ANTROPOWEBZIN 1/2013 3
I anů denní chleba:
KAŽDODENNÍ TAKTIKY MIGRANTŮ VE VZTAHU
KZÁKONŮM VE MĚSTĚ PLZEŇ
Vik o Rumpík – Magdalena Anna B zezicka
Ka ed a an opologie, Filozo ická akul a, Západočeská uni e zi a Plzni
umpik.[email p o ec ed]
I an´se e yday expe ience: amig an ´se e y-
day ac ics o coping wi h policy in pilsen
Abs ac —The aim o his pape is o desc ibe he
mos popula indi idual beha io al ac ics used
daily by mig an s om non-EU coun ies in hei
li ing en i onmen in Plzeň, he Czech Republic.
Based on Michel de Ce eau’s heo y abou so-
cial s a egies and ac ics and ou own p ac ical
esea ch ca ied ou in he li ing en i onmen
o mig an s in he a ea o Plzeň, we would like
o desc ibe he i e mos popula ac ics used as
a eac ion o he mig a ion policies and laws in
he Czech Republic. These a e: social ne wo ks;
coope a ion wi h non-go e nmen al and go -
e nmen al o ganiza ions; changing one’s a ge
o esidence and using a„Š a c sys ém“; acus-
ome sys em; and a combina ions o all o he
abo e men ioned me hods. We would also like o
desc ibe how o icial limi a ions and s a egies in
mig a ion law could impac mig an ac ics, and
how hese could be connec ed o a“g ey ma ke ”,
o o he illegal ac s. Du ing he cou se o ou e-
sea ch we we e inspi ed by awide selec ion o he-
o ies abou con empo a y mig a ion, mig an s in
he Czech Republic and social connec ions in he
mig an s’ en i onmen .
Keywo ds—mig an s, mig a ions, o eigne s in
Czech Republic, social ac ics, s a egies, minis y o
in e io , mig an s in Plzeň, mig a ion law, “Š a c
sys em”, social ne wo ks, clien sys em
Ú od1
ČLÁNEK se ýká indi iduálních ak ik y‑
b aných mig an ů kon ex u měs a Plzně.
S udie se zabý á současnými smě y jednání,
a o každodenního jednání, mezi mig an y ze
ře ích zemí e spojení se zákonem ains i uce‑
1 P oblema ické e míny jsou ymezeny  kapi ole
„Te minologický exku s“.
mi. Inspi ujeme se koncep em s a egií a ak ik
p ezen o aným Michelem de Ce eau. Ten o
přís up spočí á sledo ání jedinečných ak ik
 kon ex u dominujících s a egií. Tak ikou je
zde jednání mig an ů, k e é má cha ak e jed‑
nání jedno li ce, na nějž sho a působí s a egie.
Tak ika se pak ymyká s a egiím.
Cílem našeho příspě ku je edy ukáza
každodenní ak iky yb aných mig an ů e
měs ě Plzeň sdů azem na o, že zá islos i na
zákoně ajeho laku může bý p oduko áno ne‑
zřídka poloilegální ailegální cho ání mig an ů.
Domní áme se, že en o ak od áží součas‑
nou podobu mig ační poli iky2 (disku o áno
dále  ex u). Jak yplý á z ecen ních s udií,
je mig ační poli ika pouze: „(…) náhodnou
ýslednicí nej ůznějších čas o p o ikladných
ak o ů“ (Čižinský, Kušni áko á 2011: 498).
Nesous ředíme se šak edy olik na s a egie,
k e é ze s é po ahy mají kon ex u é o s udie
čas o podobu zákonů, no ma i ního, dominan ‑
ního ačas ok á u lačujícího sys ému. Naše po‑
zo nos spadá do s é y k ea i ních ak ik y á‑
řených na ú o ni jedince.
Ten o příspě ek označujeme jako pilo ní s u‑
dii, k e á může pomoci oz inou s udium dané
p oblema iky lokali ě Plzeň imimo ni. S ím
sou isí ipodoba zá ě ů ap ezen ace ýsledků,
k e é konečné podobě mají pilo ní cha ak e .
P o o klademe dů az na sku ečnos , že ýsled‑
ky žádném případě nelze p oza ím apliko a
na celou populaci mig an ů České epublice.
2 Mig ační poli ika je obecně de ino ána jako poli ický
způsob zacházení simig ací ain eg ací cizinců na území
cílo ých des inací. Vkon ex u České epubliky lze mig ač‑
ní poli iku děli na poli iku imig ační apoli iku in eg ační.
Imig ační poli ikou ozumíme p á ní úp a u s upu mi‑
g an a na území cílo ého s á u. In eg ační poli ikou pak
úp a y poby u mig an ů na území cílo ého s á u (s o .
Ba ša, Ba šo á 2005, D bohla 2010, Uhe ek 2008).
Publiko áno pod C ea i e Commons 3.0 Unpo ed License
h p://c ea i ecommons.o g/licenses/by/3.0/
4ANTROPOWEBZIN 1/2013
Ten o k ok by yžado al mnohem p ecisnější
a ozsáhlejší ýzkum na ě ším zo ku. Ta o pi‑
lo áž slouží čás ečně jako podklad p o diplomo‑
ou p áci jednoho zau o ů – Vik o a Rumpíka.
K á ce se zas a íme ješ ě us uk u y před‑
kládaného ex u. Vedle ú odní čás i a zá ě u
zde nalezne e i e minologický exku s, kde jsou
ymezeny e míny. Po om o exku su následují
mo i ace ksepsání článku a ema ické za ámo‑
ání p oblému do lokali y. Po é již přis upujeme
k eo e ické ame odologické čás i. V eo e ické
čás i se obší něji ěnujeme ys ě lení eo e ic‑
kého ýchodiska s a egií a ak ik, jehož au o‑
em je již zmiňo aný au o Michel de Ce eau.
Ro něž se zde k á ce sous ředíme na koncep
„push and pull“ ak o ů ana eo ii mig ačních
sí í, nicméně jsme si ědomi, že komplexní po‑
pis mig ačních endů pomocí ěch o eo ií není
jejich současné kompliko ané podobě možný
(s o . Uhe ek, D bohla 2007). Vme odologic‑
ké čás i objasňujeme pos upy p ůběhu empi‑
ického še ření. Jedno li ými k oky jsou desig‑
no ání ýzkumu, s udium dokumen ů, ýbě
populace a kons ukce zo ku, sbě da a nej‑
důleži ějším je po é jejich analýza. Iden i ikace
ak ik je již součás í samo ných ýsledků ýzku‑
mu. Vzá ě u se mimo jiné ěnujeme zpě nému
ohledu za usku ečněným ýzkumem ana hu‑
jeme model iden i iko aných ak ik společně se
sh nující abulkou nejběžnějších ak ik ajejich
kombinace  ámci našeho ýzkumného zo ku.
