Žert: pohled na totalitní režim

Že : pohled na o ali ní ežim Lau a ma ínez Aba ca Uni e zi a Ka lo a [email p o ec ed] THE JOKE: AVISION OF TOTALITARIANISM The pu pose o his a icle is o discuss he o ali a ian expe ience o ahuman being h ough he s udy o The Joke, he i s no el by he Czech w i e Milan Kunde a, w i en in 1965. Al hough he wo k allows us o app oach he phenomenon o So ie o ali a ianism h ough he his o ical sce- na io in which he cha ac e s de elop, alluding wi hou any doub o he apogee and decay o he So ie egime in Czechoslo akia, his pape in en s o place o ali a ianism as a endency con ained in he mode n indi idual. Tha is, he ep esen a ion o o ali a ianism as an exis en ial si ua ion. KLÍČOVÁ SLOVA: oman— o ali a ismus— Milan Kunde a no el— o ali a ianism— Milan Kunde a A ak jsem koupil pohlednici a(abych ji anil, šoko al azmá l) napsal jsem: Op imismus je opium lids a! Zd a ý duch páchne blbos í. Ať žije T ockij! Lud ík.1 Román je s ědec ím ozmizelém s ě ě. Nese-li sobě nějakou pří omnos , pak a o nepa ří do doby, níž byl omán napsán, nýb ž do ch íle, kdy je zno uobje o án, do času č enáře, jenž ji zařazuje do s é pamě i a y áří zní nepomíjející zpomínku. Díky jeho komplexní po aze, schopnos i pojmou jak jasné směřo ání, ak ipochyby, můžeme omán níma jako s ědec í oexis enci, neboť základní hlubokou pohnu - kou jeho zniku je ázání ohledně lidského by í. Jelikož se  om o článku chceme sous ředi na pozo o ání exis enciální zkuše- nos i člo ěka s o ali ou, a o p os řednic ím ománu, ob á íme se kŽe u, p nímu ománu Milana Kunde y, napsanému  oce 1965. Chceme-li říci něco o om o čes- kém spiso a eli, na ozeném  oce 1929, je ěžké neopako a o, co už bylo mnohok á napsáno, ždyť jde oau o a známého po celém s ě ě. D ak á s oupil do komunis- ické s any a obou případech byl yloučen, p o ože jeho myšlení nebylo souladu s„duchem doby“; musel opus i s ou zem po é, co Va ša ská smlou a umlčela P až- ské ja o, jež se snažilo p o és e o mu komunismu apřinés „socialismus slidskou 1 Kunde a 1967, s.36. OPEN ACCESS 150 SVĚT LITERATURY 58 áří“. Kunde a se oci l ze dne na den bez p áce abez p á a yděla si na ži oby í; jeho knihy byly ods aněny zkniho en ajeho jméno ymazáno zčeskoslo enského li e á ního pole. Au o o a ománo á o ba byla e s ém úh nu označena za k i iku so ě ského o- ali a ismu: ako ý pohled ychází zče by zaměřené na his o ické sou islos i ajis ě dílo přip a uje ojeho mnoho á ný a íceznačný cha ak e . Pokud se o šem nepře- s á á klás dů az na ýznamnou oli poli iky Kunde o ě ománu, je o p o o, že není možné odděli od sebe děj apozadí, na němž se odeh á á. S ře ománu se opskou his o ií d acá ého s ole í je edy do jis é mí y ne yhnu elný, její poli ické aspek y se o iž nu ně p oje ují sociálním p os ředí z á něném Kunde o ě ikčním s ě ě apůsobí na ži o jeho pos a . Milan Kunde a sice á na om, že his o ie není hyb- nou silou, k e á by s ála na počá ku psaní jeho ománu, ale uzná á, že je neus ále pří omná, neboť člo ěk je pe ně spojen skonk é ní jedinečnou si uací, zníž může pochopi s ou exis enci: „jes liže his o ie spiso a ele při ahuje, je o ím, že je p o něj jakýmsi e lek o em, k e ý se o áčí kolem lidské exis ence aos ěcuje nečekané mož- nos i, jež se pokojných dobách, kdy je his o ie nehybná, neusku ečňují, ale zůs á ají ne idi elné aneznámé“.2 O šem ani a o speci ická uko enos by í, ze s é pods a y his o ická, jež „se s á á an opologickou labo a oří s ou o základní o ázkou: co je o lidská exis ence?