„Hloubání a voda jsou navždy spjaty“: Vzestup modré ekokritiky

„Hloubání a oda jsou na ždy spja y“ Vzes up mod é ekok i iky Ondřej Macl Uni e zi a Ka lo a ond [email protected] h ps://o cid.o g/0000-0002-4665-5083 “MEDITATION AND WATER ARE WEDDED FOR EVER”: THE RISE OF BLUE ECOCRITICISM The a icle in oduces blue ecoc i icism in o Czech li e a y s udies by e iewing S e e Men z’s ol- ume An In oduc ion o he Blue Humani ies (2023). I b ie ly ou lines he ci cums ances o he cul u al u n o he seas and oceans a ound he yea 2000 and i s cu en shi om he Medi e anean and No h A lan ic o he mo e global Paci ic, as well as om he seas and oceans o he plane a y wa e cycle. I will ake aclose look a Men z’s blue s a egies, in e p e a ions, inspi a ions, and p ob- lems, o conclude by conside ing he po en ial o blue ecoc i icism o he (seemingly) landlocked Czech in ellec ual clima e. KLÍČOVÁ SLOVA: Mod á ekok i ika— mod é humani ní ědy— S e e Men z— oda— moře— oceán Blue ecoc i icism— blue humani ies— S e e Men z— wa e — sea— ocean DOI h ps://doi.o g/10.14712/23366729.2024.1.8 S ědeckým zájmem omoře se se káme hluboko e 20.s ole í— například  ilogii mořské bioložky Rachel Ca sono é (Unde he Sea Wind, 1941; The Sea A ound Us, 1951; The Edge o he Sea, 1955) nebo e s ředomořských s udiích his o ika Fe nanda B au- dela (La Médi e anée e le Monde Médi e anéen àl’époque de Philippe II, 1949). Kolem oku 2000 se ale zejména angloame ickém p os ředí ho oří o li ném kul u ním ob a u kmořím aoceánům, k e ý oži uje dá nější impulzy no ých in e discipli- ná ních sou islos ech.1 Zas ánci oho o ob a u opako aně zas á ají ezi, že se moře předchozích dekádách dos alo na ok aj západní imaginace (s ýjimkou moře jako mís a p o ek eaci). Podle S e a Men ze se na om podílela kon ejne izace aau oma- 1 Mezi p ůkopnické ex y signalizující en o ob a pa ří mimo jiné: Ho den— Pu cell 2000; Peck 2001; S einbe g 2001; Klein 2002; Klein— Macken hun 2003; DeLough ey 2007 nebo Blum 2008. Vde adesá ých le ech jim předcházely iněk e é his o iog a ic- ké dekolonizační p áce zoblas i A lan iku aKa ibiku, například Glissan 1990 nebo Gil- oy 1993. OPEN ACCESS 130 SVĚT LITERATURY 69 izace přís a ů, nás up le ecké dop a y či oman izace esmí u.2 Ma ga e Coheno á, au o ka knihy The No el and he Sea (2010), zase ná aznos i na en o „ šudypří- omný pos oj 20.s ole í, k e ý o og a a eo e ik Alan Sekula naz al zapomínáním na moře“, kons a uje z .hyd o ázii (spojení slo „hyd o-“, odní, a„a ázie“, mlčení až cho obná z á a řeči)  adici li e á ní ědy, jež ale začíná na p ahu nas á ajícího isícile í us upo a .3 Okolo oku 2010 se p o a o ůzno odá zkoumání, jejichž společným jmeno a e- lem je okouzlení mořem apos upně i odou jako ako ou, ynořují sjednocující náz y ypu oceánská s udia, mod á kul u ní s udia, mod é humani ní ědy, mod á ekok i- ika nebo hyd ok i ika alegi imi u ěm o přís upům dodá ají i ema ická čísla p es- ižních ědeckých časopisů, kolek i ní sbo níky akon e ence, jakož imeziobo o é uni e zi ní p og amy.4 Kpo řebě přehodno i ýznam nej ozlehlejšího ekosys ému na po chu zemské plane y přispěly ýzkumy oblas ech globalizace, klima ické změny, pos kolonialismu či s udia echnologií.5 Zhlediska eko-s udií by se dal en o mod ý přís up chápa jako p o i áha kzaběhlejším zeleným přís upům, k e é se ě- nují pře ážně ži o u na pe nině. Bylo řeba několik obecnějších slo na ú od, abychom lépe po ozuměli pozici ecenzo ané knihy An In oduc ion o he Blue Humani ies (2023),6 k e á ke zde na- značenému