Archeologie práva jako metafora

ANTROPOWEBZIN 1–2/2016: STUDIE 1 A cheologie p á a jako me a o a Tomáš Led inka Uni e zi a Ka lo a P aze, Fakul a humani ních s udií omas.le[email p o ec ed] An A cheology o Law as a Me apho Abs ac —This a icle uses a cheology as a me apho in o de o concep ualize an h opological p ac ices o signi icance wi hin he an h opology o law, employed mos ly a e pe sonal ieldwo k. Taking he g adual cla i ica ion o he meaning o he Wes e n legal con- cep o is majo as an example, he a icle aces i s a ious pe mu a ions a diffe en imes and places, om 18 h and 19 h cen u y Eu ope o he con em- po a y Pe u ian Andes, whe e moun ain and glacie dei ies a e seen as analogies o is majo , and o China du ing he Ming dynas y, whe e he Manda e o Hea en was iden i ied as a ue al e na i e o he Wes e n concep o sup eme o na u al o ce. In con- clusion, he a cheological imagina ion is seen as a mo e app op ia e p ocess han con en ional an h opological compa ison, jux aposi ion and gene aliza ion. Keywo ds—an h opology o law; a cheological imagi- na ion; a cheology as me apho ; is majo ; Manda e o Hea en; b oken cosmologies Ú od Va cheologii se od 60. le 20. s ole í ně- kdy uží á an opologických me a o jako způsobu in e p e ace a cheologických da . An- opologická a cheologie se s ala jedním z ý- znamných pa adigma současných a cheologií. Opačný pos up, uží ání a cheologických me- a o an opologii, je šak dosud neob yklý. P os řednic ím a cheologie jako me a o y se om o článku pokusím pos ihnou ýznam něk e ých k oků na přechodu mezi e nog a ic- kým e énním ýzkumem a e nog a ickým po- pisem; mezi e nog a ií, k e á se zaměřuje na konk é ní eali u e énu, a an opologií, k e á ýsledky konk é ního ýzkumu u ádí do ši - ších sou islos í, zobecňuje konk é ní ýzkumy, po o ná á je mezi sebou nebo k nim připoju- je ak a z jiných disciplín, aby bylo možné zkoumaný předmě idě jiném s ě le. P á ě při signi ikaci da z e nog a ického e énu p o- s řednic ím jiných pozna ků, jež nacházíme za ho izon em daného e énu, a čas o i za kon- enční discipliná ní h anicí, se o iž upla ňuje naše a cheologická imaginace. Tomu o aspek u se pak ěnuji e z ahu ke speci ickému před- mě u an opologického zkoumání – p á u.1 Následkem speci ického his o ického us a- ení dělicích příček mode ních sociálních ěd se p á o ob ykle oci á mimo e nog a ický e- én a jeho kon enční popis. Upla ňo ání děli- cích příček o něž omezuje možnos i p opojení e énních da a da za ho izon em e énu. Je- jich p os řednic ím implici ně, a šak o o pře- s ědči ěji, dochází ke zk eslo ání e énu dů- sledku uži í ne e lek o aného e nocen ického poje í p á a. To o poje í mimo jiné p á o de- inuje jako nad-empi ický ma e iál. E nog a ii následkem oho o pos upu unikají pods a né ýznamy a sou islos i. Pokusím se o demon- s o a na p opojení jedné mode ní e opské p á ní ka ego ie se s o ná acími da y ze sou- časných Pe uánských And a Číny za dynas ie Ming. Snad se ak zá o eň podaří ods ani su- gesci logické samozřejmos i é o ka ego ie a její his o ické ne yhnu elnos i. Ta je o iž spíše ýsledkem u či é dis ibuce oblas í zkoumání mezi jedno li ými ědními disciplínami. P á o e nog a ickém e énu, p á o e nog a ickém popisu V současné s anda dní e nog a ické li e a uře zůs á ají p á ní ins i uce a o my, a gumen- 1Základní in o mace o an opologii p á a iz např. Pospíšil (1996) nebo Led inka (2015a). 2 ANTROPOWEBZIN 1–2/2016: STUDIE ace, disku zy a ep ezen ace ak ů, účinky p á ních ozhodnu í na cho ání lidí, zákony a p á o jako éma ůbec, zp a idla ozpuš- ěné jiných analy ických ka ego iích a e- énních ak ech, případně je najdeme za- padlé za ho izon em e nog a ického ýzkumu. P á ní e míny bý ají přejímány nek i icky z p á ní ědy, če ně předem daných předpo- kladů, k e é jsou nich zakódo ané, aniž by bylo e lek o áno, že jsou na ázány na kon- k é ní okolnos i, mís a, dobu, osoby a skupiny. Se ká áme-li se e nog a ickém ex u spo a- dicky s odkazy na an opologii p á a či em- pi icky o ien o anou sociologii p á a, je čas o zřejmé, že se jedná p á ě jen o odkazy, jejichž unkce je spíše deko a i ní. Jen ýjimečně na- azíme na p omýšlení p á ního ozmě u zkou- mané eali y. S ím o přís upem se se ká áme i u s udií oblas i e nici y, ekonomiky, o oc- í apod., edy éma , u nichž je zřejmé, že p á ní ozmě zde má elmi pods a nou úlohu. To éž pla í p o něk e é an opologicky a kom- pa a i ně o ien o ané his o ické p áce (např. G aebe 2012). Jes liže je p á o důsledku ozdělení soci- álních ěd chápáno jako jiný on ologický nebo epis emologický ežim, an opolog, e nog a či empi icky o ien o aný sociolog k němu p o- g amo ě nehledá s éby ný discipliná ní pří- s up, k e ý by o ganicky y ě al z ýchodisek a pe spek i jeho las ní ědecké adice. Pola- i a mezi no ma i i ou (doména p á ní ědy) a ak ici ou (doména sociální ědy) se ím p o- je uje jako absolu ní dicho omie d ou seg ego- aných ežimů po ozumění. S ím se se ká áme nejen na ú o ni zp aco ání a koncep ualizace da , ale i při jejich yhledá ání a sh omažďo- ání. Přední díla discipliná ní minulos i i sou- časnos i an opologie p á a a sociologie p á a zůs á ají om o kon ex u i dnes mimořádně e olucionizující lá kou. Podja os západního poje í p á a je na- íc ob ížné zaznamena si uaci, kdy je e - nog a sám součás í e énu a shoduje se s ním ohledně předs a y, že p á o je au onomní so- ciální ú a nebo že je ůči e énu ex e ním čini elem (shoda emické a e ické pe spek i y). Poje í p á a jako au onomního on ologického nebo epis emologického ežimu, odděleného od empi ické ak ici y zkoumané e nog a ickým ýzkumníkem, se o iž p oje uje i na zcela p ak ické a p agma ické ú o ni členů zkou- mané populace. V om o případě je do po- pisu e nog a ického e énu p á ní éma čleňo- áno nanej ýše jako jeho kon ex , nikoli šak jako součás jeho obsahu. Podně y z e énu podněcující k ela i izaci pola i y mezi obsa- hem a kon ex em, mezi ak y a no mami, mo- hou bý om o schéma u snadno přehlédnu y. Přes o by důsledné upla nění p emisy odděle- nos i obou ežimů po ozumění mělo absu dní konsek ence. Te ény p á ní e nog a ie a an o- pologie p á a by nejen nemohly bý op á ně- ným předmě em s udia, nýb ž by se ani nikdy nemohly oci nou hledáčku an opologického ýzkumníka. E nog a , k e ý se p á em za- bý á, by pak musel přis oupi na poněkud ne- šední zá ě , že p á o jeho e énu las ně ůbec není nebo že p á o nelze pojmou ji- nak než ju is icky ( edy z pe spek i y p á ní ědy), nikoli například an opologicky či e - nog a icky ( edy z pe spek i y ědy sociální). Rela i i u au onomie p á a e z ahu k jiným čás em kul u y lze nicméně os ě li an opolo- gickými pos upy, k e é z ý azníme pomocí me- a o y a cheologie p á a – jako u ědomění u - či é čás i an opologických pos upů, při nichž je e nog a ická e idence expono ána ak ům či da ům z jiných discipliná ních kon ex ů nebo z jiných e nog a ií a an opologií, jejichž p o- s řednic ím lze do odi ýznam ěch o da . P á o a a cheologie Vzhledem k ozličným z ahům mezi a cheo- logií a p á em a mnohým ypům a cheologií se pokusím speci iko a ýznamo é pole e - mínu a cheologie, uží ané jako me a o y nebo doslo ně e z ahu k p á u. P á o a che- ologii je adičně chápáno jako p á ní egu- lace ykopá ek a jiných ědecko- ýzkumných činnos í. Může se případně ýka éž epa i- ace domo odých a cheologických předmě ů ý- znamné kul u ní hodno y. A cheologií p á u je ob ykle o enzní a cheologie yuží aná p o dokazo ání (Obledo 2009). Můžeme se aké se- ka s a cheologií p á ních pamá ek, i když je disku abilní, jak lze u o oblas yčleni z a - cheologie jako komplexní disciplíny. Není šak bez zajíma os i, že z pe spek i y p á ních dě- jin lze p á ní a cheologii idě jako pomoc- nou ědu his o ickou (Schelle 2012, 4). To o TOMÁŠ LEDVINKA: ARCHEOLOGIE PRÁVA JAKO METAFORA 3 poje í má s á úskalí. Bílý (2012, 5) například u ádí, že „[p] á ně a cheologické pozna ky jsou jako zla ěnky říčním písku. Přicházíme k nim jako k ‚bočnímu p oduk u‘ dlouhodobé bada- elské činnos i“. Ne oz inu í p á ní a cheolo- gie je ak nímáno jako důsledek zácnos i p á ních pamá ek. Ani a cheologie ma e iál- ních pozůs a ků, jimž se přikládá (mimo jiné) p á ní ýznam, ani p oblema ika p á a a - cheologii není naším éma em. Význam aného a an ického p á a, p o něž se někdy použí á e mín a chaické p á o, ychází naje o při a- ko ých o ázkách jako, odkdy dějinách lid- s a lze mlu i o p á u jako a ibu u huma- ni y a odkdy om o kon ex u můžeme ho oři o p á u é přibližné podobě, jak ho známe dnes ( iz éž Led inka 2012). Z oho dů odu se na en o ozmě a cheologie ješ ě na ch íli zaměříme. P á o jako ědění A cheologie je zp a idla de ino ána jako „s u- dium minulos i p os řednic ím jejích ma e i- álních pozůs a ků“ (Gamble 2008, 2). Na zdo- y blízkos i a cheologie a ma e iální kul u y (spíše než ducho ní, kogni i ní či beha io ální kul u y), se zaměříme na a cheologický monu- men a ela i izaci jeho ma e iální po ahy. An- opologie p á a p ůběhu s ého ý oje p á o disocio ala od jeho ma e iální o my. Úspěšně oz á ila přímé lineá ní spojení p á a s pís- mem a ex em i se zákonem jako ma e iál- ním nosičem, němž je p á ní in o mace za- kódo ána. Malinowski (1922, 11), jako čelný předs a i el p ojek u sociální a kul u ní an- opologie p ní polo ině 20. s ole í, ho oří o om, že p á o lze yčís z neje emé nějších a nejp cha ějších ma e iálů, o iž z lidských by os í. Z oho o poje í p á a lze do odi pů- od d ou pozdějších přís upů; kogni i ní (jako s udium lidských pozná acích pos upů a ozli- šo acích schopnos í) a beha io ální (jako s u- dium lidského cho ání). Za