Člo ěče, dýchej!?
Znečiš ěné o zduší šedesá ých le ech 20.s ole í
na Mos ecku legisla i ě imédiích
nikola no o ná
BREATHE, GOOD MAN!? AIR POLLUTION IN THE 1960S IN CZECHOSLOVAKIA’S
MOST REGION AS DISCUSSED IN THE MEDIA AND IN LEGISLATION
The pape ocuses on he issue o ai pollu ion in he indus ially impo an Mos egion in he 1960s.
I analyses how socie y and go e nmen esponded o inc easing en i onmen al deg ada ion in he
egion wi hin he e ol ing poli ical and economic con ex by examining he media and changes in
legisla ion. Inspi ed by Donald Wo s e ’s en i onmen al his o y amewo k, he pape aims o illus-
a e he dynamic in e play be ween he expansion o indus y, en i onmen al conce ns and policy-
making du ing his c ucial pe iod. By in es iga ing he nuances o media discou se and legisla i e
e o ms, i explo es how ai pollu ion was pe cei ed and wha ac ions we e aken o ackle i in he
egion, con ibu ing o adeepe unde s anding o he in e connec ions be ween socie y, s a e, and
ecology in en i onmen al con ex s.
KEYWORDS:
en i onmen al his o y; ai ; pollu ion; Mos ; socialism; media; legisla ion
„Je známo, že na území ČSSR napadá očně p ůmě u asi 10 150 kg popílku ap a-
chu na 1 km2, edy íce než dese un! (P ůmě ná hus o a zalidnění na 1 km2 je
unás 107 osob.) Vp ůmyslo ých s řediscích je o šak ho ší. Zos a ských ko-
mínů napadá očně na 1 km2 asi 3 000 un popílku ap achu, což je d ace k á
íce, než připouš í zd a o nická no ma. A eď  om, člo ěče, dýchej, p acuj ažij!“1
S učná, ale jasná zmínka populá ním ženském časopise Vlas a po zuje, že p o-
blém, k e ý se p ní polo ině šedesá ých le minulého s ole í začal plíži E opou,
se ýkal i ehdejšího Českoslo enska, zejména pak jeho p ůmyslo ých oblas í, jako
je Os a sko nebo Mos ecko.2 Občané ehdy sledo ali aosobně zaží ali pos upně se
zho šující k ali u ži o ního p os ředí, samozřejmě če ně s a u k ajiny ao zduší.
Znečiš ění bylo řešeno už době p ůmyslo é e oluce, ale speci ikem sledo ané si-
uace byla nap os á bezohlednos komunis ického ežimu klidskému zd a í ako-
neckonců aké ži o nímu p os ředí, ipřes in o mo anos opo enciálních důsledcích.
Nakonec se pomě y zho šily na olik, že p ašný spad p oduko aný spalo áním uhlí
byl ozezna elný pouhým okem. Bylo jasné, že o, co lidé idí, o něž dýchají.
1 Člo ěče, dýchej!?, Vlas a 17, 30.10.1963, č.44, s.5.
2 S udie je založena na ýzkumu kdiplomo é p áci au o ky: Nikola NOVOTNÁ, Si uace je
k i ická. P oblema ika znečiš ěného o zduší na Mos ecku 60.le ech 20.s ole í, diplomo á p á-
ce, Ús a českých dějin FF UK, P aha 2023. Náze s udie je inspi o án článkem časopise
Vlas a.
OPEN
ACCESS
nIKOLa nOVOTnÁ 59
Není di u, že média u olňujících se šedesá ých le nemlčela. Včeskoslo enském
časopise p o ženy si edak o ky neb aly se í ky. Článek nesoucí příznačný náze
Člo ěče, dýchej!? yšel už na podzim oku 1963 a ozebí al o ázku k ali y o zduší
celé epublice. Za nej íce pos ižená mís a jeho au o ka nepřek api ě označila ob-
las i s elkou koncen ací p ůmyslo ých podniků, edy Mos ecko či Os a sko, a éž
elká měs a, jejichž případě h ály ýznamnou oli k omě o á en ispalo ací mo-
o y au omobilů.
Ta o s udie si klade za cíl alespoň k á kos i p os řednic ím nas ínění si uace Mos-
ecka šedesá ých le ech 20.s ole í sledo a možnos i alimi y eakcí české společnos i
na pos upně iden i iko aný p oblém zho šo ání k ali y ži o ního p os ředí. Konk é ně
se zajímá o o mo ání uzemské en i onmen ální legisla i y asledo ání eakcí ap áce
médií aná odních ýbo ů šech ú o ní. Předes řený zámě ychází zo ázky: Jak mohla
společnos s á u budujícího socialismus, no abene če ně jejích poli ických ep ezen-
an ů, eago a na pos upně iden i iko aný abezespo u s ále palči ější p oblém ob-
las i, jež byla dlouhodobě exploa o aná p ůmyslo ou ý obou a ěžbou su o in?
