Ivanův denní chleba: každodenní taktiky migrantů ve vztahu k zákonům ve městě Plzeň

ANTROPOWEBZIN 1/2013 3 I anů denní chleba: KAŽDODENNÍ TAKTIKY MIGRANTŮ VE VZTAHU KZÁKONŮM VE MĚSTĚ PLZEŇ Vik o Rumpík – Magdalena Anna B zezicka Ka ed a an opologie, Filozo ická akul a, Západočeská uni e zi a Plzni umpik.[email p o ec ed] I an´se e yday expe ience: amig an ´se e y- day ac ics o coping wi h policy in pilsen Abs ac —The aim o his pape is o desc ibe he mos popula indi idual beha io al ac ics used daily by mig an s om non-EU coun ies in hei li ing en i onmen in Plzeň, he Czech Republic. Based on Michel de Ce eau’s heo y abou so- cial s a egies and ac ics and ou own p ac ical esea ch ca ied ou in he li ing en i onmen o mig an s in he a ea o Plzeň, we would like o desc ibe he i e mos popula ac ics used as a eac ion o he mig a ion policies and laws in he Czech Republic. These a e: social ne wo ks; coope a ion wi h non-go e nmen al and go - e nmen al o ganiza ions; changing one’s a ge o esidence and using a„Š a c sys ém“; acus- ome sys em; and a combina ions o all o he abo e men ioned me hods. We would also like o desc ibe how o icial limi a ions and s a egies in mig a ion law could impac mig an ac ics, and how hese could be connec ed o a“g ey ma ke ”, o o he illegal ac s. Du ing he cou se o ou e- sea ch we we e inspi ed by awide selec ion o he- o ies abou con empo a y mig a ion, mig an s in he Czech Republic and social connec ions in he mig an s’ en i onmen . Keywo ds—mig an s, mig a ions, o eigne s in Czech Republic, social ac ics, s a egies, minis y o in e io , mig an s in Plzeň, mig a ion law, “Š a c sys em”, social ne wo ks, clien sys em Ú od1 ČLÁNEK se ýká indi iduálních ak ik y‑ b aných mig an ů kon ex u měs a Plzně. S udie se zabý á současnými smě y jednání, a o každodenního jednání, mezi mig an y ze ře ích zemí e spojení se zákonem ains i uce‑ 1 P oblema ické e míny jsou ymezeny  kapi ole „Te minologický exku s“. mi. Inspi ujeme se koncep em s a egií a ak ik p ezen o aným Michelem de Ce eau. Ten o přís up spočí á sledo ání jedinečných ak ik  kon ex u dominujících s a egií. Tak ikou je zde jednání mig an ů, k e é má cha ak e jed‑ nání jedno li ce, na nějž sho a působí s a egie. Tak ika se pak ymyká s a egiím. Cílem našeho příspě ku je edy ukáza každodenní ak iky yb aných mig an ů e měs ě Plzeň sdů azem na o, že zá islos i na zákoně ajeho laku může bý p oduko áno ne‑ zřídka poloilegální ailegální cho ání mig an ů. Domní áme se, že en o ak od áží součas‑ nou podobu mig ační poli iky2 (disku o áno dále  ex u). Jak yplý á z ecen ních s udií, je mig ační poli ika pouze: „(…) náhodnou ýslednicí nej ůznějších čas o p o ikladných ak o ů“ (Čižinský, Kušni áko á 2011: 498). Nesous ředíme se šak edy olik na s a egie, k e é ze s é po ahy mají kon ex u é o s udie čas o podobu zákonů, no ma i ního, dominan ‑ ního ačas ok á u lačujícího sys ému. Naše po‑ zo nos spadá do s é y k ea i ních ak ik y á‑ řených na ú o ni jedince. Ten o příspě ek označujeme jako pilo ní s u‑ dii, k e á může pomoci oz inou s udium dané p oblema iky lokali ě Plzeň imimo ni. S ím sou isí ipodoba zá ě ů ap ezen ace ýsledků, k e é konečné podobě mají pilo ní cha ak e . P o o klademe dů az na sku ečnos , že ýsled‑ ky žádném případě nelze p oza ím apliko a na celou populaci mig an ů České epublice. 2 Mig ační poli ika je obecně de ino ána jako poli ický způsob zacházení simig ací ain eg ací cizinců na území cílo ých des inací. Vkon ex u České epubliky lze mig ač‑ ní poli iku děli na poli iku imig ační apoli iku in eg ační. Imig ační poli ikou ozumíme p á ní úp a u s upu mi‑ g an a na území cílo ého s á u. In eg ační poli ikou pak úp a y poby u mig an ů na území cílo ého s á u (s o . Ba ša, Ba šo á 2005, D bohla 2010, Uhe ek 2008). Publiko áno pod C ea i e Commons 3.0 Unpo ed License h p://c ea i ecommons.o g/licenses/by/3.0/ 4ANTROPOWEBZIN 1/2013 Ten o k ok by yžado al mnohem p ecisnější a ozsáhlejší ýzkum na ě ším zo ku. Ta o pi‑ lo áž slouží čás ečně jako podklad p o diplomo‑ ou p áci jednoho zau o ů – Vik o a Rumpíka. K á ce se zas a íme ješ ě us uk u y před‑ kládaného ex u. Vedle ú odní čás i a zá ě u zde nalezne e i e minologický exku s, kde jsou ymezeny e míny. Po om o exku su následují mo i ace ksepsání článku a ema ické za ámo‑ ání p oblému do lokali y. Po é již přis upujeme k eo e ické ame odologické čás i. V eo e ické čás i se obší něji ěnujeme ys ě lení eo e ic‑ kého ýchodiska s a egií a ak ik, jehož au o‑ em je již zmiňo aný au o Michel de Ce eau. Ro něž se zde k á ce sous ředíme na koncep „push and pull“ ak o ů ana eo ii mig ačních sí í, nicméně jsme si ědomi, že komplexní po‑ pis mig ačních endů pomocí ěch o eo ií není jejich současné kompliko ané podobě možný (s o . Uhe ek, D bohla 2007). Vme odologic‑ ké čás i objasňujeme