Deníky Karla Teigeho v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze

Deníky Ka la Teigeho Li e á ním a chi u Pamá níku ná odního písemnic í P aze* Jan Wiendl Filozo ická akul a Uni e zi y Ka lo y, Ús a české li e a u y akompa a is iky [email p o ec ed] SYNOPSIS The Dia ies o Ka el Teige in he Li e a y A chi e o he Museum o Czech Li e a u e in P ague The aim o hese exce p s is o p o ide he p o essional public wi h awide ange o dia y no es w i - en in 1912–1925 by Ka el Teige, akey igu e o he Czech in e wa a is ic a an -ga de. The collec- ion ocuses bo h on he ‘P ague’ w i ings, which e lec key his o ical momen s du ing 1918 and 1919 om he pe sonal pe spec i e o he young, sensi i e eme ging in ellec ual, and on ex s Teige w o e while aca ioning in Ne eklo ha include his e lec ions on his own a is ic ac i i ies, speci ically in he ield o he isual a s. He inds in hese ac i i ies an exp ession no only o his a is ic bu also o his human exis ence, in spi e o which he can o en be seen o exp ess akeen skep icism owa ds hem. I is p ecisely his ension be ween he wo a i udes ha leads o he s ongly e lec i e na u e o he exce p s, as hey g a i a e mo e and mo e owa ds he ields o a c i icism and a heo y. The aspi ing a is s i es o o mula e his dissa is ac ion wi h his own wo k by d awing on concep s and insigh s om he con empo a y and his o ical a is ic con ex . Among o he hings, his ends o s eng hen his heo e ical knowledge, oge he wi h his abili y o syn hesize awide ange o cul u al and a is ic connec ions ha a e a he young Teige’s disposal. One migh d aw an ap compa ison he e o he young poe Šalda who en e ed he wo ld o a c i icism in he la e 1880s and ea ly 1890s— amo e which may well ha e been, o use Šalda’s own exp ession, ‘pe ne as’, bu would esul none- heless in a uly essen ial model o a c i ique. Teige oo ound himsel d awn in he la e 1910s and ea ly 1920s owa ds he ield o a -c i ical e lec ion, and he oo would come o o mula e aunique model o he a is ic a an -ga de om he pe spec i e o a heo is and o ganize . KLÍČOVÁ SLOVA / KEYWORDS Ka el Teige; deníky; česká umělecká a an ga da; 10.a20.lé a 20.s ole í / Ka el Teige; dia ies; Czech a is ic a an -ga de; 1910s and 1920s. DOI h ps://doi.o g/10.14712/23366680.2019.2.11 * Ediční příp a a ex u če ně komen ářů ajmenného ejs říku znikla za podpo y p ojek u K ea i i a aadap abili a jako předpoklad úspěchu E opy p opojeném s ě ě eg. č.: CZ. 02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000734 inanco aného zE opského ondu p o egionální oz- oj. / The wo k was suppo ed by he Eu opean Regional De elopmen Fund-P ojec ‘C ea- i i y and Adap abili y as Condi ions o he Success o Eu ope in an In e ela ed Wo ld’ (No. CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000734). OPEN ACCESS 232 SLOVO A SMYSL 32 Soubo deníků Ka la Teigeho zle 1912–1925 předs a uje uniká ní sled zápisků, k e é si Teige s ě ší či menší p a idelnos í edl od dě ských do aně dospělých le , a o jako s u- den p ažského gymnázia Křemenco ě ulici, posléze jako uni e zi ní posluchač apře- de ším coby začínající umělec, k e ý přemýšlí os ých uměleckých ak i i ách aoumění ajeho mís ě e společnos i obecně. Ak izice Pamá níku ná odního písemnic í zah nuje p oza ím pa nác ze šes - nác i docho aných seši ů ůzno odé elikos i azpůsobu úp a y. P ní deníko ý seši zledna až če na 1912 je kupříkladu čás ečně ilus o aný las ními dě skými k esbami uší apas elkami, au o si zde h aje s azí ky s ého o ce, a chi áře ahis o- ika Jose a Teigeho, zaznamená á ados i dě ského ži o a, mlu í oškole, příbuzných apod. Deník z oku 1914, k e ý je agmen em několika čás ečně poškozených lis ů, bez u edení da , nesys ema icky zaznamená á událos i souk omého ži o a, e lexe začínající s ě o é álky. Deník z oku 1915, školní linko aný seši , je psán z elké mí y op ázdninách Ne eklo ě, kde odina Jose a Teigeho las nila dům akam odiče sdě mi jezdili na le ní by . Ka el zde popisuje enko skou pří odu, z láš ě se šak zaměřuje na las ní malířské pokusy, k e ým se začíná op ázdninách ěno a sou- s a něji. Deníky zle 1916–1917, zp a idla ze školních měsíců, zaznamená ají jednak událos i e škole, eagují na álečné zp á y, hojné míře pak přinášejí če né zápisky z elice ůzno odé če by— knih ape iodik, k e é Teige jako č enář komen uje; s ejně ak komen uje ná š ě y konce ů a ýs a , se kání se známými osobnos mi, jež u po ká á. P á ě zde začínají deníky h á zásadní oli jako dokumen y osobi ého o - mo ání Teigeho ýjimečné in elek uální aumělecké osobnos i ši ším soudobém kul u ním auměleckém kon ex u. Deníky zle 1918–1919 jsou pak klíčo é jako záznamy osobnos ního ap o esního doz ání. Přinášejí sys ema icky e lek o ané podobě sé ii zápisků, komen ujících osobní ži o , přede ším ale e lexe umělecké, umělecko-his o ické aspolečensko- -poli ické. Teige komen uje jednak las ní če bu, jednak u ažuje ouměleckých a eo- e ických podně ech; íce a íce se p oje uje snaha nés do las ní zájmo é edu- kace na poli mode ního umění u či ý sys ema ický ámec, a o například k i ickém seznamo ání se skonk é ními domácími či zah aničními, zp a idla gene ačně y- mezenými skupinami ý a níků, z láš ě gene ací domácích azah aničních au o ů na ozených kolem oku 1875–1880, edy gene ací uměleckých předchůdců, Čechách zp a idla členů Osmy, Skupiny ý a ných umělců či T došíjných. Se ká áme se sdoklady p ních ak i i na odbo ném poli, spočí ajících jednak  oz íjení kon- ak ů se za edenými umělci (če né odkazy na se kání sKa lem aJose em Čapko ými, S.K.Neumannem, Vlas isla em Ho manem, Václa em Špálou aj.), jednak e snaze p oniknou do s á ajících li e á ních akul u ních e uí, např.Lípy Růženy S obo- do é, kde Teige debu o al jako p ozaik, z láš ě ale do Neumanno a Če na aod oku 1919 Kmene, s ejně jako do zah aničních, přede ším německých pe iodik ypu Die Ak ion či De S u m. Č eme u o něž osnahách založi skupino ý gene ační časo- pis P aha, k e é s ým způsobem yús ily do založení časopisu Republika, kam Teige ajeho nejbližší přá elé přispí ali. Zápisky dále e lek ují konec álky a znik samo- s a ného Českoslo enska. Deníko é záznamy z ěch o le jsou zá o eň ýznamným dokladem o o mo ání Teigeho poli ické osobnos i, jeho ci u p o sociální o ázky apo- s upné poli ické adikalizaci ok uhu umělecké apoli ické le ice. To zo zdeníku 1920, na azující na zápisky zle 1919, pak předs a uje uniká ní sé ii zápisků, nichž OPEN ACCESS JAN WIENDL 233 Teige e lek uje užší o mo ání s é čás i gene ace kolem časopisů Ruch az láš ě O - eus; zaznamená á její pos upné š ěpení, jež posléze yús ilo do založení uměleckého s azu De ě sil. Vzhledem k omu, že z ozličných dů odů není zacho án komple ní a chi De ě silu, předs a ují Teigeho deníko é zápisky zle 1919 a1920— jak bude pa no zknižního ydání— zcela jedinečný his o ický dokumen . S ého d uhu jsou pak ces o ní deníky zle 1922 a1924 zces do F ancie aI álie, az láš ě pak deník zpodzimu 1925 zces y do Mosk y aLening adu, kde Teige za- znamená á dojmy z é o ces y, jíž se zúčas nil jako člen českoslo enské delegace. Po- pisuje— sobdi em, k e ý se o šem mnohdy pa adoxně p olíná sp ky k i ického záznamu— poby So ě ském s azu, sdílí nadšení budo a elů so ě ského s á u, ykazuje o šem aké ysy u opismu, ypické p o soudobé západní p okomunis icky založené ná š ě níky země So ě ů. Předkládaný ýbo zdeníko ých zápisků zle 1918 a1919 sleduje několik cílů. Předně předs a uje— e shodě smaji eli au o ských p á kdílu Ka la Teigeho— p ní eřejnou p ezen aci zámě u yda Teigeho ju enilní deníky o mou knižní komen o ané k i ické edice, na k e é se podílí Pamá ník ná odního písemnic í, Filozo ická akul a Uni e zi y Ka lo y anaklada els í Ak opolis. Cílem je ep e- zen a i ní knižní publikace, plně yuží ající ondů PNP, a o jak li e á ních, ak ý- a ných, nichž je uloženo značné množs í Teigeho ju enilních ý a ných p ací, k e é e s ých denících hojně komen uje. Vydání publikace je pláno áno na ok 2021, upříleži os i ý očí jeho náhlého úm í, zapříčiněného š anicí komunis ické S á ní bezpečnos i abezsk upulózním lakem o iciálních, s alinis ických poli ických akul- u ních pe iodik. Cílem p ezen o ané ediční ukázky je o něž předs a i odbo né eřejnos i ůz- no odé polohy deníko ých zápisků, a o jak „p ažských“, e lek ujících zosobi é pe - spek i y o mujícího se mladého senzi i ního in elek uála klíčo é dějinné okamžiky oku 1918 a1919, ak „ne eklo ských“, p ázdnino ých, kde Teige oz íjí zejména ú ahy nad s ými uměleckými, přede ším ý a nými ak i i ami. Spa řuje nich smysl nejen s é umělecké, ale ilidské exis ence, zá o eň je knim šak čas o elice skep ický. P á ě s á ěch o pos ojů ede ksilně e lexi ní poloze zápisků, jež se íce a íce p o ilují a yh aňují uměleckok i ické aumělecko eo e ické o ině. Začína- jící umělec ouží ys ihnou pomocí pojmů apochopením soudobého ihis o ického uměleckého kon ex u pře ažující nespokojenos se s ými p acemi, což mimo jiné ede kposilo ání osobi é eo e ické p ůp a y aschopnos i abs aho a ši oké pen- zum kul u ních auměleckých azeb, jíž mladý Teige disponuje. Podobně jako mladý básník Šalda s oupil na přelomu osmdesá ých ade adesá ých le 19.s ole í do s ě a umělecké k i iky podle s ých slo jaksi „pe ne as“, aby o šem po é y ořil zcela zásadní uměleckok i ický model, podobně je imladý ý a ník Teige na přelomu de- sá ých ad acá ých le lákán předs a ou las ní umělecké o by aje spíše na zdo y las nímu ch ění žen do oblas i uměleckok i ické e lexe, aby posléze dal jako eo- e ik ao ganizá o zniknou jedinečnému a an ga dnímu uměleckému modelu. Dalším zcílů ediční ukázky je o něž její „pilo ní“ áz e z ahu ke koncepci edič- ního pos upu. Jak zdů azňuji ediční poznámce, při příp a ě ex ů ahis o ických akon ex o ých komen ářů jsem ycházel zu či ého ysu, k e ý po ažuji za ypický p o ex y Ka la Teigeho, publiko ané pozdějších dese ile ích, jež se ucho aly  oz- pě í ukopis— iš ěná e ze. Tedy že au o p okaza elně ycházel s říc ak uálním OPEN ACCESS 234 SLOVO A SMYSL 32 jazyko ým no mám, neu k í al na u či é ú o ni g ama ického úzu apečli ě při- p a o al s é ex y kpublikaci. Zá o eň se šak edici pokouším zacho a nezamě- ni elný cha ak e ěch o yze osobních zápisků, jejichž publikaci au o zje ně ne- předpokládal. Na pozadí oho o ambi alen ního ýchodiska ak byla z olena u či á p a idla p o ediční pos up, k e á cha ak e izuji ediční poznámce. Cílem ukázky je edy en o pos up předloži kodbo né diskusi, jakkoli je zřejmé, že se sou is- los i s inální ediční příp a ou s a ších čás í deníků bude ješ ě d obných bodech p oměňo a . Pokud jde o yp komen ářů kdeníko ým záznamům, olím ukázce d a. P ním je komen ář poznámce pod ča ou, k e ý upřesňuje např.bibliog a ické odkazy, ys ě luje kon ex o é azby, komen uje adoupřesňuje mnohé soudobé his- o ické na ážky asou islos i. D uhým je komen o aný jmenný ejs řík, přinášející základní biog a ické ap o esní údaje u šech osobnos í, jejichž jména jsou  ex u zmíněna, s ýjimkou případů, kde je las ní jméno obsaženo náz u i my, ins i uce apod. Tu o o mu jsem z olil p o o, aby jednak odlehčila poznámko ému apa á u, anaopak znikl ě ší p os o p o případné ozsáhlejší komen o ání ole konk é ní osobnos i e z ahu ke Ka lu Teigemu. Je pochopi elné, že řada osobnos í ( ukázce např.di adelní ocho níci zNe eklo a zle 1917–1918, jejichž předs a ení mladý Teige op ázdninách eží o al, ak éři ujeho od odo ého řízení apod.) není dosud přesně iden i iko ána. Seznam ěch o blíže ob ížně iden i iko a elných osob p ůběžně zp a- co á áme. Podobně sekundá ní li e a u a je p oza ím u áděna komen ářích, nikoli  ámci samos a ného oddílu, jak omu bude knižním ydání. Zp ezen o aných ukázek o něž yplý á zje ná sys ema ičnos azá o eň icí- lená kompozice zápisků, níž lze mimo jiné spa řo a samo né základy budoucí du- ali ní a an ga dní koncepce, jak se cholně z o mo ala Teigeho klíčo ou zásluhou z láš ě období poe ismu— edy s ě a „s a by“ a„básně“, koncep u z ahu „kon- s uk i is mu“ a„poe ismu“. To znamená na jedné s aně ědomí pe ného základu, opřeného osys ema ickou příp a u, acionální přís up k o bě, jež se s á á osou ži- o ní zkušenos i, akřka pe manen ní ýz y k ů čí p áci ajejímu ži o nímu é osu, ob o ský zájem o ůzno odou, apřes o sys ema icky budo anou edukaci, k i ický ži el, k e ý nu í kmnohonásobným p ůzkumům umělecké ispolečenské eali y, ži ý asílící zájem ohospodářské az láš ě sociální apoli ické dění mladé epublice a E opě. Ana d uhé s aně ados ze ži o a, jeho pěna dní, eselý ži o spřá eli, hluboký obdi ke k ásné hudbě, jejíž silná, šeobsažná anadmí u při ažli á emoce je p o Teigeho ak ob ížně yslo i elná, okouzlení zče by poezie, nadšení po če bě silného p ozaic kého ex u, kon emplace ak i ické ú ahy nad současnými domácími azah aničními ý a nými díly či di adelními předs a eními, ados nad po ede- nými p acemi s ých přá el, p ní lásky, ná š ě y elkolepých mode ních ipříměs - ských „biči ónů“, edy p ních kinosálů, a ados z echnicky dokonalých ame ických ilmo ých háků, í a sociální sp a edlnos , í a  e oluci, k e á má és člo ěka ke s obodě ahloubce p oži ku ži o a… Při če bě ěch o mladis ých zápisků se ne- lze nedomýšle o mulací zp ních poe is ických mani es ů, k e é Teige za několik le po é koncipo al ak e é— mimo jiné aké p o u o p oži ou op a do os — olik s há aly jeho gene ační soupu níky ačinily zněho p a dě pů odního, nadmí u obě a ého apřede ším u ěři elného ůdce s é čás i umělecké gene ace. Příp a a knižní edice deníků Ka la Teigeho je p ací, na k e é se podílí řada od- bo níků ze šech zmíněných ins i ucí. Odpo ědnou edakcí knižního ydání je po ě- OPEN ACCESS JAN WIENDL 235 řena za PNP Te eza Sudzino á, k e á se spolu sTomášem Pa líčkem účas ní příp a y ýchozí podoby ex ů deníků. Spolu sJiřinou Foj íko ou zá o eň spolup aco ala na elek onizaci deníko ých ex ů, esp.čás ečného přepisu jejich čás í, k e é pořídil šedesá ých le ech V a isla E enbe ge . Na ú odní eo e icko-his o ické s udii bude spolup aco a Jose Voj odík zFF UK. Knižní ealizaci, jejíž ydání je zamýš- leno e spolup áci PNP, FF UK anaklada els í Ak opolis, koo dinuje Filip Tomáš. Oodbo né konzul ace byli požádáni Polana B egan o á aJiří B abec. Za dílčí odbo né konzul ace při příp a ě é o edice děkuji kolegům I anu Klime- šo i, V a isla u Doubko i aI anu Šedi ému zFF UK aJiřímu Křesťano i aJakubu Šlou o i zNá odního a chi u; za konzul aci odinných adalších ak og a ických údajů děkuji paní Heleně Hilme o é aa chi ek u Vladimí u Š ulco i. OPEN ACCESS 236 SLOVO A SMYSL 32 DUBEN 19181 4. č ek Ty o dny jsem hodně malo al, asice oleje: Pán, [ o iginálu ynechané mís o], Měs o, znich Měs o je slušnější. Též něk e é k esby, jako Předměs í aVálco na jsem y obil. Vče a jsem mlu il sF ičem, přede čí em sVaňkama. 6. sobo a Ty o dny mlu í ám sF ičem aWachsmannem na p ocházce. Nek eslím ani nepíšu nic; jenom ješ ě, uším, přede čí em jsem nak esli namalo al ako ou mužskou hla u ak a elem. Není o ak příše né, ale je o jen expe imen . Vposledním Če nu je k ásná k esba V.Ho mana; o něž K emličko a p áce ypadá elmi hezky. Z za ého Ak oba é se ne yjímají dobře— jsou jako b ouci. Mimo o je am k ásný článek Ho - manů apok ačo ání ománu Ch. Louis Philippa.2 Vposlední Lípě má Wachsmann k á kou k i ickou poznámku oDos oje ském Ho mano ě.3 Dnes jsem se— zá o eň sWachsmannem aF ičem— seznámil se S.K.Neumannem. Mlu il p os řednic ím Ka la Čapka, jenž sním šel ajehož jsem po ka jsme po kali na Fe dinando ě řídě.4 Mlu ili jsme oČe nu— on říkal, Neumann,5 něco ok esbách, a šak nedo ěděl jsem se nic, zal-li si něco mého. Jenom něco říkal oMysli ně;6 ne ím šak zcela nic u či- ého. Jsem z ěda , přijme-li něco. Rád bych o šem byl. 12. pá ek7 Vče a jsem byl uČapka se zep a i na ezul á sNeumannem— k ůli Če nu. Neu- mann mi á il zk eseb mu nabídnu ých S milo — o je slabé, Měs ys— slušné, Dí ka— pěkné, leč pe em ne yjde ak jako křídou, K ajina— dob é. Vzal si p o Če - en Mysli na— linoleum, slušné, Kos el Oldřicho ci— slabé, aVpřís a u, malá 1 Zápisky jsou součás í školního linko aného seši u nadepsaného Deník, k e ý obsahuje zá- znamy ze září až p osince 1917; en ýž seši pak zah nuje zápisky z oku 1918 (nadepsané „Ka el Teige / Deník / 1918 / P aze, Če ná ulice 12a.“), a o zledna až če na. 2 Philippe, Cha les-Louis: Bubu zMon pa nassu. Román (česky 1919), zachycující ži o paříž- ského pasáka Mořice, jeho dí ky Be y, p os i u ek ajejich klien ely, měl p o s ůj sociál- ní akcen ano á o ský yp á ěcí pos up elký li na mladou gene aci básníků aumělců, jako byli Wolke , Nez al, Teige, E.F.Bu ian ad. VKmeni  oce 1919 o iskne Teige na po- k ačo ání s ať Poznámky kPhilippo ě ománu (Teige, Ka el: Poznámky kPhilippo ě omá- nu. Kmen 3, 1919, č.1, s.2–4, 8.5.; č.10–11, s.78–79, 24.7.). Román ycházel před knižním u eřejněním na pok ačo ání p ním očníku časopisu Če en (č.1–19/20) překladu Ja- osla y Vob ubo é-Veselé. 3 Wachsmann, Alois: Vlas isla Ho man: F.M.Dos oje skij. Cyklus řice i k eseb. Lípa 1, 1918, č.26, s.432. 4 Dnešní Ná odní řída P aze. 5 Vo iginálu za Neumanno ým jménem nahoře přešk nu á čá ka. 6 Teigeho lino y Mysli na bude publiko án 17.čísle Če na, s.241 (7.lis opadu 1918). 7 Vo iginálu deníku edle da ace če eným ak a elem p o edená čá a a lno ky spolu sda- em 11.4. OPEN ACCESS JAN WIENDL 237 k esba, aBělici aŽeb ák,8 podle oné, již mi lé ě odmí li ze S u mu,9 las ně je o oboje podle k esbičky do Knihy šeho10 zúno a 1917— dos i slušné. Nejlepší ěci si o šem ne yb al. Dnes, pá ek, jsem byl olán zla iny 2× za hodinu ados al jsem d ě nedos a ečný. Byl jsem e ýs a ě Apřece11 se sl. Minčí Ga kischo ou. Pak jsem měl endez- ous se Š ulcem. Poně adž na p ocházce p šelo, ozhodli jsme se [přešk nu é neči elné slo o] jí i do ka á ny Rep ezen ačním domě.12 Po kali jsme šak Jendu Sla íčka ašli jsme— do [neči elný znak] přece. Jenda souhlasí se mnou  om o: nejlepší je Špála anejho ší Ma ánek, souhlasí smým posudkem Ma ánka. Ale o už dos ! Vos a - ním se ozcházíme— mezi imp esionis ou akubis ou je ěžko možná dohoda.— Jó, aješ ě abych nezapomněl. Dnes jsem si koupil 28.číslo Lípy, kdež je u eřejněna má p óza [přešk nu a d ě neči elná slo a] Venko ská neděle.13 Da o ána jes : podzim 8 Náz y p ací Mysli na, Kos el Oldřicho ci, Vpřís a u spolu sBělicí aŽeb ák pod ženy o iginálu če eným ak a elem; „aBělici aŽeb ák“ epsáno nad řádek a o něž če eně pod ženo. 9 De S u m— německá umělecká ali e á ní e ue, u eřejňující exp esionis ická, kubis ic- ká, dadais ická asu ealis ická díla. Časopis založil  oce 1910 He wa h Walden. Na oz- díl od časopisu Die Ak ion, řízeného F anzem P em e em, byl Waldenem Teige jako ý- a ník spíše odmí án. 10 Kniha šeho— řídní časopis Teigeho školní řídy gymnázia Křemenco ě ulici, k e ý za- ložili k a ě, edy mezi le y 1915 a1916, s uden i, z láš ě Vladimí Š ěpánek, Ka el Vaněk, Jan Š anc aKa el Teige; publiko ali něm (Teige o něž jako překlada el pod pseudony- mem Ka el Vlk) li e á ní a ý a né pokusy. Náze Kniha šeho ymyslel Ka el Vaněk; po koncepčních neshodách zakládají Teige se Š ancem časopis Pan, jehož bylo ydáno pou- ze jediné číslo (s o .Teige, Ka el: Na Křemencá ně, čili příspě ek kemb yologii jedné gene ace. In: Sbo ník Masa yko a s á ního eálného gymnázia P aze II. Křemenco a ulice 1871–1946, P aha 1948, s.96–101; Michalo á, Rea: Ka el Teige. Kapi án a an ga dy. Kan , P aha 2016, s.44–49). 