Popkul u ní eo ie opu
E a K áso á
Uni e zi a Ka lo a
e [email p o ec ed]
POPCULTURAL TROPE THEORY
The a icle deals wi h he cu en s a e o na a i e and na a i i y in he si ua ion o new media.
A e asho e lec ion on he ansmediali y o con empo a y na a i e ( h ough he concep o
media objec o Axel B uns) we commen on he changes o iewe ship in he „Ne lix E a“, and he
si ua ion o pa icipa o y media. The co e o he a icle desc ibes awiki websi e TVT opes and i s
concep o „ ope“. In he TVT opes en i onmen , una ec ed by academic li e a y heo y (as a as i
seems om he s a ed sou ces), a„ ope“ s ands o a equen ly ecognized pa o as o y, and no
a igu e o speech, and hus is much close o he objec o E.R.Cu ius „ opology“. In he end, we
e lec on he possible consequences o bene i s o he concep ual shi desc ibed.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Na a i — na a i i a— opus— opologie— popkul u a— pa icipa i ní média— E ns Robe
Cu ius— Axel B uns
Na a i e— na a i i y— ope— opology— popcul u e— pa icipa i e media— E ns Robe
Cu ius— Axel B uns
DOI
h ps://doi.o g/10.14712/23366729.2020.2.5
Jeden zoblíbených bonmo ů li e á ní eo ie říká, že na a ologie je m a.1 Anení
di u, u ážíme-li, že se jedná o ědu o yp á ění éře, kdy už byla kons a o ána sm
č enáře, příběhu, pos a ižán ů, os a ně iZápadu, knihy a ědy a neposlední řadě
iBoha. Téma em oho o článku bude několik pos řehů ksoučasnému s a u myšlení
opříbězích, a o zejména o ěch jejich oblas ech, k e é zažily ozmach sou islos i
snás upem z .no ých médií. Budeme pos upo a e řech k ocích. Nejp e bude
řeba zmíni několik eo e ických pos řehů osi uaci no ých médií ap os ředí jimi
y ořeném e z ahu kpříběhu ajeho eo e izaci, po é se budeme ěno a podmín-
kám exis ence příběhu  om o p os ředí, aaž e ře ím k oku se pokusíme předlo-
ži jeden příklad případ eo e ického uchopení příběhu, in e ak i ní web TVT opes,
aokomen ujeme způsob, jak spojmem opu p acuje.
1 Rimmon-Kennano á 2001, s.137.
OPEN ACCESS
68 SVĚT LITERATURY 62
1. PŘÍBĚH ŽIJE!
Na ozdíl od doby, kdy byla sm příběhu kons a o ána,2 žijeme dnes obklopeni pří-
běhy, dokonce se zdá, že je jich íce než kdy dří e.3 Vý oj se iálo é ele izní p o-
dukce, společenská ole si comů azměny dis ibučních kanálech (přede ším z od
HBO) společně se snahou dis ibučních společnos í zasáhnou idemog a ické sku-
piny, k e é se adičně příliš na ele izi nedí ají, daly pos upně zniknou omu, co
se dnes označuje nejčas ěji jako quali y TV, o iž se ializo ané, ino a i ní pos upy po-
uží ající ele izní pořady, jejichž cha ak e is ickou las nos í je k omě jiného4 dů az
na příběh. Se iály jako Rodina Sop anů (1999–2006), Z aceni (2004–2010) aPe níko ý
á a (2008–2013) ukázaly, že k omě las nos í spojených se se iali ou samo nou (opa-
ko ání s uk u y dílu edoucí kpoci u bezpečí, ysílací čas napojený na bio y my di-
áka, známos pos a ap os ředí y ářející dojem komuni y) azásadní oli pos a
je příběh důleži ým činidlem p o y oření di ácké „zá islos i“, neboli s abilní, mo-
ne a izo a elné sledo anos i.5
Ačkoli se za hla ní sídlo na a i i y e d acá ém s ole í dala po ažo a kinema-
og a ie jako celek, na a ologie  ele ision s udies če pá s é opods a nění zejména
zpozna ku, že hla ním médiem, ze k e ého lidé če pají příběhy, je p á ě ele ize.6
Příchod no ých médií dal  é o si uaci lépe ys oupi ak u, že příběh čas o exis uje
inapříč médii jako z .mediální objek .7 T ansmediální exis ence příběhů je už nej-
méně dese le explici ní sku ečnos í meains eamo é kul u y ačás na a ologické
e minologie je součás í jejího me ajazyka, dokonce iběžné bul á ní p odukce.