jejich předs a i ele, k eří se zabý ali p á em, můžeme pokláda Hu chinse (1980), k e ý se zabý al ob iand- ským p á ním sys émem d žby a dis ibuce půdy z hlediska logiky p á ního do ozo ání, a Eh licha (1936), k e ý na ho al zkouma , jak je lidské cho ání s uk u o áno p á em, či jak lze p á o ozpozna p os řednic ím soci- ologických p a idelnos í cho ání členů u - či é asociace. P á ní an opologo é Llewellyn a Hoebel (1961, 20) u áděli ři o my p á a: abs ak ní p a idla, ozhodnu í p á ních au o- i a sku ečné cho ání lidí. Pospíšil (1996, 21) pak ná aznos i na u o adici zdů azňo al, že smysluplné s udium p á a se musí zabý a šemi ěmi o o mami. Vedle é o hla ní a gu- men ace si lze po šimnou samozřejmos i, s ja- kou přes alo bý p o šechny o my p á a pod- s a né, zda jsou epsány lidské mysli, nebo na jiném ma e iálním médiu. V an opologii obecně dochází k překonání absolu ního p o ikladu mezi li e á ními a neli- e á ním společnos i (Goody 1977, 15–16, 27, 37–38) a an opologii p á a z láš ě mezi psaným a nepsaným p á em. Velmi ilus a i - ním a gumen em p o i ud ži elnos i é o abso- lu ní dis inkce je ýzkum předkolumbo ského p á ního sys ému az éckého měs a Texcoco (Offne 1983), jehož ob ázko é p á ní kodexy předs a ují hyb idní o mu mezi p á em psa- ným a nepsaným. Ro něž Moo e a Mye hoff (1977), k eří zkoumají, jakým způsobem jsou uží ány neu či os i a nejasnos i psaných no- em, demons ují p imá in e p e ace a i uálu před p á ním ex em. Hu chins (1981, 488– 489) s odkazem na Malinowského zdů azňuje ozdíl eci o aného zákona a si uo ané p á ní a gumen ace neli e á ních společnos ech. Po- spíšil (1996, 69) zmiňuje „men ální p á ní ko- di ikace“ jako soubo y abs ak ních p a idel. E nologické ýzkumy neli e á ních společnos í pak demons ují, že jejich paměťo ý po en- ciál přesahuje ýznamně kapaci y kul u , k e é se opí ají pře ážně o li e á ní záznam (Goody 1977), například e o mě psané kodi ikace. I když si dnes do edeme předs a i „a che- ologii éměř šeho“ (Gamble 2008, 3), a che- ologie men álních objek ů nebo kogni i ních pos upů se zdá bý pouhou me a o ou. Akční ádius ako é a cheologie snad může zah no a nedá nou minulos , a šak yzní á absu dně e z ahu k minulos i dá nější. Lze šak ě- decké zkoumání předem omezo a předs a ami o om, jaké časo é či p os o o é ámce jsou ab- su dní či ealis ické?2Nebo se lze naopak zabý- 2K časop os o o ým pe spek i ám, k e é bychom oblas i p á a ob ykle neočeká ali, pa ří například Ia- len iho p á ně-an opologická s udie p ospek i ní em- po ali y řádech isíců a milionů le „Adjudica ion o 4 ANTROPOWEBZIN 1–2/2016: STUDIE a o ázkou doslo ného a cheologického s udia p á a jako směsice men álních a ma e iálních objek ů i z dá né minulos i? Máme-li zhod- no i , jakým způsobem je současném s a u kul u ního a společenského ý oje kondenzo- án složi ý, íce než několika isícile ý ý oj p á a ámci komplexní his o ie humani y, nemůžeme pomíje ani p os o o ou a časo ou si uo anos e nog a ických i jiných pozna ků o p á u. P o e nog a ii současných p á ních s ě ů se může například je i zcela i ele an ní zájemný z ah e opské expanze a p á a, a šak, jak u idíme dále, me a o a a cheologie je an opologii p á a uží ána p á ě é o sou islos i. Tep e expono ání da pocházejících z e - nog a ického e énu ůči ědění, k e é se na- chází za ho izon em oho o e énu, nás při ádí k a cheologii p á a e oucaul o ském smyslu jako e s é pods a ě k a cheologii (cizího) ě- dění, jehož s ě le je přehodnoco áno a zno u p omýšleno lokální ědění z při ozeného s ě a účas níků ýzkumu. Jak jsem již a gumen o al jinde (Led inka 2016), p á o lze chápa aké jako ědění nezby né p o o ien aci, přeži í a e- p odukci s ejným způsobem, jakým an opolo- go é adičně chápou na igační schopnos i na moři nebo lo ecké do ednos i apod., byť po- o nání s u edenými příklady není p os ředím o ien ace osamocená a odlehlá k ajina, nýb ž pomě ně hus ě zalidněná kul u a. A je o p á ě pa ciálnos a oh aničenos ědění, k e é nás op a ňuje k omu yuží analogii s a cheologií p o zdů aznění u či ých jád u an opologic- kých pos upů, k e é přesahují ho izon e énu zkoumaného e nog a em. Je o cha ak e e- énních pozna ků o p á u jakož o a cheologic- kého monumen u poh ouženého do sebe, jehož azby na okolní s ě jsou nepa né, nelze je zjis i nebo se ůbec nedocho aly. Při kompa aci a cheologie ědění a dějin idejí Foucaul upozo ňuje zejména na y o mo- men y, k e é obě zaměření odlišují; a cheolo- gie zkoumá disku zy jako monumen y, nikoli jako dokumen y, k e é odkazují na jinou eali u nebo na a i i u, a cheologie espek uje speci- ičnos a nepře odi elnos disku zů, nesnaží se y oři mezi nimi „plynulé přechody“, (což Deep Time“ (2014) či p oblema ika maje kop á ních z ahů, če ně pozemko é d žby e nějším esmí u, iz například Co pus Ju is