Že : pohled na o ali ní ežim
Lau a ma ínez Aba ca
Uni e zi a Ka lo a
[email p o ec ed]
THE JOKE: AVISION OF TOTALITARIANISM
The pu pose o his a icle is o discuss he o ali a ian expe ience o ahuman being h ough he
s udy o The Joke, he i s no el by he Czech w i e Milan Kunde a, w i en in 1965. Al hough he
wo k allows us o app oach he phenomenon o So ie o ali a ianism h ough he his o ical sce-
na io in which he cha ac e s de elop, alluding wi hou any doub o he apogee and decay o he
So ie egime in Czechoslo akia, his pape in en s o place o ali a ianism as a endency con ained
in he mode n indi idual. Tha is, he ep esen a ion o o ali a ianism as an exis en ial si ua ion.
KLÍČOVÁ SLOVA:
oman— o ali a ismus— Milan Kunde a
no el— o ali a ianism— Milan Kunde a
A ak jsem koupil pohlednici a(abych ji anil, šoko al azmá l) napsal jsem:
Op imismus je opium lids a! Zd a ý duch páchne blbos í. Ať žije T ockij!
Lud ík.1
Román je s ědec ím ozmizelém s ě ě. Nese-li sobě nějakou pří omnos , pak a o
nepa ří do doby, níž byl omán napsán, nýb ž do ch íle, kdy je zno uobje o án, do
času č enáře, jenž ji zařazuje do s é pamě i a y áří zní nepomíjející zpomínku.
Díky jeho komplexní po aze, schopnos i pojmou jak jasné směřo ání, ak ipochyby,
můžeme omán níma jako s ědec í oexis enci, neboť základní hlubokou pohnu -
kou jeho zniku je ázání ohledně lidského by í.
Jelikož se  om o článku chceme sous ředi na pozo o ání exis enciální zkuše-
nos i člo ěka s o ali ou, a o p os řednic ím ománu, ob á íme se kŽe u, p nímu
ománu Milana Kunde y, napsanému  oce 1965. Chceme-li říci něco o om o čes-
kém spiso a eli, na ozeném  oce 1929, je ěžké neopako a o, co už bylo mnohok á
napsáno, ždyť jde oau o a známého po celém s ě ě. D ak á s oupil do komunis-
ické s any a obou případech byl yloučen, p o ože jeho myšlení nebylo souladu
s„duchem doby“; musel opus i s ou zem po é, co Va ša ská smlou a umlčela P až-
ské ja o, jež se snažilo p o és e o mu komunismu apřinés „socialismus slidskou
1 Kunde a 1967, s.36.
OPEN ACCESS
150 SVĚT LITERATURY 58
áří“. Kunde a se oci l ze dne na den bez p áce abez p á a yděla si na ži oby í;
jeho knihy byly ods aněny zkniho en ajeho jméno ymazáno zčeskoslo enského
li e á ního pole.
Au o o a ománo á o ba byla e s ém úh nu označena za k i iku so ě ského o-
ali a ismu: ako ý pohled ychází zče by zaměřené na his o ické sou islos i ajis ě
dílo přip a uje ojeho mnoho á ný a íceznačný cha ak e . Pokud se o šem nepře-
s á á klás dů az na ýznamnou oli poli iky Kunde o ě ománu, je o p o o, že není
možné odděli od sebe děj apozadí, na němž se odeh á á. S ře ománu se opskou
his o ií d acá ého s ole í je edy do jis é mí y ne yhnu elný, její poli ické aspek y se
o iž nu ně p oje ují sociálním p os ředí z á něném Kunde o ě ikčním s ě ě
apůsobí na ži o jeho pos a . Milan Kunde a sice á na om, že his o ie není hyb-
nou silou, k e á by s ála na počá ku psaní jeho ománu, ale uzná á, že je neus ále
pří omná, neboť člo ěk je pe ně spojen skonk é ní jedinečnou si uací, zníž může
pochopi s ou exis enci: „jes liže his o ie spiso a ele při ahuje, je o ím, že je p o něj
jakýmsi e lek o em, k e ý se o áčí kolem lidské exis ence aos ěcuje nečekané mož-
nos i, jež se pokojných dobách, kdy je his o ie nehybná, neusku ečňují, ale zůs á ají
ne idi elné aneznámé“.2 O šem ani a o speci ická uko enos by í, ze s é pods a y
his o ická, jež „se s á á an opologickou labo a oří s ou o základní o ázkou: co je o
lidská exis ence?“3, neodpo ídá ap io i cílům his o ika.
