ANTROPOWEBZIN 1-2/2015 51
ESEJ:
CESTA ZA DOBRODRUŽSTVÍM:
ROLE-PLAYINGOVÁ SIMULACE JAKO INOVACE V SOCIÁLNĚ
VĚDNÍM VÝZKUMU?
Ma in Buch ík
Sociologický ús a AV ČR, . . i.
[email p o ec ed]
PROLOG
BYL sych a ý lis opado ý eče oku 1941
a před domem Paula Felixe Laza s elda
z au a ne ys oupil nikdo jiný než jedna řice i-
le ý Robe Me on se s ou manželkou Sue. Ať
již následně oba muži zapředli ho o přímo na
p ahu domu (Simonson 2005), nebo až když
usedli k jídelnímu s olu (Jeřábek 2011), jis é
je, že pods a ě okamži ě mezi nimi zplála
diskuse. Nechá ají He u He zog (d uhou ze
ří manželek PFL) a Sue Me on po ečeře sa-
mo né a sami se ydá ají axíkem do p aco ny
Laza s elda Columbia B oadcas ing Sys em,
kde Laza s eld předs a uje Me ono i P og am
analyze (Jeřábek 2014: 295–6). následném
ozho o u šak oz íjejí možnos i no é me ody,
k e ou dnes známe jako ocused in e iew, k e-
é je elmi blízké ocus g oup. V acejí se pozdě
dá no po ečeři. Diskusi uza í ají poklidném
posezení, a p o ože byl jejich eče úspěšný,
končí jej ka iá em a šampaňským (Simonson
2005). Zaslouženě. Vždyť p á ě položili zákla-
dy pře a né a dodnes hojně yuží ané me odě
ohnisko ých skupin a jejich se kání s oupí do
učebnic dějin sociologie.
ÚVOD
Za ádění me odologických ino ací sociálně
ědním ýzkumu se e s ě le oho o klasického
příběhu zdá bý dílem okamži ého nápadu a in-
enčního ducha. Ale není omu ak. Mnohem
íce než o o iginální nápady jde spíše o p omy-
šlený koncepční přís up k ý oji, e ablo ání,
p opagaci ěch o „nápadů“ a nakonec zejména
o schopnos o o še p oda ědecké komuni ě.
A p á ě ěm o p ocesům a p oblémům s nimi
spojeným se budu om o článku ěno a . Vedle
eo e ického za ámo ání je s ěžejní čás í ex u
las ní p ak ická zkušenos s ole-playingo ými
simulacemi popsaná podobě případo é s u-
die. Řečeno spolu s B uno La ou em (1999),
přek ačuji om o článku ámec eo e ického
ědění (epis eme) s ého obo u, k e é je čas o
po ažo áno za ědecky „čis é“, a pokouším
se íce či méně zachy i k kolomné know-how
p axe, k e á je zp a idla po ažo ána za nedo-
konalou. Domní ám se, že zachycení překážek
a příleži os í, k e é buď nejsou popsány jiných
ex ech, nebo jsou blízké našemu akademické-
mu p os ředí, může bý přínosný, ať již p o při-
blížení kon ex u zhledem k obdobně laděným
zah aničním ex ům (Ba dsley a Wiles 2006);
(Taylo a Co ey 2008); (Xeni idou a Gilbe
2012); (Aga 2012), nebo jako p ak ické námě-
y p o las ní ědeckou p áci.
V p ní čás i článku nejp e p oblema izuji
samo ný ob a me odologická ino ace e smy-
slu ino ace ědecké me ody zkoumání a sh nu
pozna ky jiných au o ů k jejich las ním pos u-
pům. Ve d uhé čás i pak k á ce předs a ím ole-
-playingo é simulace jako příklad ako é me o-
dologické ino ace a budu se efl exi oz oje é o
echniky zabý a yb anými p oblémy sou isejí-
cími s p ocesem ozhodo ání o samo né ealiza-
ci ýzkumného p ojek u, ses a ením ýmu p o
in e discipliná ní p ojek a p ací něm, sbě u
da a publikace a p ezen ace ýsledků. zá ě-
ečné diskusi poukáži na kon as obecných eo-
e ických dopo učení a ýzkumné p axe.
CO JE METODOLOGICKÁ INOVACE?