Spa ialis (Beebe 1999). je pa ně příznakem y áření no ého me a- jazyka); a cheologie be e ú ahu, že au o díla nemusí bý jedno ný, nýb ž naopak jeho mysl může bý agmen o ána koexis encí ůz- ných disku zů, k e é mohou p os upo a i jed- no li á díla ůzných au o ů; a cheologie je jen „přepiso áním“ čili „řízenou ans o mací oho, co již bylo napsáno, při zacho ání o my ex e- io i y“, nezajímají ji edy ajems í počá ku (Foucaul 2002, 210–212). Ty o momen y, jak se záhy ukáže, nabydou mimořádné ele ance dále předes řeném případu. Vzájemné o li ňo ání a zájemná o e ře- nos mezi a cheologií, sociální a kul u ní an- opologií ( če ně an opologie p á a), yzic- kou an opologií a ling is ikou bylo od počá ku 20. s ole í hnací silou p ojek u boasiánské an- opologie. Dělicí příčky mezi ěmi o obo y nejsou om o p ojek u chápány jako abso- lu ní. Naopak, jejich zájemné sous a né pře- k ačo ání je chápáno jako žádoucí součás zkoumání a podmínka oz oje an opologie. Gamble (2008, 24) po ažuje z od an opolo- gické a cheologie 60. le ech minulého s ole í za následek „ ahů a laků mezi ěmi o disci- plínami“. V om o smyslu se můžeme se ka aké s pos ulá em a cheologie jako an opolo- gie (Bin o d 1962) nebo dekla acemi, že a che- ologie je an opologie (Gillespie e al. 2003). V opačném smě u, edy (sociální a kul u ní) an opologii nebo e nologii je šak a cheolo- gická me a o a zácná.3 Me a o u „a cheologie p á a“ uží á p á ní an opoložka Me yo á, k e á se zabý ala ý- znamem koloniálního p á a p o současné z da- ného hlediska pos koloniální p á o. Rele an - nos zájmu současných e nog a ů o koloniální období může bý dnes hodnocena ep e na základě samo né expozice da z mís ního e- énu ůči ědění, k e é e nog a anspo uje do sou islos i se s ým e énem z odlišného discipliná ního, empo álního nebo p os o o- ého kon ex u. Me yo á (2004, 570) pokládá za a cheologii p á a („an a cheology o law“) „his o ickou analýzu s e legali y a his o ic- kých kon ex ů jejich ukládání [a zanikání]“. Zá o eň upozo ňuje na o, že byť „a cheolo- gická me a o a naznačuje jednoduché soused- s í [ s e legali y] ch onologickém pořadí, 3Viz např. ins i ucionální a cheologie (Thomas 2003). TOMÁŠ LEDVINKA: ARCHEOLOGIE PRÁVA JAKO METAFORA 5 p axi každý [p á ní] sys ém o li ňuje ungo- ání d uhých jak p os řednic ím od olá ání, ak sk ze mnohoče né ju isdikce, k e é edou k o um shopping nebo sk ze ozpo nos i mezi nimi [...]. Jelikož se y o sys émy zájemně o li ňují, ede inují s é koncep y a p axe, aniž by při om měly s ejnou sílu a li “ (2004, 570). Me yo á ak spojuje si uaci p á ního plu a- lismu se si uací his o ické posloupnos i p á - ních sys émů. Mul iplici a p á ních sys émů se jejím poje í p oje uje nejen na základě sou- běžné pří omnos i exis ujících p á ních sys- émů, ale éž na základě adic, kul u ních ý- půjček a ino ací, k e é ucho á ají nebo zno u přinášejí p ky již neexis ujících p á ních sys- émů. Tím nás odkazuje na časop os o o ou si uo anos p á ních sys émů a kon igu aci je- jich zájemných azeb namís o h anic mezi nimi. Z oho o dů odu p á ní dějiny ani ilo- zo ické eo ie ý oje p á ních sys émů nejsou ješ ě a cheologií p á a. Mohou bý spíše jejím předpokladem a předchůdcem, a šak nikoli nu ně jejím ýchodiskem či základem, i když není yloučeno, aby se jím konk é ní an o- pologické s udii s aly. S o ná ací da a Me a o a a cheologie p á a ak pos uluje jed- no ný p os o a čas, němž lze upla ni a che- ologickou imaginaci. Pokusím se ak nyní uči- ni na příkladu konk é ního p á ního ins i u u is maio . Ač je en o současný ins i u uží án bezp os ředním p á ním ži o ě e opských sys émů ci ilního p á a, jsou jeho ýznamo é azby, jakož o lidského díla, z a cheologické pe spek i y značně omezené, p o o jej p o- zkoumáme jako a cheologický monumen . Sou- s ředíme se p o o na jeho základní zako ení dějinném ý oji – na jeho spojení s osudem ecepce římského p á a jako p oduk u u či é his o ické a ci ilizační olby, k níž došlo p ů- běhu 18. a 19. s ole í (spíše než jako his o ické či logické danos i). A cheologická imaginace č enáře následně za ede do řech ůzných ob- las í s ě a a his o ických období. Z E opy se přemís íme do pe uánských And, k jedné a- diční komuni ě zasu é hluboko současnos i. Na základě e lexe sku ečného pů odu adič- ního a z yko é p á a, k e á p oběhla ámci an opologie p á a d uhé polo ině 20. s o- le í (Led inka 2015b), suneme u o ýzna- mo ou s u do způsobu, jakým po ozumíme „ adiční“ andské kosmologii. T adiční p á o a z yky se o iž z ch onologického hlediska ob- je ují souběžně s mode ními a s ou pods a ou na sobě na zájem zá isí jako dis inkce. Do o- díme zde symbio ickou koexis enci mode ního koncep u is maio na jedné s aně, a ho ských a ledo co ých božs e jako u či ého ek i a- len u na d uhé s aně. Následně se