Základní hypo ézou s udie jsou možné o my eakce na s upňující se znečiš ění.
Vycházím znásledujících ří po enciálních eakcí lády aspolečnos i na zho šující
se s a o zduší na Mos ecku šedesá ých le ech. P ní možnos í je, že s á upřed-
nos nil p ůmyslo ou ý obu před ak i ním řešením p oblému. Poli ické ep ezen-
ace socialis ickém s á ě mohly p io i izo a p ůmyslo ý oz oj jako klíčo ou ces u
kekonomickému ůs u asociálnímu pok oku. P o o by mohly bý počá eční eakce
na snižující se k ali u o zduší spojeny spokusem minimalizo a jeho dopady na p ů-
myslo ou p odukci ahospodářský ůs . To by mohlo zah no a odkládání přísněj-
ších egulací oblas i ži o ního p os ředí e p ospěch p ůmyslo ých zájmů. D uhou
možnos í je, že s á mohl z oli s a egii cen alizace kon oly nad echnologickými
ino acemi, jež měly znečiš ění zab aňo a . To by zah no alo in es ice do echnolo-
gií, k e é by snižo aly emise azlepšo aly účinnos p ůmyslo ých p ocesů. Poli ické
ep ezen ace by mohly zdů azňo a y o echnologické ino ace jako způsob, jak ře-
ši znečiš ění azá o eň ud žo a ůs ekonomiky. Tře í možnos í je, že by zhledem
kcen alizo ané po aze socialis ického ežimu mohla ep ezen ace usilo a okon-
olu in o mací a eřejného disku zu oznečiš ění o zduší. To by mohlo zah no a
omezo ání přís upu médií kin o macím oznečiš ění azlehčo ání p oblému. Tako á
eakce mohla bý mo i o ána snahou ud že poli ickou s abili u azab áni ozšíření
nespokojenos i mezi oby a els em k ůli en i onmen álním p oblémům.
Na y o hypo ézy chce s udie nahlédnou p os řednic ím koncep u en i onmen-
álních dějin. Ten na om o mís ě chápu jako přís up khis o ickým p amenům, k e ý
analyzuje zájemné o li ňo ání člo ěka spří odou,3 přičemž ycházím zde inice
ame ického his o ika Donalda Wo s e a.4 Ten s ano il ři smě y  ámci en i on-
men álně-his o ického ýzkumu— Na u e (pří oda), jež se sous ředí na o ganickou
3 Leoš JELEČEK, En i onmen ální dějiny. Jejich znik, koncep ualizace ains i ucionalizace (USA,
E opa, S ě ), Annales his o ici P eso enses 9, 2010, s.247–274, zde s.254.
4 Donald Wo s e je en i onmen ální his o ik působící na uni e zi ě Kansasu. Založil obo
En i onmen al his o y. Zjeho nejznámějších děl můžeme jmeno a The Dus Bowl, New
Yo k 1979.
OPEN
ACCESS
60 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2024
iano ganickou čás pří ody če ně člo ěka, její působení minulos i apochopení
jejích při ozených p ocesů če ně lidského by í; socioekonomickou s é u, její in e -
akce sp os ředím, ý obu nářadí ajeho použí ání a ý obu ěcí zpří odních zd ojů
amezilidské z ahy o o o li ňující. Tře í smě sleduje in elek uální o inu, jak naše
nímání pří ody, zákony, mý y as uk u y myšlení o li ňují její s a .5 S udie se za-
měřuje na kombinaci s é y socioekonomické sin elek uální, a edy sleduje, jak ech-
nologické pos upy spalo ání uhlí a echnologie odlučo ání škodli in a ozhodo ání
onich o li ňo aly ži o ní p os ředí alidské zd a í. Uží á k omu íce či méně spon-
ánní mediální ýs upy alegisla i ní změny, jež na ně eago aly.
Jak bylo zmíněno ýše, oblas Mos ecka byla jedním zp ůmyslo ých cen e s á u,
a o zejména p o ýsky ložisek hnědého uhlí, k e é se uží alo jako pali o. Region
edy za ěžo aly exhalace ycházející ze spalo ání nepříliš k ali ního uhlí, ale aké
jeho ěžba po cho ých dolech. Dolo ání změnilo celko ý áz amější k ajiny,6 do-
konce došlo klik idaci několika obcí če ně his o ického cen a Mos u. Mos ecko se
edy je ilo jako ideální zacílení ýzkumu.