Pokus o málně defi no a , co je a co není ědec-
ká ino ace, ponechá ám nyní s anou, p o ože
bych něm byl nu ně neúspěšný. Zdá se šak,
že je o e mín důleži ý: Fo mální ma e iály, p o-
g amo á p ohlášení či samo né ins i uce jej ne-
52 ANTROPOWEBZIN 1-2/2015
sou náz u nebo je cen em jejich zájmu. Chci
zde přede ším poukáza na o, čem se sociální
ědci, k eří o ino acích píší, obecně shodují a
čem nikoli . Jak z následujícího yplyne, možná
o iž článek ůbec nepojedná á o ino aci, a po-
kud ano, ak nejspíš nebude me odologická.
Os a ně a o pojmo á neuko enos dobře od-
áží jeden z p oblémů, se k e ým se sous a ně
po ýkáme: mnohoče nos defi nic pojmů aka-
demických slo nících, k e á nás občas pa alyzu-
je cokoli říc .
Pos a ení ino ací je do značné mí y pa adox-
ní.1 P ak icky e šech g an o ých přihláškách
je kolonka p o popsání ino ačního po enciálu
p ojek u, ino ace jsou ofi ciálním disku su el-
mi důleži ou součás í p áce ýzkumníka. Ale na
d uhé s aně sociálních ědách jde ždy do u -
či é mí y o discipliná ní he ezi. Ta se čas o děje
akademickému p os ředí na zdo y a se ká á
se se skepsí či přímo odmí nu ím (Aga 2012),
k e é se například na uni e zi ách obje ují jako
„konze a i ní endence a nedů ě a k ino acím,
přede ším pak mezi e ablo anými akademiky“
(Wiles e al. 2013, 29).
P ní ěc, e k e é se au oři obecné o ině
shodují je, že by ino a i ní přís upy k pozná ání
měly přede ším posky nou ozsáhlejší, lepší či
odlišná da a, umožni ýzkum no ých populací
nebo no ých p os ředích anebo posky nou
yšší e ek i i u (s o . např. Williams, Vog
2011). Op o i příslušné oblas i zaběhnu ým
me odám by měly bý s ozumi elnější, e ič ější
či umožni komplexnější analýzu. Nejde o úpl-
ný ýče a mezi sebou se ne ylučují. Za ino aci
nelze při om po ažo a jen případnou me odu
samo nou, ale aké její použi í. Sílu ino ace do-
ceni zp a idla až při použi í k řešení eálného
ýzkumného p oblému (Taylo a Co ey 2008).
K omě oho, že jsou ino a i ní přís upy
obecně dob é a žádané, čas o šak přijímané s
nedů ě ou, je ěžké hleda napříč au o y něja-
kou další shodu om, co je možné označo a
za ino aci. Typo ě můžeme ozliši ymezení
na úzké a ši oké poje í ino ace. P oblema iku je
řeba níma jako kon inuum, nikoli dicho o-
mii. K omě požada ků na mí u e ablo ání ino-
1 Jedním ze zajíma ých ysů oho o pa adoxního po-
s a ení je i ediční poli ika odbo ných pe iodik. Podle son-
dy Taylo a a Co eyho (Taylo a Co ey 2008) jimi oslo ení
edi oři sice dos á ají zh uba 25 % článků, k e é je možné
označi za ino a i ní, ydání se šak dočká jen jedna pě ina
z nich.
ace, je předmě zájmu přede ším o, jak moc
elkou koncepční změnu do sys ému ědeckého
pole přináší. Vždy šak jde u či ým způsobem
o snahu iden ifi ko a ako é body „sys ému
sku ečnos i“, k e é umožňují pomě ně elkou
změnu přís upu ke zkoumané eali ě. Radek
Pelánek (Pelánek 2011) ako é body označuje
jako páko é, iden ifi kuje jich d anác ú o ní od
jedno li ých pa ame ů po přesaho ání pa a-
digma .