přemís- íme do Číny za dynas ie Ming (1368–1644), kde se se káme s adikálně odlišnou koncep- ualizací yšší moci – s Mandá em nebes. Sem suneme e lexi li u e nocen ického zk eslení na ýsledky dosa adních sinologických zkou- mání. Na základě ak o ymezených záchy - ných bodů nakonec p o edeme ekon igu aci naší pozo nos i e z ahu k pů odnímu é- ma u. E opa, 18. a 19. s ole í P á ní ka ego ie yšší moci pochází z an ic- kého římského p á a a odkazuje na nadřaze- nou sílu, k e é není možné zdo o a – Vis cui esis i non po es . Vyšší moc je éž pojímána jako náhoda, čili opak p incipu. Je de ino ána jako elká síla; casus es maio is cui hu- mana in i mi as esis e e non po es . Ve s ě le o mulace pozdně epublikánského ju is y Se - ia Sul icia Ru a, o němž se zmiňuje Kehoe (2007, 113) Law and he Ru al Economy in he Roman Empi e, je yšší moc na ázána na nes abili y s ředomořského zeměděls í a za- h nuje in azi cizí a mády, zamoření škodným p ac em, země řesení nebo nez yklé lny e- de .4Dnes se se ká áme s abs ak nějším po- jmem pří odních sil, do něhož spadá napří- klad požá , bouře, k upobi í, po odeň, sucho nebo jiné poh omy, k e é mohou na uši lid- ské p ojek y. V ámci s anda dních e opských občanskop á ních sys émů se zásadně jedná o sku ko ou okolnos , s níž zákony či smlou y spojují u či é maje ko é důsledky (např. ne- sení nebezpečí škody na ěci, plnění smlou y se může s á důsledku působení ako é síly nemožné; nikdo nemůže p oda ú odu, k e á důsledku sucha ne znikla nebo zanikla) nebo 4P o íce pod obnos í o an ickém poje í is maio iz zejména pasáž „Alokace izika“ (Kehoe 2007, 109– 119). 6 ANTROPOWEBZIN 1–2/2016: STUDIE eme genční po innos i (pomoci při zách aně ži o a a maje ku). E nog a ji bude níma jako ku iozi u, jež může nabý si uačního ý- znamu. Ani an opologa, k e ý se zabý á po- h omami, nejspíše nedo ede ke z ahu p á a a poh om. Vyšší moc může získa si uační ý- znam například u smlu o elkých in es ičních celcích z . nes abilních zemích. Zde se může jedna o nepřed ídaný ozb ojený kon lik , j. o občanskou álku, po s ání nebo přepadení. P o s ůj li na ealizaci in es ičních p ojek ů a na jejich smlu ní či kola e ální zajiš ění, by byla ele an ní p o ekonomického an opologa. Z pohledu kompa a is y zde bude podobnos yšší moci jako sku ko é okolnos i či p á ního s a u an ickém p á u římském i p á u mo- de ním. Co šak mode ní s á y edlo k omu při- kloni se k odkazu římského p á a, a ne napří- klad k odkazu p á a čínského? Ješ ě 18. s o- le í nebyla mode ní iden i a ak o yh aněná. Da ian-Smi h (2005, 544) u ádí, že „za ímco Čínou, například, bylo o e řeně opo ho áno jako ‚ba ba skou‘ a ‚neci ilizo anou‘ de a e- nác ém s ole í, p á ní ilozo o é jako Hobbes, Locke a Leibniz ji o s ole í dří e po ažo ali za so is iko aný model p á ního a by ok a ického s á ního sys ému“. Přije í dědic í an ického p á a nebylo bez al e na i . Je p imá ní úlo- hou e nog a a u o his o icko-kul u ní olbu, z níž yšel odkaz římského p á a jako součás západní p á ní iden i y ( če ně jeho poje í yšší moci) ůči nim expono a .5U áření mo- de ní iden i y přinejmenším ch onologicky sou- iselo s e opskou expanzí. P o o se necháme ou o sou islos í za és na jednu z p a děpo- dobně nejzazších ýsep é o expanze, umís ě- nou pe uánských Andách. Pe uánské Andy, současnos U adiční andské esnické komuni y Tapeños se pokusím ekons uo a pozici yšší moci ámci „ ozlomených kosmologií“. Vedle yšší moci e smyslu západního sys ému ci ilního p á a se zde souběžně ysky uje i jiná au o- nomní koncep ualizace nez a ných pří odních 5Součás í e nog a ie je například dle Mille a (1997, 17) aké „zá azek holis ické analýzy e nog a ického e- énu, k e á zah nuje nejen o, co by bylo pozo o áno, nýb ž aké o, co lze do odi , že by mohlo bý pozo o- áno“. sil. Tím o poje ím se e z ahu ke klima ické změně zabý al Pae egaa d (2013). Náze jeho s udie „B oken Cosmologies: Clima e, Wa e and S a e in he Pe u ian Andes“ zde šak no ě in e p e uji. Jeho e nog a ie neakcen uje přímo p á o. Pokusil jsem se p o o na základě předes řených da p á ní s u do jeho in- e p e ace da sunou . Pae egaa d sám u o in e p e aci ne yloučil, spíše byl nakloněn ji připus i .6 Pae egaa d popisuje nímání mís ních kli- ma ických změn a jejich následků, jako jsou nedos a ek ody a nadmě né od á ání le- do ců. Zabý á se zejména chápáním ěch o je ů p os řednic ím adičních koncep ů ho - ských a ledo co ých božs e a pří odo ědec- kých in o mací o globálních klima ických změ- nách. S u či ou mí ou zjednodušení můžeme kons a o a , že příslušníci zkoumané komu- ni y de inují s ůj z ah k ledo co ým a ho - ským božs ům z mo álního a náboženského hlediska, nikoli p á ního či ekonomického. Přes ože něk eří oby a elé d ou zkoumaných esnic eagují na klima ické změny adič- ními způsoby; zejména