VIRGINIA PULCINI: THE INFLUENCE OF ENGLISH ON ITALIAN.
LEXICAL AND CULTURAL FEATURES
Language Con ac and Bilingualism, Volume 23
Be lin/Bos on: Wal e de G uy e GmbH, 2023, 285 s an
ISBN 978-3-11-075495-7
S udium anglicismů má na poli i alského jazyka pomě ně boha ou adici, de ailní
popisy o em anglicismů i alš ině předs a ili Klajn (1972) aDa dano (1986). Vp ů-
běhu času se kněmu šak přis upo alo ůzně. Au o ka monog a ie The In luence o En-
glish on I alian Vi ginia Pulcinio á se e s é p áci odkazuje kněmeckému ling is o i
Man edu Gö lacho i, k e ý zas ě il s ůj p o esní ži o mimo jiné i ýzkumu ama-
po ání anglicismů. Jeho ilogie zah nující Slo ník e opských anglicismů (Dic iona y
o Eu opean Anglicisms, 2001) adalší d a dop o odné s azky inspi o aly Pulcinio ou
kses a ení las ního slo níku, k e ý bohužel nebyl nikdy dokončen. Vedle oho je au-
o kou aspoluau o kou s udií amonog a ií na éma anglicismů (např.Pulcini, 1999;
Fu iassi— Pulcini— Rod íguez Gonzáles, 2012). V oce se 2014 na kon e enci ESSE
Košicích spolupodílela na založení Globální da abáze anglicismů (GLAD), asociace
sd užující ling is y zabý ající se e opskými imimoe opskými jazyky, jejímž cílem
bylo y oři společnou da abázi anglicismů. Pulcinio á  ámci oho o p ojek u se-
s a ila seznam anglicismů i alš ině.
S é zkušenos i apozna ky z é o oblas i sh nuje předkládané monog a ii. Kniha
je členěna do sedmi čás í— kapi ol ozdělených na další podkapi oly. Vzá ě u každé
čás i je připojeno ik á ké sh nu í, k e é přehledně suma izuje obsah kapi oly azpře-
hledňuje ak celé č ení.
Ú odní čás nas iňuje p oblema iku anglicismů i alš ině au ádí ji do his o-
ického kon ex u počínaje p ním kon ak em obou jazyků. Upozo ňuje, že ačkoli
mnohé i alské slo níky anglicismy obsahují, šechny spadají do období 20.až 21.s o-
le í (Panzini, 1905–1963; De Mau o, 1999–2007; apřede ším De Mau o— Mancini,
2003 a d.). K omě ěch o adalších slo níků, k e é jsou knize předs a eny, au o ka
seznamuje č enáře isdalšími e e enčními zd oji, například a chi em deníku La Re-
pubblica, k e ý posloužil jako boha ý zd oj anglicismů aneologismů, a ůznými jazy-
ko ými ko pusy.
D uhá kapi ola se zaměřuje na his o ický kon ex anglicko-i alského jazyko ého
kon ak u. Pulcinio á zdů azňuje sku ečnos , že kposílení z ahů mezi I álií aan-
glicky mlu ícími zeměmi došlo p ůběhu 18.s ole í anásledně se p ohloubily po
skončení d uhé s ě o é álky. Popisuje ý oj z ahů I álie kanglo onnímu s ě u, od
z .anglománie, edy é y ysoké s řícnos i kzah aničním li ům, přes období no-
opu ismu, k e ou i alský jazyk p ocházel během řice ile ého ežimu, až po dnešní
„ame ikanizaci“ i alské společnos i.
Ve ře í kapi ole je pod obněji předs a en e e enční soubo da Globální da abáze
anglicismů ( da abázi anglicismů GLAD je od oku 2022 zas oupena aké češ ina). Je
zde popsána e minologie, se k e ou se knize dále p acuje, a aké u edena de inice
anglicismů. Vi alš ině je přenos anglicismů čas o nepřímý přes jiné jazyky (přede-
ším ancouzš inu). Exis uje aké mnoho případů, k e é mlu čí i alš iny po ažují za
anglicismy, e sku ečnos i se šak jedná ogalicismy— kupříkladu slo o in o ma ica
Ba bo a Břenko á
OPEN
ACCESS
BARBORA BřENKOVÁ 103
není zanglického in o ma ics, ale z ancouzské složeniny in o ma ique (in o ma ion
+ au oma ique). Nejp e bylo edy při sh omažďo ání da po řeba nají slo a, k e á
jsou „p a ými“ anglicismy, následně byly ypy ýpůjček děleny ješ ě do jedno li ých
podka ego ií od ěch doslo ných (jackpo ) přes mí ně pozměněné (b oke aggio zang-
lického b oke age) aséman ické ýpůjčky (s ella e smyslu známé osobnos i— s a )
až po ý azy doslo ně přeložené ( empo pieno— ull ime).
In eg ací anglicismů do jazyko ého sys ému i alš iny apřizpůsobení ýslo -
nos i, p a opisu, g ama ické unkce a o my (de i ace) uadap o aných angli-
cismů se zabý á č á kapi ola. Čas ým je em je séman ická edukce (slo o, k e é
je polysémní anglič ině, má i alš ině ýznamů méně nebo unguje pouze e
ýznamu jediném— např. ollowe ) či mí ný ýznamo ý posun. V é o čás i nás
au o ka aké důkladně seznamuje se sys émem lexikálních ýpůjček, přede ším
kalků.