11 Výs a a Apřece! Výs a a několika došíjných. Konala se od března 1918 e Weine o ě umě- lecké aaukční síni P aze na Příkopech. Výs a u u edl S.K.Neumann, ys a o ali Ru- dol K emlička, Václa Špála, Jan Z za ý, Jose Čapek, Vlas isla Ho man, O aka Ma á- nek. Ka alog ýs a y 1918. 12 Rep ezen ační dům, míněn Obecní dům P aze. 13 Teige, Ka el: Venko ská neděle. Lípa 1, 1918, č.28, s.433–435 ( i ulní lis čísla). Jde oTeige- ho p ozaický debu . Vzápisu z9.p osince 1917 Teige sou islos i sjednáním sRůženou S obodo ou jako edak o kou Lípy poznamená á: „Přece přemýšlím ojednom odmí nu- í. Chci se dá odmí nou Lípě, od Růženy S obodo é— chci o iž posla do Lípy nějaké p ózy. Asi Můj le , možná že iVenko skou neděli. Ne ím ě u, mám-li u o poslední éž posla . Neboť je jis ě slabší, a šak není ak di oká amode ní, mohla by p o o bý i přija a. A ím bych si o e řel d eře. Není eliká naděje, ale přece jen nějaká snad je. Odmí ne-li S obodo á Venko skou neděli, je mi o lhos ejno, odmí ne-li Můj le , ím, že o není sp a- edli é, jsem si ědom, že je schopný o iš ění. O šem ne ím, nebude-li mi škodi dispa- á nos obou p óz. Je os a ně mezi nimi ch onologický ozdíl. Odmí ne-li konečně še, jak je 90% p a děpodobnos , i o mne příliš m ze i nebude. Neboť sli e á ním ys oupením nik e ak nespěchám. Daleko íce mne m zí, že nemohu yjma Ak ion nikde nic u eřejni zob ázků.“ OPEN ACCESS 238 SLOVO A SMYSL 32 1916— a o je da um p ého náběhu, kdež o p ní, jen ochu íce ealizo aná skica kní je z15.ledna 1917. Není o ěc nejho ší, ale je mi p o i ná y ou limonádou… 13. sobo a Byl jsem nedá no se slečnou Minčí biog a u Ko una.14 Dnes jsem byl sní na Suko u eče u ho elu Cen al.15 19. sobo a pá ek Vpondělí jsem byl komo ní hudbě, ú e ý sMinčou Ga kischo ou bio Helios16 a e s ředu sní na Vinoh adech na K áli Rudol o i. Od Ka áska.17 Je o slušná ěc.— Č u nějaké s azečky No a e Ve e a,18 k e é mám ypůjčené od Š ulce. Nemaluji nic, a šak nudím se. Koupil jsem si Rena d: Po ídky zpří ody.19 Ve č ém čísle Če na je k ásná Špálo a K ajina ak ásná Z za ého Vdo a. Čapko y ěci jsou neobyčejně pi- omé. ~ Li e á ně je am edle pok ačo ání Bubu zMon pa nassu Duhamelo a báseň aZ za ého článek. Též Ci is Bohemicus (Neumann) má dob ou s ať. Jinak šak pů- sobí o číslo špa ným dojmem. Tak sympa ické jako 1.číslo am už nic není.20— Dnes jsem se e škole přihlásil ke zkoušce z anč iny azeměpisu ados jsem uměl. Mimo o jsme psali českou kompónu: Člo ěk je mnohdy s ého š ěs í s ůjce. 23. ú e ý Celkem se za y o dny neudálo nic ýznačného. Vsobo u jsem dělal zkoušku zma iky ados o šlo. Mimo o jsem byl 2× ažen zla iny sulejzajícím21 ýsledkem. ~ Dnes jsem 14 Slečna Minčí— Ma ie Ga kischo á; biog a Ko una, sál kubis ickém s ylu podle ná hu a chi ek a Ladisla a Machoně, nacházel se p os o ách paláce Ko una, budo y na p až- ském Václa ském náměs í ealizo ané e slohu pozdní secese, dokončené oku 1914. 15 Ho el Cen al— secesní budo a P aze, No ém Měs ě, Hybe nské ulici sčp. 1001/10. S a ba byla pos a ena oku 1901 podle ná hu akouského a chi ek a F ied icha Ohman- na. Vp os o ách ho elu působil populá ní kaba e Če ená sedma. 16 Teige  om o ipředchozím záznamu popisuje ná š ě y ůzno odých kul u ních podniků P aze, kde dop o ázel Ma ii Ga kischo ou; biog a Helios s ál na S řeleckém os o ě, h á- lo se něm již před álečné a álečné době abyl yhlášen ná š ě ami eli ní společnos i ak ali ní hudební p odukcí. Shodou okolnos í s ejnojmenné kino  é době exis o alo abylo hojně na š ě o áno o něž Benešo ě, edy nedaleko Ne eklo a, kde měli Teigo i dům. 17 Ka ásek ze L o ic, Jiří: K ál Rudol . Tex h y yšel pop é oku 1915 na s ánkách 29.s az- ku 21. očníku časopisu Mode ní e ue, knižně o ok později jako jediný i ul ydaný Ka- ásko ě naklada els í Thy sus. H u (jak o něž yplý á zTeigeho záznamu) insceno alo di adlo na K álo ských Vinoh adech. 18 No a e Ve e a, knižní edice Jose a Flo iana, ydá aná e S a é Říši le ech 1912–1921. 19 Rena d, Jules: Po ídky zpří ody (His oi es na u elles), česky Mode ní biblio éka, P aha 1912. 20 Špála, Václa : K ajina (lino y ). Če en 1, 1918, č.4, i ulní lis ; Z za ý, Jan: Vdo a (lino y ). Če en 1, 1918, č.4, s.57; Čapek, Jose : Holubi na s niš i, Holubi (k esby). Če en 1, 1918, č.4, s.50 a62; Philippe, Cha les-Louis: Bubu zMon pa nassu (4.díl). Če en 1, 1918, č.4, s.56–59; Duhamel, Geo ges: Vzpomínka na ou nemoc. Če en 1, 1918, č.4, s.54–55; Z - za ý, Jan: Osobě. Če en 1, 1918, č.4, s.60–61; Neumann, S.K. (Ci is Bohemicus): Českos socialismu. Če en 1, 1918, č.4, s.61–62. 21 Rozuměj: íce méně uspokoji ým… OPEN ACCESS JAN WIENDL 239 si byl naklada els í F . Bo o ého p o hono ář za Venko skou neděli zLípy.22 Dos al jsem elice málo, o iž 6 ko un. Jsou o šak ak o p ní ydělané moje peníze. Veče jsem byl se Š ulcem na přednášce d . Nebeského: Oduchu a o mě no ého umění. Mlu il jsem am se Špálou, Ho manem, F ičem, Ježem, Wachsmannem. Pak jsem byl se Š ulcem ka á ně Passage.23 [24.] s ředa Za s é přeby ečné !!! huhu !!! jak záz ačno !!! peníze jsem si dal uŠ ence kliší o a 24 s é d ě k esby: Mysli na aMěs ys. Jednak se mi o jis ě někdy hodí, mí š oček— jednak o chci éž posla do Ak ion.25 Neboť člo ěk musí hledě k omu, aby měl ob- čas něco u eřejněno— řebas by o s álo pá k ejca ů ~ akdyž již odebí ám Ak ion zada mo… Na eče jsem mlu il po předlouhé době sd . Poko nym— s ým bý alým německým in o má o em. [25.] č ek Byl jsem olán zla iny auměl jsem dos . Ses a26 je dnes nějak nemocna, leží pos eli. Nas ydla se nejspíše. Dou ám o šem, že o nebude ážné. Na p ocházce jsem mlu il sJa osla em Nebeským. Ho ořili jsme o ýs a ě Apřece! aono ém umění. Je pří - žencem Beneše— a ak jsme se přeli. 30. ú e ý Celkem se za y dny nic nes alo mém nějším ani ni řním ži o ě, jen snad o, že přip a ujeme na 1.máje na s á ek meziná odní— s á ku e škole, ne a o p o i ně- kolika a o áním apřímému zákazu.27 P acuji p o o houže na ě aagi uji selánem. Není o jen kluko ina, u éci ze školy. Je u eliká myšlenka, eliká mani es ace; ko- nečně je u a ěc, že s uden s o něco zmůže samo na s ou pěs : p o i zákazu!! Sm - 22 Viz pozn.13. 23 P ažská konce ní ka á na Passage na Václa ském náměs í. 24 Kliší o ání, čili ý oba š očku, byla polyg a ii d uhem iskařské o my (zp a idla dře ě- ný špalíček, isko á deska zkamene, ko u, linolea apod.). P o použi í se ylep ala chemic- ky či elek oly icky, případně se ob az do ma e iálu y yl. 25 Die Ak ion— německý a an ga dní časopis založený F anzem P em e em oku 1911 a y- dá aný do oku 1932. Zaměřo al se zejména na exp esionis ická ý a ná díla akul u ně- -poli ické články. Teige zde jako malíř debu o al ušo ou k esbou Dubo ka březnu 1917 (Teige, Ka el: Landscha (k esba). Die Ak ion 7, 1917, č.11–12, s.144; s o . éž pozn.120). 26 Jana (Hana, éž Johanna) Teigo á, iz jmenný ejs řík. 27 P omájo é s á ky na p ažských s ředních školách inicio al S az českoslo anského s u- den s a (ŠČS), soudobé si uaci silně p o i akouské hnu í mladých las enecky smýš- lejících lidí, skon ak y na masa yko ský zah aniční odboj. Jeho předsedou byl le ech 1918–1919 Václa M.Ha el. 1.k ě na 1918 uspořádal SČS mani es ační schůzi, na níž p o- mlu ila řada kul u ních apoli ických osobnos í. Ty o ak i i y sou isely sdalšími akcemi podpo ujícími zah aniční odboj, 13.dubna například přednesl spiso a el Alois Ji ásek Ná- odní přísahu, níž yjádřil odhodlání y a boji za samos a nos českého ná oda až do í ězného konce. Na u o akci na ázala Májo á mani es ace z1.k ě na (jejíž součás í se s aly izmíněné s uden ské s á ko é ak i i y), ná odní yznění měly iosla y 50. ý o- čí položení základního kamene Ná odního di adla k ě nu 1918. OPEN ACCESS 246 SLOVO A SMYSL 32 30. č ek84 Hodláme si yda uKliko a naklada els í sé ii 6 pohlednic, od každého znás po d ou. Vaněk dá á ep oduko a k esbu Domy aPředměs í, Wachsmann Hla u aDí ku; co dám já, ješ ě u či ě ne ím. Vposledních dnech jsem nak eslil u K ajinu zNe eklo a uší: ypadla ochu moc špálo sky. Též ijiné k esby jsem udělal. Tak např.malé Zá- iší lus ým pe em podle k esbičky asi 3 neděle s a é. ČERVEN 2. neděle Nak eslil jsem zno a uší Flašine áře, apak y o skici ákoso ým pe em Ležící žena, Spící žena, Na plesu;— Mlu íme sWachsmannem aVaňkem oúmyslu založi i na podzim nějaký časopis.85 Přispí ali by: F ič, Vaňci, Jedno a, a ch. Feue s ein, Wachs- mann, Vaňko é, Š ulc, a ch. Ho man, Z za ý, Špála, Ki zle , Čapek J. iKa el Čapek, Ba oš, Ho a, e c. Mimo o by se přinášely ip áce cizí. Má o bý i ú a no ino ý, el- kého o má u. 3. pondělí Dělám s ou ancouzskou přednášku okubismu.86 4. ú e ý 5.s ředa Vče a Přišel mi 2.seši S u mu. Je am Lége ů Ak , p os řední, Heemske c, K ajina, ulejzá, ad a Toppo y Linoleumschni y, dos i slabé.87 Mlu il jsem sTondou Sukem. 6. s č ek88 N Vno ém, sedmém čísle Če na jes oznámeno, že moje k esby alinolea budou ně- k e ém zpříš ích čísel bude o iš ěny.89 Přišla mi éž no á Ak ion. Jes o Sonde he polských malířů Bun . Za mnoho o nes ojí, a šak něco am je slušně; hla ně Madonna od S.Kubickiho, d ě skici od W.Sko a ka as . F an išek od Jana W onieckého.90— 84 Vda aci doplněno slo o „s á ek“, edle da ace čá a če enou uší. 85 Jde ozámě ydá a časopis P aha, k e ý o šem nebyl ealizo án. Jedná se ojeden zdo- kladů zámě u koncipo a a ydá a  ámci ši ší gene ační skupiny pe iodikum, jakým se posléze s al časopis Republika (s o .pozn.275), kam byl Teigeho ok uh přiz án ke spolu- p áci. Snahy mladých au o ů o šem nebyly koo dino ané a  ámci dílčích skupin se mezi sebou oci aly la en ně konku enčním z ahu. 86 Přednáška p o hodinu ancouzš iny na gymnáziu. 87 Vo iginálu náze časopisu psán one icky. Lége , Fe nand: Ak (k esba). De S u m 9, 1918, č.2, s.21; Heemske c, Jacoba an: Dře o y . De S u m 9, 1918, č.2, s.1; Topp, A nold: Li- no y y. De S u m 9, 1918, č.2, s.23 a28. 88 Uda ace čá a če enou uší. 89 „[…] Vnejbližších číslech o iskneme linolea, dře o y y a ep odukce k eseb od Jana Ko- nůpka, P a osla a Ko íka, K.Teigeho, A.Wachsmana aJana Z za ého.“ (Če en 1, 1918, č.7, s.98 [ i áž]). 90 Polská exp esionis ická ý a ná skupina Bun působící Poznani le ech 1918–1920. Kubicki, S anisław: Madonna (dře o y ). Die Ak ion 8, 1918, č.21–22, s.271, 1.6; Sko a ek, OPEN ACCESS JAN WIENDL 247 Pomýšlíme na něco, co by bylo příliš k ásné, ap o o se o asi nepoš ěs í. Chceme za- loži na podzim časopis, z aný P aha.91 Redakční k uh má bý i: Vaňci, Wachsmann, F ič ajá. Mimo o s álými přispí a eli by byli: Feue s ein, Z za ý, Jedno a, Nebeský, Ba oš aKi zle ; čás ečně éž Čapci, Špála, Ho man, Š ámek, Konůpek, Pi e mann, Kleine aJež. Fo má byl by jako Ná odní lis y, pouze jeden lis . Mimo o bychom iskli měli ůzně uspořádané inze á y, Malého oznamo a ele anabídnu í ksňa ku. Má o mí i íce no ino ý než e uální áz. Vláďa Š ulc má bý i hudebním e e en em. Též budou, ados i hojně, přinášeny překlady zmode ních li e a u , o něž jako ep o- dukce cizích kubis ů, u u is ů, p imi i ů, o is ů aexp esionis ů. Hla ně o šem Pi- casso, De ain, (— bude-li možno iRousseau), Cézanne, an Gogh, Me zinge , Lége , So ici, F iesz e c. 8. sobo a Byli jsme na ýle ě P ůhonicích— se školou. Velice nudné. 9. neděle Jsem u ý án ao á en. Č u K.Čapka aŠ ámka.92 10. pondělí Byl jsem asen zchemie ados jsem uměl. Zma ické kompóny mám Nedos a ečnou. Dnes zase chci si učini i ob yklý au ok i ický přehled s é činnos i. Začnu sli e- a u ou, neboť jes jis o éměř, že do p ázdnin již nic nenapíši, aje jí aké méně než ob ázků. Tedy, p imě, sekundě, e cii je o Ve ne, Wels a ošku Poe; k a ě je o A bes, Neumann, Březina aSo a. Nemůže bý podi nější směsice. Je o, pod obněji za o, zA besa: Medi ace, p óza, pak neumanno ských 10 básniček: Knihy pří ody, ži o a ism i. Zní lepší ěci, pokud se ješ ě pama uji, byly: Pohřeb, Umoře, Le ní odpoledne, Ne opý . Pak jsou o dekaden ní básně cyklu S že aú esy pod li em Březiny, k e ého chápu elmi jednos anně; éž ako é jsou p ózy Pou ník aPu o aly duše… Sbí ka V.93 básní Vzpou a je psána pod li em So o ých Vybouřených smu ků aDo- b od užs í od ahy. Zní je p olog nadp ůmě ně dob ý. Těsně před koncem p ázdnin začínám psá básně březino ské, ale již op imis ické. To se oz íjí hla ně pok a - ánských p ázdninách. Jsou o hla ně: Ženci, O áči, P aha, Boj, Hymnus na ody; jó, k a ě o bylo, co byla založena Kniha Všeho94 zásluhou Vladimí a Š ěpánka. Au oři byli: Vaněk, Š ěpánek, Váňa, Schmid , Šámal, Š anc, Za adil, S oboda Jan, Š ejda ajá. Vk in ě p obí ám se poc i ě dekadencí asymbolismem, řebas že o o[m] sám mnoho ědě i nechci. Básně U aných písních, Tábo ských písních abaladách as ejně iIn e nacionální zpě y jsou dekaden ní. O šem byl jsem bližší dekaden ské sy o os i abezp os řednos i Nie zscheho aP zybyszewského než například Villie s de l’Isle Władysław: K esby. Die Ak ion 8, 1918, č.21–22, s.265 a277, 1.6.; W oniecki, Jan: S .F an- išek (dře o y ). Die Ak ion 8, 1918, č.21–22, s.262, 1.6. 91 Viz pozn.85. 92 Viz pozn.68 (soubo y po ídek Osyka aK akonošo a zah ada). 93 V ukopisu římská V., p a děpodobně ím míní „k a ánských“ básní. 94 Kniha Všeho— iz pozn.10. OPEN ACCESS 248 SLOVO A SMYSL 32 Adama. Zá o eň seznamuji se sBaudelai em, Ve lainem, Huysmansem, Whi manem aVe hae enem. Dos i ýznačné z é doby jsou něk e é básně, pak p óza Junák. Ko- nečně na jaře se yp aco á ám zdekadence ke kubismu. Je o Ma ine i aA cos, k eří na mne silně působí. Opok in ánských p ázdninách napíši sbí ku Básní už mode - nějších, dos slušných. Vsex ě je o spíše p óza než báseň, k e á mne láká. V acím se kp óze. Od no oklasicismu Souci ných lásek anedopsané Os obozené země, silně bel amellio ské, přes počá ky kubismu Plamenné silnice, přes di okos Py amidy sm i až po a coso ský ú a po ídky Venko ská neděle, p opono ané na podzim [1]916 adopsané lednu [1]917. Pak je o březnu adubnu p óza Můj le . Nejlepší ěc. Oposex ánských p ázdninách jsou o básně: Pohled zokna na mne, Skica, Na bílé zdi domů jsem přilepil oči, adodělaná: Jsme jako po oz komedian ů zbřezna. Pak p óza: Pě osob kolem mne. Nic z láš ního. Sep ima [1]917 je o jen P óza a ozličné pokusy. 1918 pouze Sázka.— Pokud se ýká u eřejnění, je o jedině Venko ská neděle, k e á je o iš ěna 28.čísle p ního očníku Lípy.95 Můj le mi ne zala edak o ka Růžena S obodo á, a šak z ala mne elmi s dečně, abych jí opě něco poslal.— Toť še. 15. sobo a Týden byl elice nudný. Č u Dos oje ského, Moliè o a Am i yóna96 e c. Dnes jsem o iž p á ě na něm byl e Vinoh adském di adle. Je o ýbo né. Dnes jsem měl p o le ošní školní ok poslední hodinu piana. Aze školy? Vče a jsem měl ancouz- skou přednášku Le cubisme.97 Můj s a e škole je en o: La ina 2.III. 2.Češ ina: I!! F anč ina: I1.Děje-zeměpis 1–1, Mine alogie 2, 1, Chemie +2, Ma ika 3 IV– + –; Nábo- žens í 1.— Římské číslice jsou o iž známky zkompozic. 16. neděle Dopoledne jsem byl na konce ě: hudební apě ecké Budče.98 Na p og amu byl No ák, Suk, D ořák, Sme ana, Fibich. Mo o á přek ásně zpí ala. Dnes bych si udělal au o- k i ický přehled s é činnos i malířské. Začá ek je posekundánské p ázdniny. Impulzem je jakési po zbuzení L.Šímo o, k e ý mne na gymnáziu učil k esli . A šak še o je jen p ní p op aco á ání se, smím-li ůbec oho slo a uží . Neumím ješ ě ani k esli , ani malo a , anemohu zapří , že i e škole během dalších d ou le jsem se něčemu naučil. Neboť jes dob é k esli k ychle ajednoduchá jakási zá iší, a o přísně— lépe než kopí o a s a é mis y, jak myslí Z za ý. Po celou e cii jsem o šem se ne yba il z echnických po íží. Ž anění ono op imi i ismu přespříliš je plané. Koncem asi k ě nu se učím uakad. malíře Pe a Ja oše— nabyl jsem ošku ob a nos i  echnice i olejomalbě. Op ázdninách po e ciánských je o už alespoň přímý s yk spří odou ajdu už ochu za Cézannem aSla íčkem, řebas pod li em Ka la Šimůnka se oblbuji lidmi jako Kal oda aŠe elík: 95 Viz pozn.13. 96 Moliè e: Am i yon. Veseloh a o řech dějs ích na an ický námě z oku 1668, Teige mohl čís ydání z oku 1918 (edice Zá iší B.M.Kliky P aze). 97 Viz pozn.86. 98 Hudební Budeč— pě ecká škola p o mládež (1909–1926), k e ou založili Jan aDoub a ka B anbe ge o i spolu sAdol em Cmí alem. OPEN ACCESS JAN WIENDL 249 Kaplička Ond áko a, Břízky na Šibince asnad ješ ě něco, jsou obs ojné. Vk a ě y o záliby podi né api omé doži oří. Učím se na Sla íčko i, jehož zbožňuji. O šem moje názo y jsou abudou ješ ě ok ne y o nány nap os o. Vedle íce méně zdařilých kopií z é doby jsou o io iginály: Třešňo á alej Roz okách, Ja o e S omo ce apak hla ně ob ázky zja a, kdy se přikláním kexp esionismu ap imi i ismu. Vli Ruskinů . Jsou o lepší ěci: H ubá skála, Pohřeb, Ja o e c. Opok a ánských p ázdninách se snažím celkem poc i ě yjí i zdíla Sla íčko a kno ějšímu, smě em kno op imi i ismu. O šem i u je eliká zma enos názo o á— od acím se od Cézanna akubis ů! azbož- ňuji De aina aF iesze!! Lepší ob ázky z é doby jsou: Pozdní lé o, Ces a na Dubo ku ( maje ku E.Ga kische), Polní ces a ( maje ku V.Flajšhanse), Žně, Ve žních, Du- bo ky (ze šech s an[)] a éž jedna exp esionis ická, (kees an dongeno ská) skica není ak zlá, jak jsem myslil enk á . Ak in a znamená zase něco íce! Začá kem je o li O.Nejedlého aŠpály aKo- níčka. Lepší ob azy é doby jsou za 1915 Podzim, Mal ézské náměs í, pak úno u 1916 je o Smícho I( maje ku Rückelo ě) je elice zá ažný pokus omode ní ob az— bohužel pouze obsaho ě. Fo mou je o imp esionis ické, ačkoli je  om éž dos i Tu ne a, na k e ého nazí ám již ehdy sp á ně amode ně. Pak je o Ze s omo ky, již exp esionis ické i o mou. Pak 7.4. [1]916 jsem namalo al S a é domy. Vzpomínám- -li dnes, zdá se mi, že snad přece je lepší en Smícho I.Jsou dos i pů odní aop a - do é, a šak příliš a chaické. V éže a chaické ónině je d žen nedokončený ob az Pod h adem, němž se přibližuji elmi poc i ě kjakémusi mys ickému ú a u ku- bismu. Ro něž o om s ědčí ob az Kos el achys aný Týnský kos el. K ako é náladě pak jsem blízek ch ílemi op ázdninách a éž ješ ě na podzim. A šak edle ako ých ěcí mám zja a [1]916 několik ob azů p os ředních, mode nějších, a šak méně po- c i ě dop aco aných. Jsou o: Předměs í, k e é se poněkud líbilo Čapko i,99 a šak je o jen humbuk, UCemen á en, Au opo é , Zá iší, k esba Kos el užkou,100 S a á ulice. Op ázdninách 1916, edy po k in ě, je o už [o] něco lepší. Ta o ajemná anábožensko p imi i ní nálada, asi à la Z za ý, nu í mne uděla i několik ěcí à la Pie a, a šak jád o mé p ázdnino é činnos i jes docela jiné alepší. A ě u, up os řed li ů u mlu ím již já, [šk neči elného slo a] uněkolika ob ázků jasněji než op ázdninách [1]917. A jiném o šem omezení na áži na p ázdniny [1]916 le os. Jsou o ěci jako: Dubo - ka,101 hned p ních dnech p ázdnin nak eslená uší. Vbřeznu 1917 byla jako můj debu ep oduko ána Ak ion.102 Je dos i hybná a elice pů odní, řeba že není úplně zmožena. Pak je o Ob az, ako á ces a do si, dos i slušné, K ajinná s udie, k e á se líbila Čapko i iŠpálo i aHo mano i. Ji jsem le os ak a elem us álil de ini i nější podobě. Pak je o konečně Tábo ský měs ys I.Je o z é doby má nejlepší ěc. Líbil se Ho mano i, Čapko i! Š echo i! Benešo i! Sla íčko i, ale Špála y kl, že je ochu mdlý. Zos a ních ěcí je o kubis ická Samo a apak několik s udií (Zaječí)103 ak e- seb, nej íce de aino ských a ieszo ských. Po p ázdninách sex ě jsem se z é z za- o š iny yba il docela. Za 1916 jsem udělal y o zá ažnější ěci: Ko no , odmí nu ý 99 Nad počá ečním písmenem Čapko a příjmení neočeká aně k oužek mís o háčku. 