Popkulturní teorie tropu

Popkul u ní eo ie opu E a K áso á Uni e zi a Ka lo a e [email p o ec ed] POPCULTURAL TROPE THEORY The a icle deals wi h he cu en s a e o na a i e and na a i i y in he si ua ion o new media. A e asho e lec ion on he ansmediali y o con empo a y na a i e ( h ough he concep o media objec o Axel B uns) we commen on he changes o iewe ship in he „Ne lix E a“, and he si ua ion o pa icipa o y media. The co e o he a icle desc ibes awiki websi e TVT opes and i s concep o „ ope“. In he TVT opes en i onmen , una ec ed by academic li e a y heo y (as a as i seems om he s a ed sou ces), a„ ope“ s ands o a equen ly ecognized pa o as o y, and no a igu e o speech, and hus is much close o he objec o E.R.Cu ius „ opology“. In he end, we e lec on he possible consequences o bene i s o he concep ual shi desc ibed. KLÍČOVÁ SLOVA: Na a i — na a i i a— opus— opologie— popkul u a— pa icipa i ní média— E ns Robe Cu ius— Axel B uns Na a i e— na a i i y— ope— opology— popcul u e— pa icipa i e media— E ns Robe Cu ius— Axel B uns DOI h ps://doi.o g/10.14712/23366729.2020.2.5 Jeden zoblíbených bonmo ů li e á ní eo ie říká, že na a ologie je m a.1 Anení di u, u ážíme-li, že se jedná o ědu o yp á ění éře, kdy už byla kons a o ána sm č enáře, příběhu, pos a ižán ů, os a ně iZápadu, knihy a ědy a neposlední řadě iBoha. Téma em oho o článku bude několik pos řehů ksoučasnému s a u myšlení opříbězích, a o zejména o ěch jejich oblas ech, k e é zažily ozmach sou islos i snás upem z .no ých médií. Budeme pos upo a e řech k ocích. Nejp e bude řeba zmíni několik eo e ických pos řehů osi uaci no ých médií ap os ředí jimi y ořeném e z ahu kpříběhu ajeho eo e izaci, po é se budeme ěno a podmín- kám exis ence příběhu  om o p os ředí, aaž e ře ím k oku se pokusíme předlo- ži jeden příklad případ eo e ického uchopení příběhu, in e ak i ní web TVT opes, aokomen ujeme způsob, jak spojmem opu p acuje. 1 Rimmon-Kennano á 2001, s.137. OPEN ACCESS 68 SVĚT LITERATURY 62 1. PŘÍBĚH ŽIJE! Na ozdíl od doby, kdy byla sm příběhu kons a o ána,2 žijeme dnes obklopeni pří- běhy, dokonce se zdá, že je jich íce než kdy dří e.3 Vý oj se iálo é ele izní p o- dukce, společenská ole si comů azměny dis ibučních kanálech (přede ším z od HBO) společně se snahou dis ibučních společnos í zasáhnou idemog a ické sku- piny, k e é se adičně příliš na ele izi nedí ají, daly pos upně zniknou omu, co se dnes označuje nejčas ěji jako quali y TV, o iž se ializo ané, ino a i ní pos upy po- uží ající ele izní pořady, jejichž cha ak e is ickou las nos í je k omě jiného4 dů az na příběh. Se iály jako Rodina Sop anů (1999–2006), Z aceni (2004–2010) aPe níko ý á a (2008–2013) ukázaly, že k omě las nos í spojených se se iali ou samo nou (opa- ko ání s uk u y dílu edoucí kpoci u bezpečí, ysílací čas napojený na bio y my di- áka, známos pos a ap os ředí y ářející dojem komuni y) azásadní oli pos a je příběh důleži ým činidlem p o y oření di ácké „zá islos i“, neboli s abilní, mo- ne a izo a elné sledo anos i.5 Ačkoli se za hla ní sídlo na a i i y e d acá ém s ole í dala po ažo a kinema- og a ie jako celek, na a ologie  ele ision s udies če pá s é opods a nění zejména zpozna ku, že hla ním médiem, ze k e ého lidé če pají příběhy, je p á ě ele ize.6 Příchod no ých médií dal  é o si uaci lépe ys oupi ak u, že příběh čas o exis uje inapříč médii jako z .mediální objek .7 T ansmediální exis ence příběhů je už nej- méně dese le explici ní sku ečnos í meains eamo é kul u y ačás na a ologické e minologie je součás í jejího