Oin o mačním uzlu „Angelina Jolie aB ad Pi “ se ho oří jako ona a i e, „na a-
i u“, k e ý mohou jeho p o agonis é „igno o a “, „mí pod kon olou“, „ yuží a “
apřede ším „budo a “. Nejsou šak jeho ýh adními au o y, p o ože je oz oušen
po webech bul á ních časopisů, s a usech na sociálních sí ích, o iciálních p ohlá-
šení, zp á ách se iózních médiích, ideokanálech apodobně. Ten o „příběh“ udíž
splňuje řadu eo e ických pos řehů, jež byly řečeny době, kdy ješ ě neexis o ala
média, k e á by je mohla po di . B angelina je příběh, k e ý nemá jednoho au o a,
ale zniká jako dílo mnoha ůzných dílčích „ yp a ěčů“, je o příběh, k e ý exis uje
pouze  ecepci s ých č enářů ajimi a nich je přenášen dál, jimi a nich žije a os e.
Názo nějším příkladem oho o p ocesu je enomén an ic ion: až pa icipa i ní
sociální média plně odhalila ak , předjímaný li e á ní ědou, o iž že č enář (i en
nejp imi i nější) eaguje na če bu příběhu ím, že jej ak i ně do áří adále oz íjí,
akdyby nebyl dané ch íli ins i ucionálně pasi izo án knihou, ymyslel by si las ní
2 Ricœu 2002, s.49; Benjamin 1979, s.179.
3 T a is 2012, s.467.
4 Zpokusů eo e icky podchy i , p oč začaly bý „se iály“ ak klíčo é p o globální kul u u,
je asi nejpřís upnější pojem „komplexní ele ize“ Jasona Mi ella, k e ý ale klade do cen -
a se iálo é ascinace o mální p o edení aino a i nos , nikoli ýs a bu příběhu samo -
ného. S o .Mi el, 2019, s.36 nn.
5 All a h— Gymnich 2005, s.7–10.
6 Tue h 2005, s.27–28.
7 Použí áme e minologii, k e ou sou islos i sno ými médii za edl Axel B uns (B uns
2007).
OPEN ACCESS
EVA KRáSOVá 69
příběh, k e ý olně na azuje na o, co če l.8 Koncep č au o a (w eade ) se ak e an
ic ion s al běžnou eali ou. Ukázalo se na íc, že ex y y ořené eálnou ins ancí č au-
o a mohou bý č enářs em oceňo ány e s ejné míře jako kon enčně y ořená díla.9
Příkladem oho o mechanismu je Padesá ods ínů šedi, kniha napsaná jako an ic ion ji-
ného ex u disku abilní ú o ně, upí ské sé ie S mí ání. Její mimořádná úspěšnos o e-
í á před akademickým li e á ním ědcem m azi ou hlubinu o ázky, jak by ypadala
li e a u a, kdyby byla sku ečně ži á anebyla egulo ána mocenskými mechanismy.
2. ÉRA NETFLIXU AŽIVOT SERIÁLŮ
Deba u o om, zde je en o p oces sku ečným naplněním ideje demok a ičnos i no-
ých médií,10 je řeba p o u o ch íli odsunou s anou. P o éma oho o článku je pod-
s a né, že no á média se spojila sjiž exis ujícími oblas mi maso é kul u y, jimiž byla
ilmo á a ele izní p odukce, adoh omady y ořila no ý mediální p os o , němž
ě šina oby a el eu oa lan ické ci ilizace íce či méně žije. Je o p os o , jehož me o-
nymií je Ne lix— s eamo ací služba, k e á umožnila sledo a díla pů odně u čená
ke klasické se iálo é konzumaci (např.jednou ýdně, případně při ep ízách jednou
denně), ře ězo ě ( z .binge-wa ching). K omě oho, že zpřís upněním is a ších se-
iá lů a ilmů Ne lix eálně oži il díla znikajícího kánonu, a ím ho u dil, měl jeho
nás up přede ším li na psycho yzickou kompe enci di áků— za ímco do é doby
bylo nepře ži é sledo ání jednoho děje pouze záleži os í ilmo ých ma a ónů, a-
nouško ských s azů anáhodných ečí ků, kde byl di ák čas o pod li em omam-
ných lá ek, éře Ne lixu di ácká schopnos yd že u ele ize přek očila magickou
h anici d ou hodin amíří knedohlednu. Dnešní di áci bez ob íží shlédnou šes až
osm epizod za eče , a o každý den. „Ne lixing“ se s alo s ozumi elným slo em an-
glického jazyka a a o ak i i a začala d ama icky u áře podobu lids a, zdá se, že
i če ně jeho ep odukčních schopnos í.11
Ap o ože no á média sku ečně in e ak i ní jsou, začala zase zpě ně o li ňo a
podobu uměleckých děl, k e á nich exis o ala. Kome ční ilmo í ů ci dnes už
ědí, že pokud ilm či se iál y oří dobře, u idí jej jejich di áci ne jednou či d ak á ,
ale mnohok á . K omě ýše u edeného binge-wa chingu Ne lix aké zdů aznil způsob
sledo ání, k e ý začal bý ele an ní už dobách domácího idea: oblíbený ilm či
se iál lze sledo a opako aně, lze ho pozo o a s ále zno u, zkouma de aily, oblíbené
scény a„chyby“ (od ud žán mo ie mis akes), zapama o á a si „hlášky“ apak je po-
uží a běžném ži o ě, oblíbi si pos a u apřípadně se do ní zamilo a a d.