Te mInologIcký exku s
V é o pilo ní s udii je uží áno několik e mínů,
k e é je řeba na om o mís ě u és na p a ou
mí u a os ě li způsob jejich použí ání a chá‑
pání  kon ex u článku. P imá ně se chceme
zaměři na použí ání e mínů cizinec amig an .
V případě e mínu cizinec ycházíme z emic‑
ké pe spek i y, k e ou kombinujeme sde inicí
zákona o poby u cizinců. Samo ní in o man i
osobě mlu í jako ocizincích, uží ají např. „…
jako každý cizinec jsem přijel…“; nebo „…oci‑
zincích se u mlu í…“. V ako ých případech
ob acíme edy pozo nos p á ě na emické ní‑
mání in o man o a sebe sama, edy „jsme cizin‑
ci České epublice.“ Vkon ex u cizineckého
zákona doplňujeme, že „cizincem se ozumí y‑
zická osoba, k e á není s á ním občanem České
epubliky, če ně občana E opské unie“ (zá‑
kon č. 326/1999 Sb., §1 ods . 2).
Podobně je omu u e mínu mig an , o něž
ycházíme z emické pe spek i y, kdy je e mí‑
nu mig an (či imig an ) uží áno i našimi in‑
o man y. Mig an em se obecně ozumí člo ěk
( o něž uží áno i ži očišné říši), k e ý se pohy‑
buje zjednoho mís a na d uhé. V ámci é o p á‑
ce jsou o lidé, k eří přek očili s á ní h anice aje‑
jich poby za ou o h anicí má alejší cha ak e
( íce iz kapi ola „Výbě zkoumané populace“).
V om o článku uží áme e mínů cizinec/
mig an celku shodně zap é na základě emic‑
kých ka ego ií a d uhé řadě na základě cha ak‑
e u našeho ýzkumného zo ku. Zjednodušeně
lze říci, že každý zin o man ů je mig an ‑cizinec.
V eo e ické čás i se lze se ka aké s e ‑
mínem „populá ní a io“. Tím o „populá ním
a iem“ ozumíme lido é modely myšlení, na
jejichž ú o ni jsou u ářeny ůzné kons ukce
eali y, a ím ido jis é mí y s uk u o ána é o i‑
ka společnos i, ins i ucí či jedinců. Vnašem pří‑
padě je o s a egický přís up ins i ucí kcizinec‑
ké ema ice, k e á je nímána zjednodušujícími
lido ými modely a olí po ě šinou é o iku ypu:
„zpřísníme, á íme zpě , uše říme a zlepšíme“
(s o . Haišman 2012; Rumpík 2012).
Do ýkáme se zde o něž pojmu „klien ský
sys ém“, k e ý ozebí áme  p ak ické čás i
s udie. P o ú od do é o p oblema iky nám po‑
s ačí zení, že klien ský sys ém je ins i ucí y‑
uží anou přede ším mig an y ze zemí bý alého
So ě ského s azu. Jedná se o yuži í služeb z .
klien a, člena ozsáhlejší sí ě o ganizo aného
zločinu3, k e ý posky uje no ě příchozím is á‑
ajícím mig an ům služby za peněžní úpla u.
Ty o služby se ýkají zaměs nání, poby o ých
záleži os í, och any, zajiš ění bydlení adalších,
k e é budou disku o ány dále  ex u, s ejně
jako (ne)dob o olnos se á ání mig an ů
 om o sys ému (s o . Neko jak 2006). Pojem
klien ský sys ém4 ychází z adice o ganizace
p áce p o mig an y zpos ‑so ě ského p os o u.
Te mín klien ychází zlogiky o ganizo aného
zločinu,  němž klien s ojí mezi cholem o ‑
ganizo aného zločinu, zaměs na a eli, úřady
a mig an y. „Pojem „klien “ je ěžko pos iži‑
elný, jedná se osubjek u či ého modu ekono‑
mického jednání, k e é se yznačuje ysokou
dynamikou. V kon ex u p aco ní mig ace ze
zemí bý alého SSSR do ČR není klien zákaz‑
ník. Pod označením „klien “ se sk ý á člo ěk
3 Ne ýlučně.
4 Lze se se ka sispojmem klien u a např. Če ník, 2005.
VIKTOR RUMPÍK, MAGDALENA BRZEZICKA: KAŽDODENNÍ TAKTIKY MIGRANTŮ 5
zajišťující odby zp a idla nek ali iko ané p á‑
ce České epublice, k e ý ím zá o eň uspoko‑
juje pop á ku na zdejším hu p áce“ (Če ník
2005). Vakademickém kon ex u je s e mínem
zacházeno ě šinou pouze e spojení spos ‑so‑
ě skými mig an y, nicméně p axi se ukazuje
spojení klien ského (či zp os ředko a elské‑
ho) sys ému isjinými komuni ami (Vie namci,
Uzbeci, Pákis ánci adalší). Domní áme se edy,
že je ele an ní ho oři oklien ských sys émech
i  ěch o kono acích. Poslední poznámkou
k omu o éma u je oblas po adens í aúkonů
(p á ního) ze s any klien ů s ým „s ěřencům“.
Jedná se one anspa en ní p oces zejména ze
d ou dů odů. P ním je ak , že po adci nejsou
p á níci (jsou pouze lidé, k eří se „ yznají“),
d uhým dů odem je čas é p o ádění úkonů bez
ědomí mig an a a e s ých důsledcích mohou
és kjehopoškození (pře ážně dlouhodoběj‑
ším ho izon u). Jedná se zejména one o mální,
neo iciální p ocesy.5
Te mín „š a c sys ém“ ychází zpe spek i‑
y s a egického pojmoslo í. Je o sys ém, k e ý
je yuží án při zaměs ná ání (nejen) cizinců
aje celkem běžnou p axí, zá o eň pak iobjek‑
em analýzy. „š a c sys ém“ je způsob ekono‑
mické činnos i, při k e é osoby ykoná ající p o
zaměs na a ele běžné činnos i nejsou jeho za‑
měs nanci a o málně ys upují jako samos a ní
podnika elé. Ve sku ečnos i ale mají s ejnou po‑
zici jako e z ahu zaměs na a el‑zaměs nanec.
