AKUSTICKÁ LITERATURA
No o ný, pa el. Akus ische Li e a u : Expe imen elles Hö spiel im Zei al e analoge
Technik: Eine Un e suchung im deu sch schechischen Kon ex . Thelem: d esden,
2020, 514 s.1
B i a He mann
wes älische wilhelms-Uni e si ä
b i a.he mann@uni-muens e .de
Už několik le se německojazyčné li e á ní ědě oz íjí po ědomí o om, že „akus-
ická li e a u a“ není con adic io in adjec o, ikdyž pří učce Handbuch Li e a u &
Audiokul u z oku 2020 o ješ ě muselo bý předmě em ys ě lení.2 Ačkoli e ymolo-
gicky za o li e ae odkazují na písmena, a edy na médium písma, k e é má bý eci-
po áno izuálně, pa řily do oblas i li e a u y ždy ex y, k e é jsou sice zapsány, ale
znikaly o álně— jako například s ředo ěké eposy; a aké ex y, k e é zřejmě znikly
písemně, ale mají bý p o áděny o álně a nímány sluchem— jako U sona e Ku a
Schwi e se, z uko é ex y konk é ní poezie, z uko á poezie, „jazyko é ins alace“
(Thomas Kling), spoken wo d li e a u e amnohé další.
Od ynálezu akus ických paměťo ých a ysílacích médií se obje ují aké ex y,
k e é mohou (ikdyž nemusejí) mí písemně-gene ickou ázi nebo byly zapsány doda-
ečně, ale znikají ajsou přijímány audiomediálně. Ikdyž jsou y o ex y kdispozici
pouze e o mě no ace ascénáře aneexis ují jejich (další) akus ické ealizace, ne-
jsou— podobně jako běžná d ama a apa i u y— zamýšleny p o iché č ení, nýb ž
p o inscenaci, konk é ně audio echnickém médiu se šemi jeho současnými ech-
nickými podmínkami, pos upy amožnos mi.
Již dlouho je známo, že médium ex ždy nejen zp os ředko á á, ale aké je kon-
s i u i ní součás í jeho poe iky aséman iky. Vpřípadě akus ické li e a u y se šak
s ále ješ ě éměř neu ažuje oma e iálnos i, znacích aes e ice ex u, k e é jsou p o
dané médium speci ické. Pokud jsou ozhlaso á díla ůbec s udo ána, pak zcela au-
oma icky na základě iš ěných edic s ojopisů. Je o podobné, jako kdybychom se
snažili analyzo a ilmy na základě scénářů, nebo dokonce ne ealizo aných scénářů,
p o ože dos čas o mají iš ěné e ze jen málo společného s e zemi, k e é byly sku-
ečně ysílány.
To pla ilo už p o „li e á ní“ ozhlaso é h y, edy p o na a i ní akus ická díla če -
ných kanonických au o ů padesá ých ašedesá ých le . Ale p o nena a i ní akus ické
ex y „No é ozhlaso é h y“, k e é byly od šedesá ých le inspi o ány audio ech-
nickými možnos mi ozkládání slo , hlasů az uků ajejich uspořádání, a o ání
1 Vmí ně odlišné podobě, adap o ané p o české p os ředí, yšla kniha aké české e -
zi: No o ný, Pa el. Česká onická poezie: Audi i ní o ba jako součás li e á ního expe imen u
60.le . Če ený Kos elec: Pa el Me a , 2022 (pozn. ed.).
2 Binczek, Na alie— Wi h, Uwe. Handbuch Li e a u & Audiokul u . Be lin— Bos on: De
G uy e , 2020.
OPEN
ACCESS
BRITTA HERRMANN 191
azměny poslecho ém p os o u, je (p imá ní) o ien ace na scénické zápisy zcela
chybná. Vždyť p á ě o o zde šlo ajde: y áře li e á ní díla, k e á nelze zaznamena
písmem, ale pouze audiomediálně, edy gene o a ex y, k e é „lze přijíma pouze
u ep oduk o u anikde jinde, například knize“ (Fe dinand K iwe 1961).
Mnozí au oři (au o ky  é o oblas i dosud nejsou známy) již padesá ých le ech
yměnili papí za magne o ono ý pásek, psací s oj za mik o on anah á ací zařízení,
apozději dokonce psací s ůl „za mís o umixážního pul u z ukaře“, jak poznamenal
například Paul Pö ne , jehož způsob psaní se (nejen) důsledku oho adikálně změ-
nil: „mou no ou syn axí je s řih“. Tím o způsobem se li e á ní p axe audiomediálně
ozšířila. Klaus Schöning se p o o již na Dni ge manis ů  oce 1979 přimlou al za sys-
ema ické zařazení akus ické li e a u y do li e á ní ědy coby oblas i jejího zájmu;
o ři oky později Reinha d Döhl Schille -Jah buch upozo nil na po řebu oz íje
ilologii ozhlaso ých he . Obojí dodnes zůs alo bez elké odez y. Vdůsledku oho
jsou z elké čás i nep ozkoumány aké meziná odní sí ě akus ické li e á ní scény
ajejich po enciální zpě ný li na expe imen ální es e iku apos upy neoa an ga dy.