oceánskému ob a u— českém p os o u dosud ne e lek o anému— již zaujímá k i ický pos oj. S ejně ak lépe po ozumíme ipozici jejího au o a S e a Men ze, odbo níka na aně mode ní anglicky psanou li e a u u znewyo ské Sain John’s Uni e si y, k e ý se sbližo al smořsky ekok i ickým přís upem řadě s ých předchozích p ací, ba případě mod ých kul u ních s udií amod ých humani ních ěd bý á dokonce pokládán za au o a ěch o označení.7 Než přis oupíme ksamo né ecenzi, k á ce si předs a me, jak se Men zo a e minologie y íjela napříč dosa ad- ním dílem— dobře se nám ak yje í dynamika celého mod ého disku zu, jehož je anglis a Men z posledních pa nác le ý azným spolu ů cem. ZMen zo ých knih ope ujících smořem zmiňme s azek shakespea o ských s udií A he Bo om o Shakespea e’s Ocean (2009), ekologizující ýklad námořních ka as o Shipw eck Mode ni y: Ecologies o Globaliza ion, 1550–1719 (2015) nebo popu- la izační Ocean (2020) ze sé ie Objec Lessons naklada els í Bloomsbu y, nemlu ě oedi o ském podílu na kolek i ních an ologiích amnožs í časopiseckých s udií. 2 Men z 2009a, s. ix. 3 Cohen 2010, s.657–658. Sø en F ank  eakci na Coheno ou u ádí, že bychom hyd o ázii li e á ní ědě mohli z á dokonce i halasso obií, edy „nikoli pouze zapomínáním na moře, ale s achem zmoře ajeho nejis ých ko išť“, iz F ank 2022, s.23. 4 U eďme alespoň speciální čísla časopisů PMLA či A lan ic S udies na éma „Oceanic S u- dies“ (2010, 2013), číslo Compa a i e Li e a u e snáz em „Oceanic Rou es“ (2017), časopis Pos medie al se éhož oku zaměřil na „Ou Sea o Islands: New App oaches o B i ish In- sula i y in he La e Middle Ages“, pe iodikum English Language No es se ěno alo hyd o- k i ice (2019), e mín „blue humani ies“ ema izo aly časopisy jako symploke (2019), Con- igu a ions (2019) nebo sou islos i se s ě o ou li e a u ou časopis Humani ies (2020). 5 Pod obněji k omu Men z 2009b, s.1000–1001. 6 Men z 2023. 7 S o .Gillis 2013, nes ánko áno. OPEN ACCESS ONDřEJ MACL 131 Vknize oShakespea o i (A he Bo om o Shakespea e’s Ocean) můžeme idě , jak Men z ješ ě k ouží kolem íce možných náz ů disku zu, do jehož od se směle y- dá á: „[…] připojuji se k omu, co se někdy nazý á ‚no ou halassologií‘ (zřeckého halassa, moře), edy kpřepiso ání kul u ní his o ie moře.“8 Ten o pojem zešlý zob- las i s ředomořských dějin se ale příliš neujal. Současně se u Men z hlásí kinicia i ě Dukeo y uni e zi y snáz em „Oceans Connec “, k e á kolem sebe sd užuje in e dis- cipliná ní akademickou komuni u e snaze his o izo a oceány. Zmíní i ý az „new ma i ime humani ies“, edy humani ní ědy zaměřené na námořnic í, a ep e ly ič ějším zá ě u, bez jasného ymezení, olá po mod ých kul u ních s udiích. Zájemce ojejich akademič ější pojednání odkáže zá ě ečné přehledo é bibliog a ii mod ých i ulů— sic naz ané „Reading he New Thalassology“— na s oji časopisec- kou s udii z éhož oku „Towa d aBlue Cul u al S udies: The Sea, Ma i ime Cul u e, and Ea ly Mode n English Li e a u e“. Vní se už ědoměji kloní koznačení „mod á kul u ní s udia“, jako by se jimi ch ěl odliši od dosa adních snah oblas i mořsky za- měřené his o ie, ana huje, kčemu by mohla slouži isohledem na li e á ní bádání. Oceánské eálie podle něj oří mocný p o ipól kpozemsky s a ickým ep ezen acím akomplexněji nám umožňují níma z od aně mode ního s ě a, po ažmo sním spo- jené li e a u y, k e ou si „ době ekok i iky aen i onmen alismu“ nelze předs a i bez li u yzického p os ředí; moře už nemá bý pouze me a o ou či pozadím pe nin- ských příběhů, ale