me ajazyka, dokonce iběžné bul á ní p odukce. Oin o mačním uzlu „Angelina Jolie aB ad Pi “ se ho oří jako ona a i e, „na a- i u“, k e ý mohou jeho p o agonis é „igno o a “, „mí pod kon olou“, „ yuží a “ apřede ším „budo a “. Nejsou šak jeho ýh adními au o y, p o ože je oz oušen po webech bul á ních časopisů, s a usech na sociálních sí ích, o iciálních p ohlá- šení, zp á ách se iózních médiích, ideokanálech apodobně. Ten o „příběh“ udíž splňuje řadu eo e ických pos řehů, jež byly řečeny době, kdy ješ ě neexis o ala média, k e á by je mohla po di . B angelina je příběh, k e ý nemá jednoho au o a, ale zniká jako dílo mnoha ůzných dílčích „ yp a ěčů“, je o příběh, k e ý exis uje pouze  ecepci s ých č enářů ajimi a nich je přenášen dál, jimi a nich žije a os e. Názo nějším příkladem oho o p ocesu je enomén an ic ion: až pa icipa i ní sociální média plně odhalila ak , předjímaný li e á ní ědou, o iž že č enář (i en nejp imi i nější) eaguje na če bu příběhu ím, že jej ak i ně do áří adále oz íjí, akdyby nebyl dané ch íli ins i ucionálně pasi izo án knihou, ymyslel by si las ní 2 Ricœu 2002, s.49; Benjamin 1979, s.179. 3 T a is 2012, s.467. 4 Zpokusů eo e icky podchy i , p oč začaly bý „se iály“ ak klíčo é p o globální kul u u, je asi nejpřís upnější pojem „komplexní ele ize“ Jasona Mi ella, k e ý ale klade do cen - a se iálo é ascinace o mální p o edení aino a i nos , nikoli ýs a bu příběhu samo - ného. S o .Mi el, 2019, s.36 nn. 5 All a h— Gymnich 2005, s.7–10. 6 Tue h 2005, s.27–28. 7 Použí áme e minologii, k e ou sou islos i sno ými médii za edl Axel B uns (B uns 2007). OPEN ACCESS EVA KRáSOVá 69 příběh, k e ý olně na azuje na o, co če l.8 Koncep č au o a (w eade ) se ak e an ic ion s al běžnou eali ou. Ukázalo se na íc, že ex y y ořené eálnou ins ancí č au- o a mohou bý č enářs em oceňo ány e s ejné míře jako kon enčně y ořená díla.9 Příkladem oho o mechanismu je Padesá ods ínů šedi, kniha napsaná jako an ic ion ji- ného ex u disku abilní ú o ně, upí ské sé ie S mí ání. Její mimořádná úspěšnos o e- í á před akademickým li e á ním ědcem m azi ou hlubinu o ázky, jak by ypadala li e a u a, kdyby byla sku ečně ži á anebyla egulo ána mocenskými mechanismy. 2. ÉRA NETFLIXU AŽIVOT SERIÁLŮ Deba u o om, zde je en o p oces sku ečným naplněním ideje demok a ičnos i no- ých médií,10 je řeba p o u o ch íli odsunou s anou. P o éma oho o článku je pod- s a né, že no á média se spojila sjiž exis ujícími oblas mi maso é kul u y, jimiž byla ilmo á a ele izní p odukce, adoh omady y ořila no ý mediální p os o , němž ě šina oby a el eu oa lan ické ci ilizace íce či méně žije. Je o p os o , jehož me o- nymií je Ne lix— s eamo ací služba, k e á umožnila sledo a díla pů odně u čená ke klasické se iálo é konzumaci (např.jednou ýdně, případně při ep ízách jednou denně), ře ězo ě ( z .binge-wa ching). K omě oho, že zpřís upněním is a ších se- iá lů a ilmů Ne lix eálně oži il díla znikajícího kánonu, a ím ho u dil, měl jeho nás up přede ším li na psycho yzickou kompe enci di áků— za ímco do é doby bylo nepře ži é sledo ání jednoho děje pouze záleži os í ilmo ých ma a ónů, a- nouško ských s azů anáhodných ečí ků, kde byl di ák čas o pod li em omam- ných lá ek, éře Ne lixu di ácká schopnos yd že u ele ize přek očila magickou h anici d ou hodin amíří knedohlednu. Dnešní di áci bez ob íží shlédnou šes až osm epizod za eče , a o každý den. „Ne lixing“ se s alo s ozumi elným slo em an- glického jazyka a a o ak i i a začala d ama icky u áře podobu lids a, zdá se, že i če ně jeho