Virginia Pulcini: The Influence of English on Italian. Lexical and Cultural Features

VIRGINIA PULCINI: THE INFLUENCE OF ENGLISH ON ITALIAN. LEXICAL AND CULTURAL FEATURES Language Con ac and Bilingualism, Volume 23 Be lin/Bos on: Wal e de G uy e GmbH, 2023, 285 s an ISBN 978-3-11-075495-7 S udium anglicismů má na poli i alského jazyka pomě ně boha ou adici, de ailní popisy o em anglicismů i alš ině předs a ili Klajn (1972) aDa dano (1986). Vp ů- běhu času se kněmu šak přis upo alo ůzně. Au o ka monog a ie The In luence o En- glish on I alian Vi ginia Pulcinio á se e s é p áci odkazuje kněmeckému ling is o i Man edu Gö lacho i, k e ý zas ě il s ůj p o esní ži o mimo jiné i ýzkumu ama- po ání anglicismů. Jeho ilogie zah nující Slo ník e opských anglicismů (Dic iona y o Eu opean Anglicisms, 2001) adalší d a dop o odné s azky inspi o aly Pulcinio ou kses a ení las ního slo níku, k e ý bohužel nebyl nikdy dokončen. Vedle oho je au- o kou aspoluau o kou s udií amonog a ií na éma anglicismů (např.Pulcini, 1999; Fu iassi— Pulcini— Rod íguez Gonzáles, 2012). V oce se 2014 na kon e enci ESSE Košicích spolupodílela na založení Globální da abáze anglicismů (GLAD), asociace sd užující ling is y zabý ající se e opskými imimoe opskými jazyky, jejímž cílem bylo y oři společnou da abázi anglicismů. Pulcinio á  ámci oho o p ojek u se- s a ila seznam anglicismů i alš ině. S é zkušenos i apozna ky z é o oblas i sh nuje předkládané monog a ii. Kniha je členěna do sedmi čás í— kapi ol ozdělených na další podkapi oly. Vzá ě u každé čás i je připojeno ik á ké sh nu í, k e é přehledně suma izuje obsah kapi oly azpře- hledňuje ak celé č ení. Ú odní čás nas iňuje p oblema iku anglicismů i alš ině au ádí ji do his o- ického kon ex u počínaje p ním kon ak em obou jazyků. Upozo ňuje, že ačkoli mnohé i alské slo níky anglicismy obsahují, šechny spadají do období 20.až 21.s o- le í (Panzini, 1905–1963; De Mau o, 1999–2007; apřede ším De Mau o— Mancini, 2003 a d.). K omě ěch o adalších slo níků, k e é jsou knize předs a eny, au o ka seznamuje č enáře isdalšími e e enčními zd oji, například a chi em deníku La Re- pubblica, k e ý posloužil jako boha ý zd oj anglicismů aneologismů, a ůznými jazy- ko ými ko pusy. D uhá kapi ola se zaměřuje na his o ický kon ex anglicko-i alského jazyko ého kon ak u. Pulcinio á zdů azňuje sku ečnos , že kposílení z ahů mezi I álií aan- glicky mlu ícími zeměmi došlo p ůběhu 18.s ole í anásledně se p ohloubily po skončení d uhé s ě o é álky. Popisuje ý oj z ahů I álie kanglo onnímu s ě u, od z .anglománie, edy é y ysoké s řícnos i kzah aničním li ům, přes období no- opu ismu, k e ou i alský jazyk p ocházel během řice ile ého ežimu, až po dnešní „ame ikanizaci“ i alské společnos i. Ve ře í kapi ole je pod obněji předs a en e e enční soubo da Globální da abáze anglicismů ( da abázi anglicismů GLAD je od oku 2022 zas oupena aké češ ina). Je zde popsána e minologie, se k e ou se knize dále p acuje, a aké u edena de inice anglicismů. Vi alš ině je přenos anglicismů čas o nepřímý přes jiné jazyky (přede- ším ancouzš inu). Exis uje aké mnoho případů, k e é mlu čí i alš iny po ažují za anglicismy, e sku ečnos i se šak jedná ogalicismy— kupříkladu slo o in o ma ica Ba bo a Břenko á OPEN ACCESS BARBORA BřENKOVÁ 103 není zanglického in o ma ics, ale z ancouzské složeniny in o ma ique (in o ma ion + au oma ique). Nejp e bylo edy při sh omažďo ání da po řeba nají slo a, k e á jsou „p a ými“ anglicismy, následně byly ypy ýpůjček děleny ješ ě do jedno li ých podka ego ií od ěch doslo ných (jackpo ) přes mí ně pozměněné (b oke aggio zang- lického b oke age) aséman ické ýpůjčky (s ella e smyslu známé osobnos i— s a ) až po ý azy doslo ně přeložené ( empo pieno— ull ime). In eg ací anglicismů do jazyko ého sys ému i alš iny apřizpůsobení ýslo - nos i, p a opisu, g ama ické unkce a o my (de i ace) uadap o aných angli- cismů se zabý á č á kapi ola. Čas ým je em je séman