p ní řadě s éby ným pohybli ým subjek em, jehož umís ění do s ředu našich ú ah o e í á no é obzo y.9 Vdíle Shipw eck Mode ni y: Ecologies o Globaliza ion, 1550–1719 z oku 2015 Men z p ohlašuje, že o, co dří e nazý al mod ými kul u ními s udii, nyní ozšiřuje na „blue ecological humani ies“, k e é mají ješ ě íce zdů azni z ah člo ěka aoceánu.10 Po- jmem „blue humani ies“, chápaným na jiném mís ě olně jako „nedá né ědecké p áce, k e é kladou oceánské anámořní záleži os i do s ředu s é analýzy“, zpě ně zaš iťuje i halassologickou bibliog a ii knize oShakespea o i.11 Slo ním spojením „blue ecology“ se aké ymezuje ůči dosa adní adici ekok i iky, k e á se podle něj příliš sous ředila na suchozemské, zelené p os o y, slo y Alda Leopolda na „e iku půdy“, e okující oman icky pas o ální chápání pří ody, jež je zmod ého pohledu zapo řebí e ido a . Smod ou ekok i ikou se Men z začal „ elice z o ožňo a “ až pod li em k i iky s é p áce knize Sidneyho I.Dob ina Blue Ecoc i icism and he Ocea- nic Impe a i e (2021); mezi ní as ým chápáním „blue humani ies“ ne nímá ý azné ozdíly (s ýjimkou napě í mezi lidsky příznako ým pojmem „humani ies“ apos hu- mánním é osem mod é ekok i iky).12 Sohledem na e minologickou ozkolísanos Men zo ých s a ších p acích mů- žeme kons a o a , že knize Ocean (2020) už Men z plně sadil na spojení „blue hu- mani ies“, edy mod é humani ní ědy, coby „oceánem inspi o aný způsob, jak pře- hodno i naši společnou kul u ní his o ii,“ a zepří se ak bezú ěšným yhlídkám 8 Men z 2009a, s. xi. 9 S o .Men z 2009b, s.997, 1007–1008. 10 Viz Men z 2015, s. xx iii. 11 Tam éž, s.185, poznámka č.7. 12 Viz Men z 2021, nes ánko áno. OPEN ACCESS 132 SVĚT LITERATURY 69 an opocénu.13 Ipřes oceánské zaměření knihy se u mod é humani ní ědy obje ují ši ší spoji os i s odou jako ako ou amod á ekok i ika se je í bý snimi spřízněnou pe spek i ní k i ickou p axí. Dodejme, že Men zo a ajek o ie do sebe nezah nula jiný celkem ozšířený po- jem „oceánská s udia“, ačkoli ion sám dlouhodobě p oje uje značnou oceánocen - ičnos (zp u ozšířenou onijak přek api ou náklonnos ke S ředomoří, součas- nos i přecházející do ize plane á ní ody). Hyd ok i iku, neologismus y ořený Lau ou Winkielo ou, zase zmíní jen jako další zpokusů osouh nné označení ex ů sou isejících soceánským ob a em humani ních ědách, k e ý se podle něj nep o- sadil ak ši oce jako mod é humani ní ědy, ikdyž zje ně ihyd ok i ika dál inspi uje simul ánní mod é ýzkumy. Vza ím poslední Men zo ě knize An In oduc ion o he Blue Humani ies (2023), k e ou si nyní předs a íme hlouběji, lze sledo a ambiciózní pokus oe ablo ání p á ě mod ých humani ních ěd jako sjednocujícího ýzkumného ámce. JSME VODNÍ TĚLA Osobně laděný ú od upomíná už e e encí náz u na Bodies o Wa e (2017), ý- znamné dílo kul u oložky As idy Neimaniso é zoblas i eminis ické enomenolo- gie  om smyslu, že jakmile umís íme odu do s ředu pozo nos i, yžaduje o od nás jiný, mimolidský přís up kčlo ěku.14 Celá kniha ak chce bý přede ším zkoumáním mnohače ných z ahů mezi odou alidmi jako ěmi, kdo bez ody nedokážou ží , ale ní aké ne. Jedno li é kapi oly nás sice p o ázejí s ě o ými oceány a aké řemi moři, současně šak zamýšlejí adiční mořské ýchodisko mod ých s udií nah adi ši ším hlediskem plane á ní ody apokaždé zohlední o něž yb anou sladko odní o mu (řeku, déšť, opickou lhkos …), ba neposlední řadě ikonk é ní yzikální las nos ody. Zdidak ických dů odů s ojí y o exku zy na ýkladech ep ezen a i - ních p imá ních asekundá ních ex ů, přičemž