ep odukčních schopnos í.11 Ap o ože no á média sku ečně in e ak i ní jsou, začala zase zpě ně o li ňo a podobu uměleckých děl, k e á nich exis o ala. Kome ční ilmo í ů ci dnes už ědí, že pokud ilm či se iál y oří dobře, u idí jej jejich di áci ne jednou či d ak á , ale mnohok á . K omě ýše u edeného binge-wa chingu Ne lix aké zdů aznil způsob sledo ání, k e ý začal bý ele an ní už dobách domácího idea: oblíbený ilm či se iál lze sledo a opako aně, lze ho pozo o a s ále zno u, zkouma de aily, oblíbené scény a„chyby“ (od ud žán mo ie mis akes), zapama o á a si „hlášky“ apak je po- uží a běžném ži o ě, oblíbi si pos a u apřípadně se do ní zamilo a a d. Je na mís ě o ázka, zda nejsme s ědky zniku u či ého kánonu mode ní kul u y, sady e e enčních uměleckých děl zá azných p o každého zdělaného plnohodno - ného člena dané společnos i. P o ože s ano ení ako ého kánonu je zpochopi elných dů odů elice spo né, os ědčují se spíše poukazy na no ma i i u u či ých děl p o 8 Jenkins 1992, s.157–159 acelko ě kapi oly 6, 7 a8. 9 De ailněji k oz oji in e ne o ého č enářs í opozici k„akademickému kusu“ iz Collins 2010, s.7 a81. 10 T e ný popis ěch o očeká ání iz Ryano á 2015, s.23–24. 11 Twenge— She man— Wells 2017, s.2390. OPEN ACCESS 70 SVĚT LITERATURY 62 u či ou yb anou komuni u12 ana ni na azující dopad na ob az s ě a aspolečnos i mezi členy ako é komuni y. Kpopisu oho o je u bychom ch ěli přispě upozo ně- ním na komuni ní web, k e ý si s ůj cen ální pojem ypůjčil zli e á ně ědného slo níku: web TVT opes, sdílené p os ředí zas ěcené popisu aklasi ikaci z . opů neboli us álených čás í příběhů  ele izi, ilmu, li e a uře, ideoh ách adalších me- diálních p os o ech. Rádi bychom ím o upozo nili na spon ánní oz oj me ajazyka a e lexe no ých médiích aněk e é jeho ýznačné ysy: nepřesné přejímání e - mínů, ope a i nos y ořených pojmů a ela i ní ou side s í jedno li ých účas - níků ůči ins i ucionalizo ané eo ii. 3. POPKULTURNÍ TROPOLOGIE P os ředí in e ne u má díky s é in e ak i i ě kombinaci sins an nos í (p odukce odpo ědi je možná řádu sekund) schopnos eago a na ý ojo é endence mnohem ychleji, než by se s alo kul uře iš ěných médií. Inicia i y, k e é by éře li e á - ních časopisů yžado aly alespoň několik měsíců schůzek anaklada elskou ocho u, se pa icipa i ních médiích mohou ealizo a okamži ě aza ela i ně malé peníze nebo úplně zada mo. Příkladem ako é inicia i y je web TVT opes (www. opes. o g), k e ý nám bude slouži jako případo á s udie. Soudě podle sekce „Abou us“13 znikl web TVT opes  oce 2004 zinicia i y osoby známé pod nickem Fas Eddie, oněmž se zWikipedie doz ídáme, že je bý alým s u- den em MIT ana nápad založi TVT opes přišel de adesá ých le ech „po b ouzdání in e ne o ými ó y“.14 Jak sám u ádí, souběžně ska ié ou inžený a na š ě o al web Salon.com, kde disku o al sbý alými přá eli o ele izních p og amech, zejména ose- iálu Bu y, přemoži elka upí ů. „P á ě am,“ říká Fas Eddie, „jsme začali oz íje myšlenku opů  ele izi. […] Byla o naše běžná han ý ka.“ Členo é Bu is ů mohli například mlu i o opu dáma nesnázích a šichni ozuměli, co o znamená.15 Během dalších deba se někdo zep al, zda exis uje seznam ěch o „ opů“: „Začalo o jako počí ač umě e sklepě,“ říká Fas Eddie. „Ale po é, co na nás upozo nil web BoingBoing, jsme se museli ychle ozšíři .“16 12 Například způsob, jakým ilm Ready Playe One s ano uje kánon po inných znalos í ypic- kého di áka: Condis 2016, s.18. 