S udii jsem se ozhodla zaměři na šedesá á lé a zněkolika dů odů. P á ě  om o
období došlo Českoslo ensku ajeho p ůmyslo ých oblas ech kz lášť zásadnímu
oz oji p ůmyslu, jenž ssebou nesl i apidní zho šení s a u o zduší. Například byly
ehdy do p o ozu u áděny elkokapaci ní o á ny aelek á ny s a ěné po celé pře-
dešlé dese ile í, k e é o šem pos ádaly jakékoli řešení zab aňující úniku exhalací
do o zduší. Také poli ická si uace byla p o ý oj klíčo á— došlo ku olnění aná-
slednému u užení poli ických pomě ů  ámci událos í p ažského ja a ain aze ojsk
Va ša ské smlou y. S á ijeho občané začali bý přís upnější en i onmen álním
éma ům aměli možnos je éž medializo a . Pos upně nas oupil p oces změny e
smýšlení opří odě— bylo řeba ji ch áni .
Ipřes o zde o šem ungo alo pláno ané hospodářs í aplán byl och aně ždy
nadřazen. Do olím si di , že zaměření na šedesá á lé a je důleži é p o komplexní
pochopení ý oje en i onmen álního myšlení alegisla i y a oho, jakým ýz ám ex-
ploa o ané oblas i Českoslo enska čelily ajaké jsou jejich důsledky p o současnos .
Zde je na mís ě zmíni , že oblas i Mos ecka, espek i e se e ních Čech, se ěno-
aly aké p áce Mi osla a Vaňka,7 Ma ěje Spu ného8 nebo Eagla Glassheima.9 P áce
5 Donald WORSTER (ed.), The Ends o he Ea h. Pe spec i es on Mode n En i onmen al His o y,
Camb idge 1988, s.293.
6 Pojem k ajina zde použí ám e smyslu kul u ní k ajiny, edy oblas i spodobnými ysy y-
íjecími se čase ap os o u, o li něnými působením člo ěka.
7 Mi osla VANĚK, Nedalo se ady dýcha . Ekologie českých zemích le ech 1968 až 1989, P a-
ha 1996; TÝŽ, Ekologie aekologické hnu í pos pno ém Českoslo ensku, in: Pe Blažek (ed.),
Opozice aodpo p o i komunis ickému ežimu Českoslo ensku, P aha 2005, s.79–95.
8 Ma ěj SPURNÝ, Mos do budoucnos i. Labo a oř socialis ické mode ni y na se e u Čech, P aha
2016; TÝŽ, Mezi ědou apoli ikou. Ekologie za socialismu akapi alismu (1975–1995), in: Mi-
chal Kopeček (ed.), A chi ek i dlouhé změny. Expe ní kořeny pos socialismu Českoslo-
ensku, P aha 2019, s.267–313.
9 Eagle GLASSHEIM, Očis a českoslo enského poh aničí. Mig ace, ži o ní p os ředí azd a í bý-
alých Sude ech, P aha 2019.
OPEN
ACCESS
nIKOLa nOVOTnÁ 61
sledují sociální linku p oblému se znečiš ěním na oblas ní ú o ni, ýzkum Mi o-
sla a Vaňka pak přesahuje do období z .no malizace a ole p o es ů p o i znečiš-
ění na konci osmdesá ých le minulého s ole í při pádu ežimu. Přináší hled do
me od řešení znečiš ění o zduší období z .no malizace, mapují mediální pok y í
éma u nebo sledují ak i izaci občanské společnos i se e ních Čechách na konci
osmdesá ých le . Mě šak na om o mís ě zajímá zmíněné období pos upné iden i-
ikace a„ohma á ání“ ekologického p oblému (nejen) Mos ecka p ůběhu šedesá-
ých le .
Hla ním zd ojem p imá ních p amenů byly a chi ní ondy Se e očeského k aj-
ského ná odního ýbo u aús ecké k ajské hygienické s anice10 ze SOA Li oměřice.
Zlokálních ondů jsem s udo ala ma e iály mís ních ná odních ýbo ů Li íno ,
Komořany, Mos aVole čice. Tex dále p acuje smediálními ýs upy ema izujícími
znečiš ění o zduší, a o ozhlaso ými pořady a epo ážemi (například Me eo ),
asleduje dobo á egionální icelos á ní pe iodika (například P ůboj, Vlas a, Mladý
s ě ).
Publikace pří odo ědecké p o enience mi napomohly o ien o a se  e minolo-
gii péče oži o ní p os ředí a ůzných pří odních p ocesech. Rele an ní je přede ším
p áce Bedřicha Moldana, p ního českoslo enského ačeského minis a ži o ního
p os ředí, k e á je ěno ána p á ě znečiš ění ži o ního p os ředí e d uhé polo ině
20.s ole í apos upům řešení zho šující se si uace.11
Hla ním zd ojem znečiš ění o zduší daném egionu byli z .ak i ní znečišťo-
a elé, o iž eplá ny, hnědouhelné doly ap ůmyslo é podniky obecně. Vdůsledku
spalo acích p ocesů znich do o zduší  ůzném množs í unikaly exhalace pe ného
iplynného cha ak e u. Z ěch zásadních lze jmeno a samozřejmě oxid siřiči ý nebo
z .popílek, edy p oduk spalo ání uhlí. Významným ak o em, jenž předu čo al
Mos ecko kzimním apodzimním dnům plným smogu, byla podoba egionu zho šu-
jící podmínky ozp ylu— se ření mezi Českým s ředohořím aK ušnoho skou ho -
na inou. Nad oblas í se při in e zi y ářely žlu ohnědé m aky plné oxidu siřiči ého
ipopílku, k e é by se  o ina ých oblas ech snadno ozp ýlily.