Užší poje í ypadá například ak, že daný
kandidá ní přís up exis uje okolo dese i le a byl
přija ši ší komuni ou sociálních ědců a ěd-
kyň; někdo už jej za ino aci minulos i označil,
je možné ukáza na konk é ního člo ěka nebo
úzkou skupinu, k e á na ý oji p aco ala pře-
de ším (Wiles e al. 2013, 20). Mike Aga pak
zpochybňuje, co je možné nazý a me odolo-
gickou ino ací: „Co je o ůbec me oda? Vím, že
sociálních ědách je p a idlem přemýšle o nich
jako o specifi ckých pos upech, jakými lze získa
specifi cká da a – en o psychologický es , ako ý
yp o ázky. Ale y o ypy me od jsou spíš o kon o-
le, s anda dizaci, nikoli o ino aci.“ (Aga 2012,
61). Poukazuje aké na o, že čas o je spíš snaha
au o ů přes ědči odbo nou eřejnos jen b an-
dingem a ma ke ingem. Za me odologickou
ino aci pak po ažuje no é koncep uální sché-
ma, jakým je řeba přís up E inga Go mana
(Go man 1999) ke zkoumání eali y nebo
g ounded heo y Ba neyho Glase a a Anselma
S ausse (Glase a S auss 1967). jeho podání
mají ino ace asi nejblíže k jemné e zi Kuhno y
(Kuhn 1997) pa adigma ické změny.
Ši ší poje í pak přizná á s a us ino ace no-
ým designům (například způsobům sbě u da ,
no ým analy ickým nás ojům nebo o mám
p ezen ace), koncep ům (au obiog afi cký ý-
zkum, k ali a i ní longi udinální ýzkum), no-
ým o mám ýzkumu (dosud nep ozkoumané
sociální skupiny, kombinace me od, in e disci-
plina i a nebo zkoumání úplně no ých p os ředí
či p oblémů) (Taylo a Co ey 2008, 12).
Sémio icky sp á nější by ak z pozice ý-
zkumníka, k e ý sám ho oří o s ém zkoumání
om o poli, bylo ho oři o nes anda dních ech-
nikách spíše než o me odologických ino acích.
Jak ale ukazují ýsledky yhledá ání anglických
ek i alen ů ěch o hesel předních da abázích,
jako jsou Sage, JSTOR, P oQues , použí á-
ní ob a u nes anda dní echnika odbo ném
ex u by pa adoxně bylo příliš ino a i ní (nebo
ESEJE: MARTIN BUCHTÍK: CESTA ZA DOBRODRUŽSTVÍM 53
nes anda dní?). P o o se i nadále přid žme sice
nepřesného, ale použí aného pojmu d uhého.
ADAPTACE INOVACÍ
Vedle samo ného ýsledku bádání je klíčo é
jeho přije í a adap ace ino ace ědeckou obcí.
Významnou oli h aje nejen si uace samo ném
ý oji, ale aké ins i ucionální podpo a, očeká-
ání ědecké obce a neposlední řadě aké způ-
sob její p ezen ace. Refl exe a me aanalýzy ůz-
ných au o ů dá ají doh omady ýče obecných
pos řehů a pos upů:
(1.) Ino ace je ě šinou spíš než p oduk em
celých ins i ucí dílem jedno li ců (Aga 2012),
specifi cky pak junio ních ýzkumníků, alespoň
době jejího ý oje (Wiles e al. 2013, 29). (2.)
Její ý oj á ela i ně dlouho, ozhodující šak
je ychlá di úze ino ace, edy přije í komuni ou
době publiko ání. (3.) Možnos i úspěšných
ino ací jsou aké od počá ku komuniko ány
o e řeně: od jejích úspěchů, pod obného popisu
me ody samo né, k ukázkám jejího p ak ického
yuži í, ale aké neúspěchů a omezení. To še
pomáhá po ozumění, k i ické efl exi a adap aci.
(4.) Tako á o e řená diskuse je akademickém
p os ředí důleži ým signálem p o další ědce,
že předs a ená me oda není eso e ickou zaml-
ženou en i ou, o níž au o publikuje zejména
p o o, že g an o é zá azky neumožňují jiné než
úspěšné řešení. (5.) Současně je důleži é és
diskusi napříč obo y, p o ože co je ino ace jed-
nom p os ředí, nemusí bý jinde, jak ukazuje si-
uace izuálních me od an opologii (kde mají
dlouhou adici) a sociologii (kde se obje ily
ý azně později); (Taylo a Co ey 2008). (6.)