Dále au o ka (kapi ola 5) popisuje zd oje, edy slo níky, no ino é a chi y ako -
pusy, asnaží se u či přesné poč y anglicismů znich exce po aných ( y se pohybují
řádech isíců slo ). Pulcinio á  é o čás i demons uje me odologii na příkladu an-
glicismů začínajících na písmeno J (nej yššího ýsky u dosaho ala slo a jazz ajeans).
Výsledné anglicismy jsou kon olo ány i alských ko pusech CORIS aI alian Web
2020, aby se o ěřila jejich sp á nos aak uálnos . Z é o synch onní analýzy yplý á,
že ě šina nalezených anglicismů spadá do u či é speci ické domény aomezuje se na
konk é ní ka ego ie mlu čích, knimž pa ří například no ináři, ekonomo é nebo IT
expe i.
Na me odologickou čás na azuje šes é kapi ole popis oblas í, kde se anglicismy
nej íce yuží ají. K ěm pa ří podle Pulcinio é přede ším in o mační akomunikační
echnologie (dashboa d, able ), in e ne (c inge), ekonomie (c owd unding) aspo
(no dic walking). Au o ka zá o eň dodá á, že p oduk i i a poslední zmíněné ka e-
go ie, edy spo u, po íce než d ou s ole ích klesá; os a ních oblas ech se naopak
z yšuje.
Zá ě ečná kapi ola se zaměřuje na ýznam anglič iny i alském škols í ajejí
li nejen na jazyk, ale ina společnos . Zabý á se aké z ahem I alů ke s udiu an-
glič iny, k e á předs ihla ancouzš inu aje dnešní době (s elkým přispěním E -
opské unie) p ním cizím jazykem na šech s upních i alských škol. Ačkoli je pos oj
I alů ůči anglickému jazyku přízni ý (zp a idla p o o, že jeho znalos napomáhá
pochopi elké množs í oblas í spojených smode ní společnos í— iz ýše zmíněné
oblas i IT, spo u a p.), p obíhá na o o éma I álii neus álá deba a. Apřes ože jsou
něk eří i alš í ling is é ůči „anglocen ismu“ zd ženli í, uží ání anglič iny e zdě-
lá ání podpořila iAccademia della C usca.
P áce Pulcinio é o li u anglič iny na i alš inu přináší no é pozna ky ojazyko-
ém kon ak u a ýpůjčkách příznačných p o současnou dobu aumožňuje s o nání
se si uací češ ině. Je přínosná nejen p o akademickou obec as uden y ling is iky,
ale ip o ši okou i alsky mlu ící eřejnos , k e á se chce zo ien o a  ema ice ang-
licismů ajejich his o ickém akul u ním dopadu.
OPEN
ACCESS
104 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 106, 2024, Č.1
LITERATURA
Da dano, M. (1986): The In luence o English
on I alian. In: W.Vie eck— W.D.Bald (eds.),
English in Con ac wi h O he Languages: S udies
in Honou o B ode Ca s ensen on he Occasion o
his 60 h Bi hday. Budapes : Akadémiai Kiadó,
s.231–252.
De Mau o, T. (ed.) (1999, 2007): G ande
diziona io i aliano dell’uso (GDU),
idea o edi e o da Tullio De Mau o,
con la collabo azione di G.C.Lepschy
eE.Sanguine i. To ino: UTET, 6 ols.
Supplemen s: Nuo e pa ole i aliane dell’uso,
2003; Nuo e pa ole i aliane dell’uso. 2, 2007.
To ino: UTET.
De Mau o, T.— Mancini, M. (2003): Diziona io
delle pa ole s anie e nella lingua i aliana.
2. ydání. Milano: Ga zan i.
Fu iassi, C.— Pulcini, V.— Rod íguez
González, F. (ed.) (2012): The Angliciza ion o
Eu opean Lexis. Ams e dam— Philadelphia:
John Benjamins.
Gö lach, M. (ed.) (2001): ADic iona y
o Eu opean Anglicisms. Ox o d: Ox o d
Uni e si y P ess.
Klajn, I. (1972): In lussi inglesi nella lingua
i aliana. Fi enze: Leo Olschki Edi o e.
Panzini, A. (1963 [1905]): Diziona io Mode no.
Supplemen o ai diziona i i aliani. 10. ydání.
Milano: Hoepli.
Pulcini, V. (1999): Focus on I alian Anglicisms:
ACompa a i e S udy o Th ee Dic iona ies.
In: G.Azza o— M.Ul ych (eds.), T ansi i
linguis ici ecul u ali, II. T ies e: Edizioni
Uni e si a di T ies e, s.359–371.
Ba bo a Břenko á | Ús a ománských s udií, Filozo ická akul a
Uni e zi y Ka lo y | Nám. Jana Palacha 2, 116 38 P aha 1
ORCID ID: 0000-0001-6247-1797
Ba bo a.B enko a@ .cuni.cz
OPEN
ACCESS