“3, neodpo ídá ap io i cílům his o ika. Pokud jde ok i ický zámě , k e ý je Že u připiso án, p ohlásil au o , že je absu dní se domní a , že by  oce 1967, kdy bylo dílo ydáno, mohl knihu psá súmyslem „od- hali p a du os alinismu“. Řekl aké, že ačkoli jsou jeho omány— k omě Nesm el- nos i— si uo ány do „u či ého dějinného okamžiku, němž jsem se snažil zob azi její sku ečné podobě (bez sebemenšího i onického zámě u)“ so ě skou nad ládu nad Českoslo enskem, „nebylo mým hla ním cílem popsa dobu“.4 I ak je o šem nezby né idě sou islos i mezi ůznými kon ex y, jež spolu Že u edou dialog: mezi p až- skými p ocesy ale y úpadku so ě ské moci Českoslo ensku; mezi Lud íkem, jehož  oce 1949 zapudili z elké so ě ské odiny aodsunuli ho do dolů, aLud íkem le ech předcházejících p ažskému ja u. Pozadí o ali y, zněhož omán y ůs á, je edy aké his o ickým dějiš ěm, e k e ém se y íjejí pos a y, s žené í em ideologie. Vzhledem k ěsné sou islos i mezi událos mi, jež omán inspi o aly, ahis o ic- kým děním, k e é se přímo ýkalo au o a, se ozbo díla zabý á obdobím naznačeným Že u zhis o ického úhlu pohledu. P o o by bylo z láš ní pominou úzký z ah mezi příběhem jeho hla ní pos a y, Lud íka, spříhodou, do níž se zaple l Kunde a— oho zde chápeme jako další zpos a y ořených samo ným au o em jeho ománo ém díle— na začá ku padesá ých le , jež zá o eň posloužila jako zd oj inspi ace p o zá- ple ku, akže začneme p á ě uní. Lud ík, s ejně jako Kunde a, se s al členem komunis ické s any na konci d uhé s ě o é álky, e ch íli, kdy Ruso é přijeli ys obodi českoslo enský lid zmoci Němců. Hi le už spáchal sebe aždu aS alin pláno al s ě o é šíření p ole ářské e oluce. Vsedmi le ech německé nad lády Českoslo ensku „nacis é k u ě yu- ží ali okupace aožeb ačili český ná od. Asi d a miliony Čechů sloužily jako o oci 2 Kunde a 2005, s.85. 3 Viz Kunde o a ci ace in Ch a ík 2008. 4 Tam éž. OPEN ACCESS LAURA mARTÍNEZ ABARCA 151 álečného p ůmyslu akolem 360 000 osob padlo boji nebo zemřelo e s ašných německých koncen ačních ábo ech.“5 Tako ý byl iosud Lud íko a o ce: jednoho dne si ho od edli auž se nikdy ne á il. Spříchodem uské a mády  oce 1945 skončil e o německé okupace. Kunde o i je šes nác le , Lud íko i d ace . Český spiso a- el, k e ý sám osobě mlu í jakož o jedna zpos a Knihy smíchu azapomnění, o om yp á í následujícím způsobem: „V oce 1939 pochodo alo do Čech německé ojsko as á Čechů přes al exis o a . V oce 1945 pochodo alo do Čech uské ojsko azemě se opě nazý ala samos a nou epublikou.“6 Ta o si uace ala ři oky, k e é ynesly komunis ickou s anu až kpře ze í moci. Jes liže nám edy Lud íků příběh o e í á současnos aminulos jeho osobní his o ie, předs a uje nám ji u či ém konk é ním kon ex u, jímž je Českoslo ensko oku 1949, podřízené ládě jediné s any. Asku ečně, pokud se omezíme na p os ředí, němž se pohybuje Lud ík, šim- neme si, že se uni e zi ní p oces, ozhodující ojeho ině, nebo ne ině, odeh á á období p ažských poli ických p ocesů, k e é začaly Miladou Ho áko ou. „Za o, že u ažo ala ozpůsobech opozice p o i českému ežimu, byla na základě ozsudku čes- koslo enského soudu přes p o es y s ě o é eřejnos i pop a ena […].“7 27.září 1949 ji za kli aob inili ji z edení skupiny usilující os žení lády,8 každopádně je p a da, že už její k i ický pos oj ůči ládě jedné s any zpochybňo al komunis ickou dok ínu. Dne 27.