13 Viz s ánku <h ps:// opes.o g/pmwiki/abou .php>. Předmě em našeho zkoumání jsou no á média ajeden exemplá ní mediální objek , k e ý se bohužel— pochopi elně— ne- dá á pozna jinak než sk ze a o no á média. H anice objek i i y je zde silně po ušena ajsme odkázáni jen na o, co nám jeho au oři (sami elmi nejasní, iz am éž) ys a í na odi . O o spíše je dobře, že se nepohybujeme na poli sociologie, ale oblas i li e á ní ědy, kde nás ako á si uace nemůže ani nejmenším znepokojo a . Mediální objek je umělec- ké dílo, ležící ak jak je, anabízející se ecipien o i (  om o případě nikoli č enáři, nýb ž in e anau o i) k ecepci. Pla í šechny zákoni os i, k e é o om o p ocesu jsou známy, jako je č enářo a kons ukce au o a, mís a nedou čenos i ybízející kak i nímu č ení, in e - ex o os po ozumění a d. 14 <h ps://en.wikipedia.o g/wiki/TV_T opes#Owne ship>. 15 Tam éž. 16 Tam éž. OPEN ACCESS EVA KRáSOVá 71 TVT opes jsou edy inicia i a akademicky zdělaných, ale li e á ní eo ii neško- lených17 konzumen ů ele izních p og amů. Dnes je TVT opes ozsáhlý podnik inan- co aný příjmy z eklamy, k e ý se iden i ikuje jako nezisko ý. Web má o mu wiki, edy p os ředí, k e é mohou šichni egis o aní uži a elé olně up a o a (  ámci s uk u y zadané p o ozo a elem) aje čas o i onicky popiso án jako ná yko ý— p ocházení jedno li ých opů ajejich popiso ání či upřesňo ání je p o něk e é uži- a ele zd ojem oho d uhu po ěšení, k e ý nedokážou opus i . Předmě em našeho zájmu bude o ázka, co si las ně web TVT opes18 předs a uje pod pojmem opu. T opus [a ope] je yp á ěčský nás oj [s o y elling de ice,], způsob, jak zk a - kou popsa si uace, unichž může yp a ěč odů odněně očeká a , že je pub- likum ozpozná. T opy jsou p os ředky, jimiž kdokoli , kdo má co yp á ě , yp á í příběh. My je sbí áme, p o ože je o zába a [ o he un in ol ed]. T opy ale nejsou o éž co klišé. Mohou bý úplně no é, apři om se zdá o řelé abanální, a aké mohou bý s a é isíc le , azdá se s ěží ano é. Nejsou špa né, nejsou dob é; jsou o nás oje, k e é použí á ů ce díla k yjádření myšlenek ajejich dop a ení kpubliku. Je éměř nemožné y oři příběh bez opů.19 Po šimněme si, že en o ex ymezuje opus přede ším unkčně („ yp a ěčský ná- s oj“) ab zy přechází přes nega i ní ymezení („ opy nejsou klišé“) kbásnickému popisu pomocí oxymó . Za nejpozo uhodnější ak o šem po ažujeme, že zde ylí- čený „ opus“ nemá mnoho společného se způsobem, jak jej chápe li e á ní ěda. P o opy poje í, k e é ame ické p os ředí e ablo al Roman Jakobson,20 je de ini o ic- kou las nos í posun ýznamu, případně nějaký d uh zniku ýznamu ob azného. T opus (např.me a o a) je čás řeči, kde řeč ne unguje běžným, e e enčním způ- sobem, ale des uuje pů odní ýznam e p ospěch zniku ýznamu no ého, ino a- i ního, nez yklého.21 P o ilus aci ak u, že Jakobsono o poje í je ži é i  eo ii ele- ize, u eďme například způsob, jakým spojmem opu p acuje Helena Vyple alo á při analýze Veče níčku: Podobně jako li e a uře, a  om o případě je analogie na mís ě, neboť ilmo á poe ika p acuje do značné mí y sli e á ní e minologií, spočí á uměleckos AF 17 Zhlediska li e á ní his o ie je řeba poznamena , že sedmdesá ých le ech na MIT dosud působil Roman Jakobson. Viz např.Shenke 1971, s.37. 18 Opě , je op a du nemožné mlu i oau o o i, p o o za subjek řeči po ažujeme webo ou s ánku samo nou, zjednodušeně „web“ sám, abychom získali ý az, se k e ým lze češ- ině pohodlně nakláda . 19 <h ps:// opes.o g/pmwiki/pmwiki.php/Main/T opeS>. [ci .20.9.2018, 10:39]. 