o eň se šak edici pokouším zacho a nezamě-
ni elný cha ak e ěch o yze osobních zápisků, jejichž publikaci au o zje ně ne-
předpokládal. Na pozadí oho o ambi alen ního ýchodiska ak byla z olena u či á
p a idla p o ediční pos up, k e á cha ak e izuji ediční poznámce. Cílem ukázky
je edy en o pos up předloži kodbo né diskusi, jakkoli je zřejmé, že se sou is-
los i s inální ediční příp a ou s a ších čás í deníků bude ješ ě d obných bodech
p oměňo a . Pokud jde o yp komen ářů kdeníko ým záznamům, olím ukázce
d a. P ním je komen ář poznámce pod ča ou, k e ý upřesňuje např.bibliog a ické
odkazy, ys ě luje kon ex o é azby, komen uje adoupřesňuje mnohé soudobé his-
o ické na ážky asou islos i. D uhým je komen o aný jmenný ejs řík, přinášející
základní biog a ické ap o esní údaje u šech osobnos í, jejichž jména jsou ex u
zmíněna, s ýjimkou případů, kde je las ní jméno obsaženo náz u i my, ins i uce
apod. Tu o o mu jsem z olil p o o, aby jednak odlehčila poznámko ému apa á u,
anaopak znikl ě ší p os o p o případné ozsáhlejší komen o ání ole konk é ní
osobnos i e z ahu ke Ka lu Teigemu. Je pochopi elné, že řada osobnos í ( ukázce
např.di adelní ocho níci zNe eklo a zle 1917–1918, jejichž předs a ení mladý Teige
op ázdninách eží o al, ak éři ujeho od odo ého řízení apod.) není dosud přesně
iden i iko ána. Seznam ěch o blíže ob ížně iden i iko a elných osob p ůběžně zp a-
co á áme. Podobně sekundá ní li e a u a je p oza ím u áděna komen ářích, nikoli
ámci samos a ného oddílu, jak omu bude knižním ydání.
Zp ezen o aných ukázek o něž yplý á zje ná sys ema ičnos azá o eň icí-
lená kompozice zápisků, níž lze mimo jiné spa řo a samo né základy budoucí du-
ali ní a an ga dní koncepce, jak se cholně z o mo ala Teigeho klíčo ou zásluhou
z láš ě období poe ismu— edy s ě a „s a by“ a„básně“, koncep u z ahu „kon-
s uk i is mu“ a„poe ismu“. To znamená na jedné s aně ědomí pe ného základu,
opřeného osys ema ickou příp a u, acionální přís up k o bě, jež se s á á osou ži-
o ní zkušenos i, akřka pe manen ní ýz y k ů čí p áci ajejímu ži o nímu é osu,
ob o ský zájem o ůzno odou, apřes o sys ema icky budo anou edukaci, k i ický
ži el, k e ý nu í kmnohonásobným p ůzkumům umělecké ispolečenské eali y,
ži ý asílící zájem ohospodářské az láš ě sociální apoli ické dění mladé epublice
a E opě. Ana d uhé s aně ados ze ži o a, jeho pěna dní, eselý ži o spřá eli,
hluboký obdi ke k ásné hudbě, jejíž silná, šeobsažná anadmí u při ažli á emoce
je p o Teigeho ak ob ížně yslo i elná, okouzlení zče by poezie, nadšení po če bě
silného p ozaic kého ex u, kon emplace ak i ické ú ahy nad současnými domácími
azah aničními ý a nými díly či di adelními předs a eními, ados nad po ede-
nými p acemi s ých přá el, p ní lásky, ná š ě y elkolepých mode ních ipříměs -
ských „biči ónů“, edy p ních kinosálů, a ados z echnicky dokonalých ame ických
ilmo ých háků, í a sociální sp a edlnos , í a e oluci, k e á má és člo ěka
ke s obodě ahloubce p oži ku ži o a… Při če bě ěch o mladis ých zápisků se ne-
lze nedomýšle o mulací zp ních poe is ických mani es ů, k e é Teige za několik
le po é koncipo al ak e é— mimo jiné aké p o u o p oži ou op a do os — olik
s há aly jeho gene ační soupu níky ačinily zněho p a dě pů odního, nadmí u
obě a ého apřede ším u ěři elného ůdce s é čás i umělecké gene ace.
Příp a a knižní edice deníků Ka la Teigeho je p ací, na k e é se podílí řada od-
bo níků ze šech zmíněných ins i ucí. Odpo ědnou edakcí knižního ydání je po ě-
OPEN
ACCESS
JAN WIENDL 235
řena za PNP Te eza Sudzino á, k e á se spolu sTomášem Pa líčkem účas ní příp a y
ýchozí podoby ex ů deníků. Spolu sJiřinou Foj íko ou zá o eň spolup aco ala na
elek onizaci deníko ých ex ů, esp.čás ečného přepisu jejich čás í, k e é pořídil
šedesá ých le ech V a isla E enbe ge . Na ú odní eo e icko-his o ické s udii
bude spolup aco a Jose Voj odík zFF UK. Knižní ealizaci, jejíž ydání je zamýš-
leno e spolup áci PNP, FF UK anaklada els í Ak opolis, koo dinuje Filip Tomáš.
Oodbo né konzul ace byli požádáni Polana B egan o á aJiří B abec.
Za dílčí odbo né konzul ace při příp a ě é o edice děkuji kolegům I anu Klime-
šo i, V a isla u Doubko i aI anu Šedi ému zFF UK aJiřímu Křesťano i aJakubu
Šlou o i zNá odního a chi u; za konzul aci odinných adalších ak og a ických
údajů děkuji paní Heleně Hilme o é aa chi ek u Vladimí u Š ulco i.
OPEN
ACCESS
236 SLOVO A SMYSL 32
DUBEN 19181
4. č ek
Ty o dny jsem hodně malo al, asice oleje: Pán, [ o iginálu ynechané mís o], Měs o,
znich Měs o je slušnější. Též něk e é k esby, jako Předměs í aVálco na jsem y obil.
Vče a jsem mlu il sF ičem, přede čí em sVaňkama.
6. sobo a
Ty o dny mlu í ám sF ičem aWachsmannem na p ocházce. Nek eslím ani nepíšu
nic; jenom ješ ě, uším, přede čí em jsem nak esli namalo al ako ou mužskou hla u
ak a elem. Není o ak příše né, ale je o jen expe imen . Vposledním Če nu je
k ásná k esba V.Ho mana; o něž K emličko a p áce ypadá elmi hezky. Z za ého
Ak oba é se ne yjímají dobře— jsou jako b ouci. Mimo o je am k ásný článek Ho -
manů apok ačo ání ománu Ch. Louis Philippa.2 Vposlední Lípě má Wachsmann
k á kou k i ickou poznámku oDos oje ském Ho mano ě.3 Dnes jsem se— zá o eň
sWachsmannem aF ičem— seznámil se S.K.Neumannem. Mlu il p os řednic ím
Ka la Čapka, jenž sním šel ajehož jsem po ka jsme po kali na Fe dinando ě řídě.4
Mlu ili jsme oČe nu— on říkal, Neumann,5 něco ok esbách, a šak nedo ěděl jsem
se nic, zal-li si něco mého. Jenom něco říkal oMysli ně;6 ne ím šak zcela nic u či-
ého. Jsem z ěda , přijme-li něco. Rád bych o šem byl.
12. pá ek7
Vče a jsem byl uČapka se zep a i na ezul á sNeumannem— k ůli Če nu. Neu-
mann mi á il zk eseb mu nabídnu ých S milo — o je slabé, Měs ys— slušné,
Dí ka— pěkné, leč pe em ne yjde ak jako křídou, K ajina— dob é. Vzal si p o Če -
en Mysli na— linoleum, slušné, Kos el Oldřicho ci— slabé, aVpřís a u, malá
1 Zápisky jsou součás í školního linko aného seši u nadepsaného Deník, k e ý obsahuje zá-
znamy ze září až p osince 1917; en ýž seši pak zah nuje zápisky z oku 1918 (nadepsané
„Ka el Teige / Deník / 1918 / P aze, Če ná ulice 12a.“), a o zledna až če na.
2 Philippe, Cha les-Louis: Bubu zMon pa nassu. Román (česky 1919), zachycující ži o paříž-
ského pasáka Mořice, jeho dí ky Be y, p os i u ek ajejich klien ely, měl p o s ůj sociál-
ní akcen ano á o ský yp á ěcí pos up elký li na mladou gene aci básníků aumělců,
jako byli Wolke , Nez al, Teige, E.F.Bu ian ad. VKmeni oce 1919 o iskne Teige na po-
k ačo ání s ať Poznámky kPhilippo ě ománu (Teige, Ka el: Poznámky kPhilippo ě omá-
nu. Kmen 3, 1919, č.1, s.2–4, 8.5.; č.10–11, s.78–79, 24.7.). Román ycházel před knižním
u eřejněním na pok ačo ání p ním očníku časopisu Če en (č.1–19/20) překladu Ja-
osla y Vob ubo é-Veselé.
3 Wachsmann, Alois: Vlas isla Ho man: F.M.Dos oje skij. Cyklus řice i k eseb. Lípa 1,
1918, č.26, s.432.
4 Dnešní Ná odní řída P aze.
5 Vo iginálu za Neumanno ým jménem nahoře přešk nu á čá ka.
6 Teigeho lino y Mysli na bude publiko án 17.čísle Če na, s.241 (7.lis opadu 1918).
7 Vo iginálu deníku edle da ace če eným ak a elem p o edená čá a a lno ky spolu sda-
em 11.4.
OPEN
ACCESS
JAN WIENDL 237
k esba, aBělici aŽeb ák,8 podle oné, již mi lé ě odmí li ze S u mu,9 las ně je o
oboje podle k esbičky do Knihy šeho10 zúno a 1917— dos i slušné. Nejlepší ěci si
o šem ne yb al.
Dnes, pá ek, jsem byl olán zla iny 2× za hodinu ados al jsem d ě nedos a ečný.
Byl jsem e ýs a ě Apřece11 se sl. Minčí Ga kischo ou. Pak jsem měl endez- ous
se Š ulcem. Poně adž na p ocházce p šelo, ozhodli jsme se [přešk nu é neči elné
slo o] jí i do ka á ny Rep ezen ačním domě.12 Po kali jsme šak Jendu Sla íčka ašli
jsme— do [neči elný znak] přece. Jenda souhlasí se mnou om o: nejlepší je Špála
anejho ší Ma ánek, souhlasí smým posudkem Ma ánka. Ale o už dos ! Vos a -
ním se ozcházíme— mezi imp esionis ou akubis ou je ěžko možná dohoda.— Jó,
aješ ě abych nezapomněl. Dnes jsem si koupil 28.číslo Lípy, kdež je u eřejněna má
p óza [přešk nu a d ě neči elná slo a] Venko ská neděle.13 Da o ána jes : podzim
8 Náz y p ací Mysli na, Kos el Oldřicho ci, Vpřís a u spolu sBělicí aŽeb ák pod ženy
o iginálu če eným ak a elem; „aBělici aŽeb ák“ epsáno nad řádek a o něž če eně
pod ženo.
9 De S u m— německá umělecká ali e á ní e ue, u eřejňující exp esionis ická, kubis ic-
ká, dadais ická asu ealis ická díla. Časopis založil oce 1910 He wa h Walden. Na oz-
díl od časopisu Die Ak ion, řízeného F anzem P em e em, byl Waldenem Teige jako ý-
a ník spíše odmí án.
10 Kniha šeho— řídní časopis Teigeho školní řídy gymnázia Křemenco ě ulici, k e ý za-
ložili k a ě, edy mezi le y 1915 a1916, s uden i, z láš ě Vladimí Š ěpánek, Ka el Vaněk,
Jan Š anc aKa el Teige; publiko ali něm (Teige o něž jako překlada el pod pseudony-
mem Ka el Vlk) li e á ní a ý a né pokusy. Náze Kniha šeho ymyslel Ka el Vaněk; po
koncepčních neshodách zakládají Teige se Š ancem časopis Pan, jehož bylo ydáno pou-
ze jediné číslo (s o .Teige, Ka el: Na Křemencá ně, čili příspě ek kemb yologii jedné
gene ace. In: Sbo ník Masa yko a s á ního eálného gymnázia P aze II. Křemenco a ulice
1871–1946, P aha 1948, s.96–101; Michalo á, Rea: Ka el Teige. Kapi án a an ga dy. Kan ,
P aha 2016, s.44–49).
11 Výs a a Apřece! Výs a a několika došíjných. Konala se od března 1918 e Weine o ě umě-
lecké aaukční síni P aze na Příkopech. Výs a u u edl S.K.Neumann, ys a o ali Ru-
dol K emlička, Václa Špála, Jan Z za ý, Jose Čapek, Vlas isla Ho man, O aka Ma á-
nek. Ka alog ýs a y 1918.
12 Rep ezen ační dům, míněn Obecní dům P aze.
13 Teige, Ka el: Venko ská neděle. Lípa 1, 1918, č.28, s.433–435 ( i ulní lis čísla). Jde oTeige-
ho p ozaický debu . Vzápisu z9.p osince 1917 Teige sou islos i sjednáním sRůženou
S obodo ou jako edak o kou Lípy poznamená á: „Přece přemýšlím ojednom odmí nu-
í. Chci se dá odmí nou Lípě, od Růženy S obodo é— chci o iž posla do Lípy nějaké
p ózy. Asi Můj le , možná že iVenko skou neděli. Ne ím ě u, mám-li u o poslední éž
posla . Neboť je jis ě slabší, a šak není ak di oká amode ní, mohla by p o o bý i přija a.
A ím bych si o e řel d eře. Není eliká naděje, ale přece jen nějaká snad je. Odmí ne-li
S obodo á Venko skou neděli, je mi o lhos ejno, odmí ne-li Můj le , ím, že o není sp a-
edli é, jsem si ědom, že je schopný o iš ění. O šem ne ím, nebude-li mi škodi dispa-
á nos obou p óz. Je os a ně mezi nimi ch onologický ozdíl. Odmí ne-li konečně še, jak
je 90% p a děpodobnos , i o mne příliš m ze i nebude. Neboť sli e á ním ys oupením
nik e ak nespěchám. Daleko íce mne m zí, že nemohu yjma Ak ion nikde nic u eřejni
zob ázků.“
OPEN
ACCESS
238 SLOVO A SMYSL 32
1916— a o je da um p ého náběhu, kdež o p ní, jen ochu íce ealizo aná skica
kní je z15.ledna 1917. Není o ěc nejho ší, ale je mi p o i ná y ou limonádou…
13. sobo a
Byl jsem nedá no se slečnou Minčí biog a u Ko una.14 Dnes jsem byl sní na Suko u
eče u ho elu Cen al.15
19. sobo a pá ek
Vpondělí jsem byl komo ní hudbě, ú e ý sMinčou Ga kischo ou bio Helios16
a e s ředu sní na Vinoh adech na K áli Rudol o i. Od Ka áska.17 Je o slušná ěc.—
Č u nějaké s azečky No a e Ve e a,18 k e é mám ypůjčené od Š ulce. Nemaluji nic,
a šak nudím se. Koupil jsem si Rena d: Po ídky zpří ody.19 Ve č ém čísle Če na je
k ásná Špálo a K ajina ak ásná Z za ého Vdo a. Čapko y ěci jsou neobyčejně pi-
omé. ~ Li e á ně je am edle pok ačo ání Bubu zMon pa nassu Duhamelo a báseň
aZ za ého článek. Též Ci is Bohemicus (Neumann) má dob ou s ať. Jinak šak pů-
sobí o číslo špa ným dojmem. Tak sympa ické jako 1.číslo am už nic není.20— Dnes
jsem se e škole přihlásil ke zkoušce z anč iny azeměpisu ados jsem uměl. Mimo
o jsme psali českou kompónu: Člo ěk je mnohdy s ého š ěs í s ůjce.
23. ú e ý
Celkem se za y o dny neudálo nic ýznačného. Vsobo u jsem dělal zkoušku zma iky
ados o šlo. Mimo o jsem byl 2× ažen zla iny sulejzajícím21 ýsledkem. ~ Dnes jsem
14 Slečna Minčí— Ma ie Ga kischo á; biog a Ko una, sál kubis ickém s ylu podle ná hu
a chi ek a Ladisla a Machoně, nacházel se p os o ách paláce Ko una, budo y na p až-
ském Václa ském náměs í ealizo ané e slohu pozdní secese, dokončené oku 1914.
15 Ho el Cen al— secesní budo a P aze, No ém Měs ě, Hybe nské ulici sčp. 1001/10.
S a ba byla pos a ena oku 1901 podle ná hu akouského a chi ek a F ied icha Ohman-
na. Vp os o ách ho elu působil populá ní kaba e Če ená sedma.
16 Teige om o ipředchozím záznamu popisuje ná š ě y ůzno odých kul u ních podniků
P aze, kde dop o ázel Ma ii Ga kischo ou; biog a Helios s ál na S řeleckém os o ě, h á-
lo se něm již před álečné a álečné době abyl yhlášen ná š ě ami eli ní společnos i
ak ali ní hudební p odukcí. Shodou okolnos í s ejnojmenné kino é době exis o alo abylo
hojně na š ě o áno o něž Benešo ě, edy nedaleko Ne eklo a, kde měli Teigo i dům.
17 Ka ásek ze L o ic, Jiří: K ál Rudol . Tex h y yšel pop é oku 1915 na s ánkách 29.s az-
ku 21. očníku časopisu Mode ní e ue, knižně o ok později jako jediný i ul ydaný Ka-
ásko ě naklada els í Thy sus. H u (jak o něž yplý á zTeigeho záznamu) insceno alo
di adlo na K álo ských Vinoh adech.
18 No a e Ve e a, knižní edice Jose a Flo iana, ydá aná e S a é Říši le ech 1912–1921.
19 Rena d, Jules: Po ídky zpří ody (His oi es na u elles), česky Mode ní biblio éka, P aha 1912.
20 Špála, Václa : K ajina (lino y ). Če en 1, 1918, č.4, i ulní lis ; Z za ý, Jan: Vdo a (lino y ).
Če en 1, 1918, č.4, s.57; Čapek, Jose : Holubi na s niš i, Holubi (k esby). Če en 1, 1918,
č.4, s.50 a62; Philippe, Cha les-Louis: Bubu zMon pa nassu (4.díl). Če en 1, 1918, č.4,
s.56–59; Duhamel, Geo ges: Vzpomínka na ou nemoc. Če en 1, 1918, č.4, s.54–55; Z -
za ý, Jan: Osobě. Če en 1, 1918, č.4, s.60–61; Neumann, S.K. (Ci is Bohemicus): Českos
socialismu. Če en 1, 1918, č.4, s.61–62.
21 Rozuměj: íce méně uspokoji ým…
OPEN
ACCESS
JAN WIENDL 239
si byl naklada els í F . Bo o ého p o hono ář za Venko skou neděli zLípy.22 Dos al
jsem elice málo, o iž 6 ko un. Jsou o šak ak o p ní ydělané moje peníze. Veče
jsem byl se Š ulcem na přednášce d . Nebeského: Oduchu a o mě no ého umění.
Mlu il jsem am se Špálou, Ho manem, F ičem, Ježem, Wachsmannem. Pak jsem byl
se Š ulcem ka á ně Passage.23
[24.] s ředa
Za s é přeby ečné !!! huhu !!! jak záz ačno !!! peníze jsem si dal uŠ ence kliší o a 24
s é d ě k esby: Mysli na aMěs ys. Jednak se mi o jis ě někdy hodí, mí š oček—
jednak o chci éž posla do Ak ion.25 Neboť člo ěk musí hledě k omu, aby měl ob-
čas něco u eřejněno— řebas by o s álo pá k ejca ů ~ akdyž již odebí ám Ak ion
zada mo… Na eče jsem mlu il po předlouhé době sd . Poko nym— s ým bý alým
německým in o má o em.
[25.] č ek
Byl jsem olán zla iny auměl jsem dos . Ses a26 je dnes nějak nemocna, leží pos eli.
Nas ydla se nejspíše. Dou ám o šem, že o nebude ážné. Na p ocházce jsem mlu il
sJa osla em Nebeským. Ho ořili jsme o ýs a ě Apřece! aono ém umění. Je pří -
žencem Beneše— a ak jsme se přeli.
30. ú e ý
Celkem se za y dny nic nes alo mém nějším ani ni řním ži o ě, jen snad o, že
přip a ujeme na 1.máje na s á ek meziná odní— s á ku e škole, ne a o p o i ně-
kolika a o áním apřímému zákazu.27 P acuji p o o houže na ě aagi uji selánem.
Není o jen kluko ina, u éci ze školy. Je u eliká myšlenka, eliká mani es ace; ko-
nečně je u a ěc, že s uden s o něco zmůže samo na s ou pěs : p o i zákazu!! Sm -
22 Viz pozn.13.
23 P ažská konce ní ka á na Passage na Václa ském náměs í.
24 Kliší o ání, čili ý oba š očku, byla polyg a ii d uhem iskařské o my (zp a idla dře ě-
ný špalíček, isko á deska zkamene, ko u, linolea apod.). P o použi í se ylep ala chemic-
ky či elek oly icky, případně se ob az do ma e iálu y yl.
25 Die Ak ion— německý a an ga dní časopis založený F anzem P em e em oku 1911 a y-
dá aný do oku 1932. Zaměřo al se zejména na exp esionis ická ý a ná díla akul u ně-
-poli ické články. Teige zde jako malíř debu o al ušo ou k esbou Dubo ka březnu 1917
(Teige, Ka el: Landscha (k esba). Die Ak ion 7, 1917, č.11–12, s.144; s o . éž pozn.120).
26 Jana (Hana, éž Johanna) Teigo á, iz jmenný ejs řík.
27 P omájo é s á ky na p ažských s ředních školách inicio al S az českoslo anského s u-
den s a (ŠČS), soudobé si uaci silně p o i akouské hnu í mladých las enecky smýš-
lejících lidí, skon ak y na masa yko ský zah aniční odboj. Jeho předsedou byl le ech
1918–1919 Václa M.Ha el. 1.k ě na 1918 uspořádal SČS mani es ační schůzi, na níž p o-
mlu ila řada kul u ních apoli ických osobnos í. Ty o ak i i y sou isely sdalšími akcemi
podpo ujícími zah aniční odboj, 13.dubna například přednesl spiso a el Alois Ji ásek Ná-
odní přísahu, níž yjádřil odhodlání y a boji za samos a nos českého ná oda až
do í ězného konce. Na u o akci na ázala Májo á mani es ace z1.k ě na (jejíž součás í
se s aly izmíněné s uden ské s á ko é ak i i y), ná odní yznění měly iosla y 50. ý o-
čí položení základního kamene Ná odního di adla k ě nu 1918.
OPEN
ACCESS
246 SLOVO A SMYSL 32
30. č ek84
Hodláme si yda uKliko a naklada els í sé ii 6 pohlednic, od každého znás po d ou.
Vaněk dá á ep oduko a k esbu Domy aPředměs í, Wachsmann Hla u aDí ku; co
dám já, ješ ě u či ě ne ím. Vposledních dnech jsem nak eslil u K ajinu zNe eklo a
uší: ypadla ochu moc špálo sky. Též ijiné k esby jsem udělal. Tak např.malé Zá-
iší lus ým pe em podle k esbičky asi 3 neděle s a é.
ČERVEN
2. neděle
Nak eslil jsem zno a uší Flašine áře, apak y o skici ákoso ým pe em Ležící žena,
Spící žena, Na plesu;— Mlu íme sWachsmannem aVaňkem oúmyslu založi i na
podzim nějaký časopis.85 Přispí ali by: F ič, Vaňci, Jedno a, a ch. Feue s ein, Wachs-
mann, Vaňko é, Š ulc, a ch. Ho man, Z za ý, Špála, Ki zle , Čapek J. iKa el Čapek,
Ba oš, Ho a, e c. Mimo o by se přinášely ip áce cizí. Má o bý i ú a no ino ý, el-
kého o má u.
3. pondělí
Dělám s ou ancouzskou přednášku okubismu.86
4. ú e ý 5.s ředa
Vče a Přišel mi 2.seši S u mu. Je am Lége ů Ak , p os řední, Heemske c, K ajina,
ulejzá, ad a Toppo y Linoleumschni y, dos i slabé.87 Mlu il jsem sTondou Sukem.