100 Vo iginálu celé souslo í k esba Kos el užkou u ozo kách. 101 Pojmeno áno podle obce nedaleko Ne eklo a. 102 Viz pozn.25. 103 Vo iginálu náze epsán nad řádek. OPEN ACCESS 250 SLOVO A SMYSL 32 z ýs a y pomocného ýbo u,104 k e ého si dnes elmi cením, Silnice sjeřáby, elmi pěkná, Kond ac, slušné, S a oměs ské mlýny, S omy, Mos , Sněmo ní náměs í, Žo- ín. Apak 1917. Nejp e je o řada k eseb ušo ých, jednak no ých, jednak podle skici da a s a šího. Něk e é znich p á ě byly nebo budou iu eřejněny. Tak je o K ajina— (sda em [1]916), k e á jes elmi dob á amá yjí na pohlednici uKliky. Kos elík Oldřicho ci, slušný (sda em [1]916) má yjí Če nu.105 Lodice (úno [1]917) yšly 6.čísle Če na.106 Je nich ješ ě ochu li u B aquo a, ale jinak jsou elmi pěkné, Čluny přís a u, me zinge o ské ochu, snad yjdou Ak ion, S a é domy, slušné, Lidé oho o ja a, slušné, K ajina (dům se s omy), slušné,107 Vyšeh ad, obs ojné, Louňo ice, p os řední, Domek, slabší, Zá iší, slabší, O e řené okno, slabé. Aješ ě ně- kolik jiných. Olej z é doby je Cemen á ny, p ablbý. Jinak jsem malo al pomě ně málo a íce psal. Pak 1917 posex ánské p ázdniny. Tu jsem oho namalo al elmi mnoho, ale dnes na y ěci pohlížím zcela jinak ajinak si je cením. Nejlepší ěci zp ázdnin jsou: Mysli na, pe ok esba, Měs ys, pe ok esba, obojí elice dob é aobojí yjde Ak ion,108 Dubo ka, ak a el, K ajina (Řepo yje), Klaun, (Křečo ice) K ajina skos elem, ak a el, Aёllo, linoleum, Na u e mo e, linoleum, Lesní ženka, k esba, Zla ý ok (d uhý s a maje ku sS ocka), ýbo né Domky apak poněkud slabší: Dí čí pie o , P obuzení, Kolo oč, Dí čí po é , Domy, Po é ní s udie, Po é ces o a ele. Pak na podzim 1917 sep imě znejlepších ěcí o jes Ces a ak a elem alinoleum, Klaun, linoleum, Toa- le a,109 Dí čí hla a, k esba, ýbo né, Sedící muž, podle k esby z[1]916 na podzim, elmi dob é, Námořník, slušné, o éž linoleu. Konečně k ánocům ak asi udělám řadu poněkud na u alis ič ějších k eseb, hla ně podle s a ších skic. Znich lepší jsou To á na, Domy, Nábřeží přís a ní aNa řece ( maje ku S ocko ě). Pokus namalo a olejem Sedícího muže selhal. Pak  oce 1918. Je oho zp u méně, neboť p o s ůj duše ní s a před od odem so a jsem mohl co děla .110 Vezmu o pod obně: Po é 104 Výs a a pomocného ýbo u— ýs a a p o podpo u s ádajících umělců za álky, slože- ná zpo o y zas upující ý a nické spolky jako Mánes, Umělecká beseda, Jedno a ý a - ných umělců apod. 105 S o .Teige, Ka el: K esba ( uš). Če en 1, 1918, č.11–12, s.174, 1.8. 106 Viz pozn.56. 107 VDie Ak ion byla publiko ána K ajina (dům se s omy), s o .Die Ak ion 8, 1918, č.27–28, s.357, 13.6. 108 Teige, Ka el: Landscha . Die Ak ion 8, 1918, č.29–30, s.385, 27.7.; ýž: Fede zeichnung. Die Ak ion 8, 1918, č.31–32, s.440, 10.8. 109 Vo iginálu epsáno nad řádek. 110 Od odo é ojenské řízení lednu 1918, edy době cholící s ě o é álky, bylo p o Ka la Teigeho pochopi elně silně auma izující záleži os í. 16.ledna si do deníku zaznamená- á p ůběh úředního od odo ého jednání, k e é mělo p o něho šťas ný, p o ože nega i ní ýsledek: „Dlouho jsem nepsal do deníku. Vzlých ěch o dnech jsem čekal, co budu moci [napsa ] k omu o osudnému da u, předem kalendáři za ženému. Anyní s ados í píši: neod eden. Byly o ě u zlé dny, poslední: málo jsem jedl, éměř jsem nespal, a šade ho- ečně sháněl p o ekci. Ch ílemi jsem ěřil, že není ůbec možno, abych byl ojákem, jin- dy jsem měl důkladný s ach. S ach, docela nehe oický, jak ád se kněmu přizná ám!!! Konečně přece několika posledních dnech jsem o dos i dobře snášel, nechci říci s a eč- ně, ale nap os o upě. A o mí nilo mé ozčilení. Nejho ší ch íle nicméně jsem p odělal po- slední noc apřede ším áno při loučení smamičkou. Ta íček šel se mnou, neboť ak mu OPEN ACCESS JAN WIENDL 251 ha le podle s ých seznamů, ynechám jen zcela ne ýznamné ěci. Po é ha lekýna, olej, ne o emné. K esby uší, obdobné ěm před ánočním. Jimi o iž začíná umne eakce p o i bezces nos i, k e é jsem se oci l, jda za Čapkem. Špálo i se něk e é líbily, hla ně K ajina sřekou, hnědou uší. Jó, ješ ě do [1]917 zapadá p ůmě ná Hla a muže. Nábřeží smos em, ak a el, zkaženo, anicméně se líbil Ho mano i. Roche s ouges, k esba, ba e né uše, ak a el, slabší. Pop sí (Sedící muž 1916–18), elmi dob ý ak a el. Hla a ženy, uše, slabé, Tábo ský měs ys ([1]916–18), uší, M . Samuel Fo - sy h, ak a el, ilus ace kmé p óze Sázka, pi omé. K ajinná s udie 1916–18, ak a el, dob é. Úno : De ek i , ak a el, slabé, Hla a muže (1917–18), ak a el, dob é! K ajina s ě ným mlýnem, ak a el, má nejlepší ěc ůbec! Bře!!! Vbřeznu jsem oho udě- lal íce, neboť jsem byl nemocen anechodil do školy. Je o Pop sí (Sedící muž), uší, Podolské cemen á ny, uší, na u alis ické, ZB áníka, Točník, k e ý bohužel aomy- lem yjde Če nu,111 neboť o jsem neměl nikdy úmyslu nabídnou i, poně adž je o p aslabé,— o jsou ě šinou ěci podle s a ších skic ana u alis ič ější. Též s a ší p ací je las ně Bělice ([1]916), k e á byla ep oduko ána Če nu.112 Není špa ná. To da um, k e é am je (lé o [1]917), neodpo ídá sku ečnos i. A šak o pa ří již do sou- bo u mode nějších ěcí. Domky ([1]917), Mos (1917), pak dob á T a ní Polní ces a, Mlýn, Měs o pa ří mezi k esby, k e é mají z láš ní áz; byl jsem spokojen, když jsem u o echniku ynašel, ale byla o jen slepá ulička. Zá iší je aké ako é. S ah, uší, Kolo á kář, uší, slušné, S omy, uší, Za humny, na u alis ické, Hla a muže, lino- leum. Pán, uší, p oblema ické, Č a (Kameničky), na u alis ické, ZPodskalí, slušné, S milo , dob é, Chalupy, Huť s .Eliáše, na u al., Dí ka [1]917, elmi dob é, Rudol o , slušné, P ažské zákou í, slabé. Za duben: Měs o, elký olej, škoda, že je nemožno jej ealizo a plně, Pán, olej, p oblema ické, Válco na, mod á uš— elmi dob é, Hla a po adil pan ada Jakubů, amamička měla přijí za námi. Tam a íček ješ ě ak icky s a- dou Jakubů p omlu il a zkázal po něm d . Klusáčko i, jenž je o něž členem měs ské od- odní komise. Na o éměř hned jsem šel kassen u [od odu],  ychlos i jsem do sebe na- lil láhe če ného ka e, k e á o něž, ak jako ciga e y máčené  umu aka lo a ská sůl a éž p ášek ‚Káli‘, jenž podle českého ynálezu musí nu ně zbudi příznaky plicního ka- a u— byla bez účinku. To še umne selhalo, jsem příliš zd á , sko o íce, než je mi libo. Za o p o ekce uKlusáčka, ady Jakubů aobecního s a šího Myslíka ungo ala znameni ě, ajak jsem se později do ěděl, byla o jedině ona, k e á mne zach ánila. Tam, na S řelec- kém os o ě, jsem již nebyl nik e ak dep imo án, byl jsem  ako ém obz láš ním s a u duše: ěděl jsem íce: iděl jsem, jak unguje p o ekce. Šel jsem kod odu sjinou desí - kou, než byla moje: iděl jsem, jak má legi imace je posuno ána z uky do uky, jak já jsem aké jaksi posuno án kmíře apřed od odního lékaře, d . Ma ko ského, Rusína, uk e é- ho se Klusáček asnad iKlika, k e ý nebyl komisi, přimlou al, jak en člo ěk p ohlašuje: Allgemeine… nich geeigne , až se konečně opě se ká ám se s ou legi imací, podepsanou majo em či ob š em, ojenským předsedou komise. Jak byla příjemná ces a domů! Jak ád jsem šel poděko a d . O ubo i, k e ý se upřímně— sice ma ně— snažil získa i mi ješ ě nějakou p o ekci, jak ád jsem oznamo al uHo mannů, že jsem š a sk ipl, akonečně jak bylo mi blahé psá i o om lís ky šem známým. Ajak chu nal oběd!“ 111 K ydání Če nu nedošlo. 112 Teige, Ka el: Bělice. ZTábo ska (Lé o 1917). Če en 1, 1918, č.6, s.84. OPEN ACCESS 252 SLOVO A SMYSL 32 muže, ak a el, dob é. Valdema Psilande ,113 slabé, olej,— Duben:114 K ajina, k esba užkou a uší— Ne eklo ě, příliš špálo ské. Slo o kTěho né ženě (ilus ace kMe - ce eauo i), slušné, Naše ila, na u al. Kolo á kář II., elmi dob é. Předměs í, uší, slabé, K ajina (h adisko), slabé, Hla a ženy, p ůmě né, Bělice, linoleum, dob é. Če - en:115 Na plesu: elmi dob é, Spící žena, Ležící žena, Zla ý ok 1917, K ajinná s udie [1]916, esměs slušné k esby uší. Pokud se ýká u eřejnění mých ěcí: k in ě jsem dos al cenu ze sou ěže De gu e Kame ad116 za ob ázek Nád oří malo aný uJa oše asi dubnu [1]914. Pak sex ě lis o- padu 1916 jsem odmí nu se s ým Ko no em z ýs a y pomocného ýbo u.117 Vbřeznu 1917 posílám do Ak ion mám u eřejněnu pe ok esbu Dubo ka118 a am éž budu mí ip ý s é Čluny přís a u.119 Vlé ě mi odmí li Lodice aLidi oho o ja a ze S u mu. Kon- cem lé a posílám do Ak ion s a é linoleum (S udie), k e é am yjde.120 Pak na podzim am éž linolea Ces a, Aёllo, Klaun aNámořník, ale jsou p ý příliš enká, než aby yd - žela isk. Dále Če nu jsem šes ém čísle měl s é Lodice aBělici.121 Ješ ě am budu mí Kos elík Oldřicho ci [1]916,122 K ajinu uŽeb áku, ak o elice slabou a elice mne o m zí. Omylem zal jsem ji ssebou kČapko i p o Neumanna— aona am naneš ěs í u ízla.123 Konečně am bude linoleum Mysli na jako příloha.124 Dnes jsem si o iž byl uBo o ého p o s é k esby— amlu il jsem sNeumannem. Říkal jsem mu, aby u Mys- li nu dal až po p ázdninách, neboť bych ji nemohl jí podepiso a jako přílohu. On mne zase elmi s dečně poz al, abych po p ázdninách zase mu něco donesl. Konečně Ak ion budu eď mí Mysli nu [1]917 pe ok esbu aMěs ys [1]917,125 obě elmi ajn ěci. Aposléze má nám edy Klika yda i pohlednice, kdež mám mí K ajinu (1916) aDí čí hla u (podzim [1]917). Tedy jsem měl u eřejněny 3 ob ázky, abudu jis ě b zo mí ješ ě 5 asnad éž ješ ě 4.Anyní konečně jsem unejdůleži ějšího, poně adž budoucího: Nyní op ázdninách, cí ím o dos i jasně, budu malo a již dos i pů odně. Budu ycháze přede ším z ěch o s ých ho o ých p ací: K ajina s ě ným mlýnem [1]918, Mysli na [1]917. Pop sí [1]916–18, Hla a muže [1]917–18, Zla ý ok [1]917. Ko no [1]916,126 K ajina (Řepo yje) [1]917, K ajina [1]917, uší, Lodice [1]917, uší, Měs ys [1]917, uší, Kond ac 113 Vo iginálu psáno Waldema Psylande . 114 Vo iginálu pod ženo lno kou. 115 Vo iginálu pod ženo lno kou. 116 Vý a ná sou ěž německého ýdeníku p o mládež De gu e Kame ad, k e ý založil Wilhelm Spemann. 117 Viz éž pozn.104. 118 Teige, Ka el: Landscha . Die Ak ion 7, 1917, č.11–12, s.144, 17.3. 119 Teige, Ka el: Zeichnung. Die Ak ion 7, 1917, č.13, s.147, 30.3.; k esba sice ohlášena zá ě- ečném seznamu, čísle ale ep odukce není publiko ána. 120 Teige, Ka el: Landscha . Die Ak ion 8, 1918, č.27–28, s.357, 13.7. 121 Teige, Ka el: Bělice. ZTábo ska (Lé o 1917) (k esba). Če en 1, 1918, č.6, s.84, 16.5.; Lodice (k esba). Če en 1, 1918, č.6, s.94, 16.5. 122 Teige, Ka el: K esba. Če en 1, 1918, č.11–12, s.174, 1.8. 123 K esba Če nu u eřejněna nebyla. 124 Teige, Ka el: Mysli na (lino y ). Če en 1, 1918, č.17, s.241, 7.11. 125 Teige Ka el: Landscha . Die Ak ion 8, 1918, č.29–30, s.385, 27.7.; ýž: Fede zeichnung. Die Ak ion 8, 1918, č.31–32, s.440, 10.8. 126 Vo iginálu epsáno nad řádek. OPEN ACCESS JAN WIENDL 253 ([1]915–16), ZPodskalí, uší, d uhé řadě pak: Bělice [1]917, uší, Kos elík Oldřicho ci, uší, Dubo ka, pe ok esba [1]916, Týnice (Měs ečko na řece) [1]917, Flašine ář [1]918, Křečo ice— (K ajina skos elem [1]917), Válco na [1]918, Rudol o , uší, To á na, uší, Láska [1]917, Dí čí hla a [1]917, Dí ka 1917, P obuzení [1]917, Klaun [1]917 e c. 23. neděle127 Ten o ýden mi byl elice o a ný. 24. pondělí Den ješ ě hnusný. Jen s učně: jeho ysokoblaho odí pan c. k. ládní ada Jan Ša á- nek při udílení ředi elské dů ky p o s á ku na ná odní s á ek 1.máje— os ědčil se bý i opě se ilním, bezpá eřným apodlým.128 25. ú e ý Nic— nudím se!! O a uji se!! Chys ám se na p ázdniny. Vydání mám ob o ská, jen co dá člo ěk za ba y— linoleum yjma malé zo ky ůbec není!! ČERVENEC 1918 VNEVEKLOVĚ129 1. če ence P ní dny Ne eklo ě byly dny uklízení— oškli é dny o jsou, než se udělá pořádek. Ale přece jsem i nich p aco al. Ješ ě če nu edy jsem udělal II. s a k esby: Na plesu aII. s a K ajiny s ě ným mlýnem. Ta, ač elmi pěkná, nezdařila se mi ak, jak jsem očeká al. Někdy ji zase musím zkusi . Dnes jsem udělal Mysli nu ak a e- lem. Nedopadla éž podle mého ch ění, ale je o přece elice dob á ěc.— Mimo o musím napsa , že už je sehnáno he ec o p o Čapko u H u lásky osudnou.130 Gilles— Zam azil, T i alin— B ožek, D . Mo e— Pechač, Sca amouche— Ga kisch, B ig- hel la— P okop, Isabella— sl. Ma ko á, Ze bine— sl. Hlá ko á. B ighella aZe bine jsou obsazeny šak elmi nouzo ě. Za o zcela jsem spokojen, aani ne jen zhe eckých dů odů, se sl. Ma ko ou.131 Je o ý ečné enko ské dě če, ne sice in eligen ní, a šak elmi chy é. Tako á dob á, ži oucí [přešk nu é neči elné slo o] husopaska o je. Nabízeli jsme o iž oli Isabellinu sl. Šk o o é, což bylo by ješ ě lepší; a šak mi řekla, že odjíždí bohužel koncem če ence do Mělníka. 127 Vo iginálu pod ženo lno kou. 128 S o . éž pozn.27 a35. 129 Zápisky jsou součás í školního linko aného seši u nadepsaného „Deník [ o iginálu pod- ženo mod ou uší], / Če enec, s pen, září 1918 / Ka el Teige / Ne eklo [1]918.“, obsa- hujícího zápisy zče ence až p osince 1918. Ro něž nadpis s ánky Če enec 1918 Ne- eklo ě je o iginálu pod žen mod ým ak a elem. Tex záznamu z1.če ence je— na ozdíl od šech os a ních, psaných uší— psán obyčejnou užkou. 130 Lásky h a osudná b a ří Čapků, napsaná  oce 1910 apop é publiko aná Lumí u 1911 žán u komedie dell’a e, je ypem lido ého di adla. Iz ěch o dů odů byla čas o dá ána ocho nickými soubo y. S o . éž pozn.81. 131 Souslo í „se sl. Ma ko ou“ epsáno nad řádek. OPEN ACCESS 254 SLOVO A SMYSL 32 2. če ence Dnes p ší celý den. Č u Š ámka132 apřekládám Moliè o u ak o ku Médecin olan ,133 jež se bude h á zá o eň sČapky. 3. s ředa134 Dnes dopoledne jsem malo al menší ak a el: Měs ské zákou í aodpoledne jsem udě- lal ě ší ob az Domy. Snad o nejsou p ablbé ěci— snad, ale ne ěší mne o příliš. Ve- lice je o zdáleno od oho, jak si předs a uji, že má ob az ypada . Velice blízký za o je omu, uším— en Vě ný mlýn. Vše je o boles né ápání, a še a še, jen ne nají i sebe— což exis uji ůbec! Sebe jsem dosud ob ázcích elmi málo upla nil. Ak omu šemu ješ ě má s a á ada: úžasná nespolehli os au ok i iky. No, os a ně y o ob azy, jako Měs ské zákou í aDomy, jsou jaksi jen edlejším, odklizo ým p oduk em. Chci uděla několik hla ních ěcí, asi  om žán u, jako je Mysli na. Blížím se již íce než ok podi ně ko ismu,135 při om šak hledím za něčím zcela no ým, očem uším, že bude e opským no ým uměním. Ne ím o šem, co se za ím jedná e F ancii— Ně- mecku je dekadence kumš u úžasná abojím se, že unás, yjma Špály asnad Z za ého, éž. Co bude o no é? Bude o „p yč od kubismu“? Vpods a ě snad nikoli , neboť duch u bude po álce zcela kubis ický s ě ě, íc než kdy jindy. Neboť budou zde no é, ak i ní, s obodné ačino odé epubliky, socialismus asp á ně o ien o aný ame ika- nismus. Tedy o bude [šk neči elného slo a] opě ako ý hlučný amnohohlasý „sa- lu au monde“,136 o no é umění. Vždyť idíla ážných umělců, pokud ím, kon on o- ána s álkou, s ala se naopak ješ ě p ononco aně mode nější— důkazem oho jes například elice mode ní báseň Š ámko a: Ces a zRombonu šes ém čísle Če na,137 mnohé básně Neumanno y, a i oba, ač elmi mode ní básníci, jsou přece jen ze s a ší gene ace— nepa řejí ani k„s ejcům“ (Čapko é, Ba oš, Ho man, Špála e c.)138— na- ož knám. Za o šak je dílo— hla ně malířské— Jos. Čapka álkou, o šem álkou hin e landu,139 poněkud dezo ien o áno. Jeho Žeb áků si sku ku nemohu mnoho ceni i.140— Apři om šem bude o no é, sku ku no é umění. Nebude-li o kubis- mus, bude o nebude o jis ě ná a kněčemu bý alému. Kubismus a u u ismus, čás ečně ineoimp esionismus aněco zexp esionismu jes základem dnešní o by. 132 Může jí obáseň Ces a zRombonu, publiko anou 6.čísle Če na ( iz pozn.57) ze sbí ky Spla (1916). 133 Moliè e: Le Médecin olan (1645), aška Moliè o y kočo né společnos i, česky přeložená až oku 1919 Ka lem M.Klosem jako Lé a ý lékař. Teigeho překlad se nepodařilo dohleda . 134 Slo o „s ředa“ da aci psáno o iginálu obyčejnou užkou. 135 O ismus, éž o ický kubismus, jde opojem, k e ý byl umění pop é uži  oce 1912 ancouzským básníkem Guillaumem Apollinai em, k e ý ak cha ak e izo al malby Ro- be a Delaunaye, jež připodobnil kbájnému an ickému h dino i O eo i, básníku, sym- bolu p olínání ůzných uměleckých d uhů. 136 „Salu au monde“— pozd a s ě u, ci á zWhi mano ých S ébel á y. 137 Viz pozn.57 a132. 138 Míněna gene ace Osmy aUměleckého měsíčníku, popř. spolku Umělecké besedy— Koliba. 139 Hin e land— zázemí. 140 Žeb áci— sé ie lino y ů z oku 1918, kde Jose Čapek zachy il lidi na ok aji společnos i; p áce znikaly od oku 1916 sou islos i se společenskou si uací době álky. OPEN ACCESS JAN WIENDL 255 Apři om De ain, F iesz, Rousseau, Seu a !!! Mimo y d a ob ázky jsem udělal ná h na kolo o ání linolea: Mysli na. Byli jsme léká ně. Zdá se,— ješ ě šak ne de ini i ně, že se mi poš ěs ilo [šk neči elného slo a], že sl. Mařenka141 bude h á Moliè o i.142 4. č ek a5.pá ek143 jsem144 docela byl nemocen, a o chřipkou— nikoli španělskou,145 jak bylo by o ča- so é aexo ické, docela důkladnou ap ozaickou chřipkou, k e á mne důkladně o iž po ý ala. Vpondělí jsem se nas ydl po koupání. 6. sobo a Dnes je mi již lépe, s al jsem zpos ele. Před čí em přijel a íček zP ahy. Psal mi Honza Š anc apřišlo mi 3.číslo S u mu.146 Je am jedna k esba Fillo a,147 s ále ješ ě pi- casso ská, a ak se nezdá, že by se p. Filla byl aké ak „pře odil“ jako jeho pp148 ko- lego é, Beneš, K a och íl e c. Ta k esba, ačkoli dos i nezáži ná aslabá, je přece jen nejlepší zcelého čísla a ůbec snad le ošního očníku edle jednoho, éž jen p os řed- ního F.Lége a.149 10 7.neděle150 Jsem již zd á , a šak úžasně zesláblý. Dopoledne jsem s á il na ynku— abyl jsem éž sE.Ga kischem o icielně jaksi— poz a apožáda sl. Ma ii Puch o ou. Neod- řekla, anejen o,— – slíbila, že odpoledne přijde na p ní zkoušku, kamž sku ku se dos a ila; jenom učinila še zá islým na s olení— maminčině!! To o šem dou- ám není ak zlé, apokud znám sl. Puch o u, ch ěla i  om h á i di adlo. Je poněkud uličnič ější apok oko ější, než aby její poslední ins ancí byla maminka, k e á o šem s é do olení dá,— a šak slečna, a se p á na do olení kdesi zcela jinde.— Jsem ád, že h aje, je elmi ipná ahezká, k ásný exemplář s oři elů adokonalá uličnice [šk d ou neči elných slo ], což je důleži é— a šak čím o, že le os nemyslím ak— „zeleně“ jako snad loni apředloním. Že ona je— jaksi „zaopa řená“? To jis ě niko- li , oho bych se so a lekal anepřekáželo by —. Jsem snad íce ybí a ý, ne ím, ale ak, jak jsem dnes, jsem nap os o neschopen nějakého zamilo ání ane ím éž eď nic ohladu. Byly dny, hla ně le os P aze, kdy byl mi ozho o , někdy i ak směšně ne- 141 Ma ie Puch o á. 142 Viz pozn.133. 143 Další zápisky psány obyčejnou užkou. 144 Vo iginálu ex ýjimečně následuje za da ací. 145 Na ážka na epidemii španělské chřipky, agicky se šířící ehdejší E opou, lis opadu 1918 jí podlehl např.český malíř a eo e ik Bohumil Kubiš a. 146 De S u m 9, 1918, č.3, yd. 15.6. 147 K esba Emila Filly Zá iší slah í je na i ulní s aně časopisu, čísle pře ážně dře o y y alino y y Ma ie Uhdeno é, Hanse Ma ise-Teu sche, Geo ga Sch imp a aj. 148 Zk a ka p o slo o páni. 149 Teige míní zřejmě k esbu Ak ancouzského kubis ického malíře Fe nanda Lége a (1881–1955) z2.