če na 1950 byla oběšena spolu se Zá išem Kaland ou. Později se ozsudky ozšířily ina samo nou s anu. Ve ysokých unkcionářích komunis ických s an byli spa řo áni po enciální z ádci asoudu p opadl každý, kdo byl podezřelý, že by mohl bý ajným ockis ickým z ádcem ni u komunis ické s any: „Schylo alo se o iž kp oslulým poli ickým p ocesům a mnoha sálech (s a- nických, soudních, policejních) byly pe manenci z yčující se uce, jež zba o aly ob iněné lidi dů ě y, c i is obody.“9 Podobné soudy začaly menším měří ku p o- bíha ina ysokých školách ajeden znich se do kl aké Kunde y. Vpředmlu ě ke Ka ko ým dílům P oměna aP oces, ydaným naklada els í Po úa, yp á í: Došlo k omu  oce 1950, kdy mé zemi p obíhaly nech alně známé s ali- nis ické p ocesy ad anác českých poli iků, mezi nimi igene ální ajemník s any Rudol Slánský, se muselo přizna kneexis ujícím zločinům, po om je oběsili acelé isíce lidí u ěznili. V é o a mos éře se na základě s uden ského že íku ozběhl malý s alinský p oces ip o i mně ajednomu mému pří eli. Byl o sku ečně jen malý p oces bez agických následků ( yloučili nás ze s any az ysoké školy).10 Au o edy Že u nas iňuje jiné možnos i éže událos i. Lud ík pošle s é pří elkyni Ma ké ě pohlednici „sp o is anickými ý oky“11, na níž nadá á zd a ému duchu 5 Chapman 1969, s.26. 6 Kunde a 2017, s.16. 7 Čo nej 2015, s.68–69. 8 Owens 2006, s.11. 9 Kunde a 1967, s.88. 10 Kunde a 2004, s. XIV. 11 Kunde a 1967, s.45. OPEN ACCESS 152 SVĚT LITERATURY 58 aop imismu ahlásí se kT ockému, jehož ežim po ažo al za nej ě šího z ádce a - cholné nebezpečí aza aždil ho od ace le dří e Mexiku; k ůli omu o psaní je Lud ík yloučen ze s any. Nejedná se o šem oži o opisný omán ani oz o ožnění se spos a ou. Jes liže například p o Kunde u neměl odchod ze s any agické následky, p o Lud íka o naopak znamenalo konec jeho ědecké ka ié y ana íc šes le nuce- ných p ací uhelných dolech Os a ě. T alo sedm le , než se Lud ík mohl zno u zapsa na ysokou školu apok ačo a e s ých pře ušených s udiích,  ámci změn po 20.sjezdu KSSS  oce 1956, kde Ch uščo odsoudil S alino y zločiny azahájil ím akz anou des alinizaci, známou aké jako „období ání“. Pokud jde oKunde u, byl e- habili o án azno u přija do s any oku 1965, kdy aké psal s ůj p ní omán Že akdy se odeh á á současná čás Lud íko a příběhu. Jak je zřejmé, p á ě ak o ideologie ozeh á á záple ku, díky níž se pak oci áme e d ou kon ex ech: minulos i Lud íka Jahna,  oce 1949, up os řed komunis ického řádění Českoslo ensku ana začá ku p ažských p ocesů; a současnos i, p ní polo ině šedesá ých le : době, kdy již mili an ní komunis é ochabují e s ých ideo- logických aspi acích. Na omán se o šem nes ačí dí a zhis o ického úhlu pohledu. Zkoumání ěch o dějů se  ománu neomezuje na k i iku so ě ského o ali a ismu, je mnohem íce yje ením jeho pods a y; jinak řečeno, za his o ickou s é ou, kam pa ří elká jména apamě ihodné událos i, se o ali ní ežim neukazuje pouze e ládě, k e á e s ě ě umlčeném dik á em jediné p a dy z ušila s obodu myšlení, p á o na las ní pohled na sku ečnos , ale ukazuje se aké každodenních, domácích si uacích, jež se ýkají člo ěka jako jedno li ce, nesoucího sobě, jak se zdá, izá odek o ali y. Román je yp á ěn p ní osobě jedno ného čísla askládá se ze sedmi čás í: Lud ík, Helena, Lud ík, Ja osla , Lud ík, Kos ka anakonec Lud ík–Helena–Ja osla . Každé z ěch o jmen odpo ídá pos a ě, jejíž hlas yslo uje s ůj pohled na s ě o a- li y. Lud ík je zklamaný ideály iži o em; Helena je ě ná s alinis ka, hájící příkazy ahodno y o ali ního ežimu; Ja osla je nosi el lido é předs a i os i, ycházejících ze slo anského pohanského s ě a, plného lesů, h dinů apanen, aKos ka žije sou- ladu skřesťanskými přikázáními