Je na mís ě o ázka, zda nejsme s ědky zniku u či ého kánonu mode ní kul u y,
sady e e enčních uměleckých děl zá azných p o každého zdělaného plnohodno -
ného člena dané společnos i. P o ože s ano ení ako ého kánonu je zpochopi elných
dů odů elice spo né, os ědčují se spíše poukazy na no ma i i u u či ých děl p o
8 Jenkins 1992, s.157–159 acelko ě kapi oly 6, 7 a8.
9 De ailněji k oz oji in e ne o ého č enářs í opozici k„akademickému kusu“ iz Collins
2010, s.7 a81.
10 T e ný popis ěch o očeká ání iz Ryano á 2015, s.23–24.
11 Twenge— She man— Wells 2017, s.2390.
OPEN ACCESS
70 SVĚT LITERATURY 62
u či ou yb anou komuni u12 ana ni na azující dopad na ob az s ě a aspolečnos i
mezi členy ako é komuni y. Kpopisu oho o je u bychom ch ěli přispě upozo ně-
ním na komuni ní web, k e ý si s ůj cen ální pojem ypůjčil zli e á ně ědného
slo níku: web TVT opes, sdílené p os ředí zas ěcené popisu aklasi ikaci z . opů
neboli us álených čás í příběhů  ele izi, ilmu, li e a uře, ideoh ách adalších me-
diálních p os o ech. Rádi bychom ím o upozo nili na spon ánní oz oj me ajazyka
a e lexe no ých médiích aněk e é jeho ýznačné ysy: nepřesné přejímání e -
mínů, ope a i nos y ořených pojmů a ela i ní ou side s í jedno li ých účas -
níků ůči ins i ucionalizo ané eo ii.
3. POPKULTURNÍ TROPOLOGIE
P os ředí in e ne u má díky s é in e ak i i ě kombinaci sins an nos í (p odukce
odpo ědi je možná řádu sekund) schopnos eago a na ý ojo é endence mnohem
ychleji, než by se s alo kul uře iš ěných médií. Inicia i y, k e é by éře li e á -
ních časopisů yžado aly alespoň několik měsíců schůzek anaklada elskou ocho u,
se pa icipa i ních médiích mohou ealizo a okamži ě aza ela i ně malé peníze
nebo úplně zada mo. Příkladem ako é inicia i y je web TVT opes (www. opes.
o g), k e ý nám bude slouži jako případo á s udie.
Soudě podle sekce „Abou us“13 znikl web TVT opes  oce 2004 zinicia i y osoby
známé pod nickem Fas Eddie, oněmž se zWikipedie doz ídáme, že je bý alým s u-
den em MIT ana nápad založi TVT opes přišel de adesá ých le ech „po b ouzdání
in e ne o ými ó y“.14 Jak sám u ádí, souběžně ska ié ou inžený a na š ě o al web
Salon.com, kde disku o al sbý alými přá eli o ele izních p og amech, zejména ose-
iálu Bu y, přemoži elka upí ů.
„P á ě am,“ říká Fas Eddie, „jsme začali oz íje myšlenku opů  ele izi. […]
Byla o naše běžná han ý ka.“ Členo é Bu is ů mohli například mlu i o opu dáma
nesnázích a šichni ozuměli, co o znamená.15 Během dalších deba se někdo zep al,
zda exis uje seznam ěch o „ opů“: „Začalo o jako počí ač umě e sklepě,“ říká Fas
Eddie. „Ale po é, co na nás upozo nil web BoingBoing, jsme se museli ychle ozšíři .“16
12 Například způsob, jakým ilm Ready Playe One s ano uje kánon po inných znalos í ypic-
kého di áka: Condis 2016, s.18.