In e zní mlhy nešlo přehlédnou . Byly idě , byly cí i . Ne alo dlouho aspad
exhalací začal spolu se s ále in enzi nější ěžbou zře elně p oměňo a podobu k a-
jiny, espek i e p os ředí, jež oby a ele obklopo alo. Chodníky, s řechy domů aza-
h ádky byly zap ášené, k ě iny as omy začaly odumí a . Temné m aky plné popílku
zab aňo aly p oniknu í slunečních pap sků ana zem se yp šely jako kyselé deš ě
soxidem siřiči ým. Po cho á důlní činnos nap os o změnila podobu k aje, zmapy
zmizely celé obce če ně samo ného his o ického cen a měs a Mos .
Dopady na yzické ipsychické zd a í na sebe nedaly dlouho čeka . Všedesá ých
le ech, na k e é je s udie zaměřena, je jejich e lexe počá cích. Naopak od ace le
později se začá kem le osmdesá ých je šem  egionu ina celos á ní ú o ni zřejmé,
čem k í z ýšená nemocnos , p oč se odí a y ůs ají dě i s ý ojo ými adami
10 Jedná se onezp aco aný ond; ou o ces ou děkuji SOA Li oměřice za jeho zpřís upnění.
11 Bedřich MOLDAN (ed.), Ži o ní p os ředí České epubliky. Vý oj as a do konce oku 1989, P a-
ha 1990. Dále například s udie os a u o zduší: I an NOVÁK akol., Och ana o zduší ČSR,
P aha 1983, nebo s udijní sk ip a Ja osla MUSIALEK, Och ana o zduší, P aha 1972.
OPEN
ACCESS
62 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2024
adýchacími p oblémy, p oč dospělí u ápí sociální apsychické p oblémy alkoholu
či haza du.12
S ejně jako na ló u, ina člo ěka měl li nedos a ek slunečního s i u způsobující
pokles i aminu D či sklony kduše ní nepohodě, o šem zhledem komezené adap-
abili ě lidského o ganismu nemohli odbo níci šedesá ých ani osmdesá ých le ech
dohlédnou zd a o ních následků ži o a silně znečiš ěném p os ředí. Dopady de-
cho ání exhalací se nep oje ily okamži ě, s ejně jako se jim lidský o ganismus během
několika le nedo edl přizpůsobi .
Fyzické p oje y se obje o aly pos upně, nejdří e uoslabených skupin (senioři,
dě i, ěho né ženy), později šak iudospělých, jinak zd a ých lidí. Vli mělo decho-
ání p acho ých čás ic obsahujících ůzné p ky znikající spalo áním, ná očná y-
zická p áce e směnném p o ozu, uží ání ná yko ých lá ek e z ýšené míře, absence
duše ní hygieny nebo nedos a ek psychických podně ů (málo olného času ajeho
uspokoji ého naplnění, koníčky, sebe ealizace).
P oblémy Mos ecka samozřejmě sou isely sjeho p ůmyslo ou po ahou. Kon-
k é ně zpohledu péče opří odu aži o ní p os ředí lze snanej ýš po olaným Bed-
řichem Moldanem děli domácí hospodářský ý oj do ří základních e ap. P ní
oh aničují oky 1948–1960 aje p o ni ypický ychlý ain enzi ní hospodářský oz oj,
přičemž na s a ži o ního p os ředí se  om o období nebe e žádný ohled. D uhá
e apa p obíhala šedesá ých le ech, kdy hospodářský oz oj zpomalil asoučasně za-
čaly bý zřejmé p ní známky na ušení o no áhy ži o ního p os ředí. P á ě na ni
se zaměřuje a o s udie. Poslední e apa zah nuje přibližně období z .no malizace,
edy sedmdesá á aosmdesá á lé a 20.s ole í. Tu o ázi cha ak e izuje ud žo ání hos-
podářského ůs u bez ohledu na de as aci ži o ního p os ředí.13
Před ěžkos mi způsobenými in enzi ní p ůmyslo ou činnos í nešlo za í a oči.
Řešení p oblémů se znečiš ěním o zduší se nejp e ěno aly mís ní inicia i y ná-
odních ýbo ů obcí aok esů, na k e é zho šující se si uace dopadala nej íce. Vp ů-
běhu šedesá ých le byly s ano eny no é zákonné no my, oněž se mohli zás upci
ná odních ýbo ů opří , například zákon č.40/1963 Sb. onáh adě škod způsobených
exhalacemi socialis ickým zemědělským alesním o ganizacím.
