„Hloubání a oda jsou na ždy spja y“
Vzes up mod é ekok i iky
Ondřej Macl
Uni e zi a Ka lo a
ond [email protected]
h ps://o cid.o g/0000-0002-4665-5083
“MEDITATION AND WATER ARE WEDDED FOR EVER”:
THE RISE OF BLUE ECOCRITICISM
The a icle in oduces blue ecoc i icism in o Czech li e a y s udies by e iewing S e e Men z’s ol-
ume An In oduc ion o he Blue Humani ies (2023). I b ie ly ou lines he ci cums ances o he cul u al
u n o he seas and oceans a ound he yea 2000 and i s cu en shi om he Medi e anean and
No h A lan ic o he mo e global Paci ic, as well as om he seas and oceans o he plane a y wa e
cycle. I will ake aclose look a Men z’s blue s a egies, in e p e a ions, inspi a ions, and p ob-
lems, o conclude by conside ing he po en ial o blue ecoc i icism o he (seemingly) landlocked
Czech in ellec ual clima e.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Mod á ekok i ika— mod é humani ní ědy— S e e Men z— oda— moře— oceán
Blue ecoc i icism— blue humani ies— S e e Men z— wa e — sea— ocean
DOI
h ps://doi.o g/10.14712/23366729.2024.1.8
S ědeckým zájmem omoře se se káme hluboko e 20.s ole í— například  ilogii
mořské bioložky Rachel Ca sono é (Unde he Sea Wind, 1941; The Sea A ound Us, 1951;
The Edge o he Sea, 1955) nebo e s ředomořských s udiích his o ika Fe nanda B au-
dela (La Médi e anée e le Monde Médi e anéen àl’époque de Philippe II, 1949). Kolem
oku 2000 se ale zejména angloame ickém p os ředí ho oří o li ném kul u ním
ob a u kmořím aoceánům, k e ý oži uje dá nější impulzy no ých in e discipli-
ná ních sou islos ech.1 Zas ánci oho o ob a u opako aně zas á ají ezi, že se moře
předchozích dekádách dos alo na ok aj západní imaginace (s ýjimkou moře jako
mís a p o ek eaci). Podle S e a Men ze se na om podílela kon ejne izace aau oma-
1 Mezi p ůkopnické ex y signalizující en o ob a pa ří mimo jiné: Ho den— Pu cell
2000; Peck 2001; S einbe g 2001; Klein 2002; Klein— Macken hun 2003; DeLough ey
2007 nebo Blum 2008. Vde adesá ých le ech jim předcházely iněk e é his o iog a ic-
ké dekolonizační p áce zoblas i A lan iku aKa ibiku, například Glissan 1990 nebo Gil-
oy 1993.
OPEN
ACCESS
130 SVĚT LITERATURY 69
izace přís a ů, nás up le ecké dop a y či oman izace esmí u.2 Ma ga e Coheno á,
au o ka knihy The No el and he Sea (2010), zase ná aznos i na en o „ šudypří-
omný pos oj 20.s ole í, k e ý o og a a eo e ik Alan Sekula naz al zapomínáním
na moře“, kons a uje z .hyd o ázii (spojení slo „hyd o-“, odní, a„a ázie“, mlčení
až cho obná z á a řeči)  adici li e á ní ědy, jež ale začíná na p ahu nas á ajícího
isícile í us upo a .3
Okolo oku 2010 se p o a o ůzno odá zkoumání, jejichž společným jmeno a e-
lem je okouzlení mořem apos upně i odou jako ako ou, ynořují sjednocující náz y
ypu oceánská s udia, mod á kul u ní s udia, mod é humani ní ědy, mod á ekok i-
ika nebo hyd ok i ika alegi imi u ěm o přís upům dodá ají i ema ická čísla p es-
ižních ědeckých časopisů, kolek i ní sbo níky akon e ence, jakož imeziobo o é
uni e zi ní p og amy.4 Kpo řebě přehodno i ýznam nej ozlehlejšího ekosys ému
na po chu zemské plane y přispěly ýzkumy oblas ech globalizace, klima ické
změny, pos kolonialismu či s udia echnologií.5 Zhlediska eko-s udií by se dal en o
mod ý přís up chápa jako p o i áha kzaběhlejším zeleným přís upům, k e é se ě-
nují pře ážně ži o u na pe nině.