6. s č ek88
N Vno ém, sedmém čísle Če na jes oznámeno, že moje k esby alinolea budou ně-
k e ém zpříš ích čísel bude o iš ěny.89 Přišla mi éž no á Ak ion. Jes o Sonde he
polských malířů Bun . Za mnoho o nes ojí, a šak něco am je slušně; hla ně Madonna
od S.Kubickiho, d ě skici od W.Sko a ka as . F an išek od Jana W onieckého.90—
84 Vda aci doplněno slo o „s á ek“, edle da ace čá a če enou uší.
85 Jde ozámě ydá a časopis P aha, k e ý o šem nebyl ealizo án. Jedná se ojeden zdo-
kladů zámě u koncipo a a ydá a ámci ši ší gene ační skupiny pe iodikum, jakým se
posléze s al časopis Republika (s o .pozn.275), kam byl Teigeho ok uh přiz án ke spolu-
p áci. Snahy mladých au o ů o šem nebyly koo dino ané a ámci dílčích skupin se mezi
sebou oci aly la en ně konku enčním z ahu.
86 Přednáška p o hodinu ancouzš iny na gymnáziu.
87 Vo iginálu náze časopisu psán one icky. Lége , Fe nand: Ak (k esba). De S u m 9, 1918,
č.2, s.21; Heemske c, Jacoba an: Dře o y . De S u m 9, 1918, č.2, s.1; Topp, A nold: Li-
no y y. De S u m 9, 1918, č.2, s.23 a28.
88 Uda ace čá a če enou uší.
89 „[…] Vnejbližších číslech o iskneme linolea, dře o y y a ep odukce k eseb od Jana Ko-
nůpka, P a osla a Ko íka, K.Teigeho, A.Wachsmana aJana Z za ého.“ (Če en 1, 1918, č.7,
s.98 [ i áž]).
90 Polská exp esionis ická ý a ná skupina Bun působící Poznani le ech 1918–1920.
Kubicki, S anisław: Madonna (dře o y ). Die Ak ion 8, 1918, č.21–22, s.271, 1.6; Sko a ek,
OPEN
ACCESS
JAN WIENDL 247
Pomýšlíme na něco, co by bylo příliš k ásné, ap o o se o asi nepoš ěs í. Chceme za-
loži na podzim časopis, z aný P aha.91 Redakční k uh má bý i: Vaňci, Wachsmann,
F ič ajá. Mimo o s álými přispí a eli by byli: Feue s ein, Z za ý, Jedno a, Nebeský,
Ba oš aKi zle ; čás ečně éž Čapci, Špála, Ho man, Š ámek, Konůpek, Pi e mann,
Kleine aJež. Fo má byl by jako Ná odní lis y, pouze jeden lis . Mimo o bychom iskli
měli ůzně uspořádané inze á y, Malého oznamo a ele anabídnu í ksňa ku. Má o
mí i íce no ino ý než e uální áz. Vláďa Š ulc má bý i hudebním e e en em. Též
budou, ados i hojně, přinášeny překlady zmode ních li e a u , o něž jako ep o-
dukce cizích kubis ů, u u is ů, p imi i ů, o is ů aexp esionis ů. Hla ně o šem Pi-
casso, De ain, (— bude-li možno iRousseau), Cézanne, an Gogh, Me zinge , Lége ,
So ici, F iesz e c.
8. sobo a
Byli jsme na ýle ě P ůhonicích— se školou. Velice nudné.
9. neděle
Jsem u ý án ao á en. Č u K.Čapka aŠ ámka.92
10. pondělí
Byl jsem asen zchemie ados jsem uměl. Zma ické kompóny mám Nedos a ečnou.
Dnes zase chci si učini i ob yklý au ok i ický přehled s é činnos i. Začnu sli e-
a u ou, neboť jes jis o éměř, že do p ázdnin již nic nenapíši, aje jí aké méně než
ob ázků. Tedy, p imě, sekundě, e cii je o Ve ne, Wels a ošku Poe; k a ě je o
A bes, Neumann, Březina aSo a. Nemůže bý podi nější směsice. Je o, pod obněji
za o, zA besa: Medi ace, p óza, pak neumanno ských 10 básniček: Knihy pří ody,
ži o a ism i. Zní lepší ěci, pokud se ješ ě pama uji, byly: Pohřeb, Umoře, Le ní
odpoledne, Ne opý . Pak jsou o dekaden ní básně cyklu S že aú esy pod li em
Březiny, k e ého chápu elmi jednos anně; éž ako é jsou p ózy Pou ník aPu o aly
duše…
Sbí ka V.93 básní Vzpou a je psána pod li em So o ých Vybouřených smu ků aDo-
b od užs í od ahy. Zní je p olog nadp ůmě ně dob ý. Těsně před koncem p ázdnin
začínám psá básně březino ské, ale již op imis ické. To se oz íjí hla ně pok a -
ánských p ázdninách. Jsou o hla ně: Ženci, O áči, P aha, Boj, Hymnus na ody; jó,
k a ě o bylo, co byla založena Kniha Všeho94 zásluhou Vladimí a Š ěpánka. Au oři
byli: Vaněk, Š ěpánek, Váňa, Schmid , Šámal, Š anc, Za adil, S oboda Jan, Š ejda ajá.
Vk in ě p obí ám se poc i ě dekadencí asymbolismem, řebas že o o[m] sám mnoho
ědě i nechci. Básně U aných písních, Tábo ských písních abaladách as ejně
iIn e nacionální zpě y jsou dekaden ní. O šem byl jsem bližší dekaden ské sy o os i
abezp os řednos i Nie zscheho aP zybyszewského než například Villie s de l’Isle
Władysław: K esby. Die Ak ion 8, 1918, č.21–22, s.265 a277, 1.6.; W oniecki, Jan: S .F an-
išek (dře o y ). Die Ak ion 8, 1918, č.21–22, s.262, 1.6.
91 Viz pozn.85.
92 Viz pozn.68 (soubo y po ídek Osyka aK akonošo a zah ada).
93 V ukopisu římská V., p a děpodobně ím míní „k a ánských“ básní.
94 Kniha Všeho— iz pozn.10.
OPEN
ACCESS
248 SLOVO A SMYSL 32
Adama. Zá o eň seznamuji se sBaudelai em, Ve lainem, Huysmansem, Whi manem
aVe hae enem. Dos i ýznačné z é doby jsou něk e é básně, pak p óza Junák. Ko-
nečně na jaře se yp aco á ám zdekadence ke kubismu. Je o Ma ine i aA cos, k eří
na mne silně působí. Opok in ánských p ázdninách napíši sbí ku Básní už mode -
nějších, dos slušných. Vsex ě je o spíše p óza než báseň, k e á mne láká. V acím se
kp óze. Od no oklasicismu Souci ných lásek anedopsané Os obozené země, silně
bel amellio ské, přes počá ky kubismu Plamenné silnice, přes di okos Py amidy
sm i až po a coso ský ú a po ídky Venko ská neděle, p opono ané na podzim
[1]916 adopsané lednu [1]917. Pak je o březnu adubnu p óza Můj le . Nejlepší ěc.
Oposex ánských p ázdninách jsou o básně: Pohled zokna na mne, Skica, Na bílé zdi
domů jsem přilepil oči, adodělaná: Jsme jako po oz komedian ů zbřezna. Pak p óza:
Pě osob kolem mne. Nic z láš ního. Sep ima [1]917 je o jen P óza a ozličné pokusy.
1918 pouze Sázka.—
Pokud se ýká u eřejnění, je o jedině Venko ská neděle, k e á je o iš ěna 28.čísle
p ního očníku Lípy.95 Můj le mi ne zala edak o ka Růžena S obodo á, a šak z ala
mne elmi s dečně, abych jí opě něco poslal.— Toť še.
15. sobo a
Týden byl elice nudný. Č u Dos oje ského, Moliè o a Am i yóna96 e c. Dnes jsem
o iž p á ě na něm byl e Vinoh adském di adle. Je o ýbo né. Dnes jsem měl p o
le ošní školní ok poslední hodinu piana. Aze školy? Vče a jsem měl ancouz-
skou přednášku Le cubisme.97 Můj s a e škole je en o: La ina 2.III. 2.Češ ina: I!!
F anč ina: I1.Děje-zeměpis 1–1, Mine alogie 2, 1, Chemie +2, Ma ika 3 IV– + –; Nábo-
žens í 1.— Římské číslice jsou o iž známky zkompozic.
16. neděle
Dopoledne jsem byl na konce ě: hudební apě ecké Budče.98 Na p og amu byl No ák,
Suk, D ořák, Sme ana, Fibich. Mo o á přek ásně zpí ala. Dnes bych si udělal au o-
k i ický přehled s é činnos i malířské.
Začá ek je posekundánské p ázdniny. Impulzem je jakési po zbuzení L.Šímo o,
k e ý mne na gymnáziu učil k esli . A šak še o je jen p ní p op aco á ání se,
smím-li ůbec oho slo a uží . Neumím ješ ě ani k esli , ani malo a , anemohu zapří ,
že i e škole během dalších d ou le jsem se něčemu naučil. Neboť jes dob é k esli
k ychle ajednoduchá jakási zá iší, a o přísně— lépe než kopí o a s a é mis y, jak
myslí Z za ý. Po celou e cii jsem o šem se ne yba il z echnických po íží. Ž anění
ono op imi i ismu přespříliš je plané. Koncem asi k ě nu se učím uakad. malíře
Pe a Ja oše— nabyl jsem ošku ob a nos i echnice i olejomalbě. Op ázdninách
po e ciánských je o už alespoň přímý s yk spří odou ajdu už ochu za Cézannem
aSla íčkem, řebas pod li em Ka la Šimůnka se oblbuji lidmi jako Kal oda aŠe elík:
95 Viz pozn.13.
96 Moliè e: Am i yon. Veseloh a o řech dějs ích na an ický námě z oku 1668, Teige mohl
čís ydání z oku 1918 (edice Zá iší B.M.Kliky P aze).
97 Viz pozn.86.
98 Hudební Budeč— pě ecká škola p o mládež (1909–1926), k e ou založili Jan aDoub a ka
B anbe ge o i spolu sAdol em Cmí alem.
OPEN
ACCESS
JAN WIENDL 249
Kaplička Ond áko a, Břízky na Šibince asnad ješ ě něco, jsou obs ojné. Vk a ě y o
záliby podi né api omé doži oří. Učím se na Sla íčko i, jehož zbožňuji. O šem moje
názo y jsou abudou ješ ě ok ne y o nány nap os o. Vedle íce méně zdařilých kopií
z é doby jsou o io iginály: Třešňo á alej Roz okách, Ja o e S omo ce apak hla ně
ob ázky zja a, kdy se přikláním kexp esionismu ap imi i ismu. Vli Ruskinů . Jsou
o lepší ěci: H ubá skála, Pohřeb, Ja o e c. Opok a ánských p ázdninách se snažím
celkem poc i ě yjí i zdíla Sla íčko a kno ějšímu, smě em kno op imi i ismu.
O šem i u je eliká zma enos názo o á— od acím se od Cézanna akubis ů! azbož-
ňuji De aina aF iesze!! Lepší ob ázky z é doby jsou: Pozdní lé o, Ces a na Dubo ku
( maje ku E.Ga kische), Polní ces a ( maje ku V.Flajšhanse), Žně, Ve žních, Du-
bo ky (ze šech s an[)] a éž jedna exp esionis ická, (kees an dongeno ská) skica
není ak zlá, jak jsem myslil enk á .
Ak in a znamená zase něco íce! Začá kem je o li O.Nejedlého aŠpály aKo-
níčka. Lepší ob azy é doby jsou za 1915 Podzim, Mal ézské náměs í, pak úno u 1916
je o Smícho I( maje ku Rückelo ě) je elice zá ažný pokus omode ní ob az—
bohužel pouze obsaho ě. Fo mou je o imp esionis ické, ačkoli je om éž dos i
Tu ne a, na k e ého nazí ám již ehdy sp á ně amode ně. Pak je o Ze s omo ky, již
exp esionis ické i o mou. Pak 7.4. [1]916 jsem namalo al S a é domy. Vzpomínám-
-li dnes, zdá se mi, že snad přece je lepší en Smícho I.Jsou dos i pů odní aop a -
do é, a šak příliš a chaické. V éže a chaické ónině je d žen nedokončený ob az
Pod h adem, němž se přibližuji elmi poc i ě kjakémusi mys ickému ú a u ku-
bismu. Ro něž o om s ědčí ob az Kos el achys aný Týnský kos el. K ako é náladě
pak jsem blízek ch ílemi op ázdninách a éž ješ ě na podzim. A šak edle ako ých
ěcí mám zja a [1]916 několik ob azů p os ředních, mode nějších, a šak méně po-
c i ě dop aco aných. Jsou o: Předměs í, k e é se poněkud líbilo Čapko i,99 a šak je o
jen humbuk, UCemen á en, Au opo é , Zá iší, k esba Kos el užkou,100 S a á ulice.
Op ázdninách 1916, edy po k in ě, je o už [o] něco lepší. Ta o ajemná anábožensko
p imi i ní nálada, asi à la Z za ý, nu í mne uděla i několik ěcí à la Pie a, a šak jád o
mé p ázdnino é činnos i jes docela jiné alepší. A ě u, up os řed li ů u mlu ím
již já, [šk neči elného slo a] uněkolika ob ázků jasněji než op ázdninách [1]917.
A jiném o šem omezení na áži na p ázdniny [1]916 le os. Jsou o ěci jako: Dubo -
ka,101 hned p ních dnech p ázdnin nak eslená uší. Vbřeznu 1917 byla jako můj
debu ep oduko ána Ak ion.102 Je dos i hybná a elice pů odní, řeba že není úplně
zmožena. Pak je o Ob az, ako á ces a do si, dos i slušné, K ajinná s udie, k e á se
líbila Čapko i iŠpálo i aHo mano i. Ji jsem le os ak a elem us álil de ini i nější
podobě. Pak je o konečně Tábo ský měs ys I.Je o z é doby má nejlepší ěc. Líbil
se Ho mano i, Čapko i! Š echo i! Benešo i! Sla íčko i, ale Špála y kl, že je ochu
mdlý. Zos a ních ěcí je o kubis ická Samo a apak několik s udií (Zaječí)103 ak e-
seb, nej íce de aino ských a ieszo ských. Po p ázdninách sex ě jsem se z é z za-
o š iny yba il docela. Za 1916 jsem udělal y o zá ažnější ěci: Ko no , odmí nu ý
99 Nad počá ečním písmenem Čapko a příjmení neočeká aně k oužek mís o háčku.
100 Vo iginálu celé souslo í k esba Kos el užkou u ozo kách.
101 Pojmeno áno podle obce nedaleko Ne eklo a.
102 Viz pozn.25.
103 Vo iginálu náze epsán nad řádek.
OPEN
ACCESS
250 SLOVO A SMYSL 32
z ýs a y pomocného ýbo u,104 k e ého si dnes elmi cením, Silnice sjeřáby, elmi
pěkná, Kond ac, slušné, S a oměs ské mlýny, S omy, Mos , Sněmo ní náměs í, Žo-
ín. Apak 1917. Nejp e je o řada k eseb ušo ých, jednak no ých, jednak podle skici
da a s a šího. Něk e é znich p á ě byly nebo budou iu eřejněny. Tak je o K ajina—
(sda em [1]916), k e á jes elmi dob á amá yjí na pohlednici uKliky. Kos elík
Oldřicho ci, slušný (sda em [1]916) má yjí Če nu.105 Lodice (úno [1]917) yšly
6.čísle Če na.106 Je nich ješ ě ochu li u B aquo a, ale jinak jsou elmi pěkné,
Čluny přís a u, me zinge o ské ochu, snad yjdou Ak ion, S a é domy, slušné,
Lidé oho o ja a, slušné, K ajina (dům se s omy), slušné,107 Vyšeh ad, obs ojné,
Louňo ice, p os řední, Domek, slabší, Zá iší, slabší, O e řené okno, slabé. Aješ ě ně-
kolik jiných. Olej z é doby je Cemen á ny, p ablbý. Jinak jsem malo al pomě ně málo
a íce psal. Pak 1917 posex ánské p ázdniny. Tu jsem oho namalo al elmi mnoho, ale
dnes na y ěci pohlížím zcela jinak ajinak si je cením. Nejlepší ěci zp ázdnin jsou:
Mysli na, pe ok esba, Měs ys, pe ok esba, obojí elice dob é aobojí yjde Ak ion,108
Dubo ka, ak a el, K ajina (Řepo yje), Klaun, (Křečo ice) K ajina skos elem, ak a el,
Aёllo, linoleum, Na u e mo e, linoleum, Lesní ženka, k esba, Zla ý ok (d uhý s a
maje ku sS ocka), ýbo né Domky apak poněkud slabší: Dí čí pie o , P obuzení,
Kolo oč, Dí čí po é , Domy, Po é ní s udie, Po é ces o a ele. Pak na podzim 1917
sep imě znejlepších ěcí o jes Ces a ak a elem alinoleum, Klaun, linoleum, Toa-
le a,109 Dí čí hla a, k esba, ýbo né, Sedící muž, podle k esby z[1]916 na podzim,
elmi dob é, Námořník, slušné, o éž linoleu. Konečně k ánocům ak asi udělám
řadu poněkud na u alis ič ějších k eseb, hla ně podle s a ších skic. Znich lepší jsou
To á na, Domy, Nábřeží přís a ní aNa řece ( maje ku S ocko ě). Pokus namalo a
olejem Sedícího muže selhal. Pak oce 1918. Je oho zp u méně, neboť p o s ůj
duše ní s a před od odem so a jsem mohl co děla .110 Vezmu o pod obně: Po é
104 Výs a a pomocného ýbo u— ýs a a p o podpo u s ádajících umělců za álky, slože-
ná zpo o y zas upující ý a nické spolky jako Mánes, Umělecká beseda, Jedno a ý a -
ných umělců apod.
105 S o .Teige, Ka el: K esba ( uš). Če en 1, 1918, č.11–12, s.174, 1.8.
106 Viz pozn.56.
107 VDie Ak ion byla publiko ána K ajina (dům se s omy), s o .Die Ak ion 8, 1918, č.27–28,
s.357, 13.6.
108 Teige, Ka el: Landscha . Die Ak ion 8, 1918, č.29–30, s.385, 27.7.; ýž: Fede zeichnung. Die
Ak ion 8, 1918, č.31–32, s.440, 10.8.
109 Vo iginálu epsáno nad řádek.
110 Od odo é ojenské řízení lednu 1918, edy době cholící s ě o é álky, bylo p o Ka la
Teigeho pochopi elně silně auma izující záleži os í. 16.ledna si do deníku zaznamená-
á p ůběh úředního od odo ého jednání, k e é mělo p o něho šťas ný, p o ože nega i ní
ýsledek: „Dlouho jsem nepsal do deníku. Vzlých ěch o dnech jsem čekal, co budu moci
[napsa ] k omu o osudnému da u, předem kalendáři za ženému. Anyní s ados í píši:
neod eden. Byly o ě u zlé dny, poslední: málo jsem jedl, éměř jsem nespal, a šade ho-
ečně sháněl p o ekci. Ch ílemi jsem ěřil, že není ůbec možno, abych byl ojákem, jin-
dy jsem měl důkladný s ach. S ach, docela nehe oický, jak ád se kněmu přizná ám!!!
Konečně přece několika posledních dnech jsem o dos i dobře snášel, nechci říci s a eč-
ně, ale nap os o upě. A o mí nilo mé ozčilení. Nejho ší ch íle nicméně jsem p odělal po-
slední noc apřede ším áno při loučení smamičkou. Ta íček šel se mnou, neboť ak mu
OPEN
ACCESS
JAN WIENDL 251
ha le podle s ých seznamů, ynechám jen zcela ne ýznamné ěci. Po é ha lekýna,
olej, ne o emné. K esby uší, obdobné ěm před ánočním. Jimi o iž začíná umne
eakce p o i bezces nos i, k e é jsem se oci l, jda za Čapkem. Špálo i se něk e é
líbily, hla ně K ajina sřekou, hnědou uší. Jó, ješ ě do [1]917 zapadá p ůmě ná Hla a
muže. Nábřeží smos em, ak a el, zkaženo, anicméně se líbil Ho mano i. Roche s
ouges, k esba, ba e né uše, ak a el, slabší. Pop sí (Sedící muž 1916–18), elmi dob ý
ak a el. Hla a ženy, uše, slabé, Tábo ský měs ys ([1]916–18), uší, M . Samuel Fo -
sy h, ak a el, ilus ace kmé p óze Sázka, pi omé. K ajinná s udie 1916–18, ak a el,
dob é. Úno : De ek i , ak a el, slabé, Hla a muže (1917–18), ak a el, dob é! K ajina
s ě ným mlýnem, ak a el, má nejlepší ěc ůbec! Bře!!! Vbřeznu jsem oho udě-
lal íce, neboť jsem byl nemocen anechodil do školy. Je o Pop sí (Sedící muž), uší,
Podolské cemen á ny, uší, na u alis ické, ZB áníka, Točník, k e ý bohužel aomy-
lem yjde Če nu,111 neboť o jsem neměl nikdy úmyslu nabídnou i, poně adž je
o p aslabé,— o jsou ě šinou ěci podle s a ších skic ana u alis ič ější. Též s a ší
p ací je las ně Bělice ([1]916), k e á byla ep oduko ána Če nu.112 Není špa ná. To
da um, k e é am je (lé o [1]917), neodpo ídá sku ečnos i. A šak o pa ří již do sou-
bo u mode nějších ěcí. Domky ([1]917), Mos (1917), pak dob á T a ní Polní ces a,
Mlýn, Měs o pa ří mezi k esby, k e é mají z láš ní áz; byl jsem spokojen, když jsem
u o echniku ynašel, ale byla o jen slepá ulička. Zá iší je aké ako é. S ah, uší,
Kolo á kář, uší, slušné, S omy, uší, Za humny, na u alis ické, Hla a muže, lino-
leum. Pán, uší, p oblema ické, Č a (Kameničky), na u alis ické, ZPodskalí, slušné,
S milo , dob é, Chalupy, Huť s .Eliáše, na u al., Dí ka [1]917, elmi dob é, Rudol o ,
slušné, P ažské zákou í, slabé. Za duben: Měs o, elký olej, škoda, že je nemožno jej
ealizo a plně, Pán, olej, p oblema ické, Válco na, mod á uš— elmi dob é, Hla a
po adil pan ada Jakubů, amamička měla přijí za námi. Tam a íček ješ ě ak icky s a-
dou Jakubů p omlu il a zkázal po něm d . Klusáčko i, jenž je o něž členem měs ské od-
odní komise. Na o éměř hned jsem šel kassen u [od odu], ychlos i jsem do sebe na-
lil láhe če ného ka e, k e á o něž, ak jako ciga e y máčené umu aka lo a ská sůl
a éž p ášek ‚Káli‘, jenž podle českého ynálezu musí nu ně zbudi příznaky plicního ka-
a u— byla bez účinku. To še umne selhalo, jsem příliš zd á , sko o íce, než je mi libo.
Za o p o ekce uKlusáčka, ady Jakubů aobecního s a šího Myslíka ungo ala znameni ě,
ajak jsem se později do ěděl, byla o jedině ona, k e á mne zach ánila. Tam, na S řelec-
kém os o ě, jsem již nebyl nik e ak dep imo án, byl jsem ako ém obz láš ním s a u
duše: ěděl jsem íce: iděl jsem, jak unguje p o ekce. Šel jsem kod odu sjinou desí -
kou, než byla moje: iděl jsem, jak má legi imace je posuno ána z uky do uky, jak já jsem
aké jaksi posuno án kmíře apřed od odního lékaře, d . Ma ko ského, Rusína, uk e é-
ho se Klusáček asnad iKlika, k e ý nebyl komisi, přimlou al, jak en člo ěk p ohlašuje:
Allgemeine… nich geeigne , až se konečně opě se ká ám se s ou legi imací, podepsanou
majo em či ob š em, ojenským předsedou komise. Jak byla příjemná ces a domů! Jak ád
jsem šel poděko a d . O ubo i, k e ý se upřímně— sice ma ně— snažil získa i mi ješ ě
nějakou p o ekci, jak ád jsem oznamo al uHo mannů, že jsem š a sk ipl, akonečně jak
bylo mi blahé psá i o om lís ky šem známým. Ajak chu nal oběd!“
111 K ydání Če nu nedošlo.
112 Teige, Ka el: Bělice. ZTábo ska (Lé o 1917). Če en 1, 1918, č.6, s.84.
OPEN
ACCESS
252 SLOVO A SMYSL 32
muže, ak a el, dob é. Valdema Psilande ,113 slabé, olej,— Duben:114 K ajina, k esba
užkou a uší— Ne eklo ě, příliš špálo ské. Slo o kTěho né ženě (ilus ace kMe -
ce eauo i), slušné, Naše ila, na u al. Kolo á kář II., elmi dob é. Předměs í, uší,
slabé, K ajina (h adisko), slabé, Hla a ženy, p ůmě né, Bělice, linoleum, dob é. Če -
en:115 Na plesu: elmi dob é, Spící žena, Ležící žena, Zla ý ok 1917, K ajinná s udie
[1]916, esměs slušné k esby uší.