Podnikům znečišťujícím o zduší plynnými ipe nými exhalacemi ukládal po in-
nos inančně nah azo a škody jimi způsobené. Ty o inance o šem pocházely ze
s á ního ozpoč u, do něhož se de ac o opě na á ily. Na s ano o ání škod ajejich
p oplácení dohlížely ná odní ýbo y koope aci se zemědělskými sp á ami ahy-
gienicko-epidemiologickými s anicemi. Jednalo se oneúčinnou úp a u— podniky
nařízení ná odních ýbo ů ne espek o aly.
Bez účinné zákonné opo y měly ná odní ýbo y omezené pole působnos i, a ak
se snažily alespoň ud žo a čis é p os ředí obci, ýjimečně komuniko aly omož-
nos ech, jak si uaci zlepši , smís ními p ůmyslo ými podniky.
12 Rozbo ekologické si uace Českoslo ensku zaslaný sp ů odním dopisem předsedo i lá-
dy ČSSR L.Š ougalo i. Dokumen č.36/83. 12.p osinec 1983, in: Blanka CÍSAŘOVSKÁ—
Vilém PREČAN (edd.), Cha a 77. Dokumen y 1977–1989. II, P aha 2007, s.561–578.
13 B.MOLDAN (ed.), Ži o ní p os ředí České epubliky.
OPEN
ACCESS

nIKOLa nOVOTnÁ 63
REAKCE LEGISLATIVY
P ní e lexe změny přís upu kži o nímu p os ředí, a o dokonce na nej yšších s á -
ních pos ech, egis ujeme už  oce 1960, konk é ně přímo no ě ydané socialis-
ické ús a ě. Ta, na ozdíl od ús a y z oku 1948, alespoň na dekla a i ní ú o ni y-
jadřuje zájem apo innos jak oby a el, ak s á u pečo a op os ředí, k e é člo ěka
obklopuje, byť dů ody byly ehdy p imá ně poli ické asnad ip agma ické— k ali ní
ži o ní p os ředí ( če ně pří odního) není cílem, nýb ž p os ředkem s á ního p o-
spěchu. Ud žo ané p os ředí je o iž po ažo áno za předpoklad p ospěchu socialis-
ického člo ěka, s ejně jako celé socialismus u užující společnos i: „S á pečuje oz e-
lebo ání a šes annou och anu pří ody aozacho ání k ajinných k ás las i, aby ím
y ářel s ále boha ší zd oje blahoby u lidu a hodné p os ředí, k e é by p ospí alo
zd a í p acujících aumožňo alo jejich zo a ení.“14
Není při om bez zajíma os i, že se jednalo oobdobí, němž zá o eň ješ ě dozní-
aly pů odní snahy so ě ského s alinského plánu pře áření pří ody. Ten byl za e-
den již na podzim oku 1948, na začá ku sledo aných šedesá ých le nicméně došlo
kjeho pos upnému opuš ění p o nesplnění očeká aných ýsledků. Jeho cílem bylo
y oření (zak uální pe spek i y in enzi ního poúno o ého budo ání) ideálního so-
cialis ického p os ředí p o ži o socialis ického člo ěka, budo a ele a ů ce šťas né
budoucnos i. Cha ak e is ické p o něj například byly elké s a by socialismu če ně
elkých p ůmyslo ých zá odů či odních přeh ad.15
Předs a y op os ředí hodném p o ži o socialis ického člo ěka se  ámci plánu
pře áření pří ody asocialis ické ús a y z oku 1960 značně lišily, řebaže akříkajíc
naplňo aly cíle s ano ené náz u plánu. S alinský plán usilo al omaximální yuži í
oblas i SSSR p o po řeby člo ěka p os řednic ím elkých s a eb ain enzi ních zá-
sahů do podoby a ungo ání k ajiny, ús a ě zájem op os ředí znamenal péči ok a-
jinu sloužící kzo a ení aodpočinku p acujícího lidu. Kp oměně nímání pří ody
šak jis ě nedošlo na áz, šlo odelší p oces.
Ú ahy oži o ním p os ředí apodobách k ajiny byly zk á ka přibližně do polo iny
šedesá ých le o ien o ány na maximální yuži í hospodářského po enciálu. K ajina
byla po ažo ána za mís o p o ži o člo ěka, p o posky o ání jeho obži y akom o u,
pří odních zd ojů bylo řeba ak i ně yuží a bez ohledu na dopady na k ajinu ap o-
s ředí člo ěka obklopující, espek i e dopady  é o době nebyly e lek o ány, ipřes
p ní ekologické snahy.