Bylo řeba několik obecnějších slo na ú od, abychom lépe po ozuměli pozici
ecenzo ané knihy An In oduc ion o he Blue Humani ies (2023),6 k e á ke zde na-
značenému oceánskému ob a u— českém p os o u dosud ne e lek o anému—
již zaujímá k i ický pos oj. S ejně ak lépe po ozumíme ipozici jejího au o a S e a
Men ze, odbo níka na aně mode ní anglicky psanou li e a u u znewyo ské Sain
John’s Uni e si y, k e ý se sbližo al smořsky ekok i ickým přís upem řadě s ých
předchozích p ací, ba případě mod ých kul u ních s udií amod ých humani ních
ěd bý á dokonce pokládán za au o a ěch o označení.7 Než přis oupíme ksamo né
ecenzi, k á ce si předs a me, jak se Men zo a e minologie y íjela napříč dosa ad-
ním dílem— dobře se nám ak yje í dynamika celého mod ého disku zu, jehož je
anglis a Men z posledních pa nác le ý azným spolu ů cem.
ZMen zo ých knih ope ujících smořem zmiňme s azek shakespea o ských
s udií A he Bo om o Shakespea e’s Ocean (2009), ekologizující ýklad námořních
ka as o Shipw eck Mode ni y: Ecologies o Globaliza ion, 1550–1719 (2015) nebo popu-
la izační Ocean (2020) ze sé ie Objec Lessons naklada els í Bloomsbu y, nemlu ě
oedi o ském podílu na kolek i ních an ologiích amnožs í časopiseckých s udií.
2 Men z 2009a, s. ix.
3 Cohen 2010, s.657–658. Sø en F ank  eakci na Coheno ou u ádí, že bychom hyd o ázii
li e á ní ědě mohli z á dokonce i halasso obií, edy „nikoli pouze zapomínáním na
moře, ale s achem zmoře ajeho nejis ých ko išť“, iz F ank 2022, s.23.
4 U eďme alespoň speciální čísla časopisů PMLA či A lan ic S udies na éma „Oceanic S u-
dies“ (2010, 2013), číslo Compa a i e Li e a u e snáz em „Oceanic Rou es“ (2017), časopis
Pos medie al se éhož oku zaměřil na „Ou Sea o Islands: New App oaches o B i ish In-
sula i y in he La e Middle Ages“, pe iodikum English Language No es se ěno alo hyd o-
k i ice (2019), e mín „blue humani ies“ ema izo aly časopisy jako symploke (2019), Con-
igu a ions (2019) nebo sou islos i se s ě o ou li e a u ou časopis Humani ies (2020).
5 Pod obněji k omu Men z 2009b, s.1000–1001.
6 Men z 2023.
7 S o .Gillis 2013, nes ánko áno.
OPEN
ACCESS
ONDřEJ MACL 131
Vknize oShakespea o i (A he Bo om o Shakespea e’s Ocean) můžeme idě , jak
Men z ješ ě k ouží kolem íce možných náz ů disku zu, do jehož od se směle y-
dá á: „[…] připojuji se k omu, co se někdy nazý á ‚no ou halassologií‘ (zřeckého
halassa, moře), edy kpřepiso ání kul u ní his o ie moře.“8 Ten o pojem zešlý zob-
las i s ředomořských dějin se ale příliš neujal. Současně se u Men z hlásí kinicia i ě
Dukeo y uni e zi y snáz em „Oceans Connec “, k e á kolem sebe sd užuje in e dis-
cipliná ní akademickou komuni u e snaze his o izo a oceány. Zmíní i ý az „new
ma i ime humani ies“, edy humani ní ědy zaměřené na námořnic í, a ep e
ly ič ějším zá ě u, bez jasného ymezení, olá po mod ých kul u ních s udiích.
Zájemce ojejich akademič ější pojednání odkáže zá ě ečné přehledo é bibliog a ii
mod ých i ulů— sic naz ané „Reading he New Thalassology“— na s oji časopisec-
kou s udii z éhož oku „Towa d aBlue Cul u al S udies: The Sea, Ma i ime Cul u e,
and Ea ly Mode n English Li e a u e“. Vní se už ědoměji kloní koznačení „mod á
kul u ní s udia“, jako by se jimi ch ěl odliši od dosa adních snah oblas i mořsky za-
měřené his o ie, ana huje, kčemu by mohla slouži isohledem na li e á ní bádání.
