Krajinami (evropské) paměti se Sharon Macdonaldovou Sharon MACDONALD, Memorylands. Heritage and Identity in Europe Today, London — New York, Routledge, 2013

Krajinami (evropské) paměti se Sharon Macdonaldovou Sharon MACDONALD, Memorylands. Heritage and Identity in Europe Today, London— New York, Routledge, 2013, 293 s., ISBN 978-0-415-45334-9 Promyšlená, nápaditá, názorově otevřená— itaková je kniha britské sociální akulturní antropoložky Sharon Macdonaldové, která detailně azároveň velmi přehledně mapuje problematiku spletitých interakcí, jež vznikají při jakémkoli zpřítomňování minulosti. Opisný termín autorka využívá jako rámcový izastřešující, neboť nabízí zkoumat spřiměřeným odstupem široké spektrum rozmanitých aspektů historie, paměti akulturního dědictví, jež vstupuje do hry vždy, když začneme vEvropě vzpomínat, tematizovat otázky utváření národních identit nebo třeba kritizovat úpadek tradičních hodnot či devastaci památek. Autorka čerpá především zantropologických aetnologických teorií ametodologických přístupů, neváhá však jejich meze překračovat. Výchozí otázky, teorie imetody představuje na základě diskuse vlastních ipřevzatých terénních výzkumů, precizuje aobohacuje je však ispomocí dalších vědních disciplín, jež se za uplynulé dekády kproblematice evropských kulturních odkazů— paměti, identity či dědictví— rovněž vyjadřovaly. Ke slovu se tak dostávají podněty filosofické, historiografické, uměnovědné, muzeologické, mediálně teoretické idalší. Vtémže duchu je pak zaměření publikace na výzkumy věnované evropskému kontinentu chápáno jako výzva kreflexi celé škály prolínajících se geografických perspektiv— místních, regionálních, (nad)národních iglobálních— nikoli jako způsob, jak vytvořit reprezentativní syntézu, jež by měla ambice vysvětlit okolnímu světu, proč ajak neutuchající zájem Evropanů ovlastní minulost vzniká. Přesto lze Memorylands za syntetickou práci považovat, byť usiluje spíše okomplexní porozumění zkoumaným fenoménům než ojejich jednoznačný výklad. Autorčina příkladná práce svědomím vlastní teoretické, metodologické, kulturní ičasové situovanosti navíc evropským čtenářům úspěšně brání, aby při čtení sklouzávali kcivilizační sebestřednosti či sebelítosti, povšechným morálním soudům, neřku-li dokonce kapokalyptickým vizím na adresu svého icizího světa. Kniha je rozdělena do devíti kapitol, vnichž se Sharon Macdonaldová postupně vyrovnává nejen sterminologickými ametodologickými otázkami, ale také soborově specifickými předpoklady, tradičními názory avyslovenými iskrytými morálními postoji, které obecně sdílená přesvědčení ichytlavé metafory, ať už varují před zneužíváním historie, paměťovým boomem nebo třeba výprodejem kulturních hodnot, obvykle zakládají. Generalizace na téma jednosměrné kontinuity času, bezzubosti nostalgických vzpomínek, ohrožené autenticity věcí imíst nebo muzealizace každodennosti slouží autorce jako východiska kdiskusi apodnět kpřezkoumání dotčených problémů. Kapitola za kapitolou pak dokládá, že odborná erudice iempatie Sharon Macdonaldové jsou vskutku úctyhodné. Autorku zajímají nejen tradiční vyprávění nebo jiné formy medializace uplynulého času, ale také jeho symbolické ahmotné reprezentace, včetně těch smyslových. Vhledáčku její pozornosti se ocitají přesvědčení historiků, stejně jako emoce spojené srodinnými fotografiemi abibeloty, uspořádání muzejních expozic, stejně jako reklamní strategie pouličních stánků skebabem. Zkoumá individuální motivace paOPEN ACCESS 210 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2018 mětníků iúčastníků vzpomínkových aktů, stejně jako nástroje národních anadnárodních kulturních politik. Reflexivnímu zvážení nakonec neuniknou ani evropské finanční rámce, jejichž ambivalentní role při ochraně apodpoře kulturní rozmanitosti už potrápila nejednoho unijního politika, stejně jako lokálního patriota. Zpřítomňování minulosti, ať už má podobu evropské historické soutěže pro mládež organizované zNěmecka, vzrušené sousedské debaty vpoválečné bosenské Tuzle nebo účelově budovaného interpretačního centra na ostrově Sky, však Sharon Macdonaldová nahlíží vždy zvícera interpretačních hledisek. Klade vedle sebe reflektivní iafektivní potřeby zainteresovaných jednotlivců, institucionální zájmy odborníků, stejně jako instrumentální cíle politiků apodnikatelů. Vsouladu se svými badatelskými zásadami acíli tak nabízí čtenářům „detailní pohled, který obvykle nepoukáže pouze na složitost zkoumané otázky, ale často také odhalí skryté předpoklady, které jsou aktéry výzkumu jen málokdy reflektovány ateoretiky bývají většinou přehlíženy.“ Teprve taková práce podle ní totiž „dokáže osvětlit jiné způsoby nahlížení problému azměnit způsob, jak mu obvykle rozumí akademická ilaická veřejnost.