O o záslužnější je monog a ie českého ge manis y a( o něž audioli e á ního)
au o a Pa la No o ného Akus ische Li e a u : Expe imen elles Hö spiel im Zei al e ana-
loge Technik: Eine Un e suchung im deu sch schechischen Kon ex ydaná  oce 2020.
P áce je ozdělena do č yř hla ních čás í. Začíná přehledem dějin audioli e a u y od
p ních a an ga dních ozhlaso ých expe imen ů e Výma ské epublice a ede až
kmagne o ono é li e a uře šedesá ých asedmdesá ých le 20.s ole í. Ten o ú od p o-
hlubuje ys ě lení ús ředních pojmů a echnických pos upů (jako je s řih, mon áž/
koláž, s e eo onie), jakož imožnos í, k e é nabízejí p o u áření časop os o o ých
z ahů.
Těžiš ě následujících ří kapi ol pak spočí á e d ou aspek ech: jednak analýze
něk e ých exemplá ních německých ačeských děl, jednak objasnění ozdílných
audio echnických ipoli ických podmínek, jaké měli zás upci azás upkyně západní
(zejména německo- akouské) ačeské neoa an ga dy, k eří spolu až do oku 1968 ud -
žo ali úzký kon ak .
D uhá kapi ola knihy se ěnuje p ůkopníko i magne o ono é koláže ac ossme-
diálnímu umělci Fe dinandu K iwe o i, k e ý zemřel  oce 2018, jednomu znej-
ýznamnějších německých au o ů- ežisé ů šedesá ých le . Vge manis ice exis uje
oK iwe o i několik p ací, ale jejich poče není elký a ě šina znich znikla sou-
běžně s ou o monog a ií, akže se s ále jedná op ůkopnické pojednání. No o ný
se zabý á K iwe o ou koncepcí z uko ého ex u apod obně ys ě luje jeho p a-
co ní pos upy ( y mickou mon áž, alea o ickou me odu, clus e ing, opo onii, hla-
so é přek ý ání, séman ické násobení aposuny amnohé další). Při om se ěnuje
zejména d ěma p acím: Apollo Ame ika (1969), pa ně nejznámějšímu K iwe o u
dílu, aRadio Re ue (2013), poslednímu K iwe o u audio ex u, k e ý je au o ik i ní
a cheologií azá o eň dojemně in imním ime apoe ickým sh nu ím celé K iwe o y
adio onické o by.
Kanalýze by se samozřejmě nabízela idíla jiných au o ů aau o ek. Vedle K iwe a
měli kon ak y na českou scénu, byli zde přijímáni asnad ipřímo o li ňo ali znika-
jící akus ickou o bu s ými adio onickými díly E ns Jandl, F iede ike May öcke-
o á, F anz Mon, Reinha d Döhl, Max Bense aGe ha d Rühm. No o ného olba šak
nikoli bezdů odně padla na K iwe a: VRadio Re ue K iwe zámě ně použí á české
OPEN
ACCESS
192 SVĚT LITERATURY 67
p ky apříz uk, aby jako z uko ý ma e iál yjádřil s é las ní biog a ické odkazy
aučinil je es e icky níma elnými, za ímco Apollo Ame ika ykazuje obsaho é pa a-
lely sLuno is, akus ickým ex em ýznamné české au o ské d ojice Jose a Hi šala
aBohumily G öge o é, jenž je šak o málně zcela odlišný. Pods a ný explika i ní
přínos knihy k í  om, že upozo ňuje p á ě na u o o mální odlišnos aukazuje,
že se do es e iky ónických ex ů západní ačeské p o enience zapisují ozdílné au-
dio echnické podmínky amediálně-es e ické adice, ale přede ším odlišné e ické
apoli ické ak o y.