p o ádí i uální obě- iny, k e é mají zajis i přízni é podmínky p o zemědělskou p odukci, ylouči nedos a ek ody, nep a idelné s ážky či nečekané kolísání eplo , nímají zá o eň snížený či mizející účinek ěch o adičních p ak ik, jež na ušuje jejich dů ě u adiční andskou kosmologii. Snad aké p o o Pae egaa d ho oří o ozlo- mené kosmologii. Něk eří jedinci se neodklonili od předs a y, že jejich las ní komuni a y olá á hně le- do co ých a ho ských božs e , jež se p oje- uje nedos a kem ody. P o ně není zby ečné usmiřo a a o božs a i nadále adičními pos upy. Mají sklon ini z jejich sníženého účinku konk é ní osoby (za jednu z hla ních příčin nedos a ku ody nadále označují nedů- sledné dod žo ání adičních i uálů ámci s é komuni y). V komuni ě se šak obje ují 6Ta o diskuze p oběhla dne 2.8.2014 Tallinnu ámci panelu „Re hinking esea ch opics in he An- h opocene: An h opological collabo a ions in global en i onmen al change“ (kon e ence EASA 2014: Colla- bo a ion, In imacy & Re olu ion – inno a ion and con- inui y in an in e connec ed wo ld). Os a ně – eze o- ho o článku byly pop é předes řeny p á ě p ezen aci p o en o panel „Vis maio : e hinking he an h opo- cene h ough he an h opology o law“. TOMÁŠ LEDVINKA: ARCHEOLOGIE PRÁVA JAKO METAFORA 7 i in e p e ace na základě ekologických in o - mací. Přije í nějších in o mací, jež nazna- čují, že klima ické podmínky o li ňují spíše zdálené ak o y, je ob ížné. Ty o in o mace o iž na ušují zaži ou předs a u o ýznamnos- i las ní komuni y. Jejich z ah k božs ům je jimi de-in imizo án pří omnos í jiných, ji- nak ýznamných a dosud zcela neznámých ak- é ů é o ysoké hře an opocénu.7Vnější ekologická da a, s nimiž se komuni a sezna- muje, ak sobě nesou aké u či ou kosmo- logii, k e á není plně kompa ibilní s andskou adiční kosmologií. Jejich zájemné p olínání pak může podněco a zá ě („di oký“ obou ěch o myšlenko ých ámcích), že příčinu oz- lícení ledo co ých a ho ských božs e , jež zau- jímají ús řední mís o lokálním myšlenko ém sys ému, je řeba hleda jejich u ážli ém za- sazení do ole pouhých sku ko ých okolnos í či pří odních sil mode ní kosmologii. Zmíněné adiční p ak iky oslo ující bož- s a jsou při om de ino ány jako „ i uální ak y směny s by os mi, k e é nejsou lidé“. Ri uál- ním ak em je šak aké například yjedná- ání a uza ření obchodní smlou y, a by os i, k e é nejsou lidmi, jsou aké s á y a ko po- ace. Pae egaa d é o sou islos i u edl, že daně s á u a pla by něk e ým společnos em jsou é o oblas i někdy nímány jako i u- ální obě iny. Přes y o analogie, k e é se ob- je ují spíše ma ginálně, šak pře á á ozdíl mezi mode ními božs y, jako jsou s á a spo- lečnos i (jež jsou zd ojem ůzného d uhu slu- žeb a zboží) a adičními ho skými a ledo co- ými božs y (jež jsou zd ojem ody). Ten o ozdíl při om spočí á kon enčním zařazo ání u či ých p ak ik do d ou au onomních on o- logických egis ů; mo álky a nábožens í na jedné s aně a p á a a ekonomiky na d uhé s aně.8Je p a děpodobné, že způsob u ažo- ání komuni y Tapeños o z ycích a ce emoni- álních p ak ikách p ošel minulos i u či ými d uhy kolonizace či mode nizace, akže spíše 7T ajek o ie signi ikace, k e ou sledujeme časo- p os o em, ypo ídá aké o homogenizaci přís upu k p oje ům yšší moci posledních d ou s ole ích, k e á umožňuje „zin enzi ňo ání kolonizace pří ody“ (k omu iz např. A ias-Maldonado 2015, 67). 8P o nější č ení není zcela jis é, zda se nejedná o p ojekci samo ného ýzkumníka na zkoumanou ko- muni u. Ta o a ian a šak není ničím po zena a bu- deme ycháze z oho, že oddělení ěch o d ou egis ů nalezneme přímo u příslušníků dané komuni y. ko esponduje s e opským sklonem oddělo a s ě božs e a s ě každodenního obs a á ání obchodních záleži os í a denních po řeb. Do- ozuji edy, že Tapeños nímají e s éře s yku se zd oji zboží a služeb yšší moc pouze jako sku ko ou okolnos , za ímco e s yku se zd oji ody je p o ně předs a o ána ledo co ými a ho skými božs y. Mezi ěmi o ozlomenými kosmologiemi šak nedochází k přímým zá- jemným s ře ům, neboť mají souběžný pů od a genezi. Čína, dynas ie Ming Pokud bychom připus ili, že složi os nějšího s ě a lze myšlenko ě yče pa p os řednic- ím dialek iky adičního a mode ního, mohli bychom se á i zpě domů. Je šak nu né p o ěři ješ ě jednu s opu. Pospíšil (1997, 27) například komen uje s a é čínské p á ní myšlení následně; „[s]ociální s ě a s ě pří- ody byly po ažo ány za na olik p opojené, že es ný čin nebo ko upce mohly mí li na pří- odu. E ické p incipy o iž p os upo aly celým esmí em“. Ten o pohled je kon as u s mo- de ním čínským způsobem u ažo ání o poh o- mách, jež se spíše podobá ozlomené kosmolo- gii andské komuni y Tapeños. Kon as mezi an ickou a mode ní čínskou kosmologií zmi- ňuje aké Nade o á (2013, 321); „Číňané mo- hou budo a přeh ady, aniž