pos upy p ůběhu empi‑ ického še ření. Jedno li ými k oky jsou desig‑ no ání ýzkumu, s udium dokumen ů, ýbě populace a kons ukce zo ku, sbě da a nej‑ důleži ějším je po é jejich analýza. Iden i ikace ak ik je již součás í samo ných ýsledků ýzku‑ mu. Vzá ě u se mimo jiné ěnujeme zpě nému ohledu za usku ečněným ýzkumem ana hu‑ jeme model iden i iko aných ak ik společně se sh nující abulkou nejběžnějších ak ik ajejich kombinace  ámci našeho ýzkumného zo ku. Te mInologIcký exku s V é o pilo ní s udii je uží áno několik e mínů, k e é je řeba na om o mís ě u és na p a ou mí u a os ě li způsob jejich použí ání a chá‑ pání  kon ex u článku. P imá ně se chceme zaměři na použí ání e mínů cizinec amig an . V případě e mínu cizinec ycházíme z emic‑ ké pe spek i y, k e ou kombinujeme sde inicí zákona o poby u cizinců. Samo ní in o man i osobě mlu í jako ocizincích, uží ají např. „… jako každý cizinec jsem přijel…“; nebo „…oci‑ zincích se u mlu í…“. V ako ých případech ob acíme edy pozo nos p á ě na emické ní‑ mání in o man o a sebe sama, edy „jsme cizin‑ ci České epublice.“ Vkon ex u cizineckého zákona doplňujeme, že „cizincem se ozumí y‑ zická osoba, k e á není s á ním občanem České epubliky, če ně občana E opské unie“ (zá‑ kon č. 326/1999 Sb., §1 ods . 2). Podobně je omu u e mínu mig an , o něž ycházíme z emické pe spek i y, kdy je e mí‑ nu mig an (či imig an ) uží áno i našimi in‑ o man y. Mig an em se obecně ozumí člo ěk ( o něž uží áno i ži očišné říši), k e ý se pohy‑ buje zjednoho mís a na d uhé. V ámci é o p á‑ ce jsou o lidé, k eří přek očili s á ní h anice aje‑ jich poby za ou o h anicí má alejší cha ak e ( íce iz kapi ola „Výbě zkoumané populace“). V om o článku uží áme e mínů cizinec/ mig an celku shodně zap é na základě emic‑ kých ka ego ií a d uhé řadě na základě cha ak‑ e u našeho ýzkumného zo ku. Zjednodušeně lze říci, že každý zin o man ů je mig an ‑cizinec. V eo e ické čás i se lze se ka aké s e ‑ mínem „populá ní a io“. Tím o „populá ním a iem“ ozumíme lido é modely myšlení, na jejichž ú o ni jsou u ářeny ůzné kons ukce eali y, a ím ido jis é mí y s uk u o ána é o i‑ ka společnos i, ins i ucí či jedinců. Vnašem pří‑ padě je o s a egický přís up ins i ucí kcizinec‑ ké ema ice, k e á je nímána zjednodušujícími lido ými modely a olí po ě šinou é o iku ypu: „zpřísníme, á íme zpě , uše říme a zlepšíme“ (s o . Haišman 2012; Rumpík 2012). Do ýkáme se zde o něž pojmu „klien ský sys ém“, k e ý ozebí áme  p ak ické čás i s udie. P o ú od do é o p oblema iky nám po‑ s ačí zení, že klien ský sys ém je ins i ucí y‑ uží anou přede ším mig an y ze zemí bý alého So ě ského s azu. Jedná se o yuži í služeb z . klien a, člena ozsáhlejší sí ě o ganizo aného zločinu3, k e ý posky uje no ě příchozím is á‑ ajícím mig an ům služby za peněžní úpla u. Ty o služby se ýkají zaměs nání, poby o ých záleži os í, och any, zajiš ění bydlení adalších, k e é budou disku o ány dále  ex u, s ejně jako (ne)dob o olnos se á ání mig an ů  om o sys ému (s o . Neko jak 2006). Pojem klien ský sys ém4 ychází z adice o ganizace p áce p o mig an y zpos ‑so ě ského p os o u. Te mín klien ychází zlogiky o ganizo aného zločinu,  němž klien s ojí mezi cholem o ‑ ganizo aného zločinu, zaměs na a eli, úřady a mig an y. „Pojem „klien “ je ěžko pos iži‑ elný, jedná se osubjek u či ého modu ekono‑ mického jednání, k e é se yznačuje ysokou dynamikou. V kon ex u p aco ní mig ace ze zemí bý alého SSSR do ČR není klien zákaz‑ ník. Pod označením „klien “ se sk ý á člo ěk 3 Ne ýlučně. 4 Lze se se ka sispojmem klien u a např. Če ník, 2005. VIKTOR RUMPÍK, MAGDALENA BRZEZICKA: KAŽDODENNÍ TAKTIKY MIGRANTŮ 5 zajišťující odby zp a idla nek ali iko ané p á‑ ce České epublice, k e ý ím zá o eň uspoko‑ juje pop á ku na zdejším hu p áce“ (Če ník 2005). Vakademickém kon ex u je s e mínem zacházeno ě šinou pouze e spojení spos ‑so‑ ě skými mig an y, nicméně p axi se ukazuje spojení klien ského (či zp os ředko a elské‑ ho) sys ému isjinými komuni ami (Vie namci, Uzbeci, Pákis ánci adalší). Domní áme se edy, že je ele an ní ho oři oklien ských sys émech i  ěch o kono acích. Poslední poznámkou k omu o éma u je oblas po adens í aúkonů (p á ního) ze s any klien ů s ým „s ěřencům“. Jedná se one anspa en ní p oces zejména ze d ou dů odů. P ním je ak , že po adci nejsou p á níci (jsou pouze lidé, k eří se „ yznají“), d uhým dů odem je čas é p o ádění úkonů bez ědomí mig an a a e s ých důsledcích mohou és kjehopoškození (pře ážně dlouhodoběj‑ ším ho izon u). Jedná se zejména one o mální, neo iciální p ocesy.5 Te mín „š a c sys ém“ ychází zpe spek i‑ y s a egického pojmoslo í. Je o sys ém, k e ý je yuží án při zaměs ná ání (nejen) cizinců aje celkem běžnou p axí, zá o eň pak iobjek‑ em analýzy. „š a c sys ém“ je způsob ekono‑ mické činnos i, při k e é osoby ykoná ající