ANTROPOWEBZIN 1–2/2016: STUDIE 1
A cheologie p á a jako me a o a
Tomáš Led inka
Uni e zi a Ka lo a P aze, Fakul a humani ních s udií
omas.le[email p o ec ed]
An A cheology o Law as a Me apho
Abs ac —This a icle uses a cheology as a me apho
in o de o concep ualize an h opological p ac ices o
signi icance wi hin he an h opology o law, employed
mos ly a e pe sonal ieldwo k. Taking he g adual
cla i ica ion o he meaning o he Wes e n legal con-
cep o is majo as an example, he a icle aces
i s a ious pe mu a ions a diffe en imes and places,
om 18 h and 19 h cen u y Eu ope o he con em-
po a y Pe u ian Andes, whe e moun ain and glacie
dei ies a e seen as analogies o is majo , and o
China du ing he Ming dynas y, whe e he Manda e
o Hea en was iden i ied as a ue al e na i e o he
Wes e n concep o sup eme o na u al o ce. In con-
clusion, he a cheological imagina ion is seen as a mo e
app op ia e p ocess han con en ional an h opological
compa ison, jux aposi ion and gene aliza ion.
Keywo ds—an h opology o law; a cheological imagi-
na ion; a cheology as me apho ; is majo ; Manda e
o Hea en; b oken cosmologies
Ú od
Va cheologii se od 60. le 20. s ole í ně-
kdy uží á an opologických me a o jako
způsobu in e p e ace a cheologických da . An-
opologická a cheologie se s ala jedním z ý-
znamných pa adigma současných a cheologií.
Opačný pos up, uží ání a cheologických me-
a o an opologii, je šak dosud neob yklý.
P os řednic ím a cheologie jako me a o y se
om o článku pokusím pos ihnou ýznam
něk e ých k oků na přechodu mezi e nog a ic-
kým e énním ýzkumem a e nog a ickým po-
pisem; mezi e nog a ií, k e á se zaměřuje na
konk é ní eali u e énu, a an opologií, k e á
ýsledky konk é ního ýzkumu u ádí do ši -
ších sou islos í, zobecňuje konk é ní ýzkumy,
po o ná á je mezi sebou nebo k nim připoju-
je ak a z jiných disciplín, aby bylo možné
zkoumaný předmě idě jiném s ě le. P á ě
při signi ikaci da z e nog a ického e énu p o-
s řednic ím jiných pozna ků, jež nacházíme
za ho izon em daného e énu, a čas o i za kon-
enční discipliná ní h anicí, se o iž upla ňuje
naše a cheologická imaginace. Tomu o aspek u
se pak ěnuji e z ahu ke speci ickému před-
mě u an opologického zkoumání – p á u.1
Následkem speci ického his o ického us a-
ení dělicích příček mode ních sociálních ěd
se p á o ob ykle oci á mimo e nog a ický e-
én a jeho kon enční popis. Upla ňo ání děli-
cích příček o něž omezuje možnos i p opojení
e énních da a da za ho izon em e énu. Je-
jich p os řednic ím implici ně, a šak o o pře-
s ědči ěji, dochází ke zk eslo ání e énu dů-
sledku uži í ne e lek o aného e nocen ického
poje í p á a. To o poje í mimo jiné p á o de-
inuje jako nad-empi ický ma e iál. E nog a ii
následkem oho o pos upu unikají pods a né
ýznamy a sou islos i. Pokusím se o demon-
s o a na p opojení jedné mode ní e opské
p á ní ka ego ie se s o ná acími da y ze sou-
časných Pe uánských And a Číny za dynas ie
Ming. Snad se ak zá o eň podaří ods ani su-
gesci logické samozřejmos i é o ka ego ie a její
his o ické ne yhnu elnos i. Ta je o iž spíše
ýsledkem u či é dis ibuce oblas í zkoumání
mezi jedno li ými ědními disciplínami.
P á o e nog a ickém e énu,
p á o e nog a ickém popisu
V současné s anda dní e nog a ické li e a uře
zůs á ají p á ní ins i uce a o my, a gumen-
1Základní in o mace o an opologii p á a iz např.
Pospíšil (1996) nebo Led inka (2015a).
2 ANTROPOWEBZIN 1–2/2016: STUDIE
ace, disku zy a ep ezen ace ak ů, účinky
p á ních ozhodnu í na cho ání lidí, zákony
a p á o jako éma ůbec, zp a idla ozpuš-
ěné jiných analy ických ka ego iích a e-
énních ak ech, případně je najdeme za-
padlé za ho izon em e nog a ického ýzkumu.
P á ní e míny bý ají přejímány nek i icky
z p á ní ědy, če ně předem daných předpo-
kladů, k e é jsou nich zakódo ané, aniž by
bylo e lek o áno, že jsou na ázány na kon-
k é ní okolnos i, mís a, dobu, osoby a skupiny.
Se ká áme-li se e nog a ickém ex u spo a-
dicky s odkazy na an opologii p á a či em-
pi icky o ien o anou sociologii p á a, je čas o
zřejmé, že se jedná p á ě jen o odkazy, jejichž
unkce je spíše deko a i ní. Jen ýjimečně na-
azíme na p omýšlení p á ního ozmě u zkou-
mané eali y. S ím o přís upem se se ká áme
i u s udií oblas i e nici y, ekonomiky, o oc-
í apod., edy éma , u nichž je zřejmé, že
p á ní ozmě zde má elmi pods a nou úlohu.
To éž pla í p o něk e é an opologicky a kom-
pa a i ně o ien o ané his o ické p áce (např.
G aebe 2012).
Jes liže je p á o důsledku ozdělení soci-
álních ěd chápáno jako jiný on ologický nebo
epis emologický ežim, an opolog, e nog a či
empi icky o ien o aný sociolog k němu p o-
g amo ě nehledá s éby ný discipliná ní pří-
s up, k e ý by o ganicky y ě al z ýchodisek
a pe spek i jeho las ní ědecké adice. Pola-
i a mezi no ma i i ou (doména p á ní ědy)
a ak ici ou (doména sociální ědy) se ím p o-
je uje jako absolu ní dicho omie d ou seg ego-
aných ežimů po ozumění. S ím se se ká áme
nejen na ú o ni zp aco ání a koncep ualizace
da , ale i při jejich yhledá ání a sh omažďo-
ání. Přední díla discipliná ní minulos i i sou-
časnos i an opologie p á a a sociologie p á a
zůs á ají om o kon ex u i dnes mimořádně
e olucionizující lá kou.