Pokud se ýká u eřejnění mých ěcí: k in ě jsem dos al cenu ze sou ěže De gu e
Kame ad116 za ob ázek Nád oří malo aný uJa oše asi dubnu [1]914. Pak sex ě lis o-
padu 1916 jsem odmí nu se s ým Ko no em z ýs a y pomocného ýbo u.117 Vbřeznu
1917 posílám do Ak ion mám u eřejněnu pe ok esbu Dubo ka118 a am éž budu mí
ip ý s é Čluny přís a u.119 Vlé ě mi odmí li Lodice aLidi oho o ja a ze S u mu. Kon-
cem lé a posílám do Ak ion s a é linoleum (S udie), k e é am yjde.120 Pak na podzim
am éž linolea Ces a, Aёllo, Klaun aNámořník, ale jsou p ý příliš enká, než aby yd -
žela isk. Dále Če nu jsem šes ém čísle měl s é Lodice aBělici.121 Ješ ě am budu mí
Kos elík Oldřicho ci [1]916,122 K ajinu uŽeb áku, ak o elice slabou a elice mne o
m zí. Omylem zal jsem ji ssebou kČapko i p o Neumanna— aona am naneš ěs í
u ízla.123 Konečně am bude linoleum Mysli na jako příloha.124 Dnes jsem si o iž byl
uBo o ého p o s é k esby— amlu il jsem sNeumannem. Říkal jsem mu, aby u Mys-
li nu dal až po p ázdninách, neboť bych ji nemohl jí podepiso a jako přílohu. On
mne zase elmi s dečně poz al, abych po p ázdninách zase mu něco donesl. Konečně
Ak ion budu eď mí Mysli nu [1]917 pe ok esbu aMěs ys [1]917,125 obě elmi ajn ěci.
Aposléze má nám edy Klika yda i pohlednice, kdež mám mí K ajinu (1916) aDí čí
hla u (podzim [1]917). Tedy jsem měl u eřejněny 3 ob ázky, abudu jis ě b zo mí ješ ě
5 asnad éž ješ ě 4.Anyní konečně jsem unejdůleži ějšího, poně adž budoucího: Nyní
op ázdninách, cí ím o dos i jasně, budu malo a již dos i pů odně. Budu ycháze
přede ším z ěch o s ých ho o ých p ací: K ajina s ě ným mlýnem [1]918, Mysli na
[1]917. Pop sí [1]916–18, Hla a muže [1]917–18, Zla ý ok [1]917. Ko no [1]916,126 K ajina
(Řepo yje) [1]917, K ajina [1]917, uší, Lodice [1]917, uší, Měs ys [1]917, uší, Kond ac
113 Vo iginálu psáno Waldema Psylande .
114 Vo iginálu pod ženo lno kou.
115 Vo iginálu pod ženo lno kou.
116 Vý a ná sou ěž německého ýdeníku p o mládež De gu e Kame ad, k e ý založil Wilhelm
Spemann.
117 Viz éž pozn.104.
118 Teige, Ka el: Landscha . Die Ak ion 7, 1917, č.11–12, s.144, 17.3.
119 Teige, Ka el: Zeichnung. Die Ak ion 7, 1917, č.13, s.147, 30.3.; k esba sice ohlášena zá ě-
ečném seznamu, čísle ale ep odukce není publiko ána.
120 Teige, Ka el: Landscha . Die Ak ion 8, 1918, č.27–28, s.357, 13.7.
121 Teige, Ka el: Bělice. ZTábo ska (Lé o 1917) (k esba). Če en 1, 1918, č.6, s.84, 16.5.; Lodice
(k esba). Če en 1, 1918, č.6, s.94, 16.5.
122 Teige, Ka el: K esba. Če en 1, 1918, č.11–12, s.174, 1.8.
123 K esba Če nu u eřejněna nebyla.
124 Teige, Ka el: Mysli na (lino y ). Če en 1, 1918, č.17, s.241, 7.11.
125 Teige Ka el: Landscha . Die Ak ion 8, 1918, č.29–30, s.385, 27.7.; ýž: Fede zeichnung. Die
Ak ion 8, 1918, č.31–32, s.440, 10.8.
126 Vo iginálu epsáno nad řádek.
OPEN
ACCESS
JAN WIENDL 253
([1]915–16), ZPodskalí, uší, d uhé řadě pak: Bělice [1]917, uší, Kos elík Oldřicho ci,
uší, Dubo ka, pe ok esba [1]916, Týnice (Měs ečko na řece) [1]917, Flašine ář [1]918,
Křečo ice— (K ajina skos elem [1]917), Válco na [1]918, Rudol o , uší, To á na,
uší, Láska [1]917, Dí čí hla a [1]917, Dí ka 1917, P obuzení [1]917, Klaun [1]917 e c.
23. neděle127
Ten o ýden mi byl elice o a ný.
24. pondělí
Den ješ ě hnusný. Jen s učně: jeho ysokoblaho odí pan c. k. ládní ada Jan Ša á-
nek při udílení ředi elské dů ky p o s á ku na ná odní s á ek 1.máje— os ědčil se
bý i opě se ilním, bezpá eřným apodlým.128
25. ú e ý
Nic— nudím se!! O a uji se!! Chys ám se na p ázdniny. Vydání mám ob o ská, jen
co dá člo ěk za ba y— linoleum yjma malé zo ky ůbec není!!
ČERVENEC 1918 VNEVEKLOVĚ129
1. če ence
P ní dny Ne eklo ě byly dny uklízení— oškli é dny o jsou, než se udělá pořádek.
Ale přece jsem i nich p aco al. Ješ ě če nu edy jsem udělal II. s a k esby: Na
plesu aII. s a K ajiny s ě ným mlýnem. Ta, ač elmi pěkná, nezdařila se mi ak,
jak jsem očeká al. Někdy ji zase musím zkusi . Dnes jsem udělal Mysli nu ak a e-
lem. Nedopadla éž podle mého ch ění, ale je o přece elice dob á ěc.— Mimo o
musím napsa , že už je sehnáno he ec o p o Čapko u H u lásky osudnou.130 Gilles—
Zam azil, T i alin— B ožek, D . Mo e— Pechač, Sca amouche— Ga kisch, B ig-
hel la— P okop, Isabella— sl. Ma ko á, Ze bine— sl. Hlá ko á. B ighella aZe bine
jsou obsazeny šak elmi nouzo ě. Za o zcela jsem spokojen, aani ne jen zhe eckých
dů odů, se sl. Ma ko ou.131 Je o ý ečné enko ské dě če, ne sice in eligen ní, a šak
elmi chy é. Tako á dob á, ži oucí [přešk nu é neči elné slo o] husopaska o je.
Nabízeli jsme o iž oli Isabellinu sl. Šk o o é, což bylo by ješ ě lepší; a šak mi řekla,
že odjíždí bohužel koncem če ence do Mělníka.
127 Vo iginálu pod ženo lno kou.
128 S o . éž pozn.27 a35.
129 Zápisky jsou součás í školního linko aného seši u nadepsaného „Deník [ o iginálu pod-
ženo mod ou uší], / Če enec, s pen, září 1918 / Ka el Teige / Ne eklo [1]918.“, obsa-
hujícího zápisy zče ence až p osince 1918. Ro něž nadpis s ánky Če enec 1918 Ne-
eklo ě je o iginálu pod žen mod ým ak a elem. Tex záznamu z1.če ence je— na
ozdíl od šech os a ních, psaných uší— psán obyčejnou užkou.
130 Lásky h a osudná b a ří Čapků, napsaná oce 1910 apop é publiko aná Lumí u 1911
žán u komedie dell’a e, je ypem lido ého di adla. Iz ěch o dů odů byla čas o dá ána
ocho nickými soubo y. S o . éž pozn.81.
131 Souslo í „se sl. Ma ko ou“ epsáno nad řádek.
OPEN
ACCESS
254 SLOVO A SMYSL 32
2. če ence
Dnes p ší celý den. Č u Š ámka132 apřekládám Moliè o u ak o ku Médecin olan ,133
jež se bude h á zá o eň sČapky.
3. s ředa134
Dnes dopoledne jsem malo al menší ak a el: Měs ské zákou í aodpoledne jsem udě-
lal ě ší ob az Domy. Snad o nejsou p ablbé ěci— snad, ale ne ěší mne o příliš. Ve-
lice je o zdáleno od oho, jak si předs a uji, že má ob az ypada . Velice blízký za o
je omu, uším— en Vě ný mlýn. Vše je o boles né ápání, a še a še, jen ne nají i
sebe— což exis uji ůbec! Sebe jsem dosud ob ázcích elmi málo upla nil. Ak omu
šemu ješ ě má s a á ada: úžasná nespolehli os au ok i iky. No, os a ně y o ob azy,
jako Měs ské zákou í aDomy, jsou jaksi jen edlejším, odklizo ým p oduk em. Chci
uděla několik hla ních ěcí, asi om žán u, jako je Mysli na. Blížím se již íce než
ok podi ně ko ismu,135 při om šak hledím za něčím zcela no ým, očem uším, že
bude e opským no ým uměním. Ne ím o šem, co se za ím jedná e F ancii— Ně-
mecku je dekadence kumš u úžasná abojím se, že unás, yjma Špály asnad Z za ého,
éž. Co bude o no é? Bude o „p yč od kubismu“? Vpods a ě snad nikoli , neboť duch
u bude po álce zcela kubis ický s ě ě, íc než kdy jindy. Neboť budou zde no é,
ak i ní, s obodné ačino odé epubliky, socialismus asp á ně o ien o aný ame ika-
nismus. Tedy o bude [šk neči elného slo a] opě ako ý hlučný amnohohlasý „sa-
lu au monde“,136 o no é umění. Vždyť idíla ážných umělců, pokud ím, kon on o-
ána s álkou, s ala se naopak ješ ě p ononco aně mode nější— důkazem oho jes
například elice mode ní báseň Š ámko a: Ces a zRombonu šes ém čísle Če na,137
mnohé básně Neumanno y, a i oba, ač elmi mode ní básníci, jsou přece jen ze s a ší
gene ace— nepa řejí ani k„s ejcům“ (Čapko é, Ba oš, Ho man, Špála e c.)138— na-
ož knám. Za o šak je dílo— hla ně malířské— Jos. Čapka álkou, o šem álkou
hin e landu,139 poněkud dezo ien o áno. Jeho Žeb áků si sku ku nemohu mnoho
ceni i.140— Apři om šem bude o no é, sku ku no é umění. Nebude-li o kubis-
mus, bude o nebude o jis ě ná a kněčemu bý alému. Kubismus a u u ismus,
čás ečně ineoimp esionismus aněco zexp esionismu jes základem dnešní o by.
132 Může jí obáseň Ces a zRombonu, publiko anou 6.čísle Če na ( iz pozn.57) ze sbí ky
Spla (1916).
133 Moliè e: Le Médecin olan (1645), aška Moliè o y kočo né společnos i, česky přeložená
až oku 1919 Ka lem M.Klosem jako Lé a ý lékař. Teigeho překlad se nepodařilo dohleda .
134 Slo o „s ředa“ da aci psáno o iginálu obyčejnou užkou.
135 O ismus, éž o ický kubismus, jde opojem, k e ý byl umění pop é uži oce 1912
ancouzským básníkem Guillaumem Apollinai em, k e ý ak cha ak e izo al malby Ro-
be a Delaunaye, jež připodobnil kbájnému an ickému h dino i O eo i, básníku, sym-
bolu p olínání ůzných uměleckých d uhů.
136 „Salu au monde“— pozd a s ě u, ci á zWhi mano ých S ébel á y.
137 Viz pozn.57 a132.
138 Míněna gene ace Osmy aUměleckého měsíčníku, popř. spolku Umělecké besedy— Koliba.
139 Hin e land— zázemí.
140 Žeb áci— sé ie lino y ů z oku 1918, kde Jose Čapek zachy il lidi na ok aji společnos i;
p áce znikaly od oku 1916 sou islos i se společenskou si uací době álky.
OPEN
ACCESS
JAN WIENDL 255
Apři om De ain, F iesz, Rousseau, Seu a !!!
Mimo y d a ob ázky jsem udělal ná h na kolo o ání linolea: Mysli na. Byli jsme
léká ně. Zdá se,— ješ ě šak ne de ini i ně, že se mi poš ěs ilo [šk neči elného
slo a], že sl. Mařenka141 bude h á Moliè o i.142
4. č ek a5.pá ek143
jsem144 docela byl nemocen, a o chřipkou— nikoli španělskou,145 jak bylo by o ča-
so é aexo ické, docela důkladnou ap ozaickou chřipkou, k e á mne důkladně o iž
po ý ala. Vpondělí jsem se nas ydl po koupání.
6. sobo a
Dnes je mi již lépe, s al jsem zpos ele. Před čí em přijel a íček zP ahy. Psal mi
Honza Š anc apřišlo mi 3.číslo S u mu.146 Je am jedna k esba Fillo a,147 s ále ješ ě pi-
casso ská, a ak se nezdá, že by se p. Filla byl aké ak „pře odil“ jako jeho pp148 ko-
lego é, Beneš, K a och íl e c. Ta k esba, ačkoli dos i nezáži ná aslabá, je přece jen
nejlepší zcelého čísla a ůbec snad le ošního očníku edle jednoho, éž jen p os řed-
ního F.Lége a.149
10 7.neděle150
Jsem již zd á , a šak úžasně zesláblý. Dopoledne jsem s á il na ynku— abyl jsem
éž sE.Ga kischem o icielně jaksi— poz a apožáda sl. Ma ii Puch o ou. Neod-
řekla, anejen o,— – slíbila, že odpoledne přijde na p ní zkoušku, kamž sku ku
se dos a ila; jenom učinila še zá islým na s olení— maminčině!! To o šem dou-
ám není ak zlé, apokud znám sl. Puch o u, ch ěla i om h á i di adlo. Je poněkud
uličnič ější apok oko ější, než aby její poslední ins ancí byla maminka, k e á o šem
s é do olení dá,— a šak slečna, a se p á na do olení kdesi zcela jinde.— Jsem ád,
že h aje, je elmi ipná ahezká, k ásný exemplář s oři elů adokonalá uličnice
[šk d ou neči elných slo ], což je důleži é— a šak čím o, že le os nemyslím ak—
„zeleně“ jako snad loni apředloním. Že ona je— jaksi „zaopa řená“? To jis ě niko-
li , oho bych se so a lekal anepřekáželo by —. Jsem snad íce ybí a ý, ne ím, ale
ak, jak jsem dnes, jsem nap os o neschopen nějakého zamilo ání ane ím éž eď nic
ohladu. Byly dny, hla ně le os P aze, kdy byl mi ozho o , někdy i ak směšně ne-
141 Ma ie Puch o á.
142 Viz pozn.133.
143 Další zápisky psány obyčejnou užkou.
144 Vo iginálu ex ýjimečně následuje za da ací.
145 Na ážka na epidemii španělské chřipky, agicky se šířící ehdejší E opou, lis opadu
1918 jí podlehl např.český malíř a eo e ik Bohumil Kubiš a.
146 De S u m 9, 1918, č.3, yd. 15.6.
147 K esba Emila Filly Zá iší slah í je na i ulní s aně časopisu, čísle pře ážně dře o y y
alino y y Ma ie Uhdeno é, Hanse Ma ise-Teu sche, Geo ga Sch imp a aj.
148 Zk a ka p o slo o páni.
149 Teige míní zřejmě k esbu Ak ancouzského kubis ického malíře Fe nanda Lége a
(1881–1955) z2.čísla S u mu očníku 1918.
150 Vo iginálu za da ací ykřičník.
OPEN
ACCESS
262 SLOVO A SMYSL 32
23. ú e ý
Dnes jsem namalo al ak a el. Ne ím ješ ě, jak ho nej hodněji naz a . Buď Na ná si,
nebo S omy na ná si či Ná es se s omy. Je o dos i slušné, ale nic pěkného az láš -
ního o aké není. Anení o ani Špála, ani nikdo jiný. Mlu í z oho poněkud o šem De-
ain, ale zase sou isí o pěkně sChalupami, Cemen á nami, S omy na s ahu, Vza-
h adě, Soum ak e c.
24. s ředa
Diem pe didi.176 Dopoledne jsem se p o álel na pos eli aodpoledne jsem mazal ka y,
ma jáš ac ička, ah ál jsem kla í . Č u Hebbelo y básně aJudi u— amohu říci, lek-
u a ěch o knih přip a í člo ěku přešťas né ch íle —. Dnes na eče je zkouška na
b a y Čapky.177
25. č ek
Dnes jsem namalo al ak a elem Vě ný mlýn a o éž nak eslil uší. Oboje, hla ně
a k esba, je dos i slabé. Č u ůzné k á ké no ely, jako Vild ac, Me ce eau, Bloy,
Thee , Cha les Louis Philippe ajiní. Vnoci na dnešek měl jsem elice zma ený ap a-
z láš ní sen. Zdálo se mi, že jsem byl ob o ském di adle, jehož hlediš ě, dos i
če né, připomínalo spíše jakousi zasedací síň pa lamen u. Také jsem am poznal
mezi publikem Masa yka aZah adníka sKlo áčem. Seděl jsem ěsně up oscenia
nap a o, kde nebylo ůbec lóží; še yhlíželo ak jaksi m ě ne os né anepříliš
kusné. Vy ažení opony jsem ne iděl. So a jsem ob á il s ůj z ak zpozadí hledi-
š ě na scénu, uzřel jsem předs a ení již jakoby ozeh ané. Veliký he ec eci o al
monolog. Byl če ně oděn, sob o skou če nou maskou. Poznal jsem něm Vyd u od
Vinoh adského di adla, řebas že se mi zdálo[, že] je kus h án cizí řečí, nejspíše je
o německá scéna. Po monologu se něco dálo, něco elmi pes ého ap o oči ozma -
ného ajaksi bezkon u o ého. Pak onen če ný he ec napomenul obecens u [ne-
či elný znak] jakéhosi bu žuu, k e ý y ale ahloupě mlu il a y ušo al os a ní.
Na o se chopil ob o ského oš ěpu, donquijo ského,178 apoznal jsem au ědomil se,
že je o nějaké d ama oDon Quijo o i179 ( eminiscence na Dyko o Zmoudření180—
p a děpodobně).181 Zá o eň jsem zaslech hlasi ou hudbu azpě , zazní ající bůh í
odkud, ale jis ě ne zo ches u, jehož u ůbec před je iš ěm nebylo. Azačly nějaké
biz g o eskní h y, na j[eji]chž p ůběh se nepama uji. Jen ím, jak up os řed oho o
dění s anul onen če ný he ec suž ob o skou ak ásnou ženou, zahalenou běloze-
lený řasna ý plášť s uká y, k e ý jí sahal až po ko níky nohou, nahých sandálech
176 „Diem pe didi“— P oma nil jsem den.
177 Judi a— agédie Ch is iana F ied icha Hebbela, napsaná 1839, p emié a 1840, po ažo á-
na za jeho nej ýznamnější dílo; „zkouška na b a y Čapky“— s o .pozn.130.
178 Vo iginálu psáno „don Quicho ského“.
179 Vo iginálu psáno „Don Quicho o i“.
180 Dyk, Vik o : Zmoudření Dona Quijo a (1913, p emié a 1914).
181 Vo iginálu Teige zcela ýjimečně použil h ana é zá o ky. Jelikož použí áme h ana ou zá-
o ku p o označení edičních pisků akomen ářů u ni ř o iginálního ex u, pů odní h a-
na é zá o ky om o případě měníme na kula é.
OPEN
ACCESS
JAN WIENDL 263
a. Onen če ný he ec p omlou al kní cosi emným amálo s ozumi elným hlasem.
Pa ně yz ání kspolečné182 účas i na na ěch o di ných ejích ah ách. Žena s o-
lila Tu apodá ala mu nadzd iženou paži, aby na ni připjal jakousi pásku, obdobnou
hodinkám na uku, neb pásku, jakou nosí ají h áči lawn- enisu. Zá o eň zd ihla
poněkud hnu ím úžasně spanilým ajemným d uhou a, p a ou uku, a ím oze řel
se jí dlouhý její plášť na nahém ěle, k e é se obje ilo p uhu d ou po e ikál heb-
kého ao namen o aného jeho ok aje. Ty o e ikály splý aly sjejích amen p á ě
přes bledě udé pupence přek ásných p sů dolů. A om o p uhu zářila bělos je-
jího masa, lnila se její h uď snepříliš ma kan ními ap sy, klenulo se její břicho
as ě lo ak di ně abs ak ní ařekl bych imaginá ní, nesku ečné plazil lnilo se po
její kůži okolo pupku as ékalo odopádem přes k ásně u ářená s ehna, kolena
ah holeně jejích zcela ksobě při ažených nohou. Apod klenbou břicha je ila se
ozkošná ma os sd obnou ýhou pohla í. Tak s ála u sče ným he cem nějakou
ch íli, pak se objali, on pohleděl do její usmě a é áře ado emné žlu i lasů—
adali se do s ředu h ůe , anců a ejů. Tu nebylo opě idě i již kon u . Jen pohyb
bez a ých, pes oba e ných plošek amezi nimi se občas mihlo cosi plas ického
a ozezna elného, jako mužská uka ma ém uká ě až po loke , jako z ažená
jako kpři p nějakém kon enčním anci, jindy necelé obličeje, nahý ženský p s, oz-
houpaná ňad a mod é haleně. Čím se děj a še, co bylo p o oči, s á al zma enější,
ím dů azněji as ím ě ší ý aznos í zněla smu ná hudba— sym onická— neboť
přicházela odjinud než dění na scéně, kde jsem nepozo o al kulis, a ozmáhala se
jaksi na úko d ama u, ch ějíc je snad ůbec pohl i i. Na je iš i eje neus á aly, na-
opak, aly ěčně, a šak já jsem z olna ěno al šechnu pozo nos [neči elné pís-
meno] hudbě, jež zaplnila šechen p os o , hlediš ě, anapjala a jakousi ma ou ne
anep odyšnou kůži přes če ná záb zjednoho záb adlí balkonů na d uhá. Takže
exis o ala u samojediná, hlediš ě pozbylo s ých ozmě ů apřede mnou nebyla než
nehmo ná če ň na šechny s any. Tance, k e é na je iš i snad neus aly jása — já
onich ne ěděl. Ahudba přes ala bý i již hlasem houslí, iol, lesních ohů, čel a u-
bek— byl měnila se mí ně a emně, aslyšel jsem ak isíce duší, slyšel jsem několik
nesou islých slo [neči elná přešk aná slo a] álky, ji[přešk ané neči elné slo o]
lidská ajakoby po ě či á183 ář shlíží na m é lány sí o ě žlu é země. Vzlyk mi-
lionů ojáků. Sm člo ěka.— Není— — Není yloučeno, že by se o dalo slušně
zp aco a li e á ně: měl bych se aspoň oho chopi — je o jen s éblo sice, a šak ijá
nejsem íc než onoucí— při mém [přešk ané slo o] nedos a ku in ence— a ů-
bec snad šech li e á ních schopnos í a loh—
26. pá ek
Udělal jsem linoleum malé ados i slabé: U ody. Veče byla zkouška na Čapky apak na
Moliè a. Ta začala až ½ 10 abyla p o áděna za s ě el— 2 s íček!! Pak ješ ě jsme šli,
asi 11 hodin, šichni si zazpí a na Hříš ě ana chis ické písně. Psal mi Š ulc.