Oceánské eálie podle něj oří mocný p o ipól kpozemsky s a ickým ep ezen acím
akomplexněji nám umožňují níma z od aně mode ního s ě a, po ažmo sním spo-
jené li e a u y, k e ou si „ době ekok i iky aen i onmen alismu“ nelze předs a i
bez li u yzického p os ředí; moře už nemá bý pouze me a o ou či pozadím pe nin-
ských příběhů, ale p ní řadě s éby ným pohybli ým subjek em, jehož umís ění do
s ředu našich ú ah o e í á no é obzo y.9
Vdíle Shipw eck Mode ni y: Ecologies o Globaliza ion, 1550–1719 z oku 2015 Men z
p ohlašuje, že o, co dří e nazý al mod ými kul u ními s udii, nyní ozšiřuje na „blue
ecological humani ies“, k e é mají ješ ě íce zdů azni z ah člo ěka aoceánu.10 Po-
jmem „blue humani ies“, chápaným na jiném mís ě olně jako „nedá né ědecké
p áce, k e é kladou oceánské anámořní záleži os i do s ředu s é analýzy“, zpě ně
zaš iťuje i halassologickou bibliog a ii knize oShakespea o i.11 Slo ním spojením
„blue ecology“ se aké ymezuje ůči dosa adní adici ekok i iky, k e á se podle něj
příliš sous ředila na suchozemské, zelené p os o y, slo y Alda Leopolda na „e iku
půdy“, e okující oman icky pas o ální chápání pří ody, jež je zmod ého pohledu
zapo řebí e ido a . Smod ou ekok i ikou se Men z začal „ elice z o ožňo a “ až pod
li em k i iky s é p áce knize Sidneyho I.Dob ina Blue Ecoc i icism and he Ocea-
nic Impe a i e (2021); mezi ní as ým chápáním „blue humani ies“ ne nímá ý azné
ozdíly (s ýjimkou napě í mezi lidsky příznako ým pojmem „humani ies“ apos hu-
mánním é osem mod é ekok i iky).12
Sohledem na e minologickou ozkolísanos Men zo ých s a ších p acích mů-
žeme kons a o a , že knize Ocean (2020) už Men z plně sadil na spojení „blue hu-
mani ies“, edy mod é humani ní ědy, coby „oceánem inspi o aný způsob, jak pře-
hodno i naši společnou kul u ní his o ii,“ a zepří se ak bezú ěšným yhlídkám
8 Men z 2009a, s. xi.
9 S o .Men z 2009b, s.997, 1007–1008.
10 Viz Men z 2015, s. xx iii.
11 Tam éž, s.185, poznámka č.7.
12 Viz Men z 2021, nes ánko áno.
OPEN
ACCESS
132 SVĚT LITERATURY 69
an opocénu.13 Ipřes oceánské zaměření knihy se u mod é humani ní ědy obje ují
ši ší spoji os i s odou jako ako ou amod á ekok i ika se je í bý snimi spřízněnou
pe spek i ní k i ickou p axí.
Dodejme, že Men zo a ajek o ie do sebe nezah nula jiný celkem ozšířený po-
jem „oceánská s udia“, ačkoli ion sám dlouhodobě p oje uje značnou oceánocen -
ičnos (zp u ozšířenou onijak přek api ou náklonnos ke S ředomoří, součas-
nos i přecházející do ize plane á ní ody). Hyd ok i iku, neologismus y ořený
Lau ou Winkielo ou, zase zmíní jen jako další zpokusů osouh nné označení ex ů
sou isejících soceánským ob a em humani ních ědách, k e ý se podle něj nep o-
sadil ak ši oce jako mod é humani ní ědy, ikdyž zje ně ihyd ok i ika dál inspi uje
simul ánní mod é ýzkumy. Vza ím poslední Men zo ě knize An In oduc ion o he
Blue Humani ies (2023), k e ou si nyní předs a íme hlouběji, lze sledo a ambiciózní
pokus oe ablo ání p á ě mod ých humani ních ěd jako sjednocujícího ýzkumného
ámce.
JSME VODNÍ TĚLA
Osobně laděný ú od upomíná už e e encí náz u na Bodies o Wa e (2017), ý-
znamné dílo kul u oložky As idy Neimaniso é zoblas i eminis ické enomenolo-
gie  om smyslu, že jakmile umís íme odu do s ředu pozo nos i, yžaduje o od nás
jiný, mimolidský přís up kčlo ěku.14 Celá kniha ak chce bý přede ším zkoumáním
mnohače ných z ahů mezi odou alidmi jako ěmi, kdo bez ody nedokážou ží ,
ale ní aké ne. Jedno li é kapi oly nás sice p o ázejí s ě o ými oceány a aké řemi
moři, současně šak zamýšlejí adiční mořské ýchodisko mod ých s udií nah adi
ši ším hlediskem plane á ní ody apokaždé zohlední o něž yb anou sladko odní
o mu (řeku, déšť, opickou lhkos …), ba neposlední řadě ikonk é ní yzikální
las nos ody. Zdidak ických dů odů s ojí y o exku zy na ýkladech ep ezen a i -
ních p imá ních asekundá ních ex ů, přičemž jako základní dílo, k e é se ysky uje
každé zjedenác i kapi ol, byl z olen omán He mana Mel illa Bílá el yba.