Podja os západního poje í p á a je na-
íc ob ížné zaznamena si uaci, kdy je e -
nog a sám součás í e énu a shoduje se s ním
ohledně předs a y, že p á o je au onomní so-
ciální ú a nebo že je ůči e énu ex e ním
čini elem (shoda emické a e ické pe spek i y).
Poje í p á a jako au onomního on ologického
nebo epis emologického ežimu, odděleného od
empi ické ak ici y zkoumané e nog a ickým
ýzkumníkem, se o iž p oje uje i na zcela
p ak ické a p agma ické ú o ni členů zkou-
mané populace. V om o případě je do po-
pisu e nog a ického e énu p á ní éma čleňo-
áno nanej ýše jako jeho kon ex , nikoli šak
jako součás jeho obsahu. Podně y z e énu
podněcující k ela i izaci pola i y mezi obsa-
hem a kon ex em, mezi ak y a no mami, mo-
hou bý om o schéma u snadno přehlédnu y.
Přes o by důsledné upla nění p emisy odděle-
nos i obou ežimů po ozumění mělo absu dní
konsek ence. Te ény p á ní e nog a ie a an o-
pologie p á a by nejen nemohly bý op á ně-
ným předmě em s udia, nýb ž by se ani nikdy
nemohly oci nou hledáčku an opologického
ýzkumníka. E nog a , k e ý se p á em za-
bý á, by pak musel přis oupi na poněkud ne-
šední zá ě , že p á o jeho e énu las ně
ůbec není nebo že p á o nelze pojmou ji-
nak než ju is icky ( edy z pe spek i y p á ní
ědy), nikoli například an opologicky či e -
nog a icky ( edy z pe spek i y ědy sociální).
Rela i i u au onomie p á a e z ahu k jiným
čás em kul u y lze nicméně os ě li an opolo-
gickými pos upy, k e é z ý azníme pomocí me-
a o y a cheologie p á a – jako u ědomění u -
či é čás i an opologických pos upů, při nichž
je e nog a ická e idence expono ána ak ům či
da ům z jiných discipliná ních kon ex ů nebo
z jiných e nog a ií a an opologií, jejichž p o-
s řednic ím lze do odi ýznam ěch o da .
P á o a a cheologie
Vzhledem k ozličným z ahům mezi a cheo-
logií a p á em a mnohým ypům a cheologií
se pokusím speci iko a ýznamo é pole e -
mínu a cheologie, uží ané jako me a o y nebo
doslo ně e z ahu k p á u. P á o a che-
ologii je adičně chápáno jako p á ní egu-
lace ykopá ek a jiných ědecko- ýzkumných
činnos í. Může se případně ýka éž epa i-
ace domo odých a cheologických předmě ů ý-
znamné kul u ní hodno y. A cheologií p á u
je ob ykle o enzní a cheologie yuží aná p o
dokazo ání (Obledo 2009). Můžeme se aké se-
ka s a cheologií p á ních pamá ek, i když je
disku abilní, jak lze u o oblas yčleni z a -
cheologie jako komplexní disciplíny. Není šak
bez zajíma os i, že z pe spek i y p á ních dě-
jin lze p á ní a cheologii idě jako pomoc-
nou ědu his o ickou (Schelle 2012, 4). To o
TOMÁŠ LEDVINKA: ARCHEOLOGIE PRÁVA JAKO METAFORA 3
poje í má s á úskalí. Bílý (2012, 5) například
u ádí, že „[p] á ně a cheologické pozna ky jsou
jako zla ěnky říčním písku. Přicházíme k nim
jako k ‚bočnímu p oduk u‘ dlouhodobé bada-
elské činnos i“. Ne oz inu í p á ní a cheolo-
gie je ak nímáno jako důsledek zácnos i
p á ních pamá ek. Ani a cheologie ma e iál-
ních pozůs a ků, jimž se přikládá (mimo jiné)
p á ní ýznam, ani p oblema ika p á a a -
cheologii není naším éma em. Význam aného
a an ického p á a, p o něž se někdy použí á
e mín a chaické p á o, ychází naje o při a-
ko ých o ázkách jako, odkdy dějinách lid-
s a lze mlu i o p á u jako a ibu u huma-
ni y a odkdy om o kon ex u můžeme ho oři
o p á u é přibližné podobě, jak ho známe
dnes ( iz éž Led inka 2012). Z oho dů odu
se na en o ozmě a cheologie ješ ě na ch íli
zaměříme.
P á o jako ědění
A cheologie je zp a idla de ino ána jako „s u-
dium minulos i p os řednic ím jejích ma e i-
álních pozůs a ků“ (Gamble 2008, 2). Na zdo-
y blízkos i a cheologie a ma e iální kul u y
(spíše než ducho ní, kogni i ní či beha io ální
kul u y), se zaměříme na a cheologický monu-
men a ela i izaci jeho ma e iální po ahy. An-
opologie p á a p ůběhu s ého ý oje p á o
disocio ala od jeho ma e iální o my. Úspěšně
oz á ila přímé lineá ní spojení p á a s pís-
mem a ex em i se zákonem jako ma e iál-
ním nosičem, němž je p á ní in o mace za-
kódo ána. Malinowski (1922, 11), jako čelný
předs a i el p ojek u sociální a kul u ní an-
opologie p ní polo ině 20. s ole í, ho oří
o om, že p á o lze yčís z neje emé nějších
a nejp cha ějších ma e iálů, o iž z lidských
by os í. Z oho o poje í p á a lze do odi pů-
od d ou pozdějších přís upů; kogni i ní (jako
s udium lidských pozná acích pos upů a ozli-
šo acích schopnos í) a beha io ální (jako s u-
dium lidského cho ání). Za jejich předs a i ele,
k eří se zabý ali p á em, můžeme pokláda
Hu chinse (1980), k e ý se zabý al ob iand-
ským p á ním sys émem d žby a dis ibuce
půdy z hlediska logiky p á ního do ozo ání,
a Eh licha (1936), k e ý na ho al zkouma ,
jak je lidské cho ání s uk u o áno p á em, či
jak lze p á o ozpozna p os řednic ím soci-
ologických p a idelnos í cho ání členů u -
či é asociace. P á ní an opologo é Llewellyn
a Hoebel (1961, 20) u áděli ři o my p á a:
abs ak ní p a idla, ozhodnu í p á ních au o-
i a sku ečné cho ání lidí. Pospíšil (1996, 21)
pak ná aznos i na u o adici zdů azňo al,
že smysluplné s udium p á a se musí zabý a
šemi ěmi o o mami. Vedle é o hla ní a gu-
men ace si lze po šimnou samozřejmos i, s ja-
kou přes alo bý p o šechny o my p á a pod-
s a né, zda jsou epsány lidské mysli, nebo
na jiném ma e iálním médiu.