Zá o eň, a  om o je nebezpečí disku o aného,
je „zas í án p aco ní pomě , ýznamná čás
p aco ních mig an ů a mig an ek ypadá á
zoch any p aco ního p á a“ (Čaněk 2012). Od
oku 2012 pla í zákaz „š a c sys ému“, obchá‑
zení zákazu se šak s á á no ou ak ikou jed‑
nání zaměs na a elů, ale i mig an ů ( iz kapi‑
ola „Dlouhodobý poby za účelem podnikání
a‚š a c sys ém‘“).
V článku aké pojedná áme o z . „šedé
zóně“. Ta o zóna je běžně chápána jako pozice
jedno li ce či skupin na h anici mezi legali ou
ailegali ou, mezi zákonným anezákonným, a o
 ůzných kon ex ech. Použí áme oho o e mí‑
nu zejména z dů odu po řeby os ě lení ak u,
že o, co je ilegální aco už je legální, spadá do
s uk u y no ma i ních sys émů. Nicméně še‑
dou zónu chápeme jako únik před s a egickým
chápáním (  in encích „populá ního a ia“ či
5 S o . Če máko á 2008
sys émem nucených h anic) oho, co je legální
aco už není.
TemaTIcký ámec
V é o s udii zas á áme názo , že pouhým popi‑
sem ak komplexního éma u, jakými mig ace
a in eg ace bezespo u jsou, nelze přis oupi
ksubjek i i ě, s níž jsou ůzné enomény mig‑
ace, jako je například jednání mig an ů cílo é
zemi, spojeny. Do olujeme si zmíni , že ím o
pilo ním ex em přinášíme mik o‑pohled na
danou p oblema iku, a o jak eo e ickým, ak
empi ickým přís upem. Pomocí me od sociální
akul u ní an opologie odhalujeme každoden‑
ní ak iky jedno li ců na území měs a Plzně.
Michel de Ce eau (1984) dí, že s a is ika, ob‑
jek i ní kalkulace apouhý popis neukazuje ea‑
li u. S a is iky, pouhé popisy skupin apřehledy
mig ačních ln nám nic moc neříkají osku eč‑
ném dopadu zákonných s a egií na jedno li ce
či ojeho jednání. Ob acíme p o o pozo nos na
empi ický ýzkum jedince a jeho každodenní
ži o . Výzkum je konk é ně zaměřen na ak iky
jedinců, k e é jsou lokalizo ány do jednoho p o‑
s o u, jednoho časo ého období a sociálního
p os ředí měs a Plzně.
Regulace mig ace je jedním z by ok a ic‑
kých nás ojů s á u, jak och áni nější h ani‑
ce s ého území. Předpokládáme, že exis ují
no my, předpisy a zákony, k e é nejen, že e‑
gulují s up cizinců do země a egulují ijejich
poby , nicméně ak éž o li ňují do jis é mí y
ži o cizince na území. Do olujeme si doplni ,
že poby není o jediné, co je zde egulo áno.
Společně sDušanem D bohla em souhlasíme,
že: „Mig an ak ě šinou není pánem si uace,
jeho ni řní pohnu ky i nější cho ání jsou do
značné mí y o mo ány nějšími mak osilami“
(D bohla 2001: 18).
Jak se limi ace způsobená zákony p oje uje
 ak ické p axi mig an ů  Plzni? Jak se cho‑
ají jedno li ci e z ahu klegisla i ě imig ač‑
ních ain eg ačních poli ik? Na y o o ázky se
pokoušíme  é o p áci čás ečně odpo ědě . Ve
ýsledcích ýzkumu se do kneme ůzných eo ií
akoncep ů, k e é jsou čas o nedílnou součás í
os a ních mig ačních s udií, jako je například
eo ie mig ačních sí í, koncep „push and pull“
adalší.6
6 Disku o áno dále  ex u. Viz kapi ola „Teo e ická
akoncep uální ýchodiska“.
6ANTROPOWEBZIN 1/2013
Sous ředíme se konk é ně na měs o Plzeň,
a o k ůli značnému poč u mig an ů z ře ích
zemí7. Jako p aco níci plzeňské nezisko é o ‑
ganizace jsme  každodenním kon ak u s p o‑
s ředím mig an ů. Výchozí pozice, sk ze k e é
nahlížíme na daný p oblém, jsou do jis é mí y
o li něny naší p o esní zkušenos í. Současně
se zaměřujeme na přehledo ou s udii od M.
Jelínko é aM. Háno é (2010), k e á se zabý á
p oblémy současného poby u cizinců na úze‑
mí měs a Plzně. V é o s udii jsou naznačeny
p oblema ické oblas i, k e é se obje ují o něž
 ámci našeho ýzkumu. Vlegisla i ní o ině se
pak sous ředíme na znění zákona č.326/1999
Sb., opoby u cizinců na území České epubliky,
ana další legisla i y, k e é up a ují poby , po‑
innos i ap á a mig an ů.
V našem případě se zámě ně yhýbáme
( dikci klíčo é s udie The P ac ice o E e yday
Li e od Michela de Ce eau (1984)) chápání mi‑
no i y jakož o ma ginální skupiny. To, čím je y‑
mezena naše zkoumaná populace, edy jedno ‑
li í mig an i, není jejich ma ginali a, ale jejich
zkušenos spřek očením h anic. Ty o h anice
přek očili jak yzicky, ak emocionálně. S e en
Ve o ec k omu píše:
„Lidé zakládají s é iden i y na z ahu ku či‑
ému oh aničenému e i o iu s las ními p a i‑
dly, k e á jsou nímána jako odlišná od p a idel
na jiném e i o iu. Mig an i přecházející přes
h anice mezi ůznými řády u ářejí s oji iden‑
i u sk ze yp á ění, eřejné i uály ains i uce,
o mální by ok acii ane o mální z ahy, na zá‑
kladě psaných inepsaných p a idel asoubo u
předpokladů očeká ání občanském i eřejném
ži o ě“ (Ve o ec 2009: 87 in Tošne 2012: 305).