by měli na pamě i předky, jež jsou součás í čínské kul u y. Není o kul u a, nýb ž s á a ko po ace s cen a- lizo anými ozhodo acími p ocesy, nikoli čín- ský lid, jehož předs a i os i se oci á budouc- nos Číny. Sous ředěná moc při om ychází z předs a y nekonečných zd ojů“. V á íme se edy do doby, než byla za edena ozlomená kosmologie, například do Číny za dynas ie Ming (1368–1644).9Vyjdeme při om z knihy p á ního his o ika Jianga Yonglina (2011) The Manda e o Hea en and he G ea Ming Code, jež pojedná á mimo jiné o adikálně odlišném, o iž ne ozlomeném poje í yšší moci. Vz ah p á a a poh omy je p o u o kosmologii ús řed- ním éma em popí ajícím ozdíl mezi oblas í ak ického a no ma i ního. Z pe i e ní sku - ko é okolnos i se yšší moc přesou á na mís o 9S ejně ak bychom se mohli nejspíše á i do Číny za dynas ií Čou, Han nebo Či, případně do s a é Ko ey či Annanu, pokud zůs aneme daném a eálu. 8 ANTROPOWEBZIN 1–2/2016: STUDIE ús ředního ús a ního p incipu. Při pokusu po- ozumě yšší moci jako p á ní zásadě se šak nesmíme necha o li ni e nocen ickou před- s a ou o ús a ním p á u a p á ním sys ému ůbec. Úhelným kamenem s a ých předs a o p á u a pří odě, jež mají Pospíšil a Nade- o á na mysli, je Mandá nebes. Ten o ýchozí kosmologický bod předs a uje pojí ko mezi so- ciálním s ě em a s ě em pří ody; e ablo anou sou islos í mezi en i onmen álními událos mi, op á něním pano níka ládnou a konk é ní podobou čínského p á ního sys ému. Legi- imizace moci čínských císařů je ys a ěna p á ě na é o spojnici. Zásadním způsobem se liší jak od e opského eudálního koncep u alé dědičné lády k álů z Boží ůle, jež má zjis i neměnnos lády u či ého odu, ak i od e opského koncep u při ozeného p á a, ať už acionalis ické, na u alis ické nebo eologické a ian ě. Na ozdíl od eudálního legi imizace lády o iž naopak p osazuje legi imní ezis enci ůči au o i ě (legi imní po s ání) a p á o ládnou posky uje pouze, dokud císař usmě ňuje p á ní sys ém e smyslu nebeského p incipu. Na ozdíl od při ozeného p á a, k e é je chápáno jako součás ducho ní kul u y společnos i odpou- ané od ma e iální kul u y, se Mandá nebes p oje uje zcela konk é ně a hma a elně po- době „nebeských a o ání“, jejichž sledo ání a před ídání má bezp os řední li na p á ní sys ém a op á něnos jeho konk é ní podoby. Za nebeská a o ání se pokládaly zejména cizí in aze, epidemie, sucho, hladomo , země ře- sení, po s ání a e ol y, jež následo aly po ěch o elkých en i onmen álních událos ech (Yonglin 2011, 145). Ty o událos i nejsou ýsledkem čis ě pří odních, neo lada elných sil, naopak „ ako é poh omy jsou následkem lidského jednání, jež poškodilo ha monii kosmické a mos é y“ (2011, 47). Vyšší moc má edy u či ý, složi ý z ah k podobě p á ních p a idel, a nepředs a uje pouze mimop á ní ak ickou okolnos nebo s a . Mandá nebes pojímá yšší moc jako p o- je s cho ané ůle nebes, na jejímž základě se p o nějšího pozo o a ele složi ým způso- bem do ozuje nejen legi imi a p á ního sys- ému, ale aké jeho ju isdikce, i uály, no my, ýznamy, kon ex y a p ak iky (jeho hmo ný i p ocesní obsah, kogni i ní i beha io ální oz- mě ). Pa adoxně om o bodu můžeme po o- zumě současnému ýznamu západního ci il- ního poje í is maio . S ejně jako západní p á ní kosmologii, ak i čínské kosmologii, přinejmenším období dynas ie Ming, exis ují d a ežimy po ozumění, a šak jejich ozdělení je odlišné. Mís o pola i y mezi no ma i i ou a ak ici ou zde nalezneme p opojenos s ě a duchů a říše lidských by os í. Legi imizující zá- klady p á a zde nejsou od ozo ány od základní no my (G undno m), k e á se nachází jád u no ma i i y a je jejím ýchodiskem, nýb ž se nachází na pomezí obou s ě ů, „kosmickém mediá o o i, mezi s ě em duchů a říší lidských by os í“ (2011, 175), k e ý je zosobněn císa- řem. Jeho poslání spočí á „následo ání ne- beského p incipu a och aňo ání ha monie jak e společnos i, ak i mezi lidskými by os mi a nadlidskými duchy. Jedním ze způsobů, jak oho dosáhnou , bylo e ablo a p á o, k e é následuje nebeský p incip. P á o jinými slo y sloužilo jako kosmologický nás oj k p oměně lidských by os í“ (2011, 5). U či á příbuznos mezi Mandá em nebes a sklonem Tapeños ini za nedos a ek ody komuni u nebo její konk é ní příslušníky nás šak nesmí odkloni od oho, že zde máme zcela odlišnou celko ou kosmologickou kon i- gu aci, níž „Mandá nebes [...] us a uje základ p á a“ (2011, 175) a zá o eň „p á ní zřízení bylo klíčo ým způsobem, jak naplni poslání [císaře jako kosmického mediá o a]“ (2011, 175). Dří e bylo čínské poje í p á a ka ego izo áno jako náboženské či ilozo ické a zá o eň bylo yjmu o z ežimu p á ních a ekonomických p ak ik. Tako é hodnocení je dnes pokládáno za ýsledek uži í nepřiměře- ných kul u ních měří ek, k e é zkoumanou e- ali u spíše zk eslují. Ve ý oji p á ních a