182 Slo o epsáno nad řádek.
183 Slo a „jakoby po ě či á“ epsána nad řádek.
OPEN
ACCESS
264 SLOVO A SMYSL 32
27. sobo a
Psal mi— Rückl. Nic. Diem pe didi.184 Nemilá pauza mé p áci. Neboť je mnoho
s a os í sdi adlem. Žádos i ex p og amu je již zaslán do Benešo a.185 Veče byla
zkouška na „Čapky“.
28. neděle
Dopoledne nic, nuda. Odpoledne ces a smladou společnos í na cand bál do S an-
ného186 na pouť.
29. pondělí187
Dopoledne jsem si naškicl malinkou ěc. Budu o om co nejdří e p aco a . Mám éž
ob o skou chuť psá p ózu, cí ím, že bych přece jen něco s edl, řebas by o snad
bylo jen— jaksi souk omé, subjek i ní, že by si o iž nikdo jiný snad zcelku oho
nic ne yb al, jen p á ě několik podařených či méně podařených de ailů. Ale ať. Ne-
jsem spiso a el, anemohu napsa i dob é ěci, poně adž neo ládám mé ie , řemesl-
nou s ánku li e a u y, ale přece jen cí ím elikou ouhu psá , řebas jen sobě s ozu-
mi elné ěci,— ale psal bych ád. A sku ku, kdy na o nemám. Apřece jsem dnes ani
nemalo al. Byl jsem nějak ospalý. Apak, zima na komoře. Jes s udený den, ako ý,
ojakém p a í Rena d Po ídkách zpří ody,188 že je us řižený na obou koncích. Vše je
dneska podzim. Ik ě iny za okny mi poz olna adnou. Na eče psal jsem Š ulco i
aČelako skému, jenž mi poslal če a lís ek. Přišla mi no á Ak ion. Číslo 29/30. Je o
Sonde he Jose Ebe z aněk e é k esby mají op a du jis é k ali y, za o šak y dře-
o y y jsou slabší. Li e á ně am není celkem nic. Polemika sWaldenem ze Š u mu.
VInhal de o igen Numme idím, že jsem am měl ep odukci k esby. Je am: Ka el
Teige: Landscha .189 Ten seši se šak z a il na poš ě, já jej nedos al —. Veče zkouška
na Moliè a. Předem Přemýšlím, co h á i d uhého. Musí o bý něco lehčího, a šak
přece elmi mode ní. Kdybychom jen dispono ali slušnějšími deko acemi! Mí i zá-
ěso é deko ace, nebál bych se h á i u Ve hae eno o S í ání!!190 To bylo by od ážné.
Jinak edy béřu ú ahu: Š ámek: Lé o, [přešk ané slo o], Če en, Dyk: Smu eční hos-
184 „Diem pe didi“— p oma nil jsem den.
185 P o u edení di adelní inscenace po řebo aly di adelní soubo y zajis i nezby ná po olení,
k e á udělo al pa řičný ok esní úřad, zde edy úřad Benešo ě. Pos up byl zp a idla ako-
ý, že di adelníci museli nejp e zasla okolko anou žádos opo olení, níž bylo u edeno
da um amís o konání; pokud šlo odi adelní h u, ak její náze , případně i ex (s o . éž
Wöge baue , Michael— Píša, Pe — Šámal, Pe — Janáček, Pa el (eds.): Vobecném zá-
jmu. Cenzu a asociální egulace li e a u y mode ní české kul uře 1749–2014. Academia, P a-
ha 2015).
186 S anný— obec nedaleko Ne eklo a.
187 Uda ace o iginálu čá a mod ým ak a elem.
188 Rena d, Jules: Po ídky zpří ody (His oi es na u elles, česky Mode ní biblio éka, P aha
1912).
189 Teige, Ka el: Landscha . Die Ak ion 8, 1918, č.27/28, s.357, 13.7.
190 Ve hae en, Émile: S í ání (Les Amb es, 1898, česky 1905, kolek i ní d ama), spolu se
sbí kami Přeludné k ajiny (1893) aChapadlo i á měs a (1895) oří ip ych z .sociální
poezie.
OPEN
ACCESS
JAN WIENDL 265
ina, Posel, P emié a, Epizoda, Ba oš: Souboj, Hilbe : Pěs , Psanci, Vina,191 nebo něco
uského ealis ického. Není bez li u na o ch ění něco ješ ě h á a okolnos , že
s ým s ykem čas ým se sl. Puch o ou míním dobý i pozice K.Ond áka, přičemž si
o šem nechci é pozici ak nai ně počína i jako on. Tu pozici, ale až po doby í, pak
slehkým s dcem přenechám komukoli jinému, řebas opě jemu,— je dob á ak na
jedny p ázdniny ados . Os a ně ani ehda nepokládal bych ji za ýlučně s ůj maje-
ek— má na ní p á o [neči elné písmeno] ijiný, neboť sl. Puch o á je sku ečně elmi
hezká, že je ji p o jednoho škoda.192 Ale Ond ák má elmi hloupé azas a alé názo y,
kdež o já jsem libe álnější.— K.Ond ák již nyní přemýšlí snad na konce: s íčky, pá-
e , s a ba, kř iny. B !! Kde se přemýšlí ak o, o není příliš kusné. Os a ně jejich
známos i je mnoho zařízeno podle kusu Ond áko a, jenž sku ku má gus o obchod-
ního pří učího apřepja ého ok esního k asa ce, jímž aké jes —.
30. ú e ý
Namalo al jsem ak a el To á na— snad není o ak slabé, ale spokojen nejsem. Mu-
sím se konečně jednou pus i do ěch s udií podle pří ody, snad o přinese mi nějaké
os ěžení aoži ení.
31. s ředa
Dopoledne nic. Odpoledne byla unás sl. M.Puch o á. Byla éž asi ¾ hodiny mém po-
koji, kdež jsem jí ukazo al ob ázky. Můj pos up p o i ní, esp.p o i Ond áko i elmi
pěkně pok ačuje. Anejzajíma ější je, že ona se ůbec neb ání aú oky ůbec neod áží.
Myslím, že iona se mnou již něco obmýšlí, jako já sní. A o asi p o o, že si sní ip o i
ní [přešk ané slo o/slo a] dos chy ře počínám. Zcela jinak, než je Ne eklo ě z y-
kem. Neříkám jí, jak je pů abná aspanilá, jako říkají Ne ekláci. Příliš ipně ba i se
sní éž nejde, neboť c’es e udi ion e la cul u e qui manquen à elle.193 Ale zdá se, aje
o éměř jis o, že do konce lé a si uaci Ond áko u jejím os dí ak důkladně pocu-
chám, že bude en mí zimě dos p áce si ji zase z es au o a . Ale eď již, když jsem
las ně ani akci u nepočal, mám již jis ou kořis zní. Slečna Puch o á sama osobě
ho oří zcelého našeho he eckého ensemblu nej íce194 se mnou, chce h á i d uhém
předs a ení, k e é ješ ě zamýšlíme, a o asi Š ámko o Lé o!, děkuje mi ždycky elice
řele za půjčení knih, jako Záři é hlubiny, K akonošo a zah ada, Če en, Osyka Š ám-
ko a195 e c. I ýbě ěch knih, k e é jí p á ě půjčuji, je endenční. Konečně edle ji-
ných pří ě i os í, k e é p o mne nachází ak e é já zpoli iky ne ždy oplácím, li uje
191 D ama a F áni Š ámka Lé o (1915) aČe en (1905), Vik o a Dyka Smu eční hos ina (1906),
Posel (1907), P emié a (1905), Epizoda (1906), Jana Ba oše Souboj (1917), Ja osla a Hilbe a
Pěs (p em. 1905, pů odně 1898 snáz em OBoha), Psanci (1899) aVina (1896).
192 Teige byl é době č enářem knihy Cha lese Albe a Volná láska, k e ou spolu sBaudelai o-
ými K ě y zla aŠaldo ými Boji ozí řek po ažo al za ři klíčo é knihy s ého s ředoškolského
mládí. Volná láska yšla česky pop é oce 1910 P aze edici Knihy Če na p ažském y-
da a els í No o ný aPříhoda překladu S.K.Neumanna (pod pseudonymem Pe Pohan).
193 „[…] c’es e udi ion e la cul u e qui manquen à elle“, česky „[…] ím, co jí chybí, je zdě-
lání akul u a“.
194 Slo o epsáno nad řádek.
195 Š ámek, F áňa: Osyka (1912, soubo no el), iz éž pozn.68.
OPEN
ACCESS
266 SLOVO A SMYSL 32
elice, že já ne ančím anechci anči : p ý by se mnou ak áda ančila. Je idě , že má
akce nebude bezúspěšná.
ŘÍJEN 1918
1. ú e ý
No ý ži o si slibuji en o měsíc. Neboť a d uhá polo ina září— o bylo něco příše -
ného aoha ného. Co se ze mě s alo? Nejbohapus ší lachal až anil, elikolepý pepík
alenoch! Nic neuděla ! Tak k ás pánu bohu čas! Vi a b e is, a s e o longa.196 Můj ži-
o zde, P aze, můj ži o mezi lidmi, kon ak slidmi— nějak mne y huje od p áce.
Jsou u silné impulzy někdy, ale nezp acuji je, a šak daleko spíše še pus é abanální.
Chys ám se na ob azy ak esby, k e é neudělám, chci psá p ózu, k e ou nepíši ane-
napíši— můj bože, můj bože! Mnohým je inna škola… je o ničemné o upo ání se,
ěžko snesi elný je ipři mém nicnedělání adůsledném igno o ání školy. Š ěs í, že je o
poslední ok. Ale co po om. Také oškli á o ázka,— přemýšle i, kjakému zaměs nání
apo olání budu odsouzen— ale nechme jí, není snad p oza ím aku ní. Moje dni Ne-
eklo ě byly snad jako řada eleg a ních yčí— ak šly p ázdně za sebou— snad, ač
říkám si, že omu ak nebylo, mnohem k ásnější byly,— ale u byly aspoň p ázdné ana
mně bylo, abych je s ou p ací yplňo al. Ale zdejší dny, co by še mi mohly přinés i!
Ani ne ím, zdali íce než dni enko a, ozhodně šak něco jiného: ale jdou mimo mne,
do ýkají se mne, po naléhají, zá o eň šak ozp ylují a říš í. Můj den je zm ělé do-
poledne školy— apak říšť ch il. P ocházka, lek u a, ho o spřá eli alidmi, en-
dez- ous, di adlo, ka á na: oť agmen y dne az acených hodin. P áce!!! Malo ání!!
Akdyž am ješ ě k omu še o, co jsem kdy namalo al, je ak, ak směšně nepa né,
ilig ánské ap ázdně o malis ické. Plno chyb anezmoženo. Těch několik na u alis-
ič ějších k eseb je op a du bez chyb— o do edu. Ale co o je?! Tako é hnidy! Tako é
nuly! A ážnější a ěžší ěc— [d ě ob ížně či elná slo a]. Cí ím o— aje o s ašné.
— Dneska byl jsem di adle na Hilbe o ě Falkens einu.197 Je o k ásná ěc, přes
několik chyb,— hla ně na konec.
2. s ředa
Mlu il jsem se Š ulcem aWachsmannem. UWachsmanna jsem iděl no é jeho ěci—
má k ásné ak a ely ze Sáza y azOndřejo a, hodně ýbo ných k eseb.
3. č ek
Ve škole boje p o i pi omému popo i— Růžičko i, budou mí i zí a doh u uK o-
páčka. Nemám o šem chu i nějak se poháda , neboť je o zcela ma né. K opce nelze
ani přes ědči i, ani po azi , nedá se sním o iž mlu i .
Byl jsem si uČapků ypůjči Uhdeo a Hen i Rousseaua as uduji o.198
196 „Vi a b e is, a s longa“, česky: K á ký je ži o , umění ěčné.
197 Hilbe , Ja osla : Falkens ein (his o ická d ama opě i dějs ích, p em. 1903).
198 Uhde, Wilhelm: Hen i Rousseau. Eugène Figuiè e, Pa is 1911.
OPEN
ACCESS
JAN WIENDL 267
5. sobo a
Byl jsem na schůzi dů ě nického sbo u Mladé české in eligence socialis ické.199
6. neděle
Nak eslil jsem: Plache ní loďky.
7. pondělí
Komo ní hudba, na p og amu ýbo ný Glazuno apřek ásný D ořáků k a e
Es-du . Psal mi S anec. Píši Honzo i Š anco i.— Č u Aischylos: De ge essel e P ome-
heus.200 Vno ém čísle Če na je k ásné Wachsmanno o linoleum: Dáma man ilce
aoškli á k esba Konůpko a. Li e á ně je am slušná báseň Vladyko a, hezká p óza
Vanču o a, dále pok ačo ání Bubu zMon pa nassu aNebeského eseje. Konečně d a
ýbo né články Neumanno y.201
8. ú e ý
Dnes jsem měl zase d uhou hodinu piána.— Mlu il jsem sKlikou. Říkal, že yměřil
špa ně š oček, udělali ho Polyg a ii příliš eliký ane ejde se na pohlednici. To iž en
od é K ajiny, 1916, ap o o musím mu přinés no ou nějakou k esbu,— po ídal, že
oho š očku příleži os ně použije, že ydá nějakou očenku, nebo ak něco. Byl jsem
odpoledne uWachsmanna— ukazo al mi s é ná hy, jimiž se zúčas ní sou ěže A ě-
lu.202 Jsou o elice pěkné ěci— měl by jis ě eliké naděje aná oky na cenu.
199 To o sd užení se dosud nepodařilo speci iko a . Podle šech indicií, podobně jako uspol-
ku Česká socialis ická in eligence (s o .pozn.223), se šak jedná ojednu zak i i sou-
isejících se snahou le ico ých s an obsáhnou z láš ě na sklonku álky azejména po
álce s ou členskou základnou co nejši ší spek um soudobé společnos i, edy nejen děl-
nic o (s o .p o příklad článek In eligence do s any! sociálnědemok a ickém Hlasu
lidu z20.11.1918, č.94, s.3). Mladá česká in eligence socialis ická, ojejíž schůzi dů ě nic-
kého sbo u/ ýbo u (s o .pozn.216) Teige píše, je edy nejspíše sd užením znikajícím
ámci Českoslo enské s any socialis ické, založené březnu 1918 na základě spojení
sociálních demok a ů, ná odních socialis ů, ana chokomunis ů adalších menších poli-
ických subjek ů na le ici, o ganizo ané p á ě na základě sbo ů dů ě níků, kde byla ze-
jména zpodně u ná odních socialis ů ěno ána z ýšená péče (nejen) s anické mláde-
ži, s o .např.ak i i y Ús ředního ýkonného ýbo u [socialis ické] mládeže, s anického
sek e a iá u českoslo enského socialis ického s uden s a, sídlícího na podzim 1918 na
p ažském Václa ském náměs í č.42, apod.
200 Česky Upou aný P omé heus. Nákladem České akademie císaře F an iška Jose a p o ědy,
slo esnos aumění, P aha 1914.
201 Wachsmann, Alois: Dáma man ile (lino y ). Če en 1, 1918, č.15, i ulní s ana, 3.10.; Ko-
nůpek, Jan: Obje í (k esba). Če en 1, 1918, č.15, s.209, 3.10.; Vladyka, L.P.: Píseň. Če en 1,
1918, č.15, s.206, 3.10.; Vanču a, Vladisla : Ráj. Če en 1, 1918, č.15, s.205–206, 3.10.; Phi-
lippe, Cha les-Louis: Bubu zMon pa nassu (7.díl). Če en 1, 1918, č.15, s.206–208, 3.10.;
Nebeský, Václa : Duch a o ma mode ního umění (3.díl). Če en 1, 1918, č.15, s.212–214,
3.10.; Neumann, S.K. (Ci is Bohemicus): Rusko alux ex o ien e. Če en 1, 1918, č.15,
s.203–205, 3.10.; ýž: Nezd ořilé ho o y sk i ikou III. Gamma čili dob á ůle. Če en 1,
1918, č.15, s.208–211, 3.10.
202 Významné sd užení českého uži ého umění adesignu, působící le ech 1908–1935.
OPEN
ACCESS
268 SLOVO A SMYSL 32
9. s ředa
Klika mi aWachsmanno i dal o isky našich š očků— mém případě é K ajiny 1916
aDí ky na plesu. Ta Dí ka na plesu se Wachsmanno i nej elice líbí, snad nejlépe ze
šech mých k eseb. Mís o é K ajiny dal jsem Kliko i p o pohlednice k esbu Dům
ho ách.
10. č ek
Vče a byl unás pan d . Oldřich Flégl, jenž je P aze na do olené. Půjčil mi i alské—
las ně české le áky.
12. sobo a
Ka el Vaněk dal Kliko i pě k eseb p o ýbě p o pohlednice. Jsou o šak bohužel
elmi slabé ěci. Přeče l jsem Ge cena: Zonoho břehu,203 pak č u Ha d : Ninon on
Lenclos.204
13. neděle
Nic, pá ek— uším— jsem udělal ak a el: Milešo , k e ý se Wachsmanno i hodně
líbil. Má o šem do sebe něco příjemného, ale má hodně chyb— a ůbec, nic on
není, kýč. Č u Cubis es Fu u is es Passéis es,205 k e é mám ypůjčeny p os řednic ím
Wachs manna od d . V.Nebeského.— Zudálos í „s ě odějných“ mám o šem elikou
ados , na zí řek se ěším, apak hla ně na p ohlášení České epubliky.206
14. pondělí
Jak směšné je počínání policie!207 Jak směšné je še, co dnes ješ ě a dokoná ající bes-
ie akouská dělá! Ama né azby ečné! Veče jsem byl komo ním konce ě. Na p o-
g amu byl přek ásný Bach aCésa F anck, pak p ůmě ný Wol ašpa ný Guilman .
Mlu il jsem se Š ulcem.
203 Ge cen, Alexand I ano ič: Zonoho břehu. Jan Laich e , P aha 1908; o iginálu Teigem
psáno He zen.
204 Ha d , E ns : Ninon on Lenclos (d ama ojednom ak u). 1905.
205 Coquio , Gus a e: Cubis es, Fu u is es, Passéis es. Essai su la Jeune Pein u e e la Jeune Sculp-
u e. Lib ai e Ollendo , Pa is 1914.
206 Na 14.října 1918 zo ganizo ala Socialis ická ada Českých zemích gene ální s á ku. Na
společných sh omážděních sociálních demok a ů ačeských socialis ů byla č ena p okla-
mace Socialis ické ady, níž edle p o es ů p o i ý ozu po a in zčeských zemí byla
p ohlášena samos a ná epublika. Ty o ak i i y šak nebyly zcela dobře koo dino ány
sp oza ímní českoslo enskou ládou anenabyly o iciální pla nos i.
207 14. října bylo Ná odní adou českoslo enskou oznámeno dohodo ým s á ům, že ozhod-
nu ím ze dne 26.9.1918 se us a ila p oza ímní českoslo enská láda sT.G.Masa ykem
jako p eziden em. Ná odní adu jako p oza ímní ládu zemí českoslo enských uznala pak
o iciálně dne 15.10. F ancie, 23.10. Velká B i ánie, 24.10. I álie apod. Gene ální s á ka
s ejně jako y o zp á y ezono aly mezi domácím oby a els em, k e é se s oco alo na e-
řejných p os ans ích; a o sh omáždění byla na několika mís ech ozehnána akouskou
policií.
OPEN
ACCESS
JAN WIENDL 269
15. ú e ý
Rados ze zp á zno in. Dnes yšlo p ní číslo Českého slo a.208 Vče a jsem byl uKliky.
Donesl jsem mu Vaňko u k esbu— ale je dos slabá. Na naklada elském p ospek u
je už ohlášeno našich šes k eseb. Dnes odpoledne jsem udělal ak a el Vyšeh ad, ale
ješ ě hůře dopadl než en Milešo . Tóny jedno li é o má už zcela uspokoji é, ale i-
nou— asi— špa ného už, álečného papí u o yhlíží elmi oškli ě. Akdyby se mi
nějak— což dou ám, až o budu zase malo a , podařilo zmoci u o echnickou zá adu,
je další o ázka, bude-li ob az za něco s á — neboť ikompozičně mu ledacos překáží.
Jsou ěci, k e é nezmohu. Vidím, že moje nadání je elmi slabé. Co s edu…? P os řední
na u alis ickou k esbu, u udělám bez chyb. Ale jakmile se odhodlám knějaké zá až-
nější sloho é p áci, ihned na azím. Tu a am poš ěs í se mi něco sko em p os ředního
jako Chalupy, S omy na s ahu, K ajina, K ajina s ě ným mlýnem aješ ě lepší Zla ý
ok— ale i o še má spous u chyb. Jsem ím nešťas en. Hledám, ale kcíli nepřicházím.
Aikdyž se Milešo ka celkem Wachsmanno i líbila— nezanechá á e mně než is ní
dojem po ážky. Apřece nemohu zůs a i při ako ých na u alis ických k esbách, k e é
edy do edu, když celá má by os je namířena jinam. Ana poli op a do é p áce jsou
moje ýsledky nega i ní asměšné. Ať nikdo mi nemlu í, že aké podlehnou i je čes né
acenné: přece nemá smyslu mí i před sebou jen seznam po ážek, p oh aných bi e !!
Je o úžasně smu né. Nemohu se ani náleži ě kmalo ání sous ředi i. Rozho o y slidmi
mne ozesmu ňují ak éž elice. Jeden je s a ý akí ažije p o posm né s aky na bě,
d uhý ne ěří ůbec ci y aje ne[j]su o ější ma e ialis a, ysmí á se ideálům— na-
příklad isocialismu, idí člo ěku sobecké z íře— a ako ý je bohužel imůj [zače -
něné slo o] p ý nejlepší uči el!209 Je s ašně smu no mi po nějaké deba ě sním. Vůbec
je ěžko psá i ojeho kacířs í p o i duchu. Ajak do ede se ysmá šemu nej yššímu,
jak do ede insinuo a ysokým idejím nízké úmysly, jak idí e šem egoismus azis-
kuch i os , nená is kbližnímu ap á o násilí, p ý docela sp á né apři ozené. Jeho
ži o nepos a il si cíle aúčelu, je o ži o bez myšlenky… Jaká,— zač asi může s á
jeho ědecká činnos , když jako člo ěk se nepo znesl ani na u nejnižší kul u ní ú o-
eň. Když op a du je ůbec akul u ní, jen ošku německé ci ilizace je něm.— Ale
ím odbočuji iod oho, co jsem si ch ěl zapsa os ém malo ání,— jako celým s ým
ži ím zapadajícím pod da a oho o aminulého měsíce odbočuji nějak ůbec od malo-
ání. Od sebe zk á ka odbočuji. P olézám zdneška do zí řka— ale uniká mně mnoho
okamžiků— kdy se mi zdá o še ak jasné, še ak… nu jen o namalo a ajen ak na-
psa , ale nedojde k omu, sen se z a í— aži o je zase p ázdnější. Apřece jak bylo by
nu no neus ále malo a , aby se kněčemu došlo. Cožpak jsem sku ku k omu odsou-
zen, abych se pach il za nedos upnými [přešk ané slo o] me ami, abych celý ži o ne-
poznal š ěs í podařené p áce? Což musí bý můj ži o op a du ma ný apochybný? Je
o omyl, že maluji? Jsem snad oliko nějaký Kuns eund,210 k e ý omylem se dal éž do
malo ání. Snad přece jen nikoli . Když je o přece můj osud, nemohl bych bý ži bez
malo ání, ikdyž nezda y mi způsobují hořké dny.
208 Deník České s any ná odně sociální, ydá án začal bý 1.března 1907. Vp ůběhu p ní
s ě o é álky bylo jeho ydá ání zas a eno, obno eno bylo až říjnu 1918.
209 Vo iginálu slo a „p ý nejlepší uči el“ epsána nad řádek užkou; zkon ex u deníků iši -
ších sou islos í není zcela jis é, koho má Teige na mysli.