Vp ůběhu posledních ří dese ile í komunis ického ežimu se šak en o přís up
pos upně p oměňo al, až se zásadě o očil o180 s upňů. Zá ě osmdesá ých le se
nesl e znamení zájmu ůzných s e oby a els a, zejména oby a el znečiš ěných
oblas í, oen i onmen ální p oblema iku, přede ším znečiš ění o zduší, adokonce se
jednalo ojeden z enoménů zásadně o li ňujících same o ou e oluci.16
14 Ús a ní zákon č.100/1960 Sb., Ús a a Českoslo enské socialis ické epubliky, čl. 15, ods .2,
dos upné z: www.psp.cz/docs/ ex s/cons i u ion_1960.h ml [náhled 7.4.2024].
15 OS alinském plánu pře áření pří ody psali Jiří JANÁČ— Doub a ka OLŠÁKOVÁ, Kul
jedno y. S alinský plán pře áření pří ody Českoslo ensku 1948–1964, P aha 2018.
16 Pod obněji se ekologickým p o es ům na konci osmdesá ých le 20.s ole í ěno al
např.M.VANĚK, Nedalo se ady dýcha .
OPEN
ACCESS
64 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2024
P oměnu péče očis o u o zduší aži o ní p os ředí obecně u ychlily ilegisla i ní
změny, zejména sch álení zásadního zákona ýkajícího se ýh adně péče oo zduší.
V é o sou islos i je na mís ě upří pozo nos na unkci legisla i y, kdy zákony od áží
ak uální poli ickou si uaci apo řeby ap e e ence panujícího zřízení. Dekla ují p á a
aočeká ané po innos i občanů s á u ajejich au oři ch ějí p os řednic ím ěch o no-
em společnos és ausmě ňo a — zákony předs a ují p os ředky ládnu í. Obecně
se jedná o šeobecně zá azné pokyny de inující přija elné zájemné cho ání oby a el
daném s á ním zřízení, k e é legisla i u u áří.
Změnu péči oo zduší konk é ně předs a o al zákon č.35/1967 Sb.17 Jeho po-
mě ně ágní o mulace ch ěla mimo jiné za és udělo ání mo i ačních poku zne-
čišťo a elům, jež měly bý yšší než náklady na pořízení och anných zařízení. Ve
sledo ané době bylo ak uální po řebou s á u ajeho oby a el zpomalení znečišťo ání
ži o ního p os ředí. Od zákona opéči oo zduší se  om o ohledu očeká alo zásadní
zlepšení. P axe udělo ání a ymáhání zmíněných poku šak byla od znění zákona
odlišná— p oces pos ihu byl o li ňo án několika ak o y. Hla ním byly kon oly
podnicích ap ůběžné měření k ali y o zduší, na základě k e ého se ak i izo aly
mís ní nebo ok esní ná odní ýbo y. Ty měly při zjiš ění nedos a ků uděli podniku
poku u.
Ve sku ečnos i šak byly p oblémy čas o ela i izo ány dohlížejícími o gány, nej-
čas ěji MNV či ONV, ýše poku byla snižo ána, někdy byly popla ky, p o jejichž y-
máhání s ejně neexis o al adek á ní apa á , yloženě odpouš ěny. Ná odní ýbo y
byly e snaze „dohlíže a es a “ zcela bezzubé, něk e é znich podnikům popla ky
odpouš ěly  ámci ud žo ání dob ých z ahů.18 Od ydání zákona  oce 1963 se
zk á ka nic nezměnilo.
Reálnou si uaci koneckonců ýmlu ně popsal jeden zposlanců p ojedná ajících
zákon č.35/1967 Sb.: „Tie o d e opa enia sú ýznamné p e účinnosť popla ko apo-
kú . Máme eš e pamä i nedá nu p ax, kedy obe s any, zá ody iná odné ýbo y,
neboli ma e iálne p iamo edené kplneniu s ojich po innos í p i och ane o zdu-
šia. Zák oky ná odných ýbo o boli p i s a ej ús a e neúčinné, p e ože poku y boli
konečnom dôsledku pla ené zo š á neho ozpoč u aod ádzané naspäť do š á neho
ozpoč u.“19
Při p ojedná ání zákona zazněly ioba y, zda podniky inančně z ládnou pla i
popla ky za znečiš ění azda a o po innos neoh ozí jejich exis enci. Poku y šak
neměly bý lik idační, dosaho a měly zá o eň ako é ýše, aby podniky mo i o aly
ke změnám amode nizaci.20 S ojíme ak před o ázkou po e ek i i ě za áděných opa -
17 Zákon č.35/1967 Sb. oopa řeních p o i znečišťo ání o zduší, dos upné z: www.zakony-
p olidi.cz/cs/1967-35 [náhled 7.4.2024].
18 Sněmo ní isk č.105, IV. olební období Ná odního sh omáždění (1964–1968), 1966.
19 Ná odní sh omáždění Republiky Českoslo enské 1964–1968, Poslanecká sněmo -
na, 14.schůze, 7.dubna 1967, čás 11, dos upné z: www.psp.cz/eknih/1964ns/s enp o /
014schuz/s014028.h m [náhled 7.4.2024].