p o zaměs na a ele běžné činnos i nejsou jeho za‑ měs nanci a o málně ys upují jako samos a ní podnika elé. Ve sku ečnos i ale mají s ejnou po‑ zici jako e z ahu zaměs na a el‑zaměs nanec. Zá o eň, a  om o je nebezpečí disku o aného, je „zas í án p aco ní pomě , ýznamná čás p aco ních mig an ů a mig an ek ypadá á zoch any p aco ního p á a“ (Čaněk 2012). Od oku 2012 pla í zákaz „š a c sys ému“, obchá‑ zení zákazu se šak s á á no ou ak ikou jed‑ nání zaměs na a elů, ale i mig an ů ( iz kapi‑ ola „Dlouhodobý poby za účelem podnikání a‚š a c sys ém‘“). V článku aké pojedná áme o z . „šedé zóně“. Ta o zóna je běžně chápána jako pozice jedno li ce či skupin na h anici mezi legali ou ailegali ou, mezi zákonným anezákonným, a o  ůzných kon ex ech. Použí áme oho o e mí‑ nu zejména z dů odu po řeby os ě lení ak u, že o, co je ilegální aco už je legální, spadá do s uk u y no ma i ních sys émů. Nicméně še‑ dou zónu chápeme jako únik před s a egickým chápáním (  in encích „populá ního a ia“ či 5 S o . Če máko á 2008 sys émem nucených h anic) oho, co je legální aco už není. TemaTIcký ámec V é o s udii zas á áme názo , že pouhým popi‑ sem ak komplexního éma u, jakými mig ace a in eg ace bezespo u jsou, nelze přis oupi ksubjek i i ě, s níž jsou ůzné enomény mig‑ ace, jako je například jednání mig an ů cílo é zemi, spojeny. Do olujeme si zmíni , že ím o pilo ním ex em přinášíme mik o‑pohled na danou p oblema iku, a o jak eo e ickým, ak empi ickým přís upem. Pomocí me od sociální akul u ní an opologie odhalujeme každoden‑ ní ak iky jedno li ců na území měs a Plzně. Michel de Ce eau (1984) dí, že s a is ika, ob‑ jek i ní kalkulace apouhý popis neukazuje ea‑ li u. S a is iky, pouhé popisy skupin apřehledy mig ačních ln nám nic moc neříkají osku eč‑ ném dopadu zákonných s a egií na jedno li ce či ojeho jednání. Ob acíme p o o pozo nos na empi ický ýzkum jedince a jeho každodenní ži o . Výzkum je konk é ně zaměřen na ak iky jedinců, k e é jsou lokalizo ány do jednoho p o‑ s o u, jednoho časo ého období a sociálního p os ředí měs a Plzně. Regulace mig ace je jedním z by ok a ic‑ kých nás ojů s á u, jak och áni nější h ani‑ ce s ého území. Předpokládáme, že exis ují no my, předpisy a zákony, k e é nejen, že e‑ gulují s up cizinců do země a egulují ijejich poby , nicméně ak éž o li ňují do jis é mí y ži o cizince na území. Do olujeme si doplni , že poby není o jediné, co je zde egulo áno. Společně sDušanem D bohla em souhlasíme, že: „Mig an ak ě šinou není pánem si uace, jeho ni řní pohnu ky i nější cho ání jsou do značné mí y o mo ány nějšími mak osilami“ (D bohla 2001: 18). Jak se limi ace způsobená zákony p oje uje  ak ické p axi mig an ů  Plzni? Jak se cho‑ ají jedno li ci e z ahu klegisla i ě imig ač‑ ních ain eg ačních poli ik? Na y o o ázky se pokoušíme  é o p áci čás ečně odpo ědě . Ve ýsledcích ýzkumu se do kneme ůzných eo ií akoncep ů, k e é jsou čas o nedílnou součás í os a ních mig ačních s udií, jako je například eo ie mig ačních sí í, koncep „push and pull“ adalší.6 6 Disku o áno dále  ex u. Viz kapi ola „Teo e ická akoncep uální ýchodiska“. 6ANTROPOWEBZIN 1/2013 Sous ředíme se konk é ně na měs o Plzeň, a o k ůli značnému poč u mig an ů z ře ích zemí7. Jako p aco níci plzeňské nezisko é o ‑ ganizace jsme  každodenním kon ak u s p o‑ s ředím mig an ů. Výchozí pozice, sk ze k e é nahlížíme na daný p oblém, jsou do jis é mí y o li něny naší p o esní zkušenos í. Současně se zaměřujeme na přehledo ou s udii od M. Jelínko é aM. Háno é (2010), k e á se zabý á p oblémy současného poby u cizinců na úze‑ mí měs a Plzně. V é o s udii jsou naznačeny p oblema ické oblas i, k e é se obje ují o něž  ámci našeho ýzkumu. Vlegisla i ní o ině se pak sous ředíme na znění zákona č.326/1999 Sb., opoby u cizinců na území České epubliky, ana další legisla i y, k e é up a ují poby , po‑ innos i ap á a mig an ů. V našem případě se zámě ně yhýbáme ( dikci klíčo é s udie The P ac ice o E e yday Li e od Michela de Ce eau (1984)) chápání mi‑ no i y jakož o ma ginální skupiny. To, čím je y‑ mezena naše zkoumaná populace, edy jedno ‑ li í mig an i, není jejich ma ginali a, ale jejich zkušenos spřek očením h anic. Ty o h anice přek očili jak yzicky, ak emocionálně. S e en Ve o ec k omu píše: „Lidé zakládají s é iden i y na z ahu ku či‑ ému oh aničenému e i o iu s las ními p a i‑ dly, k e á jsou nímána jako odlišná od p a idel na jiném e i o iu. Mig an i přecházející přes h anice mezi ůznými řády u ářejí s oji iden‑ i u sk ze yp á ění, eřejné i uály ains i uce, o mální by ok acii ane o mální z ahy, na zá‑ kladě psaných inepsaných p a idel asoubo u předpokladů očeká ání občanském i eřejném ži o ě“ (Ve o ec 2009: 87 in Tošne 2012: 305). Nahlížíme edy na iden i u jedinců ne jako na ma ginální jedince zřad mino i , ale jako na jedince, jejichž