Nez ykle jsou ú odu akcen o ány au o o y zkušenos i spla áním, yjádřené
éž las ní básní, k e ou složil ná aznos i na společná pla ání (nejen) mod ých hu-
mani ních ědců inicio aných umělkyní apla kyní Vanessou Dawso ou. Jes liže si
adičněji spojujeme i našich končinách z ah moře ačlo ěka s ynálezem lodi,
dalo by se říc , že p o mod é myšlení Men zo a ypu— kde se zásadě ozpouš í
h anice mezi ědou, uměním apoli ikou zájmu syn e ič ější poe iky— je cha ak-
e is ič ější p á ě ime zi ní pla ání. Zabý a se odou znamená bý osobní i anslo-
kální zá o eň, os obozo a se od pe ninských danos í za cenu izika, dezo ien ace
až smyslo é dep i ace, abychom dospěli k ěžko uchopi elné zkušenos i, k e á může
és kpřehodnocení s á ajících myšlenko ých ámců ake zniku no ých komuni ,
přip a ených lépe čeli ýz ám an opocénu (jedna z ýze knihy zní: „Plu alize he
13 Men z 2020, s. x iii.
14 Zhlediska ělo ání ody „jsme nikdy nebyli (pouze) lidmi“, ymezuje se Neimaniso á
zpos humánních pozic p o i mý u suchého, indi iduálního ěla. S o .Neimanis 2017, s.2.
OPEN
ACCESS
ONDřEJ MACL 133
An h opocene!“).15 Mod é přís upy si pods a ě nekladou žádný menší cíl než ima-
gino a no é o my přeži í e s ě ě čím dál ob yklejších ka as o .
Za ímco celko ě Men z posou á disku z mod ých humani ních ěd od moří aoceá-
nů ke koloběhu ody na Zemi, dílčí mořské linii na huje opus i adiční západo-
cen ickou ajek o ii „S ředomoří— (se e ní) A lan ický oceán“ e p ospěch no ého
ěžiš ě „globálnějším“ Tichém oceánu (s.17–18). Apřece, jak je idno už zjeho olby
Mel illo a ománu, zůs á á Men z ě ný is é pozici bada ele oblas i anglicky píší-
cích klasiků, za jejíž p incipiální omezenos si minulos i ysloužil k i iku.16 Men z
na ni  é o p áci eaguje ak, že na jedné s aně sice opě ema izuje množs í západ-
ních kanonických děl od Homé o y Odyssey přes Shakespea o u Bouři, Camõeso y
Luso ce nebo Ce an eso a Důmyslného y íře Dona Quijo a de la Mancha až po básně
Emily Dickinsono é či Wal a Whi mana. Zá o eň se ale, p og amo ěji než dří e, po-
kouší mnohá a o díla dekolonizo a , ať už ze ni ř— pojmeno áním jejich p oblémů
(například hodno a znešenos i u oman iků)— k i ikou jejich dosa adní in e p e-
ace sk ze přehlížený de ail (muslimský lodi od Luso cích) nebo asi nejčas ěji jejich
kon on ací sjiným, méně známým dílem mimo u o adici: p o i Shakespea o ě
Bouři Men z s a í básnickou skladbu „P aise Song o Oceania“ čamo ského17 básníka
C aiga San ose Pe eze z oku 2020 nebo například do kon as u kAchabo ě honu na
bílou el ybu klade knihu G ayson pla kyně Lynne Coxo é z oku 2006, založenou
na její zkušenos i zmládí, kdy pomohla el ybímu mládě i nají z acenou ma ku.
Men z se necí í bý kompe en ní k omu, aby zcela opus il pole s é odbo nos i,
naopak si dobře u ědomuje e ické p oblémy, kdyby si náhle akos ba ě přis ojo al
hlasy jiných. Od ahu k omu, aby se případě San ose Pe eze přiblížil kjeho icho-
mořské my ologii, ikdyž mu něk e é její aspek y zůs anou zdálené, mu dodá samo
moře. To éž moře, oněmž psal před pa nác i le y, že nás yzý á „pozna o, co nemů-
žeme uchopi “.18 Aok e ém nyní píše, že jakmile do něj New Yo ku namočí cho-
didla, dos á á se do kon ak u s ím samým globálním ělesem jako Pe ezo a dce a
na zdáleném os o ě Guamu. Opuš ěním pe niny se zk á ka ydá áme „mís u bez
mís a“ (s.26), k e é klade no é ýz y nejenom pe ninské akademické obci, ale i y-
zič ěji našim odním ělům.