Úspěšné ino ace aké zp a idla na azují na ně-
jakou již za edenou adici, jsou op o i zaběh-
nu é p axi ochu odlišné než úplně no é a jejich
obje ení ko esponduje s ak uálními po řebami
(například oz ojem kybe p os o u a po řebou
jej zkouma ); (Wiles e al. 2013). (7.) Samo ná
ino ace jako p oduk ědecké p áce pak ne-
zby ně yžaduje nejen podpo u domo ské in-
s i uce ýzkumníka, a případně i obo o ých
o ganizací, ale aké podpo u ědeckých kapaci
dané oblas i. Tako á podpo a pak musí bý
přede ším kon inuální (Aga 2012) a měla by
přicháze z ůzných s an.2 (8.) Výsledky bádá-
2 P o další oz oj je pak podle Aga a nezby ná skupina
lidí, k eří jsou dos a ečně podobní, aby byli schopni spolu
komuniko a , ale dos a ečně ůzní, aby spolu zajíma ých
ěcech nesouhlasili, panuje mezi nimi dů ě a, že si nebu-
dou k ás nápady a exis ují konk é ní p oblémy, k e é je
ní musí bý ši oce a snadno dos upné, je řeba
je edy p ezen o a nejen na ú o ni odbo ných
článků, ale aké o mou knihy (jako ná odu),
p o ši ší eřejnos pak in o mo a na in e ne u,
a o nejen na s a ické webo é s ánce, ale aké
dynamicky in o mo a o mou blogu nebo řeba
sk ze sociální sí ě (Wiles e al. 2013) 3.
Výše u edený ýče pos řehů a p a idel se
obje uje ak o obecné o ině i dalších ex-
ech, k e é sice popisují obecné ysy úspěšných
ino ací, případně akcen ují u či ý e ický ozmě
( e smyslu o e řeného popisu slabých mís ino-
ace, například), ale nikoli o ázky, se k e ými
se sociální ědec po ýká každodenní p axi.
Pokud je mi známo, u nás oblas i sociálních
ěd neexis uje podobně o ien o aný přehled.
Cílem následující případo é s udie je pak oba
y o nepopsané p os o y zaplni .
ROLE-PLAYINGOVÉ SIMULACE JAKO PŘÍKLAD
METODOLOGICKÉ INOVACE
Nejp e k á ce sh ňme, o co jde našem ýzku-
mu ole-playingo ých simulací, k e ý p o ádím
s kolegou Tomášem Hampejsem. Role-playing
je me oda yuží aná napříč disciplínami, jako
je sociologie (Ve hoe , Menzel a Ulijn 2007),
sociální psychologie (Zimba do 2014), man-
agemen (A ms ong 2001) nebo psychia ie
(Ya dley-Ma wiejczuk 1997). Je aké yuží án
jako o ma ýuky (Hyl o 2010, Bo 2010) nebo
al e na i ní médium (Buch ík 2014) a aké jako
olnočaso á ak i i a. našem poje í jde o „…
předem designo anou simulo anou expe imen-
ální si uaci, e k e é jsou účas níci o s é úloze
jakož o ýzkumného subjek u nějakým způsobem
in o mo áni, jejich h aní ole je ědomé. Ví aké,
že jejich ole končí zá o eň s expe imen em a ni-
kdo nebude z jejich jednání během expe imen u
y ozo a důsledky p o ně samo né“ (Buch ík
a Hampejs 2013, 526–7). Hla ní sílu é o me-
ody idím možnos i manipula i ního nahléd-
nu í do sociálních in e akcí, k e é jsou jinými
ýzkumnými me odami ob ížně dos upné nebo
jsou odkázány na pos -hoc subjek i ní ýpo ě-
di.
P ak icky ole-playingo á simulace ypadá
řeba yřeši .
3 S ejní au oři šak na základě ýzkumu ino a i ních
přís upů jedním dechem dodá ají, že sebep opagace je
nímána akademické obci elmi nega i ně jako něco ne-
žádoucího, co nepa ří do akademické s é y, ale do ma ke-
ingu, což následně snižuje hodno u ino ace.
54 ANTROPOWEBZIN 1-2/2015
ak, že se pa icipan i sejdou p os ředí, k e é
dobře odpo ídá simulo ané si uaci, a obd ží
předem přip a ené ma e iály. Ty zp a idla zah -
nují obecné in o mace (časo á do ace, možnos
ods oupi z ýzkumu a p.), popis simulo ané
si uace a p o každého z účas níků aké las -
ní popis ole. Po dobu samo né simulace mají
účas níci za úkol cho a se, jako by byli osobou
dané si uaci. Více k ole-playingo ým simula-
cím (např. Buch ík a Hampejs 2013; Ya dley-
Ma wiejczuk 1997).