iden i a je od ozena od speci ic‑ ké zkušenos i smig ací aspřek očením s á ní h anice České epubliky. cIzIncI PlznI Ty o údaje použí áme pouze p o ilus aci si ua‑ ce Plzeňské lokali y oblas i mig ace, dále s ě‑ mi o da y nep acujeme. Slouží ýh adně p o do‑ oření kon ex u lokali y. V é o kapi ole udá á‑ me něk e é s a is ické údaje se zře elem na cel‑ ko é poč y cizinců žijících Plzni. Poče cizinců 7 Obecně lze chápa pojem „ ře í země“ jako zemi, k e á není součás í EU, pod obněji dále  ex u se Plzni během posledních le z yšo al apo é zase snižo al. Podle s a is ik Cizinecké Policie ČR p o měs o Plzeň bylo  oce 1996 egis o á‑ no 3632, 2004 pak 5026, 2006 dokonce 6031 a  oce 2008 až 13 244 cizinců (Ředi els í služ‑ by... 2011: 37–38). Ci elné snížení poč u cizinců  oce 2010 je spojené sekonomickou k izí ( iz např. T li ajo á 2012), mig ací do jiných měs as á ů, omezením poli iky íz apoby ů, zmen‑ šením poč u azylan ů aomezením p odlužo ání dlouhodobých íz cizincům mimo EU. Ve měs ě Plzeň bylo ou dobou egis o áno 12108 cizin‑ ců, o1693 imig an ů méně než  oce 2009. Dle s á ní příslušnos i lze poč y cizinců seřadi ná‑ sledujícím pořadí: Uk ajinci, Slo áci, Vie namci aRuso é. Teo eTIcká akoncePTuální ýchodIska Základní eo e ickou akoncep uální opo u nám ský á model s a egií a ak ik od Michela de Ce eau (1984), k e ý na následujících s án‑ kách ozebí áme. S a egie je o mální s uk u‑ ou jednání – edy o, co je ysíláno zcen ální au o i y smě em kjedincům. Naopak ak ika je, s učně řečeno, ím, co je indi iduem zaží áno jako každodennos . Jsou o sku ku y nejoby‑ čejnější, každodenní „ ěci“, k e é jedinec dělá. S á á se edy p o nás předmě em zájmu přede‑ ším ak ika jedince – jeho sociální každodenní jednání. K následujícím eo iím a koncep ům jsme dospěli  p ůběhu p ak ické čás i ýzkumu. Uží áme eo ii mig ačních sí í (ne wo k heo‑ y), k e ou náší do s udia mig ace G aeme J. Hugo  80. le ech. Ta o eo ie klade dů az na ýznam mezilidských z ahů mig an ů  ám‑ ci cílo ého p os o u azemí pů odu ( iz Hugo 1983). Mig ace se zde je í jako p oje zájemné pomoci, zá azků a in o mací, k e é p opojují mig an y hos i elské zemi sjejich přá eli, pří‑ buznými, k ajany či e nickými soukmeno ci e ysílajících či dalších hos i elských zemích (Ba šo á, Ba ša 2005: 275). Zá o eň yuží áme přís upy ycházející z neoklasické eo ie (neoclassical economic app oach), jež jsou známy aké jako „push‑pull eo ie“. Ta o eo ie hledá příčiny mig ace e ak‑ o ech, k e é mig an y nu í opus i s ou zemi pů odu (push ac o s) ajiných ak o ech, k e é je při ahují do u či ých cílo ých zemí (pull ac‑ o s). Teo ii „push and pull“ oz íjí ná aznos i VIKTOR RUMPÍK, MAGDALENA BRZEZICKA: KAŽDODENNÍ TAKTIKY MIGRANTŮ 7 na E nes a G. Ra ens eina Daniel G. Bogue ( iz Bogue 1963). Slo y Da ida Heniga se jedná o: (…) o soubo ak o ů, k e é působí na jedince nega i ně, zn. y, jež jej ypuzují, y lačují – push ak o y. Těmi mohou bý ne- dos a ek p aco ních příleži os í, špa ná ži- o ní ú o eň apod. To samo osobě není ješ ě dos a ečným dů odem mig o a . P o daného jedince musí někde nejp e exis o a pozi i - ní ak o y, k e é jej budou láka , při aho a – pull ak o y (Henig 2007). O y o koncep y se opí áme při zkoumání dů odů amo i ací příjezdu mig an ů do České epubliky. de ce Teau: sT aTegIe aTakTIky Výchozím bodem naší s udie je zaměření se na ak iky mig an ů  ámci s a egií s á u. Teo ie Michela de Ce eau předs a ují ýchodisko p o náš ýzkum, p o o se domní áme, že je nu né jeho koncep y s a egií a ak ik ze ubněji do‑ ys ě li . De Ce eau dí, že každodenní jednání má ak ický cha ak e a bý á spojo áno s lokální s abili ou a obecnou si uací malých komuni (de Ce eau 1984). Náš zájem spadá přede ším do oblas i ak ik indi iduí, a šak nelze u ažo a o ak ikách bez s a egií. Analýzou ak ik mi‑ g an ů se zpě ně dobí áme příčin, k e é knim edly. Foucaul píše o om, že po každém subjek u sociokul u ním s ě ě je yžado ána disciplína (Foucaul 2000). Ta o disciplína je dis ibuo á‑ na d ěma způsoby. P ním způsobem je edu‑ kace ad uhým, k e ý je e s ředu našeho zájmu, je ep ese (de Ce eau 1984: 14). Edukace a e‑ p ese se s á ají manipula i ními mechanismy k o ládání (chce e‑li k upla nění disciplíny) d uhých. Ten, kdo las ní nás oje edukace a e‑ p ese, si ynucuje disciplínu, en, kdo si ynu‑ cuje disciplínu, ykoná á moc. Moc chápeme jako z ah mezi d ěma silami. Je upla ňo ána jedno li cem nebo skupinou nad u či ým spo‑ lečens ím. Legi imizace moci mode ní době je  ukou společnos i jako celku. Ins i uce mají s cho anou moc nad jedinci, k e á je upla ňo‑ ána pomocí zákonů. Vy ozujeme z oho edy, že síla – a ím imoc – náleží jedinci, ins i uci či skupině jedinců. Náš zájem ak směřujeme na jedince ains i uce. Ins i uce upla ňují moc na jedince či skupinu jedinců, k eří by se měli s á disciplino