V an opologii obecně dochází k překonání
absolu ního p o ikladu mezi li e á ními a neli-
e á ním společnos i (Goody 1977, 15–16, 27,
37–38) a an opologii p á a z láš ě mezi
psaným a nepsaným p á em. Velmi ilus a i -
ním a gumen em p o i ud ži elnos i é o abso-
lu ní dis inkce je ýzkum předkolumbo ského
p á ního sys ému az éckého měs a Texcoco
(Offne 1983), jehož ob ázko é p á ní kodexy
předs a ují hyb idní o mu mezi p á em psa-
ným a nepsaným. Ro něž Moo e a Mye hoff
(1977), k eří zkoumají, jakým způsobem jsou
uží ány neu či os i a nejasnos i psaných no-
em, demons ují p imá in e p e ace a i uálu
před p á ním ex em. Hu chins (1981, 488–
489) s odkazem na Malinowského zdů azňuje
ozdíl eci o aného zákona a si uo ané p á ní
a gumen ace neli e á ních společnos ech. Po-
spíšil (1996, 69) zmiňuje „men ální p á ní ko-
di ikace“ jako soubo y abs ak ních p a idel.
E nologické ýzkumy neli e á ních společnos í
pak demons ují, že jejich paměťo ý po en-
ciál přesahuje ýznamně kapaci y kul u , k e é
se opí ají pře ážně o li e á ní záznam (Goody
1977), například e o mě psané kodi ikace.
I když si dnes do edeme předs a i „a che-
ologii éměř šeho“ (Gamble 2008, 3), a che-
ologie men álních objek ů nebo kogni i ních
pos upů se zdá bý pouhou me a o ou. Akční
ádius ako é a cheologie snad může zah no a
nedá nou minulos , a šak yzní á absu dně
e z ahu k minulos i dá nější. Lze šak ě-
decké zkoumání předem omezo a předs a ami
o om, jaké časo é či p os o o é ámce jsou ab-
su dní či ealis ické?2Nebo se lze naopak zabý-
2K časop os o o ým pe spek i ám, k e é bychom
oblas i p á a ob ykle neočeká ali, pa ří například Ia-
len iho p á ně-an opologická s udie p ospek i ní em-
po ali y řádech isíců a milionů le „Adjudica ion o
4 ANTROPOWEBZIN 1–2/2016: STUDIE
a o ázkou doslo ného a cheologického s udia
p á a jako směsice men álních a ma e iálních
objek ů i z dá né minulos i? Máme-li zhod-
no i , jakým způsobem je současném s a u
kul u ního a společenského ý oje kondenzo-
án složi ý, íce než několika isícile ý ý oj
p á a ámci komplexní his o ie humani y,
nemůžeme pomíje ani p os o o ou a časo ou
si uo anos e nog a ických i jiných pozna ků
o p á u. P o e nog a ii současných p á ních
s ě ů se může například je i zcela i ele an ní
zájemný z ah e opské expanze a p á a,
a šak, jak u idíme dále, me a o a a cheologie
je an opologii p á a uží ána p á ě é o
sou islos i.
Tep e expono ání da pocházejících z e -
nog a ického e énu ůči ědění, k e é se na-
chází za ho izon em oho o e énu, nás při ádí
k a cheologii p á a e oucaul o ském smyslu
jako e s é pods a ě k a cheologii (cizího) ě-
dění, jehož s ě le je přehodnoco áno a zno u
p omýšleno lokální ědění z při ozeného s ě a
účas níků ýzkumu. Jak jsem již a gumen o al
jinde (Led inka 2016), p á o lze chápa aké
jako ědění nezby né p o o ien aci, přeži í a e-
p odukci s ejným způsobem, jakým an opolo-
go é adičně chápou na igační schopnos i na
moři nebo lo ecké do ednos i apod., byť po-
o nání s u edenými příklady není p os ředím
o ien ace osamocená a odlehlá k ajina, nýb ž
pomě ně hus ě zalidněná kul u a. A je o p á ě
pa ciálnos a oh aničenos ědění, k e é nás
op a ňuje k omu yuží analogii s a cheologií
p o zdů aznění u či ých jád u an opologic-
kých pos upů, k e é přesahují ho izon e énu
zkoumaného e nog a em. Je o cha ak e e-
énních pozna ků o p á u jakož o a cheologic-
kého monumen u poh ouženého do sebe, jehož
azby na okolní s ě jsou nepa né, nelze je
zjis i nebo se ůbec nedocho aly.
Při kompa aci a cheologie ědění a dějin
idejí Foucaul upozo ňuje zejména na y o mo-
men y, k e é obě zaměření odlišují; a cheolo-
gie zkoumá disku zy jako monumen y, nikoli
jako dokumen y, k e é odkazují na jinou eali u
nebo na a i i u, a cheologie espek uje speci-
ičnos a nepře odi elnos disku zů, nesnaží se
y oři mezi nimi „plynulé přechody“, (což
Deep Time“ (2014) či p oblema ika maje kop á ních
z ahů, če ně pozemko é d žby e nějším esmí u,
iz například Co pus Ju is Spa ialis (Beebe 1999).
je pa ně příznakem y áření no ého me a-
jazyka); a cheologie be e ú ahu, že au o
díla nemusí bý jedno ný, nýb ž naopak jeho
mysl může bý agmen o ána koexis encí ůz-
ných disku zů, k e é mohou p os upo a i jed-
no li á díla ůzných au o ů; a cheologie je jen
„přepiso áním“ čili „řízenou ans o mací oho,
co již bylo napsáno, při zacho ání o my ex e-
io i y“, nezajímají ji edy ajems í počá ku
(Foucaul 2002, 210–212). Ty o momen y, jak
se záhy ukáže, nabydou mimořádné ele ance
dále předes řeném případu.