jako jakýsi apoš ol, k e ý sám sobě yčí á pochybení s ě ského člo ěka. Dalšími pos a ami jsou Lucie aPa el, y se šak obje ují pouze e zpomínkách os a ních nebo jen ok ajo ě, nemůžeme se knim přiblíži jinak než sk ze nímání okolních pos a . Díky ěm o s ě ům, čelícím o ali nímu sys ému, můžeme pozo o a aké an ago- nický z ah mezi Lud íkem aos a ními pos a ami. Ty šechny hledají smysl ži o a, k e ý by nacházel spojení se zd oji mý u, němž ješ ě nedošlo kpádu člo ěka. Lud- íka jeho příběh s a í na opačnou s anu: jeho ži o se ozpadl e ch íli, kdy ho spo- lečnos , do níž kládal s é naděje, p ohlásila za nepří ele, přip a ila ho omís o, k e é ní zas á al, iomožnos získa je zpě . Román edy řídí duální p incip, od ážející d ě p o ichůdná poje í s ě a: s ě adiční as ě mode ní. V é o kon on aci p o i sobě s ojí mode ní s ě , z ělesněný Lud íkem, as ě a- diční, němž hledají smysl s é exis ence Helena, Ja osla aKos ka, a o ( přísluš- ném pořadí) e s alinismu, e s a ém slo anském s ě ě a křesťans í, přičemž je ýmlu né, že edle chilias ického u ažo ání, ořícího součás adičního s ě a, ja- kým je slo anské pohans í nebo křesťans í, s ojí aké s alinismus, mode ní poje í, uchylující se kmy ickému disku su e ch ílích, kdy chce poukáza na s é směřo ání kideálnímu s ě u. OPEN ACCESS LAURA mARTÍNEZ ABARCA 153 Budeme-li se d že o málních cha ak e is ik, jimiž se yznačuje klasická agé- die, zjis íme, že p ůběh Že u je podobný na a i nímu schéma u agédie, a o pouze s ím ozdílem, že ni řní úpadek neukazuje uh diny uza řeného s ě a, nýb ž uan- ih diny s ě a mode ního: a) Vp ní ad uhé kapi ole mají pos a y Lud íka aHeleny zp os ředko a expozici: předs a ují se, in o mují nás, kde se bude odeh á a děj, anepřímo nám přibližují další pos a y. b) Ve ře í kapi ole Lud ík předes í á kon lik : zde dochází ke z a u h dino ě osudu, bezs a os né š ěs í se mění neš ěs í, přičemž pád h diny zapříčiní s ejně jako řecké agédii jeho chyba, ane jeho zkaženos , „přemůže ho moc osudu, jíž se nemůže yhnou auž ůbec ne zepří “.12 P os řednic ím neš ěs í azklamání, jež ssebou přináší, o šem yniknou „nedos a ky jeho počínání, z á a mo ální bezúhonnos i, absence smyslu p o osud celku aneschopnos přizpůsobi se běhu dějin, do nichž je zasazen jeho ži o , o še ho de ini i ně zba uje puncu h din- s í“.13 Zde edy začíná ces a úpadku. c) Ve č é kapi ole, pa řící Ja osla o i, se yjadřuje opozice mezi d ěma poje ími s ě a, Ja osla o ým aLud íko ým, a o obou smě ech: nejdří e Lud ík jakož o zapálený s aník předs a uje s ým přá elům socialis ické ideály ap o i němu s ojí Ja osla , domní ající se, že ium e oluce znamená začá ek e o u; po om je na jedné s aně Ja osla , k e ý přijme za s é socialis ické ideály, a o hla ně p o o, že zno u přiznaly hodno u lido é předs a i os i, již olik miluje, ana d uhé s aně Lud ík ajeho nená is ůči omu o nesp a edli ému s ě u a šemu, co zněj pochází. d) Vpá é kapi ole usku eční Lud ík s ou poms u. Vzhledem k omu, že žán ománu odpo ídá mode ni ě, edy p o ánnímu s ě u, nepřijímá h dina působení osudu jako něco daného, ale napře s é síly ke s o nání úč ů ake zno unas olení o no- áhy podle měří ek s ě ské, nikoli božské sp a edlnos i. Ta o čás příběhu je edy ěno ána odpla ě ah dina se mění an ih dinu:  oho, kdo se podílí na s ém agickém údělu z las ní ůle, ane li em osudu ( a um). e) Všes é kapi ole, yh azené Kos ko i, se opě ukazuje napě í mezi oběma pos a- ami. P obí á se zde křesťanský pohled p o ikladu kLud íko u s ě u bez bohů ailuzí, ale aké, a o je ješ ě