13 Viz s ánku <h ps:// opes.o g/pmwiki/abou .php>. Předmě em našeho zkoumání jsou
no á média ajeden exemplá ní mediální objek , k e ý se bohužel— pochopi elně— ne-
dá á pozna jinak než sk ze a o no á média. H anice objek i i y je zde silně po ušena
ajsme odkázáni jen na o, co nám jeho au oři (sami elmi nejasní, iz am éž) ys a í na
odi . O o spíše je dobře, že se nepohybujeme na poli sociologie, ale oblas i li e á ní ědy,
kde nás ako á si uace nemůže ani nejmenším znepokojo a . Mediální objek je umělec-
ké dílo, ležící ak jak je, anabízející se ecipien o i (  om o případě nikoli č enáři, nýb ž
in e anau o i) k ecepci. Pla í šechny zákoni os i, k e é o om o p ocesu jsou známy, jako
je č enářo a kons ukce au o a, mís a nedou čenos i ybízející kak i nímu č ení, in e -
ex o os po ozumění a d.
14 <h ps://en.wikipedia.o g/wiki/TV_T opes#Owne ship>.
15 Tam éž.
16 Tam éž.
OPEN ACCESS
EVA KRáSOVá 71
TVT opes jsou edy inicia i a akademicky zdělaných, ale li e á ní eo ii neško-
lených17 konzumen ů ele izních p og amů. Dnes je TVT opes ozsáhlý podnik inan-
co aný příjmy z eklamy, k e ý se iden i ikuje jako nezisko ý. Web má o mu wiki,
edy p os ředí, k e é mohou šichni egis o aní uži a elé olně up a o a (  ámci
s uk u y zadané p o ozo a elem) aje čas o i onicky popiso án jako ná yko ý—
p ocházení jedno li ých opů ajejich popiso ání či upřesňo ání je p o něk e é uži-
a ele zd ojem oho d uhu po ěšení, k e ý nedokážou opus i .
Předmě em našeho zájmu bude o ázka, co si las ně web TVT opes18 předs a uje
pod pojmem opu.
T opus [a ope] je yp á ěčský nás oj [s o y elling de ice,], způsob, jak zk a -
kou popsa si uace, unichž může yp a ěč odů odněně očeká a , že je pub-
likum ozpozná. T opy jsou p os ředky, jimiž kdokoli , kdo má co yp á ě ,
yp á í příběh. My je sbí áme, p o ože je o zába a [ o he un in ol ed].
T opy ale nejsou o éž co klišé. Mohou bý úplně no é, apři om se zdá o řelé
abanální, a aké mohou bý s a é isíc le , azdá se s ěží ano é. Nejsou špa né,
nejsou dob é; jsou o nás oje, k e é použí á ů ce díla k yjádření myšlenek
ajejich dop a ení kpubliku. Je éměř nemožné y oři příběh bez opů.19
Po šimněme si, že en o ex ymezuje opus přede ším unkčně („ yp a ěčský ná-
s oj“) ab zy přechází přes nega i ní ymezení („ opy nejsou klišé“) kbásnickému
popisu pomocí oxymó . Za nejpozo uhodnější ak o šem po ažujeme, že zde ylí-
čený „ opus“ nemá mnoho společného se způsobem, jak jej chápe li e á ní ěda. P o
opy poje í, k e é ame ické p os ředí e ablo al Roman Jakobson,20 je de ini o ic-
kou las nos í posun ýznamu, případně nějaký d uh zniku ýznamu ob azného.
T opus (např.me a o a) je čás řeči, kde řeč ne unguje běžným, e e enčním způ-
sobem, ale des uuje pů odní ýznam e p ospěch zniku ýznamu no ého, ino a-
i ního, nez yklého.21 P o ilus aci ak u, že Jakobsono o poje í je ži é i  eo ii ele-
ize, u eďme například způsob, jakým spojmem opu p acuje Helena Vyple alo á
při analýze Veče níčku:
Podobně jako li e a uře, a  om o případě je analogie na mís ě, neboť ilmo á
poe ika p acuje do značné mí y sli e á ní e minologií, spočí á uměleckos AF
17 Zhlediska li e á ní his o ie je řeba poznamena , že sedmdesá ých le ech na MIT dosud
působil Roman Jakobson. Viz např.Shenke 1971, s.37.
18 Opě , je op a du nemožné mlu i oau o o i, p o o za subjek řeči po ažujeme webo ou
s ánku samo nou, zjednodušeně „web“ sám, abychom získali ý az, se k e ým lze češ-
ině pohodlně nakláda .
19 <h ps:// opes.o g/pmwiki/pmwiki.php/Main/T opeS>. [ci .20.9.2018, 10:39].
20 Vzhledem k omu, že se zabý áme USA si uo aným webem, ořeným příslušníky ame-
ického akademického p os ředí, jsme se ozhodli mezi ozsáhlými možnos mi pojí-
mání me a o y z oli o, k e é y os lo aži ilo se na Jakobsono ě li u ( iz Bohn 1984,
s.534–550). Vzhledem k omu, co bylo řečeno o zniku TVT opes, po ažujeme za plausi-
bilní, že a o adice ungo ala p o au o y jako jakási e e enční „ eo ie“.
