scieee Open visual document viewer

Akustická literatura

Herrmann, Britta

Abstract

190

Full text

AKUSTICKÁ LITERATURA No o ný, pa el. Akus ische Li e a u : Expe imen elles Hö spiel im Zei al e analoge Technik: Eine Un e suchung im deu sch schechischen Kon ex . Thelem: d esden, 2020, 514 s.1 B i a He mann wes älische wilhelms-Uni e si ä b i a.he mann@uni-muens e .de Už několik le se německojazyčné li e á ní ědě oz íjí po ědomí o om, že „akus- ická li e a u a“ není con adic io in adjec o, ikdyž pří učce Handbuch Li e a u & Audiokul u z oku 2020 o ješ ě muselo bý předmě em ys ě lení.2 Ačkoli e ymolo- gicky za o li e ae odkazují na písmena, a edy na médium písma, k e é má bý eci- po áno izuálně, pa řily do oblas i li e a u y ždy ex y, k e é jsou sice zapsány, ale znikaly o álně— jako například s ředo ěké eposy; a aké ex y, k e é zřejmě znikly písemně, ale mají bý p o áděny o álně a nímány sluchem— jako U sona e Ku a Schwi e se, z uko é ex y konk é ní poezie, z uko á poezie, „jazyko é ins alace“ (Thomas Kling), spoken wo d li e a u e amnohé další. Od ynálezu akus ických paměťo ých a ysílacích médií se obje ují aké ex y, k e é mohou (ikdyž nemusejí) mí písemně-gene ickou ázi nebo byly zapsány doda- ečně, ale znikají ajsou přijímány audiomediálně. Ikdyž jsou y o ex y kdispozici pouze e o mě no ace ascénáře aneexis ují jejich (další) akus ické ealizace, ne- jsou— podobně jako běžná d ama a apa i u y— zamýšleny p o iché č ení, nýb ž p o inscenaci, konk é ně audio echnickém médiu se šemi jeho současnými ech- nickými podmínkami, pos upy amožnos mi. Již dlouho je známo, že médium ex ždy nejen zp os ředko á á, ale aké je kon- s i u i ní součás í jeho poe iky aséman iky. Vpřípadě akus ické li e a u y se šak s ále ješ ě éměř neu ažuje oma e iálnos i, znacích aes e ice ex u, k e é jsou p o dané médium speci ické. Pokud jsou ozhlaso á díla ůbec s udo ána, pak zcela au- oma icky na základě iš ěných edic s ojopisů. Je o podobné, jako kdybychom se snažili analyzo a ilmy na základě scénářů, nebo dokonce ne ealizo aných scénářů, p o ože dos čas o mají iš ěné e ze jen málo společného s e zemi, k e é byly sku- ečně ysílány. To pla ilo už p o „li e á ní“ ozhlaso é h y, edy p o na a i ní akus ická díla če - ných kanonických au o ů padesá ých ašedesá ých le . Ale p o nena a i ní akus ické ex y „No é ozhlaso é h y“, k e é byly od šedesá ých le inspi o ány audio ech- nickými možnos mi ozkládání slo , hlasů az uků ajejich uspořádání, a o ání 1 Vmí ně odlišné podobě, adap o ané p o české p os ředí, yšla kniha aké české e - zi: No o ný, Pa el. Česká onická poezie: Audi i ní o ba jako součás li e á ního expe imen u 60.le . Če ený Kos elec: Pa el Me a , 2022 (pozn. ed.). 2 Binczek, Na alie— Wi h, Uwe. Handbuch Li e a u & Audiokul u . Be lin— Bos on: De G uy e , 2020. OPEN ACCESS BRITTA HERRMANN 191 azměny poslecho ém p os o u, je (p imá ní) o ien ace na scénické zápisy zcela chybná. Vždyť p á ě o o zde šlo ajde: y áře li e á ní díla, k e á nelze zaznamena písmem, ale pouze audiomediálně, edy gene o a ex y, k e é „lze přijíma pouze u ep oduk o u anikde jinde, například knize“ (Fe dinand K iwe 1961). Mnozí au oři (au o ky  é o oblas i dosud nejsou známy) již padesá ých le ech yměnili papí za magne o ono ý pásek, psací s oj za mik o on anah á ací zařízení, apozději dokonce psací s ůl „za mís o umixážního pul u z ukaře“, jak poznamenal například Paul Pö ne , jehož způsob psaní se (nejen) důsledku oho adikálně změ- nil: „mou no ou syn axí je s řih“. Tím o způsobem se li e á ní p axe audiomediálně ozšířila. Klaus