Nahlížíme edy na iden i u jedinců ne jako
na ma ginální jedince zřad mino i , ale jako na
jedince, jejichž iden i a je od ozena od speci ic‑
ké zkušenos i smig ací aspřek očením s á ní
h anice České epubliky.
cIzIncI PlznI
Ty o údaje použí áme pouze p o ilus aci si ua‑
ce Plzeňské lokali y oblas i mig ace, dále s ě‑
mi o da y nep acujeme. Slouží ýh adně p o do‑
oření kon ex u lokali y. V é o kapi ole udá á‑
me něk e é s a is ické údaje se zře elem na cel‑
ko é poč y cizinců žijících Plzni. Poče cizinců
7 Obecně lze chápa pojem „ ře í země“ jako zemi, k e á
není součás í EU, pod obněji dále  ex u
se Plzni během posledních le z yšo al apo é
zase snižo al. Podle s a is ik Cizinecké Policie
ČR p o měs o Plzeň bylo  oce 1996 egis o á‑
no 3632, 2004 pak 5026, 2006 dokonce 6031
a  oce 2008 až 13 244 cizinců (Ředi els í služ‑
by... 2011: 37–38). Ci elné snížení poč u cizinců
 oce 2010 je spojené sekonomickou k izí ( iz
např. T li ajo á 2012), mig ací do jiných měs
as á ů, omezením poli iky íz apoby ů, zmen‑
šením poč u azylan ů aomezením p odlužo ání
dlouhodobých íz cizincům mimo EU. Ve měs ě
Plzeň bylo ou dobou egis o áno 12108 cizin‑
ců, o1693 imig an ů méně než  oce 2009. Dle
s á ní příslušnos i lze poč y cizinců seřadi ná‑
sledujícím pořadí: Uk ajinci, Slo áci, Vie namci
aRuso é.
Teo eTIcká akoncePTuální ýchodIska
Základní eo e ickou akoncep uální opo u nám
ský á model s a egií a ak ik od Michela de
Ce eau (1984), k e ý na následujících s án‑
kách ozebí áme. S a egie je o mální s uk u‑
ou jednání – edy o, co je ysíláno zcen ální
au o i y smě em kjedincům. Naopak ak ika je,
s učně řečeno, ím, co je indi iduem zaží áno
jako každodennos . Jsou o sku ku y nejoby‑
čejnější, každodenní „ ěci“, k e é jedinec dělá.
S á á se edy p o nás předmě em zájmu přede‑
ším ak ika jedince – jeho sociální každodenní
jednání.
K následujícím eo iím a koncep ům jsme
dospěli  p ůběhu p ak ické čás i ýzkumu.
Uží áme eo ii mig ačních sí í (ne wo k heo‑
y), k e ou náší do s udia mig ace G aeme J.
Hugo  80. le ech. Ta o eo ie klade dů az na
ýznam mezilidských z ahů mig an ů  ám‑
ci cílo ého p os o u azemí pů odu ( iz Hugo
1983). Mig ace se zde je í jako p oje zájemné
pomoci, zá azků a in o mací, k e é p opojují
mig an y hos i elské zemi sjejich přá eli, pří‑
buznými, k ajany či e nickými soukmeno ci
e ysílajících či dalších hos i elských zemích
(Ba šo á, Ba ša 2005: 275).
Zá o eň yuží áme přís upy ycházející
z neoklasické eo ie (neoclassical economic
app oach), jež jsou známy aké jako „push‑pull
eo ie“. Ta o eo ie hledá příčiny mig ace e ak‑
o ech, k e é mig an y nu í opus i s ou zemi
pů odu (push ac o s) ajiných ak o ech, k e é
je při ahují do u či ých cílo ých zemí (pull ac‑
o s). Teo ii „push and pull“ oz íjí ná aznos i
VIKTOR RUMPÍK, MAGDALENA BRZEZICKA: KAŽDODENNÍ TAKTIKY MIGRANTŮ 7
na E nes a G. Ra ens eina Daniel G. Bogue ( iz
Bogue 1963). Slo y Da ida Heniga se jedná o:
(…) o soubo ak o ů, k e é působí na
jedince nega i ně, zn. y, jež jej ypuzují,
y lačují – push ak o y. Těmi mohou bý ne-
dos a ek p aco ních příleži os í, špa ná ži-
o ní ú o eň apod. To samo osobě není ješ ě
dos a ečným dů odem mig o a . P o daného
jedince musí někde nejp e exis o a pozi i -
ní ak o y, k e é jej budou láka , při aho a
– pull ak o y (Henig 2007).
O y o koncep y se opí áme při zkoumání
dů odů amo i ací příjezdu mig an ů do České
epubliky.
de ce Teau: sT aTegIe aTakTIky
Výchozím bodem naší s udie je zaměření se na
ak iky mig an ů  ámci s a egií s á u. Teo ie
Michela de Ce eau předs a ují ýchodisko p o
náš ýzkum, p o o se domní áme, že je nu né
jeho koncep y s a egií a ak ik ze ubněji do‑
ys ě li .
De Ce eau dí, že každodenní jednání má
ak ický cha ak e a bý á spojo áno s lokální
s abili ou a obecnou si uací malých komuni
(de Ce eau 1984). Náš zájem spadá přede ším
do oblas i ak ik indi iduí, a šak nelze u ažo a
o ak ikách bez s a egií. Analýzou ak ik mi‑
g an ů se zpě ně dobí áme příčin, k e é knim
edly.
Foucaul píše o om, že po každém subjek u
sociokul u ním s ě ě je yžado ána disciplína
(Foucaul 2000). Ta o disciplína je dis ibuo á‑
na d ěma způsoby. P ním způsobem je edu‑
kace ad uhým, k e ý je e s ředu našeho zájmu,
je ep ese (de Ce eau 1984: 14). Edukace a e‑
p ese se s á ají manipula i ními mechanismy
k o ládání (chce e‑li k upla nění disciplíny)
d uhých. Ten, kdo las ní nás oje edukace a e‑
p ese, si ynucuje disciplínu, en, kdo si ynu‑
cuje disciplínu, ykoná á moc. Moc chápeme
jako z ah mezi d ěma silami. Je upla ňo ána
jedno li cem nebo skupinou nad u či ým spo‑
lečens ím. Legi imizace moci mode ní době
je  ukou společnos i jako celku. Ins i uce mají
s cho anou moc nad jedinci, k e á je upla ňo‑
ána pomocí zákonů. Vy ozujeme z oho edy,
že síla – a ím imoc – náleží jedinci, ins i uci
či skupině jedinců. Náš zájem ak směřujeme
na jedince ains i uce. Ins i uce upla ňují moc
na jedince či skupinu jedinců, k eří by se měli
s á disciplino anými. Zá o eň šak i jedinec
upla ňuje s oji moc. Tako é cho ání pak y á‑
ří podobu „an idisciplíny“ (de Ce eau 1984:
15). „An idisciplína“ je cho ání ajednání sub‑
jek u ysílané smě em k moci (síle), jedná se
o ezis enci subjek u ůči dominanci ins i ucí.