21 Vycházíme zpoje í me a o y, k e é zas á á Paul Ricœu (Ricœu 1975, s.22–34 a310–312).
OPEN ACCESS

72 SVĚT LITERATURY 62
[animo aného ilmu, E.K.]  opech, edy in enčním yuži í běžných ý-
azo ých p os ředků za účelem y oření no ého, neočeká aného ýznamu.
Pods a ou opů je yjádření no ého z ahu koznačo ané ěci, do popředí se
dos á ají kono o ané ýznamy.22
Ten o aspek ale p o TVT opes není ůbec ele an ní. T ope je přede ším e ek i ní
komunikační nás oj, zk a ka (asho hand). „Uži ečnos opů spočí á spíše  om,
že do učují pojem kdi áko i bez nu nos i yjmeno a šechny de aily.“23 Jedná se
opředpřip a ený, us álený úsek příběhu: Láska může milujícího ob á i na s ezku
zla (Lo e Makes You E il ope),24 oheň je če ený a oda je mod á25 ačím yšší pos a-
ení, ím lepší je pos a a boji26. Vpesimis ickém poje í je ope s a ební kos kou uc-
o ého příběhu, op imis ickém jedno kou smyslu, minimální s a ební kos kou pří-
běhu, jejichž sp á né skladbě spočí á mis o s í yp a ěčo y činnos i. Na om o
mís ě se eo ie opu zTV T opes napojuje na P oppo u Mo ologii pohádky, k e ou
web— jako jedno zmála děl akademické eo ie li e a u y— zmiňuje sekci „Books
on T ope“, ak e ou by edy bylo možno po ažo a za jakýsi eo e ický undamen
zkoumaného webu.27 P oppo o pojednání ale na TVT opes igu uje soubo u knih
posky ujících ka alog základních záple ek, kam byla zakademicky espek o aných
knih přiz ána ješ ě A is o elo a Poe ika; zbylé ex y se pohybují na h aně pozo nos i
eo e iků (The 7 Basic Plo s Ch is ophe a B ooke a, Th ee Kinds o Fic ion Isaaca Asi-
mo a), případně jejich popkul u ní exis ence pře ážila nad akademickou (The He o’s
Jou ney Josepha Campbella), anebo byly akademickou s é ou poněkud zapomenu y
(sedm základních kon lik ů podle A hu a Quille -Couche).
22 Vyple alo á 2012, s.11.
23 <h ps:// opes.o g/pmwiki/pmwiki.php/Main/T opeS>. De inice ale byla mezi ím pře-
ořena, akže se na webu  om o znění již nenachází. Tex , k e ý ji nah adil, šak podle na-
šeho názo u myšlenko ě nijak neuhýbá od pů odní de inice, pouze ěnuje íce pozo nos i
ak u, že „ ope“ může znamena iněco jiného. Je nicméně pa né, že p áce spojmem opu
byla spíše in ui i ní anásledně byla ko igo ána p os ě pohledem do ýklado ého slo níku,
iz celý ex : „Me iam-Webs e de inuje , ope‘ jako ,řečnický ob a ‘ [ igu e o speech]. Při
yp á ění příběhu je opus pouze o— pojmo ý řečnický ob a , yp á ěcí zk a ka [as o-
y elling sho hand] pojmu, k e ou di áci okamži ě ozpoznají ak e é okamži ě po ozumí.
T opus je přede ším kon ence. Může o bý na a i ní ik nebo léčka, na a i ní s uk u-
a, yp pos a y, řečo ý idiom… až ho u idí e, pozná e ho. T opy nemusejí nu ně na ušo-
a příběh; nicméně když začne bý opus sám ob ěžující a uší di áka íc, než slouží pří-
běhu, s á á se zněj klišé.
Na é o wiki má „ opus“ dokonce ješ ě obecnější ýznam zo ce e yp á ění [pa e n in
s o y elling], nejen u ni ř mediálních děl samo ných, ale aké sou isejících oblas ech,
jako jsou mimozábě o é aspek y o by, echnické las nos i média azkušenos anouš-
ka. Myšlenka za ako ým o yp á ěním je nejen psaní, ale celý p oces o by a yp á ě-
ní/ukazo ání příběhu.“
24 <h ps:// opes.o g/pmwiki/pmwiki.php/Main/Lo eMakesYouE il>.
25 <h ps:// opes.o g/pmwiki/pmwiki.php/Main/Colo CodedElemen s>.