MOŘE VZDUCHU, MOŘE LEDU
Sonda do plu ali y lidských in e akcí s odou ajejich poe ik začíná odkazem na ý-
ok ynálezce ba ome u E angelis y To icelliho „žijeme na dně ob o ského moře
zduchu“ (s.3). Eno mní množs í ody se o iž pohybuje už nad hladinami eku-
ých odních ěles ajeho nej idi elnějším p oje em jsou oblaka. Pohyb oblak má p o
15 Men z 2023, s.22. Dále odkazuji na s ánky ecenzo ané knihy přímo  ex u s udie.
16 „Ačkoli souhlasím sMen zo ou diagnos ikou, jeho ě nos kanonickým ex ům je řeba
odmí nou . […] [Mod á humani ní k i ika] se nesmí omezi na námořní či obecněji anglo-
onní li e á ní kánon,“ píše Sidney Dob in knize Blue Ecoc i icism and he Oceanic Impe a-
i e. Viz Dob in 2021, s.39.
17 Čamo o é jsou pů odními oby a eli Mik onésie.
18 Men z 2009, s. ix.
OPEN
ACCESS

134 SVĚT LITERATURY 69
Men ze po enciál p oblema izo a zaběhlé he meneu ické přís upy, jsou o iž „ ěcí
pa excellence bez las ního ýznamu“ (s.4). Ačkoli se Men z me odologicky opí á
oA is o ela aHé aklei a, ynikají y o momen y, kdy kon emplací nějakého odního
enoménu olá po odlišné, hůře předs a i elné k i ické p axi (snad duchu kea so -
ské předs a y „psaní na odu“,19 jis ou oli zde seh á á i acející se ý ok zBílé el-
yby „hloubání a oda jsou na ždy spja y“).20 Podobný p incip můžeme ysledo a
jeho analýze ichomořských pla eb, založených nikoli na kompasu ah ězdách, ale
na dů ě nější znalos i ě ů ap oudů, nebo jeho komen áři k ýznamu námořnic-
kých e o ání— na příkladu K ík ego y ši y, k e é ne ozumí ani její nosi el, se za-
bý á h anicemi in e p e ace apomíji os í znaku spojeného s ělem.
K omě ody plynném skupens í se Men z ne yhýbá ani „moři ledu“, ba jeho
exku zy do z .k yos é y pokládám za y nejobje nější. Jih ase e Země se ksobě
mají jako nega i : na se e u oda obklopená pe ninou, na jihu pe nina obklopená o-
dou. Jih má po ěs nejméně p obádaného mís a plane y, kam začali lidé po h s kách
složi ě p onika ep e posledních s ale ích, p o i omu se e egis uje pří omnos
lidí už přes d ace isíc le , abyl ak dlouhodobě mig ačním uzlem; obě oblas i při om
ykazují ex émní ledo é podmínky. Vkon ex u an opocénu lze ledo ce níma jako
ýznamný ukaza el klima ických změn, jejichž ání, z edající mořské hladiny, může
bý osudné p o zby ek plane y, p o o je obz lášť zajíma é, jakým způsobem Men z
pojedná á jejich hos ili u.
Vpřípadě A k idy au o spojuje deník um zlého mořepla ce Hugha Willough-
byho sanonymní s a oanglickou básní „Mořepla ec“, p o ože pochopi ex ém ledu
nelze podle něj lépe než kombinací his o ických ak ů sbásnickou předs a i os í.
P o Willoughbyho byl led překážkou na ces ě kboha s í, p o básníka symbolem -
cholného odcizení. Um znu í přišlo nečekaně, mís ě, „kde jsme si mysleli, že bude
nejlepší přezimo a “.21 Kpopisu jižní nehos innos i Men z olí podobný yp na a i u,
a šak e o mě jedné znejsla nějších oman ických básní „Píseň os a ém námořní-
ko i“ S.T.Cole idge, aby před edl, jak může mod á ekok i ika oboha i známé in e -
p e ace. Činí ak odkloněním od symbolu zabi ého alba osa e p ospěch přehlíže-
ných mo i ů ledo ých ke a ě u. P o Jižní oceán jsou ypické ř oucí ě y azběsilé
odní p oudění; jelikož mu po ob odu plane y neb ání ces ě žádná pe nina, je ze
šech oceánů nejs obodnější. Na se e u zeměkoule Men z poukazuje na y ěžené
kolonie esek nebo sk ze sbí ku Da k T a ic (2021) inupia ské básnířky Joan Na iyuk
Kaneo é na mizení domo odých e i o ií, jak by je mohly budoucnu následo a
iměs a jako Ams e odam nebo Bená ky. P o nelidský jih je z o na ak o ázkou času,
kdy ledy oz ají ao e řou číhajícím kome čním společnos em ces u k ykořisťo ání
pří odních zd ojů.