Vzájemné o li ňo ání a zájemná o e ře-
nos mezi a cheologií, sociální a kul u ní an-
opologií ( če ně an opologie p á a), yzic-
kou an opologií a ling is ikou bylo od počá ku
20. s ole í hnací silou p ojek u boasiánské an-
opologie. Dělicí příčky mezi ěmi o obo y
nejsou om o p ojek u chápány jako abso-
lu ní. Naopak, jejich zájemné sous a né pře-
k ačo ání je chápáno jako žádoucí součás
zkoumání a podmínka oz oje an opologie.
Gamble (2008, 24) po ažuje z od an opolo-
gické a cheologie 60. le ech minulého s ole í
za následek „ ahů a laků mezi ěmi o disci-
plínami“. V om o smyslu se můžeme se ka
aké s pos ulá em a cheologie jako an opolo-
gie (Bin o d 1962) nebo dekla acemi, že a che-
ologie je an opologie (Gillespie e al. 2003).
V opačném smě u, edy (sociální a kul u ní)
an opologii nebo e nologii je šak a cheolo-
gická me a o a zácná.3
Me a o u „a cheologie p á a“ uží á p á ní
an opoložka Me yo á, k e á se zabý ala ý-
znamem koloniálního p á a p o současné z da-
ného hlediska pos koloniální p á o. Rele an -
nos zájmu současných e nog a ů o koloniální
období může bý dnes hodnocena ep e na
základě samo né expozice da z mís ního e-
énu ůči ědění, k e é e nog a anspo uje
do sou islos i se s ým e énem z odlišného
discipliná ního, empo álního nebo p os o o-
ého kon ex u. Me yo á (2004, 570) pokládá
za a cheologii p á a („an a cheology o law“)
„his o ickou analýzu s e legali y a his o ic-
kých kon ex ů jejich ukládání [a zanikání]“.
Zá o eň upozo ňuje na o, že byť „a cheolo-
gická me a o a naznačuje jednoduché soused-
s í [ s e legali y] ch onologickém pořadí,
3Viz např. ins i ucionální a cheologie (Thomas
2003).
TOMÁŠ LEDVINKA: ARCHEOLOGIE PRÁVA JAKO METAFORA 5
p axi každý [p á ní] sys ém o li ňuje ungo-
ání d uhých jak p os řednic ím od olá ání,
ak sk ze mnohoče né ju isdikce, k e é edou
k o um shopping nebo sk ze ozpo nos i mezi
nimi [...]. Jelikož se y o sys émy zájemně
o li ňují, ede inují s é koncep y a p axe, aniž
by při om měly s ejnou sílu a li “ (2004, 570).
Me yo á ak spojuje si uaci p á ního plu a-
lismu se si uací his o ické posloupnos i p á -
ních sys émů. Mul iplici a p á ních sys émů se
jejím poje í p oje uje nejen na základě sou-
běžné pří omnos i exis ujících p á ních sys-
émů, ale éž na základě adic, kul u ních ý-
půjček a ino ací, k e é ucho á ají nebo zno u
přinášejí p ky již neexis ujících p á ních sys-
émů. Tím nás odkazuje na časop os o o ou
si uo anos p á ních sys émů a kon igu aci je-
jich zájemných azeb namís o h anic mezi
nimi. Z oho o dů odu p á ní dějiny ani ilo-
zo ické eo ie ý oje p á ních sys émů nejsou
ješ ě a cheologií p á a. Mohou bý spíše jejím
předpokladem a předchůdcem, a šak nikoli
nu ně jejím ýchodiskem či základem, i když
není yloučeno, aby se jím konk é ní an o-
pologické s udii s aly.
S o ná ací da a
Me a o a a cheologie p á a ak pos uluje jed-
no ný p os o a čas, němž lze upla ni a che-
ologickou imaginaci. Pokusím se ak nyní uči-
ni na příkladu konk é ního p á ního ins i u u
is maio . Ač je en o současný ins i u uží án
bezp os ředním p á ním ži o ě e opských
sys émů ci ilního p á a, jsou jeho ýznamo é
azby, jakož o lidského díla, z a cheologické
pe spek i y značně omezené, p o o jej p o-
zkoumáme jako a cheologický monumen . Sou-
s ředíme se p o o na jeho základní zako ení
dějinném ý oji – na jeho spojení s osudem
ecepce římského p á a jako p oduk u u či é
his o ické a ci ilizační olby, k níž došlo p ů-
běhu 18. a 19. s ole í (spíše než jako his o ické
či logické danos i). A cheologická imaginace
č enáře následně za ede do řech ůzných ob-
las í s ě a a his o ických období. Z E opy se
přemís íme do pe uánských And, k jedné a-
diční komuni ě zasu é hluboko současnos i.
Na základě e lexe sku ečného pů odu adič-
ního a z yko é p á a, k e á p oběhla ámci
an opologie p á a d uhé polo ině 20. s o-
le í (Led inka 2015b), suneme u o ýzna-
mo ou s u do způsobu, jakým po ozumíme
„ adiční“ andské kosmologii. T adiční p á o
a z yky se o iž z ch onologického hlediska ob-
je ují souběžně s mode ními a s ou pods a ou
na sobě na zájem zá isí jako dis inkce. Do o-
díme zde symbio ickou koexis enci mode ního
koncep u is maio na jedné s aně, a ho ských
a ledo co ých božs e jako u či ého ek i a-
len u na d uhé s aně. Následně se přemís-
íme do Číny za dynas ie Ming (1368–1644),
kde se se káme s adikálně odlišnou koncep-
ualizací yšší moci – s Mandá em nebes. Sem
suneme e lexi li u e nocen ického zk eslení
na ýsledky dosa adních sinologických zkou-
mání. Na základě ak o ymezených záchy -
ných bodů nakonec p o edeme ekon igu aci
naší pozo nos i e z ahu k pů odnímu é-
ma u.