Schöning se p o o již na Dni ge manis ů  oce 1979 přimlou al za sys- ema ické zařazení akus ické li e a u y do li e á ní ědy coby oblas i jejího zájmu; o ři oky později Reinha d Döhl Schille -Jah buch upozo nil na po řebu oz íje ilologii ozhlaso ých he . Obojí dodnes zůs alo bez elké odez y. Vdůsledku oho jsou z elké čás i nep ozkoumány aké meziná odní sí ě akus ické li e á ní scény ajejich po enciální zpě ný li na expe imen ální es e iku apos upy neoa an ga dy. O o záslužnější je monog a ie českého ge manis y a( o něž audioli e á ního) au o a Pa la No o ného Akus ische Li e a u : Expe imen elles Hö spiel im Zei al e ana- loge Technik: Eine Un e suchung im deu sch schechischen Kon ex ydaná  oce 2020. P áce je ozdělena do č yř hla ních čás í. Začíná přehledem dějin audioli e a u y od p ních a an ga dních ozhlaso ých expe imen ů e Výma ské epublice a ede až kmagne o ono é li e a uře šedesá ých asedmdesá ých le 20.s ole í. Ten o ú od p o- hlubuje ys ě lení ús ředních pojmů a echnických pos upů (jako je s řih, mon áž/ koláž, s e eo onie), jakož imožnos í, k e é nabízejí p o u áření časop os o o ých z ahů. Těžiš ě následujících ří kapi ol pak spočí á e d ou aspek ech: jednak analýze něk e ých exemplá ních německých ačeských děl, jednak objasnění ozdílných audio echnických ipoli ických podmínek, jaké měli zás upci azás upkyně západní (zejména německo- akouské) ačeské neoa an ga dy, k eří spolu až do oku 1968 ud - žo ali úzký kon ak . D uhá kapi ola knihy se ěnuje p ůkopníko i magne o ono é koláže ac ossme- diálnímu umělci Fe dinandu K iwe o i, k e ý zemřel  oce 2018, jednomu znej- ýznamnějších německých au o ů- ežisé ů šedesá ých le . Vge manis ice exis uje oK iwe o i několik p ací, ale jejich poče není elký a ě šina znich znikla sou- běžně s ou o monog a ií, akže se s ále jedná op ůkopnické pojednání. No o ný se zabý á K iwe o ou koncepcí z uko ého ex u apod obně ys ě luje jeho p a- co ní pos upy ( y mickou mon áž, alea o ickou me odu, clus e ing, opo onii, hla- so é přek ý ání, séman ické násobení aposuny amnohé další). Při om se ěnuje zejména d ěma p acím: Apollo Ame ika (1969), pa ně nejznámějšímu K iwe o u dílu, aRadio Re ue (2013), poslednímu K iwe o u audio ex u, k e ý je au o ik i ní a cheologií azá o eň dojemně in imním ime apoe ickým sh nu ím celé K iwe o y adio onické o by. Kanalýze by se samozřejmě nabízela idíla jiných au o ů aau o ek. Vedle K iwe a měli kon ak y na českou scénu, byli zde přijímáni asnad ipřímo o li ňo ali znika- jící akus ickou o bu s ými adio onickými díly E ns Jandl, F iede ike May öcke- o á, F anz Mon, Reinha d Döhl, Max Bense aGe ha d Rühm. No o ného olba šak nikoli bezdů odně padla na K iwe a: VRadio Re ue K iwe zámě ně použí á české OPEN ACCESS 192 SVĚT LITERATURY 67 p ky apříz uk, aby jako z uko ý ma e iál yjádřil s é las ní biog a ické odkazy aučinil je es e icky níma elnými, za ímco Apollo Ame ika ykazuje obsaho é pa a- lely sLuno is, akus ickým ex em ýznamné české au o ské d ojice Jose a Hi šala aBohumily G öge o é, jenž je šak o málně zcela odlišný. Pods a ný explika i ní přínos knihy k í  om, že upozo ňuje p á ě na u o o mální odlišnos aukazuje, že se do es e iky ónických ex ů západní ačeské p o enience zapisují ozdílné au- dio echnické podmínky amediálně-es e ické adice, ale přede ším odlišné e ické apoli ické ak o y. Rozdílné podmínky objasňuje nejp e ře í kapi ola, k e á nabízí elmi poučný přehled speci icky české adice ónické poezie ap odukčních podmínek adio onic- kých ex ů od šedesá ých le 20.s ole í. Jako nej li nější lze  é o oblas i od konce