Z pohledu ino ačního disku su nas íně-
ného ýše je možné ole-playingo é simulace
defi no a jako ino ace ši ším poje í. Přes ože
jsou použí ány ela i ně dlouho, neexis uje
ucelený disku s nebo me odologická publikace
mimo klinickou oblas , k e á by se jimi zabý a-
la. Jedno li í au oři ycházejí z ůzných epis e-
mologických a obo o ých adic, a zakládají ak
solidní p os o p o sys ema ický oz oj simulací
jako me ody.
ROLE INOVACE V PROFESIONÁLNÍ DRÁZE
Při mé p áci na ole-playingo ých simulacích
jsou d ě o ázky, k e é se ůzných podobách
s ále acejí a na k e é se snažím sám sobě i s ým
kolegům odpo ída : Jaký je z ah p ojek u k p a-
co ní pozici a dise ační p áci? Budu se éma u
ěno a několik le , aby mělo smysl publiko a
články odbo ných žu nálech? Domní ám se, že
kdybych se nad nimi zamyslel dří , než jsem se
do oho o p ojek u ponořil, mnoha ohledech
bych měl íce jasno a neřídil bych se do ako é
mí y ak uálními okolnos mi.
Os a ně, že nejde jen o můj specifi cký p o-
blém a že se ak děje zp a idla ale oz říš ěně,
a ozhodně nikoli na začá ku las ního bádání,
yplý á i z ozho o ů s kolegy napříč disciplína-
mi. Neznám uni e zální pos up, pokusím se spí-
še popsa ú ahy a jejich řešení, se k e ými jsem
se sám po ýkal.
O ázka p ní: Kde zí čas a kdo ho zapla í?
Jakou úlohu mají ole-playingo é simulace mé
akademické ka iéře, jsem ědomě do nedá -
né doby příliš nez ažo al, a pokud ano, ak šlo
o izolo aná ozhodnu í. Ta o ozhodnu í byla
a jsou důsledku klíčo á p o další moji p áci.
V p é řadě se ukázalo důleži é (a ne i i-
ální) zařadi ýzkum do odbo né p aco ní čin-
nos i. Jde o olnočaso ou ak i i u, nebo součás
p aco ního dne? Pů odní oba a, é době ale
ješ ě nepojmeno aná, p amenila z pochyb-
nos i, zda ůbec můžu, byť jako zaměs nanec
Akademie ěd, báda nad něčím, co není sou-
čás í g an o ého p ojek u. Je řeba zdů azni , že
přinejmenším počá ku, do přije í p ního ex-
u ecenzen y, nebylo ůbec jasné, zda se ne y-
dá áme slepou uličkou. z počá ku jsme se snaži-
li p aco a mimo p aco ní dobu, p o ože nešlo
explici ně o náplň naší p áce. To se ale ukázalo
dlouhodobě neud ži elné, ale zá o eň se éma
y ýso alo jako o ganická součás mé dise ač-
ní p áce. P o o jsem z olil komp omisní řešení.
Vě ší čás bádání p o ádím p aco ní době,
p áce na om o éma u ale předs a uje ý azně
mino i ní p ocen o mé p aco ní náplně. Což je
souladu s d uhou p ak ickou o ázkou, na k e-
ou bylo nezby né si odpo ědě .
O ázka d uhá: Bý ědcem jedné me ody?
Nech ěl jsem se s á odbo níkem na me odu.
Tako é ozhodnu í ale obnáší následnou pečli-
ou olbu ozsahu zkoumaného éma u a ú ahu
nad dlouhodobější s a egií ýzkumu. Je dobře
známým ak em, že doba od p ní p ezen ace
éma u na kon e enci po publikaci článku od-
bo ném časopise je zp a idla alespoň ok. na-
šem případě uplynul ok od zap aco ání připo-
mínek oponen ů po ydání ex u. Plynu í akade-
mického času pomě ně jasně u čilo, že p ojek
bude a několik le , abychom mohli na sebe
publikační ýs upy na azo a .