“ Dodávám, že knaplnění autorčina záměru dochází rovněž proto, že se umí ptát věcně aodpovědi zkoumat nepředpojatě. Přestože systematicky problematizuje takové kulturní „jistoty“ i„nešvary“ jako je účelová historická produkce, vyprávění, prožívání či prodávání minulosti, budování transkulturní galerie na politickou zakázku, nebo zrod kosmopolitní paměti oholocaustu, její text netrpí ironickými poznámkami, ani politickou rétorikou. Zároveň, jak naznačuje obtížně přeložitelný název publikace, který vangličtině odkazuje nejen kdynamickým modelům krajiny akultury, ale také ktematickým zábavním parkům typu Disneylandu, autorka nezavírá oči před změnami, ani nerezignuje na hodnotové soudy. Memorylands tak přinášejí optimistické, antropologickými výzkumy podložené stanovisko, že dokud existuje budoucnost, není důvod, aby (evropská) paměť arozmanité způsoby jejího kulturního uchovávání zmizely. Na závěr si ještě dovolím připomenout, že současná ředitelka Mezinárodního centra pro antropologický výzkum muzeí, jež vzniklo vsouvislosti srevitalizací proslulého Muzejního ostrova vBerlíně vroce 2015, zastávala již včase vydání knihy profesuru kulturní antropologie na univerzitě vYorku apost hostující profesorky na Ústavu evropské etnologie Humboldtovy univerzity vBerlíně. Sociálně akulturně antropologické reflexi otázek, jež se dotýkají problematiky utváření hmotného inehmotného dědictví, tvorby apercepce muzejních expozic pak zvláště, se však věnuje již od počátku své akademické kariéry. Známé jsou zejména její příspěvky na téma politické role paměťových institucí apamátek. Vdevadesátých letech 20.století byla například editorkou průlomového sborníku The Politics of Display: Museums, Science, Cuture (1997), který reagoval zpozic tzv.nové muzeologie na mezinárodní aféru, již vyvolal způsob vystavení ainterpretace bombardéru Enola Gay vamerickém Národním muzeu letecké avesmírné techniky. Otázka, zda je možné prezentovat válečný letoun, který byl vroce 1945 použit ke svržení atomové bomby na Hirošimu, pouze jako technickou památku bez jakéhokoli pokusu ovysvětlení historického apolitického kontextu, tehdy otřásla „objektivistickými“ standardy muzejní teorie ivýstavní praxe. Odeset let později pak vyšla klíčová práce Sharon Macdonaldové Difficult Heritage: Negotiating the Nazi Past in Nuremberg OPEN ACCESS vÁcLav SIxTa 211 and Beyond (2008), která zkoumá vliv monumentální nacistické architektury, jež je připomínkou dějů, na něž by poválečná německá společnost raději zapomněla, na utváření identity obyvatel inávštěvníků Norimberku. Kolekce dílčích studií zlet 1997–2012, znichž postupně vzešla také recenzovaná monografie, jen dále dokládá, proč se vuvedeném období stala Sharon Macdonaldová respektovanou odbornou autoritou nejen na poli antropologických, ale také kulturních, paměťových amuzejních studií. Hana Havlůjová Hans RENDERS— Binne de HAAN— Jonne HARMSMA (edd.), The Biographical Turn. Lives in history, Abingdon— Oxon— New York, Routledge, 2016, 238 s., ISBN 978-1-13893971-4* Vroce 2017 vyšla vnakladatelství Routledge kniha The Biographical Turn spodtitulem Lives in History.1 Termín „biografický obrat“ spolu spříslibem reflexe jeho teoreticko-metodologických důsledků deklarovaným vúvodu knihy, oslovuje očekávání spojená spotřebou reflexe žánru biografie vhistoriografii.2 Podíváme-li se blíže na kolektiv autorů astrukturu této kolektivní monografie, zjistíme, že se nejedná ozjevení ze vzduchoprázdna, ani onahodilý sborník zkonference či workshopu, který pouze zvolil atraktivní název. Pro editorské trio Hans Renders, Binne de Haan aJonne Harmsma nejde oprvní spolupráci na tématu teorie biografie. Profesor Hans Renders je ředitelem Biografického ústavu při Univerzitě vGroeningen atémata spjatá sbiografickým psaním tvoří těžiště jeho zájmu. Spolu sBinne de Haan připravili vroce 2013 kolektivní monografii Theoretical Discussions of Biography.3 Renders také patří kzakladatelům Biographers International Organization (BIO). Binne de Haan je vědeckým pracovníkem Biografického institutu vGroenningenu ave své publikační činnosti se často zaměřuje na vztah mikrohistorie abiografie. Jonne Harmsma— hlásící se ktéže instituci jako ostatní editoři— se zabývá především biografickým bádáním vrámci politických dějin. Pokud nahlédneme do staršího publikačního počinu tohoto autorského týmu, lze vyznačit některé kontinuity iposuny editorského týmu vpřístupu ktématu historické biografie. Kniha Theoretical Discussions of Biography stojí na jedné straně do velké míry na Hansu Rendersovi, který do ní přispěl devíti texty zcelkových sedmnácti. * Tento výstup vznikl vrámci projektu Historie— klíč kpochopení globalizovaného světa: Odkazy pokrokových osobností naší minulosti: biografie jako předmět historického výzkumu, řešeného na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vPraze zprostředků Specifického vysokoškolského výzkumu na rok 2017. 1 Hans RENDERS— Binne DE HAAN— Jonne HARMSMA (edd.), The biographical Turn. Lives in history, Routledge, London 2017. 2 Tamtéž, s.3. 3 Hans RENDERS— Binne DE HAAN, Theoretical discussions of biography: approaches from history, microhistory, and life writing, Lewisto 2013. Václav Sixta OPEN ACCESS