Rozdílné podmínky objasňuje nejp e ře í kapi ola, k e á nabízí elmi poučný
přehled speci icky české adice ónické poezie ap odukčních podmínek adio onic-
kých ex ů od šedesá ých le 20.s ole í. Jako nej li nější lze  é o oblas i od konce
d acá ých le 20.s ole í u és „ oicebandy“ sklada ele ahudebníka Emila F an iška
Bu iana pojímané po zo u jazzbandů. Nejen díky polydynamice u áděných mlu -
ních ex ů se nich do popředí dos á ala z uko á ma e iali a hlasu. Vná aznos i
na o pak kniha předs a uje znik české akus ické scény šedesá ých le 20.s ole í
sjejími kluby, předs a eními ape o mancemi iús ředními osobnos mi ónické poe-
zie. Vedle Jose a Hi šala aBohumily G öge o é jsou o přede ším Ladisla No ák, ale
aké Jiří Kolář, Václa Ha el, Zdeněk Ba bo ka aLadisla Nebeský. Vzá ě u se au o
ěnuje podmínkám adio onické o by Českoslo ensku. Mnohé ex y mohly jen
čás ečně znika p o esionálních nah á acích s udiích, mimo egis o ané nah á-
ací elace, čas o noci, na z .„če ných ek encích“. Zinicia i y li e á ní edakce
Českoslo enského ozhlasu se šak libe eckém expe imen álním s udiu  oce 1969
usku ečnil „Semes expe imen ální o by“, k e ý měl 25 hodin s udio ého času.
Výsledkem bylo nejméně pa nác expe imen álních skladeb, mezi nimi Zensu ie e
Rede Ge ha da Rühma, Čechy k ásné, Čechy mé Václa a Ha la ač yři skladby Ladisla a
No áka, k e é dnes pa ří ke kánonu e opské neoa an ga dy ak e ým se dos alo
řady ocenění od Hen iho Chopina až po Raoula Hausmanna. Něk e é znich mohly
bý ysílány p ažském ozhlase, ale později byly smazány. Ha lů dobo ě k i ický
ex nakonec posloužil jako dů od kuza ření s udia. Následo ala áze kul u něpoli-
ické „no malizace“, scéna se ozpus ila nebo byla za lačena do podzemí. Zp u bylo
ješ ě možné p oduko a něk e á díla  ozhlase západoněmeckém. Kon ak y ale byly
nakonec pře ušeny až do přelomu osmdesá ých ade adesá ých le amožnos i s u-
dio é p áce skončily. Nej ě ší základ dosud dos upného ma e iálu ak oří las ní
nah á ky, las no učně ses říhané pásky či ukopisy ze souk omých a chi ů. Vpo-
zůs alos i Hi šala aG öge o é se například nachází ozsáhlá sbí ka, obsahující ané
podoby amagne o ono é nah á ky, če ně něk e ých Jandlo ých, ale aké čilou ko e-
spondenci sJandlem, May öcke o ou adalšími au o y. Upozo nění na en o ma e iál
je jednou zmnoha přednos í No o ného p áce.
Na ozdíl od jiných au o ů, k eří— jako No ák nebo K iwe — p aco ali přímo
smagne o ono ým páskem, Hi šal aG öge o á kompono ali s á složi á s e eo onní
díla na psacím s oji. Za ímco jiní nemohli e s é adio onické o bě sedmdesá ých
le ech pok ačo a , i o d a las ně začali se s ými složi ými expe imen y s ozhla-
so ými h ami až nyní. Napsali celkem pě ozhlaso ých he aněkolik ozhlaso ých
minia u , něk e é znich pa alelně německé ačeské e zi. Ve č é aposlední čás i
knihy se No o ný ěnuje ozhlaso ým h ám napsaným němčině, zejména Luno is,
Zweiäugiges Wo spiel aFaus im S immenwald.
OPEN
ACCESS
BRITTA HERRMANN 193
Na objedná ku Wes deu sche Rund unk (WDR) byl Luno is napsán již  oce
1969, a o s ejně jako K iwe o o Apollo Ame ika upříleži os i p ní pilo o ané es-
mí né mise apřis ání na Měsíci. Reinha d Döhl oněco později p opašo al s ojopis
zČeskoslo enska a  ežii Raoula Wol ganga Schnella byl ex p oduko án kop o-
dukci Západoněmeckého aBa o ského ozhlasu aod ysílán 28.září 1971. Za ímco
K iwe e s é hře použil magne o ono é záznamy zame ického ozhlaso ého a e-
le izního ysílání a ma e iálo é mon áži pů odních záznamů yk eslil k i ický
ob az ame ického mediálního zp a odajs í amen ali y, Hi šal aG öge o á použili
celý a zenál jazyko ého ma e iálu od li e á ních ci á ů přes no ino é i ulky, (imi o-
ané) pů odní z uky hlášení Apolla 11 až po z .„sny“, čímž h a osciluje mezi an azií
a eali ou, lží ap a dou. Dílo je aké ozděleno na jedno li é áze le u na Měsíc, k e é
jsou „ opo onicky“ insceno ány komplexní a a ino ané časop os o o é kons ukci
pomocí s e eo onie. Výsledkem je podle No o ného jakási „kosmopoezie“, jejíž a-
dikální jazyko é e lexi se p oje uje boj oducho ní přeži í.