anými. Zá o eň šak i jedinec upla ňuje s oji moc. Tako é cho ání pak y á‑ ří podobu „an idisciplíny“ (de Ce eau 1984: 15). „An idisciplína“ je cho ání ajednání sub‑ jek u ysílané smě em k moci (síle), jedná se o ezis enci subjek u ůči dominanci ins i ucí. Ins i uce mající ako ou moc jsou přede ším o gány lády. V naší s udii jsou o egulační a ep esi ní složky Minis e s a ni a (dále jen MVČR) či Minis e s a p áce asociálních ěcí (dále jen MPSV). Je zde upla ňo ána síť echno‑ k a ických či by ok a ických mechanismů a la‑ ku yuží ajících „populá ní a io“. Rozumíme „populá ním a iem“ ako é jednání s a egic‑ ké po ahy, k e é zniká na pop á ku úřadů, je hodné na ychlé řešení p oblémů, k e é jsou nahlíženy lido ými – populá ními modely. E ek i i a ako ého „ a ia“ šak čas o selhá á. Vnásledující podkapi ole se zaměřujeme blíže na s a egie ajejich ú o ně nahlížení. sT aTegIe: o mální sT ukTu a jednání Vnaší s udii indi iduálních ak ik mig an ů e z ahu k legisla i ním úp a ám označujeme jako s a egii egulační nás oje s á u oblas i s upu a poby u mig an ů na území České e‑ publiky, edy in eg ační aimig ační poli iku. S a egie p osazo aná sk ze ins i uce je upla ňo ána sk ze „populá ní či lido é a io“. „Jednání ins i ucí ssebou nese jis é ‚populá ní a io‘“ (de Ce eau 1984: 15). S a egie lády o ázce mig ace nás edou ku ažo ání o om, zda zákony a upla ňo ání moci sku ku disci‑ plínu y ářejí. Vpřípadě s udia indi iduálních ak ik jsme schopni dokáza , že značná čás ak ik mig an ů se pohybuje e s éře poloilegál‑ ní „an idisciplíny“ ap axe mig an ů se – zá‑ islos i na om o – zákonům naopak yhýbá únikem do šedé zóny. Zde jedno li ec, mig an není přímo za h anicí, ale na h anici ilegali y. Me a o icky řečeno, zá islos i na jeho po ře‑ bách, poci ech acílech jede slalom mezi zákon‑ ným anezákonným jednáním. De Ce eau ozlišuje d ě ú o ně nahlížení na s a egii (de Ce eau 1984). S a egie zde exis uje jako jakýsi souh n nás ojů ins i ucio‑ nálního cen a – au o i a. P oje uje se jednáním smě em kindi iduím a ýká se spíše u bánního p os o u. Na d uhou s anu při zkoumání soci‑ álních in e akcí, jednání či analýze přis upuje‑ me ke s udiu s a egií jako ksubjek u. Jde o o, abychom se dos ali od eo ie kp axi, je nu no 8ANTROPOWEBZIN 1/2013 sledo a její ajek o ii do oblas i ak ik (s o . de Ce eau 1984). S a egie působí jako objek i ní kalkulace, jako nás oj moci působící od au o i y kindi i‑ duu. Pří omnos s a egie nezá isí na p os ředí, ale její podoba již ano. Je u čena ku oření dis‑ ciplíny, as á á se ak šudypří omnou (Foucaul 2000). Bý á upla ňo ána poli ickým lakem, ale  každém p os ředí má uni e zální cha ak e . Pokud neexis uje legi imní moc  ukou ins i u‑ cí, není možné, aby s a egie ůbec znikla. TakTIcké jednání P o u o p áci se ak ikami ozumí jednání mi‑ g an ů e z ahu ke s a egiím, edy k upla ‑ ňo ání zákona. V kon ex u s udie Michela de Ce eau je ak ika nímána jako každý de ail cho ání a jednání  každodenním ži o ě (de Ce eau 1984: 17). Jsou o každodenní činnos i, podobně jako například aření, uklízení, poby hos inci či zapálení si ciga e y. A šak něk e é ak iky, jak jsme popsali ýše, p obíhají  ámci „an idisciplíny“. Ač se něk e é znich zdají bý banálními, jejich y áření je pods a né p o ži‑ o jedince. Je o jako pohybo a se pa učině, laby in u asnaži se dospě ke zdá nému cíli. Tak iky jsou o li něny p os ředím, e k e ém znikají (de Ce eau 1984: 19). Podobně jako při upla ňo ání „populá ní‑ ho a ia“ izde je nu no uží a jiný d uh logiky jednání. To o jednání se ymyká schema ické‑ mu „ a iu“, přes o ale pomáhá dosáhnou elmi ná očných cílů. Ty se od íjejí od času ip os o u. Indi iduální jednání mig an ů je od ozo áno od si uace, času ap os ředí, e k e ém se p á ě en daný jedinec nachází apohybuje. meTodologIe Ta o s udie s a í na empi ickém še ření pomo‑ cí an opologických me od a ychází zdesignu ýzkumu. Předmě em designu bylo iden i iko‑ ání ýzkumných cílů, k e ých jsme dosaho ali pomocí k ali a i ního še ření e měs ě Plzeň. Zá o eň jsme limi o ali číslo in o man ů maxi‑ málně na pě jedinců, čehož se podařilo dosáh‑ nou . Časo ý ozsah ýzkumu byl za ámo án do pě i měsíců: k ě na, če na, če ence, s pna azáří 2012. Teo e ická čás se o mo ala na za‑ čá ku designo ání, me odologická čás  p ů‑ běhu s udia dokumen ů apozo o ání če nu a če enci. Samo ná p ak ická čás pak p obí‑ hala s pnu a září jsme získali poslední da a, k e á byla p ůběžně analyzo ána. Výbě použi‑ ých me od edy od áží design a o něž použi á eo e ická ýchodiska ak ik. Využí áme s udi‑ um dokumen ů, pozo o ání, polos uk u o ané ozho o y, analýzu da akódo ání sek encí me‑ odou „pencil and pape “. Analýza ak ik oří jád o celé s udie. sTudIum dokumenTů P ním k okem bylo s udium dokumen ů. To nám zá o eň pomohlo yb a oblas i, na k e é se při sledo ání ak ik