čísla S u mu očníku 1918. 150 Vo iginálu za da ací ykřičník. OPEN ACCESS 262 SLOVO A SMYSL 32 23. ú e ý Dnes jsem namalo al ak a el. Ne ím ješ ě, jak ho nej hodněji naz a . Buď Na ná si, nebo S omy na ná si či Ná es se s omy. Je o dos i slušné, ale nic pěkného az láš - ního o aké není. Anení o ani Špála, ani nikdo jiný. Mlu í z oho poněkud o šem De- ain, ale zase sou isí o pěkně sChalupami, Cemen á nami, S omy na s ahu, Vza- h adě, Soum ak e c. 24. s ředa Diem pe didi.176 Dopoledne jsem se p o álel na pos eli aodpoledne jsem mazal ka y, ma jáš ac ička, ah ál jsem kla í . Č u Hebbelo y básně aJudi u— amohu říci, lek- u a ěch o knih přip a í člo ěku přešťas né ch íle —. Dnes na eče je zkouška na b a y Čapky.177 25. č ek Dnes jsem namalo al ak a elem Vě ný mlýn a o éž nak eslil uší. Oboje, hla ně a k esba, je dos i slabé. Č u ůzné k á ké no ely, jako Vild ac, Me ce eau, Bloy, Thee , Cha les Louis Philippe ajiní. Vnoci na dnešek měl jsem elice zma ený ap a- z láš ní sen. Zdálo se mi, že jsem byl ob o ském di adle, jehož hlediš ě, dos i če né, připomínalo spíše jakousi zasedací síň pa lamen u. Také jsem am poznal mezi publikem Masa yka aZah adníka sKlo áčem. Seděl jsem ěsně up oscenia nap a o, kde nebylo ůbec lóží; še yhlíželo ak jaksi m ě ne os né anepříliš kusné. Vy ažení opony jsem ne iděl. So a jsem ob á il s ůj z ak zpozadí hledi- š ě na scénu, uzřel jsem předs a ení již jakoby ozeh ané. Veliký he ec eci o al monolog. Byl če ně oděn, sob o skou če nou maskou. Poznal jsem něm Vyd u od Vinoh adského di adla, řebas že se mi zdálo[, že] je kus h án cizí řečí, nejspíše je o německá scéna. Po monologu se něco dálo, něco elmi pes ého ap o oči ozma - ného ajaksi bezkon u o ého. Pak onen če ný he ec napomenul obecens u [ne- či elný znak] jakéhosi bu žuu, k e ý y ale ahloupě mlu il a y ušo al os a ní. Na o se chopil ob o ského oš ěpu, donquijo ského,178 apoznal jsem au ědomil se, že je o nějaké d ama oDon Quijo o i179 ( eminiscence na Dyko o Zmoudření180— p a děpodobně).181 Zá o eň jsem zaslech hlasi ou hudbu azpě , zazní ající bůh í odkud, ale jis ě ne zo ches u, jehož u ůbec před je iš ěm nebylo. Azačly nějaké biz g o eskní h y, na j[eji]chž p ůběh se nepama uji. Jen ím, jak up os řed oho o dění s anul onen če ný he ec suž ob o skou ak ásnou ženou, zahalenou běloze- lený řasna ý plášť s uká y, k e ý jí sahal až po ko níky nohou, nahých sandálech 176 „Diem pe didi“— P oma nil jsem den. 177 Judi a— agédie Ch is iana F ied icha Hebbela, napsaná 1839, p emié a 1840, po ažo á- na za jeho nej ýznamnější dílo; „zkouška na b a y Čapky“— s o .pozn.130. 178 Vo iginálu psáno „don Quicho ského“. 179 Vo iginálu psáno „Don Quicho o i“. 180 Dyk, Vik o : Zmoudření Dona Quijo a (1913, p emié a 1914). 181 Vo iginálu Teige zcela ýjimečně použil h ana é zá o ky. Jelikož použí áme h ana ou zá- o ku p o označení edičních pisků akomen ářů u ni ř o iginálního ex u, pů odní h a- na é zá o ky  om o případě měníme na kula é. OPEN ACCESS JAN WIENDL 263 a. Onen če ný he ec p omlou al kní cosi emným amálo s ozumi elným hlasem. Pa ně yz ání kspolečné182 účas i na na ěch o di ných ejích ah ách. Žena s o- lila Tu apodá ala mu nadzd iženou paži, aby na ni připjal jakousi pásku, obdobnou hodinkám na uku, neb pásku, jakou nosí ají h áči lawn- enisu. Zá o eň zd ihla poněkud hnu ím úžasně spanilým ajemným d uhou a, p a ou uku, a ím oze řel se jí dlouhý její plášť na nahém ěle, k e é se obje ilo p uhu d ou po e ikál heb- kého ao namen o aného jeho ok aje. Ty o e ikály splý aly sjejích amen p á ě přes bledě udé pupence přek ásných p sů dolů. A  om o p uhu zářila bělos je- jího masa, lnila se její h uď snepříliš ma kan ními ap sy, klenulo se její břicho as ě lo ak di ně abs ak ní ařekl bych imaginá ní, nesku ečné plazil lnilo se po její kůži okolo pupku as ékalo odopádem přes k ásně u ářená s ehna, kolena ah holeně jejích zcela ksobě při ažených nohou. Apod klenbou břicha je ila se ozkošná ma os sd obnou ýhou pohla í. Tak s ála u sče ným he cem nějakou ch íli, pak se objali, on pohleděl do její usmě a é áře ado emné žlu i lasů— adali se do s ředu h ůe , anců a ejů. Tu nebylo opě idě i již kon u . Jen pohyb bez a ých, pes oba e ných plošek amezi nimi se občas mihlo cosi plas ického a ozezna elného, jako mužská uka  ma ém uká ě až po loke , jako z ažená jako kpři p nějakém kon enčním anci, jindy necelé obličeje, nahý ženský p s, oz- houpaná ňad a mod é haleně. Čím se děj a še, co bylo p o oči, s á al zma enější, ím dů azněji as ím ě ší ý aznos í zněla smu ná hudba— sym onická— neboť přicházela odjinud než dění na scéně, kde jsem nepozo o al kulis, a ozmáhala se jaksi na úko d ama u, ch ějíc je snad ůbec pohl i i. Na je iš i eje neus á aly, na- opak, aly ěčně, a šak já jsem z olna ěno al šechnu pozo nos [neči elné pís- meno] hudbě, jež zaplnila šechen p os o , hlediš ě, anapjala a jakousi ma ou ne anep odyšnou kůži přes če ná záb zjednoho záb adlí balkonů na d uhá. Takže exis o ala u samojediná, hlediš ě pozbylo s ých ozmě ů apřede mnou nebyla než nehmo ná če ň na šechny s any. Tance, k e é na je iš i snad neus aly jása — já onich ne ěděl. Ahudba přes ala bý i již hlasem houslí, iol, lesních ohů, čel a u- bek— byl měnila se mí ně a emně, aslyšel jsem ak isíce duší, slyšel jsem několik nesou islých slo [neči elná přešk aná slo a] álky, ji[přešk ané neči elné slo o] lidská ajakoby po ě či á183 ář shlíží na m é lány sí o ě žlu é země. Vzlyk mi- lionů ojáků. Sm člo ěka.— Není— — Není yloučeno, že by se o dalo slušně zp aco a li e á ně: měl bych se aspoň oho chopi — je o jen s éblo sice, a šak ijá nejsem íc než onoucí— při mém [přešk ané slo o] nedos a ku in ence— a ů- bec snad šech li e á ních schopnos í a loh— 26. pá ek Udělal jsem linoleum malé ados i slabé: U ody. Veče byla zkouška na Čapky apak na Moliè a. Ta začala až ½ 10 abyla p o áděna za s ě el— 2 s íček!! Pak ješ ě jsme šli, asi 11 hodin, šichni si zazpí a na Hříš ě ana chis ické písně. Psal mi Š ulc. 182 Slo o epsáno nad řádek. 183 Slo a „jakoby po ě či á“ epsána nad řádek. OPEN ACCESS 264 SLOVO A SMYSL 32 27. sobo a Psal mi— Rückl. Nic. Diem pe didi.184 Nemilá pauza mé p áci. Neboť je mnoho s a os í sdi adlem. Žádos i ex p og amu je již zaslán do Benešo a.185 Veče byla zkouška na „Čapky“. 28. neděle Dopoledne nic, nuda. Odpoledne ces a smladou společnos í na cand bál do S an- ného186 na pouť. 29. pondělí187 Dopoledne jsem si naškicl malinkou ěc. Budu o om co nejdří e p aco a . Mám éž ob o skou chuť psá p ózu, cí ím, že bych přece jen něco s edl, řebas by o snad bylo jen— jaksi souk omé, subjek i ní, že by si o iž nikdo jiný snad zcelku oho nic ne yb al, jen p á ě několik podařených či méně podařených de ailů. Ale ať. Ne- jsem spiso a el, anemohu napsa i dob é ěci, poně adž neo ládám mé ie , řemesl- nou s ánku li e a u y, ale přece jen cí ím elikou ouhu psá , řebas jen sobě s ozu- mi elné ěci,— ale psal bych ád. A sku ku, kdy na o nemám. Apřece jsem dnes ani nemalo al. Byl jsem nějak ospalý. Apak, zima na komoře. Jes s udený den, ako ý, ojakém p a í Rena d Po ídkách zpří ody,188 že je us řižený na obou koncích. Vše je dneska podzim. Ik ě iny za okny mi poz olna adnou. Na eče psal jsem Š ulco i aČelako skému, jenž mi poslal če a lís ek. Přišla mi no á Ak ion. Číslo 29/30. Je o Sonde he Jose Ebe z aněk e é k esby mají op a du jis é k ali y, za o šak y dře- o y y jsou slabší. Li e á ně am není celkem nic. Polemika sWaldenem ze Š u mu. VInhal de o igen Numme idím, že jsem am měl ep odukci k esby. Je am: Ka el Teige: Landscha .189 Ten seši se šak z a il na poš ě, já jej nedos al —. Veče zkouška na Moliè a. Předem Přemýšlím, co h á i d uhého. Musí o bý něco lehčího, a šak přece elmi mode ní. Kdybychom jen dispono ali slušnějšími deko acemi! Mí i zá- ěso é deko ace, nebál bych se h á i u Ve hae eno o S í ání!!190 To bylo by od ážné. Jinak edy béřu ú ahu: Š ámek: Lé o, [přešk ané slo o], Če en, Dyk: Smu eční hos- 184 „Diem pe didi“— p oma nil jsem den. 185 P o u edení di adelní inscenace po řebo aly di adelní soubo y zajis i nezby ná po olení, k e á udělo al pa řičný ok esní úřad, zde edy úřad Benešo ě. Pos up byl zp a idla ako- ý, že di adelníci museli nejp e zasla okolko anou žádos opo olení, níž bylo u edeno da um amís o konání; pokud šlo odi adelní h u, ak její náze , případně i ex (s o . éž Wöge baue , Michael— Píša, Pe — Šámal, Pe — Janáček, Pa el (eds.): Vobecném zá- jmu. Cenzu a asociální egulace li e a u y mode ní české kul uře 1749–2014. Academia, P a- ha 2015). 186 S anný— obec nedaleko Ne eklo a. 187 Uda ace o iginálu čá a mod ým ak a elem. 188 Rena d, Jules: Po ídky zpří ody (His oi es na u elles, česky Mode ní biblio éka, P aha 1912). 189 Teige, Ka el: Landscha . Die Ak ion 8, 1918, č.27/28, s.357, 13.7. 190 Ve hae en, Émile: S í ání (Les Amb es, 1898, česky 1905, kolek i ní d ama), spolu se sbí kami Přeludné k ajiny (1893) aChapadlo i á měs a (1895) oří ip ych z .sociální poezie. OPEN ACCESS JAN WIENDL 265 ina, Posel, P emié a, Epizoda, Ba oš: Souboj, Hilbe : Pěs , Psanci, Vina,191 nebo něco uského ealis ického. Není bez li u na o ch ění něco ješ ě h á a okolnos , že s ým s ykem čas ým se sl. Puch o ou míním dobý i pozice K.Ond áka, přičemž si o šem nechci  é pozici ak nai ně počína i jako on. Tu pozici, ale až po doby í, pak slehkým s dcem přenechám komukoli jinému, řebas opě jemu,— je dob á ak na jedny p ázdniny ados . Os a ně ani ehda nepokládal bych ji za ýlučně s ůj maje- ek— má na ní p á o [neči elné písmeno] ijiný, neboť sl. Puch o á je sku ečně elmi hezká, že je ji p o jednoho škoda.192 Ale Ond ák má elmi hloupé azas a alé názo y, kdež o já jsem libe álnější.— K.Ond ák již nyní přemýšlí snad na konce: s íčky, pá- e , s a ba, kř iny. B !! Kde se přemýšlí ak o, o není příliš kusné. Os a ně jejich známos i je mnoho zařízeno podle kusu Ond áko a, jenž sku ku má gus o obchod- ního pří učího apřepja ého ok esního k asa ce, jímž aké jes —. 30. ú e ý Namalo al jsem ak a el To á na— snad není o ak slabé, ale spokojen nejsem. Mu- sím se konečně jednou pus i do ěch s udií podle pří ody, snad o přinese mi nějaké os ěžení aoži ení. 31. s ředa Dopoledne nic. Odpoledne byla unás sl. M.Puch o á. Byla éž asi ¾ hodiny mém po- koji, kdež jsem jí ukazo al ob ázky. Můj pos up p o i ní, esp.p o i Ond áko i  elmi pěkně pok ačuje. Anejzajíma ější je, že ona se ůbec neb ání aú oky ůbec neod áží. Myslím, že iona se mnou již něco obmýšlí, jako já sní. A o asi p o o, že si sní ip o i ní [přešk ané slo o/slo a] dos chy ře počínám. Zcela jinak, než je Ne eklo ě z y- kem. Neříkám jí, jak je pů abná aspanilá, jako říkají Ne ekláci. Příliš ipně ba i se sní éž nejde, neboť c’es e udi ion e la cul u e qui manquen à elle.193 Ale zdá se, aje o éměř jis o, že do konce lé a si uaci Ond áko u jejím os dí ak důkladně pocu- chám, že bude en mí zimě dos p áce si ji zase z es au o a . Ale eď již, když jsem las ně ani akci u nepočal, mám již jis ou kořis zní. Slečna Puch o á sama osobě ho oří zcelého našeho he eckého ensemblu nej íce194 se mnou, chce h á i d uhém předs a ení, k e é ješ ě zamýšlíme, a o asi Š ámko o Lé o!, děkuje mi ždycky elice řele za půjčení knih, jako Záři é hlubiny, K akonošo a zah ada, Če en, Osyka Š ám- ko a195 e c. I ýbě ěch knih, k e é jí p á ě půjčuji, je endenční. Konečně edle ji- ných pří ě i os í, k e é p o mne nachází ak e é já zpoli iky ne ždy oplácím, li uje 191 D ama a F áni Š ámka Lé o (1915) aČe en (1905), Vik o a Dyka Smu eční hos ina (1906), Posel (1907), P emié a (1905), Epizoda (1906), Jana Ba oše Souboj (1917), Ja osla a Hilbe a Pěs (p em. 1905, pů odně 1898 snáz em OBoha), Psanci (1899) aVina (1896). 192 Teige byl  é době č enářem knihy Cha lese Albe a Volná láska, k e ou spolu sBaudelai o- ými K ě y zla aŠaldo ými Boji ozí řek po ažo al za ři klíčo é knihy s ého s ředoškolského mládí. Volná láska yšla česky pop é  oce 1910 P aze edici Knihy Če na p ažském y- da a els í No o ný aPříhoda překladu S.K.Neumanna (pod pseudonymem Pe Pohan). 193 „[…] c’es e udi ion e la cul u e qui manquen à elle“, česky „[…] ím, co jí chybí, je zdě- lání akul u a“. 194 Slo o epsáno nad řádek. 195 Š ámek, F áňa: Osyka (1912, soubo no el), iz éž pozn.68. OPEN ACCESS 266 SLOVO A SMYSL 32 elice, že já ne ančím anechci anči : p ý by se mnou ak áda ančila. Je idě , že má akce nebude bezúspěšná. ŘÍJEN 1918 1. ú e ý No ý ži o si slibuji en o měsíc. Neboť a d uhá polo ina září— o bylo něco příše - ného aoha ného. Co se ze mě s alo? Nejbohapus ší lachal až anil, elikolepý pepík alenoch! Nic neuděla ! Tak k ás pánu bohu čas! Vi a b e is, a s e o longa.196 Můj ži- o zde, P aze, můj ži o mezi lidmi, kon ak slidmi— nějak mne y huje od p áce. Jsou u silné impulzy někdy, ale nezp acuji je, a šak daleko spíše še pus é abanální. Chys ám se na ob azy ak esby, k e é neudělám, chci psá p ózu, k e ou nepíši ane- napíši— můj bože, můj bože! Mnohým je inna škola… je o ničemné o upo ání se, ěžko snesi elný je ipři mém nicnedělání adůsledném igno o ání školy. Š ěs í, že je o poslední ok. Ale co po om. Také oškli á o ázka,— přemýšle i, kjakému zaměs nání apo olání budu odsouzen— ale nechme jí, není snad p oza ím aku ní. Moje dni Ne- eklo ě byly snad jako řada eleg a ních yčí— ak šly p ázdně za sebou— snad, ač říkám si, že omu ak nebylo, mnohem k ásnější byly,— ale u byly aspoň p ázdné ana mně bylo, abych je s ou p ací yplňo al. Ale zdejší dny, co by še mi mohly přinés i! Ani ne ím, zdali íce než dni enko a, ozhodně šak něco jiného: ale jdou mimo mne, do ýkají se mne, po naléhají, zá o eň šak ozp ylují a říš í. Můj den je zm ělé do- poledne školy— apak říšť ch il. P ocházka, lek u a, ho o spřá eli alidmi, en- dez- ous, di adlo, ka á na: oť agmen y dne az acených hodin. P áce!!! Malo ání!! Akdyž am ješ ě k omu še o, co jsem kdy namalo al, je ak, ak směšně nepa né, ilig ánské ap ázdně o malis ické. Plno chyb anezmoženo. Těch několik na u alis- ič ějších k eseb je op a du bez chyb— o do edu. Ale co o je?! Tako é hnidy! Tako é nuly! A ážnější a ěžší ěc— [d ě ob ížně či elná slo a]. Cí ím o— aje o s ašné. — Dneska byl jsem di adle na Hilbe o ě Falkens einu.197 Je o k ásná ěc, přes několik chyb,— hla ně na konec. 2. s ředa Mlu il jsem se Š ulcem aWachsmannem. UWachsmanna jsem iděl no é jeho ěci— má k ásné ak a ely ze Sáza y azOndřejo a, hodně ýbo ných k eseb. 3. č ek Ve škole boje p o i pi omému popo i— Růžičko i, budou mí i zí a doh u uK o- páčka. Nemám o šem chu i nějak se poháda , neboť je o zcela ma né. K opce nelze ani přes ědči i, ani po azi , nedá se sním o iž mlu i . Byl jsem si uČapků ypůjči Uhdeo a Hen i Rousseaua as uduji o.198 196 „Vi a b e is, a s longa“, česky: K á ký je ži o , umění ěčné. 197 Hilbe , Ja osla : Falkens ein (his o ická d ama opě i dějs ích, p em. 1903). 198 Uhde, Wilhelm: Hen i Rousseau. Eugène Figuiè e, Pa is 1911. OPEN ACCESS JAN WIENDL 267 5. sobo a Byl jsem na schůzi dů ě nického sbo u Mladé české in eligence socialis ické.199 6. neděle Nak eslil jsem: Plache ní loďky. 7. pondělí Komo ní hudba, na p og amu ýbo ný Glazuno apřek ásný D ořáků k a e Es-du . Psal mi S anec. Píši Honzo i Š anco i.— Č u Aischylos: De ge essel e P ome- heus.200 Vno ém čísle Če na je k ásné Wachsmanno o linoleum: Dáma man ilce aoškli á k esba Konůpko a. Li e á ně je am slušná báseň Vladyko a, hezká p óza Vanču o a, dále pok ačo ání Bubu zMon pa nassu aNebeského eseje. Konečně d a ýbo né články Neumanno y.201 8. ú e ý Dnes jsem měl zase d uhou hodinu piána.— Mlu il jsem sKlikou. Říkal, že yměřil špa ně š oček, udělali ho Polyg a ii příliš eliký ane ejde se na pohlednici. To iž en od é K ajiny, 1916, ap o o musím mu přinés no ou nějakou k esbu,— po ídal, že oho š očku příleži os ně použije, že ydá nějakou očenku, nebo ak něco. Byl jsem odpoledne uWachsmanna— ukazo al mi s é ná hy, jimiž se zúčas ní sou ěže A ě- lu.202 Jsou o elice pěkné ěci— měl by jis ě eliké naděje aná oky na cenu. 199 To o sd užení se dosud nepodařilo speci iko a . Podle šech indicií, podobně jako uspol- ku Česká socialis ická in eligence (s o .pozn.223), se šak jedná ojednu zak i i sou- isejících se snahou le ico ých s an obsáhnou z láš ě na sklonku álky azejména po álce s ou členskou základnou co nejši ší spek um soudobé společnos i, edy nejen děl- nic o (s o .p o příklad článek In eligence do s any! sociálnědemok a ickém Hlasu lidu z20.11.1918, č.94, s.3). Mladá česká in eligence socialis ická, ojejíž schůzi dů ě nic- kého sbo u/ ýbo u (s o .pozn.216) Teige píše, je edy nejspíše sd užením znikajícím  ámci Českoslo enské s any socialis ické, založené březnu 1918 na základě spojení sociálních demok a ů, ná odních socialis ů, ana chokomunis ů adalších menších poli- ických subjek ů na le ici, o ganizo ané p á ě na základě sbo ů dů ě níků, kde byla ze- jména zpodně u ná odních socialis ů ěno ána z ýšená péče (nejen) s anické mláde- ži, s o .např.ak i i y Ús ředního ýkonného ýbo u [socialis ické] mládeže, s anického sek e a iá u českoslo enského socialis ického s uden s a, sídlícího na podzim 1918 na p ažském Václa ském náměs í č.42, apod. 200 Česky Upou aný P omé heus. Nákladem České akademie císaře F an iška Jose a p o ědy, slo esnos aumění, P aha 1914. 201 Wachsmann, Alois: Dáma man ile (lino y ). Če en 1, 1918, č.15, i ulní s ana, 3.10.; Ko- nůpek, Jan: Obje í (k esba). Če en 1, 1918, č.15, s.209, 3.10.; Vladyka, L.P.: Píseň. Če en 1, 1918, č.15, s.206, 3.10.; Vanču a, Vladisla : Ráj. Če en 1, 1918, č.15, s.205–206, 3.10.; Phi- lippe, Cha les-Louis: Bubu zMon pa nassu (7.díl). Če en 1, 1918, č.15, s.206–208, 3.10.; Nebeský, Václa : Duch a o ma mode ního umění (3.díl). Če en 1, 1918, č.15, s.212–214, 3.10.; Neumann, S.K. (Ci is Bohemicus): Rusko alux ex o ien e. Če en 1, 1918, č.15, s.203–205, 3.10.; ýž: Nezd ořilé ho o y sk i ikou III. Gamma čili dob á ůle. Če en 1, 1918, č.15, s.208–211, 3.10. 202 Významné sd užení českého uži ého umění adesignu, působící le ech 1908–1935. OPEN ACCESS 268 SLOVO A SMYSL 32 9. s ředa Klika mi aWachsmanno i dal o isky našich š očků— mém případě é K ajiny 1916 aDí ky na plesu. Ta Dí ka na plesu se Wachsmanno i nej elice líbí, snad nejlépe ze šech mých k eseb. Mís o é K ajiny dal jsem Kliko i p o pohlednice k esbu Dům ho ách. 10. č ek Vče a byl unás pan d . Oldřich Flégl, jenž je P aze na do olené. Půjčil mi i alské— las ně české le áky. 12. sobo a Ka el Vaněk dal Kliko i pě k eseb p o ýbě p o pohlednice. Jsou o šak bohužel elmi slabé ěci. Přeče l jsem Ge cena: Zonoho břehu,203 pak č u Ha d : Ninon on Lenclos.204 13. neděle Nic, pá ek— uším— jsem udělal ak a el: Milešo , k e ý se Wachsmanno i hodně líbil. Má o šem do sebe něco příjemného, ale má hodně chyb— a ůbec, nic on není, kýč. Č u Cubis es Fu u is es Passéis es,205 k e é mám ypůjčeny p os řednic ím Wachs manna od d . V.Nebeského.— Zudálos í „s ě odějných“ mám o šem elikou ados , na zí řek se ěším, apak hla ně na p ohlášení České epubliky.206 14. pondělí Jak směšné je počínání policie!207 Jak směšné je še, co dnes ješ ě a dokoná ající bes- ie akouská dělá! Ama né azby ečné! Veče jsem byl komo ním konce ě. Na p o- g amu byl přek ásný Bach aCésa F anck, pak p ůmě ný Wol ašpa ný Guilman . Mlu il jsem se Š ulcem. 