Ins i uce mající ako ou moc jsou přede ším
o gány lády. V naší s udii jsou o egulační
a ep esi ní složky Minis e s a ni a (dále jen
MVČR) či Minis e s a p áce asociálních ěcí
(dále jen MPSV). Je zde upla ňo ána síť echno‑
k a ických či by ok a ických mechanismů a la‑
ku yuží ajících „populá ní a io“. Rozumíme
„populá ním a iem“ ako é jednání s a egic‑
ké po ahy, k e é zniká na pop á ku úřadů, je
hodné na ychlé řešení p oblémů, k e é jsou
nahlíženy lido ými – populá ními modely.
E ek i i a ako ého „ a ia“ šak čas o selhá á.
Vnásledující podkapi ole se zaměřujeme blíže
na s a egie ajejich ú o ně nahlížení.
sT aTegIe: o mální sT ukTu a jednání
Vnaší s udii indi iduálních ak ik mig an ů e
z ahu k legisla i ním úp a ám označujeme
jako s a egii egulační nás oje s á u oblas i
s upu a poby u mig an ů na území České e‑
publiky, edy in eg ační aimig ační poli iku.
S a egie p osazo aná sk ze ins i uce je
upla ňo ána sk ze „populá ní či lido é a io“.
„Jednání ins i ucí ssebou nese jis é ‚populá ní
a io‘“ (de Ce eau 1984: 15). S a egie lády
o ázce mig ace nás edou ku ažo ání o om,
zda zákony a upla ňo ání moci sku ku disci‑
plínu y ářejí. Vpřípadě s udia indi iduálních
ak ik jsme schopni dokáza , že značná čás
ak ik mig an ů se pohybuje e s éře poloilegál‑
ní „an idisciplíny“ ap axe mig an ů se – zá‑
islos i na om o – zákonům naopak yhýbá
únikem do šedé zóny. Zde jedno li ec, mig an
není přímo za h anicí, ale na h anici ilegali y.
Me a o icky řečeno, zá islos i na jeho po ře‑
bách, poci ech acílech jede slalom mezi zákon‑
ným anezákonným jednáním.
De Ce eau ozlišuje d ě ú o ně nahlížení
na s a egii (de Ce eau 1984). S a egie zde
exis uje jako jakýsi souh n nás ojů ins i ucio‑
nálního cen a – au o i a. P oje uje se jednáním
smě em kindi iduím a ýká se spíše u bánního
p os o u. Na d uhou s anu při zkoumání soci‑
álních in e akcí, jednání či analýze přis upuje‑
me ke s udiu s a egií jako ksubjek u. Jde o o,
abychom se dos ali od eo ie kp axi, je nu no

8ANTROPOWEBZIN 1/2013
sledo a její ajek o ii do oblas i ak ik (s o . de
Ce eau 1984).
S a egie působí jako objek i ní kalkulace,
jako nás oj moci působící od au o i y kindi i‑
duu. Pří omnos s a egie nezá isí na p os ředí,
ale její podoba již ano. Je u čena ku oření dis‑
ciplíny, as á á se ak šudypří omnou (Foucaul
2000). Bý á upla ňo ána poli ickým lakem, ale
 každém p os ředí má uni e zální cha ak e .
Pokud neexis uje legi imní moc  ukou ins i u‑
cí, není možné, aby s a egie ůbec znikla.
TakTIcké jednání
P o u o p áci se ak ikami ozumí jednání mi‑
g an ů e z ahu ke s a egiím, edy k upla ‑
ňo ání zákona. V kon ex u s udie Michela de
Ce eau je ak ika nímána jako každý de ail
cho ání a jednání  každodenním ži o ě (de
Ce eau 1984: 17). Jsou o každodenní činnos i,
podobně jako například aření, uklízení, poby
hos inci či zapálení si ciga e y. A šak něk e é
ak iky, jak jsme popsali ýše, p obíhají  ámci
„an idisciplíny“. Ač se něk e é znich zdají bý
banálními, jejich y áření je pods a né p o ži‑
o jedince. Je o jako pohybo a se pa učině,
laby in u asnaži se dospě ke zdá nému cíli.
Tak iky jsou o li něny p os ředím, e k e ém
znikají (de Ce eau 1984: 19).
Podobně jako při upla ňo ání „populá ní‑
ho a ia“ izde je nu no uží a jiný d uh logiky
jednání. To o jednání se ymyká schema ické‑
mu „ a iu“, přes o ale pomáhá dosáhnou elmi
ná očných cílů. Ty se od íjejí od času ip os o u.
Indi iduální jednání mig an ů je od ozo áno od
si uace, času ap os ředí, e k e ém se p á ě en
daný jedinec nachází apohybuje.
meTodologIe
Ta o s udie s a í na empi ickém še ření pomo‑
cí an opologických me od a ychází zdesignu
ýzkumu. Předmě em designu bylo iden i iko‑
ání ýzkumných cílů, k e ých jsme dosaho ali
pomocí k ali a i ního še ření e měs ě Plzeň.
Zá o eň jsme limi o ali číslo in o man ů maxi‑
málně na pě jedinců, čehož se podařilo dosáh‑
nou . Časo ý ozsah ýzkumu byl za ámo án
do pě i měsíců: k ě na, če na, če ence, s pna
azáří 2012. Teo e ická čás se o mo ala na za‑
čá ku designo ání, me odologická čás  p ů‑
běhu s udia dokumen ů apozo o ání če nu
a če enci. Samo ná p ak ická čás pak p obí‑
hala s pnu a září jsme získali poslední da a,
k e á byla p ůběžně analyzo ána. Výbě použi‑
ých me od edy od áží design a o něž použi á
eo e ická ýchodiska ak ik. Využí áme s udi‑
um dokumen ů, pozo o ání, polos uk u o ané
ozho o y, analýzu da akódo ání sek encí me‑
odou „pencil and pape “. Analýza ak ik oří
jád o celé s udie.
sTudIum dokumenTů
P ním k okem bylo s udium dokumen ů. To
nám zá o eň pomohlo yb a oblas i, na k e é se
při sledo ání ak ik sous ředíme, lze říci, že nám
pomohlo ku oření ýzkumného pole. Jednalo
se opo řebu u čení p á ě ěch bodů zákona, k e‑
é mají dopad na indi iduální jednání mig an ů.