19 Básník John Kea s si nechal na h ob y esa nápis: „Zde leží en, jehož jméno bylo napsáno
na odu.“ Men z é o známé ě y yuží á ke gloso ání limi ů apři ažli os i mod ých hu-
mani ních ěd. Spojení eo ie s odou může celý disku z odsoudi knebezpečné blízkos i
sh anicemi samo ného jazyka, současně je šak dů az na pomíji os aexpe imen álnější
pos upy jeho silnou s ánkou (s.21).
20 Uží ám překlad Emanuela Vaj aue a ze s a šího ydání: Mel ille 1933, s.27.
21 Zdeníku Hugha Willoughbyho, ci .dle Men z 2023, s.111.
OPEN
ACCESS
ONDřEJ MACL 135
OD KOLONIZACE VODY KJEJÍ KREOLIZACI
Ty o apokalyp ické p ognózy jsou ale do jis é mí y hypo e ické, e s o nání sdopady
kolonialismu, Men zo ě podání neodmysli elnými od kul u ních dějin eplejších
moří aoceánů. Když Men z e s ém yp á ění akcen uje Tichý oceán coby „mod é
s dce s ě a“, sdílí snámi iná h g a ického loga mod ých humani ních ěd, jehož
zachycení plane y zpaci ické s any odsou á eške é os o y akon inen y na ok aj.
Dobře míněný ob az se o šem nápadně podobá impe iální mapě b i ského minis e -
s a álky zpolo iny 19.s ole í, k e ou udá á později jako příklad západní slepo y
kboha s í ichomořských os o ů. Přeplu í Paci iku z odilo ideu globalizace ano ý
yp uni e zálního myšlení, jak soudí ilozo Pe e Slo e dijk, od ácenou s anou é o
námořní mode ni y aekonomické expanze je o šem p á ě kolonialismus, ykořis-
ťo ání či obchod so oky (p o o mysli el Jason W.Moo e azí spíše e mín „wo ld-
-ecology“ než globalizace). Aby se Men z přiblížil i omu o d uhému pohledu, olí si
k omu opě e še C aiga San ose Pe eze, en ok á ze sbí ky om uninco po a ed e-
i o y [guma’] (2014) ozaje í mik onéských ledňáčků. San os Pe ez připodobňuje je-
jich osud kdomo odým kul u ám Tichomoří: ledňáčci byli od ezeni do ame ické zoo
azmizeli z olné pří ody; kolonizá o si je jis , že nebý jeho, ůbec by nepřežili. Led-
ňáčci y ůs ají exilu amís o oceánu čelí s ým od azům e skleněné kleci. Podobně
by se, myslím, ani básník San os Pe ez nedos al do Men zo y pozo nos i, nebý emi-
g ace odičů do Kali o nie anásledné ka ié y na Ha ajské uni e zi ě.
Ješ ě explici něji Men z boří západní předs a y o ansoceánských pla bách his-
o ii „zalidněného“ Indického oceánu, kde se idíky monzuno ému cyklu hojně ces-
o alo napříč kul u ami dá no před po ugalským zdoláním A lan iku. Jak yp á í
omán Ve s a obylé zemi (1992) Ami a a Ghoshe o z ahu žido ského kupce ze se e ní
A iky ajeho indického o oka 11.s ole í, s řídaný linkou ox o dského bada ele
e s ole í d acá ém, pád E opanů do é o boha é meziná odní sí ě její ungo ání
spíše zásadně na ušil, než oboha il (jak by se mohlo zdá například zCamõeso ých
Luso ců). Po řeba ekons ukce indického „oceánu příběhů“ je zje ná inapříklad
z ománů Salmana Rushdieho,  eo e ič ějším p ojek u hyd okolonialismu poje í
Isabel Ho mey o é nám zase může bý inspi ací předs a a z .„k eolizace ody“ coby
p onikání y lačených cizo odých p ků zpá ky na kon olo anou pe ninu.22
Když Men z dá polo ině knihy p os o S ředomoří, přis upuje kněmu pa a-
doxně jako kIndickému oceánu malém, p o ože obě ělesa zaujímají cen ální
pozici p o okolní s ě s ím, že kul u ně p o ázané S ředomoří „ y ořilo“ E opu
ajejím p os řednic ím se s alo „expo ním schéma em“ s ě o ých dějin (s.81). S álo
uz odu li ných ci ilizací i šech ří ab ahámo ských nábožens í a aké u zniku
modře o ien o ané his o ie, k e á po zo u Fe nanda B audela ýznamně zohlednila
li p os ředí, če ně jeho mimolidské dlouhé časo os i, při zkoumání lidských spo-
22 Ho mey o á na příkladu jihoa ického přís a u Du ban zkoumá na mnoha ú o ních kolo-
nizaci ody, přičemž ji zajímá i odní p o ipohyb, z .k eolizace, k e ou si můžeme před-
s a i e o mě ypla ených aků, zby ků s a é in as uk u y, lodního odpadu, osudů
přís a ních dělníků nebo icenzu o aných písemných dokumen ů. S o .Ho mey 2022,
s.21–23.