203 Ge cen, Alexand I ano ič: Zonoho břehu. Jan Laich e , P aha 1908; o iginálu Teigem psáno He zen. 204 Ha d , E ns : Ninon on Lenclos (d ama ojednom ak u). 1905. 205 Coquio , Gus a e: Cubis es, Fu u is es, Passéis es. Essai su la Jeune Pein u e e la Jeune Sculp- u e. Lib ai e Ollendo , Pa is 1914. 206 Na 14.října 1918 zo ganizo ala Socialis ická ada Českých zemích gene ální s á ku. Na společných sh omážděních sociálních demok a ů ačeských socialis ů byla č ena p okla- mace Socialis ické ady, níž edle p o es ů p o i ý ozu po a in zčeských zemí byla p ohlášena samos a ná epublika. Ty o ak i i y šak nebyly zcela dobře koo dino ány sp oza ímní českoslo enskou ládou anenabyly o iciální pla nos i. 207 14. října bylo Ná odní adou českoslo enskou oznámeno dohodo ým s á ům, že ozhod- nu ím ze dne 26.9.1918 se us a ila p oza ímní českoslo enská láda sT.G.Masa ykem jako p eziden em. Ná odní adu jako p oza ímní ládu zemí českoslo enských uznala pak o iciálně dne 15.10. F ancie, 23.10. Velká B i ánie, 24.10. I álie apod. Gene ální s á ka s ejně jako y o zp á y ezono aly mezi domácím oby a els em, k e é se s oco alo na e- řejných p os ans ích; a o sh omáždění byla na několika mís ech ozehnána akouskou policií. OPEN ACCESS JAN WIENDL 269 15. ú e ý Rados ze zp á zno in. Dnes yšlo p ní číslo Českého slo a.208 Vče a jsem byl uKliky. Donesl jsem mu Vaňko u k esbu— ale je dos slabá. Na naklada elském p ospek u je už ohlášeno našich šes k eseb. Dnes odpoledne jsem udělal ak a el Vyšeh ad, ale ješ ě hůře dopadl než en Milešo . Tóny jedno li é o má už zcela uspokoji é, ale i- nou— asi— špa ného už, álečného papí u o yhlíží elmi oškli ě. Akdyby se mi nějak— což dou ám, až o budu zase malo a , podařilo zmoci u o echnickou zá adu, je další o ázka, bude-li ob az za něco s á — neboť ikompozičně mu ledacos překáží. Jsou ěci, k e é nezmohu. Vidím, že moje nadání je elmi slabé. Co s edu…? P os řední na u alis ickou k esbu, u udělám bez chyb. Ale jakmile se odhodlám knějaké zá až- nější sloho é p áci, ihned na azím. Tu a am poš ěs í se mi něco sko em p os ředního jako Chalupy, S omy na s ahu, K ajina, K ajina s ě ným mlýnem aješ ě lepší Zla ý ok— ale i o še má spous u chyb. Jsem ím nešťas en. Hledám, ale kcíli nepřicházím. Aikdyž se Milešo ka celkem Wachsmanno i líbila— nezanechá á e mně než is ní dojem po ážky. Apřece nemohu zůs a i při ako ých na u alis ických k esbách, k e é edy do edu, když celá má by os je namířena jinam. Ana poli op a do é p áce jsou moje ýsledky nega i ní asměšné. Ať nikdo mi nemlu í, že aké podlehnou i je čes né acenné: přece nemá smyslu mí i před sebou jen seznam po ážek, p oh aných bi e !! Je o úžasně smu né. Nemohu se ani náleži ě kmalo ání sous ředi i. Rozho o y slidmi mne ozesmu ňují ak éž elice. Jeden je s a ý akí ažije p o posm né s aky na bě, d uhý ne ěří ůbec ci y aje ne[j]su o ější ma e ialis a, ysmí á se ideálům— na- příklad isocialismu, idí člo ěku sobecké z íře— a ako ý je bohužel imůj [zače - něné slo o] p ý nejlepší uči el!209 Je s ašně smu no mi po nějaké deba ě sním. Vůbec je ěžko psá i ojeho kacířs í p o i duchu. Ajak do ede se ysmá šemu nej yššímu, jak do ede insinuo a ysokým idejím nízké úmysly, jak idí e šem egoismus azis- kuch i os , nená is kbližnímu ap á o násilí, p ý docela sp á né apři ozené. Jeho ži o nepos a il si cíle aúčelu, je o ži o bez myšlenky… Jaká,— zač asi může s á jeho ědecká činnos , když jako člo ěk se nepo znesl ani na u nejnižší kul u ní ú o- eň. Když op a du je ůbec akul u ní, jen ošku německé ci ilizace je něm.— Ale ím odbočuji iod oho, co jsem si ch ěl zapsa os ém malo ání,— jako celým s ým ži ím zapadajícím pod da a oho o aminulého měsíce odbočuji nějak ůbec od malo- ání. Od sebe zk á ka odbočuji. P olézám zdneška do zí řka— ale uniká mně mnoho okamžiků— kdy se mi zdá o še ak jasné, še ak… nu jen o namalo a ajen ak na- psa , ale nedojde k omu, sen se z a í— aži o je zase p ázdnější. Apřece jak bylo by nu no neus ále malo a , aby se kněčemu došlo. Cožpak jsem sku ku k omu odsou- zen, abych se pach il za nedos upnými [přešk ané slo o] me ami, abych celý ži o ne- poznal š ěs í podařené p áce? Což musí bý můj ži o op a du ma ný apochybný? Je o omyl, že maluji? Jsem snad oliko nějaký Kuns eund,210 k e ý omylem se dal éž do malo ání. Snad přece jen nikoli . Když je o přece můj osud, nemohl bych bý ži bez malo ání, ikdyž nezda y mi způsobují hořké dny. 208 Deník České s any ná odně sociální, ydá án začal bý 1.března 1907. Vp ůběhu p ní s ě o é álky bylo jeho ydá ání zas a eno, obno eno bylo až říjnu 1918. 209 Vo iginálu slo a „p ý nejlepší uči el“ epsána nad řádek užkou; zkon ex u deníků iši - ších sou islos í není zcela jis é, koho má Teige na mysli. 210 Kuns eund— ama é , milo ník umění. OPEN ACCESS 270 SLOVO A SMYSL 32 16. s ředa Něk e é k esby e skicáčku, dnes udělané, slibují, že se znich dá něco uděla . Koupil jsem Ropšin: Kůň bílý ač u o.211 17. č ek Vno ém Če nu mám ohlášeno: že dalších číslech o iš ěna budou no á linolea J.Čapka, B.Kubiš y, V.Špály aK.Teigeho.212 Neumann mi říkal, že Mysli na má bý i čísle 17.213 V om o čísle je slabý K emlička, p aoha ný Ko ík, nejoha nější, co kdy Če nu bylo, ješ ě ho ší než en Konůpek minule anež moje ěci, aslušný Z za ý. Li e á ně je am přek ásná báseň Š ámko a, p óza Weine o a, pok ačo ání Philip- po a ománu aNebeského článku, dos i sp á ná k i ika Čapko a So y aNeuman- no a— o něž [přešk ané slo o]— Z za ého. —214 Přišel mi objednaný J.Čapků Sohn des Bösen.215 Je am hodně k eseb alinolejí, znichž nejlepší je: Lesní k ajina, Dí ka, Koupání, Toale a, Dí čí hla a aNámořníci.— Veče jsem byl na schůzi dů ě - nického ýbo u Mladé české in eligence socialis ické.216 Po schůzi jsem byl sjednou „ses ou“— ne ím, jak se las ně jmenuje— je zUměleckop ůmyslo é školy— ka- á ně Vik o ii,217 kde jsme se hádali okubismus.— Č u Němco é pohádky apřináší mi o mnoho šťas ných ch il— aŠ ámko u před ahou Osyku!! 18 č ek. pá ek Vno é Ak ion jes : Schmid Ro lu : slabé, Schulle , slabé. We zel— slabé, G imm, slabé, Goe z: slabé, Beye: slabé, Sko a ek: slabé, J.Čapek, pěkné, Seiwe , slabé, Schwimme , slabé, Kau mann: slabé, Mode sohn, slušné.218 Li e á ně je am U zidi- 211 Ropšin, V.: Kůň bílý. Bohumila Minaříko á, Edice slo anských au o ů, P aha 1910, přel. S anisla Minařík; d uhé ydání 1919 pod i ulem Kůň pla ý. 212 Zp á a  i áži Če na: „Příš í číslo yjde 7.lis opadu. Vdalších číslech o iskneme no á li- nolea B.Kubiš y, J.Čapka, V.Špály aK.Teigeho.“ Če en 1, 1918, č.16, s.218, 17.10. 213 Teige, Ka el: Mysli na (lino y ). Če en 1, 1918, č.17, s.241, 7.11. 214 K emlička, Rudol : K esba. Če en 1, 1918, č.16, s.217 [ i ulní s ánka], 17.10.; Ko ík, P a o- sla : Milenci (dře o y ). Če en 1, 1918, č.16, s.221, 17.10.; Z za ý, Jan: Ticho (k esba). Če - en 1, 1918, č.16, s.225, 17.10.; Š ámek, F áňa: Snad kdesi za Pia ou. Če en 1, 1918, č.16, s.222–223, 17.10.; Weine , Richa d: Hlas  ele onu. Če en 1, 1918, č.16, s.219–222, 17.10.; Philippe, Cha les-Louis: Bubu zMon pa nassu (12.díl). Če en 1, 1918, č.16, s.223–226, 17.10.; Nebeský, Václa : Duch a o ma mode ního umění (dokončení). Če en 1, 1918, č.16, s.228–230, 17.10.; Čapek, Ka el: Zpě y domo a. Če en 1, 1918, č.16, s.227–228, 17.10.; S.K.N. (= Neumann, S.K.): Jan Z za ý, malíř. Če en 1, 1918, č.16, s.226–227, 17.10. 215 Čapek, Jose : De Sohn des Bösen. De o e Hahn— Ve lag de Wochensch i Die Ak ion, Be lin-Wilme sdo 1918; překlad p ózy Syn zla ze soubo u Lelio, přeložil O o Pick. 216 Viz pozn.199. 217 Ka á na Vik o ia na Malos anském náměs í. 218 P áce Schmid -Ro lu a  om o čísle není, jde zje ně oTeigeho omyl. Dále číslo zah - nuje: Schulle , W.: Beg äbnis (dře o y ). Die Ak ion 8, 1918, č.39–40, s.497, 5.10.; We zel, Ines: Ak s udie (dře o y ). Die Ak ion 8, 1918, č.39–40, s.498, 5.10.; G imm, Wal e O.: Das Mädchen (dře o y ). Die Ak ion 8, 1918, č.39–40, s.500, 5.10.; Goe z, A.: Dře o y . Die Ak ion 8, 1918, č.39–40, s.502, 5.10.; Beye, B uno: Dře o y . Die Ak ion 8, 1918, č.39–40, s.504, 5.10.; Sko a ek, W.: Dře o y . Die Ak ion 8, 1918, č.39–40, s.505, 5.10.; Čapek, OPEN ACCESS JAN WIENDL 271 lů článek: Junge Tschechische Male ei, ne nejsp á nější. 219 ~ ~ ~ ~ ~ ~ Dnes jsem udě- lal hodně minia u ních k eseb. Dou ám, že se dá na om o podkladě p aco a aspoň ošku. 20. sobo a. neděle Udělal jsem nějaké k esby, ale není o nic. Mlu il jsem sVaňkem, Wachsmannem aZ za ým. Odpoledne jsem byl uŠ ulce— dos al španělskou chřipku, ak ležel. 21. pondělí220 Č u Ba bussů Oheň a elmi se mi o líbí.221 Píši B ožko i, Š ulco i aP em e o i. Rád bych p aco al, ale nemám ani ko uny na uš!! 22. ú e ý Psal mi K.Š ulc— poslal mi psaní po s ém b a u Ja ko i. Na p ocházce jsem byl sJa kou Š ulcem aMi kou No ákem. Mlu il jsem éž se Za adilem. Veče jsem byl na dů ě né schůzi op ohlášení polské samos a nos i222— dos al jsem legi imaci od- bočce Čes. soc. in eligence.223 Finančně jsem nap os o zhun o án, ale na p áci se ě- ším, snad se kní přece dos anu. K eslím sice ošku, ale nic o není. Nechci se do ni- čeho příliš op a do ého pouš ě , o sko o až po álce, až člo ěk bude mí možnos ma e ielní děla , co chce; dnes eď bych ád us álil do de ini i nějších o em ak a- elem ako ý Vě ný mlýn, Vyšeh ad aněco podle k eseb. Rád bych o iž dal něco do A ělu,224 anemám p oza ím op a du nic, nečiním ak ze sk omnos i. Konečně chci obesla ýs a u pomocného ýbo u,225 dou ejme poslední, odkud bude jis ě odmí - nu í, asnad izúčas nil bych se, bude-li možno okolnos mi, Vánoční ýs a y, k e ou pořádá P em e o a Ak ion.226— 23. s ředa Překládám A coso u p ózu P essen imen 227 a noci jsem napsal náběh kjedné básni. Jose : Dře o y . Die Ak ion 8, 1918, č.39–40, s.506, 5.10.; Seiwe , F.W.: Dře o y . Die Ak i- on 8, 1918, č.39–40, s.509 a512, 5.10.; Schwimme : Dře o y . Die Ak ion 8, 1918, č.39–40, s.513, 5.10.; Kau mann, Julius: Hände (dře o y ). Die Ak ion 8, 1918, č.39–40, s.516, 5.10.; Mode sohn, Paula: Landscha (dře o y ). Die Ak ion 8, 1918, č.39–40, s.520, 5.10. 219 U zidil, Johannes: Junge schechische Kuns . Die Ak ion 8, 1918, č.39–40, s.505–509, 5.10. 220 Za da ací lno ky pe em. 221 Ba busse, Hen i: Oheň (Le eu, 1916, česky překladu Hanuše Jelínka 1917) 222 Tz .d uhá Polská epublika znikla na podzim 1918 a ala až do oku 1939. 223 Legi imace se nedocho ala, s o .pozn.199. 224 Sou ěž, iz pozn.202. 225 Výs a a pomocného ýbo u, s o .pozn.104. 226 Vánoční ýs a u přispě a elů e ue Ak ion uspořádal F anz P em e pop é  oce 1917. Není známo, zda byly Teigeho p áce na é o ýs a ě ins alo ány. 227 A cos, René: P essen imen . Po ídku shodou okolnos í éhož oku přeložil Bohusla Rey- nek po náz em Před ucha p o 30.číslo Flo iano ých No a e Ve e a. OPEN ACCESS 278 SLOVO A SMYSL 32 bacha na hudebním soi é: byl am Ja osla Křička se s ou paní, dok o Š ěpán, Zí ek, pak nějaký Ja . Tomášek, mladý a elmi nadaný sklada el, ůbec sympa ický člo ěk, jen ošku málo ene gický asamos a ný: doho ořili jsme se spolu celkem dobře. Ješ ě am byl Polí ka, o něž komponis , pak nějaký houslis a Šeda a elkohubý ap o i ný jakýs K upka. Vneděli jsem mlu il na eče sV.Š ulcem asl. No áko ou. Dnes, pondělí jsem byl eče komo ní hudbě— p og am byl dos i nezáži ný: Po konce ě jsem deba o al ces ou na Vinoh ady se sl. Táňou; asice okul u nos i užen, na podkladě s ého če ejšího ý oku, že neznám kul u ní ženu, k e ý jsem řekl před sl. Z.No áko ou. Sl. T.Š ulco á pos a ila se při ozeně na s anu sl. No á- ko é, ale dalo se sní o om disku o a daleko lépe než sNo áko ou— jeť mi ůbec neskonale sympa ič ější— byť by ji spo ehnal mís y, hla ně zpočá ku, do a i udy sku ku hně i é azlé. 28. ú e ý Dnes je můj s á ek: dos al jsem Neumanno y Zpě y z oz a u,260 elice k ásné, a40K[o un]. 29. s ředa Op a o ali jsme ma ickou kompónu. Mám zní, di e di ů: dob ou. 30. č ek Dnes odpoledne jsem byl uHo mannů. SDášou jsme se ba ili elice dobře, a šak aké jsem jí pomáhal, las ně éměř udělal českou domácí kompónu. 31. pá ek Veče jsem byl na konce ě Rudol ině na Suko u eče u. H áli samé jeho mladé ěci, e šem jes ješ ě D ořák, ale jsou o úžasné ěci již ak, apomyslím-li, že kla í ní k in e kompono al jako 17le ý! Co y jsi udělal 17 a18 le ech: p oč si na o nedo edu odpo ědí ?— Mlu il jsem sd . Š ěpánem, Ho mannem, Dášou H.[o manno ou], Su- kem, M.No ákem, Löwenbachem, Š ulco ýma asl. No áko ou. SRPEN 1919 […] 1. s pna 1919261 Počínám zase po dlouhé době— le os jsem ješ ě nepsal262— pok ačo a i e s ých zá- piscích. Není mi možno ynecha i en íce než půl ok jen ak, aniž možno šeho se do knou i. Byl p o mne celkem značně p os ý amálo jsem p aco al. Namalo al jsem sice něco, ale ne yniká o zmé ú o ně, alespoň ne přespříliš. VP aze u obil jsem 260 Neumann, S.K.: Zpě y z oz a u. Básně 1914–1918. F . Bo o ý, P aha 1918. 261 Ú odní zápis pod žen lno kou. 262 Jde oe iden ní přepsání, seši obsahuje zápisky zledna aúno a 1919. OPEN ACCESS JAN WIENDL 279 y o ak a ely: ne ím ani, spadá-li poslední, de ini i ní s a Vě ného mlýnu aZá- meckých schodou do 1918, ale zdá se mi, že ano, že jsou o ánocích udělány. Vždyť jsem las ně P aze neudělal za celý půl ok nic no ého: še bylo jen dop aco áním s a ých ěcí. Jak Měs ys, nepodařený ak a el podle snesi elnějšího linolea, později u eřejněného Republice,263 ak ani Ces a lesem nebo jak už se o jmenuje, malo aná sice pod dojmem Suko y sym onie Z ání aFan azie,264 ak o ěc obs ojnější; ani Polní ces a iMa uška si á Země azcela nepodařený Dům ho ách nejsou no é p áce, nýb ž zp aco ání s a ších k eseb, buď dokonce už ob ázků, nebo, ale o méně, jen s a ších zámyslů. Polní ces a iMa uška si á Země znamenají mém díle značnou he e ogen- nos ; bylo o úsilí elmi ly ické ades ukce adekompozice op ické áře k ajiny je nap os á. Ale jsou o ěci příliš subjek i ní anásilnické. Ta k ajinářská láska, konec konců ždy klidná a ichá, ke k ajině, je nich zcela popřena. Mís o ní nas upují ý- bojné ly ické elemen y, ale o není malba, ím méně k ajinářs í. Konečně jsem ješ ě us álil de ini i něji Vyšeh ad. Co se ýká mé p áce li e á ní, bele is icky jsem nenapsal ůbec nic. Psal jsem nějaké články, pak poznámky kPhilippo u ománu p o Če en, ale Neumann, když se zmocnil Kmene,265 o zařadil am, akže o bylo o iš ěno p ém seši ě 3. očníku.266 Později jsem mu p o Kmen psal— ěsně před ma u i ou— delší s udii oApollinai- o i, k e á yšla číslech 8 7–8,267 pak e e á oGau ie o ě knize oBaudelai o i, jejíž český překlad p á ě yšel uS dce,268 8.čísle,269 akonečně op ázdninách počá kem če ence jsem napsal článek Poznámky kPhilippo u ománu II., k e ý yšel 10.–11. čísle.270 Překládal jsem aké ochu Apollinai o y básně, znichž jeden, Záz ak álky, byl o iš ěn 14.čísle Če na II.271 Mimo o jsem dodělal překlady Me ce eauo a Ja a ( Kmeni číslo 5.)272 aZakle ého p apo u ( Če nu č.13.2.).273 Vs uden ském časo- pise Ruch měl jsem společně sK.Vaňkem, jenž am byl aké  edakčním s azku, ý a ný e e á na s a os i, kamž jsem napsal y o ěci: Dě ské k esby, Če en 1, Výs a a T ampo o a aKubíčko a, No é časopisy.274 263 Viz pozn.275. 264 Viz pozn.240. 265 Li e á ní akul u ní ýdeník Kmen ydá al od oku 1917 F . Bo o ý P aze  edakci F.X.Šaldy, od 3. očníku (1919/1920) se edakce ujal S.K.Neumann. 266 Teige, Ka el: Poznámky kPhilippo u ománu. Kmen 3, 1919, č.1, s.2–4, 8.5. 267 Teige, Ka el: Guillaume Apollinai e. Kmen 3, 1919, č.7, s.51–53, 19.6.; č.8, s.61–62, 26.6. 268 Ná odní knihkupec í anaklada els í Alois S dce. 269 Teige, Ka el: Théophile Gau ie , Cha les Baudelai e. Kmen 3, 1919, č.8, s.62, 26.6. 270 Teige, Ka el: Poznámky kPhilippo ě ománu II. Kmen 3, č.10–11, s.78–79, 24.7. 271 Apollinai e, Guillaume: Záz ak álky. Če en 2, 1919, č.14, s.121, 5.6., přel. K.Teige. 272 Me ce eau, Alexand e: Ja o (báseň). Kmen 3, 1919, č.5, s.33–34, 5.6., přel. K.Teige. 273 Me ce eau, Alexand e: Zakle ý p apo (p óza). Če en 2, 1919, č.13, s.118–119, přel. K.Teige. 274 Ruch— časopis S azu s ředoškolského s uden s a českoslo enského. Vycházel d ak á měsíčně,  edakci p aco ali např.Zdeněk Kalis a, A uš Če ník či Ka el Vaněk. Časopis iskla společnos G a ia P aze. Tex y Ka la Teigeho: Dě ské k esby. Ruch 1, 1919, č.2, s.38, 20.2.; Če en. Ruch 1, 1919, č.5, s.106, 19.9.; Výs a a malíře J.T ampo y asochaře Jóži Ku- bíčka. Ruch 1, 1919, č.6, s.130, 24.4.; No é časopisy. Ruch 1, 1919, č.6, s.131–132. Do d uhé- ho očníku časopisu Teige o něž přispěl článkem No á díla e ý a ném umění. Ruch 2, OPEN ACCESS 280 SLOVO A SMYSL 32 Též březnu začala ycháze Republika, do níž jsme byli poz áni, Lud ík Vaněk dokonce do edakce.275 Zp u byla ýdeník, pak č nác ideník, až zanikla če nu anení jí příliš škoda. Hla ně ze začá ku, kdy byla elmi blbá. Bylo o ho o é pêle- -mêle, mladá gene ace am měla bý zas oupena, anehledělo se na o, že není hla ně malbě pojí ka mezi nejle ějším křídlem, k e é předs a ujeme my,276 aos a ními, k eří éž imezi sebou cí í eliké p opas i. Tak jes liže edle ří mých ěcí (linolea: K ajina, S omy, Aёllo),277 ajednoho Vaňka iWachsmanna,278 byly sous a ně přiná- šeny p áce na u alis ič ější skupiny mladých jako Rada, Sedláček, Mo a ec, Kubíček, T oníček e c., musel časopis nap os o pozbý i jedno ného cha ak e u, a ak nebyl lis em nikoho ap o nikoho: nemohl yho ě i žádné zobou skupin ani jejímu obecen- s u. Os a ně jsme [ o] za Republiku my mode nější dos odnesli, nej íce já. ZMo a y, sla né ma ky „ach jakého o koňs a“,279 došel lis od jakési Paní Ma ie Bubelo é, snad dokonce spiso a elky, k e ým edak o Mil. No o nému oznamuje, že si nepřeje dále předpla i Rep., poně adž „… pobuřuje člo ěka přímo y k esby čmá anice p. Teigeho. Obá ám se, že příš ě pus í kocou a, jemuž namočí ťapky inkous ě, přes papí ana- 1919, č.2, s.33–34, 13.10. To o číslo bylo zá o eň posledním číslem oho o s uden ského časopisu. 275 Časopis Republika pop é yšel 5. úno a 1919. Pe iodici ou byl založen jako ýdeník, y- cháze měl každou s ředu, odpo ědným edak o em se s al Milosla No o ný (publiko al zde éž bele is ické ex y pod pseudonymem Ka el Jesenský). Tiš ěn byl G a ii P aze, š očky y áběl podnik Jana Š ence. Časopis měl slouži jako pla o ma sd užující soudobé nejmladší, gene ačně sou odé, a šak ůznými ideo ými či es e ickými p e e encemi oz- říš ěné au o y. V ú odním slo u, k e é podepsali Václa Gu wi h, Jiří Haussmann, Ben- jamin Jedlička, Ja osla Jí a, Jose Kod le, Alois Mo a ec, Milosla No o ný a Lud ík Va- něk, o o bylo dekla o áno dokonce jako p og amo é s ano isko. Od března 1919 se šak časopis začal po ýka sadminis a i ními a echnickými po ížemi, o něž smalým ok u- hem abonen ů. Ukazo alo se s ále jasněji, že p og amo á eze usilující o o, bý pla o - mou elice he e ogenní skupiny mladých, není ideální základem p o p ak ickou edakč- ní poli iku. 2.dubna 1919, od čísla 7., se změnila edakce časopisu (o šem bez konk é ního u edení no ých jmen, odpo ědným edak o em s ále zůs á al M.No o ný), časopis začal ycháze nákladem B.M.Kliky jako č nác ideník. 10.