210 Kuns eund— ama é , milo ník umění.
OPEN
ACCESS
270 SLOVO A SMYSL 32
16. s ředa
Něk e é k esby e skicáčku, dnes udělané, slibují, že se znich dá něco uděla . Koupil
jsem Ropšin: Kůň bílý ač u o.211
17. č ek
Vno ém Če nu mám ohlášeno: že dalších číslech o iš ěna budou no á linolea
J.Čapka, B.Kubiš y, V.Špály aK.Teigeho.212 Neumann mi říkal, že Mysli na má bý i
čísle 17.213 V om o čísle je slabý K emlička, p aoha ný Ko ík, nejoha nější, co kdy
Če nu bylo, ješ ě ho ší než en Konůpek minule anež moje ěci, aslušný Z za ý.
Li e á ně je am přek ásná báseň Š ámko a, p óza Weine o a, pok ačo ání Philip-
po a ománu aNebeského článku, dos i sp á ná k i ika Čapko a So y aNeuman-
no a— o něž [přešk ané slo o]— Z za ého. —214 Přišel mi objednaný J.Čapků
Sohn des Bösen.215 Je am hodně k eseb alinolejí, znichž nejlepší je: Lesní k ajina,
Dí ka, Koupání, Toale a, Dí čí hla a aNámořníci.— Veče jsem byl na schůzi dů ě -
nického ýbo u Mladé české in eligence socialis ické.216 Po schůzi jsem byl sjednou
„ses ou“— ne ím, jak se las ně jmenuje— je zUměleckop ůmyslo é školy— ka-
á ně Vik o ii,217 kde jsme se hádali okubismus.— Č u Němco é pohádky apřináší
mi o mnoho šťas ných ch il— aŠ ámko u před ahou Osyku!!
18 č ek. pá ek
Vno é Ak ion jes : Schmid Ro lu : slabé, Schulle , slabé. We zel— slabé, G imm,
slabé, Goe z: slabé, Beye: slabé, Sko a ek: slabé, J.Čapek, pěkné, Seiwe , slabé,
Schwimme , slabé, Kau mann: slabé, Mode sohn, slušné.218 Li e á ně je am U zidi-
211 Ropšin, V.: Kůň bílý. Bohumila Minaříko á, Edice slo anských au o ů, P aha 1910, přel.
S anisla Minařík; d uhé ydání 1919 pod i ulem Kůň pla ý.
212 Zp á a i áži Če na: „Příš í číslo yjde 7.lis opadu. Vdalších číslech o iskneme no á li-
nolea B.Kubiš y, J.Čapka, V.Špály aK.Teigeho.“ Če en 1, 1918, č.16, s.218, 17.10.
213 Teige, Ka el: Mysli na (lino y ). Če en 1, 1918, č.17, s.241, 7.11.
214 K emlička, Rudol : K esba. Če en 1, 1918, č.16, s.217 [ i ulní s ánka], 17.10.; Ko ík, P a o-
sla : Milenci (dře o y ). Če en 1, 1918, č.16, s.221, 17.10.; Z za ý, Jan: Ticho (k esba). Če -
en 1, 1918, č.16, s.225, 17.10.; Š ámek, F áňa: Snad kdesi za Pia ou. Če en 1, 1918, č.16,
s.222–223, 17.10.; Weine , Richa d: Hlas ele onu. Če en 1, 1918, č.16, s.219–222, 17.10.;
Philippe, Cha les-Louis: Bubu zMon pa nassu (12.díl). Če en 1, 1918, č.16, s.223–226,
17.10.; Nebeský, Václa : Duch a o ma mode ního umění (dokončení). Če en 1, 1918, č.16,
s.228–230, 17.10.; Čapek, Ka el: Zpě y domo a. Če en 1, 1918, č.16, s.227–228, 17.10.;
S.K.N. (= Neumann, S.K.): Jan Z za ý, malíř. Če en 1, 1918, č.16, s.226–227, 17.10.
215 Čapek, Jose : De Sohn des Bösen. De o e Hahn— Ve lag de Wochensch i Die Ak ion,
Be lin-Wilme sdo 1918; překlad p ózy Syn zla ze soubo u Lelio, přeložil O o Pick.
216 Viz pozn.199.
217 Ka á na Vik o ia na Malos anském náměs í.
218 P áce Schmid -Ro lu a om o čísle není, jde zje ně oTeigeho omyl. Dále číslo zah -
nuje: Schulle , W.: Beg äbnis (dře o y ). Die Ak ion 8, 1918, č.39–40, s.497, 5.10.; We zel,
Ines: Ak s udie (dře o y ). Die Ak ion 8, 1918, č.39–40, s.498, 5.10.; G imm, Wal e O.:
Das Mädchen (dře o y ). Die Ak ion 8, 1918, č.39–40, s.500, 5.10.; Goe z, A.: Dře o y . Die
Ak ion 8, 1918, č.39–40, s.502, 5.10.; Beye, B uno: Dře o y . Die Ak ion 8, 1918, č.39–40,
s.504, 5.10.; Sko a ek, W.: Dře o y . Die Ak ion 8, 1918, č.39–40, s.505, 5.10.; Čapek,
OPEN
ACCESS
JAN WIENDL 271
lů článek: Junge Tschechische Male ei, ne nejsp á nější. 219 ~ ~ ~ ~ ~ ~ Dnes jsem udě-
lal hodně minia u ních k eseb. Dou ám, že se dá na om o podkladě p aco a aspoň
ošku.
20. sobo a. neděle
Udělal jsem nějaké k esby, ale není o nic. Mlu il jsem sVaňkem, Wachsmannem
aZ za ým. Odpoledne jsem byl uŠ ulce— dos al španělskou chřipku, ak ležel.
21. pondělí220
Č u Ba bussů Oheň a elmi se mi o líbí.221 Píši B ožko i, Š ulco i aP em e o i. Rád
bych p aco al, ale nemám ani ko uny na uš!!
22. ú e ý
Psal mi K.Š ulc— poslal mi psaní po s ém b a u Ja ko i. Na p ocházce jsem byl
sJa kou Š ulcem aMi kou No ákem. Mlu il jsem éž se Za adilem. Veče jsem byl na
dů ě né schůzi op ohlášení polské samos a nos i222— dos al jsem legi imaci od-
bočce Čes. soc. in eligence.223 Finančně jsem nap os o zhun o án, ale na p áci se ě-
ším, snad se kní přece dos anu. K eslím sice ošku, ale nic o není. Nechci se do ni-
čeho příliš op a do ého pouš ě , o sko o až po álce, až člo ěk bude mí možnos
ma e ielní děla , co chce; dnes eď bych ád us álil do de ini i nějších o em ak a-
elem ako ý Vě ný mlýn, Vyšeh ad aněco podle k eseb. Rád bych o iž dal něco do
A ělu,224 anemám p oza ím op a du nic, nečiním ak ze sk omnos i. Konečně chci
obesla ýs a u pomocného ýbo u,225 dou ejme poslední, odkud bude jis ě odmí -
nu í, asnad izúčas nil bych se, bude-li možno okolnos mi, Vánoční ýs a y, k e ou
pořádá P em e o a Ak ion.226—
23. s ředa
Překládám A coso u p ózu P essen imen 227 a noci jsem napsal náběh kjedné
básni.
Jose : Dře o y . Die Ak ion 8, 1918, č.39–40, s.506, 5.10.; Seiwe , F.W.: Dře o y . Die Ak i-
on 8, 1918, č.39–40, s.509 a512, 5.10.; Schwimme : Dře o y . Die Ak ion 8, 1918, č.39–40,
s.513, 5.10.; Kau mann, Julius: Hände (dře o y ). Die Ak ion 8, 1918, č.39–40, s.516, 5.10.;
Mode sohn, Paula: Landscha (dře o y ). Die Ak ion 8, 1918, č.39–40, s.520, 5.10.
219 U zidil, Johannes: Junge schechische Kuns . Die Ak ion 8, 1918, č.39–40, s.505–509, 5.10.
220 Za da ací lno ky pe em.
221 Ba busse, Hen i: Oheň (Le eu, 1916, česky překladu Hanuše Jelínka 1917)
222 Tz .d uhá Polská epublika znikla na podzim 1918 a ala až do oku 1939.
223 Legi imace se nedocho ala, s o .pozn.199.
224 Sou ěž, iz pozn.202.
225 Výs a a pomocného ýbo u, s o .pozn.104.
226 Vánoční ýs a u přispě a elů e ue Ak ion uspořádal F anz P em e pop é oce 1917.
Není známo, zda byly Teigeho p áce na é o ýs a ě ins alo ány.
227 A cos, René: P essen imen . Po ídku shodou okolnos í éhož oku přeložil Bohusla Rey-
nek po náz em Před ucha p o 30.číslo Flo iano ých No a e Ve e a.
OPEN
ACCESS
278 SLOVO A SMYSL 32
bacha na hudebním soi é: byl am Ja osla Křička se s ou paní, dok o Š ěpán, Zí ek,
pak nějaký Ja . Tomášek, mladý a elmi nadaný sklada el, ůbec sympa ický člo ěk,
jen ošku málo ene gický asamos a ný: doho ořili jsme se spolu celkem dobře. Ješ ě
am byl Polí ka, o něž komponis , pak nějaký houslis a Šeda a elkohubý ap o i ný
jakýs K upka.
Vneděli jsem mlu il na eče sV.Š ulcem asl. No áko ou.
Dnes, pondělí jsem byl eče komo ní hudbě— p og am byl dos i nezáži ný:
Po konce ě jsem deba o al ces ou na Vinoh ady se sl. Táňou; asice okul u nos i
užen, na podkladě s ého če ejšího ý oku, že neznám kul u ní ženu, k e ý jsem
řekl před sl. Z.No áko ou. Sl. T.Š ulco á pos a ila se při ozeně na s anu sl. No á-
ko é, ale dalo se sní o om disku o a daleko lépe než sNo áko ou— jeť mi ůbec
neskonale sympa ič ější— byť by ji spo ehnal mís y, hla ně zpočá ku, do a i udy
sku ku hně i é azlé.
28. ú e ý
Dnes je můj s á ek: dos al jsem Neumanno y Zpě y z oz a u,260 elice k ásné,
a40K[o un].
29. s ředa
Op a o ali jsme ma ickou kompónu. Mám zní, di e di ů: dob ou.
30. č ek
Dnes odpoledne jsem byl uHo mannů. SDášou jsme se ba ili elice dobře, a šak aké
jsem jí pomáhal, las ně éměř udělal českou domácí kompónu.
31. pá ek
Veče jsem byl na konce ě Rudol ině na Suko u eče u. H áli samé jeho mladé ěci,
e šem jes ješ ě D ořák, ale jsou o úžasné ěci již ak, apomyslím-li, že kla í ní
k in e kompono al jako 17le ý! Co y jsi udělal 17 a18 le ech: p oč si na o nedo edu
odpo ědí ?— Mlu il jsem sd . Š ěpánem, Ho mannem, Dášou H.[o manno ou], Su-
kem, M.No ákem, Löwenbachem, Š ulco ýma asl. No áko ou.
SRPEN 1919
[…]
1. s pna 1919261
Počínám zase po dlouhé době— le os jsem ješ ě nepsal262— pok ačo a i e s ých zá-
piscích. Není mi možno ynecha i en íce než půl ok jen ak, aniž možno šeho se
do knou i. Byl p o mne celkem značně p os ý amálo jsem p aco al. Namalo al jsem
sice něco, ale ne yniká o zmé ú o ně, alespoň ne přespříliš. VP aze u obil jsem
260 Neumann, S.K.: Zpě y z oz a u. Básně 1914–1918. F . Bo o ý, P aha 1918.
261 Ú odní zápis pod žen lno kou.
262 Jde oe iden ní přepsání, seši obsahuje zápisky zledna aúno a 1919.
OPEN
ACCESS
JAN WIENDL 279
y o ak a ely: ne ím ani, spadá-li poslední, de ini i ní s a Vě ného mlýnu aZá-
meckých schodou do 1918, ale zdá se mi, že ano, že jsou o ánocích udělány. Vždyť
jsem las ně P aze neudělal za celý půl ok nic no ého: še bylo jen dop aco áním
s a ých ěcí. Jak Měs ys, nepodařený ak a el podle snesi elnějšího linolea, později
u eřejněného Republice,263 ak ani Ces a lesem nebo jak už se o jmenuje, malo aná
sice pod dojmem Suko y sym onie Z ání aFan azie,264 ak o ěc obs ojnější; ani Polní
ces a iMa uška si á Země azcela nepodařený Dům ho ách nejsou no é p áce, nýb ž
zp aco ání s a ších k eseb, buď dokonce už ob ázků, nebo, ale o méně, jen s a ších
zámyslů. Polní ces a iMa uška si á Země znamenají mém díle značnou he e ogen-
nos ; bylo o úsilí elmi ly ické ades ukce adekompozice op ické áře k ajiny je
nap os á. Ale jsou o ěci příliš subjek i ní anásilnické. Ta k ajinářská láska, konec
konců ždy klidná a ichá, ke k ajině, je nich zcela popřena. Mís o ní nas upují ý-
bojné ly ické elemen y, ale o není malba, ím méně k ajinářs í. Konečně jsem ješ ě
us álil de ini i něji Vyšeh ad.
Co se ýká mé p áce li e á ní, bele is icky jsem nenapsal ůbec nic. Psal jsem
nějaké články, pak poznámky kPhilippo u ománu p o Če en, ale Neumann, když
se zmocnil Kmene,265 o zařadil am, akže o bylo o iš ěno p ém seši ě 3. očníku.266
Později jsem mu p o Kmen psal— ěsně před ma u i ou— delší s udii oApollinai-
o i, k e á yšla číslech 8 7–8,267 pak e e á oGau ie o ě knize oBaudelai o i, jejíž
český překlad p á ě yšel uS dce,268 8.čísle,269 akonečně op ázdninách počá kem
če ence jsem napsal článek Poznámky kPhilippo u ománu II., k e ý yšel 10.–11.
čísle.270 Překládal jsem aké ochu Apollinai o y básně, znichž jeden, Záz ak álky,
byl o iš ěn 14.čísle Če na II.271 Mimo o jsem dodělal překlady Me ce eauo a Ja a
( Kmeni číslo 5.)272 aZakle ého p apo u ( Če nu č.13.2.).273 Vs uden ském časo-
pise Ruch měl jsem společně sK.Vaňkem, jenž am byl aké edakčním s azku,
ý a ný e e á na s a os i, kamž jsem napsal y o ěci: Dě ské k esby, Če en 1,
Výs a a T ampo o a aKubíčko a, No é časopisy.274
263 Viz pozn.275.
264 Viz pozn.240.
265 Li e á ní akul u ní ýdeník Kmen ydá al od oku 1917 F . Bo o ý P aze edakci
F.X.Šaldy, od 3. očníku (1919/1920) se edakce ujal S.K.Neumann.
266 Teige, Ka el: Poznámky kPhilippo u ománu. Kmen 3, 1919, č.1, s.2–4, 8.5.
267 Teige, Ka el: Guillaume Apollinai e. Kmen 3, 1919, č.7, s.51–53, 19.6.; č.8, s.61–62, 26.6.
268 Ná odní knihkupec í anaklada els í Alois S dce.
269 Teige, Ka el: Théophile Gau ie , Cha les Baudelai e. Kmen 3, 1919, č.8, s.62, 26.6.
270 Teige, Ka el: Poznámky kPhilippo ě ománu II. Kmen 3, č.10–11, s.78–79, 24.7.
271 Apollinai e, Guillaume: Záz ak álky. Če en 2, 1919, č.14, s.121, 5.6., přel. K.Teige.
272 Me ce eau, Alexand e: Ja o (báseň). Kmen 3, 1919, č.5, s.33–34, 5.6., přel. K.Teige.
273 Me ce eau, Alexand e: Zakle ý p apo (p óza). Če en 2, 1919, č.13, s.118–119, přel.
K.Teige.
274 Ruch— časopis S azu s ředoškolského s uden s a českoslo enského. Vycházel d ak á
měsíčně, edakci p aco ali např.Zdeněk Kalis a, A uš Če ník či Ka el Vaněk. Časopis
iskla společnos G a ia P aze. Tex y Ka la Teigeho: Dě ské k esby. Ruch 1, 1919, č.2, s.38,
20.2.; Če en. Ruch 1, 1919, č.5, s.106, 19.9.; Výs a a malíře J.T ampo y asochaře Jóži Ku-
bíčka. Ruch 1, 1919, č.6, s.130, 24.4.; No é časopisy. Ruch 1, 1919, č.6, s.131–132. Do d uhé-
ho očníku časopisu Teige o něž přispěl článkem No á díla e ý a ném umění. Ruch 2,
OPEN
ACCESS
280 SLOVO A SMYSL 32
Též březnu začala ycháze Republika, do níž jsme byli poz áni, Lud ík Vaněk
dokonce do edakce.275 Zp u byla ýdeník, pak č nác ideník, až zanikla če nu
anení jí příliš škoda. Hla ně ze začá ku, kdy byla elmi blbá. Bylo o ho o é pêle-
-mêle, mladá gene ace am měla bý zas oupena, anehledělo se na o, že není hla ně
malbě pojí ka mezi nejle ějším křídlem, k e é předs a ujeme my,276 aos a ními,
k eří éž imezi sebou cí í eliké p opas i. Tak jes liže edle ří mých ěcí (linolea:
K ajina, S omy, Aёllo),277 ajednoho Vaňka iWachsmanna,278 byly sous a ně přiná-
šeny p áce na u alis ič ější skupiny mladých jako Rada, Sedláček, Mo a ec, Kubíček,
T oníček e c., musel časopis nap os o pozbý i jedno ného cha ak e u, a ak nebyl
lis em nikoho ap o nikoho: nemohl yho ě i žádné zobou skupin ani jejímu obecen-
s u. Os a ně jsme [ o] za Republiku my mode nější dos odnesli, nej íce já. ZMo a y,
sla né ma ky „ach jakého o koňs a“,279 došel lis od jakési Paní Ma ie Bubelo é, snad
dokonce spiso a elky, k e ým edak o Mil. No o nému oznamuje, že si nepřeje dále
předpla i Rep., poně adž „… pobuřuje člo ěka přímo y k esby čmá anice p. Teigeho.
Obá ám se, že příš ě pus í kocou a, jemuž namočí ťapky inkous ě, přes papí ana-
1919, č.2, s.33–34, 13.10. To o číslo bylo zá o eň posledním číslem oho o s uden ského
časopisu.
275 Časopis Republika pop é yšel 5. úno a 1919. Pe iodici ou byl založen jako ýdeník, y-
cháze měl každou s ředu, odpo ědným edak o em se s al Milosla No o ný (publiko al
zde éž bele is ické ex y pod pseudonymem Ka el Jesenský). Tiš ěn byl G a ii P aze,
š očky y áběl podnik Jana Š ence. Časopis měl slouži jako pla o ma sd užující soudobé
nejmladší, gene ačně sou odé, a šak ůznými ideo ými či es e ickými p e e encemi oz-
říš ěné au o y. V ú odním slo u, k e é podepsali Václa Gu wi h, Jiří Haussmann, Ben-
jamin Jedlička, Ja osla Jí a, Jose Kod le, Alois Mo a ec, Milosla No o ný a Lud ík Va-
něk, o o bylo dekla o áno dokonce jako p og amo é s ano isko. Od března 1919 se šak
časopis začal po ýka sadminis a i ními a echnickými po ížemi, o něž smalým ok u-
hem abonen ů. Ukazo alo se s ále jasněji, že p og amo á eze usilující o o, bý pla o -
mou elice he e ogenní skupiny mladých, není ideální základem p o p ak ickou edakč-
ní poli iku. 2.dubna 1919, od čísla 7., se změnila edakce časopisu (o šem bez konk é ního
u edení no ých jmen, odpo ědným edak o em s ále zůs á al M.No o ný), časopis začal
ycháze nákladem B.M.Kliky jako č nác ideník. 10.číslem (21.k ě na 1919) pak bylo y-
dá ání časopisu zas a eno.
276 Jeden zjasných signálů o mo ání pe ně ideo ě ies e icky založené gene ační anázo o é
skupiny, jenž yús il do zniku De ě silu. K omě sebe Teige míní Lud íka aKa la Vaňko-
y, Ladisla a Vladyku, Ladisla a Süsse, Aloise Wachsmanna, Jose a F iče aj. Zdalších au o-
ů— li e á ů a ý a níků, k eří do Republiky přispí ali aoc li se z ůzných dů odů mimo
Teigeho komen ář— můžeme jmeno a například Ja osla a Sei e a, Aloise Mo a ce, Voj-
ěcha Sedláčka, Jiřího Haussmanna, Mi osla a Ji du, L a Bla ného, Vlas imila Radu, Ka la
T oníčka, P a osla a Ko íka, Voj ěcha Sedláčka ad. Ze spoře zas oupených zah aničních
au o ů byl iš ěn Alexand e Me ce eau či Geo ges Duhamel.
277 Teige, Ka el: K ajina (lino y ). Republika 1, 1919, č.5, s.37, 12.3.; Aёllo (lino y ). Republika 1,
1919, č.5, s.39, 12.3.; S omy (lino y ). Republika 1, 1919, č.5, s.40, 12.3.
278 Vaněk, Ka el: Skica. Republika 1, 1919, č.5, s.56, 12.3.; Wachsmann, Alois: Lesbos. Republi-
ka 1, 1919, č.5, s.33, 12.3.
279 I onická na ážka na zlido ělou píseň Mo a o, Mo a o… („Mo a o, Mo a o, Mo a ičko
milá! / Co z ebe pochází: chasa ušlech ilá! / Chasa ušlech ilá, žádos i á boje! / ajaké o
koňs o odí půda oje!“).
OPEN
ACCESS
JAN WIENDL 281
z e o řeba ,Paříž za mí o é kon e ence‘. Vím, že mnohý, aby se nezdál nechápa ý
aneznalý ke smě u u u is ů (sic!), naz e shledá o ý ečným, znameni ým. Já bych
mu ale hezky po alašsku za o nadala, ap o o aby oho byl uše řen, neposílej e mi
p osím už nic.“ To je asi ex , k e ý mám os a ně přesně opsán. Zdá se, že byl šťa ňa-
ější; nepama uji se již. Typicky mo a ské. Na u událos , jakož ina jiné osudy Repub-
liky, složil kdosi edakci popě ek:
Píše se nám píše
až [z] mo a ský říše
píše paní Bubelo á
…………
že Tge jí leží břiše.
Mimo o jsem odnesl si na hřbe ě ješ ě jedno. Vjakémsi plá ku Pře a 280 byl asi elice
duchaplný epig am na mne, k ůli jedné básničce loňské, o iš ěné p ním čísle Re-
publiky.281 Do ěděl jsem se o om pouze aneče l jsem o. Bylo am asi ako é něžnos i,
jako že mám mís o mozku ma meládu apod.
Ale něco dob ého nám přece Rep. ynesla. T ošičku p ní popula i y, když bylo
naše ys oupení přece jen ošku kompak nější, ačkoli ani am jsme se nesjedno ili
úplně. Zli e á ních ěcí byly am znaší skupiny básně ap ózy obou b a ří Vaňků, bá-
seň F ičo a, článek Süssů , amé 3 básničky,282 mimo o éž mode ní p áce Vladyko y,
280 Pře a — časopis s ředoškolského s uden s a, ycházel P aze od 15.března do 15.k ě -
na 1919. Realizo ána byla čísla 1 až 3–4. Veden byl s uden y zejména zok uhu inoh ad-
ského eálného gymnázia. Vycházel nejp e jako č nác ideník, posledním d ojčíslem 3–4
pak jako „nepe iodický časopis“. Epig am, ok e ém Teige píše, časopise o šem publiko-
án nebyl.