ická edukce (slo o, k e é je polysémní anglič ině, má i alš ině ýznamů méně nebo unguje pouze e ýznamu jediném— např. ollowe ) či mí ný ýznamo ý posun. V é o čás i nás au o ka aké důkladně seznamuje se sys émem lexikálních ýpůjček, přede ším kalků. Dále au o ka (kapi ola 5) popisuje zd oje, edy slo níky, no ino é a chi y ako - pusy, asnaží se u či přesné poč y anglicismů znich exce po aných ( y se pohybují řádech isíců slo ). Pulcinio á  é o čás i demons uje me odologii na příkladu an- glicismů začínajících na písmeno J (nej yššího ýsky u dosaho ala slo a jazz ajeans). Výsledné anglicismy jsou kon olo ány i alských ko pusech CORIS aI alian Web 2020, aby se o ěřila jejich sp á nos aak uálnos . Z é o synch onní analýzy yplý á, že ě šina nalezených anglicismů spadá do u či é speci ické domény aomezuje se na konk é ní ka ego ie mlu čích, knimž pa ří například no ináři, ekonomo é nebo IT expe i. Na me odologickou čás na azuje šes é kapi ole popis oblas í, kde se anglicismy nej íce yuží ají. K ěm pa ří podle Pulcinio é přede ším in o mační akomunikační echnologie (dashboa d, able ), in e ne (c inge), ekonomie (c owd unding) aspo (no dic walking). Au o ka zá o eň dodá á, že p oduk i i a poslední zmíněné ka e- go ie, edy spo u, po íce než d ou s ole ích klesá; os a ních oblas ech se naopak z yšuje. Zá ě ečná kapi ola se zaměřuje na ýznam anglič iny i alském škols í ajejí li nejen na jazyk, ale ina společnos . Zabý á se aké z ahem I alů ke s udiu an- glič iny, k e á předs ihla ancouzš inu aje dnešní době (s elkým přispěním E - opské unie) p ním cizím jazykem na šech s upních i alských škol. Ačkoli je pos oj I alů ůči anglickému jazyku přízni ý (zp a idla p o o, že jeho znalos napomáhá pochopi elké množs í oblas í spojených smode ní společnos í— iz ýše zmíněné oblas i IT, spo u a p.), p obíhá na o o éma I álii neus álá deba a. Apřes ože jsou něk eří i alš í ling is é ůči „anglocen ismu“ zd ženli í, uží ání anglič iny e zdě- lá ání podpořila iAccademia della C usca. P áce Pulcinio é o li u anglič iny na i alš inu přináší no é pozna ky ojazyko- ém kon ak u a ýpůjčkách příznačných p o současnou dobu aumožňuje s o nání se si uací češ ině. Je přínosná nejen p o akademickou obec as uden y ling is iky, ale ip o ši okou i alsky mlu ící eřejnos , k e á se chce zo ien o a  ema ice ang- licismů ajejich his o ickém akul u ním dopadu. OPEN ACCESS 104 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 106, 2024, Č.1 LITERATURA Da dano, M. (1986): The In luence o English on I alian. In: W.Vie eck— W.D.Bald (eds.), English in Con ac wi h O he Languages: S udies in Honou o B ode Ca s ensen on he Occasion o his 60 h Bi hday. Budapes : Akadémiai Kiadó, s.231–252. De Mau o, T. (ed.) (1999, 2007): G ande diziona io i aliano dell’uso (GDU), idea o edi e o da Tullio De Mau o, con la collabo azione di G.C.Lepschy eE.Sanguine i. To ino: UTET, 6 ols. Supplemen s: Nuo e pa ole i aliane dell’uso, 2003; Nuo e pa ole i aliane dell’uso. 2, 2007. To ino: UTET. De Mau o, T.— Mancini, M. (2003): Diziona io delle pa ole s anie e nella lingua i aliana. 2. ydání. Milano: Ga zan i. Fu iassi, C.— Pulcini, V.— Rod íguez González, F. (ed.) (2012): The Angliciza ion o Eu opean Lexis. Ams e dam— Philadelphia: John Benjamins. Gö lach, M. (ed.) (2001): ADic iona y o Eu opean Anglicisms. Ox o d: Ox o d Uni e si y P ess. Klajn, I. (1972): In lussi inglesi nella lingua i aliana. Fi enze: Leo Olschki Edi o e. Panzini, A. (1963 [1905]): Diziona io Mode no. Supplemen o ai diziona i i aliani. 10. ydání. Milano: Hoepli. Pulcini, V. (1999): Focus on I alian Anglicisms: ACompa a i e S udy o Th ee Dic iona ies. In: G.Azza o— M.Ul ych (eds.), T ansi i linguis ici ecul u ali, II. T ies e: Edizioni Uni e si a di T ies e, s.359–371. Ba bo a Břenko á | Ús a ománských s udií, Filozo ická akul a Uni e zi y Ka lo y | Nám. Jana Palacha 2, 116 38 P aha 1 ORCID ID: 0000-0001-6247-1797 Ba bo a.B enko a@ .cuni.cz OPEN ACCESS