číslem (21.k ě na 1919) pak bylo y- dá ání časopisu zas a eno. 276 Jeden zjasných signálů o mo ání pe ně ideo ě ies e icky založené gene ační anázo o é skupiny, jenž yús il do zniku De ě silu. K omě sebe Teige míní Lud íka aKa la Vaňko- y, Ladisla a Vladyku, Ladisla a Süsse, Aloise Wachsmanna, Jose a F iče aj. Zdalších au o- ů— li e á ů a ý a níků, k eří do Republiky přispí ali aoc li se z ůzných dů odů mimo Teigeho komen ář— můžeme jmeno a například Ja osla a Sei e a, Aloise Mo a ce, Voj- ěcha Sedláčka, Jiřího Haussmanna, Mi osla a Ji du, L a Bla ného, Vlas imila Radu, Ka la T oníčka, P a osla a Ko íka, Voj ěcha Sedláčka ad. Ze spoře zas oupených zah aničních au o ů byl iš ěn Alexand e Me ce eau či Geo ges Duhamel. 277 Teige, Ka el: K ajina (lino y ). Republika 1, 1919, č.5, s.37, 12.3.; Aёllo (lino y ). Republika 1, 1919, č.5, s.39, 12.3.; S omy (lino y ). Republika 1, 1919, č.5, s.40, 12.3. 278 Vaněk, Ka el: Skica. Republika 1, 1919, č.5, s.56, 12.3.; Wachsmann, Alois: Lesbos. Republi- ka 1, 1919, č.5, s.33, 12.3. 279 I onická na ážka na zlido ělou píseň Mo a o, Mo a o… („Mo a o, Mo a o, Mo a ičko milá! / Co z ebe pochází: chasa ušlech ilá! / Chasa ušlech ilá, žádos i á boje! / ajaké o koňs o odí půda oje!“). OPEN ACCESS JAN WIENDL 281 z e o řeba ,Paříž za mí o é kon e ence‘. Vím, že mnohý, aby se nezdál nechápa ý aneznalý ke smě u u u is ů (sic!), naz e shledá o ý ečným, znameni ým. Já bych mu ale hezky po alašsku za o nadala, ap o o aby oho byl uše řen, neposílej e mi p osím už nic.“ To je asi ex , k e ý mám os a ně přesně opsán. Zdá se, že byl šťa ňa- ější; nepama uji se již. Typicky mo a ské. Na u událos , jakož ina jiné osudy Repub- liky, složil kdosi  edakci popě ek: Píše se nám píše až [z] mo a ský říše píše paní Bubelo á ………… že Tge jí leží břiše. Mimo o jsem odnesl si na hřbe ě ješ ě jedno. Vjakémsi plá ku Pře a 280 byl asi elice duchaplný epig am na mne, k ůli jedné básničce loňské, o iš ěné p ním čísle Re- publiky.281 Do ěděl jsem se o om pouze aneče l jsem o. Bylo am asi ako é něžnos i, jako že mám mís o mozku ma meládu apod. Ale něco dob ého nám přece Rep. ynesla. T ošičku p ní popula i y, když bylo naše ys oupení přece jen ošku kompak nější, ačkoli ani am jsme se nesjedno ili úplně. Zli e á ních ěcí byly am znaší skupiny básně ap ózy obou b a ří Vaňků, bá- seň F ičo a, článek Süssů , amé 3 básničky,282 mimo o éž mode ní p áce Vladyko y, 280 Pře a — časopis s ředoškolského s uden s a, ycházel P aze od 15.března do 15.k ě - na 1919. Realizo ána byla čísla 1 až 3–4. Veden byl s uden y zejména zok uhu inoh ad- ského eálného gymnázia. Vycházel nejp e jako č nác ideník, posledním d ojčíslem 3–4 pak jako „nepe iodický časopis“. Epig am, ok e ém Teige píše, časopise o šem publiko- án nebyl. 281 Teige, Ka el: Na eče pa ku. Republika 1, 1919, č.1, s.2, 5.2. („Docela malý s ě , / s ě eče- a pa ku. / Vše u se za í á lilijí k ě . // S ě docela malý! / Ujezí ka s ály / dí ky bílých ša ech / a haly poslední ůže. / Vmých oknech je bledé nebe, / celé bledé nebe je mých očích, / eskli ě bledé z cadlení, šepo odo ysku, / p ní h ězda,— am nad smu eční bou, / očích mám bledé nebe, / če ánky se mi mdle do dlaní kladou, / z cadlí se mé sklenici, / ajá se mohu napí bledé oblohy / ze sklenice. //— Nesmí ná obloha umne je, mezi ichým náby kem / a šemi ěcmi. / Nesmí ná obloha objímá můj zcela malý s ě .“ 282 B a ří Vaňko é: Česká lajka. Republika 1, 1919, č.1, s.3–4, 5.2.; i íž: Šá eček. Republika 1, 1919, č.2, s.10–11, 19.2.; i íž: S ud. Republika 1, 1919, č.5, s.35–36, 12.3.; i íž: Skleni- ce ody. Republika 1, 1919, č.8, s.67–68, 16.4.; Vaněk, Lud ík: Nád aží (báseň). Republika 1, 1919, č.4, s.26, 5.3.; Vaněk, Ka el: Idyla poschodí (báseň). Republika 1, 1919, č.3, s.18, 26.2.; ýž: Oja u (báseň). Republika 1, 1919, č.5, s.54, 12.3.; ýž: Okno (báseň). Republika 1, 1919, č.9, s.75, 7.5.; F ič, Jose : Tak u klečím… (báseň). Republika 1, 1919, č.1, s.2, 5.2.; Süss, La- disla : Če en ( e e á ). Republika 1, 1919, č.6, s.46, 19.3.; Teige, Ka el: Na eče pa ku (báseň). Republika 1, 1919, č.1, s.2, 5.2.; ýž: Jablka jsou z alá… (báseň). Republika 1, 1919, č.5, s.34, 12.3.; ýž: Vojáko a píseň (báseň). Republika 1, 1919, č.9, s.75, 7.5.; Vladyka, La- disla : Molo (báseň). Republika 1, 1919, č.8, s.67, 16.4.; ýž: No á ulice, Nedělní ýle (bás- ně). Republika 1, 1919, č.10, s.91, 21.5.; Čapek, Ka el: Na zámku (p óza). Republika 1, 1919, č.8, s.60–66, 16.4., pok ač. č.9, s.76–83, 7.5.; Toman, Ka el: Ty p os é ěci… (báseň). Re- publika 1, 1919, č.8, s.59, 16.4.; Vanču a, Vladisla : Polní hlídač (p óza). Republika 1, 1919, OPEN ACCESS 282 SLOVO A SMYSL 32 K.Čapko y, Toman, Vanču a, Mixa, Ho a.— Obs ojný e e á onás napsal Gamma do České s áže283 aRu e do Ces y,284 kde ykládá dos i hloupě iši oce. Ro něž Ná . lis ech byla no icka K.Čapka.285 Celkem bylo las ně zásluhou naší skupiny, že Repub- lika k i iku neodnesla daleko hůře, ba sm elně, neboť si íce šímali nás, kdož jsme ak icky alespoň p o mode ní lidi ořili cennější s ánku. Jinak ne ynikla Republika nik e ak nad Ces Sladko je ží i,286 k e é s ůj díl zaslouženě dos alo.287 č.10, s.101–102, 21.5.; Mixa, Voj ěch: Filozo ka (p óza). Republika 1, 1919, č.10, s.92–97, 21.5.; Ho a, Jose : Na ygří kůži (báseň). Republika 1, 1919, č.8, s.59–60, 16.4. 283 G. (= Gamma): Nejmladší pokolení. Česká s áž 2, 1919, č.15, s.8, 17.4. Vlis u Českoslo en- ské s any pok oko é Gus a Ja oš mimo jiné napsal: „[…] P og am lis u, lze-li jej z á p o- g amem, je s učný ap os ý: Jsme mladí achceme skupi kol sebe mladé, ukáza , že jsme, že je nejmladší gene ace. Jsme mladí, ap o o nás zajímá še, znepokojuje še. T píme e s é mladé poc i os i bahnem okolním, jsme nadšení příliš; přijmeme mezi sebe každého, kdo za s ou p ací s ojí cele apoc i ě, bez ozdílu smě u. Tako ý ‚p og am‘ je zcela pěkný a řeba nyní yčka , jak jej mládež bude p o ádě ; dojis a ukáže, že ji doop a dy zajímá še, doop a dy znepokojuje še, že op a du pí e s é poc i os i, že je doop a dy nadšena příliš. Ta o slo a šecka ji za azují napína s é síly; dle oho, jak celkem ážně hledí na ži- o , lze mí dů ě u, že síly s é op a du napne k ěcem ě ším a alejším. Co u o mládež yznačuje, je způsob mlu y, sloh— imp o izační, olící slo a p os á, co nejp os ší, áza- ná do k a ičkých ě iček, ale přes u p os o u dá ající hádanky, sloh napo ída ý, záhadný, jenž nu í č enáře čís d ak á , domyšlo a adociťo a sám. Nejp os ší slo a— smysl a i- no aně uk y ý,  om o p o ikladu je značka s ylu é o mládeže, k e á podobně yjadřuje se čás i ý a né; a ýž s yl, je ící se básních ibásnické p óze, je i článcích nebele - is ických, k e é jsou menšině, jak se umládeže ozumí á zp a idla. Nejmladší gene a- ce a ci neobchází se bez něk e ých omylů, k e é ne ad na ní idím […], ak překlad zMe - ce eaua, ak několik p ací b a ří Vaňků, k e é jsou pouze slabými padělky mladis ých, ale duchaplných yzý a os í, jimiž před několika le y začínali s ou li e á ní d áhu b a ří Čapko é. Nyní, kdy ýdeníček se změní na ě ší č nác ideník (nákladem Kliko ým), bude moci mládež yzeji a ýznačněji ukáza , co umí. Tedy nyní íc ch í ! íc děla ! a ak najis- o dočkáme se no é ýznamné kapi oly ili e á ní i ý a né.“ 284 Ru e, Mi osla : Glosy knašemu uměleckému ži o u. Ces a 1, 1919, č.40, s.1106–1107. Ru - e zde píše: „Republika […] je lis em skupiny mladých no o ářů, jejichž cílem je umění no é ý azem, obsahem i echnikou. Jes o jakýsi Če en nejmladších, k eří mnohém nápodo- bí, mnohé ch a ně apřeko ně zaží ají a mnohém zaměňují ozma za uměleckou hod- no u anásilnou nebo neukázněnou imp o izaci za od ahu no é o my.“ 285 -k. (= Čapek, Ka el): Hlídka časopisecká. Ná odní lis y 59, 1919, č.68, s.2, 20.3. Čapek zde mimo jiné píše: „Loňským podzimem začalo ja o časopisů, dodnes ypučela už celá řád- ka no ých lis ů. Pod náz em Republika bys e hledali lis poli ický. Za ím je o č nác iden- ní lís ek mladých spiso a elů amalířů, k e ý sice má s ůj poli ický kou ek, a šak ak sla- bý abezcílný, že nebije do očí; dále kou sa i y. Máme ados , ydá ají-li mladí s ůj lis ; nemají sice u či ého p og amu, bojí se dokonce, že p og am by je šně o al, ale e še píší někdy pěkné, apak, hla ně, je nám řeba mladé gene ace.“ 286 Sladko je ží i— časopis, k e ý le ech 1919–1920 (1.číslo yšlo 1.března 1919) ydá al no ě zniklém yda a els í A en inum O aka Š o ch-Ma ien. Časopis iskla G a ia Myslíko ě ulici. Aluzí na báseň O oka a Březiny Ruce (1901) signalizo al Š o ch-Ma ien snahu na áza na mode ní poezii akul u u přelomu 19.a20.s ole í. 287 Časopisu Š o cha-Ma iena Sladko je ží i se elkého k i ického ohlasu nedos alo, „díl“, ok e- ém Teige píše, je spíše jeho ni řní eakcí na konku enční pe iodikum (s o . éž zpomín- OPEN ACCESS JAN WIENDL 283 To by snad bylo še omé činnos i. A edy snad nejpods a nější zmého ži o a. Os a ek zdůleži ějšího zabí ají us a ičné a sku ku přá elské s yky sVláďou Š ul- cem akama ade ie scelou ou naší pá ou,288 jako jeho oba b a ří, Mi ko No ák, Ja da Tomášek, snímž jsme se no ěji seznámili,289 elice nadaný muzikan , sl. No áko á, Häusle o á, aposléze Táňa Š ulco á, sníž o p á ě není jen pouhá kama ade ie, jak jsem časem seznal sobous anných symp omů, zejména jednou na ýle u do Roz ok, kdy jsem se o šem ulil ze školy. Ve škole se mi o šem nepřihodilo nic ex a. Šlo o še hladce ajedno á ně. Kma- u i ě290 jsem o šem nedělal ůbec nic, jednak jsem byl poslední ch íli nemocen dos i nepříjemně, byla o asi malá ie, jednak jsem ješ ě musel  é době psá Neu- manno i p o Kmen oApollinai o i aBaudelai o i,291 jak jsem se ýše zmínil, což za- b alo íce než ýden času. Ma u i a sama byla pak bohapus á komedie; ma iku jsem ýbo ně ypočí al, zla iny jsem dos al Taci a, což jsme si několik dní před ím se Zemanem umlu ili, zčeš iny o něž podle přání s ého jsem dos al Hla áčka ačeskou dekadenci. Ve las i ědě dějepise o šem o ázky selhaly až na jedinou: ho opis slo ne os opis Slo enska. His o ická byla přímo ka as o ální: 1848–1918! Já o iž ůbec ne ím nic opo e oluční his o ii; undamen álky, punk ace, dek e y aús a y, o om nemám zdání, přece šak jsem o odd molil, sanuje se hla ně na e oluci, k e ou jsem znal, as ou elkohubos í jsem celkem zbudil zdání, že přece něco ím, ač o bylo úžasné! Tak se s alo, že jsem ma u i u chy il s yznamenáním, o něž s ýbo ným p ospěchem jsem měl ys ědčení. Tolik oškole. Zaplať bůh, že: komedia ini a. Aincipi agedia?292 Kdož í? Nu nechme oho! Jinak zdůleži ějších ak ů mého ži o a byl en, že jsem úno u 1919 ys oupil zřímskoka olické cí k e azůs al bez ě cem.293 Aza p ázdniny?294 Přede ším malba: Nemohu sem psa , co se mi na ápila, příše ně, hla ně ako á Kos . Ale když už sku ku nelze pod obně p ob a měsíc če enec, ezmu ho snad ky O aka a Š o cha-Ma iena Sladko je ží . Čs. spiso a el, P aha 1966). Spíše slehkou i onií se kčasopisu yjádřil např.Ka el Čapek: „Lís kem mladých je o něž e ue Sladko je ží i, lis zcela no opečený; už samo jméno je p og amem, adokonce po ážli ým. Naš ěs í ob- sah nám nic ako ého nedokazuje.“ (-k. [= Čapek, Ka el]: Hlídka časopisecká. Ná odní lis- y 59, 1919, č.68, s.2, 20.3.). 288 „[…] scelou ou naší pá ou“— slango ý ý az p o pa u, skupinu přá el. 289 Viz záznam z27.ledna 1919. 290 Ka el Teige ma u uje 17.če na 1919 s yznamenáním; od podzimu 1919 se s á á poslucha- čem Filozo ické akul y Uni e zi y Ka lo y— obo u dějiny umění. 291 S o .pozn.267 a269. 292 „Komedia ini ia…“, sp á ně: commedia ini a, incipi agoedia— komedie končí, age- die se počíná. 293 Podle zpomínky Ka la Teigeho Na Křemencá ně, čili příspě ek kemb yologii jedné gene ace (in: Sbo ník Masa yko a s á ního eálného gymnázia P aze II. Křemenco a ulice 1871–1946, P aha 1948, s.96–101) se jednalo oobecnější je . Teige píše: „Po pře a u byl hodinách nábožens í po yk jako na žiš i apo p udkých ahlasi ých diskusích ska e- che ou jsme h omadně ys upo ali zcí k e“ ( am éž, s.100). 294 Vo iginálu seši u zápis začíná na no ém lis u, pod ženo lno kou. OPEN ACCESS 284 SLOVO A SMYSL 32 až příliš po šechně: neboť y éž s esky apochybnos i mne budou moři i budouc- nos i nadále.295 Konečně edy míním přis oupi kp a idelným zápisům. 1. pá ek Dopoledne nic, odpoledne jsem byl na p ocházce se Zam azilem uMs ě ic aZde a- dic.296 Přišel mi no ý Če en,297 kde je Suko a obs ojná báseň, článek polemický oSo- cialis ické adě os ě o ých dělníků,298 pak Luigi Be oniho článek os á kách aMe ce- eauo a s a ší p óza zGens de là e d’ailleu s.299 Vzp á ách je ancouzský p o es p o i nesp a edli ému mí u, no é přihlášky ksocialis ické adě, mezi nimiž imá, adopis Tháku ů , jímž se zdá á anglického šlech ic í.300 2. sobo a Přišla mi uBo o ého objednaná Polano a s udie: Se S .K.Neumannem, jež yšla jako ře í s azek edice Če na.301 Č u o. Je o dob á p áce, ale poněkud po chně odbý á o úžasné aži né boha s í no é Neumanno y poezie, k e ou ne ozebí á anehod- 295 Vo iginálu po ě ě následuje dlouhá oddělující lno ka na samos a ném řádku. 296 Ms ě ice aZde adice— obce ležící jiho ýchodně od Ne eklo a. 297 Če en 2, 1919, č.22, 31.7. 298 V22.čísle Če na z31.če ence 1919 je na s aně 199 publiko án doda ek kp ohláše- ní: „Ksocialis ické adě os ě o ých dělníků přihlásili se mimo jiné: D . Boh. V benský, E.Milén (B no), Ka el Teige, Vlas a Bo ek, E ns Weiss (Mnicho ), O o Pick, Rudol Illo- ý, J.R.H adecký, F an . Du ďák (T enčín), a d., jakož ispolky ao ganizace zkomořan, zDuchco a aLomu. Ode ini i ní o mě sd užení ozhodne alná schůze na podzim, na- čež uspořádá Rada řadu mani es ačních schůzí po celé Republice.“ Socialis ická ada os ě- o ých dělníků— olné sd užení le ico ě založených in elek uálních p aco níků. Vznik inicio alo p o olání Všemu p oduk i ně p acujícímu lidu Českoslo enské epublice, o iš ěné spolu sněmeckým překladem na i ulní s aně časopisu Če en (2, 1919, č.19, s.169–170). P ohlášení, jehož pozadí s ál S.K.Neumann, na azo alo na ako ý yp za- h aničních mani es ů, jaký předs a o ala např.Výz a kdělníkům ducha, koncipo a- ná Romainem Rollandem a yzý ající ke spojenec í in elek uálů bez ozdílů o ien ace (s o .Kmen 3, 1919–1920, č.9, s.68–70, 10.7.). P ohlášení če nu podepsali Albe Eh en- s ein, Jindřich Fleischne , Jose Ho a, Helena Malířo á, F an išek Němec, S.K.Neumann, I an Olb ach , Hugo Sonnenschein, An onín So a, F áňa Š ámek aF anz We el. VČe - nu z18.p osince 1919 (Če en 2, 1919, č.42, s.375–377) je publiko án ex Emanuela Vaj- aue a Ná h p aco ního p og amu p o soc. adu os ě o ých dělníků, k e ý přináší řadu námě ů p o oz íjení p áce oho o olného sd užení. 299 Me ce eau, Alexand e: Gens de là e d’ailleu s. Gens de la e e, gens de la ille, gens de Pa is (p óza, 1907). 300 Suk, I an: Mládí. Če en 2, 1919, č.22, s.193, 31.7.; anonym: Socialis ická ada os ě o ých dělníků. Če en 2, 1919, č.22, s.193–195, 31.7.; Be oni, Luigi: S á ky. Če en 2, 1919, č.22, s.195–196, 31.7.; Me ce eau, Alexand e: Ma ějo ic. Če en 2, 1919, č.22, s.196–198, 31.7; P o i nesp a edli ému mí u (p ohlášení ancouzské skupiny Cla é). Če en 2, 1919, č.22, s.198, 31.7.; Ksocialis ické adě os ě o ých dělníků. Če en 2, 1919, č.22, s.199, 31.7.; Lis Rabind ana ha Tago e indickému mís ok áli. Če en 2, 1919, č.22, s.199, 31.7. 301 Polan, Bohumil: Se S .K.Neumannem. Li e á ní s udie. F . Bo o ý, P aha 1919. OPEN ACCESS JAN WIENDL 285 no í ůbec dos i přesně, kdež o zby ečně obší ně ykládá m ou, s a ou epochu. Tím o šem není jasným aúplným po é em básníko y osobnos i, mlčíc omnohém, co by ip o malé ozmě y knížky bylo adno říci; spíše může slouži za o, čím měla bý i (anení) Čapko a předmlu a ke Knize lesů,302 o iž pojí kem mezi minulos í apří- omnos í, ys ě lujíc minulos , ale ponechá ajíc pří omnos nač nu u jen h ubo- yse— a ak má aké cenu a ýznam, že nám připomíná snad dos i spolehli ě y cenné s ánky minulos i, k e é by s ejně sneži ým b akem ě šinou upadly nepa- měť,— apří omnos přece známe dů ě ně adokonale. Nak eslil jsem ženský ak , malou k esbičku uší, je o ak o elice špa ná ěc, ale bude snad snesi elnější amožná [chybí slo o] chys ané kompozici Koupání, kníž má bý i de ailní s udií. 3. neděle Neděle anuda, d a pojmy— éměř synonyma mých le ošních p ázdnin. Nak eslil jsem si nějaké skici náč níku, nějaké ženské ak y, snad aké pod li em nudy, p o o jsou něk e é zcela na u alis ické. Mají o bý ako é k esby p o c ik. 4. pondělí K eslím nějaké hloupé k esbičky, ženské ak y ě šinou, překládám Apollinai o y p ózy: Zbožněný chu a ec aMasko aný desá ník zknihy Poè e assassiné.303 Anemám co kouři , což je elice o a né. 5. ú e ý Dopoledne nic; jen jsem byl léká ně říci slečně Puch o é, aby h ála Moliè o i, k e- ého chys áme u, s uden i, na 15.s pna. S olila po u či ých, ženských ahanicích.— Odpoledne jsem ošku k eslil uší, ale jen ak, aby mi uka neshnila, ak esba, již jsem po odil, je las ně ak zou alá, že přemýšle i nad ní bylo by sm elné. S ačí se jen podí a , snad lze bezpečně pochopi i, že jedna ako á k esba jasně mlu í, ba křičí, že nejsi, nebudeš malířem, jakži nic nedokážeš, a opíš se, opíš. Leč kdyby bylo lze pochopi i zcela bezpečně, není šak omu ak. Pochyby, y nepřes á ají— není jis- 302 Čapek, Ka el: Cí í-li básník… In: S anisla K.Neumann: Kniha lesů, od as ání. Básně 1907–1913. Mánes, P aha 1914; éž in: Čapek, Ka el: S anisla K.Neumann: Kniha lesů, od as ání. Oumění akul uře I.Čs. spiso a el, P aha 1984, s.353–355. Teige na áží na p ní ě y Čapko y předmlu y, kde Čapek píše: „Cí il-li básník Knihy lesů, od as á- ní po řebu, aby jeho no é sbí ce předcházela předmlu a spojující jeho minulos sjeho dneškem, nech ěl ní mí i řečeno íce, než co by mohl říci každý, kdo spozo nos í alás- kou sleduje ý oj jeho díla […].“ K á ká předmlu a je o šem spíše e lexí ak uální Neu- manno y poe iky, přihlášením se kjejímu i alis ickému založení, ma e iálním pří od- ně „b u álním asmyslným“ ob azům, jež se ážou kpoe ice mani es o ané Almanachem na ok 1914— pokusu op og amo é ys oupení před álečné mode ny, na jehož o gani- zaci se Čapko é podíleli akde byl Neumann předs a en jako doyen ainiciá o české li e- á ní před álečné mode ny. 303 Překlady nebyly publiko ány. Apollinai o a kniha Le Poè e assassiné, soubo po ídek z oku 1914— o zo ly icky poja é ik i ní au obiog a ie, yšla česky snáz em Za ažděný básník A en inu P aze 1925 překladu Ja osla a Sei e a aM.Š amla, sobálkou na ženou Ka lem Teigem aO aka em M k ičkou. OPEN ACCESS 286 SLOVO A SMYSL 32 o y, ani ne é zápo né azd cující, k e ou bylo by možno, byť boles ně a ezigno aně, u í a i. Bylo by možno odhodi i s ůj ži o , ozbí jeho dny na s řepy, ano ý, yda i se s říc jinému š ěs í, k e é by ak snad nep chalo. Ale pochyby anejis o y, k e é éměř znemožňujíce p áci, yp azdňují ak ži o azba ují jej smyslu aúčele. Ale neposky- ují od ahy p udkým duše ním z a ům, k e é e en uelně yžaduje ajak naléha ě! s dce i ozum i ůle, jen s ach je p okle ou b zdou. 6. s ředa D a ak a ely, d ě ob o ské po ážky!! P ní, To á na, je e s é bědno ě poněkud lepší, ale d uhý [—] Ak , je přímo nesnesi elný. Do zou alého přemí ání nad ěmi o ne- úspěchy zapadlo psaní od Š ulce, aponě adž zá o eň došlo oznámení Celního úřadu, že zásilka knih leží P aze, psal jsem [m]uihned odpo ěď, jež edy byla izáminkou kú ahám elice zlým osobě as ém malo ání. Nemám ani chu i, ani úmyslu ji ješ ě ozšlapá a . 