E opa, 18. a 19. s ole í
P á ní ka ego ie yšší moci pochází z an ic-
kého římského p á a a odkazuje na nadřaze-
nou sílu, k e é není možné zdo o a – Vis cui
esis i non po es . Vyšší moc je éž pojímána
jako náhoda, čili opak p incipu. Je de ino ána
jako elká síla; casus es maio is cui hu-
mana in i mi as esis e e non po es . Ve s ě le
o mulace pozdně epublikánského ju is y Se -
ia Sul icia Ru a, o němž se zmiňuje Kehoe
(2007, 113) Law and he Ru al Economy in
he Roman Empi e, je yšší moc na ázána na
nes abili y s ředomořského zeměděls í a za-
h nuje in azi cizí a mády, zamoření škodným
p ac em, země řesení nebo nez yklé lny e-
de .4Dnes se se ká áme s abs ak nějším po-
jmem pří odních sil, do něhož spadá napří-
klad požá , bouře, k upobi í, po odeň, sucho
nebo jiné poh omy, k e é mohou na uši lid-
ské p ojek y. V ámci s anda dních e opských
občanskop á ních sys émů se zásadně jedná
o sku ko ou okolnos , s níž zákony či smlou y
spojují u či é maje ko é důsledky (např. ne-
sení nebezpečí škody na ěci, plnění smlou y
se může s á důsledku působení ako é síly
nemožné; nikdo nemůže p oda ú odu, k e á
důsledku sucha ne znikla nebo zanikla) nebo
4P o íce pod obnos í o an ickém poje í is maio
iz zejména pasáž „Alokace izika“ (Kehoe 2007, 109–
119).

6 ANTROPOWEBZIN 1–2/2016: STUDIE
eme genční po innos i (pomoci při zách aně
ži o a a maje ku). E nog a ji bude níma
jako ku iozi u, jež může nabý si uačního ý-
znamu. Ani an opologa, k e ý se zabý á po-
h omami, nejspíše nedo ede ke z ahu p á a
a poh om. Vyšší moc může získa si uační ý-
znam například u smlu o elkých in es ičních
celcích z . nes abilních zemích. Zde se může
jedna o nepřed ídaný ozb ojený kon lik , j.
o občanskou álku, po s ání nebo přepadení.
P o s ůj li na ealizaci in es ičních p ojek ů
a na jejich smlu ní či kola e ální zajiš ění, by
byla ele an ní p o ekonomického an opologa.
Z pohledu kompa a is y zde bude podobnos
yšší moci jako sku ko é okolnos i či p á ního
s a u an ickém p á u římském i p á u mo-
de ním.
Co šak mode ní s á y edlo k omu při-
kloni se k odkazu římského p á a, a ne napří-
klad k odkazu p á a čínského? Ješ ě 18. s o-
le í nebyla mode ní iden i a ak o yh aněná.
Da ian-Smi h (2005, 544) u ádí, že „za ímco
Čínou, například, bylo o e řeně opo ho áno
jako ‚ba ba skou‘ a ‚neci ilizo anou‘ de a e-
nác ém s ole í, p á ní ilozo o é jako Hobbes,
Locke a Leibniz ji o s ole í dří e po ažo ali za
so is iko aný model p á ního a by ok a ického
s á ního sys ému“. Přije í dědic í an ického
p á a nebylo bez al e na i . Je p imá ní úlo-
hou e nog a a u o his o icko-kul u ní olbu,
z níž yšel odkaz římského p á a jako součás
západní p á ní iden i y ( če ně jeho poje í
yšší moci) ůči nim expono a .5U áření mo-
de ní iden i y přinejmenším ch onologicky sou-
iselo s e opskou expanzí. P o o se necháme
ou o sou islos í za és na jednu z p a děpo-
dobně nejzazších ýsep é o expanze, umís ě-
nou pe uánských Andách.
Pe uánské Andy, současnos
U adiční andské esnické komuni y Tapeños
se pokusím ekons uo a pozici yšší moci
ámci „ ozlomených kosmologií“. Vedle yšší
moci e smyslu západního sys ému ci ilního
p á a se zde souběžně ysky uje i jiná au o-
nomní koncep ualizace nez a ných pří odních
5Součás í e nog a ie je například dle Mille a (1997,
17) aké „zá azek holis ické analýzy e nog a ického e-
énu, k e á zah nuje nejen o, co by bylo pozo o áno,
nýb ž aké o, co lze do odi , že by mohlo bý pozo o-
áno“.
sil. Tím o poje ím se e z ahu ke klima ické
změně zabý al Pae egaa d (2013). Náze jeho
s udie „B oken Cosmologies: Clima e, Wa e
and S a e in he Pe u ian Andes“ zde šak
no ě in e p e uji. Jeho e nog a ie neakcen uje
přímo p á o. Pokusil jsem se p o o na základě
předes řených da p á ní s u do jeho in-
e p e ace da sunou . Pae egaa d sám u o
in e p e aci ne yloučil, spíše byl nakloněn ji
připus i .6
Pae egaa d popisuje nímání mís ních kli-
ma ických změn a jejich následků, jako jsou
nedos a ek ody a nadmě né od á ání le-
do ců. Zabý á se zejména chápáním ěch o
je ů p os řednic ím adičních koncep ů ho -
ských a ledo co ých božs e a pří odo ědec-
kých in o mací o globálních klima ických změ-
nách. S u či ou mí ou zjednodušení můžeme
kons a o a , že příslušníci zkoumané komu-
ni y de inují s ůj z ah k ledo co ým a ho -
ským božs ům z mo álního a náboženského
hlediska, nikoli p á ního či ekonomického.
Přes ože něk eří oby a elé d ou zkoumaných
esnic eagují na klima ické změny adič-
ními způsoby; zejména p o ádí i uální obě-
iny, k e é mají zajis i přízni é podmínky
p o zemědělskou p odukci, ylouči nedos a ek
ody, nep a idelné s ážky či nečekané kolísání
eplo , nímají zá o eň snížený či mizející
účinek ěch o adičních p ak ik, jež na ušuje
jejich dů ě u adiční andskou kosmologii.