sous ředíme, lze říci, že nám pomohlo ku oření ýzkumného pole. Jednalo se opo řebu u čení p á ě ěch bodů zákona, k e‑ é mají dopad na indi iduální jednání mig an ů. Z olili jsme následující pos up, při k e ém jsme p os udo ali y nejzákladnější body zákona o poby u cizinců (č. 326/1999 Sb.)8. Zá o eň šak jsme si ědomi, že y o body se ýkají dů‑ leži ých oblas í ži o ě mig an ů. Jsou se záko‑ ny nezby ně p opojeny ap axe ios a ní ak i i y jedno li ců znich ychází. Ty o oblas i sleduje‑ me zá o eň ip o o, že odpo ídají na pop á ku cílo ých zemích. A gumen ujeme, že y o ob‑ las i od áží logiku „push and pull“ ak o ů (s o . např. Lup ák 2008). O e í ají mimo jiné o ázku mig ace jako ako é, edy oho, p oč lidé mig u‑ jí (s o . D bohla 2001, 2010). V lednu oku 2011, s naby ím pla nos i no ely zákona č. 326/1999 Sb., přichází řada změn ýkajících se p aco išť yřizujících nále‑ ži os i spojené spoby em cizinců na území ČR isamo ných podmínek poby u ČR. Základní body současné podoby legisla i y jsme s udo a‑ li přímo p á ním předpisu cizineckého zákona. Teo e ický koncep s a egií od áží p á ě upla ‑ ňo ání ěch o bodů p axi. Tak ická p axe ajed‑ nání mig an ů, k e é sledujeme, nabý ají s é podoby zá islos i na laku moci ins i ucí, k e é ony s a egie p odukují aaplikují na mig an y. Následné oblas i, k e é nespadají do cizinecké‑ ho zákona, y s aly zpo ahy samo ného empi‑ ického še ření, k e é, jak se ukázalo, o e í alo no é p oblema ické čás i zákonů, k e é o li ňu‑ jí ak iky mig an ů. Dále jsme edy nu ně museli e lek o a os a ní legisla i y (např. Zákoník p áce, Obchodní zákoník), nařízení a yhlášky Minis e s a p áce a sociálních ěcí (dále jen MPSV) či jiných ins i ucí. Sledo ali jsme li y zákona na u či é oblas i ži o a cizinců ze ře‑ 8 Tak, jak je chápe MVČR aOdbo azylo é amig ační poli iky (dále jen OAMP). VIKTOR RUMPÍK, MAGDALENA BRZEZICKA: KAŽDODENNÍ TAKTIKY MIGRANTŮ 9 ích zemí. Těmi o oblas mi jsou s up apoby cizince na území České epubliky, zaměs nání amožnos i edukace, bydlení, zd a o ní pojiš ě‑ ní ap os ředky na ži oby í. Ty o základní body lze o ěři při pohledu do legisla i ních předpisů. Odkazujeme edy přímo na úplné znění zákonů9. ýbě zkoumané PoPulace Zkoumanou populací jsou imig an i ze ře‑ ích zemí. Ta o populace je de ino ána ím, že jsou o lidé na ozeni e ře ích zemích, k eří přek očili h anici České epubliky za účelem po‑ by u ní (s o . Ve o ec 2009 in Tošne 2012). Cizinec je chápán, dle zákona opoby u cizinců, jako en, kdo není občanem České epubliky. P o bližší de inici oho, co je ozuměno ře í zemí, se opí áme oněkolik zd ojů. VNařízení E opského pa lamen u a ady E opského společens í ( ízo ý kodex) je „s á ním přísluš‑ níkem ře í země jakákoli osoba, k e á není ob‑ čanem Unie e smyslu čl. 17 ods . 1 Smlou y;“10. Vkonsolido aném znění Smlou y o ungo ání E opské unie je de ino án článku 20 ods . 1 občan EU jako občan členského s á u EU11. Konečná analýza da pak p obíhá na ú o ni malé skupiny jedinců (s o . Toušek 2012: 91). Tedy na zo ku, jehož kons ukce p oběhla dle následujícího pos upu. konsT ukce zo ku Použili jsme nep a děpodobnos ního účelo‑ ého ýbě u in o man ů. Ten o yp ýbě u byl z olen na základě ěch o k i é ií: mig an musí bý s a ší osmnác i le ( zhledem k dosažení ěku dospělos i dle zákonů České epubliky), jeho poby zde musí bý legální azá o eň delší než jeden ok. Věk, délka poby u alegalizo aný poby o ý s a us za učuje, že je mig an ys a‑ en působení zákonů. Kon ak o ání jedno li‑ ých in o man ů p oběhlo za pomoci e‑mailu nebo ele onu. Kjedno li ým kon ak ům jsme se dos ali díky podpoře nezisko é o ganizace (O ganizace p o pomoc up chlíkům – dále jen OPU), e k e é ykoná áme p axi ap áci. Do 9 Dos upné z h p://www.mps .cz/cs/45; h p://www. m c .cz/clanek/mig acni‑a‑azylo a‑poli ika‑ceske‑ epub‑ liky‑470144.aspx, na š í eno dne 15. 10. 2012. 10 Dos upné z h p://www.mz .cz/ ile/552589/Vizo y_ kodex_CZ.pd , na š í eno dne 20. 10. 2012. 11 Dos upné z h p://eu ‑lex.eu opa.eu/LexU iSe / LexU iSe .do?u i=OJ:C:2012:326:0047:0200:CS:PDF, na š í eno dne 20. 10. 2012. našeho zo ku ak spadli mig an i zřad uk ajin‑ ské, uské apákis ánské komuni y. Č yři in o ‑ man i byli p o účely é o s udie yb áni zdů o‑ du zaměření se na konk é ní jedno li é případy. sbě daT: Pozo o ání aPolosT ukTu o ané ozho o y Zúčas něné pozo o ání bylo použi o s přimě‑ řenou mí ou pa icipace na ak i i ách našich in o man ů. Přiměřenou mí ou pa icipace ozumíme podílení se na něk e ých činnos ech spojených s ak ikami imig an ů. Tak, jak je popisuje James P. Sp adley: „E nog a hledá ba‑ lanc mezi olí ‚inside a‘ a‚ou side a‘ p ůběhu pa icipace apozo o ání“ (Sp adley 1980: 60). Vp axi o o znamená, že nezasahujeme do ak‑ i i pozo o aných, ale jsme snimi kon ak u a komunikujeme s nimi při činnos ech, k e é ykoná ají. Pozo