Nespo nou ýhodou je om o ohledu s o-
boda bádání. Nespojuji s ním osud s é aka-
demické ka ié y a nejsem za ázán publiko a
pozi i ní ýsledky. To mi umožňuje pod obi
las ní p áci a ýsledky ze ubné k i ické efl e-
xi, odhalo a slepé ces y dos a ečně dopředu
a ys a ě pe ný základ me ody, jejích p a idel
a základních ezí na obus ním základu. Ta o ý-
hoda ale samozřejmě není idi elná každoden-
ní p áci, o o íc je řeba sku ečně s efl exi ním
přís upem p aco a .
VÝZKUMNÁ SPOLUPRÁCE
V sou islos i s éma em bada elské spolup áce
mezi ědci pokoušejícími se společně plni jeden
ýzkumný zámě jsem na azil na několik pomě -
ně ůzno odých ypů koope ace a o ázek s ím
spojeným: Je možné spolup aco a na ýzkumu,
k e ý chce e zařadi do dise ace, edy do ex u,
k e ý má bý p imá ně p ezen ací indi iduálního
snažení? Kde nají ši ší ědeckou základnu a je
o ůbec Čechách možné? Co přináší spolup áce
ESEJE: MARTIN BUCHTÍK: CESTA ZA DOBRODRUŽSTVÍM 55
se s uden y? Jak hleda společné slo níky mezi-
obo o ém ýzkumu?
Odpo ěď p ní: samos a ná p áce. Zdánli ě
jednoduchá o ázka o možnos ech spolup áce
nečekaně předs a uje op a do ý p oblém. Je
o iž nezby né z áži , jakých ýs upech se p o-
duk spolup áce bude obje o a . momen ě,
kdy jsem se ozhodl zařadi éma ole-playing
do s é dise ační p áce, y s al p oblém, zda je
ůbec možné ex d ou au o ů do p áce zařadi .
P o po řeby dise ace samozřejmě budu ex y
e o mulo a , ale jejich jád o zůs ane. i přes
snahu jsem se nedopá al žádných ofi ciálních
záznamů o spoluau o s í čás i dise ace. z ne-
o málních yjádření kolegů yplý á, že nedá á
smysl zdá se k ůli omu ýmo é p áce (k e á
je os a ně pří odních ědách au oma ickým
předpokladem). Pos upuji šak ždy nanej ýš
anspa en ně: součás í dise ace bude expli-
ci ní souhlas spoluau o a, společné p ohlášení
o au o ském podílu, společná p áce bude zmí-
něna přímo ex u. A aké důsledku bude p á-
ce obsaho a čis ě au o ský ex . Předpokládám,
že na ůzných p aco iš ích budou jiné z yklos i,
a o o ázka je ak klíčo á p o každého, kdo se do
podobného p ojek u chce pus i .
Odpo ěď d uhá: slo níky. K omě o mál-
ních úskalí jsme na azili na zcela p ak ické a ne-
čekané (i když při zpě ném pohledu zje né) p o-
blémy, k e é jsou spojeny s ozdílnou akademic-
kou socializací a s ím sou isejícím způsobem
u ažo ání. P oblém, k e ý dobře ilus uje úskalí
spolup áce, jsou slo níky. Slo níky jedno li ých
obo ů, k e é se něk e ých momen ech sice
ý azně přek ý ají, ale jiných ohledech jsou
na olik odlišné, že yžadují ozsáhlou diskusi.
P oblém (mého) sociologického a (Tomášo a)
eligionis ického slo níku se ukazo al už zá-
kladních e mínech jako habi us, jednání, kon-
cep (pomiňme eď komplikaci způsobenou
ozhodnu ím publiko a e fi losofi cky laděném
časopise). důsledku samozřejmě om o ohle-
du nešlo jen o pojmo ý apa á , ale i o publikační
z yky, s yl psaní, zamlčené předpoklady, ozdíl-
nos om, co nímáme jako samozřejmé a co
jako ne i iální. S ím ším jsme se ždy dokáza-
li ěcně y o na . Slo níky se šak neus ále a-
cely na pořad dne, nečekaně a neus ále. Nešlo
jen nají shodu mezi námi d ěma (i když i o bylo
čas o po hodině diskuse), ale aké použí a e -
mín ak, aby byl přís upný ši ší č enářské obci.
Ten o p oblém jsme s ále sys ema icky ne yře-
šili a dál se s ním i naší další p áci po ýkáme.