Pokud jde ok i ický zámě , k e ý je Že u připiso án, p ohlásil au o , že je absu dní
se domní a , že by  oce 1967, kdy bylo dílo ydáno, mohl knihu psá súmyslem „od-
hali p a du os alinismu“. Řekl aké, že ačkoli jsou jeho omány— k omě Nesm el-
nos i— si uo ány do „u či ého dějinného okamžiku, němž jsem se snažil zob azi
její sku ečné podobě (bez sebemenšího i onického zámě u)“ so ě skou nad ládu nad
Českoslo enskem, „nebylo mým hla ním cílem popsa dobu“.4 I ak je o šem nezby né
idě sou islos i mezi ůznými kon ex y, jež spolu Že u edou dialog: mezi p až-
skými p ocesy ale y úpadku so ě ské moci Českoslo ensku; mezi Lud íkem, jehož
 oce 1949 zapudili z elké so ě ské odiny aodsunuli ho do dolů, aLud íkem le ech
předcházejících p ažskému ja u. Pozadí o ali y, zněhož omán y ůs á, je edy aké
his o ickým dějiš ěm, e k e ém se y íjejí pos a y, s žené í em ideologie.
Vzhledem k ěsné sou islos i mezi událos mi, jež omán inspi o aly, ahis o ic-
kým děním, k e é se přímo ýkalo au o a, se ozbo díla zabý á obdobím naznačeným
Že u zhis o ického úhlu pohledu. P o o by bylo z láš ní pominou úzký z ah mezi
příběhem jeho hla ní pos a y, Lud íka, spříhodou, do níž se zaple l Kunde a— oho
zde chápeme jako další zpos a y ořených samo ným au o em jeho ománo ém
díle— na začá ku padesá ých le , jež zá o eň posloužila jako zd oj inspi ace p o zá-
ple ku, akže začneme p á ě uní.
Lud ík, s ejně jako Kunde a, se s al členem komunis ické s any na konci d uhé
s ě o é álky, e ch íli, kdy Ruso é přijeli ys obodi českoslo enský lid zmoci
Němců. Hi le už spáchal sebe aždu aS alin pláno al s ě o é šíření p ole ářské
e oluce. Vsedmi le ech německé nad lády Českoslo ensku „nacis é k u ě yu-
ží ali okupace aožeb ačili český ná od. Asi d a miliony Čechů sloužily jako o oci
2 Kunde a 2005, s.85.
3 Viz Kunde o a ci ace in Ch a ík 2008.
4 Tam éž.
OPEN ACCESS
LAURA mARTÍNEZ ABARCA 151
álečného p ůmyslu akolem 360 000 osob padlo boji nebo zemřelo e s ašných
německých koncen ačních ábo ech.“5 Tako ý byl iosud Lud íko a o ce: jednoho
dne si ho od edli auž se nikdy ne á il. Spříchodem uské a mády  oce 1945 skončil
e o německé okupace. Kunde o i je šes nác le , Lud íko i d ace . Český spiso a-
el, k e ý sám osobě mlu í jakož o jedna zpos a Knihy smíchu azapomnění, o om
yp á í následujícím způsobem: „V oce 1939 pochodo alo do Čech německé ojsko
as á Čechů přes al exis o a . V oce 1945 pochodo alo do Čech uské ojsko azemě
se opě nazý ala samos a nou epublikou.“6 Ta o si uace ala ři oky, k e é ynesly
komunis ickou s anu až kpře ze í moci. Jes liže nám edy Lud íků příběh o e í á
současnos aminulos jeho osobní his o ie, předs a uje nám ji u či ém konk é ním
kon ex u, jímž je Českoslo ensko oku 1949, podřízené ládě jediné s any.