26 <h ps:// opes.o g/pmwiki/pmwiki.php/Main/Au ho i yEqualsAsskicking>.
27 <h ps:// opes.o g/pmwiki/pmwiki.php/Main/BooksOnT ope, de ailněji pak <h ps://
opes.o g/pmwiki/pmwiki.php/Main/P oppsFunc ionsO Folk ales>.
OPEN ACCESS
EVA KRáSOVá 73
Je pa né, že s uk u alis ická eo ie yp á ění icelá ob o ská p odukce na a olo-
gické li e a u y d acá ého s ole í s ojí zcela mimo zájem ů ců webu TVT opes ijeho
každodenních přispě a elů, z . ope s, anoušků, k eří ádi popisují opy. Pojem
opes zTVT opes se mnohem íce blíží pojmu opoi E.R.Cu ia: jedná se nejčas ěji
o o mální, ale čas o iobsaho é us álené pos upy, jak yp á ě příběh, opakující se
mís a, k e á jsou schopna in e ex o ého ži o a, ces ují zdíla do díla ajejich geneze se
dá ys opo a s o ky le do minulos i.28 Nejedná se ani ak ojedno ky jako onápadné
podobnos i, oblíbená mís a, k e á č enář/ ecipien sleduje, ani ne í p oč, ale šímá
si jich a ád je popisuje, o he un in ol ed…
Na om o mís ě je řeba se á i kspeci ické po aze TVT opes jako in e ak i ního
webu smnoha účas níky. Cu io o dílo bylo mimořádným počinem geniálního ducha,
jehož myšlenko á kapaci a nás dodnes při če bě udi uje. Jednalo se odílo, k e é za
znik děčilo mimo jiné dlouhé nucené pauze akademických po innos ech, k e-
ou E.R.Cu io i y ořila láda nacismu Německu. Topologická ak i i a yžaduje
speci ický yp in eligence, k e ý není každému dán. Vdnešní době je mimořádně
ěžké bý opologem, zejména p o o, že k á kodobém ho izon u nepřinášejí opolo-
gické in o mace ani ak solidní publiko a elné ědecké ýsledky, jako spíše pousmání
a ichou bada elskou ados . Jak jinak níma například pos řeh o om, že dic a o
aDich en jsou u kány z éže ling is ické lá ky?29 Při jeho če bě cí íme z láš ní pnu í
in e ex o ého po enciálu a oužíme in o maci nějak yuží , ale jako by síť, po k e é
se pohybujeme, byla příliš eliká, po ch íli ezignujeme se zou alou nadějí, že— až
se obje í sou islos — se nám pů odní in o mace ynoří zpamě i.
Pa icipa i ní p os ředí in e ne o ého ó a awiki nap o i omu předs a uje sku-
ečný posun kin eligenci yššího ypu. In e ak i ní p os ředí umožňuje účas el-
kého poč u mik obada elů, ope s, k eří e s ém olném čase azda ma yhledá ají
sou islos i azaplňují bílá mís a. P os ředí sice je pomíji é, ale na d uhou s anu dis-
ponuje dos a ečnou alos í na o, aby byly sh omážděné in o mace s abilní apře-
de ším, aby se nich dalo yhledá a . Sh omažďo ání opů (či opoi) pochopi elně
nepředs a uje jen ázi sbě u da , ale je ijejich in e p e ací, k e á je šak humani -
ních ědách ne yhnu elná. Při sp á ném zaškolení může bý ope s ejně ýkonným
m a encem ědy, jako například ano á o jazyko ých en i p o jazyko ý ko pus či
dok o and p o ádějící do azníko é še ření. P acuje o šem zcela zda ma a éměř ne-
úna ně, o he un in ol ed…
Jak o, že je opologická ak i i a zába a? Jedná se o o, co bylo aluzi na Rollanda
Ba hesa popsáno jako „ ozkoš zin e ex u“, edy „po ěšení z y áření odkazů apá-
ání po zd ojích“30, známé izpos mode ních ománů? Je o iž pa né, že éměř ka-
ždého ecipien a uměleckého díla ěší si u ědomo a sou islos i akons a o a po-
dobnos i sos a ními díly, k e á zná. V om o s ě le se Cu io a opologická ak i i a
neje í jako mimořádná ani ak s ou pods a ou, jako spíše ozsahem az olenou oblas í
zájmu. Na ozkoš zin e ex u kalkuluje ě šina současných kaso ních háků, když
28 Cu ius 1998, s.81–82. Nezapomínejme aké na ýznam ý azu opus g ego iánském
cho álu (H abák 1977, s.138) aod něj od ozený ýznam us álených su ek  ámci mše,
odpo ídající elice dobře nas íněnému ýznamu.