Odpo ěď ře í: ši ší pla o ma. Další o mu
spolup áce jsem se snažil nají na bázi ši šího
odbo ného pléna zabý ajícího se ou o p oble-
ma ikou; celkem jsme ale našli jen č yři další
kolegy. Uspořádali jsme společný wo kshop,
abychom zjis ili, kdo se zabý á jakým p oblé-
mem. Ve ýsledku jsme zjis ili, že pole je dos
elké p o psychology, pedagogy i di adelní e-
o e iky. Se kání bylo uži ečné, ale nenašli jsme
jasné spojující p oblémy, na nichž by bylo mož-
né s a ě nějakou dlouhodobou spolup áci. To
je dané aké ím, že šechny ýzkumné p ojek y
byly podobném s a u jako en zde popiso aný:
na začá ku. Byť jsme nakonec nenašli olný čas
ani p o y oření zájemné pla o my p o sdíle-
ní uži ečných ex ů, jsme s ále kon ak u a dos
možná za d a nebo ři oky najdeme p os o p o
užší spolup áci.
Odpo ěď č á: s uden i. Spolup áce se
s uden y se ukázala bý elmi důleži á něko-
lika ohledech. Došel jsem os a ně k podobným
pos řehům jako Philipo Zimba do (Zimba do
2005: 147–8). P o mě, jako pedagoga, bylo ne-
zby né přijí ždy přip a en zejména na doplňu-
jící do azy, možné a gumen y s uden ů a podob-
ně, což yžado alo kon inuální p áci na om o
p ojek u. Vzhledem k omu, že seminář byl po-
s a en na om, že p ocházíme celou me odou
společně se s uden y, musel jsem se přip a o a
p a idelně a eago a na ak uální ý oj si uace.
Výuka mě aké donu ila umě jasně o mulo a
myšlenky, a řídi ak in o mace, k e é p oblém
spíš zamlžují, od ěch, k e é naopak ěcně po-
máhají. Mo i o aní s uden i pak byli kons uk-
i ně k i ič í, sami přicházeli s nápady a námě y,
a posou ali ú ahy dál. K omě oho mi ýuka
umožnila necha je přečís pod obně články,
k nimž jsem se sám nedos al. zá ě u ku su pak
přip a ili las ní RP simulaci. Na základě ěch o
simulací dokážu mnohem jasněji nahlédnou , co
je p o příp a u simulace ne i iální a nesamo-
zřejmé. Ač se zdá, že en o pos up je například
USA pomě ně běžný, při las ním s udiu jsem
se s ním nese kal. Řešil jsem ak e ickou o ázku,
zda je ůbec možné necha s uden y p aco a na
činnos i, jejímž ýsledkem jsou pak mé odbo né
ex y. S uden i šak e zpě ných azbách oceňu-
jí, že p acují na eálném p ojek u, k e ý se po ý-
ká s eálnými p ak ickými p oblémy, a že jejich
p áce bude p ak icky upla něná.
Je celkem zřejmé, že spolup áce obecně při-
náší s á úskalí p ak icky ždy a šude. Si uace,
k e é jsem zde sh nul, jsou šak pomě ně speci-

56 ANTROPOWEBZIN 1-2/2015
fi cké p o ýzkumnou spolup áci. A co je hla ní,
byly jako španělská ink izice: sám jsem je neče-
kal. Je asi na mís ě zdů azni ak , že spolup áci
jakékoli o mě po ažuji za by os ně důleži é
oz íje , a i om o p ojek u pře ládly ý azně
klady nad zápo y.
PŘÍPRAVNÁ A REALIZAČNÍ FÁZE
Když jsme eo e ickými diskusemi a hledáním
zájemného po ozumění nich s á ili olik
času, že nebylo dos dobře možné šechno ne-
cha leže , ozhodli jsme se ole-playingo é si-
mulace empi icky es o a . Jak eo ii pře és do
p ak ické podoby? P oč nás me oda ak ascinu-
je?
Přes ože jsme měli k dispozici popisy simu-
lací a řadu dalších ex ů o ole-playingu, ě šina
z nich popiso ala samo nou simulaci eo e-
ických pojmech. Ty jsou sice na koncep uální
ú o ni elmi po řebné, p ak ické es o ání šak
spíše zamlžují. U ědomuji si, že o mulo a
akademický ex zp a idla yžaduje odklon od
konk é ních příkladů (jsou příliš dlouhé a ne-
ědecké), a naopak ex ys a o a kolem od-
bo ných e mínů, k e é si uaci sice popisují, ale
neumožňují ji epliko a .