20 Vzhledem k omu, že se zabý áme USA si uo aným webem, ořeným příslušníky ame- ického akademického p os ředí, jsme se ozhodli mezi ozsáhlými možnos mi pojí- mání me a o y z oli o, k e é y os lo aži ilo se na Jakobsono ě li u ( iz Bohn 1984, s.534–550). Vzhledem k omu, co bylo řečeno o zniku TVT opes, po ažujeme za plausi- bilní, že a o adice ungo ala p o au o y jako jakási e e enční „ eo ie“. 21 Vycházíme zpoje í me a o y, k e é zas á á Paul Ricœu (Ricœu 1975, s.22–34 a310–312). OPEN ACCESS 72 SVĚT LITERATURY 62 [animo aného ilmu, E.K.]  opech, edy in enčním yuži í běžných ý- azo ých p os ředků za účelem y oření no ého, neočeká aného ýznamu. Pods a ou opů je yjádření no ého z ahu koznačo ané ěci, do popředí se dos á ají kono o ané ýznamy.22 Ten o aspek ale p o TVT opes není ůbec ele an ní. T ope je přede ším e ek i ní komunikační nás oj, zk a ka (asho hand). „Uži ečnos opů spočí á spíše  om, že do učují pojem kdi áko i bez nu nos i yjmeno a šechny de aily.“23 Jedná se opředpřip a ený, us álený úsek příběhu: Láska může milujícího ob á i na s ezku zla (Lo e Makes You E il ope),24 oheň je če ený a oda je mod á25 ačím yšší pos a- ení, ím lepší je pos a a boji26. Vpesimis ickém poje í je ope s a ební kos kou uc- o ého příběhu, op imis ickém jedno kou smyslu, minimální s a ební kos kou pří- běhu, jejichž sp á né skladbě spočí á mis o s í yp a ěčo y činnos i. Na om o mís ě se eo ie opu zTV T opes napojuje na P oppo u Mo ologii pohádky, k e ou web— jako jedno zmála děl akademické eo ie li e a u y— zmiňuje sekci „Books on T ope“, ak e ou by edy bylo možno po ažo a za jakýsi eo e ický undamen zkoumaného webu.27 P oppo o pojednání ale na TVT opes igu uje soubo u knih posky ujících ka alog základních záple ek, kam byla zakademicky espek o aných knih přiz ána ješ ě A is o elo a Poe ika; zbylé ex y se pohybují na h aně pozo nos i eo e iků (The 7 Basic Plo s Ch is ophe a B ooke a, Th ee Kinds o Fic ion Isaaca Asi- mo a), případně jejich popkul u ní exis ence pře ážila nad akademickou (The He o’s Jou ney Josepha Campbella), anebo byly akademickou s é ou poněkud zapomenu y (sedm základních kon lik ů podle A hu a Quille -Couche). 22 Vyple alo á 2012, s.11. 23 <h ps:// opes.o g/pmwiki/pmwiki.php/Main/T opeS>. De inice ale byla mezi ím pře- ořena, akže se na webu  om o znění již nenachází. Tex , k e ý ji nah adil, šak podle na- šeho názo u myšlenko ě nijak neuhýbá od pů odní de inice, pouze ěnuje íce pozo nos i ak u, že „ ope“ může znamena iněco jiného. Je nicméně pa né, že p áce spojmem opu byla spíše in ui i ní anásledně byla ko igo ána p os ě pohledem do ýklado ého slo níku, iz celý ex : „Me iam-Webs e de inuje , ope‘ jako ,řečnický ob a ‘ [ igu e o speech]. Při yp á ění příběhu je opus pouze o— pojmo ý řečnický ob a , yp á ěcí zk a ka [as o- y elling sho hand] pojmu, k e ou di áci okamži ě ozpoznají ak e é okamži ě po ozumí. T opus je přede ším kon ence. Může o bý na a i ní ik nebo léčka, na a i ní s uk u- a, yp pos a y, řečo ý idiom… až ho u idí e, pozná e ho. T opy nemusejí nu ně na ušo- a příběh; nicméně když začne bý opus sám ob ěžující a uší di áka íc, než slouží pří- běhu, s á á se zněj klišé. Na é o wiki má „ opus“ dokonce ješ ě obecnější ýznam zo ce e yp á ění [pa e n in s o y elling], nejen u ni ř mediálních děl samo ných, ale aké sou isejících oblas ech, jako jsou mimozábě o é aspek y o by, echnické las nos i média azkušenos anouš- ka. Myšlenka za ako ým o yp á ěním je nejen psaní, ale celý p oces o by a yp á ě- ní/ukazo ání příběhu.“ 24 <h ps:// opes.o g/pmwiki/pmwiki.php/Main/Lo eMakesYouE il>. 25 <h ps:// opes.o g/pmwiki/pmwiki.php/Main/Colo CodedElemen s>. 