Asku ečně, pokud se omezíme na p os ředí, němž se pohybuje Lud ík, šim-
neme si, že se uni e zi ní p oces, ozhodující ojeho ině, nebo ne ině, odeh á á
období p ažských poli ických p ocesů, k e é začaly Miladou Ho áko ou. „Za o, že
u ažo ala ozpůsobech opozice p o i českému ežimu, byla na základě ozsudku čes-
koslo enského soudu přes p o es y s ě o é eřejnos i pop a ena […].“7 27.září 1949 ji
za kli aob inili ji z edení skupiny usilující os žení lády,8 každopádně je p a da, že
už její k i ický pos oj ůči ládě jedné s any zpochybňo al komunis ickou dok ínu.
Dne 27.če na 1950 byla oběšena spolu se Zá išem Kaland ou.
Později se ozsudky ozšířily ina samo nou s anu. Ve ysokých unkcionářích
komunis ických s an byli spa řo áni po enciální z ádci asoudu p opadl každý, kdo
byl podezřelý, že by mohl bý ajným ockis ickým z ádcem ni u komunis ické
s any: „Schylo alo se o iž kp oslulým poli ickým p ocesům a mnoha sálech (s a-
nických, soudních, policejních) byly pe manenci z yčující se uce, jež zba o aly
ob iněné lidi dů ě y, c i is obody.“9 Podobné soudy začaly menším měří ku p o-
bíha ina ysokých školách ajeden znich se do kl aké Kunde y. Vpředmlu ě ke
Ka ko ým dílům P oměna aP oces, ydaným naklada els í Po úa, yp á í:
Došlo k omu  oce 1950, kdy mé zemi p obíhaly nech alně známé s ali-
nis ické p ocesy ad anác českých poli iků, mezi nimi igene ální ajemník
s any Rudol Slánský, se muselo přizna kneexis ujícím zločinům, po om je
oběsili acelé isíce lidí u ěznili. V é o a mos éře se na základě s uden ského
že íku ozběhl malý s alinský p oces ip o i mně ajednomu mému pří eli. Byl
o sku ečně jen malý p oces bez agických následků ( yloučili nás ze s any
az ysoké školy).10
Au o edy Že u nas iňuje jiné možnos i éže událos i. Lud ík pošle s é pří elkyni
Ma ké ě pohlednici „sp o is anickými ý oky“11, na níž nadá á zd a ému duchu
5 Chapman 1969, s.26.
6 Kunde a 2017, s.16.
7 Čo nej 2015, s.68–69.
8 Owens 2006, s.11.
9 Kunde a 1967, s.88.
10 Kunde a 2004, s. XIV.
11 Kunde a 1967, s.45.
OPEN ACCESS
152 SVĚT LITERATURY 58
aop imismu ahlásí se kT ockému, jehož ežim po ažo al za nej ě šího z ádce a -
cholné nebezpečí aza aždil ho od ace le dří e Mexiku; k ůli omu o psaní je
Lud ík yloučen ze s any. Nejedná se o šem oži o opisný omán ani oz o ožnění se
spos a ou. Jes liže například p o Kunde u neměl odchod ze s any agické následky,
p o Lud íka o naopak znamenalo konec jeho ědecké ka ié y ana íc šes le nuce-
ných p ací uhelných dolech Os a ě. T alo sedm le , než se Lud ík mohl zno u
zapsa na ysokou školu apok ačo a e s ých pře ušených s udiích,  ámci změn
po 20.sjezdu KSSS  oce 1956, kde Ch uščo odsoudil S alino y zločiny azahájil ím
akz anou des alinizaci, známou aké jako „období ání“. Pokud jde oKunde u, byl e-
habili o án azno u přija do s any oku 1965, kdy aké psal s ůj p ní omán Že
akdy se odeh á á současná čás Lud íko a příběhu.