jako základní dílo, k e é se ysky uje každé zjedenác i kapi ol, byl z olen omán He mana Mel illa Bílá el yba. Nez ykle jsou ú odu akcen o ány au o o y zkušenos i spla áním, yjádřené éž las ní básní, k e ou složil ná aznos i na společná pla ání (nejen) mod ých hu- mani ních ědců inicio aných umělkyní apla kyní Vanessou Dawso ou. Jes liže si adičněji spojujeme i našich končinách z ah moře ačlo ěka s ynálezem lodi, dalo by se říc , že p o mod é myšlení Men zo a ypu— kde se zásadě ozpouš í h anice mezi ědou, uměním apoli ikou zájmu syn e ič ější poe iky— je cha ak- e is ič ější p á ě ime zi ní pla ání. Zabý a se odou znamená bý osobní i anslo- kální zá o eň, os obozo a se od pe ninských danos í za cenu izika, dezo ien ace až smyslo é dep i ace, abychom dospěli k ěžko uchopi elné zkušenos i, k e á může és kpřehodnocení s á ajících myšlenko ých ámců ake zniku no ých komuni , přip a ených lépe čeli ýz ám an opocénu (jedna z ýze knihy zní: „Plu alize he 13 Men z 2020, s. x iii. 14 Zhlediska ělo ání ody „jsme nikdy nebyli (pouze) lidmi“, ymezuje se Neimaniso á zpos humánních pozic p o i mý u suchého, indi iduálního ěla. S o .Neimanis 2017, s.2. OPEN ACCESS ONDřEJ MACL 133 An h opocene!“).15 Mod é přís upy si pods a ě nekladou žádný menší cíl než ima- gino a no é o my přeži í e s ě ě čím dál ob yklejších ka as o . Za ímco celko ě Men z posou á disku z mod ých humani ních ěd od moří aoceá- nů ke koloběhu ody na Zemi, dílčí mořské linii na huje opus i adiční západo- cen ickou ajek o ii „S ředomoří— (se e ní) A lan ický oceán“ e p ospěch no ého ěžiš ě „globálnějším“ Tichém oceánu (s.17–18). Apřece, jak je idno už zjeho olby Mel illo a ománu, zůs á á Men z ě ný is é pozici bada ele oblas i anglicky píší- cích klasiků, za jejíž p incipiální omezenos si minulos i ysloužil k i iku.16 Men z na ni  é o p áci eaguje ak, že na jedné s aně sice opě ema izuje množs í západ- ních kanonických děl od Homé o y Odyssey přes Shakespea o u Bouři, Camõeso y Luso ce nebo Ce an eso a Důmyslného y íře Dona Quijo a de la Mancha až po básně Emily Dickinsono é či Wal a Whi mana. Zá o eň se ale, p og amo ěji než dří e, po- kouší mnohá a o díla dekolonizo a , ať už ze ni ř— pojmeno áním jejich p oblémů (například hodno a znešenos i u oman iků)— k i ikou jejich dosa adní in e p e- ace sk ze přehlížený de ail (muslimský lodi od Luso cích) nebo asi nejčas ěji jejich kon on ací sjiným, méně známým dílem mimo u o adici: p o i Shakespea o ě Bouři Men z s a í básnickou skladbu „P aise Song o Oceania“ čamo ského17 básníka C aiga San ose Pe eze z oku 2020 nebo například do kon as u kAchabo ě honu na bílou el ybu klade knihu G ayson pla kyně Lynne Coxo é z oku 2006, založenou na její zkušenos i zmládí, kdy pomohla el ybímu mládě i nají z acenou ma ku. Men z se necí í bý kompe en ní k omu, aby zcela opus il pole s é odbo nos i, naopak si dobře u ědomuje e ické p oblémy, kdyby si náhle akos ba ě přis ojo al hlasy jiných. Od ahu k omu, aby se případě San ose Pe eze přiblížil kjeho icho- mořské my ologii, ikdyž mu něk e é její aspek y zůs anou zdálené, mu dodá samo moře. To éž moře, oněmž psal před pa nác i le y, že nás yzý á „pozna o, co nemů- žeme uchopi “.18 Aok e ém nyní píše, že jakmile do něj New Yo ku namočí cho- didla, dos á á se do kon ak u s ím samým globálním ělesem jako Pe ezo a dce a na zdáleném os o ě Guamu. Opuš ěním pe niny se zk á ka ydá áme „mís u bez mís a“ (s.26), k e é klade no é ýz y nejenom pe ninské akademické obci, ale i y- zič ěji našim odním