26 <h ps:// opes.o g/pmwiki/pmwiki.php/Main/Au ho i yEqualsAsskicking>. 27 <h ps:// opes.o g/pmwiki/pmwiki.php/Main/BooksOnT ope, de ailněji pak <h ps:// opes.o g/pmwiki/pmwiki.php/Main/P oppsFunc ionsO Folk ales>. OPEN ACCESS EVA KRáSOVá 73 Je pa né, že s uk u alis ická eo ie yp á ění icelá ob o ská p odukce na a olo- gické li e a u y d acá ého s ole í s ojí zcela mimo zájem ů ců webu TVT opes ijeho každodenních přispě a elů, z . ope s, anoušků, k eří ádi popisují opy. Pojem opes zTVT opes se mnohem íce blíží pojmu opoi E.R.Cu ia: jedná se nejčas ěji o o mální, ale čas o iobsaho é us álené pos upy, jak yp á ě příběh, opakující se mís a, k e á jsou schopna in e ex o ého ži o a, ces ují zdíla do díla ajejich geneze se dá ys opo a s o ky le do minulos i.28 Nejedná se ani ak ojedno ky jako onápadné podobnos i, oblíbená mís a, k e á č enář/ ecipien sleduje, ani ne í p oč, ale šímá si jich a ád je popisuje, o he un in ol ed… Na om o mís ě je řeba se á i kspeci ické po aze TVT opes jako in e ak i ního webu smnoha účas níky. Cu io o dílo bylo mimořádným počinem geniálního ducha, jehož myšlenko á kapaci a nás dodnes při če bě udi uje. Jednalo se odílo, k e é za znik děčilo mimo jiné dlouhé nucené pauze akademických po innos ech, k e- ou E.R.Cu io i y ořila láda nacismu Německu. Topologická ak i i a yžaduje speci ický yp in eligence, k e ý není každému dán. Vdnešní době je mimořádně ěžké bý opologem, zejména p o o, že k á kodobém ho izon u nepřinášejí opolo- gické in o mace ani ak solidní publiko a elné ědecké ýsledky, jako spíše pousmání a ichou bada elskou ados . Jak jinak níma například pos řeh o om, že dic a o aDich en jsou u kány z éže ling is ické lá ky?29 Při jeho če bě cí íme z láš ní pnu í in e ex o ého po enciálu a oužíme in o maci nějak yuží , ale jako by síť, po k e é se pohybujeme, byla příliš eliká, po ch íli ezignujeme se zou alou nadějí, že— až se obje í sou islos — se nám pů odní in o mace ynoří zpamě i. Pa icipa i ní p os ředí in e ne o ého ó a awiki nap o i omu předs a uje sku- ečný posun kin eligenci yššího ypu. In e ak i ní p os ředí umožňuje účas el- kého poč u mik obada elů, ope s, k eří e s ém olném čase azda ma yhledá ají sou islos i azaplňují bílá mís a. P os ředí sice je pomíji é, ale na d uhou s anu dis- ponuje dos a ečnou alos í na o, aby byly sh omážděné in o mace s abilní apře- de ším, aby se nich dalo yhledá a . Sh omažďo ání opů (či opoi) pochopi elně nepředs a uje jen ázi sbě u da , ale je ijejich in e p e ací, k e á je šak humani - ních ědách ne yhnu elná. Při sp á ném zaškolení může bý ope s ejně ýkonným m a encem ědy, jako například ano á o jazyko ých en i p o jazyko ý ko pus či dok o and p o ádějící do azníko é še ření. P acuje o šem zcela zda ma a éměř ne- úna ně, o he un in ol ed… Jak o, že je opologická ak i i a zába a? Jedná se o o, co bylo aluzi na Rollanda Ba hesa popsáno jako „ ozkoš zin e ex u“, edy „po ěšení z y áření odkazů apá- ání po zd ojích“30, známé izpos mode ních ománů? Je o iž pa né, že éměř ka- ždého ecipien a uměleckého díla ěší si u ědomo a sou islos i akons a o a po- dobnos i sos a ními díly, k e á zná. V om o s ě le se Cu io a opologická ak i i a neje í jako mimořádná ani ak s ou pods a ou, jako spíše ozsahem az olenou oblas í zájmu. Na ozkoš zin e ex u kalkuluje ě šina současných kaso ních háků, když 28 Cu ius 1998, s.81–82. Nezapomínejme aké na ýznam ý azu opus g ego iánském cho álu (H abák 1977, s.138) aod něj od ozený ýznam us álených su ek  ámci mše, odpo ídající elice dobře nas íněnému ýznamu. 