d acá ých le 20.s ole í u és „ oicebandy“ sklada ele ahudebníka Emila F an iška Bu iana pojímané po zo u jazzbandů. Nejen díky polydynamice u áděných mlu - ních ex ů se nich do popředí dos á ala z uko á ma e iali a hlasu. Vná aznos i na o pak kniha předs a uje znik české akus ické scény šedesá ých le 20.s ole í sjejími kluby, předs a eními ape o mancemi iús ředními osobnos mi ónické poe- zie. Vedle Jose a Hi šala aBohumily G öge o é jsou o přede ším Ladisla No ák, ale aké Jiří Kolář, Václa Ha el, Zdeněk Ba bo ka aLadisla Nebeský. Vzá ě u se au o ěnuje podmínkám adio onické o by Českoslo ensku. Mnohé ex y mohly jen čás ečně znika p o esionálních nah á acích s udiích, mimo egis o ané nah á- ací elace, čas o noci, na z .„če ných ek encích“. Zinicia i y li e á ní edakce Českoslo enského ozhlasu se šak libe eckém expe imen álním s udiu  oce 1969 usku ečnil „Semes expe imen ální o by“, k e ý měl 25 hodin s udio ého času. Výsledkem bylo nejméně pa nác expe imen álních skladeb, mezi nimi Zensu ie e Rede Ge ha da Rühma, Čechy k ásné, Čechy mé Václa a Ha la ač yři skladby Ladisla a No áka, k e é dnes pa ří ke kánonu e opské neoa an ga dy ak e ým se dos alo řady ocenění od Hen iho Chopina až po Raoula Hausmanna. Něk e é znich mohly bý ysílány p ažském ozhlase, ale později byly smazány. Ha lů dobo ě k i ický ex nakonec posloužil jako dů od kuza ření s udia. Následo ala áze kul u něpoli- ické „no malizace“, scéna se ozpus ila nebo byla za lačena do podzemí. Zp u bylo ješ ě možné p oduko a něk e á díla  ozhlase západoněmeckém. Kon ak y ale byly nakonec pře ušeny až do přelomu osmdesá ých ade adesá ých le amožnos i s u- dio é p áce skončily. Nej ě ší základ dosud dos upného ma e iálu ak oří las ní nah á ky, las no učně ses říhané pásky či ukopisy ze souk omých a chi ů. Vpo- zůs alos i Hi šala aG öge o é se například nachází ozsáhlá sbí ka, obsahující ané podoby amagne o ono é nah á ky, če ně něk e ých Jandlo ých, ale aké čilou ko e- spondenci sJandlem, May öcke o ou adalšími au o y. Upozo nění na en o ma e iál je jednou zmnoha přednos í No o ného p áce. Na ozdíl od jiných au o ů, k eří— jako No ák nebo K iwe — p aco ali přímo smagne o ono ým páskem, Hi šal aG öge o á kompono ali s á složi á s e eo onní díla na psacím s oji. Za ímco jiní nemohli e s é adio onické o bě sedmdesá ých le ech pok ačo a , i o d a las ně začali se s ými složi ými expe imen y s ozhla- so ými h ami až nyní. Napsali celkem pě ozhlaso ých he aněkolik ozhlaso ých minia u , něk e é znich pa alelně německé ačeské e zi. Ve č é aposlední čás i knihy se No o ný ěnuje ozhlaso ým h ám napsaným němčině, zejména Luno is, Zweiäugiges Wo spiel aFaus im S immenwald. OPEN ACCESS BRITTA HERRMANN 193 Na objedná ku Wes deu sche Rund unk (WDR) byl Luno is napsán již  oce 1969, a o s ejně jako K iwe o o Apollo Ame ika upříleži os i p ní pilo o ané es- mí né mise apřis ání na Měsíci. Reinha d Döhl oněco později p opašo al s ojopis zČeskoslo enska a  ežii Raoula Wol ganga Schnella byl ex p oduko án kop o- dukci Západoněmeckého aBa o ského ozhlasu aod ysílán 28.září 1971. Za ímco K iwe e s é hře použil magne o ono é záznamy zame ického ozhlaso ého a e- le izního ysílání a ma e iálo é mon áži pů odních záznamů yk eslil k i ický ob az ame ického mediálního zp a odajs í amen ali y, Hi šal aG öge o á použili celý a zenál jazyko ého ma e iálu od li e á ních ci á ů přes no ino é i ulky, (imi o- ané) pů odní z uky hlášení Apolla 11 až po z .