281 Teige, Ka el: Na eče pa ku. Republika 1, 1919, č.1, s.2, 5.2. („Docela malý s ě , / s ě eče-
a pa ku. / Vše u se za í á lilijí k ě . // S ě docela malý! / Ujezí ka s ály / dí ky bílých
ša ech / a haly poslední ůže. / Vmých oknech je bledé nebe, / celé bledé nebe je mých
očích, / eskli ě bledé z cadlení, šepo odo ysku, / p ní h ězda,— am nad smu eční
bou, / očích mám bledé nebe, / če ánky se mi mdle do dlaní kladou, / z cadlí se mé
sklenici, / ajá se mohu napí bledé oblohy / ze sklenice. //— Nesmí ná obloha umne je,
mezi ichým náby kem / a šemi ěcmi. / Nesmí ná obloha objímá můj zcela malý s ě .“
282 B a ří Vaňko é: Česká lajka. Republika 1, 1919, č.1, s.3–4, 5.2.; i íž: Šá eček. Republika
1, 1919, č.2, s.10–11, 19.2.; i íž: S ud. Republika 1, 1919, č.5, s.35–36, 12.3.; i íž: Skleni-
ce ody. Republika 1, 1919, č.8, s.67–68, 16.4.; Vaněk, Lud ík: Nád aží (báseň). Republika 1,
1919, č.4, s.26, 5.3.; Vaněk, Ka el: Idyla poschodí (báseň). Republika 1, 1919, č.3, s.18, 26.2.;
ýž: Oja u (báseň). Republika 1, 1919, č.5, s.54, 12.3.; ýž: Okno (báseň). Republika 1, 1919,
č.9, s.75, 7.5.; F ič, Jose : Tak u klečím… (báseň). Republika 1, 1919, č.1, s.2, 5.2.; Süss, La-
disla : Če en ( e e á ). Republika 1, 1919, č.6, s.46, 19.3.; Teige, Ka el: Na eče pa ku
(báseň). Republika 1, 1919, č.1, s.2, 5.2.; ýž: Jablka jsou z alá… (báseň). Republika 1, 1919,
č.5, s.34, 12.3.; ýž: Vojáko a píseň (báseň). Republika 1, 1919, č.9, s.75, 7.5.; Vladyka, La-
disla : Molo (báseň). Republika 1, 1919, č.8, s.67, 16.4.; ýž: No á ulice, Nedělní ýle (bás-
ně). Republika 1, 1919, č.10, s.91, 21.5.; Čapek, Ka el: Na zámku (p óza). Republika 1, 1919,
č.8, s.60–66, 16.4., pok ač. č.9, s.76–83, 7.5.; Toman, Ka el: Ty p os é ěci… (báseň). Re-
publika 1, 1919, č.8, s.59, 16.4.; Vanču a, Vladisla : Polní hlídač (p óza). Republika 1, 1919,
OPEN
ACCESS
282 SLOVO A SMYSL 32
K.Čapko y, Toman, Vanču a, Mixa, Ho a.— Obs ojný e e á onás napsal Gamma
do České s áže283 aRu e do Ces y,284 kde ykládá dos i hloupě iši oce. Ro něž Ná .
lis ech byla no icka K.Čapka.285 Celkem bylo las ně zásluhou naší skupiny, že Repub-
lika k i iku neodnesla daleko hůře, ba sm elně, neboť si íce šímali nás, kdož jsme
ak icky alespoň p o mode ní lidi ořili cennější s ánku. Jinak ne ynikla Republika
nik e ak nad Ces Sladko je ží i,286 k e é s ůj díl zaslouženě dos alo.287
č.10, s.101–102, 21.5.; Mixa, Voj ěch: Filozo ka (p óza). Republika 1, 1919, č.10, s.92–97,
21.5.; Ho a, Jose : Na ygří kůži (báseň). Republika 1, 1919, č.8, s.59–60, 16.4.
283 G. (= Gamma): Nejmladší pokolení. Česká s áž 2, 1919, č.15, s.8, 17.4. Vlis u Českoslo en-
ské s any pok oko é Gus a Ja oš mimo jiné napsal: „[…] P og am lis u, lze-li jej z á p o-
g amem, je s učný ap os ý: Jsme mladí achceme skupi kol sebe mladé, ukáza , že jsme,
že je nejmladší gene ace. Jsme mladí, ap o o nás zajímá še, znepokojuje še. T píme e
s é mladé poc i os i bahnem okolním, jsme nadšení příliš; přijmeme mezi sebe každého,
kdo za s ou p ací s ojí cele apoc i ě, bez ozdílu smě u. Tako ý ‚p og am‘ je zcela pěkný
a řeba nyní yčka , jak jej mládež bude p o ádě ; dojis a ukáže, že ji doop a dy zajímá
še, doop a dy znepokojuje še, že op a du pí e s é poc i os i, že je doop a dy nadšena
příliš. Ta o slo a šecka ji za azují napína s é síly; dle oho, jak celkem ážně hledí na ži-
o , lze mí dů ě u, že síly s é op a du napne k ěcem ě ším a alejším. Co u o mládež
yznačuje, je způsob mlu y, sloh— imp o izační, olící slo a p os á, co nejp os ší, áza-
ná do k a ičkých ě iček, ale přes u p os o u dá ající hádanky, sloh napo ída ý, záhadný,
jenž nu í č enáře čís d ak á , domyšlo a adociťo a sám. Nejp os ší slo a— smysl a i-
no aně uk y ý, om o p o ikladu je značka s ylu é o mládeže, k e á podobně yjadřuje
se čás i ý a né; a ýž s yl, je ící se básních ibásnické p óze, je i článcích nebele -
is ických, k e é jsou menšině, jak se umládeže ozumí á zp a idla. Nejmladší gene a-
ce a ci neobchází se bez něk e ých omylů, k e é ne ad na ní idím […], ak překlad zMe -
ce eaua, ak několik p ací b a ří Vaňků, k e é jsou pouze slabými padělky mladis ých,
ale duchaplných yzý a os í, jimiž před několika le y začínali s ou li e á ní d áhu b a ří
Čapko é. Nyní, kdy ýdeníček se změní na ě ší č nác ideník (nákladem Kliko ým), bude
moci mládež yzeji a ýznačněji ukáza , co umí. Tedy nyní íc ch í ! íc děla ! a ak najis-
o dočkáme se no é ýznamné kapi oly ili e á ní i ý a né.“
284 Ru e, Mi osla : Glosy knašemu uměleckému ži o u. Ces a 1, 1919, č.40, s.1106–1107. Ru -
e zde píše: „Republika […] je lis em skupiny mladých no o ářů, jejichž cílem je umění no é
ý azem, obsahem i echnikou. Jes o jakýsi Če en nejmladších, k eří mnohém nápodo-
bí, mnohé ch a ně apřeko ně zaží ají a mnohém zaměňují ozma za uměleckou hod-
no u anásilnou nebo neukázněnou imp o izaci za od ahu no é o my.“
285 -k. (= Čapek, Ka el): Hlídka časopisecká. Ná odní lis y 59, 1919, č.68, s.2, 20.3. Čapek zde
mimo jiné píše: „Loňským podzimem začalo ja o časopisů, dodnes ypučela už celá řád-
ka no ých lis ů. Pod náz em Republika bys e hledali lis poli ický. Za ím je o č nác iden-
ní lís ek mladých spiso a elů amalířů, k e ý sice má s ůj poli ický kou ek, a šak ak sla-
bý abezcílný, že nebije do očí; dále kou sa i y. Máme ados , ydá ají-li mladí s ůj lis ;
nemají sice u či ého p og amu, bojí se dokonce, že p og am by je šně o al, ale e še píší
někdy pěkné, apak, hla ně, je nám řeba mladé gene ace.“
286 Sladko je ží i— časopis, k e ý le ech 1919–1920 (1.číslo yšlo 1.března 1919) ydá al
no ě zniklém yda a els í A en inum O aka Š o ch-Ma ien. Časopis iskla G a ia
Myslíko ě ulici. Aluzí na báseň O oka a Březiny Ruce (1901) signalizo al Š o ch-Ma ien
snahu na áza na mode ní poezii akul u u přelomu 19.a20.s ole í.
287 Časopisu Š o cha-Ma iena Sladko je ží i se elkého k i ického ohlasu nedos alo, „díl“, ok e-
ém Teige píše, je spíše jeho ni řní eakcí na konku enční pe iodikum (s o . éž zpomín-
OPEN
ACCESS
JAN WIENDL 283
To by snad bylo še omé činnos i. A edy snad nejpods a nější zmého ži o a.
Os a ek zdůleži ějšího zabí ají us a ičné a sku ku přá elské s yky sVláďou Š ul-
cem akama ade ie scelou ou naší pá ou,288 jako jeho oba b a ří, Mi ko No ák, Ja da
Tomášek, snímž jsme se no ěji seznámili,289 elice nadaný muzikan , sl. No áko á,
Häusle o á, aposléze Táňa Š ulco á, sníž o p á ě není jen pouhá kama ade ie, jak
jsem časem seznal sobous anných symp omů, zejména jednou na ýle u do Roz ok,
kdy jsem se o šem ulil ze školy.
Ve škole se mi o šem nepřihodilo nic ex a. Šlo o še hladce ajedno á ně. Kma-
u i ě290 jsem o šem nedělal ůbec nic, jednak jsem byl poslední ch íli nemocen
dos i nepříjemně, byla o asi malá ie, jednak jsem ješ ě musel é době psá Neu-
manno i p o Kmen oApollinai o i aBaudelai o i,291 jak jsem se ýše zmínil, což za-
b alo íce než ýden času. Ma u i a sama byla pak bohapus á komedie; ma iku jsem
ýbo ně ypočí al, zla iny jsem dos al Taci a, což jsme si několik dní před ím se
Zemanem umlu ili, zčeš iny o něž podle přání s ého jsem dos al Hla áčka ačeskou
dekadenci. Ve las i ědě dějepise o šem o ázky selhaly až na jedinou: ho opis slo
ne os opis Slo enska. His o ická byla přímo ka as o ální: 1848–1918! Já o iž ůbec
ne ím nic opo e oluční his o ii; undamen álky, punk ace, dek e y aús a y, o om
nemám zdání, přece šak jsem o odd molil, sanuje se hla ně na e oluci, k e ou jsem
znal, as ou elkohubos í jsem celkem zbudil zdání, že přece něco ím, ač o bylo
úžasné! Tak se s alo, že jsem ma u i u chy il s yznamenáním, o něž s ýbo ným
p ospěchem jsem měl ys ědčení. Tolik oškole. Zaplať bůh, že: komedia ini a.
Aincipi agedia?292 Kdož í? Nu nechme oho!
Jinak zdůleži ějších ak ů mého ži o a byl en, že jsem úno u 1919 ys oupil
zřímskoka olické cí k e azůs al bez ě cem.293
Aza p ázdniny?294
Přede ším malba: Nemohu sem psa , co se mi na ápila, příše ně, hla ně ako á
Kos . Ale když už sku ku nelze pod obně p ob a měsíc če enec, ezmu ho snad
ky O aka a Š o cha-Ma iena Sladko je ží . Čs. spiso a el, P aha 1966). Spíše slehkou i onií
se kčasopisu yjádřil např.Ka el Čapek: „Lís kem mladých je o něž e ue Sladko je ží i,
lis zcela no opečený; už samo jméno je p og amem, adokonce po ážli ým. Naš ěs í ob-
sah nám nic ako ého nedokazuje.“ (-k. [= Čapek, Ka el]: Hlídka časopisecká. Ná odní lis-
y 59, 1919, č.68, s.2, 20.3.).
288 „[…] scelou ou naší pá ou“— slango ý ý az p o pa u, skupinu přá el.
289 Viz záznam z27.ledna 1919.
290 Ka el Teige ma u uje 17.če na 1919 s yznamenáním; od podzimu 1919 se s á á poslucha-
čem Filozo ické akul y Uni e zi y Ka lo y— obo u dějiny umění.
291 S o .pozn.267 a269.
292 „Komedia ini ia…“, sp á ně: commedia ini a, incipi agoedia— komedie končí, age-
die se počíná.
293 Podle zpomínky Ka la Teigeho Na Křemencá ně, čili příspě ek kemb yologii jedné
gene ace (in: Sbo ník Masa yko a s á ního eálného gymnázia P aze II. Křemenco a ulice
1871–1946, P aha 1948, s.96–101) se jednalo oobecnější je . Teige píše: „Po pře a u byl
hodinách nábožens í po yk jako na žiš i apo p udkých ahlasi ých diskusích ska e-
che ou jsme h omadně ys upo ali zcí k e“ ( am éž, s.100).
294 Vo iginálu seši u zápis začíná na no ém lis u, pod ženo lno kou.
OPEN
ACCESS
284 SLOVO A SMYSL 32
až příliš po šechně: neboť y éž s esky apochybnos i mne budou moři i budouc-
nos i nadále.295
Konečně edy míním přis oupi kp a idelným zápisům.
1. pá ek
Dopoledne nic, odpoledne jsem byl na p ocházce se Zam azilem uMs ě ic aZde a-
dic.296 Přišel mi no ý Če en,297 kde je Suko a obs ojná báseň, článek polemický oSo-
cialis ické adě os ě o ých dělníků,298 pak Luigi Be oniho článek os á kách aMe ce-
eauo a s a ší p óza zGens de là e d’ailleu s.299 Vzp á ách je ancouzský p o es p o i
nesp a edli ému mí u, no é přihlášky ksocialis ické adě, mezi nimiž imá, adopis
Tháku ů , jímž se zdá á anglického šlech ic í.300
2. sobo a
Přišla mi uBo o ého objednaná Polano a s udie: Se S .K.Neumannem, jež yšla jako
ře í s azek edice Če na.301 Č u o. Je o dob á p áce, ale poněkud po chně odbý á
o úžasné aži né boha s í no é Neumanno y poezie, k e ou ne ozebí á anehod-
295 Vo iginálu po ě ě následuje dlouhá oddělující lno ka na samos a ném řádku.
296 Ms ě ice aZde adice— obce ležící jiho ýchodně od Ne eklo a.
297 Če en 2, 1919, č.22, 31.7.
298 V22.čísle Če na z31.če ence 1919 je na s aně 199 publiko án doda ek kp ohláše-
ní: „Ksocialis ické adě os ě o ých dělníků přihlásili se mimo jiné: D . Boh. V benský,
E.Milén (B no), Ka el Teige, Vlas a Bo ek, E ns Weiss (Mnicho ), O o Pick, Rudol Illo-
ý, J.R.H adecký, F an . Du ďák (T enčín), a d., jakož ispolky ao ganizace zkomořan,
zDuchco a aLomu. Ode ini i ní o mě sd užení ozhodne alná schůze na podzim, na-
čež uspořádá Rada řadu mani es ačních schůzí po celé Republice.“ Socialis ická ada os ě-
o ých dělníků— olné sd užení le ico ě založených in elek uálních p aco níků. Vznik
inicio alo p o olání Všemu p oduk i ně p acujícímu lidu Českoslo enské epublice,
o iš ěné spolu sněmeckým překladem na i ulní s aně časopisu Če en (2, 1919, č.19,
s.169–170). P ohlášení, jehož pozadí s ál S.K.Neumann, na azo alo na ako ý yp za-
h aničních mani es ů, jaký předs a o ala např.Výz a kdělníkům ducha, koncipo a-
ná Romainem Rollandem a yzý ající ke spojenec í in elek uálů bez ozdílů o ien ace
(s o .Kmen 3, 1919–1920, č.9, s.68–70, 10.7.). P ohlášení če nu podepsali Albe Eh en-
s ein, Jindřich Fleischne , Jose Ho a, Helena Malířo á, F an išek Němec, S.K.Neumann,
I an Olb ach , Hugo Sonnenschein, An onín So a, F áňa Š ámek aF anz We el. VČe -
nu z18.p osince 1919 (Če en 2, 1919, č.42, s.375–377) je publiko án ex Emanuela Vaj-
aue a Ná h p aco ního p og amu p o soc. adu os ě o ých dělníků, k e ý přináší řadu
námě ů p o oz íjení p áce oho o olného sd užení.
299 Me ce eau, Alexand e: Gens de là e d’ailleu s. Gens de la e e, gens de la ille, gens de Pa is
(p óza, 1907).
300 Suk, I an: Mládí. Če en 2, 1919, č.22, s.193, 31.7.; anonym: Socialis ická ada os ě o ých
dělníků. Če en 2, 1919, č.22, s.193–195, 31.7.; Be oni, Luigi: S á ky. Če en 2, 1919, č.22,
s.195–196, 31.7.; Me ce eau, Alexand e: Ma ějo ic. Če en 2, 1919, č.22, s.196–198, 31.7;
P o i nesp a edli ému mí u (p ohlášení ancouzské skupiny Cla é). Če en 2, 1919, č.22,
s.198, 31.7.; Ksocialis ické adě os ě o ých dělníků. Če en 2, 1919, č.22, s.199, 31.7.; Lis
Rabind ana ha Tago e indickému mís ok áli. Če en 2, 1919, č.22, s.199, 31.7.
301 Polan, Bohumil: Se S .K.Neumannem. Li e á ní s udie. F . Bo o ý, P aha 1919.
OPEN
ACCESS
JAN WIENDL 285
no í ůbec dos i přesně, kdež o zby ečně obší ně ykládá m ou, s a ou epochu.
Tím o šem není jasným aúplným po é em básníko y osobnos i, mlčíc omnohém,
co by ip o malé ozmě y knížky bylo adno říci; spíše může slouži za o, čím měla
bý i (anení) Čapko a předmlu a ke Knize lesů,302 o iž pojí kem mezi minulos í apří-
omnos í, ys ě lujíc minulos , ale ponechá ajíc pří omnos nač nu u jen h ubo-
yse— a ak má aké cenu a ýznam, že nám připomíná snad dos i spolehli ě y
cenné s ánky minulos i, k e é by s ejně sneži ým b akem ě šinou upadly nepa-
měť,— apří omnos přece známe dů ě ně adokonale.
Nak eslil jsem ženský ak , malou k esbičku uší, je o ak o elice špa ná ěc, ale
bude snad snesi elnější amožná [chybí slo o] chys ané kompozici Koupání, kníž
má bý i de ailní s udií.
3. neděle
Neděle anuda, d a pojmy— éměř synonyma mých le ošních p ázdnin. Nak eslil
jsem si nějaké skici náč níku, nějaké ženské ak y, snad aké pod li em nudy, p o o
jsou něk e é zcela na u alis ické. Mají o bý ako é k esby p o c ik.
4. pondělí
K eslím nějaké hloupé k esbičky, ženské ak y ě šinou, překládám Apollinai o y
p ózy: Zbožněný chu a ec aMasko aný desá ník zknihy Poè e assassiné.303 Anemám
co kouři , což je elice o a né.
5. ú e ý
Dopoledne nic; jen jsem byl léká ně říci slečně Puch o é, aby h ála Moliè o i, k e-
ého chys áme u, s uden i, na 15.s pna. S olila po u či ých, ženských ahanicích.—
Odpoledne jsem ošku k eslil uší, ale jen ak, aby mi uka neshnila, ak esba, již
jsem po odil, je las ně ak zou alá, že přemýšle i nad ní bylo by sm elné. S ačí se
jen podí a , snad lze bezpečně pochopi i, že jedna ako á k esba jasně mlu í, ba křičí,
že nejsi, nebudeš malířem, jakži nic nedokážeš, a opíš se, opíš. Leč kdyby bylo lze
pochopi i zcela bezpečně, není šak omu ak. Pochyby, y nepřes á ají— není jis-
302 Čapek, Ka el: Cí í-li básník… In: S anisla K.Neumann: Kniha lesů, od as ání. Básně
1907–1913. Mánes, P aha 1914; éž in: Čapek, Ka el: S anisla K.Neumann: Kniha lesů,
od as ání. Oumění akul uře I.Čs. spiso a el, P aha 1984, s.353–355. Teige na áží na
p ní ě y Čapko y předmlu y, kde Čapek píše: „Cí il-li básník Knihy lesů, od as á-
ní po řebu, aby jeho no é sbí ce předcházela předmlu a spojující jeho minulos sjeho
dneškem, nech ěl ní mí i řečeno íce, než co by mohl říci každý, kdo spozo nos í alás-
kou sleduje ý oj jeho díla […].“ K á ká předmlu a je o šem spíše e lexí ak uální Neu-
manno y poe iky, přihlášením se kjejímu i alis ickému založení, ma e iálním pří od-
ně „b u álním asmyslným“ ob azům, jež se ážou kpoe ice mani es o ané Almanachem
na ok 1914— pokusu op og amo é ys oupení před álečné mode ny, na jehož o gani-
zaci se Čapko é podíleli akde byl Neumann předs a en jako doyen ainiciá o české li e-
á ní před álečné mode ny.
303 Překlady nebyly publiko ány. Apollinai o a kniha Le Poè e assassiné, soubo po ídek z oku
1914— o zo ly icky poja é ik i ní au obiog a ie, yšla česky snáz em Za ažděný básník
A en inu P aze 1925 překladu Ja osla a Sei e a aM.Š amla, sobálkou na ženou
Ka lem Teigem aO aka em M k ičkou.
OPEN
ACCESS
286 SLOVO A SMYSL 32
o y, ani ne é zápo né azd cující, k e ou bylo by možno, byť boles ně a ezigno aně,
u í a i. Bylo by možno odhodi i s ůj ži o , ozbí jeho dny na s řepy, ano ý, yda i se
s říc jinému š ěs í, k e é by ak snad nep chalo. Ale pochyby anejis o y, k e é éměř
znemožňujíce p áci, yp azdňují ak ži o azba ují jej smyslu aúčele. Ale neposky-
ují od ahy p udkým duše ním z a ům, k e é e en uelně yžaduje ajak naléha ě!
s dce i ozum i ůle, jen s ach je p okle ou b zdou.
6. s ředa
D a ak a ely, d ě ob o ské po ážky!! P ní, To á na, je e s é bědno ě poněkud lepší,
ale d uhý [—] Ak , je přímo nesnesi elný. Do zou alého přemí ání nad ěmi o ne-
úspěchy zapadlo psaní od Š ulce, aponě adž zá o eň došlo oznámení Celního úřadu,
že zásilka knih leží P aze, psal jsem [m]uihned odpo ěď, jež edy byla izáminkou
kú ahám elice zlým osobě as ém malo ání. Nemám ani chu i, ani úmyslu ji ješ ě
ozšlapá a .
7. č ek
Us a ičné hla olamy omalbě nech ějí přes a . Když nic, ož se mi zdálo, že aspoň
má poc i os aop a do é úsilí, snímž jsem posledních dnech— ne sice malo al,
ale aspoň přemýšlel [–] je poněkud [inkous o ou kaňkou zneči elněné slo o]. Na zá-
kladě oho o po ážli ého obje u os la sebedů ě a— apoc i os ihned, podlomena
na oukanos í, zmizela. A ýsledek jsou sebe ažedně blbé k esby, k e é jsem dnes
namalo al.