7. č ek Us a ičné hla olamy omalbě nech ějí přes a . Když nic, ož se mi zdálo, že aspoň má poc i os aop a do é úsilí, snímž jsem posledních dnech— ne sice malo al, ale aspoň přemýšlel [–] je poněkud [inkous o ou kaňkou zneči elněné slo o]. Na zá- kladě oho o po ážli ého obje u os la sebedů ě a— apoc i os ihned, podlomena na oukanos í, zmizela. A ýsledek jsou sebe ažedně blbé k esby, k e é jsem dnes namalo al. 8. pá ek Člo ěk nemůže bý i dob é mysli, č e-li s ále p okla é zp á y zno in, příboj uk u né eakce, lumpác í ašo inismu „demok a ické“ českoslo enské epubliky, jejíž pád bude p o pok ok socialismu s ejně ýznamný jako pád P uska. Č e-li se— no iny se nes ydí en o škandál o isknou — že byl na udání za čen Němec, jenž Duchco ě ne- smekl při české hymně, u se za ínají pěs ě z eky; a o není jediná zp á a, jež ak člo- ěka za azí azahanbí. Tisíce je jich. Nemlu ě ani opodlých poli ikách s á u zhledem ksocialismu aso ě o ým epublikám,304 in e enčnic í, ničemnos eakce  Uh ách, 304 Republiky so ě ského ypu znikaly po zo u uského bolše ického s á u  oce 1919 po celé s řední E opě. P ní znich předs a o ala Maďa ská epublika ad (MRR, uský po- jem so ě , yjadřující o mu základního o ganizačního uspořádání, byl do češ iny přelo- žen jako ada, čili šlo o epubliky so ě ů), ala od 21.března 1919 do 1.s pna 1919. Jedna- lo se onejdéle se ud žující ú a , sk ze k e ý se bolše ici pokusili přenés uskou e oluci do zemí s řední azápadní E opy. Vůdcem MRR se s al Béla Kun; zpočá ku byla expanzi - ní s a egie MRR amaďa ské Rudé a mády úspěšná. Maďa š í bolše ici zabí ali území ČSR aRumunska, což je ehnalo do álečného kon lik u ze sousedními s á y, smenší úspěš- nos í zde in e eno aly o něž něk e é západoe opské země. Na zab aných územích se maďa š í bolše ici pokusili za és p incipy dik a u y p ole a iá u a řídního e o u aza- kláda podobně založené s á ní ú a y, jako případě elmi k á ce exis ující Slo enské e- publiky ad (SRR, od 16.6. do 7.7.1919 scen em P ešo ě, předs a i elem byl český no- inář aak i is a An onín Janoušek). Vlé ě 1919 šak maďa ská Rudá a máda podlehla síle ojenských jedno ek napadených s á ů, Kun p chl do Rakouska apo é do so ě ského Rus- ka aMRR zaniká. Vbřeznu 1920 yhlašuje maďa ský pa lamen Maďa ské k álo s í, je- OPEN ACCESS JAN WIENDL 287 k e á os a ně— snad naš ěs í aza yučenou, bude naší epublice hodně d ahá, d ažší než— „lupič“ Béla Kun— ale iunás s anické záleži os i socialismu jsou bídnou ap okle ou b zdou. Op a du, na ak mize ném s ě ě je ěžko něco milo a i; ěší mne ochu zp á y o e olučních (dou ejme, že jimi jsou) s á kách, hla ně Anglii, neboť e Š ýca sku asi upadají, ačkoli přímá zpou a byla by účinnější abyla by ozhod- ným signálem: šem op a do ým socialis ům by musilo bý jasno, co počí i. Unás by- chom jich mnoho nenašli. Unás socialis a přemí á ocho něji opa lamen ním sys ému d ou komo ao„silném“ p eziden u a„silné“ a mádě než os ě o ém řízení— o om se nesmí špe nou — nemyslí-li ůbec jen na ž as y akandida u y. Ale mužná jsou slo a ancouzských socialis ů, k eří se po álce elmi k ásně p obouzí. Ani Ně- mecku o není ak zlé, o šem je o eliká kle ba soc. demok acie. Sympa ič í jsou o- liko an inacionální socialis i aspa ako ci.305—— Moje malířská si uace se snad lepší, ale ak em, p ací, a o hypo éza podepřena není. Pochybo ačná k ize snad do- s oupila cholu— a y o ázky už nebolí. Zdá se spíše, že je o o šem pouze přechodná úna a mysli , ale něco jsem si sku ku odpo ěděl— aje u kno ým myšlením jis á odhodlanos adů ě a. Až se dos anu ksous a né p áci!! Na o se úžasně ěším! Za- čí las ně zno a! Alespoň mnoho zkušenos í odhodi , dospě i od ahy! Bude o šem nu no ješ ě před ím mnoho amnoho děla , doží en s a ý s ě . Zdá se, že je o jinoš- s í— anyní že nas upuje mužný s ě d ace i le . Mnoho se musí expe imen o a , abudu konečně p aco a olejem. To bude ako é hic hodus, hic sal a306 p o mne. 9. sobo a Vče a edle bídných zp á z[neči elné přešk ané slo o] Uhe po ěšilo mne, že ang- lická in e ence je nadob o pohřbena.307— Nenamalo al jsem nic. 10. neděle Událos i naplňují člo ěka smu kem a eške o počínání bu žoazie, zejména zlo ři- los české, ná odně demok a ické, ob o skou anesmiři elnou nená is í;308 sku ku, řídní boj bude muse bý neúp osný. Tako é lo o ské psaní Weine o o Lido ých hož egen em se s á á admi ál Miklós Ho hy, k e ý se klíčo ě podílel na po ážce bolše i- ků, za ádí po é z .bílý e o . Podobným s á ním ú a em se s ala Ba o ská epublika ad (BRR), exis ující od 7.4.1919 do 3.5.1919, na jejímž edení se podíleli zejména ana chis- é a adikální socialis é. BRR byla ojensky po lačena, její předs a i elé (Gus a Landau- e , E ns Tolle , Eugen Le iné), byli za čeni, padli boji, případně byli posléze pop a eni. 30.če na p oběhl e Vídni neúspěšný pokus obolše ický pře a azaložení Rakouské epubliky ad (RRR). Mladí češ í adikální in elek uálo é pochopi elně znik aexis enci ěch o epublik í ali. 305 Viz pozn.245. 306 „Hic hodus, hic sal a“— Zde je Rhodos, ady skákej, odpo ěď člo ěku, k e ý slibuje, co by dokázal jinde, nikoli šak na om o mís ě  en o čas (zEzopo y bajky). 307 Viz pozn.304. 308 Vojenská účas českoslo enských jedno ek, jejich snaha ud že celis os území epubliky, po lačení maďa ských bolše iků aj. byly demok a ickými poli iky apublicis ikou yklá- dány jako p ní zúspěchů mladé epubliky; adikálními le ico ými in elek uály o bylo nímáno spíše jako zak ý ání p oblémů, k e é se bu žoazním s á ě začaly b zy po jeho zniku h omadi . OPEN ACCESS 294 SLOVO A SMYSL 32 EDIČNÍ POZNÁMKA Při ediční příp a ě deníko ých záznamů Ka la Teigeho jsem se pokusil yjí s říc d ěma základním požada kům: přiblíži ex současnému č enáři, apři om zacho a nespo ný osobi ý áz é o ojedinělé pamá ky. Vycházel jsem při om zu či ého ysu, k e ý po ažuji za ypický p o Teigeho pozdějších dese ile ích publiko ané ex y, jež se ucho aly  ozpě í ukopis— iš ěná e ze. Tedy že au o p okaza elně, du- chu p og esi is ického s ano iska, ycházel s říc ak uálním jazyko ým no mám, neu k ěl udíž na u či é ú o ni g ama ického úzu, aže pečli ě přip a o al s é ex y kpublikaci. Zá o eň jsem se šak pokusil ucho a nezaměni elný cha ak e ěch o yze osobních zápisků (příznačné je y jako ch a nos , k e á mnohdy in o mace sdě- luje glosou, někdy až na h anci ši y, nap o i omu naopak na řadě mís s ojí důsledně ozepiso aná ú aha), jejichž publikaci au o o šem zje ně nepředpokládal. Na pozadí oho o ambi alen ního ýchodiska jsme edy z olili následující p a i- dla edičního pos upu. Up a ujeme: — Op a ujeme bez komen áře občasné zje né p a opisné chyby. — Rušíme/doplňujeme in e punkci (z láš ě čá ky členící sou ě í) šude am, kde by g ama icky ne/měla bý . — Sjednocujeme nejedno né psaní římských aa abských číslo ek e p ospěch a ab- ských. — Sjednocujeme e zálky na počá cích jedno li ých deníko ých záznamů aunáz ů děl (básní, ob azů), a o am, kde není pochyby akde je o doloži elné. — Sjednocujeme psaní iniciál křes ních jmen (Vl. > V., S . > S.). — S ahujeme příslo ečné azby ypu: beze šeho > beze šeho, po d uhé > pod uhé, přede ším > přede ším apod. — Přepisujeme ap a opisně ak ualizujeme šechna cizí slo a ajejich dobo ě podmí- něný zápis (imp essionism > imp esionismus, hô el > ho el, skizza > skica, illus - ace > ilus ace, clown > klaun, oile a > oale a, quali a > k ali a, qua a > k a a, ensemble > ansámbl, a i uda > a i uda apod.) — Jazyko é je y, k e é jsou bezpříznako é apodléhají p oměnám, měníme podle ak- uální jazyko é no my (poesie > poezie, iloso ie > ilozo ie, esul á > ezul á , gymnasium > gymnázium, napiala > napjala apod.). Tam, kde no ma umožňuje d ojí způsob zápisu (p og esi nější/a chaič ější způsob, např.diskuse/diskuze), ponechá áme a chaič ější způsob. — Sjednocujeme psaní cizích příjmení podle ak uálního úzu (Philippea > Philippa, Nie zschea > Nie zscheho, A kos > A cos). — Sjednocujeme psaní náz ů ydaných děl (sbí ka, p óza) či u áděných di adelních kusů, náz y ýs a , píšeme je ku zí ou. — Ods aňujeme nep a idelné anesous a né uží ání u ozo ek unáz ů děl ( ý a - ných p ací, básní, p óz, konce ů apod.). — Sjednocujeme o mu zápisů da ace jedno li ých deníko ých zápisů. — Všechny cizojazyčné ex y (ci á y) překládáme poznámkách pod ča ou. OPEN ACCESS JAN WIENDL 295 Zacho á áme: — Zacho á áme pů odní ods a co é členění ex ů. — Respek ujeme osobi é yuži í in e punkce (konk é ně pomlček a lno ek), člení- cích ačas o is ým způsobem speci icky „ y mizujících“ adynamizujících ex zá- pisků. — Zacho á áme občasné uží ání in ini i ů na - i, popř. slo esných a ů ypu „jes “, neboť jde čas o ozje ně příznako é ysy (zámě ná, někdy ii onizující pa e izace s ylu). — Zacho á áme pů odním znění o něž soudobé slango é s uden ské ý azy (ulejzající, kómpa, ýba apod.); pokud předpokládáme z ížené po ozumění jejich ýznamu, ozřejmujeme jej poznámkách pod ča ou. — Zacho á áme šk y o iginálu, a o buď o mou přešk nu ého či elného slo a, nebo označením jeho zneči elnění o iginálu p os řednic ím h ana é zá o ky akomen áře ní [přešk ané neči elné slo o]. — Pokud je o iginálu čás ex u epsána jako su ka, upozo ňujeme na u o sku- ečnos pa řičné poznámce pod ča ou. — Zacho á áme pod žená slo a o iginálu supřesněním způsobu oho o z ý az- nění poznámce pod ča ou (pokud jde například oak a el, uš apod.) — Zacho á áme o něž zk a ky, k e é au o o iginálu uží á, přičemž je pře ádíme podle ak uální jazyko é no my (D em > d ., na př. >např., s . > s.), popřípadě— pokud si nejsme jis i, že jim č enář po ozumí— ozepisujeme je pomocí h ana é zá o ky, např.K[o un]. — Ponechá áme o iginální podobu něk e ých křes ních či pomís ních jmen (např.Daša, Rudol ině), ponechá áme o něž ůzno odé psaní křes ních jmen (buď  ozepsané podobě, nebo iniciále), dobo ě či mís ně podmíněných sub- s an i ních či e bálních a ů (např.předloním, přispí a el, psa , pama uji se, šade apod.), ponechá áme o něž kolísání u či ých ypů slo (před čí em/pře- de čí em). — Zacho á áme pů odní způsob psaní číslo ek či nume ických ý azů (2× apod.) — Jakékoli ediční s upy přímo do ex u označujeme p os řednic ím h ana ých zá- o ek, nebo ozepisujeme komen ář poznámkách pod ča ou. OPEN ACCESS 296 SLOVO A SMYSL 32 JMENNÝ REJSTŘÍK Rejs řík nezaznamená á las ní jména yuži á  i ulech děl, náz ech ins i ucí; nepodchycuje o něž ani au o y i ulů sekundá ní li e a u y. Pokud se nepodařilo dohleda pa řičnou in o maci (jde z l. oda a na- ození či úm í), údaj není u eden. Adle , Paul (1878–1946), p ažský německy píšící p ozaik apřeklada el žido ského pů odu. Aischylos (525–456 př. n. l.), řecký d ama ik. Albe , Cha les ( éž Cha les-Albe , l. jm. Daude , Cha les Vic o Albe Fe nand, 1869–1957), ancouzský ana chis ický asocialis ický no inář apublicis a. And ássy, Julius (Gyula) ml. (1860–1929), akousko-uhe ský poli ik,  oce 1918 k á ce minis zah aničí Rakouska-Uhe ska. Apollinai e, Guillaume (1880–1918), ancouzský básník, klíčo á osobnos mode ního a an ga dního básnic í. VKmeni (3, 1919, č.7, s.51–53, 19.6.)  oce 1919 o iskne Teige s ať Guillaume Apollinai e (Několik poznámek kčeskému překladu Pásma). A bes, Jakub (1840–1914), spiso a el ano inář. A cos, René (1880–1959), ancouzský básník apřeklada el, člen skupiny L’Abbaye de C é eil (Opa s í c é eilské), umladých českých básníků počá ku d acá ých le boha ě e lek o ané. Bach, Johann Sebas ian (1685–1750), německý hudební sklada el, za ši el ba okního hudebního s ylu. Ba busse, Hen i (1873–1935), ancouzský p ozaik, no inář apoli ik. P o i álečný omán, s ejně jako jeho ý azná komunis ická ap oso ě ská o ien ace ( oce 1917 založil p o iimpe ialis ickou o ganizaci Cla é, sd užující le ico é in elek uály ůzných zemí), kBa busso i při aho al e opskou, z láš ě mladou le ico ou in eligenci. Ba oš, Bře isla (1893–1926), malíř, spoluzaklada el uměleckého spolku Koliba (1914)— p o ějšku p ažské Umělecké besedy. Ba oš, Jan (1887–1955), pedagog, spiso a el, li e á ní his o ik ak i ik. Baudelai e, Cha les (1821–1867), ancouzský básník apřeklada el, p ní zřady z .p okle ých básníků, klíčo á osobnos e opské poezie. Podle las ního Teigeho zení byly Baudelai o y Malé básně p óze, Šaldo y Boje ozí řek aVolná láska Cha lese Albe a řemi knihami, k e é nejmocněji u ářely jeho ducho ní s ě době s ředoškolských s udií. Baxa, Bohumil (1874–1942), ús a ní p á ník, p o eso českoslo enských p á ních dějin, ek o Masa yko y uni e zi y aděkan její p á nické akul y, poli ik asená o Ná odního sh omáždění ČSR za Českoslo enskou ná odní demok acii. B a p ažského p imá o a Ka la Baxy (1862–1938), syno ec Ka la Ha líčka Bo o ského (1821–1856). Pop a en době heyd ichiády jako účas ník p o inacis ického odboje. Beh ens, F anz Richa d (1895–1977), německý exp esionis ický básník. Beneš, Ed a d (1884–1948), poli ik, minis zah aničí ČSR, le ech 1935–1938 a1945–1948 českoslo enský p eziden . Beneš, Vincenc (1883–1979), malíř ag a ik, ilus á o , pedagog, pří el Bohumila Kubiš y, člen Osmy aSkupiny ý a ných umělců, éž SVU Mánes, přispě a el Uměleckého měsíčníku. Be gson, Hen i (1859–1940), ancouzský ilozo , předs a i el ilozo ie ži o a ys upující p o i adici acionalis ické aos ícenské ilozo ie, nosi el Nobelo y ceny za li e a u u za ok 1927. Be oni, Luigi (1872–1947), pů odem i alský ana chis ický spiso a el a ypog a . Bel amelli, An onio (1879–1930), i alský básník, spiso a el ano inář. Beye, B uno Wilhelm Hein ich (1895–1976), německý malíř ag a ik. Bla ný, Le (1894–1930), e d acá ých le ech člen Li e á ní skupiny B ně, básník, d ama ik, p ozaik, di adelní k i ik ad ama u g, o ec básníka I ana Bla ného (1919–1990). Bloy, Léon (1846–1917), ancouzský ka olický spiso a el apublicis a, pam le ik. OPEN ACCESS JAN WIENDL 297 Bo ek, Vlas a ( éž Vlas imil, 1886–1952), no inář, překlada el, yda a el, poli ický p aco ník. Bo odin, Alexand Po i ie ič (1833–1887), uský hudební sklada el období oman ismu, člen Mocné h s ky, po oláním p o eso chemie a ýznamný ědec e s ém obo u. Bo o ec, Pa el, di adelní ocho ník, P aha. B anbe ge , Jan (1877–1952), hudební ědec, spiso a el ao ganizá o . B anbe ge o á, Doub a ka ( oz. Če nocho á, 1885–1945), zpě ačka, pedagožka. B aque, Geo ges (1882–1963), ancouzský malíř asochař, jeden ze zaklada elů kubismu. B ožek, Jose , di adelní ocho ník Ne eklo ě. B uce, Pa ick Hen y (1881–1936), ame ický kubis ický malíř. Březina, O oka (1868–1929), básník aspiso a el, klíčo ý předs a i el básnického symbolismu. Fo ma i ní osobnos p o ý oj české poezie e 20.s ole í. Bubelo á, Ma ie ( éž Máňa Bubelo á, 1890), spiso a elka, na odila se na Haliči, po é žila s odiči na Mo a ě, kolem 1900 se odina přes ěho ala do P ahy. Vle ech 1908–1910 se angažo ala e Volné myšlence (jako jedna elka inoh adského ýbo u VM); pří elkyně ženy Ja osla a Haška (1883–1923) p ozaičky ano inářky Ja mily Maye o é-Haško é (1887–1931). Ses a soudobé populá ní p ozaičky Lily Bubelo é (1886–1974). Bu ian, Emil F an išek (1904–1959), básník, publicis a, zpě ák, he ec, hudebník, hudební sklada el, d ama u g, d ama ik a ežisé . Člen De ě silu, le ech 1926–1927 spolup aco al sOs obozeným di adlem, 1928 založil las ní Di adlo Dada. Koncem oku 1934 založil di adlo D34 (di adlo p o ozo al až do oku 1941— D41). Během álky ězněn nacis ických lág ech. Cézanne, Paul (1839–1906), ancouzský malíř, o ma i ní osobnos mode ního ý a ného umění. Cmí al, Adol (1882–1963), hudební pedagog, publicis a, sklada el. Coquio , Gus a e (1865–1926), ancouzský ý a ný k i ik aspiso a el, jeden ze spolup aco níků sochaře Augus a Rodina (1840–1917). Čapek, Jose (1887–1945), malíř, g a ik, ilus á o , básník aesejis a, o ma i ní osobnos ané české ý a né a an ga dy desá ých le 20.s ole í, sjeho malířským li em se mladý Teige in enzi ně y o ná al; člen Skupiny ý a ných umělců aT došíjných. Čapek, Ka el (1890–1938), p ozaik, d ama ik, publicis a apřeklada el, b a Jose a Čapka, klíčo á osobnos p o o mo ání ané české před álečné umělecké a an ga dy. Čech, S a opluk (1846–1908), básník, p ozaik, no inář aces o a el, ad oká . Čelako ský, Vladimí (1900–1981), kama ád, spolužák zgymnázia Křemenco ě ulici (1910–1918), později p á ník. Če ník, A uš (1900–1953), básník, no inář, publicis a, e d acá ých le ech edoucí kul u ní ub iky Ro nos i, spoluzaklada el De ě silu, yda a el poe is ické e ue Pásmo. Čulík, An onín (1893–1969), bohoslo ec, posléze kněz, ocho ník zNe eklo a (Tlosko a). Poli ický ězeň padesá ých le ech 20.s ole í. Čulík, S anisla , di adelní ocho ník zNe eklo a, b a An onína Čulíka. Čulíko á, di adelní ocho nice zNe eklo a, se a An onína aS anisla a Čulíko ých. Debussy, Claude Achille (1862–1918), ancouzský sklada el, předs a i el hudebního imp esionismu. Delac oix, Fe dinand Vic o Eugène (1798–1863), ancouzský malíř, ýznamný kolo is a. Delaunay, Robe (1885–1941), ancouzský kubis ický malíř. De ain, And é (1880–1954), ancouzský malíř, jeden ze zaklada elů au ismu. Dohnal, di adelní ocho ník Ne eklo ě. Dos oje skij, Fjodo Michajlo ič (1821–1881), uský spiso a el a ilozo , jeden znej ýznamnějších s ě o ých spiso a elů, cholný předs a i el uského ealismu asoučasně předchůdce mode ní psychologické p ózy. Duhamel, Geo ges (1884–1966), ancouzský básník ap ozaik, lékař, 1906 spoluzaklada el OPEN ACCESS 298 SLOVO A SMYSL 32 umělecké skupiny Abbaye de C é eil (C é eilské opa s í), umladých českých básníků počá ku d acá ých le boha ě e lek o ané; posléze předs a i el konze a i ního smě u ancouzské kul u y. Du ďák, F an išek (1893–1943), no inář; bele is a; překlada el, zahynul koncen ačním áboře Mau hausen. Du ych, Ja osla (1886–1962), p ozaik abásník, d ama ik apublicis a, o ma i ní osobnos české ka olicky založené kul u y, ojenský lékař. D ořák, Jan, ne eklo ský ocho ník. D ořák MUC.,  oce 1918 mís opředseda S azu českoslo anského s uden s a. D ořák, An onín (1841–1904), hudební sklada el. D ořák, A noš (1881–1933), d ama ik, di adelní ežisé apřeklada el. P oslul přede ším jako au o he shis o ickou ema ikou. Dyk, Vik o (1877–1931), básník, p ozaik, d ama ik, publicis a anacionalis ický poli ik, jeden zpředs a i elů z .gene ace ana chis ických buřičů, po 1918 nacionalis icky o ien o aný au o . Za p ní s ě o é álky byl členem domácího odboje abyl aké signa ářem Mani es u českých spiso a elů. Ebe z, Jose (1880–1942), německý exp esionis ický ý a ník. Eh ens ein, Albe (1886–1950), německý le ico ý spiso a el, od 1941 žijící USA. El G eco (1541–1614), španělský malíř řeckého pů odu, předs a i el pozdního maný ismu apočínajícího ba oka. E ben, Ka el Ja omí (1811–1870), básník, a chi ář, překlada el asbě a el českých lido ých písní apohádek; čelný předs a i el li e á ního oman ismu. Ezop (620–564 př. n. l.), je po ažo án za zaklada ele řecké bajky. Fabb i, Luigi (1877–1935), i alský ana chis a, ak i is a, spiso a el apublicis a. Fauconnie , Hen y Le (1881–1946), ancouzský kubis ický malíř. Feue s ein, Bedřich (1892–1936), a chi ek , malíř, scénog a Ná odního di adla, Os obozeného di adla a ilmo ých scén. Člen De ě silu, 1923 spoluzaložil a chi ek onickou sekci De ě silu ARDEV. Fibich, Zdeněk (1850–1900), hudební sklada el, předs a i el hudebního oman ismu. Filla, Emil (1882–1953), kubis ický malíř, eo e ik ý a ného umění. Fische , O oka (1883–1938), ge manis a, básník ad ama ik, uni e zi ní p o eso . Flajšhans, Jan (1901), syn ilologa Václa a Flajšhanse, mladší spolužák Ka la Teigeho na gymnáziu Křemenco ě ulici (s ejně jako Teige s udo al le ech 1911–1919, byl s uden em pa alelní řídy VIII.B), později kniho ník Kniho ně Uměleckop ůmyslo ého muzea P aze, chní odbo o ý ada. Flajšhans, Václa (1866–1950), s ředoškolský p o eso (na gymnáziu Křemenco ě ulici působil p ním polole í 1891–1892 apo é le ech 1906–1921, yučo al češ inu ala inu), český ilolog ali e á ní his o ik, yda a el s a é české li e a u y. 1900 byl z olen členem ře í, jazyko ědné řídy České akademie ěd aumění a oku 1901 se s al členem K álo ské české společnos i nauk. Podle Teigeho zpomínky (Na Křemencá ně, čili příspě ek kemb yologii jedné gene ace; in: Sbo ník Masa yko a s á ního eálného gymnázia P aze II. Křemenco a ulice 1871–1946, P aha 1948, s.96–101) pa řil mezi p o eso y, k e ých si Teige ajeho spolužáci „oddaně ážili“. Flégl, Oldřich (1886–1944), his o ik, zabý ající se hospodářskými ací ke ními dějinami. Fleischne , Jindřich (1879–1922), publicis a obo u hospodářské p odukce, překlada el. Flo ian, Jose (1873–1941), yda a el apřeklada el, o mující osobnos českého laického křesťanského kul u ního p os ředí z láš ě mezi álečné době. F anck, Césa -Augus e-Jean-Guillaume- Hube (1822–1890), ancouzský hudební sklada el. F esnaye, Roge de La (1885–1925), ancouzský kubis ický malíř. F ič, Jose (1900–1973), spolužák zgymnázia Křemenco ě ulici, přispě a el časopisu Republika, básník, spoluzaklada el De ě silu. Dílo Jose a F iče (Básnické sbí ky aBásně, OPEN ACCESS JAN WIENDL 299 p ózy) ydáno P aze T iádou le ech 2016 a2018. F iesz, O hon (1879–1949), ancouzský malíř, au is a aimp esionis a. F ýdko á, di adelní ocho nice, P aha. Gamma ( l. jm. Gus a Ja oš, 1867–1948), český no inář, li e á ní a ý a ný k i ik, p ozaik aesejis a. Ga kisch, A noš ( éž E ni), di adelní ocho ník Ne eklo ě. Ga kischo á, Ma ie ( éž Minči), ne eklo ská di adelní ocho nice. Gau ie , Théophile (1811–1872), ancouzský básník, d ama ik, p ozaik ak i ik. Gellne , F an išek (1881–1914), básník, p ozaik, k eslíř, malíř, ka ika u is a. Ge cen, Alexand I ano ič (1812–1870), uský spiso a el apoli ický ak i is a, hla ní předs a i el uského ag á nického adikálně demok a ického hnu í usilujícího oz ušení ne olnic í ahlásající speci ickou uskou ces u ksocialismu. Glazuno , Alexand Kons an ino ič (1865–1936), uský hudební sklada el období oman ismu, hudební pedagog. Gleizes, Albe (1881–1953), ancouzský kubis ický malíř, eo e ik a ilozo . Goe he, Johann Wol gang on (1749–1832), německý básník, p ozaik, d ama ik apoli ik. Goe z, A hu (1885– po 1923), německý exp esionis ický malíř ag a ik. Gogh, Vincen an (1853–1890), nizozemský malíř ak eslíř, s ylo ě ozk očen mezi au is y, exp esionis y, zčás i pak imezi anou abs akci. Goya, F ancisco (1746–1828), španělský malíř. G imm, Wal e O o (1894–1919), německý malíř ag a ik, na ozený USA. Guillemo , Alexand e Cha les (1786–1831), ancouzský malíř apo é is a. Guilman , Félix-Alexand e (1837–1911), ancouzský a haník asklada el. Gu eund, O o (1889–1927), kubis ický sochař, člen Skupiny ý a ných umělců, Umělecké skupiny, člen Mánesa, zúčas nil se ýs a T došíjných. Gu wi h, Václa (1896–1968), s uden ský p aco ník, posléze no inář apublicis a oblas i echnických ěd. Ha d , E ns (1876–1947), německý d ama ik, spiso a el apřeklada el. Häusle o á, Emilie ( éž Emy, Ema, p o daná Linha o á, 1901), Teigeho pří elkyně, jejich ko espondence uspořádaná péčí Růženy Hamano é (Hamano á, Růžena [ed.]: Dopisy Ka la Teigeho Emy Häusle o é. Li e á ní a chi 1990, č.24, s.189–251). Haussmann, Jiří (1898–1923), básník asa i ik, poli ický sa i ik. Ha el, Václa Ma ia (1897–1979), p ažský s a i el apodnika el, le ech 1918–1920 předseda Českoslo anského s azu s uden s a; o ec d ama ika, spiso a ele ap eziden a Václa a Ha la (1936–2011). Hebbel, Ch is ian F ied ich (1813–1863), německý básník ad ama ik. Heemske ck, Jacoba an (1876–1953, celým jménem Jacoba Be endina an Heemske ck an Bees ), německá malířka, i ážo á designé ka ag a ička, spolup aco nice e ue De S u m. Heřman, Jan (1886–1946), kla í ní i uos, spoluzaklada el Českého ia. Heřman, Mi osla (1903–1971), li e á ní his o ik, edi o , překlada el, kniho ník, odbo ný publicis a. Hilbe , Ja osla (1871–1963), d ama ik, spiso a el apublicis a, umělecký k i ik. Hla áček, Ka el (1874–1898), symbolis ický básník a ý a ník, spolup aco ník Mode ní e ue. Hlá ko á, di adelní ocho nice Ne eklo ě. Ho man, Vlas isla (1884–1964), a chi ek , malíř, scénog a , eo e ik, od oku 1918 člen uměleckého sd užení T došíjní, jedna zp o ilujících osobnos í před álečné české a an ga dy, eo e icky ys oupil např. Almanachu na ok 1914. Ho mann, syn Ka la Ho manna. Ho mann, Camill (1878–1944), spiso a el, posléze českoslo enský diploma , kul u ní a ašé Be líně, 1939 byl yz án Maxem B odem kpokusu (neúspěšnému) zach áni ges apem kon isko ané a chi álie F anze Ka ky, k e é měla d žení Ka ko a pří elkyně Do a Diaman o á. Zemřel koncen ačním áboře Os ě im. OPEN ACCESS 300 SLOVO A SMYSL 32 Ho mann, Ka el (1872–1936), houslo ý i uos apedagog, člen Českého k a e a, s odinou Ka la Teigeho byl spřízněn, Teige oněm ho oří jako os ýci. Ho manno á, Dagma ( éž Daša, p o d. Še líko á, 1901–1978), příbuzná Ka la Teigeho, pozdější sek e ářka České ilha monie P aze, překlada elka, dce a Ka la Ho manna. Holan, Vladimí (1905–1980), básník apřeklada el. Ho a, Jose (1891–1945), básník, p ozaik, publicis a, li e á ní k i ik. Vs oupil do edakce P á a lidu,  oce 1921 přešel jako člen KSČ kRudému p á u, kde edl kul u ní ub iku. Od oku 1926 byl zá o eň jeho odpo ědným edak o em. Po ozchodu skomunis ickou s anou (1929— Mani es sedmi) přešel do kul u ní ub iky Českého slo a. Teigeho kul u něpoli ický oponen . Ho hy, Miklós (1868–1957), maďa ský iceadmi ál elící akousko-uhe skému álečnému loďs u,  oce 1920 byl z olen egen em Maďa ského k álo s í, unkci hla y s á u ykoná al od 1.dubna 1920 do 15.října 1944. H adecký, Jose Richa d ( l. jm. Jose Roubíček, 1886–1947), p ozaik, d ama ik, žu nalis a. Huysmans, Jo is-Ka l (1848–1907), ancouzský spiso a el, li e á ní a ý a ný k i ik lámského pů odu. H iezdosla , Pa ol O szágh (1849–1921), slo enský básník, p ozaik apřeklada el, o ma i ní osobnos slo enské li e a u y. Chenne iè e, Geo ges (1884–1927), ancouzský básník aspiso a el, člen skupiny L’Abbaye de C é eil (C é eilské opa s í). Illo ý, Rudol (1881–1943), básník, publicis a apřeklada el německé poezie, oběť holocaus u. Jakubů, ojenský od odo ý ada. James, William (1842–1910), ame ický psycholog, jeden ze zaklada elů ědecké aempi ické psychologie, ýznamný předs a i el p agma ické ilozo ie. Janáček, Leoš (1854–1928), hudební sklada el. Janoušek, An onín (1877–1941), no inář akomunis ický ak i is a, 20.6.1919 yhlásil P ešo ě Slo enskou epubliku ad, od 1922 žil SSSR  epublice Ču ašsko, kde se angažo al zejména sociální oblas i. Ja oš, Bohumil (1856–1924), malíř-k ajinář, es au á o esek; souk omý uči el k eslení Ka la Teigeho. Jedlička, Benjamin (1897–1967), s ředoškolský p o eso , bele is a, k i ik, překlada el zi alš iny, španělš iny a ancouzš iny, edi o děl J.S.Macha a. Jelínek, Hanuš (1878–1944), básník, esejis a, k i ik ali e á ní his o ik, překlada el z l. z ancouzské li e a u y. Jež, Š ěpán (1885–1970), s ředoškolský p o eso (Teigeho uči el na gymnáziu Křemenco ě ulici), ý a ný ali e á ní k i ik, překlada el; na konci školního oku 1917–1918 odešel na s á ní eálné gymnázium inoh adské. Jí a, Ja osla (1896–1968), ý a ný k i ik, ancouzský dopiso a el ČTK, po 1948 emig aci. Ji ánek, Miloš (1875–1911), malíř ag a ik, o li něný imp esionismem. Ji ásek, Alois (1851–1930), p ozaik, d ama ik apoli ik, au o řady his o ických ománů apředs a i el ealismu. Ji da, Mi osla (1895–1970), spolup aco ník časopisu Republika, překlada el z l. z ancouzš iny, s ředoškolský p o eso . Jung, Václa Alois (1858–1927), s ředoškolský p o eso alek o anglič iny na FF UK, překlada el zanglič iny a uš iny, publicis a. Kalis a, Zdeněk ( éž Z.V.Kalis a, 1900–1982), his o ik, k i ik aesejis a, mládí básník, edoucí edak o s uden ských agene ačně založených časopisů Ruch aO eus. Vle ech 1921–1923 mís opředseda Li e á ní skupiny. Na přelomu desá ých ad acá ých le usilo al oo ganizo ání le ico é čás i nejmladší gene ace. Kal oda, Alois (1875–1934), malíř, k ajinář. Kand , Z., di adelní ocho ník, P aha. Ka ásek ze L o ic, Jiří (1871–1951), básník, p ozaik ak i ik, spoluzaklada el časopisu Mode ní e ue, jedna zp o ilujících osobnos í českého dekaden ně symbolis ního umění. Ka el, Rudol (1880–1945), hudební sklada el adi igen , žák An onína D ořáka. OPEN ACCESS JAN WIENDL 301 Ka s, Geo ges (1882–1945), německý exp esionis ický malíř ag a ik. Kau mann, Julius (1895–1968), německý malíř ag a ik. Kees an Dongen ( l. jm. Co nelis Theodo us Ma ie an Dongen, 1887–1968), nizozemský malíř, později ořící e F ancii. Na jeho o bě je idě silný li au ismu, k á ce členem exp esionis ické skupiny Die B ücke. Ki chne , E ns Ludwig (1880–1938), německý exp esionis ický malíř. Ki zle Jose (1891), malíř ag a ik, spolup aco ník pláno aného pe iodika P aha. Kleine , Lomika (1887), spolup aco ník pláno aného pe iodika P aha. Klika, Bře isla Ma ia (1884–1958), p ažský naklada el a edak o , působící p ní polo ině 20.s ole í. Podílel se mj.na zniku naklada elského d užs a Kmen. Klinge , Max (1857–1920), německý malíř asochař. Klo áč, Václa (1868–1942), poli ik ano inář, ůdčí osobnos českoslo enských ná odních socialis ů. Klos, Ka el M. (1888–1967), scená is a apřeklada el. Klusáček, od odo ý lékař. Kod le, Jose , spolup aco ník časopisu Republika. Koníček, Oldřich (1886–1932), malíř, pos imp esionis a. Konůpek, Jan (1883–1950), g a ik, malíř, ilus á o a y ec, ý a ný k i ik. Ko ík, P a osla (1889–1970), malíř ag a ik. K áčme a, ocho ník Ne eklo ě. K amář, Ka el (1860–1937), poli ik, dlouhole ý předseda Českoslo enské ná odní demok acie, p ní minis e ský předseda ČSR. K a och íl, Zdeněk (1883–1961), malíř, g a ik aka ika u is a, posléze p o eso VŠUP P aze. K emlička, Rudol (1886–1932), malíř, jeden zhla ních členů T došíjných, k ajinář. K opáček, Jan (z aný K opec, 1865–1930), p o eso ma ema iky a yziky na gymnáziu Křemenco ě ulici le ech 1911–1930; řídní p o eso Ka la Teigeho. K upka, Ja osla (1893–1929), muzikolog adi igen . Křička, Ja osla (1882–1969), hudební sklada el, b a básníka Pe a Křičky (1884–1949), od 1909 sbo mis Hlaholu, 1918 jmeno án p o eso em skladby na p ažské konze a oři. Kubicki, S anisław (1889–1943), polský spiso a el, ilozo aexp esionis ický malíř, le ech 1918–1920 člen poznaňské exp esionis ické skupiny Bun . Kubíček, Jose ( éž Jóža, 1872–1950), malíř, sochař ařezbář. Kubin, O aka (1883–1969), malíř ag a ik, člen skupin Osma aSkupina ý a ných umělců. Kubiš a, Bohumil (1884–1918), malíř, g a ik a eo e ik, člen skupin Osma aSkupina ý a ných umělců Kuče a, Edua d (1884–1956), spolup aco ník e ue Kmen, p ozaik, d ama ik aesejis a. Kun, Béla (pů odně Kuhn, 1886–1938), maďa ský komunis ický poli ik, po k á kou dobu oku 1919 s ál ak icky čele Maďa ské epubliky ad, epubliky so ě ského ypu u ořené na čás i území bý alého Uhe ska. Od d acá ých le SSSR, jako bolše ický komisař má odpo ědnos za y ažďo ání oby a els a na K ymu, pop a en době s alinských čis ek. Landaue , Gus a (1870–1919), německý ana chis a, jeden z ůdců Ba o ské epubliky ad (BRR), padl bojích oBRR. Lége , Fe nand (1881–1955), ancouzský malíř, sochař a ilmo ý ů ce, předs a i el kubismu, jehož dílo je o šem někdy éž po ažo ána za předz ěs pop-a u. Lenin, Vladimi Iljič ( éž Lenin, N., 1870–1924), uský komunis ický e olucionář apoli ik, ůdce bolše ické s any as ůjce říjno é bolše ické e oluce; p ní předseda lády so ě ského Ruska aposléze So ě ského s azu. Leona do da Vinci ( éž Liona do, 1452–1519), i alský malíř, čelný předs a i el enesanční malby. Le iné, Eugen (1883–1919), německý komunis ický e olucionář, jeden z ůdců Ba o ské epubliky ad, pop a en e s adelheimské ěznici. Liebknech , Ka l (1871–1919), německý poli ický ak i is a, poslanec Říšského sněmu, OPEN ACCESS 302 SLOVO A SMYSL 32 společně sRosou Luxembu go ou založil e oluční Spa akusbund (S az spa ako ců), ze k e ého se k1.lednu 1919 spolu y ořila Komunis ická s ana Německa. Po po lačení po s ání spa ako ců lednu 1919 za ažděn. Liona do iz Leona do da Vinci Ločák, Ka el (1879–1941), naklada el, yda a el populá ních časopisů, kalendářů a zdělá acích edic (Ločáko a kniho nička zdělá ací, Ločáko a kniho nička, Ločáko a kniho na e šů). Löwenbach, Jan (1880–1972), ad oká , hudební k i ik, básník, au o lib e kope ám apřeklada el zněmčiny. Löwenbach, Jose (1900–1962), hudební sklada el a eo e ik, člen De ě silu. Lunača skij, Ana olij Vasilje ič (1875–1933), ma xis ický e olucionář, ilozo aes e ik, so ě ský poli ik, no inář, lido ý komisař p o zdělá ání. Luxembu go á, Rosa (1871–1919), německá poli ická ak i is ka, společně sKa lem Liebknech em založila e oluční Spa akusbund (S az spa ako ců), ze k e ého se k1.lednu 1919 spolu y ořila Komunis ická s ana Německa. Vlis opadu 1918, během německé e oluce, edla Rudou lajku, cen ální isk le ico ých e olucionářů. Po po lačení po s ání spa ako ců lednu 1919 za ažděna. Machoň, Ladisla (1888–1973), a chi ek , předs a i el řady a an ga dních smě ů (kubismus, a deco, unkcionalismus), mj.au o p ojek u ily b a ří Čapků na p ažských Vinoh adech. Malířo á, Helena (1877–1940), no inářka, spiso a elka, publicis ka apřeklada elka. Mane , Édoua d (1832–1883), ancouzský imp esionis ický malíř. Ma ine i, Filippo Tommaso (1876–1944), i alský básník, p ozaik ad ama ik, zaklada el a eo e ik u u ismu. Ma ko á, di adelní ocho nice Ne eklo ě. Ma ánek, O aka (1884–1921), malíř ag a ik, člen skupin Osma, Skupina ý a ných umělců aT došíjní. Masa yk, Tomáš Ga igue (1850–1937), ilozo , publicis a, poli ik, p ní českoslo enský p eziden . Ma ko ský, lékař ojenské od odo é komise. Ma is-Teu sch, Hans (1884–1960), německý, pů odem umunský exp esionis ický ý a ník. Me ce eau de la Chaume, Alexand e (1884–1945), ancouzský spiso a el abásník, podílel se na činnos i skupiny básníků L’Abbaye de C é eil (Opa s í c é eilské), snimiž se 1911 ozchází. V oce 1914 uspořádal P aze kubis ickou ýs a u. Me zinge , Jean (1883–1956), ancouzský malíř a eo e ik umění, jeden z ů ců kubismu. Byl členem skupiny Sec ion d’O . Michelangelo Buona o i (1475–1564), sochař, a chi ek , malíř, básník, jeden z cholných předs a i elů i alské enesance. Michalco á, Ma ie, známá Ka la Teigeho zP ahy. Michalco á, Zdena, známá Ka la Teigeho zP ahy. Milén, Edua d ( l. jm. Edua d Mülle , 1891–1976), malíř, g a ik, ilus á o , scénog a adesigné . Minařík, S anisla (1884–1944), překlada el z uš iny apolš iny, naklada el, spolup aco ník S.K.Neumanna— p ním očníku časopisu Če en (1918) působil jako odpo ědný edak o . Mixa, Voj ěch (1887–1953), p ozaik apublicis a; od oku 1934 p aco al e s azu p ůmyslníků. Byl členem řady hospodářských, inančních ap ůmyslo ých ins i ucí. Mode sohn-Becke o á, Paula (1876–1907), německá malířka, předs a i elka aného exp esionismu. Mod áček, F an išek (1871–1960), sociálnědemok a ický poli ik a eo e ik, edak o časopisů Akademie aSocialis ické lis y. Moliè e ( l. jm. Jean-Bap is e Poquelin, 1622–1673), ancouzský he ec, spiso a el ad ama ik období ancouzského klasicismu. Mone , Claude (1840–1926), ancouzský imp esionis ický malíř. Mo a ec, Alois (1899–1987), malíř, g a ik ailus á o . Mo o á, K is ina (Ch is ina) (1889–1936), ope ní zpě ačka— sop anis ka bulha ského pů odu, působící p ažském Ná odním di adle. OPEN ACCESS JAN WIENDL 303 Moza , Wol gang Amadeus (1756–1791), akouský klasicis ní hudební sklada el akla í ní i uos. M k ička, O aka (1898–1957), malíř, ilus á o , ka ika u is a, ý a ný k i ik, člen De ě silu. Myslík, obecní ada. Muna, Alois (1886–1943), sociálnědemok a ický aposléze komunis ický poli ik, pů odně k ejčí. Od oku 1919 pomáhal při o ganizo ání le ice sociální demok acii, k e á se pak osamos a nila jako Komunis ická s ana Českoslo enska. Vle ech 1922–1924 byl předsedou ýkonného ýbo u KSČ. Nebeský, Ja osla (1892–1937), Teigeho známý, odák zNe eklo a, diploma ický p aco ník, edak o , umělecký překlada el, yda a el. Nebeský, Václa (1889–1949), his o ik mode ního umění, ý a ný k i ik apublicis a, posléze p o eso dějin umění na VŠUP P aze. Jako k i ik přispí al době álky do časopisů Kmen aČe en, od 1919 spolup aco al sčasopisem T ibuna, 1921–1924 Volné smě y. Nejedlý, O aka (1883–1957), malíř, k ajinář, od 1925 p o eso k ajinomalby na Akademii ý a ných umění P aze. Němco á, Božena (1820–1862), p ozaička, klíčo á spiso a elka české li e a u y 19.s ole í. Němec, F an išek (1902–1963), básník (jeden z ůdčích předs a i elů a an ga dní poezie počá ku d acá ých le ), no inář, eje onis a ap ozaik. Ne ado á, M., di adelní ocho nice, P aha. Neumann, S anisla Kos ka (pseud. Ci is Bohemicus, Pe Pohan, K.P o i a, 1875–1947), básník, publicis a, edak o ao ganizá o , o ma i ní osobnos české umělecké mode ny aa an ga dy de adesá ých le 19.s ole í až d acá ých le 20.s ole í; p o ok uh gene ace b a ří Čapků ip o nejmladší gene aci Ka la Teigeho na přelomu desá ých ad acá ých le u čující umělec ao ganizá o . Neumanno á, Kamilla (1874–1956), naklada elka, p ní žena S.K.Neumanna, le ech 1905–1931 ydá ala p es ižní edici Knihy dob ých au o ů, kde předs a o ala klíčo é zah aniční idomácí mode nis ické au o y. Nez al, Ví ězsla (1900–1958), básník, p ozaik ad ama ik, spolu sKa lem Teigem u čující osobnos české li e á ní a an ga dy d acá ých a řicá ých le 20.s ole í. Nie zsche, F ied ich Wilhelm (1844–1900), německý ilozo , klasický ilolog, básník asklada el. No ák, Mi ko (1901–1980), ilozo aes e ik, Teigeho pří el, seznámil je An onín Suk  oce 1917, po 1945 p o eso es e iky na FFMU B ně ana FF UK P aze. No ák, Ví ězsla (1870–1919), hudební sklada el. No áko á, Anna (pseud. Ada No deno á, 1891–1973), ope ní pě kyně, sop anis ka, sólis ka Ná odního di adla. No áko á, Z., Teigeho známá zP ahy. No o ný, Milosla (pseud. Ka el Jesenský, 1894–1966), odpo ědný edak o časopisu Republika, kniho ník, li e á ní his o ik, edi o ak i ik, publicis a, biblio il, překlada el bele ie z ancouzš iny aněmčiny. Působil Kniho ně Ná odního muzea P aha (1924–1951, založil zde li e á ní a chi ) a Pamá níku ná odního písemnic í. Ohman, F ied ich (1858–1927), akouský a chi ek působící o něž Čechách, au o ná hu secesního ho elu Cen al P aze. Olb ach , I an ( l. jm. Kamil Zeman, 1882–1952), spiso a el-p ozaik, publicis a, no inář apřeklada el. Ond ák, K., di adelní ocho ník zNe eklo a. Opočenský, Gus a Roge (1881–1949), spiso a el, no inář apísňo ý ex ař, příslušník p ažské bohémy le ech před p ní s ě o ou álkou. O uba, lékař, odinný pří el, přímlu ce při od odo ém řízení. Pechač, J., di adelní ocho ník, P aha. Pechs ein, Max (1881–1955), německý exp esionis ický malíř ag a ik. Pe ou ka, Fe dinand (1895–1938), žu nalis a, d ama ik ap ozaik, klíčo á osobnos české mezi álečné demok a ické žu nalis iky; po oce 1948 exilu. Ve d acá ých le ech k i ik mladé ma xis icky o ien o ané gene ace. OPEN ACCESS