Snad aké p o o Pae egaa d ho oří o ozlo-
mené kosmologii.
Něk eří jedinci se neodklonili od předs a y,
že jejich las ní komuni a y olá á hně le-
do co ých a ho ských božs e , jež se p oje-
uje nedos a kem ody. P o ně není zby ečné
usmiřo a a o božs a i nadále adičními
pos upy. Mají sklon ini z jejich sníženého
účinku konk é ní osoby (za jednu z hla ních
příčin nedos a ku ody nadále označují nedů-
sledné dod žo ání adičních i uálů ámci
s é komuni y). V komuni ě se šak obje ují
6Ta o diskuze p oběhla dne 2.8.2014 Tallinnu
ámci panelu „Re hinking esea ch opics in he An-
h opocene: An h opological collabo a ions in global
en i onmen al change“ (kon e ence EASA 2014: Colla-
bo a ion, In imacy & Re olu ion – inno a ion and con-
inui y in an in e connec ed wo ld). Os a ně – eze o-
ho o článku byly pop é předes řeny p á ě p ezen aci
p o en o panel „Vis maio : e hinking he an h opo-
cene h ough he an h opology o law“.
TOMÁŠ LEDVINKA: ARCHEOLOGIE PRÁVA JAKO METAFORA 7
i in e p e ace na základě ekologických in o -
mací. Přije í nějších in o mací, jež nazna-
čují, že klima ické podmínky o li ňují spíše
zdálené ak o y, je ob ížné. Ty o in o mace
o iž na ušují zaži ou předs a u o ýznamnos-
i las ní komuni y. Jejich z ah k božs ům
je jimi de-in imizo án pří omnos í jiných, ji-
nak ýznamných a dosud zcela neznámých ak-
é ů é o ysoké hře an opocénu.7Vnější
ekologická da a, s nimiž se komuni a sezna-
muje, ak sobě nesou aké u či ou kosmo-
logii, k e á není plně kompa ibilní s andskou
adiční kosmologií. Jejich zájemné p olínání
pak může podněco a zá ě („di oký“ obou
ěch o myšlenko ých ámcích), že příčinu oz-
lícení ledo co ých a ho ských božs e , jež zau-
jímají ús řední mís o lokálním myšlenko ém
sys ému, je řeba hleda jejich u ážli ém za-
sazení do ole pouhých sku ko ých okolnos í či
pří odních sil mode ní kosmologii.
Zmíněné adiční p ak iky oslo ující bož-
s a jsou při om de ino ány jako „ i uální ak y
směny s by os mi, k e é nejsou lidé“. Ri uál-
ním ak em je šak aké například yjedná-
ání a uza ření obchodní smlou y, a by os i,
k e é nejsou lidmi, jsou aké s á y a ko po-
ace. Pae egaa d é o sou islos i u edl, že
daně s á u a pla by něk e ým společnos em
jsou é o oblas i někdy nímány jako i u-
ální obě iny. Přes y o analogie, k e é se ob-
je ují spíše ma ginálně, šak pře á á ozdíl
mezi mode ními božs y, jako jsou s á a spo-
lečnos i (jež jsou zd ojem ůzného d uhu slu-
žeb a zboží) a adičními ho skými a ledo co-
ými božs y (jež jsou zd ojem ody). Ten o
ozdíl při om spočí á kon enčním zařazo ání
u či ých p ak ik do d ou au onomních on o-
logických egis ů; mo álky a nábožens í na
jedné s aně a p á a a ekonomiky na d uhé
s aně.8Je p a děpodobné, že způsob u ažo-
ání komuni y Tapeños o z ycích a ce emoni-
álních p ak ikách p ošel minulos i u či ými
d uhy kolonizace či mode nizace, akže spíše
7T ajek o ie signi ikace, k e ou sledujeme časo-
p os o em, ypo ídá aké o homogenizaci přís upu
k p oje ům yšší moci posledních d ou s ole ích,
k e á umožňuje „zin enzi ňo ání kolonizace pří ody“
(k omu iz např. A ias-Maldonado 2015, 67).
8P o nější č ení není zcela jis é, zda se nejedná
o p ojekci samo ného ýzkumníka na zkoumanou ko-
muni u. Ta o a ian a šak není ničím po zena a bu-
deme ycháze z oho, že oddělení ěch o d ou egis ů
nalezneme přímo u příslušníků dané komuni y.
ko esponduje s e opským sklonem oddělo a
s ě božs e a s ě každodenního obs a á ání
obchodních záleži os í a denních po řeb. Do-
ozuji edy, že Tapeños nímají e s éře s yku
se zd oji zboží a služeb yšší moc pouze jako
sku ko ou okolnos , za ímco e s yku se zd oji
ody je p o ně předs a o ána ledo co ými
a ho skými božs y. Mezi ěmi o ozlomenými
kosmologiemi šak nedochází k přímým zá-
jemným s ře ům, neboť mají souběžný pů od
a genezi.
Čína, dynas ie Ming
Pokud bychom připus ili, že složi os nějšího
s ě a lze myšlenko ě yče pa p os řednic-
ím dialek iky adičního a mode ního, mohli
bychom se á i zpě domů. Je šak nu né
p o ěři ješ ě jednu s opu. Pospíšil (1997,
27) například komen uje s a é čínské p á ní
myšlení následně; „[s]ociální s ě a s ě pří-
ody byly po ažo ány za na olik p opojené, že
es ný čin nebo ko upce mohly mí li na pří-
odu. E ické p incipy o iž p os upo aly celým
esmí em“. Ten o pohled je kon as u s mo-
de ním čínským způsobem u ažo ání o poh o-
mách, jež se spíše podobá ozlomené kosmolo-
gii andské komuni y Tapeños. Kon as mezi
an ickou a mode ní čínskou kosmologií zmi-
ňuje aké Nade o á (2013, 321); „Číňané mo-
hou budo a přeh ady, aniž by měli na pamě i
předky, jež jsou součás í čínské kul u y. Není
o kul u a, nýb ž s á a ko po ace s cen a-
lizo anými ozhodo acími p ocesy, nikoli čín-
ský lid, jehož předs a i os i se oci á budouc-
nos Číny. Sous ředěná moc při om ychází
z předs a y nekonečných zd ojů“. V á íme se
edy do doby, než byla za edena ozlomená
kosmologie, například do Číny za dynas ie
Ming (1368–1644).9Vyjdeme při om z knihy
p á ního his o ika Jianga Yonglina (2011) The
Manda e o Hea en and he G ea Ming Code,
jež pojedná á mimo jiné o adikálně odlišném,
o iž ne ozlomeném poje í yšší moci. Vz ah
p á a a poh omy je p o u o kosmologii ús řed-
ním éma em popí ajícím ozdíl mezi oblas í
ak ického a no ma i ního. Z pe i e ní sku -
ko é okolnos i se yšší moc přesou á na mís o
9S ejně ak bychom se mohli nejspíše á i do
Číny za dynas ií Čou, Han nebo Či, případně do s a é
Ko ey či Annanu, pokud zůs aneme daném a eálu.