OPEN
ACCESS
136 SVĚT LITERATURY 69
lečens í.23 Men z ědomě upozaďuje nee opské adice, dou á šak, že i mezích
s é odbo nos i nabídne kul u ně přenosi elné příklady s ředomořských in e akcí.
Hned řik á se ěnuje Homé o u Odysseo i, jednou jako s a i eli lodí, pod uhé jako
násilníko i apo ře í jako pla ci. Ve sladko odní lince knihy nemineme Na ciso u
s udánku. Dona Quijo a Men z zajíma ě e iduje sk ze epizodu okapi ánu Ruyi Pe-
ezu de Viedmo i ajejí sou islos se Ce an eso ým poby em alží ském zaje í, aby
upozo nil na pří omnos mezikul u ní, edy ikřesťansko-mau ské ýměny zákla-
dech oho o ománu. Ti uly ze opského kánonu obohacuje opě ománem Ami-
a a Ghoshe, en ok á je o Gun Island (2019) opu o ání bangladéšských dělníků do
E opské unie, k e ým až záz ačně— duchu magického ealismu— ypomůže
dop o od podobě p áků, ky o ců a yb. Ghosh ak chce podle las ních slo na uši
an opocen ické zaměření e opských ománů (jež nímá jako jejich zásadní se-
lhání) a o mou kolek i ní mezid uho é odysey ohlašuje e opskou z á u kon oly
nejenom nad s a em s ě a, ale inad las ním územím.
Podobně jako Men z nímal opozici jižního ase e ního pólu, s a í p o i S ředo-
moří ná aznos i na Édoua da Glissan a Ka ibské moře. To p ní je se řené, obklo-
pené pe ninou, za ímco kolem d uhého se oblouk pe niny říš í, ba dalo by se říci
me a o icky, že Ka ibik je „ oze án dějinami“ (s.94). Po Glissan o ých p acích oo -
okářské lodi, knize Black A lan ic (1993) Paula Gil oye nebo ojedinělých pamě ech
bý alého o oka Olaudaha Equiana z oku 1789, k e é s oupily do ši šího po ědomí
posledním půls ole í, nelze celý A lan ik níma ne inně duchu aně mode -
ních „obje i elských“ impe a i ů, přičemž ka ibský egion h aje pos koloniálním
mod ém ob a u klíčo ou úlohu. Mimo Glissan a lze připomenou a iaci na Shake-
spea o u Bouři od Aimého Césai a z oku 1969— oba jsou pů odem zMa iniku—,
epickou skladbu Ome os (1990) nobelis y De eka Walco a ze S a é Lucie, ba ba-
doského spiso a ele a eo e ika Kamaua B a hwai eho mimo jiné za li ný pojem
„ idalek iky“24 nebo kanadskou básnířku Dionne B ando ou pů odem zT inidadu,
k e á klade moře ůzných ba e — ak ama íno é, y kyso é, azu o é, ma ě zelené
imod oče né— do s ředu ka ibské předs a i os i. Už jen z é o poněkud k kolomné
snahy lokálně si uo a y o au o y, k eří sami mnohdy ces o ali jinam za s udiem
či p ací aza jejichž osudy s ojí na íc umělé podmanění apřesuny jejich předků,
yplý á, jak pe ninská měří ka ne ys ihují mnohojazyčnou, polye nickou eku os
daného egionu.
Men z knize nabízí přiléha ější modely ypu ma onage, symbol boje za s obodu
dané oblas i, od ozený od pos a y up chlého o oka ap omýšlený sou islos ech
spoli ikou os obození ilozo em Neilem Robe sem, podle něhož jsme na ú ěku před
op esi ními mechanismy las ně neus ále. Vlhká bažina os k ajiny Men ze ná-
sledně do ede khyb idním ekologickým ělům, edy k ělům p ople eným sjejich
23 Jedni zp ních, kdo olali po „no é halassologii“, byli B audelo i nás upci Pe eg ine Ho -
den aNicholas Pu cell pa ně už knize The Co up ing Sea: AS udy o Medi e anean His o-
y (2000). Viz Pe e s 2003, s.56.