20 Sněmo ní isk č.105, IV. olební období Ná odního sh omáždění (1964–1968), Dů odo-
á zp á a, 1966, dos upné z: www.psp.cz/eknih/1964ns/ isky/ 0105_00.h m [náhled
7.4.2024].
OPEN
ACCESS
nIKOLa nOVOTnÁ 65
ření. Vpřípadě, že by se jednalo opouhé p oplácení jakýchsi symbolických mo i ač-
ních popla ků anikoli ýznamné sumy, nejspíše podniky kin es icím do och anných
zařízení nepřinu ily.
Finance yb ané zpoku bylo možné yuží na pok y í následků znečišťo ání,
dělo se ak o šem jen omezené míře. Mnohem čas ěji byly ak o získané inance za-
řazo ány do obecních či ok esních ozpoč ů adále aloko ány podle jejich ak uálních
po řeb. Využi í ěch o p os ředků bylo konk e izo áno  oce 1968 minis e s em
lesního a odního hospodářs í, yb aný obnos se měl jednoduše použí „ akcích
spojených se zlepšením ži o ního p os ředí e měs ech aobcích,“21 což posky o alo
pomě ně ši oké spek um možnos í. S á se ak ozhodl mís o laku na p e enci řeši
až nega i ní důsledky znečišťo ání.
Za jeden zdů odů lze jis ě po ažo a neměnnou o ien aci na hospodářský ůs
epubliky, koneckonců „s ázaný“ izemi pě ile ého hospodářského plánu, jenž ne-
měl bý oh ožen poklesem p odukce. Obje o aly se sice p ní laš o ky poukazu-
jící na možnou změnu o ien ace na ekologič ější ý obu ene gie ( odní elek á ny,
plyná ny), o šem celko ém ýhledu šlo ominimální změny. S ou pomyslnou daň
si yb aly ilimi o ané možnos i pořizo ání ains alace odlučo acích zařízení. Čes-
koslo ensko ehdy nemělo zkušenos sjejich ý obou, musely bý p o o do áženy ze
zah aničí, čas o ize západní E opy.
ČINNOST KONTROLNÍCH ORGÁNŮ ASTÁTNÍ SPRÁVY
Po přije í zákona oopa řeních p o i znečišťo ání o zduší se ak i i y péči ojeho čis-
o u s aly o iciálními apéče ozd a é ačis é o zduší se zařadila mezi běžnou agendu
ná odních ýbo ů na šech ú o ních. Spočí al zakládání komisí, jejichž úkolem
bylo kon olo a p o ozy znečišťo a elů aúzce spolup aco a shygienicko-epide-
miologickými s anicemi ano ě zřízenou S á ní echnickou inspekcí p o och anu
o zduší. P o áděly měření úniku exhalací, na ho aly pos upy p o zlepšení nebo
e ido aly ins alo aná odlučo ací zařízení.22
Nyní bylo gesci ná odních ýbo ů éž ukládání poku apopla ků za znečišťo ání.
Vý ěžek z ěch o poku o šem no ě posilo al ozpoč y samo ných ná odních ýbo ů.
Jejich cílem bylo mo i o a p o ozy kins alaci och anných zařízení. Exhalacím o iž
bylo možné z ě ší čás i zamezi p á ě ins alací z .žaluzio ých či elek os a ických
odlučo ačů. Ty byly během šedesá ých le minulého s ole í e elkém nakupo ány
aza áděny do p o ozu.
Bohužel se šak jednalo ojednoduchá zařízení o li něná ekonomicky omezenou
ocho ou do nich in es o a ze s any s á u, jenž ždy sáhl po nejle nější a ian ě.
Přímo Českoslo ensku se ý oba ako ých zařízení ep e za áděla, s á byl p o o
21 SOA Li oměřice, . K ajská hygienicko-epidemiologická s anice Se e očeského k aje,
ka .6, Použi í las ních zd ojů ná odních ýbo ů p amenících z ýnosu popla ků apo-
ku za znečišťo ání o zduší ok ese Mos , 25.března 1968.
22 Jedná se ozařízení, jejichž úkolem je zachy á a popílek, edy pe né čás ice znikající spa-
lo áním hnědého uhlí.
OPEN
ACCESS
66 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2024
odkázán na jejich do oz ze zah aničí, nejčas ěji ze zemí západní E opy. Do oz pak
kompliko ala inanční aideologická o ina. Vý oba ado oz do Českoslo enska sse-
bou nesly nemalé náklady as á ne ad o e řeně přizná al, že je něk e á zařízení
řeba objedná a za h anicemi ýchodního bloku. Ani zařízení zdo ozu šak nebyla
zásadně echnicky pok očilá apodniky bojo aly sjejich po ucho os í, což může s ěd-
či o ozsahu p oblému— bojo ala sním celá E opa acelá E opa ep e obje o ala
možnos i apos upy řešení. Zp amenů íme, že se českoslo enš í expe i inspi o ali
řešením e Velké B i ánii,23 o šem další sledo ání expe ní přesh aniční komunikace
je možným předmě em dalšího ýzkumu. Bohužel neznáme pohnu ky, jež českoslo-
enské expe y edly kpá ání po pos upech zemích západní E opy, o šem jednou
zhypo éz může bý ápení se zho šující se si uací.