Z olili jsme následující pos up, při k e ém jsme
p os udo ali y nejzákladnější body zákona
o poby u cizinců (č. 326/1999 Sb.)8. Zá o eň
šak jsme si ědomi, že y o body se ýkají dů‑
leži ých oblas í ži o ě mig an ů. Jsou se záko‑
ny nezby ně p opojeny ap axe ios a ní ak i i y
jedno li ců znich ychází. Ty o oblas i sleduje‑
me zá o eň ip o o, že odpo ídají na pop á ku
cílo ých zemích. A gumen ujeme, že y o ob‑
las i od áží logiku „push and pull“ ak o ů (s o .
např. Lup ák 2008). O e í ají mimo jiné o ázku
mig ace jako ako é, edy oho, p oč lidé mig u‑
jí (s o . D bohla 2001, 2010).
V lednu oku 2011, s naby ím pla nos i
no ely zákona č. 326/1999 Sb., přichází řada
změn ýkajících se p aco išť yřizujících nále‑
ži os i spojené spoby em cizinců na území ČR
isamo ných podmínek poby u ČR. Základní
body současné podoby legisla i y jsme s udo a‑
li přímo p á ním předpisu cizineckého zákona.
Teo e ický koncep s a egií od áží p á ě upla ‑
ňo ání ěch o bodů p axi. Tak ická p axe ajed‑
nání mig an ů, k e é sledujeme, nabý ají s é
podoby zá islos i na laku moci ins i ucí, k e é
ony s a egie p odukují aaplikují na mig an y.
Následné oblas i, k e é nespadají do cizinecké‑
ho zákona, y s aly zpo ahy samo ného empi‑
ického še ření, k e é, jak se ukázalo, o e í alo
no é p oblema ické čás i zákonů, k e é o li ňu‑
jí ak iky mig an ů. Dále jsme edy nu ně museli
e lek o a os a ní legisla i y (např. Zákoník
p áce, Obchodní zákoník), nařízení a yhlášky
Minis e s a p áce a sociálních ěcí (dále jen
MPSV) či jiných ins i ucí. Sledo ali jsme li y
zákona na u či é oblas i ži o a cizinců ze ře‑
8 Tak, jak je chápe MVČR aOdbo azylo é amig ační
poli iky (dále jen OAMP).
VIKTOR RUMPÍK, MAGDALENA BRZEZICKA: KAŽDODENNÍ TAKTIKY MIGRANTŮ 9
ích zemí. Těmi o oblas mi jsou s up apoby
cizince na území České epubliky, zaměs nání
amožnos i edukace, bydlení, zd a o ní pojiš ě‑
ní ap os ředky na ži oby í. Ty o základní body
lze o ěři při pohledu do legisla i ních předpisů.
Odkazujeme edy přímo na úplné znění zákonů9.
ýbě zkoumané PoPulace
Zkoumanou populací jsou imig an i ze ře‑
ích zemí. Ta o populace je de ino ána ím, že
jsou o lidé na ozeni e ře ích zemích, k eří
přek očili h anici České epubliky za účelem po‑
by u ní (s o . Ve o ec 2009 in Tošne 2012).
Cizinec je chápán, dle zákona opoby u cizinců,
jako en, kdo není občanem České epubliky.
P o bližší de inici oho, co je ozuměno ře í
zemí, se opí áme oněkolik zd ojů. VNařízení
E opského pa lamen u a ady E opského
společens í ( ízo ý kodex) je „s á ním přísluš‑
níkem ře í země jakákoli osoba, k e á není ob‑
čanem Unie e smyslu čl. 17 ods . 1 Smlou y;“10.
Vkonsolido aném znění Smlou y o ungo ání
E opské unie je de ino án článku 20 ods . 1
občan EU jako občan členského s á u EU11.
Konečná analýza da pak p obíhá na ú o ni
malé skupiny jedinců (s o . Toušek 2012: 91).
Tedy na zo ku, jehož kons ukce p oběhla dle
následujícího pos upu.
konsT ukce zo ku
Použili jsme nep a děpodobnos ního účelo‑
ého ýbě u in o man ů. Ten o yp ýbě u byl
z olen na základě ěch o k i é ií: mig an musí
bý s a ší osmnác i le ( zhledem k dosažení
ěku dospělos i dle zákonů České epubliky),
jeho poby zde musí bý legální azá o eň delší
než jeden ok. Věk, délka poby u alegalizo aný
poby o ý s a us za učuje, že je mig an ys a‑
en působení zákonů. Kon ak o ání jedno li‑
ých in o man ů p oběhlo za pomoci e‑mailu
nebo ele onu. Kjedno li ým kon ak ům jsme
se dos ali díky podpoře nezisko é o ganizace
(O ganizace p o pomoc up chlíkům – dále jen
OPU), e k e é ykoná áme p axi ap áci. Do
9 Dos upné z h p://www.mps .cz/cs/45; h p://www.
m c .cz/clanek/mig acni‑a‑azylo a‑poli ika‑ceske‑ epub‑
liky‑470144.aspx, na š í eno dne 15. 10. 2012.
10 Dos upné z h p://www.mz .cz/ ile/552589/Vizo y_
kodex_CZ.pd , na š í eno dne 20. 10. 2012.
11 Dos upné z h p://eu ‑lex.eu opa.eu/LexU iSe /
LexU iSe .do?u i=OJ:C:2012:326:0047:0200:CS:PDF,
na š í eno dne 20. 10. 2012.
našeho zo ku ak spadli mig an i zřad uk ajin‑
ské, uské apákis ánské komuni y. Č yři in o ‑
man i byli p o účely é o s udie yb áni zdů o‑
du zaměření se na konk é ní jedno li é případy.
sbě daT: Pozo o ání aPolosT ukTu o ané
ozho o y
Zúčas něné pozo o ání bylo použi o s přimě‑
řenou mí ou pa icipace na ak i i ách našich
in o man ů. Přiměřenou mí ou pa icipace
ozumíme podílení se na něk e ých činnos ech
spojených s ak ikami imig an ů. Tak, jak je
popisuje James P. Sp adley: „E nog a hledá ba‑
lanc mezi olí ‚inside a‘ a‚ou side a‘ p ůběhu
pa icipace apozo o ání“ (Sp adley 1980: 60).
Vp axi o o znamená, že nezasahujeme do ak‑
i i pozo o aných, ale jsme snimi kon ak u
a komunikujeme s nimi při činnos ech, k e é
ykoná ají. Pozo o ání p oběhlo spřiměřenou
mí ou pa icipace, ak aby nedošlo k u ádění
in o man a do si uací, k e é by mu byly nepří‑
jemné.