Jak je zřejmé, p á ě ak o ideologie ozeh á á záple ku, díky níž se pak oci áme e
d ou kon ex ech: minulos i Lud íka Jahna,  oce 1949, up os řed komunis ického
řádění Českoslo ensku ana začá ku p ažských p ocesů; a současnos i, p ní
polo ině šedesá ých le : době, kdy již mili an ní komunis é ochabují e s ých ideo-
logických aspi acích. Na omán se o šem nes ačí dí a zhis o ického úhlu pohledu.
Zkoumání ěch o dějů se  ománu neomezuje na k i iku so ě ského o ali a ismu, je
mnohem íce yje ením jeho pods a y; jinak řečeno, za his o ickou s é ou, kam pa ří
elká jména apamě ihodné událos i, se o ali ní ežim neukazuje pouze e ládě,
k e á e s ě ě umlčeném dik á em jediné p a dy z ušila s obodu myšlení, p á o na
las ní pohled na sku ečnos , ale ukazuje se aké každodenních, domácích si uacích,
jež se ýkají člo ěka jako jedno li ce, nesoucího sobě, jak se zdá, izá odek o ali y.
Román je yp á ěn p ní osobě jedno ného čísla askládá se ze sedmi čás í:
Lud ík, Helena, Lud ík, Ja osla , Lud ík, Kos ka anakonec Lud ík–Helena–Ja osla .
Každé z ěch o jmen odpo ídá pos a ě, jejíž hlas yslo uje s ůj pohled na s ě o a-
li y. Lud ík je zklamaný ideály iži o em; Helena je ě ná s alinis ka, hájící příkazy
ahodno y o ali ního ežimu; Ja osla je nosi el lido é předs a i os i, ycházejících
ze slo anského pohanského s ě a, plného lesů, h dinů apanen, aKos ka žije sou-
ladu skřesťanskými přikázáními jako jakýsi apoš ol, k e ý sám sobě yčí á pochybení
s ě ského člo ěka. Dalšími pos a ami jsou Lucie aPa el, y se šak obje ují pouze e
zpomínkách os a ních nebo jen ok ajo ě, nemůžeme se knim přiblíži jinak než
sk ze nímání okolních pos a .
Díky ěm o s ě ům, čelícím o ali nímu sys ému, můžeme pozo o a aké an ago-
nický z ah mezi Lud íkem aos a ními pos a ami. Ty šechny hledají smysl ži o a,
k e ý by nacházel spojení se zd oji mý u, němž ješ ě nedošlo kpádu člo ěka. Lud-
íka jeho příběh s a í na opačnou s anu: jeho ži o se ozpadl e ch íli, kdy ho spo-
lečnos , do níž kládal s é naděje, p ohlásila za nepří ele, přip a ila ho omís o, k e é
ní zas á al, iomožnos získa je zpě . Román edy řídí duální p incip, od ážející d ě
p o ichůdná poje í s ě a: s ě adiční as ě mode ní.
V é o kon on aci p o i sobě s ojí mode ní s ě , z ělesněný Lud íkem, as ě a-
diční, němž hledají smysl s é exis ence Helena, Ja osla aKos ka, a o ( přísluš-
ném pořadí) e s alinismu, e s a ém slo anském s ě ě a křesťans í, přičemž je
ýmlu né, že edle chilias ického u ažo ání, ořícího součás adičního s ě a, ja-
kým je slo anské pohans í nebo křesťans í, s ojí aké s alinismus, mode ní poje í,
uchylující se kmy ickému disku su e ch ílích, kdy chce poukáza na s é směřo ání
kideálnímu s ě u.