Jedním zmožných řešení lokálních p oblémů bylo o něž z ýšení o á ních ko-
mínů, jež snižo alo znečiš ění bezp os ředním okolí zá odů. Vzduch exhalace od-
nesl dále od podniku, kde došlo ke spadu. I a o sku ečnos je šak současně dů odem,
p oč p oblema iku znečiš ění nelze řeši yloženě lokálně— o zduší jednoduše ne-
espek uje h anice ok esů nebo s á ů.
K omě komisí při ná odních ýbo ech s á po řebo al zaš iťující kon olní o gán,
k e ý by se ěno al přímo péči očis é o zduší. Zákonem z oku 1967 p o o zřídil S á ní
echnickou inspekci och any o zduší gesci Minis e s a lesního a odního hospodář-
s í. Sd užo ala o mující se skupinu expe ů ak i ně koope ujících se s á ní sp á ou.
Jejím úkolem bylo ukláda mon áž odlučo acích zařízení, kon olo a jejich p o oz, sle-
do a množs í unikajících škodli in nebo yřizo a podně y obcí či občanů. Sloužila
o něž jako konzul ační ins i uce amohli se na ni ob ace edoucí p ůmyslo ých pod-
niků o ázce zlepšo ání k ali y o zduší nebo p áce soch annými zařízeními. Ve spo-
lup áci shygienicko-epidemiologickými s anicemi ak i ně komuniko ala skomisemi
zřízenými při ná odních ýbo ech. Úkoly hygienicko-epidemiologických s anic poz-
ději z ě ší čás i pře zala S á ní echnická inspekce měření úle u. Společnými silami
pak pečo aly ok ali u o zduší. Důleži ým pa ne em  om o boji s ě nými mlýny
byl iHyd ome eo ologický ús a , jenž se na konci šedesá ých le k omě hyd ologie
ame eo ologie začal ěno a ioch aně o zduší, a o  eakci na jeho zho šující se s a .
Se zho šující se k ali ou o zduší se musely ypořádá a nejen expe ní ins i uce.
Jaké pos upy edy boji se znečiš ěním olily jedno li é s upně s á ní sp á y?
Ná odní sh omáždění, později Sněmo na lidu Fede álního sh omáždění Česko-
slo enské socialis ické epubliky, bylo zákonodá ným o gánem, edy ozhodo alo
opříp a ě apřípadně přije í zá azných no em. Meziobo o ě spolup aco alo sjedno -
li ými eso y ěnujícími se zd a o nic í, hospodářs í a p. Dále jakož o nadřízený
o gán řešilo Ná odní sh omáždění agendu, na niž nes ačily p a omoci ná odních
ýbo ů.
K ajské ná odní ýbo y (KNV) p oblém ajeho řešení přímo komuniko aly sná-
odními ýbo y ok esní amís ní ú o ně. Působily při nich odbo né komise spolu-
23 SOA Li oměřice, SKNV Ús í nad Labem, ka . 613, in . č.146, Příloha ke kon olnímu oz-
bo u pos upu řešení o ázek och any ži o ního p os ředí Se e očeském k aji, zejména
pokud jde oplnění ládního usnesení 70/67 č.2. Kon ola kouřo ých emisí zdomo ních
openišť e Velké B i ánii, 1967.
OPEN
ACCESS
nIKOLa nOVOTnÁ 73
and awa eness o ai quali y and he ac o s ha a ec ed i . The esul s a i ed a a e as ollows:
he s a e did indeed choose o p io i ise indus ial de elopmen o e en i onmen al p o ec ion, al-
hough i had a emp ed o ake se e al (mainly legisla i e) measu es o mi iga e pollu ion. The hy-
po hesis ha he e was an a emp o cen alise echnological solu ions o he p oblem and o con ol
hem was no bo ne ou ; ins ead, he choice o solu ions (i any) was le o companies. Con ol o
he low o in o ma ion on ai pollu ion was minimal du ing he 1960s, and only changed a e 1968
wi h wha is known as Czechoslo ak no maliza ion.
Mg . Nikola No o ná je absol en kou Ús a u českých dějin Filozo ické akul y Uni e zi y Ka lo y.
Věnuje se en i onmen álním dějinám, znečiš ění o zduší aži o ního p os ředí oblas i se e ních Čech
a éma u s á ní h anice sousedící sBa o skem le ech 1948–1989 (nikola.no o [email protected]).
OPEN
ACCESS