Další me odou p o sbě da se s aly polo‑
s uk u o ané ozho o y. Dle designu ýzkumu
byla u ořena s uk u a (osno a) ozho o u,
k e á byla yuži a ksnadnější o ien aci během
ýzkumu. Ty o ozho o y byly zaznamenány na
dik a on azá o eň p oběhla během ozho o ů
pomocí zapiso ání a yhodnoco ání selekce
nejdůleži ějších ak . Následně bylo přis ou‑
peno kpřepisu ozho o ů adalšímu sledo ání
ak ik.
analýza daT
V zá islos i na po aze sbě u da jsme přešli
k analýze ex o ých přepisů a selek o aných
poznámek z p ůběhu ozho o ů. Ze skupin
ak , k e á jsme kódo ali, bylo usouzeno na ka‑
ego ie, anásledně jsme se znich snažili od odi
koncep y, k e é se ýkají jedno li ců. Kódo ání
p obíhalo pomocí „pencil and pape me hods“
(Be na d, Ryan 2009: 90). Naše da a jsme kó‑
do ali ema ickými kódy, edy ako ými, k e é
jsou poží ány k označení důleži os i jedno li‑
ých éma  ozho o ech (Be na d, Ryan 2009:
76). Jedno li é koncep y lze sledo a na ú o ni
každodenního jednání mig an ů, a o ako ého,
k e é má dle cha ak e u eo e ických ýchodi‑
sek ak ickou po ahu.
10 ANTROPOWEBZIN 1/2013
ýsledky ýzkumu
V analýze ex o ých přepisů jsme e lek o ali
následující ak iky: yuži í sociální sí ě či las ní
inicia i a jakož o nads a ba. Z ní dále ychá‑
zejí ak iky yuži í klien ského sy ému, yuži í
nezisko é ne ládní i ládní o ganizace, yuži í
změny poby u za účelem podnikání apodpo a
„š a c sys ému“. Přes kombinaci ěch o se lze
dob a až knejzákladnějším ak ikám oblas i
zaměs nání, bydlení, yřizo ání poby o ých zá‑
leži os í, pojiš ění či psychické opo y, och any,
edukace apodobně. Vyb ali jsme p o ilus aci
pě nejběžnějších ak ik ysky ujících se u na‑
šich in o man ů, k e é se na zájem p olínají.
Č yři znich ilus ují každodenní zkušenos na‑
šich in o man ů. Poslední ukazuje p opojení
ak ik k získání alého poby u. Re lek ujme
při om neus álé spojení se s a egiemi ins i ucí,
bez nichž by y o ak iky nemohly zniknou .
Spojení ak ik as a egií  ámci koncep u
Michela de Ce eau yžaduje hledání z ahů
mezi působením s a egie a ak iky. V é o s u‑
dii naznačujeme y o elace na základní ú o ni.
Neodmí áme zení, že je možné nají ijiné o ‑
my ěch o z ahů, nicméně zanalýzy da yplý‑
ají y o následující ak iky. Vpřípadě ci ací oz‑
ho o ů u ádíme pouze u či é agmen y, k e é
nej íce ys ihují u či ý momen  ak ickém
jednání.
yb ané TakTIky
Sociální síť
Z dosa adního ýzkumu yplý á yuží ání
sociálních sí í jako uni e zální ak ika našich
in o man ů, k e á je hie a chicky nadřazena
a zá o eň p o ázána se šemi oblas mi ak ik
mig an ů žijících České epublice. Vpřípadě
našich in o man ů lze nají i yuží ání sociální
sí ě jedinců – Čechů. Sociální sí ě yuží ané
mezi našimi mig an y e měs ě Plzeň lze ak
sledo a na d ou s upních. P ním s upněm
je yuží ání sociální sí ě mig an a  ámci s é
komuni y ( odiny, k ajané) či  ámci majo i y
(známý Čech ze zaměs nání, český klien , český
lumočník apod.).
Pan I. pochází zUk ajiny. Jeho příjezd  oce
2004 byl zapříčiněn přede ším ekonomicky.
V současné době má alý poby . Jako p ní
sem  oce 1993 přijela jeho ses a, k e á se zde
usadila a pos upně získala pozici úřednice na
OAMP. Pan I. přijel do České epubliky ap á ě
jeho ses a mu pomohla se zákonech zo ien o‑
a . Posky la mu emocionální podpo u e změ i
legisla i ních po innos í. Po čase se pan I. počal
poby o é p oblema ice sám o ien o a elmi
dobře.
Pan I.: „Ses a mi hodně pomohla, eď už
sám si po adím, o není p oblém. No šechno
se mění, každý ok, ak člo ěk musí se hodně
uči .“ (In e iew spanem I. z29. 8. 2012)
Zá o eň se ukazuje, že každodenní p axe
a yjedná ání súřady za pomoci blízkých, edy
za yuži í sociální sí ě, us a uje no é ano é ak‑
iky. Ty o se áží kpomoci ne ládních i ládních
o ganizací podpo ujících cizince ikpomoci „kli‑
en ů“. Dále pak kzaměs nání, bydlení, pojiš ění,
yřizo ání poby o ých záleži os í apodobně.
Například paní N., o něž zUk ajiny, přijela
 oce 2005 na k á kodobé ízum do 90 dnů.
Paní N.: „Když já přijela sem, už ady byl
můj pří el a on mi pomohl yba i ízum.“
(In e iew spaní N. ze7. 10. 2012)
Pří el edy paní N. pomohl přip a i na
s up do no ého ži o a. Opě se zde ukazuje
úspěšná ak ika yuži í sociální sí ě. S ejně ak
pan S. yužil sociální síť k yjednání ingo a‑
ného sňa ku za účelem získání alého poby u,
k e ý bude popsán níže. Paní N. později získala
dlouhodobý poby za účelem podnikání, k e ý
byl yjednán přes z . „klien a“.
Klien ský sys ém
Oklien ském sys ému bychom ádi p omlu ili
následující kapi ole. Jelikož se nám pořadí
ak ického yuží ání ukazuje jako nezas upi el‑
ný. Ve ýpo ědích mig an ů zpos ‑so ě ských
zemí,  našem případě o jsou d a Uk ajinci
ajedna Ruska, se čas o obje uje e mín klien ,
ma ián, zp os ředko a el. Podobně u pana
T. z Pákis ánu igu ují  jeho ži o ě čas o jis í
známí, k eří mu za úpla u pomohli dos a se
z ůzných p oblémů apodobně. Věnujeme edy
k á kou pozo nos klien skému sys ému ajeho
yuži í jedno li ými mig an y Plzni e z ahu
kzákonům.