so- ciálních ěd bychom se ím aceli zpě do 19. s ole í, kdy „p á o impe iální Číně bylo obecně posuzo áno na základě západní p á ní kul u y. Tak byl čínský p á ní sys ém po a- žo án za nesp a edli ý a a bi á ní, neboť se něm ne oz inul sp a edli ý p oces [due p o- cess] a zdů azňo al se kolek i a po innos i, namís o op á nění a jedno li ce“ (2011, 6). Následkem uži í e nocen ického poje í p á a a nábožens í p o pochopení ýznamu Man- dá u nebes, byl en o ins i u dří e koncep u- TOMÁŠ LEDVINKA: ARCHEOLOGIE PRÁVA JAKO METAFORA 9 alizo án pouze jako lido á í a nebo ilozo ická idea spíše než p á ní ins i u ús a ního cha- ak e u. Kosmický mediá o , k e ý ep ezen- uje s ě duchů lidském s ě ě, by důsledku uži í západní op iky byl zaměňo án za kněze nebo ča oděje spíše než, aby byl iden i iko án jako poli ická a p á ní au o i a. An opologo é p á a šak nikdy nede ino- ali p á o jako ýlučnou záleži os lidí. Pospíšil (1997, 52) například u ádí, že pos ačí, pokud s any budou ži ými lidmi ep ezen o ány, ne- musí jimi šak aké nu ně bý . Dos ali jsme se edy do bodu, němž pří odní síly a mezi- skupino é je y nejsou na i ně ka ego izo ány jako sku ko é okolnos i, nýb ž jako základ, z něhož se od ozuje legi imi a p á a. Ka ego- ie is maio , jež se jako sku ko á okolnos ze s ano iska mode ní no ma i i y nachází pouze hledáčku jejího pe i e ního idění, má edy s ůj adikální kosmologický p o ipól Man- dá u nebes, úhelném kameni čínského impé ia p á ním i kul u ním smyslu. Zá ě Na příkladu an opologické signi ikace kon- k é ního p á ního ins i u u ( is maio ), k e á spočí ala jeho yně í z jednoho e énního kon ex u a p obíhala p os řednic ím přiklá- dání ýznamů z dalších e énních a discipli- ná ních kon ex ů, en o článek naznačil e- álné možnos i a po enciál signi ikace, k e á p obíhá p os řednic ím a cheologické imagi- nace. A cheologickou imaginaci popisuje Gam- ble (2005, 1) jako schopnos „jí am, kam nelze ces o a , do minulos i, a přemýšle o čase a objek ech způsoby, k e é se elmi odlišují od naší každodenní zkušenos i, abychom lépe pochopili, kdo jsme, ím, že budeme ědě , odkud jdeme“. Je při om pa né, že a cheolo- gický esp i de co ps při é o signi ikaci p o- líná pos upy sociální a kul u ní an opologie na ú o ni s o ná ání a zobecňo ání. Přes u či- ou náznako os popisu ěch o pos upů se snad podařilo pojmou kul u ní speci ičnos , jež je zakódo aná zkoumaném objek u, a pomocí ě šího množs í signi ikujících k oků, jsme ymezili jeho ýznam ámci ucelenějšího p os o u. S ejně jako a cheolog, k e ý musí odk ý- a nejp e mladší s y, aby se dos al ke s a ším a hlubším, jsme se pokusili e ablo a z ahy a sou islos i mezi ůznými d uhy po- znání a discipliná ními zkušenos mi. Abs a- ho ání pa ciálního p á ního ins i u u z ůz- ných kon ex ů není nepodobné a cheologické sondě do s e pohřbených pod nánosem sou- časnos i a šednos i. Tako é „a cheologické“ hledání šak nemusí ždy skonči nalézáním. Jedna kul u ní a sociální eali a se nemusí nu ně s á komen ářem k d uhé, jak si o před- s a o al Gee z (1983, 234). Jedná se spíše o ideál, k e ého se e nog a snaží dosáhnou než o au oma ický ýsledek ýzkumu. Je o šak nu ně plodnější přís up než pouhá jux- apozice p á ních (nebo kul u ních) sys émů e smyslu s o ná acího p á a, k e á se obje- uje i an opologii. Při jux apozičním po- s upu by o iž nebylo možné z dů odu předem pos ulo ané nesouměři elnos i pos a i edle sebe is maio západního ci ilního p á a, le- do co á a ho ská božs a pe uánských And a koncep Mandá u nebes. I kdybychom ak šak z nějakého discipliná ně nepřípus ného dů odu učinili, došli bychom k zá ě u, že se případě d ou nee opských lokali ůbec ne- jedná o p á ní ins i u y. Pominuli bychom ý- znamo é s y, sk ze něž se poznání ěch o in- s i u ů zásadně p oměnilo. Nedošli bychom ak k po ozumění speci ičnos i zkoumaných kos- mologických izí. V d uhém případě ( esnická komuni a Andách) bychom nedokázali mlu- i o z ahu k p á u ůbec a ře ím (Čína za dynas ie Ming) jen s u či ými ýh adami. V d uhém případě jsme p o po řeby našeho po- ozumění museli zapoji ýznamo ou s u, z níž yplynulo, že adiční není al e na i ou mode ního, nýb ž že obojí je zájemnou pří- omnos í oho d uhého podmíněno. T adiční (případně a chaické) a mode ní p á ní kosmo- logie jsou de ino ány zájemnou dis inkcí, zá- jemným p olomením.10 V ře ím případě jsme museli zapoji ýznamo ou s u, z níž y- plý alo, jak uži í západních kul u ních měří ek zk eslo alo a zá o eň e ušo alo naši předs a u o s a ém čínském p á u a p á ní kosmologii. Jak je nyní pa né, uži í a cheologické me- a o y míří na an opologické pos upy s o ná- ání a zobecňo ání, při nichž jedna eali a ko- 10 V om o smě u musíme zdů azni an ické nebo a chaické myšlení, k e é je chápáno nedialek icky, j. edy pouze e ýznamu elmi s a ého.