OPEN ACCESS
LAURA mARTÍNEZ ABARCA 153
Budeme-li se d že o málních cha ak e is ik, jimiž se yznačuje klasická agé-
die, zjis íme, že p ůběh Že u je podobný na a i nímu schéma u agédie, a o pouze
s ím ozdílem, že ni řní úpadek neukazuje uh diny uza řeného s ě a, nýb ž uan-
ih diny s ě a mode ního:
a) Vp ní ad uhé kapi ole mají pos a y Lud íka aHeleny zp os ředko a expozici:
předs a ují se, in o mují nás, kde se bude odeh á a děj, anepřímo nám přibližují
další pos a y.
b) Ve ře í kapi ole Lud ík předes í á kon lik : zde dochází ke z a u h dino ě
osudu, bezs a os né š ěs í se mění neš ěs í, přičemž pád h diny zapříčiní s ejně
jako řecké agédii jeho chyba, ane jeho zkaženos , „přemůže ho moc osudu, jíž
se nemůže yhnou auž ůbec ne zepří “.12 P os řednic ím neš ěs í azklamání,
jež ssebou přináší, o šem yniknou „nedos a ky jeho počínání, z á a mo ální
bezúhonnos i, absence smyslu p o osud celku aneschopnos přizpůsobi se běhu
dějin, do nichž je zasazen jeho ži o , o še ho de ini i ně zba uje puncu h din-
s í“.13 Zde edy začíná ces a úpadku.
c) Ve č é kapi ole, pa řící Ja osla o i, se yjadřuje opozice mezi d ěma poje ími
s ě a, Ja osla o ým aLud íko ým, a o obou smě ech: nejdří e Lud ík jakož o
zapálený s aník předs a uje s ým přá elům socialis ické ideály ap o i němu
s ojí Ja osla , domní ající se, že ium e oluce znamená začá ek e o u; po om
je na jedné s aně Ja osla , k e ý přijme za s é socialis ické ideály, a o hla ně
p o o, že zno u přiznaly hodno u lido é předs a i os i, již olik miluje, ana d uhé
s aně Lud ík ajeho nená is ůči omu o nesp a edli ému s ě u a šemu, co
zněj pochází.
d) Vpá é kapi ole usku eční Lud ík s ou poms u. Vzhledem k omu, že žán ománu
odpo ídá mode ni ě, edy p o ánnímu s ě u, nepřijímá h dina působení osudu
jako něco daného, ale napře s é síly ke s o nání úč ů ake zno unas olení o no-
áhy podle měří ek s ě ské, nikoli božské sp a edlnos i. Ta o čás příběhu je edy
ěno ána odpla ě ah dina se mění an ih dinu:  oho, kdo se podílí na s ém
agickém údělu z las ní ůle, ane li em osudu ( a um).
e) Všes é kapi ole, yh azené Kos ko i, se opě ukazuje napě í mezi oběma pos a-
ami. P obí á se zde křesťanský pohled p o ikladu kLud íko u s ě u bez bohů
ailuzí, ale aké, a o je ješ ě důleži ější, pa adoxní podobnos mezi křesťans ím
as alinismem, k e ý je ideologické o ině eden jako náboženský kul .
) Vposlední kapi ole, Lud ík–Helena–Ja osla , společně znějí ři hlasy, k e é mlu í
z ůzných s an, ale odpo ídají si jako agický chó , němž se hlas lí os i mísí shla-
sem ponížení anajednou se přidá á aké ys řízli ění. Lud ík si u ědomuje, že e
jménu domnělé sp a edli os i jednal špa ně, apochopí, že se úsilí oni sám zacho-
al jako y an. Lud ík začne idě s ě kolem sebe jinýma očima. Poslouchá básně
y olá ané při Jízdě k álů a nímá nich sk y ou k ásu s a ých zpě ů, bez ohledu
na ideologickou p opagaci. Během ěch o ú ah k áčí podél řeky ahledá, co by mu
přineslo klid, až se se ká se s ým pří elem Ja osla em anáhle pocí í naléha ou po-