ělům. MOŘE VZDUCHU, MOŘE LEDU Sonda do plu ali y lidských in e akcí s odou ajejich poe ik začíná odkazem na ý- ok ynálezce ba ome u E angelis y To icelliho „žijeme na dně ob o ského moře zduchu“ (s.3). Eno mní množs í ody se o iž pohybuje už nad hladinami eku- ých odních ěles ajeho nej idi elnějším p oje em jsou oblaka. Pohyb oblak má p o 15 Men z 2023, s.22. Dále odkazuji na s ánky ecenzo ané knihy přímo  ex u s udie. 16 „Ačkoli souhlasím sMen zo ou diagnos ikou, jeho ě nos kanonickým ex ům je řeba odmí nou . […] [Mod á humani ní k i ika] se nesmí omezi na námořní či obecněji anglo- onní li e á ní kánon,“ píše Sidney Dob in knize Blue Ecoc i icism and he Oceanic Impe a- i e. Viz Dob in 2021, s.39. 17 Čamo o é jsou pů odními oby a eli Mik onésie. 18 Men z 2009, s. ix. OPEN ACCESS 134 SVĚT LITERATURY 69 Men ze po enciál p oblema izo a zaběhlé he meneu ické přís upy, jsou o iž „ ěcí pa excellence bez las ního ýznamu“ (s.4). Ačkoli se Men z me odologicky opí á oA is o ela aHé aklei a, ynikají y o momen y, kdy kon emplací nějakého odního enoménu olá po odlišné, hůře předs a i elné k i ické p axi (snad duchu kea so - ské předs a y „psaní na odu“,19 jis ou oli zde seh á á i acející se ý ok zBílé el- yby „hloubání a oda jsou na ždy spja y“).20 Podobný p incip můžeme ysledo a jeho analýze ichomořských pla eb, založených nikoli na kompasu ah ězdách, ale na dů ě nější znalos i ě ů ap oudů, nebo jeho komen áři k ýznamu námořnic- kých e o ání— na příkladu K ík ego y ši y, k e é ne ozumí ani její nosi el, se za- bý á h anicemi in e p e ace apomíji os í znaku spojeného s ělem. K omě ody plynném skupens í se Men z ne yhýbá ani „moři ledu“, ba jeho exku zy do z .k yos é y pokládám za y nejobje nější. Jih ase e Země se ksobě mají jako nega i : na se e u oda obklopená pe ninou, na jihu pe nina obklopená o- dou. Jih má po ěs nejméně p obádaného mís a plane y, kam začali lidé po h s kách složi ě p onika ep e posledních s ale ích, p o i omu se e egis uje pří omnos lidí už přes d ace isíc le , abyl ak dlouhodobě mig ačním uzlem; obě oblas i při om ykazují ex émní ledo é podmínky. Vkon ex u an opocénu lze ledo ce níma jako ýznamný ukaza el klima ických změn, jejichž ání, z edající mořské hladiny, může bý osudné p o zby ek plane y, p o o je obz lášť zajíma é, jakým způsobem Men z pojedná á jejich hos ili u. Vpřípadě A k idy au o spojuje deník um zlého mořepla ce Hugha Willough- byho sanonymní s a oanglickou básní „Mořepla ec“, p o ože pochopi ex ém ledu nelze podle něj lépe než kombinací his o ických ak ů sbásnickou předs a i os í. P o Willoughbyho byl led překážkou na ces ě kboha s í, p o básníka symbolem - cholného odcizení. Um znu í přišlo nečekaně, mís ě, „kde jsme si mysleli, že bude nejlepší přezimo a “.21 Kpopisu jižní nehos innos i Men z olí podobný yp na a i u, a šak e o mě jedné znejsla nějších oman ických básní „Píseň os a ém námořní- ko i“ S.T.Cole idge, aby před edl, jak může mod á ekok i ika oboha i známé in e - p e ace. Činí ak odkloněním od symbolu zabi ého alba osa e p ospěch přehlíže- ných mo i ů ledo ých ke a ě u. P o Jižní oceán jsou ypické ř oucí ě y azběsilé odní p oudění; jelikož mu po ob odu plane y neb ání ces ě žádná pe nina, je ze šech oceánů nejs obodnější. Na se e u zeměkoule Men z poukazuje na y ěžené kolonie esek nebo sk ze sbí ku Da k T a ic (2021) inupia ské básnířky Joan Na iyuk Kaneo é na mizení domo odých e i o ií, jak by je mohly budoucnu následo a iměs a jako Ams e odam nebo Bená ky. P o nelidský jih je z o na ak o ázkou času, kdy ledy oz ají ao e řou číhajícím kome čním společnos em ces u k ykořisťo ání pří odních zd ojů. 19 Básník John Kea s si nechal na h ob y esa nápis: „Zde leží en, jehož jméno bylo napsáno na odu.