8 ANTROPOWEBZIN 1–2/2016: STUDIE
ús ředního ús a ního p incipu. Při pokusu po-
ozumě yšší moci jako p á ní zásadě se šak
nesmíme necha o li ni e nocen ickou před-
s a ou o ús a ním p á u a p á ním sys ému
ůbec.
Úhelným kamenem s a ých předs a
o p á u a pří odě, jež mají Pospíšil a Nade-
o á na mysli, je Mandá nebes. Ten o ýchozí
kosmologický bod předs a uje pojí ko mezi so-
ciálním s ě em a s ě em pří ody; e ablo anou
sou islos í mezi en i onmen álními událos mi,
op á něním pano níka ládnou a konk é ní
podobou čínského p á ního sys ému. Legi-
imizace moci čínských císařů je ys a ěna
p á ě na é o spojnici. Zásadním způsobem
se liší jak od e opského eudálního koncep u
alé dědičné lády k álů z Boží ůle, jež má
zjis i neměnnos lády u či ého odu, ak
i od e opského koncep u při ozeného p á a,
ať už acionalis ické, na u alis ické nebo
eologické a ian ě. Na ozdíl od eudálního
legi imizace lády o iž naopak p osazuje
legi imní ezis enci ůči au o i ě (legi imní
po s ání) a p á o ládnou posky uje pouze,
dokud císař usmě ňuje p á ní sys ém e
smyslu nebeského p incipu. Na ozdíl od
při ozeného p á a, k e é je chápáno jako
součás ducho ní kul u y společnos i odpou-
ané od ma e iální kul u y, se Mandá nebes
p oje uje zcela konk é ně a hma a elně po-
době „nebeských a o ání“, jejichž sledo ání
a před ídání má bezp os řední li na p á ní
sys ém a op á něnos jeho konk é ní podoby.
Za nebeská a o ání se pokládaly zejména cizí
in aze, epidemie, sucho, hladomo , země ře-
sení, po s ání a e ol y, jež následo aly po
ěch o elkých en i onmen álních událos ech
(Yonglin 2011, 145). Ty o událos i nejsou
ýsledkem čis ě pří odních, neo lada elných
sil, naopak „ ako é poh omy jsou následkem
lidského jednání, jež poškodilo ha monii
kosmické a mos é y“ (2011, 47). Vyšší moc má
edy u či ý, složi ý z ah k podobě p á ních
p a idel, a nepředs a uje pouze mimop á ní
ak ickou okolnos nebo s a .
Mandá nebes pojímá yšší moc jako p o-
je s cho ané ůle nebes, na jejímž základě
se p o nějšího pozo o a ele složi ým způso-
bem do ozuje nejen legi imi a p á ního sys-
ému, ale aké jeho ju isdikce, i uály, no my,
ýznamy, kon ex y a p ak iky (jeho hmo ný
i p ocesní obsah, kogni i ní i beha io ální oz-
mě ). Pa adoxně om o bodu můžeme po o-
zumě současnému ýznamu západního ci il-
ního poje í is maio . S ejně jako západní
p á ní kosmologii, ak i čínské kosmologii,
přinejmenším období dynas ie Ming, exis ují
d a ežimy po ozumění, a šak jejich ozdělení
je odlišné. Mís o pola i y mezi no ma i i ou
a ak ici ou zde nalezneme p opojenos s ě a
duchů a říše lidských by os í. Legi imizující zá-
klady p á a zde nejsou od ozo ány od základní
no my (G undno m), k e á se nachází jád u
no ma i i y a je jejím ýchodiskem, nýb ž se
nachází na pomezí obou s ě ů, „kosmickém
mediá o o i, mezi s ě em duchů a říší lidských
by os í“ (2011, 175), k e ý je zosobněn císa-
řem. Jeho poslání spočí á „následo ání ne-
beského p incipu a och aňo ání ha monie jak
e společnos i, ak i mezi lidskými by os mi
a nadlidskými duchy. Jedním ze způsobů, jak
oho dosáhnou , bylo e ablo a p á o, k e é
následuje nebeský p incip. P á o jinými slo y
sloužilo jako kosmologický nás oj k p oměně
lidských by os í“ (2011, 5).
U či á příbuznos mezi Mandá em nebes
a sklonem Tapeños ini za nedos a ek ody
komuni u nebo její konk é ní příslušníky nás
šak nesmí odkloni od oho, že zde máme
zcela odlišnou celko ou kosmologickou kon i-
gu aci, níž „Mandá nebes [...] us a uje
základ p á a“ (2011, 175) a zá o eň „p á ní
zřízení bylo klíčo ým způsobem, jak naplni
poslání [císaře jako kosmického mediá o a]“
(2011, 175). Dří e bylo čínské poje í p á a
ka ego izo áno jako náboženské či ilozo ické
a zá o eň bylo yjmu o z ežimu p á ních
a ekonomických p ak ik. Tako é hodnocení je
dnes pokládáno za ýsledek uži í nepřiměře-
ných kul u ních měří ek, k e é zkoumanou e-
ali u spíše zk eslují. Ve ý oji p á ních a so-
ciálních ěd bychom se ím aceli zpě do
19. s ole í, kdy „p á o impe iální Číně bylo
obecně posuzo áno na základě západní p á ní
kul u y. Tak byl čínský p á ní sys ém po a-
žo án za nesp a edli ý a a bi á ní, neboť se
něm ne oz inul sp a edli ý p oces [due p o-
cess] a zdů azňo al se kolek i a po innos i,
namís o op á nění a jedno li ce“ (2011, 6).