Zanalýzy ýpo ědí našich in o man ů iden‑
i ikujeme několik oblas í, e k e ých p obíhá
ak ické jednání e spojení sklien ským sys é‑
mem. Jsou o přede ším poby o é záleži os i
azaměs ná ání. Pomoc klien ů není neziš ná, je
za ní čas o požado ána elká úpla a sahající ido
několika desí ek isíc ko un.
VIKTOR RUMPÍK, MAGDALENA BRZEZICKA: KAŽDODENNÍ TAKTIKY MIGRANTŮ 11
Naši in o man i na základě dopo učení ze
s ých sociálních sí í yužili klien y například
kzískání dlouhodobého poby u. Podle cizinec‑
kého zákona je k získání po olení k dlouho‑
dobému poby u nu no s á i na území České
epubliky 90 dnů na dlouhodobé ízum (§ 42,
326/1999 Sb.). Náleži os i k podání žádos i
opo olení kdlouhodobému poby u nebyly p o
paní N. jasné a s ozumi elné. Přes kolegyně
p áci získala kon ak na klien a, k e ý jí yřídil
p ak icky celé po olení kdlouhodobému poby‑
u za účelem podnikání, o ilus uje následující
ozho o .
Paní N.: „V sedm áno jsem čekala před
cizineckou apřišel klien , zapla ila jsem mu
adal mi podepsa papí y. (…) y jim am pak
zal a já měla asi za ři ýdny dlouhodobý
poby .“ (In e iew spaní N. ze 7. 10. 2012)
Pouze p o předs a u, jak ako é náleži os i
kpodání žádos i ypadají – dle zákona je nu no
kžádos i o en o yp po olení doda : „ces o ní
doklad (o iginál), doklad po zující účel poby‑
u ( j. předloži doklad ozápisu do příslušného
ejs říku, seznamu nebo e idence – např. ozá‑
pisu do ži nos enského ejs říku nebo ozápisu
do obchodního ejs říku), p os ředky kpoby u
na území, doklad ozajiš ění uby o ání po dobu
poby u na území, 2 o og a ie, pokud nebude
pořízen ob azo ý záznam cizince. Dále na požá‑
dání je cizinec po inen předloži doklad obdob‑
ný ýpisu ze idence Rejs říku es ů, ydaného
s á em, jehož je cizinec s á ním občanem, jakož
i s á y,  nichž pobý al  posledních 3 le ech
nepře ži ě po dobu delší než 6 měsíců, nebo
čes né p ohlášení případě, že en o s á ako‑
ý doklad ne ydá á (ne yžaduje se od cizince
mladšího 15 le ), lékařskou zp á u, že ne pí e
zá ažnou nemocí“ (§ 42 ods . 3, 326/1999 Sb.).
S a egie upla něná ze s any zákonodá ců,
MVČR a neposlední řadě úředníků podpo uje
klien ský sys ém ajeho „šedou“ s é u. Jelikož
sama in o man ka nebyla schopna žádos yří‑
di , zhledem knepo ozumění zákonu apo řeb‑
ným náleži os em žádos i, yužila klien ského
sys ému.
Pan I. yuží á klien ského sys ému pře‑
de ším e z ahu k zaměs nání. Ačkoli má
bakalářský i ul echnického smě u zUk ajiny
anos i iko ané zdělání, p acuje zde jako děl‑
ník. Má alý poby od oku 2009, k e ý mu dle
jeho slo : „dá á poci ě ší olnos i anezá islos i
na úřadech“ (In e iew spanem I. z29. 8. 2012).
V posledních d ou le ech pan. I. na š í il
několik á Úřad p áce Plzni, aby se zae ido al
jako nezaměs naný. Na úřadě mu bylo ozná‑
meno, že p aco ní mís a za ím nejsou amá se
dos a i za d a měsíce. To o sou isí přede ším
sno elou zákona č. 435/2004 Sb., ozaměs na-
nos i. No ela zákona ozaměs nanos i od ledna
2012mimo jiné zakazuje agen u ám p áce do‑
časně přidělo a akz aným uži a elům osoby
spo olením kp áci. Vp axi o znamená zákaz
zaměs ná ání cizinců agen u ami.
Ve ch íli, kdy pan I. nemá zaměs nání, je
čas o odkázán na ak iku yuží ání klien ů e
z ahu ke shánění p áce, z . ušek. Ty o ušky
jsou k á kodobými b igádami bez legálního za‑
měs naneckého pomě u, jak jsou sháněny, po‑
pisuje následující agmen ozho o u.
Pan I.: „Máš  ele onu dese až d anác čísel,
kam oláš, dokud o ma ián nez edne. Pak
čekáš řeba i ýden, ale p áci i ždycky sežene.
Peníze máš na uku.“ (In e iew spanem I.
z29. 8. 2012)
Tu o zkušenos po zuje paní N. ipaní E.
zRuska:
Paní N.: „Přes klien a jsem měla b igádu
Radčicích. Když jsem neměla peníze as álý
zaměs nání, za olala jsem a peníze jsem
měla en den po p áci na uku.“ (In e iew
spaní N. ze7. 10. 2012)
Paní E.: „Vždycky já jsem za olala a ždycky
jsem měla nějakou b igádu.“ (In e iew
spaní E. z14. 9. 2012)
V sou islos i s klien ským sys émem šak
nelze zapomenou na pods a ný ak , že za kaž‑
dou službu se pla í. In o man i shodně po zu‑
jí, že zniká s ým způsobem yzická ipsychická
zá islos na klien o i. V případě yzické zá is‑
los i se jedná opoci , k e ý mig an a nu í se ‑
a e s azku s klien ským sys émem, jelikož
má s ach o inanční p os ředky, k e é z oho o
s azku plynou. Podobně jako o dí pan I. na
následujících řádcích.
Pan I.: „Pokud s ma iánem přes aneš
spolup aco a , můžeš počí a se z á ou
poslední ýpla y.“ (In e iew spanem I. z29.
8. 2012)
Na psychické ú o ni zniká poci , k e ý je
spojený s us ací as achem mig an a, k e ý
není schopen sehna zaměs nání či yřídi si
poby o é záleži os i. Tako ý poci je případě