29 Cu ius 1998, s.88. 30 „… apleasu e in link-making and sou ce-hun ing“, Ty ee 2012, s.14. OPEN ACCESS 74 SVĚT LITERATURY 62 do scénáře plé á s ále ě ší a ě ší množs í z .„popkul u ních e e encí“ neboli odkazů na díla, k e á bude cílo ý ecipien p a děpodobně zná ake k e ým bude mí pokud možno in enzi ní emocionální z ah, nejlépe nos algicko-sen imen ální.31 Pods a ou po ěšení ale není pouhé zach ění zpomínky. Lidé, jak se p a í Poe ice, mají ze šeho nej aději opako ání.32 Zd ojem po ěšení je už samo né zjiš ění, že „ o znám“ (iden i ikace se známým uměním), jinými slo y ados z ědění. Vd uhém k oku pak přispě a el omu o poznání dá á podobu o mální ědy, když jej pře oří do s anda dizo aného článku o opu az eřejní  ámci po álu, k e ý má k azi- - ědeckou podobu (přinejmenším ys upuje jako s ým způsobem se iózní médium sloužící h omadění pozna ku). TVT opes jsou nám edy poučením, že nezanedba el- nou řadu in e nau ů ěší p o ádě cosi jako ědecký ýzkum, a o na ma e iálu, k e ý dobře znají. Vzniká ak úplně no á eo ie, k e ou lze naz a popkul u ní opologií. Je o dis- ciplína obou smyslech slo a popkul u ní: jednak se popkul u ou zabý á jako s ým předmě em, jednak sama popkul u ou je— je o ien o aná na da y, má bý líbi á alehce s a i elná a neposlední řadě podléhá kome cionalizaci. Popkul u ní opo- logie je na íc pa ně součás í ši ších me a-ak i i , k e é popkul u ní ma e iál řídí, ka ego izují ahodno í. Popkul u a už má  u o ch íli s é ecenzen y (např.Je emy Jahn33), k i iky (např.kanál CinemaSins Je emy34), přehledo é pří učky (např.žán „Music e olu ion o …“ na kanálu Jillboa d35), žán o é přehledy (wa chmojo.com36) apřede ším žebříčky šeho d uhu (wa chmojo.com, TheTalko.com37 as o ky dalších). Zdá se, že e ch íli, kdy nějaký soubo uměleckých děl dosáhne u či é mocnos i, za- čne se kolem něj (za předpokladu, že o p os ředí umožňuje) spon ánně oři ko ona me a-ak i i . Žán y no ých médií při om ykazují obdobné ysy, jako měli jejich li e- á ní předchůdci: ecenzen i jsou kon encí ázáni eago a ychle na ydání no ého díla, na d uhou s anu je jim ole o ána yšší mí a přehma ů či nesp á ných soudů. Ak i i y ka alogizační si mohou do oli mí u či é zpoždění (cca 10 le ), p o ože jsou ceněny za s ou přehledo os anadhled. Exis ují ižán y e o pohledů,38 k e é si mo- hou do oli saha hlouběji do minulos i a  ámci é o ak i i y us ano ují apo zují s a us něk e ých děl ( ypicky Casablanca jako nejlepší ilm, Michael Jackson jako nej- 31 Jako příklad oho o mechanismu můžeme u és „odkazy“ na ame ické se iály 70.a80.le A enge s, edy in e ex uali y cílící na sen imen odičů dop o ázejících s é dě i do kina, nebo p odejní s a egie po álu BuzzFeed.com při aho a současné řicá níky sys ema ic- kým y ěšo áním zába ného obsahu odkazující na popkul u u de adesá ých le . 32 A is o elés 1996, s.63. 33 <h ps://www.you ube.com/use /Je emyJahns/ ideos>. 34 Ten o kanál, k e ý se oddělil od kanálu Je emy Jahna, se p ezen uje jako kanál jedné oso- by, nicméně její jméno není nikde u edeno… <h ps://www.you ube.com/use /Cinema- SinsJe emy/abou >. 35 <h ps://www.you ube.com/use /Jillboa d100/ ea u ed>. 36 <h ps://www.you ube.com/use /Wa chMojo>. 37 <h ps://www.you ube.com/wa ch? =wpU8I_XzyFo>. 38 Viz například žán „Re o ecenze“ (např.: <h ps://www. ilm.name/2012/05/ e o- e- cenze- e elci-aliens-100.h ml>) na jednom znejsledo anějších českých webů o ilmu, FFFilm.cz F an iška Fuky, mimochodem aké „laika“, k e ý se do pozice ilmo ého ecen- zen a dos al díky s ému zájmu omode ní in o mační echnologie. OPEN ACCESS EVA KRáSOVá 75 lepší zpě ák šech dob). Nehledě na o má šak samo p os ředí u či é zo né pole, zónu, za k e ou už jeho z ak nedosáhne (například dílo F i ze Langa či z .