Následkem uži í e nocen ického poje í p á a
a nábožens í p o pochopení ýznamu Man-
dá u nebes, byl en o ins i u dří e koncep u-
TOMÁŠ LEDVINKA: ARCHEOLOGIE PRÁVA JAKO METAFORA 9
alizo án pouze jako lido á í a nebo ilozo ická
idea spíše než p á ní ins i u ús a ního cha-
ak e u. Kosmický mediá o , k e ý ep ezen-
uje s ě duchů lidském s ě ě, by důsledku
uži í západní op iky byl zaměňo án za kněze
nebo ča oděje spíše než, aby byl iden i iko án
jako poli ická a p á ní au o i a.
An opologo é p á a šak nikdy nede ino-
ali p á o jako ýlučnou záleži os lidí. Pospíšil
(1997, 52) například u ádí, že pos ačí, pokud
s any budou ži ými lidmi ep ezen o ány, ne-
musí jimi šak aké nu ně bý . Dos ali jsme
se edy do bodu, němž pří odní síly a mezi-
skupino é je y nejsou na i ně ka ego izo ány
jako sku ko é okolnos i, nýb ž jako základ,
z něhož se od ozuje legi imi a p á a. Ka ego-
ie is maio , jež se jako sku ko á okolnos ze
s ano iska mode ní no ma i i y nachází pouze
hledáčku jejího pe i e ního idění, má edy
s ůj adikální kosmologický p o ipól Man-
dá u nebes, úhelném kameni čínského impé ia
p á ním i kul u ním smyslu.
Zá ě
Na příkladu an opologické signi ikace kon-
k é ního p á ního ins i u u ( is maio ), k e á
spočí ala jeho yně í z jednoho e énního
kon ex u a p obíhala p os řednic ím přiklá-
dání ýznamů z dalších e énních a discipli-
ná ních kon ex ů, en o článek naznačil e-
álné možnos i a po enciál signi ikace, k e á
p obíhá p os řednic ím a cheologické imagi-
nace. A cheologickou imaginaci popisuje Gam-
ble (2005, 1) jako schopnos „jí am, kam
nelze ces o a , do minulos i, a přemýšle o čase
a objek ech způsoby, k e é se elmi odlišují
od naší každodenní zkušenos i, abychom lépe
pochopili, kdo jsme, ím, že budeme ědě ,
odkud jdeme“. Je při om pa né, že a cheolo-
gický esp i de co ps při é o signi ikaci p o-
líná pos upy sociální a kul u ní an opologie
na ú o ni s o ná ání a zobecňo ání. Přes u či-
ou náznako os popisu ěch o pos upů se snad
podařilo pojmou kul u ní speci ičnos , jež je
zakódo aná zkoumaném objek u, a pomocí
ě šího množs í signi ikujících k oků, jsme
ymezili jeho ýznam ámci ucelenějšího
p os o u.
S ejně jako a cheolog, k e ý musí odk ý-
a nejp e mladší s y, aby se dos al ke
s a ším a hlubším, jsme se pokusili e ablo a
z ahy a sou islos i mezi ůznými d uhy po-
znání a discipliná ními zkušenos mi. Abs a-
ho ání pa ciálního p á ního ins i u u z ůz-
ných kon ex ů není nepodobné a cheologické
sondě do s e pohřbených pod nánosem sou-
časnos i a šednos i. Tako é „a cheologické“
hledání šak nemusí ždy skonči nalézáním.
Jedna kul u ní a sociální eali a se nemusí
nu ně s á komen ářem k d uhé, jak si o před-
s a o al Gee z (1983, 234). Jedná se spíše
o ideál, k e ého se e nog a snaží dosáhnou
než o au oma ický ýsledek ýzkumu. Je o
šak nu ně plodnější přís up než pouhá jux-
apozice p á ních (nebo kul u ních) sys émů
e smyslu s o ná acího p á a, k e á se obje-
uje i an opologii. Při jux apozičním po-
s upu by o iž nebylo možné z dů odu předem
pos ulo ané nesouměři elnos i pos a i edle
sebe is maio západního ci ilního p á a, le-
do co á a ho ská božs a pe uánských And
a koncep Mandá u nebes. I kdybychom ak
šak z nějakého discipliná ně nepřípus ného
dů odu učinili, došli bychom k zá ě u, že se
případě d ou nee opských lokali ůbec ne-
jedná o p á ní ins i u y. Pominuli bychom ý-
znamo é s y, sk ze něž se poznání ěch o in-
s i u ů zásadně p oměnilo. Nedošli bychom ak
k po ozumění speci ičnos i zkoumaných kos-
mologických izí. V d uhém případě ( esnická
komuni a Andách) bychom nedokázali mlu-
i o z ahu k p á u ůbec a ře ím (Čína
za dynas ie Ming) jen s u či ými ýh adami.
V d uhém případě jsme p o po řeby našeho po-
ozumění museli zapoji ýznamo ou s u,
z níž yplynulo, že adiční není al e na i ou
mode ního, nýb ž že obojí je zájemnou pří-
omnos í oho d uhého podmíněno. T adiční
(případně a chaické) a mode ní p á ní kosmo-
logie jsou de ino ány zájemnou dis inkcí, zá-
jemným p olomením.10 V ře ím případě jsme
museli zapoji ýznamo ou s u, z níž y-
plý alo, jak uži í západních kul u ních měří ek
zk eslo alo a zá o eň e ušo alo naši předs a u
o s a ém čínském p á u a p á ní kosmologii.
Jak je nyní pa né, uži í a cheologické me-
a o y míří na an opologické pos upy s o ná-
ání a zobecňo ání, při nichž jedna eali a ko-
10 V om o smě u musíme zdů azni an ické nebo
a chaické myšlení, k e é je chápáno nedialek icky, j.
edy pouze e ýznamu elmi s a ého.