29 Cu ius 1998, s.88.
30 „… apleasu e in link-making and sou ce-hun ing“, Ty ee 2012, s.14.
OPEN ACCESS
74 SVĚT LITERATURY 62
do scénáře plé á s ále ě ší a ě ší množs í z .„popkul u ních e e encí“ neboli
odkazů na díla, k e á bude cílo ý ecipien p a děpodobně zná ake k e ým bude
mí pokud možno in enzi ní emocionální z ah, nejlépe nos algicko-sen imen ální.31
Pods a ou po ěšení ale není pouhé zach ění zpomínky. Lidé, jak se p a í Poe ice,
mají ze šeho nej aději opako ání.32 Zd ojem po ěšení je už samo né zjiš ění, že „ o
znám“ (iden i ikace se známým uměním), jinými slo y ados z ědění. Vd uhém
k oku pak přispě a el omu o poznání dá á podobu o mální ědy, když jej pře oří
do s anda dizo aného článku o opu az eřejní  ámci po álu, k e ý má k azi-
- ědeckou podobu (přinejmenším ys upuje jako s ým způsobem se iózní médium
sloužící h omadění pozna ku). TVT opes jsou nám edy poučením, že nezanedba el-
nou řadu in e nau ů ěší p o ádě cosi jako ědecký ýzkum, a o na ma e iálu, k e ý
dobře znají.
Vzniká ak úplně no á eo ie, k e ou lze naz a popkul u ní opologií. Je o dis-
ciplína obou smyslech slo a popkul u ní: jednak se popkul u ou zabý á jako s ým
předmě em, jednak sama popkul u ou je— je o ien o aná na da y, má bý líbi á
alehce s a i elná a neposlední řadě podléhá kome cionalizaci. Popkul u ní opo-
logie je na íc pa ně součás í ši ších me a-ak i i , k e é popkul u ní ma e iál řídí,
ka ego izují ahodno í. Popkul u a už má  u o ch íli s é ecenzen y (např.Je emy
Jahn33), k i iky (např.kanál CinemaSins Je emy34), přehledo é pří učky (např.žán
„Music e olu ion o …“ na kanálu Jillboa d35), žán o é přehledy (wa chmojo.com36)
apřede ším žebříčky šeho d uhu (wa chmojo.com, TheTalko.com37 as o ky dalších).
Zdá se, že e ch íli, kdy nějaký soubo uměleckých děl dosáhne u či é mocnos i, za-
čne se kolem něj (za předpokladu, že o p os ředí umožňuje) spon ánně oři ko ona
me a-ak i i . Žán y no ých médií při om ykazují obdobné ysy, jako měli jejich li e-
á ní předchůdci: ecenzen i jsou kon encí ázáni eago a ychle na ydání no ého
díla, na d uhou s anu je jim ole o ána yšší mí a přehma ů či nesp á ných soudů.
Ak i i y ka alogizační si mohou do oli mí u či é zpoždění (cca 10 le ), p o ože jsou
ceněny za s ou přehledo os anadhled. Exis ují ižán y e o pohledů,38 k e é si mo-
hou do oli saha hlouběji do minulos i a  ámci é o ak i i y us ano ují apo zují
s a us něk e ých děl ( ypicky Casablanca jako nejlepší ilm, Michael Jackson jako nej-
31 Jako příklad oho o mechanismu můžeme u és „odkazy“ na ame ické se iály 70.a80.le
A enge s, edy in e ex uali y cílící na sen imen odičů dop o ázejících s é dě i do kina,
nebo p odejní s a egie po álu BuzzFeed.com při aho a současné řicá níky sys ema ic-
kým y ěšo áním zába ného obsahu odkazující na popkul u u de adesá ých le .
32 A is o elés 1996, s.63.
33 <h ps://www.you ube.com/use /Je emyJahns/ ideos>.
34 Ten o kanál, k e ý se oddělil od kanálu Je emy Jahna, se p ezen uje jako kanál jedné oso-
by, nicméně její jméno není nikde u edeno… <h ps://www.you ube.com/use /Cinema-
SinsJe emy/abou >.
35 <h ps://www.you ube.com/use /Jillboa d100/ ea u ed>.
36 <h ps://www.you ube.com/use /Wa chMojo>.
37 <h ps://www.you ube.com/wa ch? =wpU8I_XzyFo>.
38 Viz například žán „Re o ecenze“ (např.: <h ps://www. ilm.name/2012/05/ e o- e-
cenze- e elci-aliens-100.h ml>) na jednom znejsledo anějších českých webů o ilmu,
FFFilm.cz F an iška Fuky, mimochodem aké „laika“, k e ý se do pozice ilmo ého ecen-
zen a dos al díky s ému zájmu omode ní in o mační echnologie.