“ Men z é o známé ě y yuží á ke gloso ání limi ů apři ažli os i mod ých hu- mani ních ěd. Spojení eo ie s odou může celý disku z odsoudi knebezpečné blízkos i sh anicemi samo ného jazyka, současně je šak dů az na pomíji os aexpe imen álnější pos upy jeho silnou s ánkou (s.21). 20 Uží ám překlad Emanuela Vaj aue a ze s a šího ydání: Mel ille 1933, s.27. 21 Zdeníku Hugha Willoughbyho, ci .dle Men z 2023, s.111. OPEN ACCESS ONDřEJ MACL 135 OD KOLONIZACE VODY KJEJÍ KREOLIZACI Ty o apokalyp ické p ognózy jsou ale do jis é mí y hypo e ické, e s o nání sdopady kolonialismu, Men zo ě podání neodmysli elnými od kul u ních dějin eplejších moří aoceánů. Když Men z e s ém yp á ění akcen uje Tichý oceán coby „mod é s dce s ě a“, sdílí snámi iná h g a ického loga mod ých humani ních ěd, jehož zachycení plane y zpaci ické s any odsou á eške é os o y akon inen y na ok aj. Dobře míněný ob az se o šem nápadně podobá impe iální mapě b i ského minis e - s a álky zpolo iny 19.s ole í, k e ou udá á později jako příklad západní slepo y kboha s í ichomořských os o ů. Přeplu í Paci iku z odilo ideu globalizace ano ý yp uni e zálního myšlení, jak soudí ilozo Pe e Slo e dijk, od ácenou s anou é o námořní mode ni y aekonomické expanze je o šem p á ě kolonialismus, ykořis- ťo ání či obchod so oky (p o o mysli el Jason W.Moo e azí spíše e mín „wo ld- -ecology“ než globalizace). Aby se Men z přiblížil i omu o d uhému pohledu, olí si k omu opě e še C aiga San ose Pe eze, en ok á ze sbí ky om uninco po a ed e- i o y [guma’] (2014) ozaje í mik onéských ledňáčků. San os Pe ez připodobňuje je- jich osud kdomo odým kul u ám Tichomoří: ledňáčci byli od ezeni do ame ické zoo azmizeli z olné pří ody; kolonizá o si je jis , že nebý jeho, ůbec by nepřežili. Led- ňáčci y ůs ají exilu amís o oceánu čelí s ým od azům e skleněné kleci. Podobně by se, myslím, ani básník San os Pe ez nedos al do Men zo y pozo nos i, nebý emi- g ace odičů do Kali o nie anásledné ka ié y na Ha ajské uni e zi ě. Ješ ě explici něji Men z boří západní předs a y o ansoceánských pla bách his- o ii „zalidněného“ Indického oceánu, kde se idíky monzuno ému cyklu hojně ces- o alo napříč kul u ami dá no před po ugalským zdoláním A lan iku. Jak yp á í omán Ve s a obylé zemi (1992) Ami a a Ghoshe o z ahu žido ského kupce ze se e ní A iky ajeho indického o oka 11.s ole í, s řídaný linkou ox o dského bada ele e s ole í d acá ém, pád E opanů do é o boha é meziná odní sí ě její ungo ání spíše zásadně na ušil, než oboha il (jak by se mohlo zdá například zCamõeso ých Luso ců). Po řeba ekons ukce indického „oceánu příběhů“ je zje ná inapříklad z ománů Salmana Rushdieho,  eo e ič ějším p ojek u hyd okolonialismu poje í Isabel Ho mey o é nám zase může bý inspi ací předs a a z .„k eolizace ody“ coby p onikání y lačených cizo odých p ků zpá ky na kon olo anou pe ninu.22 Když Men z dá polo ině knihy p os o S ředomoří, přis upuje kněmu pa a- doxně jako kIndickému oceánu malém, p o ože obě ělesa zaujímají cen ální pozici p o okolní s ě s ím, že kul u ně p o ázané S ředomoří „ y ořilo“ E opu ajejím p os řednic ím se s alo „expo ním schéma em“ s ě o ých dějin (s.81). S álo uz odu li ných ci ilizací i šech ří ab ahámo ských nábožens í a aké u zniku modře o ien o ané his o ie, k e á po zo u Fe nanda B audela