o ání p oběhlo spřiměřenou mí ou pa icipace, ak aby nedošlo k u ádění in o man a do si uací, k e é by mu byly nepří‑ jemné. Další me odou p o sbě da se s aly polo‑ s uk u o ané ozho o y. Dle designu ýzkumu byla u ořena s uk u a (osno a) ozho o u, k e á byla yuži a ksnadnější o ien aci během ýzkumu. Ty o ozho o y byly zaznamenány na dik a on azá o eň p oběhla během ozho o ů pomocí zapiso ání a yhodnoco ání selekce nejdůleži ějších ak . Následně bylo přis ou‑ peno kpřepisu ozho o ů adalšímu sledo ání ak ik. analýza daT V zá islos i na po aze sbě u da jsme přešli k analýze ex o ých přepisů a selek o aných poznámek z p ůběhu ozho o ů. Ze skupin ak , k e á jsme kódo ali, bylo usouzeno na ka‑ ego ie, anásledně jsme se znich snažili od odi koncep y, k e é se ýkají jedno li ců. Kódo ání p obíhalo pomocí „pencil and pape me hods“ (Be na d, Ryan 2009: 90). Naše da a jsme kó‑ do ali ema ickými kódy, edy ako ými, k e é jsou poží ány k označení důleži os i jedno li‑ ých éma  ozho o ech (Be na d, Ryan 2009: 76). Jedno li é koncep y lze sledo a na ú o ni každodenního jednání mig an ů, a o ako ého, k e é má dle cha ak e u eo e ických ýchodi‑ sek ak ickou po ahu. 10 ANTROPOWEBZIN 1/2013 ýsledky ýzkumu V analýze ex o ých přepisů jsme e lek o ali následující ak iky: yuži í sociální sí ě či las ní inicia i a jakož o nads a ba. Z ní dále ychá‑ zejí ak iky yuži í klien ského sy ému, yuži í nezisko é ne ládní i ládní o ganizace, yuži í změny poby u za účelem podnikání apodpo a „š a c sys ému“. Přes kombinaci ěch o se lze dob a až knejzákladnějším ak ikám oblas i zaměs nání, bydlení, yřizo ání poby o ých zá‑ leži os í, pojiš ění či psychické opo y, och any, edukace apodobně. Vyb ali jsme p o ilus aci pě nejběžnějších ak ik ysky ujících se u na‑ šich in o man ů, k e é se na zájem p olínají. Č yři znich ilus ují každodenní zkušenos na‑ šich in o man ů. Poslední ukazuje p opojení ak ik k získání alého poby u. Re lek ujme při om neus álé spojení se s a egiemi ins i ucí, bez nichž by y o ak iky nemohly zniknou . Spojení ak ik as a egií  ámci koncep u Michela de Ce eau yžaduje hledání z ahů mezi působením s a egie a ak iky. V é o s u‑ dii naznačujeme y o elace na základní ú o ni. Neodmí áme zení, že je možné nají ijiné o ‑ my ěch o z ahů, nicméně zanalýzy da yplý‑ ají y o následující ak iky. Vpřípadě ci ací oz‑ ho o ů u ádíme pouze u či é agmen y, k e é nej íce ys ihují u či ý momen  ak ickém jednání. yb ané TakTIky Sociální síť Z dosa adního ýzkumu yplý á yuží ání sociálních sí í jako uni e zální ak ika našich in o man ů, k e á je hie a chicky nadřazena a zá o eň p o ázána se šemi oblas mi ak ik mig an ů žijících České epublice. Vpřípadě našich in o man ů lze nají i yuží ání sociální sí ě jedinců – Čechů. Sociální sí ě yuží ané mezi našimi mig an y e měs ě Plzeň lze ak sledo a na d ou s upních. P ním s upněm je yuží ání sociální sí ě mig an a  ámci s é komuni y ( odiny, k ajané) či  ámci majo i y (známý Čech ze zaměs nání, český klien , český lumočník apod.). Pan I. pochází zUk ajiny. Jeho příjezd  oce 2004 byl zapříčiněn přede ším ekonomicky. V současné době má alý poby . Jako p ní sem  oce 1993 přijela jeho ses a, k e á se zde usadila a pos upně získala pozici úřednice na OAMP. Pan I. přijel do České epubliky ap á ě jeho ses a mu pomohla se zákonech zo ien o‑ a . Posky la mu emocionální podpo u e změ i legisla i ních po innos í. Po čase se pan I. počal poby o é p oblema ice sám o ien o a elmi dobře. Pan I.: „Ses a mi hodně pomohla, eď už sám si po adím, o není p oblém. No šechno se mění, každý ok, ak člo ěk musí se hodně uči .“ (In e iew spanem I. z29. 8. 2012) Zá o eň se ukazuje, že každodenní p axe a yjedná ání súřady za pomoci blízkých, edy za yuži í sociální sí ě, us a uje no é ano é ak‑ iky. Ty o se áží kpomoci ne ládních i ládních o ganizací podpo ujících cizince ikpomoci „kli‑ en ů“. Dále pak kzaměs nání, bydlení, pojiš ění, yřizo ání poby o ých záleži os í apodobně. Například paní N., o něž zUk ajiny, přijela  oce 2005 na k á kodobé ízum do 90 dnů. Paní N.: „Když já přijela sem, už ady byl můj pří el a on mi pomohl yba i ízum.“ (In e iew spaní N. ze7. 10. 