8. pá ek
Člo ěk nemůže bý i dob é mysli, č e-li s ále p okla é zp á y zno in, příboj uk u né
eakce, lumpác í ašo inismu „demok a ické“ českoslo enské epubliky, jejíž pád
bude p o pok ok socialismu s ejně ýznamný jako pád P uska. Č e-li se— no iny se
nes ydí en o škandál o isknou — že byl na udání za čen Němec, jenž Duchco ě ne-
smekl při české hymně, u se za ínají pěs ě z eky; a o není jediná zp á a, jež ak člo-
ěka za azí azahanbí. Tisíce je jich. Nemlu ě ani opodlých poli ikách s á u zhledem
ksocialismu aso ě o ým epublikám,304 in e enčnic í, ničemnos eakce Uh ách,
304 Republiky so ě ského ypu znikaly po zo u uského bolše ického s á u oce 1919 po
celé s řední E opě. P ní znich předs a o ala Maďa ská epublika ad (MRR, uský po-
jem so ě , yjadřující o mu základního o ganizačního uspořádání, byl do češ iny přelo-
žen jako ada, čili šlo o epubliky so ě ů), ala od 21.března 1919 do 1.s pna 1919. Jedna-
lo se onejdéle se ud žující ú a , sk ze k e ý se bolše ici pokusili přenés uskou e oluci
do zemí s řední azápadní E opy. Vůdcem MRR se s al Béla Kun; zpočá ku byla expanzi -
ní s a egie MRR amaďa ské Rudé a mády úspěšná. Maďa š í bolše ici zabí ali území ČSR
aRumunska, což je ehnalo do álečného kon lik u ze sousedními s á y, smenší úspěš-
nos í zde in e eno aly o něž něk e é západoe opské země. Na zab aných územích se
maďa š í bolše ici pokusili za és p incipy dik a u y p ole a iá u a řídního e o u aza-
kláda podobně založené s á ní ú a y, jako případě elmi k á ce exis ující Slo enské e-
publiky ad (SRR, od 16.6. do 7.7.1919 scen em P ešo ě, předs a i elem byl český no-
inář aak i is a An onín Janoušek). Vlé ě 1919 šak maďa ská Rudá a máda podlehla síle
ojenských jedno ek napadených s á ů, Kun p chl do Rakouska apo é do so ě ského Rus-
ka aMRR zaniká. Vbřeznu 1920 yhlašuje maďa ský pa lamen Maďa ské k álo s í, je-
OPEN
ACCESS
JAN WIENDL 287
k e á os a ně— snad naš ěs í aza yučenou, bude naší epublice hodně d ahá, d ažší
než— „lupič“ Béla Kun— ale iunás s anické záleži os i socialismu jsou bídnou
ap okle ou b zdou. Op a du, na ak mize ném s ě ě je ěžko něco milo a i; ěší mne
ochu zp á y o e olučních (dou ejme, že jimi jsou) s á kách, hla ně Anglii, neboť
e Š ýca sku asi upadají, ačkoli přímá zpou a byla by účinnější abyla by ozhod-
ným signálem: šem op a do ým socialis ům by musilo bý jasno, co počí i. Unás by-
chom jich mnoho nenašli. Unás socialis a přemí á ocho něji opa lamen ním sys ému
d ou komo ao„silném“ p eziden u a„silné“ a mádě než os ě o ém řízení— o om
se nesmí špe nou — nemyslí-li ůbec jen na ž as y akandida u y. Ale mužná jsou
slo a ancouzských socialis ů, k eří se po álce elmi k ásně p obouzí. Ani Ně-
mecku o není ak zlé, o šem je o eliká kle ba soc. demok acie. Sympa ič í jsou o-
liko an inacionální socialis i aspa ako ci.305—— Moje malířská si uace se snad
lepší, ale ak em, p ací, a o hypo éza podepřena není. Pochybo ačná k ize snad do-
s oupila cholu— a y o ázky už nebolí. Zdá se spíše, že je o o šem pouze přechodná
úna a mysli , ale něco jsem si sku ku odpo ěděl— aje u kno ým myšlením jis á
odhodlanos adů ě a. Až se dos anu ksous a né p áci!! Na o se úžasně ěším! Za-
čí las ně zno a! Alespoň mnoho zkušenos í odhodi , dospě i od ahy! Bude o šem
nu no ješ ě před ím mnoho amnoho děla , doží en s a ý s ě . Zdá se, že je o jinoš-
s í— anyní že nas upuje mužný s ě d ace i le . Mnoho se musí expe imen o a ,
abudu konečně p aco a olejem. To bude ako é hic hodus, hic sal a306 p o mne.
9. sobo a
Vče a edle bídných zp á z[neči elné přešk ané slo o] Uhe po ěšilo mne, že ang-
lická in e ence je nadob o pohřbena.307— Nenamalo al jsem nic.
10. neděle
Událos i naplňují člo ěka smu kem a eške o počínání bu žoazie, zejména zlo ři-
los české, ná odně demok a ické, ob o skou anesmiři elnou nená is í;308 sku ku,
řídní boj bude muse bý neúp osný. Tako é lo o ské psaní Weine o o Lido ých
hož egen em se s á á admi ál Miklós Ho hy, k e ý se klíčo ě podílel na po ážce bolše i-
ků, za ádí po é z .bílý e o . Podobným s á ním ú a em se s ala Ba o ská epublika ad
(BRR), exis ující od 7.4.1919 do 3.5.1919, na jejímž edení se podíleli zejména ana chis-
é a adikální socialis é. BRR byla ojensky po lačena, její předs a i elé (Gus a Landau-
e , E ns Tolle , Eugen Le iné), byli za čeni, padli boji, případně byli posléze pop a eni.
30.če na p oběhl e Vídni neúspěšný pokus obolše ický pře a azaložení Rakouské
epubliky ad (RRR). Mladí češ í adikální in elek uálo é pochopi elně znik aexis enci
ěch o epublik í ali.
305 Viz pozn.245.
306 „Hic hodus, hic sal a“— Zde je Rhodos, ady skákej, odpo ěď člo ěku, k e ý slibuje, co by
dokázal jinde, nikoli šak na om o mís ě en o čas (zEzopo y bajky).
307 Viz pozn.304.
308 Vojenská účas českoslo enských jedno ek, jejich snaha ud že celis os území epubliky,
po lačení maďa ských bolše iků aj. byly demok a ickými poli iky apublicis ikou yklá-
dány jako p ní zúspěchů mladé epubliky; adikálními le ico ými in elek uály o bylo
nímáno spíše jako zak ý ání p oblémů, k e é se bu žoazním s á ě začaly b zy po jeho
zniku h omadi .
OPEN
ACCESS
294 SLOVO A SMYSL 32
EDIČNÍ POZNÁMKA
Při ediční příp a ě deníko ých záznamů Ka la Teigeho jsem se pokusil yjí s říc
d ěma základním požada kům: přiblíži ex současnému č enáři, apři om zacho a
nespo ný osobi ý áz é o ojedinělé pamá ky. Vycházel jsem při om zu či ého ysu,
k e ý po ažuji za ypický p o Teigeho pozdějších dese ile ích publiko ané ex y,
jež se ucho aly ozpě í ukopis— iš ěná e ze. Tedy že au o p okaza elně, du-
chu p og esi is ického s ano iska, ycházel s říc ak uálním jazyko ým no mám,
neu k ěl udíž na u či é ú o ni g ama ického úzu, aže pečli ě přip a o al s é ex y
kpublikaci. Zá o eň jsem se šak pokusil ucho a nezaměni elný cha ak e ěch o
yze osobních zápisků (příznačné je y jako ch a nos , k e á mnohdy in o mace sdě-
luje glosou, někdy až na h anci ši y, nap o i omu naopak na řadě mís s ojí důsledně
ozepiso aná ú aha), jejichž publikaci au o o šem zje ně nepředpokládal.
Na pozadí oho o ambi alen ního ýchodiska jsme edy z olili následující p a i-
dla edičního pos upu.
Up a ujeme:
— Op a ujeme bez komen áře občasné zje né p a opisné chyby.
— Rušíme/doplňujeme in e punkci (z láš ě čá ky členící sou ě í) šude am, kde by
g ama icky ne/měla bý .
— Sjednocujeme nejedno né psaní římských aa abských číslo ek e p ospěch a ab-
ských.
— Sjednocujeme e zálky na počá cích jedno li ých deníko ých záznamů aunáz ů
děl (básní, ob azů), a o am, kde není pochyby akde je o doloži elné.
— Sjednocujeme psaní iniciál křes ních jmen (Vl. > V., S . > S.).
— S ahujeme příslo ečné azby ypu: beze šeho > beze šeho, po d uhé > pod uhé,
přede ším > přede ším apod.
— Přepisujeme ap a opisně ak ualizujeme šechna cizí slo a ajejich dobo ě podmí-
něný zápis (imp essionism > imp esionismus, hô el > ho el, skizza > skica, illus -
ace > ilus ace, clown > klaun, oile a > oale a, quali a > k ali a, qua a > k a a,
ensemble > ansámbl, a i uda > a i uda apod.)
— Jazyko é je y, k e é jsou bezpříznako é apodléhají p oměnám, měníme podle ak-
uální jazyko é no my (poesie > poezie, iloso ie > ilozo ie, esul á > ezul á ,
gymnasium > gymnázium, napiala > napjala apod.). Tam, kde no ma umožňuje
d ojí způsob zápisu (p og esi nější/a chaič ější způsob, např.diskuse/diskuze),
ponechá áme a chaič ější způsob.
— Sjednocujeme psaní cizích příjmení podle ak uálního úzu (Philippea > Philippa,
Nie zschea > Nie zscheho, A kos > A cos).
— Sjednocujeme psaní náz ů ydaných děl (sbí ka, p óza) či u áděných di adelních
kusů, náz y ýs a , píšeme je ku zí ou.
— Ods aňujeme nep a idelné anesous a né uží ání u ozo ek unáz ů děl ( ý a -
ných p ací, básní, p óz, konce ů apod.).
— Sjednocujeme o mu zápisů da ace jedno li ých deníko ých zápisů.
— Všechny cizojazyčné ex y (ci á y) překládáme poznámkách pod ča ou.
OPEN
ACCESS
JAN WIENDL 295
Zacho á áme:
— Zacho á áme pů odní ods a co é členění ex ů.
— Respek ujeme osobi é yuži í in e punkce (konk é ně pomlček a lno ek), člení-
cích ačas o is ým způsobem speci icky „ y mizujících“ adynamizujících ex zá-
pisků.
— Zacho á áme občasné uží ání in ini i ů na - i, popř. slo esných a ů ypu „jes “,
neboť jde čas o ozje ně příznako é ysy (zámě ná, někdy ii onizující pa e izace
s ylu).
— Zacho á áme pů odním znění o něž soudobé slango é s uden ské ý azy
(ulejzající, kómpa, ýba apod.); pokud předpokládáme z ížené po ozumění jejich
ýznamu, ozřejmujeme jej poznámkách pod ča ou.
— Zacho á áme šk y o iginálu, a o buď o mou přešk nu ého či elného slo a,
nebo označením jeho zneči elnění o iginálu p os řednic ím h ana é zá o ky
akomen áře ní [přešk ané neči elné slo o].
— Pokud je o iginálu čás ex u epsána jako su ka, upozo ňujeme na u o sku-
ečnos pa řičné poznámce pod ča ou.
— Zacho á áme pod žená slo a o iginálu supřesněním způsobu oho o z ý az-
nění poznámce pod ča ou (pokud jde například oak a el, uš apod.)
— Zacho á áme o něž zk a ky, k e é au o o iginálu uží á, přičemž je pře ádíme
podle ak uální jazyko é no my (D em > d ., na př. >např., s . > s.), popřípadě—
pokud si nejsme jis i, že jim č enář po ozumí— ozepisujeme je pomocí h ana é
zá o ky, např.K[o un].
— Ponechá áme o iginální podobu něk e ých křes ních či pomís ních jmen
(např.Daša, Rudol ině), ponechá áme o něž ůzno odé psaní křes ních jmen
(buď ozepsané podobě, nebo iniciále), dobo ě či mís ně podmíněných sub-
s an i ních či e bálních a ů (např.předloním, přispí a el, psa , pama uji se,
šade apod.), ponechá áme o něž kolísání u či ých ypů slo (před čí em/pře-
de čí em).
— Zacho á áme pů odní způsob psaní číslo ek či nume ických ý azů (2× apod.)
— Jakékoli ediční s upy přímo do ex u označujeme p os řednic ím h ana ých zá-
o ek, nebo ozepisujeme komen ář poznámkách pod ča ou.
OPEN
ACCESS
296 SLOVO A SMYSL 32
JMENNÝ REJSTŘÍK
Rejs řík nezaznamená á las ní jména yuži á i ulech děl, náz ech ins i ucí; nepodchycuje o něž ani
au o y i ulů sekundá ní li e a u y. Pokud se nepodařilo dohleda pa řičnou in o maci (jde z l. oda a na-
ození či úm í), údaj není u eden.
Adle , Paul (1878–1946), p ažský německy
píšící p ozaik apřeklada el žido ského
pů odu.
Aischylos (525–456 př. n. l.), řecký d ama ik.
Albe , Cha les ( éž Cha les-Albe , l. jm.
Daude , Cha les Vic o Albe Fe nand,
1869–1957), ancouzský ana chis ický
asocialis ický no inář apublicis a.
And ássy, Julius (Gyula) ml. (1860–1929),
akousko-uhe ský poli ik, oce 1918 k á ce
minis zah aničí Rakouska-Uhe ska.
Apollinai e, Guillaume (1880–1918),
ancouzský básník, klíčo á osobnos
mode ního a an ga dního básnic í.
VKmeni (3, 1919, č.7, s.51–53, 19.6.) oce
1919 o iskne Teige s ať Guillaume Apollinai e
(Několik poznámek kčeskému překladu Pásma).
A bes, Jakub (1840–1914), spiso a el ano inář.
A cos, René (1880–1959), ancouzský básník
apřeklada el, člen skupiny L’Abbaye de
C é eil (Opa s í c é eilské), umladých
českých básníků počá ku d acá ých le
boha ě e lek o ané.
Bach, Johann Sebas ian (1685–1750), německý
hudební sklada el, za ši el ba okního
hudebního s ylu.
Ba busse, Hen i (1873–1935), ancouzský
p ozaik, no inář apoli ik. P o i álečný
omán, s ejně jako jeho ý azná komunis ická
ap oso ě ská o ien ace ( oce 1917 založil
p o iimpe ialis ickou o ganizaci Cla é,
sd užující le ico é in elek uály ůzných
zemí), kBa busso i při aho al e opskou,
z láš ě mladou le ico ou in eligenci.
Ba oš, Bře isla (1893–1926), malíř,
spoluzaklada el uměleckého spolku Koliba
(1914)— p o ějšku p ažské Umělecké besedy.
Ba oš, Jan (1887–1955), pedagog, spiso a el,
li e á ní his o ik ak i ik.
Baudelai e, Cha les (1821–1867), ancouzský
básník apřeklada el, p ní zřady
z .p okle ých básníků, klíčo á osobnos
e opské poezie. Podle las ního Teigeho
zení byly Baudelai o y Malé básně p óze,
Šaldo y Boje ozí řek aVolná láska Cha lese
Albe a řemi knihami, k e é nejmocněji
u ářely jeho ducho ní s ě době
s ředoškolských s udií.
Baxa, Bohumil (1874–1942), ús a ní p á ník,
p o eso českoslo enských p á ních
dějin, ek o Masa yko y uni e zi y
aděkan její p á nické akul y, poli ik
asená o Ná odního sh omáždění ČSR za
Českoslo enskou ná odní demok acii. B a
p ažského p imá o a Ka la Baxy (1862–1938),
syno ec Ka la Ha líčka Bo o ského
(1821–1856). Pop a en době heyd ichiády
jako účas ník p o inacis ického odboje.
Beh ens, F anz Richa d (1895–1977), německý
exp esionis ický básník.
Beneš, Ed a d (1884–1948), poli ik, minis
zah aničí ČSR, le ech 1935–1938
a1945–1948 českoslo enský p eziden .
Beneš, Vincenc (1883–1979), malíř ag a ik,
ilus á o , pedagog, pří el Bohumila Kubiš y,
člen Osmy aSkupiny ý a ných umělců,
éž SVU Mánes, přispě a el Uměleckého
měsíčníku.
Be gson, Hen i (1859–1940), ancouzský
ilozo , předs a i el ilozo ie ži o a
ys upující p o i adici acionalis ické
aos ícenské ilozo ie, nosi el Nobelo y ceny
za li e a u u za ok 1927.
Be oni, Luigi (1872–1947), pů odem i alský
ana chis ický spiso a el a ypog a .
Bel amelli, An onio (1879–1930), i alský
básník, spiso a el ano inář.
Beye, B uno Wilhelm Hein ich (1895–1976),
německý malíř ag a ik.
Bla ný, Le (1894–1930), e d acá ých
le ech člen Li e á ní skupiny B ně,
básník, d ama ik, p ozaik, di adelní k i ik
ad ama u g, o ec básníka I ana Bla ného
(1919–1990).
Bloy, Léon (1846–1917), ancouzský ka olický
spiso a el apublicis a, pam le ik.
OPEN
ACCESS
JAN WIENDL 297
Bo ek, Vlas a ( éž Vlas imil, 1886–1952),
no inář, překlada el, yda a el, poli ický
p aco ník.
Bo odin, Alexand Po i ie ič (1833–1887),
uský hudební sklada el období oman ismu,
člen Mocné h s ky, po oláním p o eso
chemie a ýznamný ědec e s ém obo u.
Bo o ec, Pa el, di adelní ocho ník, P aha.
B anbe ge , Jan (1877–1952), hudební ědec,
spiso a el ao ganizá o .
B anbe ge o á, Doub a ka ( oz. Če nocho á,
1885–1945), zpě ačka, pedagožka.
B aque, Geo ges (1882–1963), ancouzský
malíř asochař, jeden ze zaklada elů
kubismu.
B ožek, Jose , di adelní ocho ník Ne eklo ě.
B uce, Pa ick Hen y (1881–1936), ame ický
kubis ický malíř.
Březina, O oka (1868–1929), básník
aspiso a el, klíčo ý předs a i el básnického
symbolismu. Fo ma i ní osobnos p o ý oj
české poezie e 20.s ole í.
Bubelo á, Ma ie ( éž Máňa Bubelo á, 1890),
spiso a elka, na odila se na Haliči, po é
žila s odiči na Mo a ě, kolem 1900 se
odina přes ěho ala do P ahy. Vle ech
1908–1910 se angažo ala e Volné myšlence
(jako jedna elka inoh adského ýbo u
VM); pří elkyně ženy Ja osla a Haška
(1883–1923) p ozaičky ano inářky Ja mily
Maye o é-Haško é (1887–1931). Ses a
soudobé populá ní p ozaičky Lily Bubelo é
(1886–1974).
Bu ian, Emil F an išek (1904–1959), básník,
publicis a, zpě ák, he ec, hudebník, hudební
sklada el, d ama u g, d ama ik a ežisé . Člen
De ě silu, le ech 1926–1927 spolup aco al
sOs obozeným di adlem, 1928 založil
las ní Di adlo Dada. Koncem oku 1934
založil di adlo D34 (di adlo p o ozo al až
do oku 1941— D41). Během álky ězněn
nacis ických lág ech.
Cézanne, Paul (1839–1906), ancouzský malíř,
o ma i ní osobnos mode ního ý a ného
umění.
Cmí al, Adol (1882–1963), hudební pedagog,
publicis a, sklada el.
Coquio , Gus a e (1865–1926), ancouzský
ý a ný k i ik aspiso a el, jeden ze
spolup aco níků sochaře Augus a Rodina
(1840–1917).
Čapek, Jose (1887–1945), malíř, g a ik,
ilus á o , básník aesejis a, o ma i ní
osobnos ané české ý a né a an ga dy
desá ých le 20.s ole í, sjeho malířským
li em se mladý Teige in enzi ně
y o ná al; člen Skupiny ý a ných umělců
aT došíjných.
Čapek, Ka el (1890–1938), p ozaik, d ama ik,
publicis a apřeklada el, b a Jose a Čapka,
klíčo á osobnos p o o mo ání ané české
před álečné umělecké a an ga dy.
Čech, S a opluk (1846–1908), básník, p ozaik,
no inář aces o a el, ad oká .
Čelako ský, Vladimí (1900–1981), kama ád,
spolužák zgymnázia Křemenco ě ulici
(1910–1918), později p á ník.
Če ník, A uš (1900–1953), básník, no inář,
publicis a, e d acá ých le ech edoucí
kul u ní ub iky Ro nos i, spoluzaklada el
De ě silu, yda a el poe is ické e ue Pásmo.
Čulík, An onín (1893–1969), bohoslo ec,
posléze kněz, ocho ník zNe eklo a
(Tlosko a). Poli ický ězeň padesá ých
le ech 20.s ole í.
Čulík, S anisla , di adelní ocho ník
zNe eklo a, b a An onína Čulíka.
Čulíko á, di adelní ocho nice zNe eklo a,
se a An onína aS anisla a Čulíko ých.
Debussy, Claude Achille (1862–1918),
ancouzský sklada el, předs a i el
hudebního imp esionismu.
Delac oix, Fe dinand Vic o Eugène
(1798–1863), ancouzský malíř, ýznamný
kolo is a.
Delaunay, Robe (1885–1941), ancouzský
kubis ický malíř.
De ain, And é (1880–1954), ancouzský malíř,
jeden ze zaklada elů au ismu.
Dohnal, di adelní ocho ník Ne eklo ě.
Dos oje skij, Fjodo Michajlo ič
(1821–1881), uský spiso a el a ilozo ,
jeden znej ýznamnějších s ě o ých
spiso a elů, cholný předs a i el uského
ealismu asoučasně předchůdce mode ní
psychologické p ózy.
Duhamel, Geo ges (1884–1966), ancouzský
básník ap ozaik, lékař, 1906 spoluzaklada el
OPEN
ACCESS
298 SLOVO A SMYSL 32
umělecké skupiny Abbaye de C é eil
(C é eilské opa s í), umladých českých
básníků počá ku d acá ých le boha ě
e lek o ané; posléze předs a i el
konze a i ního smě u ancouzské kul u y.
Du ďák, F an išek (1893–1943), no inář;
bele is a; překlada el, zahynul
koncen ačním áboře Mau hausen.
Du ych, Ja osla (1886–1962), p ozaik
abásník, d ama ik apublicis a, o ma i ní
osobnos české ka olicky založené kul u y,
ojenský lékař.
D ořák, Jan, ne eklo ský ocho ník.
D ořák MUC., oce 1918 mís opředseda S azu
českoslo anského s uden s a.
D ořák, An onín (1841–1904), hudební
sklada el.
D ořák, A noš (1881–1933), d ama ik,
di adelní ežisé apřeklada el. P oslul
přede ším jako au o he shis o ickou
ema ikou.
Dyk, Vik o (1877–1931), básník, p ozaik,
d ama ik, publicis a anacionalis ický
poli ik, jeden zpředs a i elů z .gene ace
ana chis ických buřičů, po 1918
nacionalis icky o ien o aný au o . Za p ní
s ě o é álky byl členem domácího odboje
abyl aké signa ářem Mani es u českých
spiso a elů.
Ebe z, Jose (1880–1942), německý
exp esionis ický ý a ník.
Eh ens ein, Albe (1886–1950), německý
le ico ý spiso a el, od 1941 žijící USA.
El G eco (1541–1614), španělský malíř řeckého
pů odu, předs a i el pozdního maný ismu
apočínajícího ba oka.
E ben, Ka el Ja omí (1811–1870), básník,
a chi ář, překlada el asbě a el českých
lido ých písní apohádek; čelný předs a i el
li e á ního oman ismu.
Ezop (620–564 př. n. l.), je po ažo án za
zaklada ele řecké bajky.
Fabb i, Luigi (1877–1935), i alský ana chis a,
ak i is a, spiso a el apublicis a.
Fauconnie , Hen y Le (1881–1946),
ancouzský kubis ický malíř.
Feue s ein, Bedřich (1892–1936), a chi ek ,
malíř, scénog a Ná odního di adla,
Os obozeného di adla a ilmo ých scén. Člen
De ě silu, 1923 spoluzaložil a chi ek onickou
sekci De ě silu ARDEV.
Fibich, Zdeněk (1850–1900), hudební
sklada el, předs a i el hudebního
oman ismu.
Filla, Emil (1882–1953), kubis ický malíř,
eo e ik ý a ného umění.
Fische , O oka (1883–1938), ge manis a,
básník ad ama ik, uni e zi ní p o eso .
Flajšhans, Jan (1901), syn ilologa Václa a
Flajšhanse, mladší spolužák Ka la
Teigeho na gymnáziu Křemenco ě
ulici (s ejně jako Teige s udo al le ech
1911–1919, byl s uden em pa alelní řídy
VIII.B), později kniho ník Kniho ně
Uměleckop ůmyslo ého muzea P aze,
chní odbo o ý ada.
Flajšhans, Václa (1866–1950), s ředoškolský
p o eso (na gymnáziu Křemenco ě ulici
působil p ním polole í 1891–1892 apo é
le ech 1906–1921, yučo al češ inu ala inu),
český ilolog ali e á ní his o ik, yda a el
s a é české li e a u y. 1900 byl z olen členem
ře í, jazyko ědné řídy České akademie ěd
aumění a oku 1901 se s al členem K álo ské
české společnos i nauk. Podle Teigeho
zpomínky (Na Křemencá ně, čili příspě ek
kemb yologii jedné gene ace; in: Sbo ník
Masa yko a s á ního eálného gymnázia
P aze II. Křemenco a ulice 1871–1946, P aha
1948, s.96–101) pa řil mezi p o eso y, k e ých
si Teige ajeho spolužáci „oddaně ážili“.
Flégl, Oldřich (1886–1944), his o ik, zabý ající
se hospodářskými ací ke ními dějinami.
Fleischne , Jindřich (1879–1922), publicis a
obo u hospodářské p odukce, překlada el.
Flo ian, Jose (1873–1941), yda a el
apřeklada el, o mující osobnos českého
laického křesťanského kul u ního p os ředí
z láš ě mezi álečné době.