OPEN ACCESS
EVA KRáSOVá 75
lepší zpě ák šech dob). Nehledě na o má šak samo p os ředí u či é zo né pole,
zónu, za k e ou už jeho z ak nedosáhne (například dílo F i ze Langa či z .če ná
hudba padesá ýchle nejsou zohledňo ány; mimo zo né pole jsou pak pochopi elně
p odukce jinojazyčných kul u , ikdyž o o zení má s é zajíma é ýjimky).
Ta o „ eo ie“ kons uuje aupe ňuje podobu ezau u globální kul u y. Vzhledem
k omu, jak se mění přís up kin o macím nejen umladších gene ací, je na mís ě
o ázka, zda neh ozí přesun in o mační au o i y, azda edy není řeba hleda ces y
kdialogu. Přede ším, jak už jsme naznačili ýše, web TVT opes přede ším obsahuje
dos i elké množs í ka ego izo aných záznamů agene alizací ecipien ské zkuše-
nos i, k e é by se jis ě daly yuží jako ýchodisko analýz č enářské zkušenos i. Za
d uhé, ži elná p áce společně se snahou oúčelnos yjadřo ání ede kahis o ické
p áci s e míny, k e á se ale může os ědči jako ope a i ní. Zde popsaný pojem opu
je las ně oži ením pů odního ýznamu slo a (zacho aného způsobu p áce s ím o
e mínem g ego iánském cho álu), aje edy jakýmsi obch a em okolo akademické
eo ie, umožňujícím nahlédnou opomíjené momen y daného je u. Za ře í, obliba
yhledá ání apopisu opů ukazuje, že eo e ická ak i i a ka ego izace není y-
h azena pouze odbo níkům, ale je součás í ecipien o y ak i i y ozumění— ak o
podáno zní ako é kons a o ání jako banali a, apřece je u či é no um e zjiš ění,
že inep oškolený ecipien idí, že příběh se skládá ze součás í, k e é se jen jinak
kombinují. Je pochopi elně řeba přemýšle o om, do jaké mí y je za ášeň mode -
ních ope ů zodpo ědná uni iko anos ame ického západního p ůmyslu, aješ ě dále
se p á , očem a o uni iko anos s ědčí. Fo mální předpis hollywoodského ilmu byl
mnohok á po o ná án s o málním předpisem an ické agédie sobdobným zá ě-
em— s ejně jako jiných zkoumaných epochách je pods a ou oceňo aného umělec-
kého díla ino ace, k e á si je ědoma sys ému panující no my, ale zá o eň ho nějaké
únosné míře přek ačuje. Web TVT opes nám pouze ukazuje o, co je z ý oje quali y
TV jasně idě — že je směřo ána ke níma elům, k eří jsou obeznámeni spředcho-
zími s adii, mají ši oký zá ě znalos í ajsou jako di áci ela i ně ná oční— pouhé
opako ání zo ce jim nes ačí.
Dalším p o nás pods a ným aspek em je, jaké míře jsou daném p os ředí yu-
ží ány apře ářeny li e á ně ědné e míny ajak ím o s ým d uhým ži o em os ěd-
čují či neos ědčují s ou uži ečnos . K omě pojmů na a i e a ope s ojí za zmínku
u či ě i e mín pe sona, yuží aný p o označení ozdílu mezi au os ylizací umělce
ajeho ne ikční indi iduali ou. Pojem se uží á zcela běžně i neodbo ných médiích až
po bul á ní ex y, je předmě em ipů i ela i ně kompliko ané e lexe39. Domní áme
se, že spíše než p o ádě přesnou genealogii přechodu oho o e mínu zli e á ní ědy
do bul á ních médií je řeba si šíma p á ě ysoké mí y jeho použi elnos i spojené
s ak em, že uchopo aný je se s al mode ní éře součás í každodenní zkušenos i.
Na je u TVT opes je aké nápadná ole účas níků ne zdělaných li e á ní ědě,
naopak obeznámených lépe spo ahou média. Jako u ě šiny je ů digi ální é y izde
byli p ní „upe a“ i, kdo měli zájem o echnickou pods a u média samo ného—
anápadným způsobem o mo ali obsah oho, očem se pojedná alo. Spíše než na ose
39 „Memo able Momen : Beyoncé P . 1“, 3:12–4:48. V om o příspě ku se šak neuží á ý a-
zu „pe sona“. Vý az je uži án pře ážně na něk e ých kanálech, zejména při cha ak e is i-
ce ženských pos a hudebního p ůmyslu, iz např.Wa chmojo 2020; Luu 2020.
OPEN ACCESS