2012) Pří el edy paní N. pomohl přip a i na s up do no ého ži o a. Opě se zde ukazuje úspěšná ak ika yuži í sociální sí ě. S ejně ak pan S. yužil sociální síť k yjednání ingo a‑ ného sňa ku za účelem získání alého poby u, k e ý bude popsán níže. Paní N. později získala dlouhodobý poby za účelem podnikání, k e ý byl yjednán přes z . „klien a“. Klien ský sys ém Oklien ském sys ému bychom ádi p omlu ili následující kapi ole. Jelikož se nám pořadí ak ického yuží ání ukazuje jako nezas upi el‑ ný. Ve ýpo ědích mig an ů zpos ‑so ě ských zemí,  našem případě o jsou d a Uk ajinci ajedna Ruska, se čas o obje uje e mín klien , ma ián, zp os ředko a el. Podobně u pana T. z Pákis ánu igu ují  jeho ži o ě čas o jis í známí, k eří mu za úpla u pomohli dos a se z ůzných p oblémů apodobně. Věnujeme edy k á kou pozo nos klien skému sys ému ajeho yuži í jedno li ými mig an y Plzni e z ahu kzákonům. Zanalýzy ýpo ědí našich in o man ů iden‑ i ikujeme několik oblas í, e k e ých p obíhá ak ické jednání e spojení sklien ským sys é‑ mem. Jsou o přede ším poby o é záleži os i azaměs ná ání. Pomoc klien ů není neziš ná, je za ní čas o požado ána elká úpla a sahající ido několika desí ek isíc ko un. VIKTOR RUMPÍK, MAGDALENA BRZEZICKA: KAŽDODENNÍ TAKTIKY MIGRANTŮ 11 Naši in o man i na základě dopo učení ze s ých sociálních sí í yužili klien y například kzískání dlouhodobého poby u. Podle cizinec‑ kého zákona je k získání po olení k dlouho‑ dobému poby u nu no s á i na území České epubliky 90 dnů na dlouhodobé ízum (§ 42, 326/1999 Sb.). Náleži os i k podání žádos i opo olení kdlouhodobému poby u nebyly p o paní N. jasné a s ozumi elné. Přes kolegyně p áci získala kon ak na klien a, k e ý jí yřídil p ak icky celé po olení kdlouhodobému poby‑ u za účelem podnikání, o ilus uje následující ozho o . Paní N.: „V sedm áno jsem čekala před cizineckou apřišel klien , zapla ila jsem mu adal mi podepsa papí y. (…) y jim am pak zal a já měla asi za ři ýdny dlouhodobý poby .“ (In e iew spaní N. ze 7. 10. 2012) Pouze p o předs a u, jak ako é náleži os i kpodání žádos i ypadají – dle zákona je nu no kžádos i o en o yp po olení doda : „ces o ní doklad (o iginál), doklad po zující účel poby‑ u ( j. předloži doklad ozápisu do příslušného ejs říku, seznamu nebo e idence – např. ozá‑ pisu do ži nos enského ejs říku nebo ozápisu do obchodního ejs říku), p os ředky kpoby u na území, doklad ozajiš ění uby o ání po dobu poby u na území, 2 o og a ie, pokud nebude pořízen ob azo ý záznam cizince. Dále na požá‑ dání je cizinec po inen předloži doklad obdob‑ ný ýpisu ze idence Rejs říku es ů, ydaného s á em, jehož je cizinec s á ním občanem, jakož i s á y,  nichž pobý al  posledních 3 le ech nepře ži ě po dobu delší než 6 měsíců, nebo čes né p ohlášení případě, že en o s á ako‑ ý doklad ne ydá á (ne yžaduje se od cizince mladšího 15 le ), lékařskou zp á u, že ne pí e zá ažnou nemocí“ (§ 42 ods . 3, 326/1999 Sb.). S a egie upla něná ze s any zákonodá ců, MVČR a neposlední řadě úředníků podpo uje klien ský sys ém ajeho „šedou“ s é u. Jelikož sama in o man ka nebyla schopna žádos yří‑ di , zhledem knepo ozumění zákonu apo řeb‑ ným náleži os em žádos i, yužila klien ského sys ému. Pan I. yuží á klien ského sys ému pře‑ de ším e z ahu k zaměs nání. Ačkoli má bakalářský i ul echnického smě u zUk ajiny anos i iko ané zdělání, p acuje zde jako děl‑ ník. Má alý poby od oku 2009, k e ý mu dle jeho slo : „dá á poci ě ší olnos i anezá islos i na úřadech“ (In e iew spanem I. z29. 8. 2012). V posledních d ou le ech pan. I. na š í il několik á Úřad p áce Plzni, aby se zae ido al jako nezaměs naný. Na úřadě mu bylo ozná‑ meno, že p aco ní mís a za ím nejsou amá se dos a i za d a měsíce. To o sou isí přede ším sno elou zákona č. 435/2004 Sb., ozaměs na- nos i. No ela zákona ozaměs nanos i od ledna 2012mimo jiné zakazuje agen u ám p áce do‑ časně přidělo a akz aným uži a elům osoby spo olením kp áci. Vp axi o znamená zákaz zaměs ná ání cizinců agen u ami. Ve ch íli, kdy pan I. nemá zaměs nání, je čas o odkázán na ak iku yuží ání klien ů e z ahu ke shánění p áce, z . ušek. Ty o ušky jsou k á kodobými b igádami bez legálního za‑ měs naneckého pomě u, jak jsou sháněny, po‑ pisuje následující agmen ozho o u. Pan I.: „Máš  ele onu dese až d anác čísel, kam oláš, dokud o ma ián nez edne. Pak čekáš řeba i ýden, ale p áci i ždycky sežene. Peníze máš na uku.“ (In e iew spanem I. z29. 8. 2012) Tu o zkušenos po zuje paní N. ipaní E. zRuska: Paní N.: „Přes klien a jsem měla b igádu Radčicích. Když jsem neměla peníze as álý zaměs nání, za olala jsem a peníze jsem měla en den po p áci na uku.“ (In e iew spaní N. ze7. 10. 2012) Paní E.: „Vždycky já jsem za olala a ždycky jsem měla nějakou b igádu.“ (In e iew spaní E. z14. 9. 2012) V sou islos i s klien ským sys émem šak nelze zapomenou na pods a ný ak , že za kaž‑ dou službu se pla í. In o man i shodně po zu‑ jí, že zniká s ým způsobem yzická ipsychická zá islos na klien o i. V případě yzické zá is‑ los i se jedná opoci , k e ý mig an a nu í se ‑ a e s azku s klien ským sys émem, jelikož má s ach o inanční p os ředky, k e é z oho o s azku plynou. Podobně jako o dí pan I. na následujících řádcích. Pan I.: „Pokud s ma iánem přes aneš spolup aco a , můžeš počí a se z á ou poslední ýpla y.“ (In e iew spanem I. z29. 8. 2012) Na psychické ú o ni zniká poci , k e ý je spojený s us ací as achem mig an a, k e ý není schopen sehna zaměs nání či yřídi si poby o é záleži os i. Tako ý poci je případě