F anck, Césa -Augus e-Jean-Guillaume-
Hube (1822–1890), ancouzský hudební
sklada el.
F esnaye, Roge de La (1885–1925),
ancouzský kubis ický malíř.
F ič, Jose (1900–1973), spolužák zgymnázia
Křemenco ě ulici, přispě a el časopisu
Republika, básník, spoluzaklada el De ě silu.
Dílo Jose a F iče (Básnické sbí ky aBásně,
OPEN
ACCESS
JAN WIENDL 299
p ózy) ydáno P aze T iádou le ech 2016
a2018.
F iesz, O hon (1879–1949), ancouzský malíř,
au is a aimp esionis a.
F ýdko á, di adelní ocho nice, P aha.
Gamma ( l. jm. Gus a Ja oš, 1867–1948), český
no inář, li e á ní a ý a ný k i ik, p ozaik
aesejis a.
Ga kisch, A noš ( éž E ni), di adelní
ocho ník Ne eklo ě.
Ga kischo á, Ma ie ( éž Minči), ne eklo ská
di adelní ocho nice.
Gau ie , Théophile (1811–1872), ancouzský
básník, d ama ik, p ozaik ak i ik.
Gellne , F an išek (1881–1914), básník,
p ozaik, k eslíř, malíř, ka ika u is a.
Ge cen, Alexand I ano ič (1812–1870),
uský spiso a el apoli ický ak i is a, hla ní
předs a i el uského ag á nického adikálně
demok a ického hnu í usilujícího oz ušení
ne olnic í ahlásající speci ickou uskou
ces u ksocialismu.
Glazuno , Alexand Kons an ino ič
(1865–1936), uský hudební sklada el období
oman ismu, hudební pedagog.
Gleizes, Albe (1881–1953), ancouzský
kubis ický malíř, eo e ik a ilozo .
Goe he, Johann Wol gang on (1749–1832),
německý básník, p ozaik, d ama ik apoli ik.
Goe z, A hu (1885– po 1923), německý
exp esionis ický malíř ag a ik.
Gogh, Vincen an (1853–1890), nizozemský
malíř ak eslíř, s ylo ě ozk očen mezi
au is y, exp esionis y, zčás i pak imezi
anou abs akci.
Goya, F ancisco (1746–1828), španělský malíř.
G imm, Wal e O o (1894–1919), německý
malíř ag a ik, na ozený USA.
Guillemo , Alexand e Cha les (1786–1831),
ancouzský malíř apo é is a.
Guilman , Félix-Alexand e (1837–1911),
ancouzský a haník asklada el.
Gu eund, O o (1889–1927), kubis ický
sochař, člen Skupiny ý a ných umělců,
Umělecké skupiny, člen Mánesa, zúčas nil se
ýs a T došíjných.
Gu wi h, Václa (1896–1968), s uden ský
p aco ník, posléze no inář apublicis a
oblas i echnických ěd.
Ha d , E ns (1876–1947), německý d ama ik,
spiso a el apřeklada el.
Häusle o á, Emilie ( éž Emy, Ema, p o daná
Linha o á, 1901), Teigeho pří elkyně, jejich
ko espondence uspořádaná péčí Růženy
Hamano é (Hamano á, Růžena [ed.]: Dopisy
Ka la Teigeho Emy Häusle o é. Li e á ní
a chi 1990, č.24, s.189–251).
Haussmann, Jiří (1898–1923), básník asa i ik,
poli ický sa i ik.
Ha el, Václa Ma ia (1897–1979),
p ažský s a i el apodnika el, le ech
1918–1920 předseda Českoslo anského
s azu s uden s a; o ec d ama ika,
spiso a ele ap eziden a Václa a Ha la
(1936–2011).
Hebbel, Ch is ian F ied ich (1813–1863),
německý básník ad ama ik.
Heemske ck, Jacoba an (1876–1953, celým
jménem Jacoba Be endina an Heemske ck
an Bees ), německá malířka, i ážo á
designé ka ag a ička, spolup aco nice e ue
De S u m.
Heřman, Jan (1886–1946), kla í ní i uos,
spoluzaklada el Českého ia.
Heřman, Mi osla (1903–1971), li e á ní
his o ik, edi o , překlada el, kniho ník,
odbo ný publicis a.
Hilbe , Ja osla (1871–1963), d ama ik,
spiso a el apublicis a, umělecký k i ik.
Hla áček, Ka el (1874–1898), symbolis ický
básník a ý a ník, spolup aco ník Mode ní
e ue.
Hlá ko á, di adelní ocho nice Ne eklo ě.
Ho man, Vlas isla (1884–1964), a chi ek ,
malíř, scénog a , eo e ik, od oku 1918
člen uměleckého sd užení T došíjní,
jedna zp o ilujících osobnos í před álečné
české a an ga dy, eo e icky ys oupil
např. Almanachu na ok 1914.
Ho mann, syn Ka la Ho manna.
Ho mann, Camill (1878–1944), spiso a el,
posléze českoslo enský diploma , kul u ní
a ašé Be líně, 1939 byl yz án Maxem
B odem kpokusu (neúspěšnému) zach áni
ges apem kon isko ané a chi álie F anze
Ka ky, k e é měla d žení Ka ko a pří elkyně
Do a Diaman o á. Zemřel koncen ačním
áboře Os ě im.
OPEN
ACCESS
300 SLOVO A SMYSL 32
Ho mann, Ka el (1872–1936), houslo ý i uos
apedagog, člen Českého k a e a, s odinou
Ka la Teigeho byl spřízněn, Teige oněm
ho oří jako os ýci.
Ho manno á, Dagma ( éž Daša, p o d.
Še líko á, 1901–1978), příbuzná Ka la
Teigeho, pozdější sek e ářka České
ilha monie P aze, překlada elka, dce a
Ka la Ho manna.
Holan, Vladimí (1905–1980), básník
apřeklada el.
Ho a, Jose (1891–1945), básník, p ozaik,
publicis a, li e á ní k i ik. Vs oupil do
edakce P á a lidu, oce 1921 přešel jako
člen KSČ kRudému p á u, kde edl kul u ní
ub iku. Od oku 1926 byl zá o eň jeho
odpo ědným edak o em. Po ozchodu
skomunis ickou s anou (1929— Mani es
sedmi) přešel do kul u ní ub iky Českého
slo a. Teigeho kul u něpoli ický oponen .
Ho hy, Miklós (1868–1957), maďa ský
iceadmi ál elící akousko-uhe skému
álečnému loďs u, oce 1920 byl z olen
egen em Maďa ského k álo s í, unkci
hla y s á u ykoná al od 1.dubna 1920 do
15.října 1944.
H adecký, Jose Richa d ( l. jm. Jose
Roubíček, 1886–1947), p ozaik, d ama ik,
žu nalis a.
Huysmans, Jo is-Ka l (1848–1907),
ancouzský spiso a el, li e á ní a ý a ný
k i ik lámského pů odu.
H iezdosla , Pa ol O szágh (1849–1921),
slo enský básník, p ozaik apřeklada el,
o ma i ní osobnos slo enské li e a u y.
Chenne iè e, Geo ges (1884–1927),
ancouzský básník aspiso a el, člen skupiny
L’Abbaye de C é eil (C é eilské opa s í).
Illo ý, Rudol (1881–1943), básník, publicis a
apřeklada el německé poezie, oběť
holocaus u.
Jakubů, ojenský od odo ý ada.
James, William (1842–1910), ame ický
psycholog, jeden ze zaklada elů ědecké
aempi ické psychologie, ýznamný
předs a i el p agma ické ilozo ie.
Janáček, Leoš (1854–1928), hudební sklada el.
Janoušek, An onín (1877–1941), no inář
akomunis ický ak i is a, 20.6.1919 yhlásil
P ešo ě Slo enskou epubliku ad, od
1922 žil SSSR epublice Ču ašsko, kde se
angažo al zejména sociální oblas i.
Ja oš, Bohumil (1856–1924), malíř-k ajinář,
es au á o esek; souk omý uči el k eslení
Ka la Teigeho.
Jedlička, Benjamin (1897–1967), s ředoškolský
p o eso , bele is a, k i ik, překlada el
zi alš iny, španělš iny a ancouzš iny, edi o
děl J.S.Macha a.
Jelínek, Hanuš (1878–1944), básník, esejis a,
k i ik ali e á ní his o ik, překlada el z l.
z ancouzské li e a u y.
Jež, Š ěpán (1885–1970), s ředoškolský
p o eso (Teigeho uči el na gymnáziu
Křemenco ě ulici), ý a ný ali e á ní
k i ik, překlada el; na konci školního oku
1917–1918 odešel na s á ní eálné gymnázium
inoh adské.
Jí a, Ja osla (1896–1968), ý a ný k i ik,
ancouzský dopiso a el ČTK, po 1948
emig aci.
Ji ánek, Miloš (1875–1911), malíř ag a ik,
o li něný imp esionismem.
Ji ásek, Alois (1851–1930), p ozaik, d ama ik
apoli ik, au o řady his o ických ománů
apředs a i el ealismu.
Ji da, Mi osla (1895–1970), spolup aco ník
časopisu Republika, překlada el z l.
z ancouzš iny, s ředoškolský p o eso .
Jung, Václa Alois (1858–1927), s ředoškolský
p o eso alek o anglič iny na FF UK,
překlada el zanglič iny a uš iny, publicis a.
Kalis a, Zdeněk ( éž Z.V.Kalis a, 1900–1982),
his o ik, k i ik aesejis a, mládí básník,
edoucí edak o s uden ských agene ačně
založených časopisů Ruch aO eus. Vle ech
1921–1923 mís opředseda Li e á ní skupiny.
Na přelomu desá ých ad acá ých le usilo al
oo ganizo ání le ico é čás i nejmladší
gene ace.
Kal oda, Alois (1875–1934), malíř, k ajinář.
Kand , Z., di adelní ocho ník, P aha.
Ka ásek ze L o ic, Jiří (1871–1951), básník,
p ozaik ak i ik, spoluzaklada el časopisu
Mode ní e ue, jedna zp o ilujících osobnos í
českého dekaden ně symbolis ního umění.
Ka el, Rudol (1880–1945), hudební sklada el
adi igen , žák An onína D ořáka.
OPEN
ACCESS
JAN WIENDL 301
Ka s, Geo ges (1882–1945), německý
exp esionis ický malíř ag a ik.
Kau mann, Julius (1895–1968), německý malíř
ag a ik.
Kees an Dongen ( l. jm. Co nelis Theodo us
Ma ie an Dongen, 1887–1968), nizozemský
malíř, později ořící e F ancii. Na jeho
o bě je idě silný li au ismu, k á ce
členem exp esionis ické skupiny Die B ücke.
Ki chne , E ns Ludwig (1880–1938), německý
exp esionis ický malíř.
Ki zle Jose (1891), malíř ag a ik,
spolup aco ník pláno aného pe iodika P aha.
Kleine , Lomika (1887), spolup aco ník
pláno aného pe iodika P aha.
Klika, Bře isla Ma ia (1884–1958), p ažský
naklada el a edak o , působící p ní
polo ině 20.s ole í. Podílel se mj.na zniku
naklada elského d užs a Kmen.
Klinge , Max (1857–1920), německý malíř
asochař.
Klo áč, Václa (1868–1942), poli ik ano inář,
ůdčí osobnos českoslo enských ná odních
socialis ů.
Klos, Ka el M. (1888–1967), scená is a
apřeklada el.
Klusáček, od odo ý lékař.
Kod le, Jose , spolup aco ník časopisu
Republika.
Koníček, Oldřich (1886–1932), malíř,
pos imp esionis a.
Konůpek, Jan (1883–1950), g a ik, malíř,
ilus á o a y ec, ý a ný k i ik.
Ko ík, P a osla (1889–1970), malíř ag a ik.
K áčme a, ocho ník Ne eklo ě.
K amář, Ka el (1860–1937), poli ik, dlouhole ý
předseda Českoslo enské ná odní
demok acie, p ní minis e ský předseda ČSR.
K a och íl, Zdeněk (1883–1961), malíř, g a ik
aka ika u is a, posléze p o eso VŠUP
P aze.
K emlička, Rudol (1886–1932), malíř, jeden
zhla ních členů T došíjných, k ajinář.
K opáček, Jan (z aný K opec, 1865–1930),
p o eso ma ema iky a yziky na gymnáziu
Křemenco ě ulici le ech 1911–1930; řídní
p o eso Ka la Teigeho.
K upka, Ja osla (1893–1929), muzikolog
adi igen .
Křička, Ja osla (1882–1969), hudební
sklada el, b a básníka Pe a Křičky
(1884–1949), od 1909 sbo mis Hlaholu, 1918
jmeno án p o eso em skladby na p ažské
konze a oři.
Kubicki, S anisław (1889–1943), polský
spiso a el, ilozo aexp esionis ický
malíř, le ech 1918–1920 člen poznaňské
exp esionis ické skupiny Bun .
Kubíček, Jose ( éž Jóža, 1872–1950), malíř,
sochař ařezbář.
Kubin, O aka (1883–1969), malíř ag a ik, člen
skupin Osma aSkupina ý a ných umělců.
Kubiš a, Bohumil (1884–1918), malíř, g a ik
a eo e ik, člen skupin Osma aSkupina
ý a ných umělců
Kuče a, Edua d (1884–1956), spolup aco ník
e ue Kmen, p ozaik, d ama ik aesejis a.
Kun, Béla (pů odně Kuhn, 1886–1938),
maďa ský komunis ický poli ik, po k á kou
dobu oku 1919 s ál ak icky čele Maďa ské
epubliky ad, epubliky so ě ského ypu
u ořené na čás i území bý alého Uhe ska.
Od d acá ých le SSSR, jako bolše ický
komisař má odpo ědnos za y ažďo ání
oby a els a na K ymu, pop a en době
s alinských čis ek.
Landaue , Gus a (1870–1919), německý
ana chis a, jeden z ůdců Ba o ské epubliky
ad (BRR), padl bojích oBRR.
Lége , Fe nand (1881–1955), ancouzský
malíř, sochař a ilmo ý ů ce, předs a i el
kubismu, jehož dílo je o šem někdy éž
po ažo ána za předz ěs pop-a u.
Lenin, Vladimi Iljič ( éž Lenin, N.,
1870–1924), uský komunis ický e olucionář
apoli ik, ůdce bolše ické s any as ůjce
říjno é bolše ické e oluce; p ní předseda
lády so ě ského Ruska aposléze So ě ského
s azu.
Leona do da Vinci ( éž Liona do, 1452–1519),
i alský malíř, čelný předs a i el enesanční
malby.
Le iné, Eugen (1883–1919), německý
komunis ický e olucionář, jeden z ůdců
Ba o ské epubliky ad, pop a en e
s adelheimské ěznici.
Liebknech , Ka l (1871–1919), německý
poli ický ak i is a, poslanec Říšského sněmu,
OPEN
ACCESS
302 SLOVO A SMYSL 32
společně sRosou Luxembu go ou založil
e oluční Spa akusbund (S az spa ako ců),
ze k e ého se k1.lednu 1919 spolu y ořila
Komunis ická s ana Německa. Po po lačení
po s ání spa ako ců lednu 1919 za ažděn.
Liona do iz Leona do da Vinci
Ločák, Ka el (1879–1941), naklada el,
yda a el populá ních časopisů, kalendářů
a zdělá acích edic (Ločáko a kniho nička
zdělá ací, Ločáko a kniho nička, Ločáko a
kniho na e šů).
Löwenbach, Jan (1880–1972), ad oká ,
hudební k i ik, básník, au o lib e kope ám
apřeklada el zněmčiny.
Löwenbach, Jose (1900–1962), hudební
sklada el a eo e ik, člen De ě silu.
Lunača skij, Ana olij Vasilje ič (1875–1933),
ma xis ický e olucionář, ilozo aes e ik,
so ě ský poli ik, no inář, lido ý komisař p o
zdělá ání.
Luxembu go á, Rosa (1871–1919), německá
poli ická ak i is ka, společně sKa lem
Liebknech em založila e oluční
Spa akusbund (S az spa ako ců), ze
k e ého se k1.lednu 1919 spolu y ořila
Komunis ická s ana Německa. Vlis opadu
1918, během německé e oluce, edla
Rudou lajku, cen ální isk le ico ých
e olucionářů. Po po lačení po s ání
spa ako ců lednu 1919 za ažděna.
Machoň, Ladisla (1888–1973), a chi ek ,
předs a i el řady a an ga dních smě ů
(kubismus, a deco, unkcionalismus),
mj.au o p ojek u ily b a ří Čapků na
p ažských Vinoh adech.
Malířo á, Helena (1877–1940), no inářka,
spiso a elka, publicis ka apřeklada elka.
Mane , Édoua d (1832–1883), ancouzský
imp esionis ický malíř.
Ma ine i, Filippo Tommaso (1876–1944),
i alský básník, p ozaik ad ama ik, zaklada el
a eo e ik u u ismu.
Ma ko á, di adelní ocho nice Ne eklo ě.
Ma ánek, O aka (1884–1921), malíř ag a ik,
člen skupin Osma, Skupina ý a ných
umělců aT došíjní.
Masa yk, Tomáš Ga igue (1850–1937), ilozo ,
publicis a, poli ik, p ní českoslo enský
p eziden .
Ma ko ský, lékař ojenské od odo é komise.
Ma is-Teu sch, Hans (1884–1960), německý,
pů odem umunský exp esionis ický
ý a ník.
Me ce eau de la Chaume, Alexand e
(1884–1945), ancouzský spiso a el abásník,
podílel se na činnos i skupiny básníků
L’Abbaye de C é eil (Opa s í c é eilské),
snimiž se 1911 ozchází. V oce 1914
uspořádal P aze kubis ickou ýs a u.
Me zinge , Jean (1883–1956), ancouzský
malíř a eo e ik umění, jeden z ů ců
kubismu. Byl členem skupiny Sec ion d’O .
Michelangelo Buona o i (1475–1564), sochař,
a chi ek , malíř, básník, jeden z cholných
předs a i elů i alské enesance.
Michalco á, Ma ie, známá Ka la Teigeho
zP ahy.
Michalco á, Zdena, známá Ka la Teigeho
zP ahy.
Milén, Edua d ( l. jm. Edua d Mülle ,
1891–1976), malíř, g a ik, ilus á o , scénog a
adesigné .
Minařík, S anisla (1884–1944), překlada el
z uš iny apolš iny, naklada el,
spolup aco ník S.K.Neumanna— p ním
očníku časopisu Če en (1918) působil jako
odpo ědný edak o .
Mixa, Voj ěch (1887–1953), p ozaik apublicis a;
od oku 1934 p aco al e s azu p ůmyslníků.
Byl členem řady hospodářských, inančních
ap ůmyslo ých ins i ucí.
Mode sohn-Becke o á, Paula (1876–1907),
německá malířka, předs a i elka aného
exp esionismu.
Mod áček, F an išek (1871–1960),
sociálnědemok a ický poli ik a eo e ik,
edak o časopisů Akademie aSocialis ické lis y.
Moliè e ( l. jm. Jean-Bap is e Poquelin,
1622–1673), ancouzský he ec, spiso a el
ad ama ik období ancouzského klasicismu.
Mone , Claude (1840–1926), ancouzský
imp esionis ický malíř.
Mo a ec, Alois (1899–1987), malíř, g a ik
ailus á o .
Mo o á, K is ina (Ch is ina) (1889–1936),
ope ní zpě ačka— sop anis ka bulha ského
pů odu, působící p ažském Ná odním
di adle.
OPEN
ACCESS
JAN WIENDL 303
Moza , Wol gang Amadeus (1756–1791),
akouský klasicis ní hudební sklada el
akla í ní i uos.
M k ička, O aka (1898–1957), malíř,
ilus á o , ka ika u is a, ý a ný k i ik, člen
De ě silu.
Myslík, obecní ada.
Muna, Alois (1886–1943), sociálnědemok a ický
aposléze komunis ický poli ik, pů odně
k ejčí. Od oku 1919 pomáhal při o ganizo ání
le ice sociální demok acii, k e á se pak
osamos a nila jako Komunis ická s ana
Českoslo enska. Vle ech 1922–1924 byl
předsedou ýkonného ýbo u KSČ.
Nebeský, Ja osla (1892–1937), Teigeho známý,
odák zNe eklo a, diploma ický p aco ník,
edak o , umělecký překlada el, yda a el.
Nebeský, Václa (1889–1949), his o ik
mode ního umění, ý a ný k i ik
apublicis a, posléze p o eso dějin umění
na VŠUP P aze. Jako k i ik přispí al době
álky do časopisů Kmen aČe en, od 1919
spolup aco al sčasopisem T ibuna, 1921–1924
Volné smě y.
Nejedlý, O aka (1883–1957), malíř, k ajinář,
od 1925 p o eso k ajinomalby na Akademii
ý a ných umění P aze.
Němco á, Božena (1820–1862), p ozaička,
klíčo á spiso a elka české li e a u y
19.s ole í.
Němec, F an išek (1902–1963), básník (jeden
z ůdčích předs a i elů a an ga dní poezie
počá ku d acá ých le ), no inář, eje onis a
ap ozaik.
Ne ado á, M., di adelní ocho nice, P aha.
Neumann, S anisla Kos ka (pseud.
Ci is Bohemicus, Pe Pohan, K.P o i a,
1875–1947), básník, publicis a, edak o
ao ganizá o , o ma i ní osobnos
české umělecké mode ny aa an ga dy
de adesá ých le 19.s ole í až d acá ých le
20.s ole í; p o ok uh gene ace b a ří Čapků
ip o nejmladší gene aci Ka la Teigeho na
přelomu desá ých ad acá ých le u čující
umělec ao ganizá o .
Neumanno á, Kamilla (1874–1956),
naklada elka, p ní žena S.K.Neumanna,
le ech 1905–1931 ydá ala p es ižní edici
Knihy dob ých au o ů, kde předs a o ala
klíčo é zah aniční idomácí mode nis ické
au o y.
Nez al, Ví ězsla (1900–1958), básník,
p ozaik ad ama ik, spolu sKa lem Teigem
u čující osobnos české li e á ní a an ga dy
d acá ých a řicá ých le 20.s ole í.
Nie zsche, F ied ich Wilhelm (1844–1900),
německý ilozo , klasický ilolog, básník
asklada el.
No ák, Mi ko (1901–1980), ilozo aes e ik,
Teigeho pří el, seznámil je An onín Suk
oce 1917, po 1945 p o eso es e iky na
FFMU B ně ana FF UK P aze.
No ák, Ví ězsla (1870–1919), hudební
sklada el.
No áko á, Anna (pseud. Ada No deno á,
1891–1973), ope ní pě kyně, sop anis ka,
sólis ka Ná odního di adla.
No áko á, Z., Teigeho známá zP ahy.
No o ný, Milosla (pseud. Ka el Jesenský,
1894–1966), odpo ědný edak o časopisu
Republika, kniho ník, li e á ní his o ik,
edi o ak i ik, publicis a, biblio il,
překlada el bele ie z ancouzš iny
aněmčiny. Působil Kniho ně Ná odního
muzea P aha (1924–1951, založil zde
li e á ní a chi ) a Pamá níku ná odního
písemnic í.
Ohman, F ied ich (1858–1927), akouský
a chi ek působící o něž Čechách, au o
ná hu secesního ho elu Cen al P aze.
Olb ach , I an ( l. jm. Kamil Zeman,
1882–1952), spiso a el-p ozaik, publicis a,
no inář apřeklada el.
Ond ák, K., di adelní ocho ník zNe eklo a.
Opočenský, Gus a Roge (1881–1949),
spiso a el, no inář apísňo ý ex ař,
příslušník p ažské bohémy le ech před
p ní s ě o ou álkou.
O uba, lékař, odinný pří el, přímlu ce při
od odo ém řízení.
Pechač, J., di adelní ocho ník, P aha.
Pechs ein, Max (1881–1955), německý
exp esionis ický malíř ag a ik.
Pe ou ka, Fe dinand (1895–1938), žu nalis a,
d ama ik ap ozaik, klíčo á osobnos české
mezi álečné demok a ické žu nalis iky; po
oce 1948 exilu. Ve d acá ých le ech k i ik
mladé ma xis icky o ien o ané gene ace.
OPEN
ACCESS