VSaa ländische Rund unk byla aké ealizo ána G öge o é h a Zweiäugiges
Wo spiel ( ežie Gün e Bomme , p emié a 19.5.1971). Vkompozici inspi o ané ob a-
zem d ojpohla ní januso ské hla y jedno mužské ajedno ženské oko yhlížejí slo a
či se dí ají do diame álně odlišných „slo ních oblas í“. Vsouladu s ím je mužský
hlas akus icky umís ěn na le é, ženský hlas na p a é pozici e s e eo onní ealizaci.
Z ěch o ozdílných pe spek i se p os řednic ím jazyka yjasňují (gende o ě) di-
cho omické a ibu y a jemy, ale zá o eň se je skladba pokouší ozbí . Výsledkem
je alea o ická ai onická h a s onémy, ali e acemi, y my, agmen y, č ením a aké
hlasy, p o ože „někde up os řed ex u“ se ženský hlas mění mužský. K omě oho
skladba nabízí me apoe ickou e lexi izuální iz uko é ma e iali y písma: čás i
s ojopisu jsou koncipo ány na způsob izuální konk é ní poezie, ale idění (písmen
aslo ), jímž skladba začíná, je dop o ázeno ýz ou ke č ení („Č i!“) a ede ko ázce po
audi i nu („Slyšíš?“)— o še akus ickém médiu. Tím o způsobem jsou (li e á ní)
smyslo é hie a chie ajis o y posunu y azpochybněny s ejně jako hie a chie ajis o y
gende o ých ozdílů.
To še je možno sledo a , p o ože ke knize jsou připojeny psané kompozice obou
skladeb ajejich akus ické ealizace jsou zpřís upněny p os řednic ím QR kódu. Ve-
dle oho o působi ého a chi ního ma e iálu je o iš ěn aké Faus lese hlasů, k e ý
znikl jako spoluau o ské dílo  oce 1972, ale nikdy nebyl ealizo án ajehož zřejmě
jediný scénář leží p ak icky neobje en bada eli p ažském Pamá níku ná odního
písemnic í. Jak ys ě luje No o ný, jde osilně in e ex uální ame a ex o é posle-
cho é p os ředí spa alelními ex o ými pasážemi přes pě s e eo onních pozic, sod-
cizujícími echnickými isilně g o eskními p ky. Vcen u s ojí dře ěný Faus jako
manipulo a elná pos a a (a aké s ouhou po manipulaci), například p os řednic ím
hlasů F ied icha Engelse nebo Gün e a Mi aga. H a s ými mon ážemi nabízí di oké
hea um mundi, k e é se yznačuje neus álým přeskako áním mezi časo ými o i-
nami a ilozo ickými či ideologickými polohami anakonec je, jak se říká audio ex u,
„obří labo a oří“, níž se expe imen uje s ypy lidí.
Sh nu o: mnoha ohledech se jedná opods a ně os ě lující adůleži ou základní
p áci. Přede ším jasně ukazuje, že je řeba akus ickým azejména adio onickým
ex ům ěno a ě ší pozo nos jakož o předmě u li e á ní ědy. Nejenže jsou y o
ex y samy osobě z elké čás i neznámé aneobje ené, ale aké poe ologické e lexe,
OPEN
ACCESS
194 SVĚT LITERATURY 67
p aco ně-gene ický ý oj, dopisy así ě li e á ních k uhů snimi spojené unikají po-
zo nos i li e á ní ědy. Zad uhé p áce přibližuje sou islos mezi adio onickou expe-
imen ální li e a u ou aneoa an ga dou, což je dosud p ak icky nep obádaný e én.
Za ře í p áce ukazuje nadná odní p opojení akus ické scény azá o eň na německo-
-českém příkladu působi ě ilus uje ná odní ozdíly es e ice, o mách ap odukč-
ních možnos ech. Jedná se odůleži ý s a ební kámen p o e opské dějiny ozhlaso é
d ama iky, k e é dosud nebyly napsány ak e é jsou již dlouho nap os ým deside-
a em. Zač é p áce předs a uje cenný a chi ní ma e iál, zněhož o šem zbý á
ješ ě mnohé obje i , zpřís upni aedi o a : souk omých a chi ech, ale přede ším
a chi ech ozhlaso ých, k e é li e á ně ědném bádání dosud éměř nebyly y-
uží ány.
Zněmčiny přeložil Jose H dlička.
OPEN
ACCESS