řebu lásky as esk nad z acenými oky. Všechno, čeho se do kla ideologie, z a ilo
12 Badillo 2004, s.2.
13 Cappello 2008, s.173.
OPEN ACCESS

154 SVĚT LITERATURY 58
s ou božskou au u aukazuje se Lud íko i e s é p a é pods a ě, ale o o no é i-
dění s ě a, jež by snad mohlo obsaho a jakési usmíření, není celis é. Zno unas o-
lení z acené jedno y není možné— ukazuje se o p os řednic ím šech ří hlasů.
V á íme-li se ksamému náz u ománu, mohli bychom si položi o ázku, ojaký že
las ně jde. Zdálo by se, že se osud snaží Lud íko i y ádě nepěkné kousky, že leg-
ace, k e ou si udělal zMa ké y aHeleny, je jen jakýmsi d uhem záškodnic í na
sobě samém, k e é ho s a í p o i jeho las ní nízkos i anu í ho se p á , není-li on
sám předs a i elem oho, co nená idí ze šeho nej íc: snahy o ládnou exis enci d u-
hých při nas olo ání domnělé sp a edlnos i. Lud ík pochopí, že se e s ém hledání
sp a edlnos i on sám dopus il nep a os i, akže se ničem neliší od ěch, kdo způso-
bili příkoří jemu. Že má u o podobu p o o, že Lud ík se s é údajné sp a edlnos i
dožado al e jménu jediné p a dy apokoušel se y oři lepší s ě na úko os a -
ních, s ejně jako omu ch ěla sp a edlnos hlásaná so ě ským komunismem, ap o o
oba příklady poukazují na úpadek sp a edlnos i: její usku ečňo ání yžaduje es u-
hodný čin, spočí ající  ouze o ládnou celou exis enci.
Že edy o e í á k omě his o ického č ení aké další ces u, níž je možné pozo-
o a o ali a ismus jako ži o ní si uaci: je-li Lud íků příběh na jedné s aně příbě-
hem mladíka, k e ého k ůli hloupému že u nesp a edli ě yloučí ze s ě a, do nějž
pa řil, apos a í ho ím áří  ář nesmyslnos i jeho exis ence, je na d uhé s aně
aké příběhem jeho las ního směřo ání k o ali a ismu, k e ý je zde pozo o án jako
p oje jedno li ce. V om o smyslu není Kunde ů omán ani ak k i ikou o ali y,
jako spíše jejím odhalením.
Přeložila Anna Melicha o á
LITERATURA
Badillo, Ped o. La agedia g iega. Pue o Rico :
Uni e sidad de Pue o Rico, 2004.
Cappello, Gianca lo. „Con igu ación y iempo
del an ihé oe“. Con a ex o 2008, č.16,
s.171–181.
Čo nej, Pe — Poko ný, Jiří. S učné dějiny
českých zemí. P aha : P áh, 2015.
Chapman, Colin. 21 de agos o. La in asión de
Checoslo aquia. Ba celona : Edis ensa, 1969.
Ch a ík, K ě osla . S ě ománů Milana Kunde y.
B no : A lan is, 2008.
Kunde a, Milan. Že . P aha : Českoslo enský
spiso a el, 1967 (1. yd.).
Kunde a, Milan. „P ólogo“. In F anz Ka ka. La
me amo osis y El p oceso. México : Po úa,
2004.
Kunde a, Milan. Le ideau: essai en sep pa ies.
Pa is : Gallima d, 2005.
Kunde a, Milan. Kniha smíchu azapomnění.
B no: A lan is, 2017.
Owens, Lau a. „Milada Ho ako a. Amoun ain
ha e used mo e“. New P esence: The P ague
Jou nal o Cen al Eu opean A ai s 2006,
summe , ol.8.
RECENZE
OPEN ACCESS