důleži ější, pa adoxní podobnos mezi křesťans ím as alinismem, k e ý je ideologické o ině eden jako náboženský kul . ) Vposlední kapi ole, Lud ík–Helena–Ja osla , společně znějí ři hlasy, k e é mlu í z ůzných s an, ale odpo ídají si jako agický chó , němž se hlas lí os i mísí shla- sem ponížení anajednou se přidá á aké ys řízli ění. Lud ík si u ědomuje, že e jménu domnělé sp a edli os i jednal špa ně, apochopí, že se úsilí oni sám zacho- al jako y an. Lud ík začne idě s ě kolem sebe jinýma očima. Poslouchá básně y olá ané při Jízdě k álů a nímá nich sk y ou k ásu s a ých zpě ů, bez ohledu na ideologickou p opagaci. Během ěch o ú ah k áčí podél řeky ahledá, co by mu přineslo klid, až se se ká se s ým pří elem Ja osla em anáhle pocí í naléha ou po- řebu lásky as esk nad z acenými oky. Všechno, čeho se do kla ideologie, z a ilo 12 Badillo 2004, s.2. 13 Cappello 2008, s.173. OPEN ACCESS 154 SVĚT LITERATURY 58 s ou božskou au u aukazuje se Lud íko i e s é p a é pods a ě, ale o o no é i- dění s ě a, jež by snad mohlo obsaho a jakési usmíření, není celis é. Zno unas o- lení z acené jedno y není možné— ukazuje se o p os řednic ím šech ří hlasů. V á íme-li se ksamému náz u ománu, mohli bychom si položi o ázku, ojaký že las ně jde. Zdálo by se, že se osud snaží Lud íko i y ádě nepěkné kousky, že leg- ace, k e ou si udělal zMa ké y aHeleny, je jen jakýmsi d uhem záškodnic í na sobě samém, k e é ho s a í p o i jeho las ní nízkos i anu í ho se p á , není-li on sám předs a i elem oho, co nená idí ze šeho nej íc: snahy o ládnou exis enci d u- hých při nas olo ání domnělé sp a edlnos i. Lud ík pochopí, že se e s ém hledání sp a edlnos i on sám dopus il nep a os i, akže se ničem neliší od ěch, kdo způso- bili příkoří jemu. Že má u o podobu p o o, že Lud ík se s é údajné sp a edlnos i dožado al e jménu jediné p a dy apokoušel se y oři lepší s ě na úko os a - ních, s ejně jako omu ch ěla sp a edlnos hlásaná so ě ským komunismem, ap o o oba příklady poukazují na úpadek sp a edlnos i: její usku ečňo ání yžaduje es u- hodný čin, spočí ající  ouze o ládnou celou exis enci. Že edy o e í á k omě his o ického č ení aké další ces u, níž je možné pozo- o a o ali a ismus jako ži o ní si uaci: je-li Lud íků příběh na jedné s aně příbě- hem mladíka, k e ého k ůli hloupému že u nesp a edli ě yloučí ze s ě a, do nějž pa řil, apos a í ho ím áří  ář nesmyslnos i jeho exis ence, je na d uhé s aně aké příběhem jeho las ního směřo ání k o ali a ismu, k e ý je zde pozo o án jako p oje jedno li ce. V om o smyslu není Kunde ů omán ani ak k i ikou o ali y, jako spíše jejím odhalením. Přeložila Anna Melicha o á LITERATURA Badillo, Ped o. La agedia g iega. Pue o Rico : Uni e sidad de Pue o Rico, 2004. Cappello, Gianca lo. „Con igu ación y iempo del an ihé oe“. Con a ex o 2008, č.16, s.171–181. Čo nej, Pe — Poko ný, Jiří. S učné dějiny českých zemí. P aha : P áh, 2015. Chapman, Colin. 21 de agos o. La in asión de Checoslo aquia. Ba celona : Edis ensa, 1969. Ch a ík, K ě osla . S ě ománů Milana Kunde y. B no : A lan is, 2008. Kunde a, Milan. Že . P aha : Českoslo enský spiso a el, 1967 (1. yd.). Kunde a, Milan. „P ólogo“. In F anz Ka ka. La me amo osis y El p oceso. México : Po úa, 2004. Kunde a, Milan. Le ideau: essai en sep pa ies. Pa is : Gallima d, 2005. Kunde a, Milan. Kniha smíchu azapomnění. B no: A lan is, 2017. Owens, Lau a. „Milada Ho ako a. Amoun ain ha e used mo e“. New P esence: The P ague Jou nal o Cen al Eu opean A ai s 2006, summe , ol.8. RECENZE OPEN ACCESS