24 Tidalek ika předs a uje pohled na s ě , k e ý upouš í od s a ičnos i pe niny au áří se
souladu s odou ajejím p ouděním. Me odologicky jej p omýšlí například kolek i ní mo-
nog a ie edi o aná S e anií Hessle o ou Tidalec ics: Imagining an Oceanic Wo ld iew h ou-
gh A and Science (2018).
OPEN
ACCESS
ONDřEJ MACL 137
nelidským p os ředím, jak je ná aznos i na a oame ickou zkušenos splan á-
žemi o mulo ala Monique Allewae o á knize A iel’s Ecology (2013). Ne yhneme
se ani komplexnějšímu pojednání opi á ech, z osko ancích nebo mořských ílách,
k e é po kon ak u sčlo ěkem nemusejí ždy p opadnou záhubě. Spozo uhodným
mý em D exciya, k e ý p onikl ido li e a u y (sk ze omán The Deep Ri e se Solo-
mona z oku 2019), přišla de adesá ých le ech de oi ská echno-kul u a: p acuje
se něm spředs a ou ěho ných a ických o okyň hozených přes palubu, ok e é se
pod hladinou pos a aly ky o ci— mimolidské d uhé ma ky—, naučily dě i dýcha
pod odou, adaly ak zniknou u opické podmořské kon akul uře. Jak je zje né
z oho o ipředchozích příkladů, al e na i ou k adičnějším h dinským příběhům
Men z ozumí ůzné mezikul u ní amezid uho é s épomocné koalice, e s ých li e-
á ních ý azech občas ochu u opické, pohádko é, imaginá ní, apřece podle au o a
žádoucí, čím íce se nám jich ži o ní p axi nedos á á.
HRANICE MENTZOVA NEPTUNISMU
Zá ě em se Men z ací ke s é oblíbené poe ice pla ání, aby ji přiblížil sk ze po -
é y sedmi pla kyň apla ců, šes i sku ečných ajednoho ik i ního, Ismaela. Končí
d ěma osobními hesly: „Zkušenos je lepší než ědomos i,“ k e é přeb al od an-
couzského mořepla ce Samuela de Champlain ( o iginále zní lépe jako „l’expe ience
passé scien ce“), a„Vždy alego izuj!“, což je zase pa a ází na známé „Vždy his o izuj!“
zPoli ického ne ědomí F ed ica Jamesona (s.140). P ním heslem zdů azňuje lidskou
ouhu do ýka se s ě a asou islos mezi myšlením ama e iali ou, snedů ě ou ůči
od ělesněnému ozumu. Tím d uhým chce naopak zdů azni ýznam přechodu od
zkušenos i k o mě asní ike sdílenému, dočasnému smyslu. Dané napě í je podle něj
základem mod ých humani ních ěd.
Jak ale Men z u ádí na jiném mís ě (s.24), y o ědy jsou by os ně plu ali ní ajeho
poje í jis ě nebude yho o a každému (už řeba jen p o o, že se zá ě u přihlásí
kSamuelu de Champlaino i, aniž by e lek o al koloniální odkaz oho o zaklada ele
Quebecu aNo é F ancie). Ro něž zmíněný odklon od his o izace kalego izaci působí
ochu jako přání o cem myšlenky— zhledem k omu, nakolik oceánský ob a hu-
mani ních ědách p o ázejí spíše ýz y k„his o izaci oceánů“ au či á skepse, když
ne ůči jejich alego izaci, ak jis ě ůči jejich me a o izaci.25 P o pe ninské li e á ní
ědce, če ně přízni ců zelené ekok i iky, může bý Men zů přís up spekula i ní
ím, sjakou lehkos í s í á h anice mezi ědou, uměním aak i ismem s ýh adami
kzelenému myšlení, mís o aby pečli ěji p omýšlel hypo e ické mod o-zelené modely,
jak se onich běžně u ažuje mimo ámec humani ních ěd, například kon ex u e-
řejných in as uk u . Není bez zajíma os i, že iba a ody coby kul u ní kons ukce
byla e opském p os o u až do 15.s ole í nejčas ěji nímaná jako zelená.26 Za ímco
Men zem ohlašo aný přechod od a lan ského p os o u kPaci iku, po ažmo ke kolo-
běhu ody na Zemi, sobě nezapře jis é až nep uno ské i áns í e snaze poukáza
na odní šudypří omnos , domní ám se, že dlouhodobějším ho izon u bude p o
25 Jako hled do po ahy é o skepse dopo učuji esej Philipa E.S einbe ga (2013).
26 Viz Pas ou eau 2013, s.183.
OPEN
ACCESS