„sny“, čímž h a osciluje mezi an azií a eali ou, lží ap a dou. Dílo je aké ozděleno na jedno li é áze le u na Měsíc, k e é jsou „ opo onicky“ insceno ány komplexní a a ino ané časop os o o é kons ukci pomocí s e eo onie. Výsledkem je podle No o ného jakási „kosmopoezie“, jejíž a- dikální jazyko é e lexi se p oje uje boj oducho ní přeži í. VSaa ländische Rund unk byla aké ealizo ána G öge o é h a Zweiäugiges Wo spiel ( ežie Gün e Bomme , p emié a 19.5.1971). Vkompozici inspi o ané ob a- zem d ojpohla ní januso ské hla y jedno mužské ajedno ženské oko yhlížejí slo a či se dí ají do diame álně odlišných „slo ních oblas í“. Vsouladu s ím je mužský hlas akus icky umís ěn na le é, ženský hlas na p a é pozici e s e eo onní ealizaci. Z ěch o ozdílných pe spek i se p os řednic ím jazyka yjasňují (gende o ě) di- cho omické a ibu y a jemy, ale zá o eň se je skladba pokouší ozbí . Výsledkem je alea o ická ai onická h a s onémy, ali e acemi, y my, agmen y, č ením a aké hlasy, p o ože „někde up os řed ex u“ se ženský hlas mění mužský. K omě oho skladba nabízí me apoe ickou e lexi izuální iz uko é ma e iali y písma: čás i s ojopisu jsou koncipo ány na způsob izuální konk é ní poezie, ale idění (písmen aslo ), jímž skladba začíná, je dop o ázeno ýz ou ke č ení („Č i!“) a ede ko ázce po audi i nu („Slyšíš?“)— o še akus ickém médiu. Tím o způsobem jsou (li e á ní) smyslo é hie a chie ajis o y posunu y azpochybněny s ejně jako hie a chie ajis o y gende o ých ozdílů. To še je možno sledo a , p o ože ke knize jsou připojeny psané kompozice obou skladeb ajejich akus ické ealizace jsou zpřís upněny p os řednic ím QR kódu. Ve- dle oho o působi ého a chi ního ma e iálu je o iš ěn aké Faus lese hlasů, k e ý znikl jako spoluau o ské dílo  oce 1972, ale nikdy nebyl ealizo án ajehož zřejmě jediný scénář leží p ak icky neobje en bada eli p ažském Pamá níku ná odního písemnic í. Jak ys ě luje No o ný, jde osilně in e ex uální ame a ex o é posle- cho é p os ředí spa alelními ex o ými pasážemi přes pě s e eo onních pozic, sod- cizujícími echnickými isilně g o eskními p ky. Vcen u s ojí dře ěný Faus jako manipulo a elná pos a a (a aké s ouhou po manipulaci), například p os řednic ím hlasů F ied icha Engelse nebo Gün e a Mi aga. H a s ými mon ážemi nabízí di oké hea um mundi, k e é se yznačuje neus álým přeskako áním mezi časo ými o i- nami a ilozo ickými či ideologickými polohami anakonec je, jak se říká audio ex u, „obří labo a oří“, níž se expe imen uje s ypy lidí. Sh nu o: mnoha ohledech se jedná opods a ně os ě lující adůleži ou základní p áci. Přede ším jasně ukazuje, že je řeba akus ickým azejména adio onickým ex ům ěno a ě ší pozo nos jakož o předmě u li e á ní ědy. Nejenže jsou y o ex y samy osobě z elké čás i neznámé aneobje ené, ale aké poe ologické e lexe, OPEN ACCESS 194 SVĚT LITERATURY 67 p aco ně-gene ický ý oj, dopisy así ě li e á ních k uhů snimi spojené unikají po- zo nos i li e á ní ědy. Zad uhé p áce přibližuje sou islos mezi adio onickou expe- imen ální li e a u ou aneoa an ga dou, což je dosud p ak icky nep obádaný e én. Za ře í p áce ukazuje nadná odní p opojení akus ické scény azá o eň na německo- -českém příkladu působi ě ilus uje ná odní ozdíly es e ice, o mách ap odukč- ních možnos ech. Jedná se odůleži ý s a ební kámen p o e opské dějiny ozhlaso é d ama iky, k e é dosud nebyly napsány ak e é jsou již dlouho nap os ým deside- a em. Zač é p áce předs a uje cenný a chi ní ma e iál, zněhož o šem zbý á ješ ě mnohé obje i , zpřís upni aedi o a : souk omých a chi ech, ale přede ším a chi ech ozhlaso ých, k e é li e á ně ědném bádání dosud éměř nebyly y- uží ány. Zněmčiny přeložil Jose H dlička. OPEN ACCESS