če ná hudba padesá ýchle nejsou zohledňo ány; mimo zo né pole jsou pak pochopi elně p odukce jinojazyčných kul u , ikdyž o o zení má s é zajíma é ýjimky). Ta o „ eo ie“ kons uuje aupe ňuje podobu ezau u globální kul u y. Vzhledem k omu, jak se mění přís up kin o macím nejen umladších gene ací, je na mís ě o ázka, zda neh ozí přesun in o mační au o i y, azda edy není řeba hleda ces y kdialogu. Přede ším, jak už jsme naznačili ýše, web TVT opes přede ším obsahuje dos i elké množs í ka ego izo aných záznamů agene alizací ecipien ské zkuše- nos i, k e é by se jis ě daly yuží jako ýchodisko analýz č enářské zkušenos i. Za d uhé, ži elná p áce společně se snahou oúčelnos yjadřo ání ede kahis o ické p áci s e míny, k e á se ale může os ědči jako ope a i ní. Zde popsaný pojem opu je las ně oži ením pů odního ýznamu slo a (zacho aného způsobu p áce s ím o e mínem g ego iánském cho álu), aje edy jakýmsi obch a em okolo akademické eo ie, umožňujícím nahlédnou opomíjené momen y daného je u. Za ře í, obliba yhledá ání apopisu opů ukazuje, že eo e ická ak i i a ka ego izace není y- h azena pouze odbo níkům, ale je součás í ecipien o y ak i i y ozumění— ak o podáno zní ako é kons a o ání jako banali a, apřece je u či é no um e zjiš ění, že inep oškolený ecipien idí, že příběh se skládá ze součás í, k e é se jen jinak kombinují. Je pochopi elně řeba přemýšle o om, do jaké mí y je za ášeň mode - ních ope ů zodpo ědná uni iko anos ame ického západního p ůmyslu, aješ ě dále se p á , očem a o uni iko anos s ědčí. Fo mální předpis hollywoodského ilmu byl mnohok á po o ná án s o málním předpisem an ické agédie sobdobným zá ě- em— s ejně jako jiných zkoumaných epochách je pods a ou oceňo aného umělec- kého díla ino ace, k e á si je ědoma sys ému panující no my, ale zá o eň ho nějaké únosné míře přek ačuje. Web TVT opes nám pouze ukazuje o, co je z ý oje quali y TV jasně idě — že je směřo ána ke níma elům, k eří jsou obeznámeni spředcho- zími s adii, mají ši oký zá ě znalos í ajsou jako di áci ela i ně ná oční— pouhé opako ání zo ce jim nes ačí. Dalším p o nás pods a ným aspek em je, jaké míře jsou daném p os ředí yu- ží ány apře ářeny li e á ně ědné e míny ajak ím o s ým d uhým ži o em os ěd- čují či neos ědčují s ou uži ečnos . K omě pojmů na a i e a ope s ojí za zmínku u či ě i e mín pe sona, yuží aný p o označení ozdílu mezi au os ylizací umělce ajeho ne ikční indi iduali ou. Pojem se uží á zcela běžně i neodbo ných médiích až po bul á ní ex y, je předmě em ipů i ela i ně kompliko ané e lexe39. Domní áme se, že spíše než p o ádě přesnou genealogii přechodu oho o e mínu zli e á ní ědy do bul á ních médií je řeba si šíma p á ě ysoké mí y jeho použi elnos i spojené s ak em, že uchopo aný je se s al mode ní éře součás í každodenní zkušenos i. Na je u TVT opes je aké nápadná ole účas níků ne zdělaných li e á ní ědě, naopak obeznámených lépe spo ahou média. Jako u ě šiny je ů digi ální é y izde byli p ní „upe a“ i, kdo měli zájem o echnickou pods a u média samo ného— anápadným způsobem o mo ali obsah oho, očem se pojedná alo. Spíše než na ose 39 „Memo able Momen : Beyoncé P . 1“, 3:12–4:48. V om o příspě ku se šak neuží á ý a- zu „pe sona“. Vý az je uži án pře ážně na něk e ých kanálech, zejména při cha ak e is i- ce ženských pos a hudebního p ůmyslu, iz např.Wa chmojo 2020; Luu 2020. OPEN ACCESS