ýznamně zohlednila li p os ředí, če ně jeho mimolidské dlouhé časo os i, při zkoumání lidských spo- 22 Ho mey o á na příkladu jihoa ického přís a u Du ban zkoumá na mnoha ú o ních kolo- nizaci ody, přičemž ji zajímá i odní p o ipohyb, z .k eolizace, k e ou si můžeme před- s a i e o mě ypla ených aků, zby ků s a é in as uk u y, lodního odpadu, osudů přís a ních dělníků nebo icenzu o aných písemných dokumen ů. S o .Ho mey 2022, s.21–23. OPEN ACCESS 136 SVĚT LITERATURY 69 lečens í.23 Men z ědomě upozaďuje nee opské adice, dou á šak, že i mezích s é odbo nos i nabídne kul u ně přenosi elné příklady s ředomořských in e akcí. Hned řik á se ěnuje Homé o u Odysseo i, jednou jako s a i eli lodí, pod uhé jako násilníko i apo ře í jako pla ci. Ve sladko odní lince knihy nemineme Na ciso u s udánku. Dona Quijo a Men z zajíma ě e iduje sk ze epizodu okapi ánu Ruyi Pe- ezu de Viedmo i ajejí sou islos se Ce an eso ým poby em alží ském zaje í, aby upozo nil na pří omnos mezikul u ní, edy ikřesťansko-mau ské ýměny zákla- dech oho o ománu. Ti uly ze opského kánonu obohacuje opě ománem Ami- a a Ghoshe, en ok á je o Gun Island (2019) opu o ání bangladéšských dělníků do E opské unie, k e ým až záz ačně— duchu magického ealismu— ypomůže dop o od podobě p áků, ky o ců a yb. Ghosh ak chce podle las ních slo na uši an opocen ické zaměření e opských ománů (jež nímá jako jejich zásadní se- lhání) a o mou kolek i ní mezid uho é odysey ohlašuje e opskou z á u kon oly nejenom nad s a em s ě a, ale inad las ním územím. Podobně jako Men z nímal opozici jižního ase e ního pólu, s a í p o i S ředo- moří ná aznos i na Édoua da Glissan a Ka ibské moře. To p ní je se řené, obklo- pené pe ninou, za ímco kolem d uhého se oblouk pe niny říš í, ba dalo by se říci me a o icky, že Ka ibik je „ oze án dějinami“ (s.94). Po Glissan o ých p acích oo - okářské lodi, knize Black A lan ic (1993) Paula Gil oye nebo ojedinělých pamě ech bý alého o oka Olaudaha Equiana z oku 1789, k e é s oupily do ši šího po ědomí posledním půls ole í, nelze celý A lan ik níma ne inně duchu aně mode - ních „obje i elských“ impe a i ů, přičemž ka ibský egion h aje pos koloniálním mod ém ob a u klíčo ou úlohu. Mimo Glissan a lze připomenou a iaci na Shake- spea o u Bouři od Aimého Césai a z oku 1969— oba jsou pů odem zMa iniku—, epickou skladbu Ome os (1990) nobelis y De eka Walco a ze S a é Lucie, ba ba- doského spiso a ele a eo e ika Kamaua B a hwai eho mimo jiné za li ný pojem „ idalek iky“24 nebo kanadskou básnířku Dionne B ando ou pů odem zT inidadu, k e á klade moře ůzných ba e — ak ama íno é, y kyso é, azu o é, ma ě zelené imod oče né— do s ředu ka ibské předs a i os i. Už jen z é o poněkud k kolomné snahy lokálně si uo a y o au o y, k eří sami mnohdy ces o ali jinam za s udiem či p ací aza jejichž osudy s ojí na íc umělé podmanění apřesuny jejich předků, yplý á, jak pe ninská měří ka ne ys ihují mnohojazyčnou, polye nickou eku os daného egionu. Men z knize nabízí přiléha ější modely ypu ma onage, symbol boje za s obodu dané oblas i, od ozený od pos a y up chlého o oka ap omýšlený sou islos ech spoli ikou os obození ilozo em Neilem Robe sem, podle něhož jsme na ú ěku před op esi ními mechanismy las ně neus ále. Vlhká bažina os k ajiny Men ze ná- sledně do ede khyb idním ekologickým ělům, edy k ělům p ople eným sjejich 23 Jedni zp ních, kdo olali po „no é halassologii“, byli B audelo i nás upci Pe eg ine Ho - den aNicholas Pu cell pa ně už knize The Co up ing Sea: AS udy o Medi e anean His o- y (2000). Viz Pe e s 2003, s.56. 24 Tidalek ika předs a uje pohled na s ě , k e ý upouš í od s a ičnos i pe niny au áří se souladu s odou ajejím p ouděním. Me odologicky jej p omýšlí například kolek i ní mo- nog a ie edi o aná S e anií Hessle o ou Tidalec ics: Imagining an Oceanic Wo ld iew h ou- gh A and Science (2018). OPEN ACCESS ONDřEJ MACL 137 nelidským p os ředím, jak je ná aznos i na a oame ickou zkušenos splan á- žemi o mulo ala Monique Allewae o á knize A iel’s Ecology (2013). Ne yhneme se ani komplexnějšímu pojednání opi á ech, z osko ancích nebo mořských ílách, k e é po kon ak u sčlo ěkem nemusejí ždy p opadnou záhubě. Spozo uhodným mý em D exciya, k e ý p onikl ido li e a u y (sk ze omán The Deep Ri e se Solo- mona z oku 2019), přišla de adesá ých le ech de oi ská echno-kul u a: p acuje se něm spředs a ou ěho ných a ických o okyň hozených přes palubu, ok e é se pod hladinou pos a aly ky o ci— mimolidské d uhé ma ky—, naučily dě i dýcha pod odou, adaly ak zniknou u opické podmořské kon akul uře. Jak je zje né z oho o ipředchozích příkladů, al e na i ou k adičnějším h dinským příběhům Men z ozumí ůzné mezikul u ní amezid uho é s épomocné koalice, e s ých li e- á ních ý azech občas ochu u opické, pohádko é, imaginá ní, apřece podle au o a žádoucí, čím íce se nám jich ži o ní p axi nedos á á. HRANICE MENTZOVA NEPTUNISMU Zá ě em se Men z ací ke s é oblíbené poe ice pla ání, aby ji přiblížil sk ze po - é y sedmi pla kyň apla ců, šes i sku ečných ajednoho ik i ního, Ismaela. Končí d ěma osobními hesly: „Zkušenos je lepší než ědomos i,“ k e é přeb al od an- couzského mořepla ce Samuela de Champlain ( o iginále zní lépe jako „l’expe ience passé scien ce“), a„Vždy alego izuj!“, což je zase pa a ází na známé „Vždy his o izuj!“ zPoli ického ne ědomí F ed ica Jamesona (s.140). P ním heslem zdů azňuje lidskou ouhu do ýka se s ě a asou islos mezi myšlením ama e iali ou, snedů ě ou ůči od ělesněnému ozumu. Tím d uhým chce naopak zdů azni ýznam přechodu od zkušenos i k o mě asní ike sdílenému, dočasnému smyslu. Dané napě í je podle něj základem mod ých humani ních ěd. Jak ale Men z u ádí na jiném mís ě (s.24), y o ědy jsou by os ně plu ali ní ajeho poje í jis ě nebude yho o a každému (už řeba jen p o o, že se zá ě u přihlásí kSamuelu de Champlaino i, aniž by e lek o al koloniální odkaz oho o zaklada ele Quebecu aNo é F ancie). Ro něž zmíněný odklon od his o izace kalego izaci působí ochu jako přání o cem myšlenky— zhledem k omu, nakolik oceánský ob a hu- mani ních ědách p o ázejí spíše ýz y k„his o izaci oceánů“ au či á skepse, když ne ůči jejich alego izaci, ak jis ě ůči jejich me a o izaci.25 P o pe ninské li e á ní ědce, če ně přízni ců zelené ekok i iky, může bý Men zů přís up spekula i ní ím, sjakou lehkos í s í á h anice mezi ědou, uměním aak i ismem s ýh adami kzelenému myšlení, mís o aby pečli ěji p omýšlel hypo e ické mod o-zelené modely, jak se onich běžně u ažuje mimo ámec humani ních ěd, například kon ex u e- řejných in as uk u . Není bez zajíma os i, že iba a ody coby kul u ní kons ukce byla e opském p os o u až do 15.s ole í nejčas ěji nímaná jako zelená.26 Za ímco Men zem ohlašo aný přechod od a lan ského p os o u kPaci iku, po ažmo ke kolo- běhu ody na Zemi, sobě nezapře jis é až nep uno ské i áns í e snaze poukáza na odní šudypří omnos , domní ám se, že dlouhodobějším ho izon u bude p o 25 Jako hled do po ahy é o skepse dopo učuji esej Philipa E.S einbe ga (2013). 26 Viz Pas ou eau 2013, s.183. OPEN ACCESS