Panalba ole-playing case (A ms ong 1976)
ak sice sk ěle popisuje, jak u és účas níky do
děje a jak dopadlo zá ě ečné hlaso ání, ale sa-
mo ný p ůběh nikde nezmiňuje. S ejně ak klí-
čo é e míny, jako jsou např. pe sonalizace, pa -
ikula izace a p esencing (Ya dley-Ma wiejczuk
1997), k e é mají zajis i alidi u simulace, ne-
jsou dos a ečně jasné. i přes ozsáhlý eo e ický
popis není zcela zřejmé, jak ěch o koncep ů
yuží . P oblém p ak ického uchopení eo e ic-
kého popisu se obje il až době, kdy jsme sami
simulace ealizo ali. Před ím jsme in ui i ně
ěřili, že še důleži é bylo řečeno. p axi jsme
ale překladu eo e ických koncep ů do designu
a ealizace simulace ěno ali hodně ene gie,
k e ou jsme pů odně pláno ali napří spíše do
analy ické áze.
A p o o, poněkud i onicky, další ods a ec
začnu las ním e mínem, k e ý si uaci sice po-
pisuje, ale příliš neříká co s ní: ascinace me o-
dou. Je o e mín, k e ý použí ám p o si uace,
kdy kombinace no os i, nadšení p o las ní
p áci a sys ém nepřipouš ějící neúspěch způso-
buje, že zkoumaná me oda nep ochází k i ickou
efl exí ýzkumníka.
V mém případě má ascinace d a ozmě y.
P ní z nich á od samo ného začá ku zkou-
mání. Přes ědčení, že echnika je smysluplná,
no á a ino a i ní, je z počá ku samozřejmě sil-
né. Musí bý , jinak bych se do p ojek u nepus il.
Časem jsem ale zjis il, že mís o abych byl efl e-
xi ní a k i ický jsem s in es o aným časem u o
pozici posilo al. Neúspěch by znamenal příliš
mnoho z aceného času. K omě oho, že by bylo
lepší bý k i ický od začá ku (i když příliš mnoho
pochybnos í by znamenalo p ojek ůbec neza-
čí ), mi ýznamně pomohly diskuse s lidmi, k eří
h ají olo é h y, ale jsou mimo akademický dis-
ku s. Ti dokázali klás ěcné, zřejmé a p ak icky
o ien o ané o ázky.
D uhým ozmě em ascinace me odou, k e-
ý je do značné mí y ypický p o ole-playing, byl
samo ný p ůběh simulace. Tím, že je pos a ena
na sociálních in e akcích, je da o ě nesmí ně
boha á a ždy mě při jejím pozo o ání zaujal
nějaký sociologicky ele an ní je . „Ono se am
něco děje!“ ch ělo by se říc . Komplexi a simula-
ce mě šak od áděla od sledo ání je ů, p o k e é
jsem konk é ní design přip a o al. Pos upem
času jsem došel k názo u, že úkolem je sledo-
a p ak icky pouze y je y, k e é jsem sledo a
zamýšlel. A o i případě (například u Panalba
ole-playing case), kdy simulace sleduje pouze
ýsledek, nikoli p ůběh. Jinými slo y, o smys-
luplnos i echniky lze ho oři pouze případě,
kdy konk é ní design odpo ídá na předem po-
loženou ýzkumnou o ázku. Nikoli edy oka-
mžiku, kdy ces ou ýzkumem ýzkumník na azí
na zajíma ý je .
VÝSTUPY A REAKCE ODBORNÉ VEŘEJNOSTI
Kon e enční příspě ky jako ži é ěci? Jakých se
může e dočka komen ářů? Píšeme dějiny, kole-
go?
Zaměřím se zde přede ším na kon e enční
příspě ky, k e é jsou dynamickou a ži ou o -
mou šíření ýsledků a našem p os ředí je po a-
žuji za nejlepší způsob p opagace na akademic-
ké půdě. A p á ě a je p o me odologické ino a-
ce důleži á. Kon e enční příspě ky jsou d ojího
d uhu: ho o é a ži é, přičemž každý předs a uje
jinou disciplínu. P ní yp je p ezen ace ho o-
ého ýzkumu, například obhájené diplomo-
é p áce nebo již publiko aného článku. Jeho
elkou přednos í je, že zp a idla má e dlouho
předem pomě ně jasně usazené, co chce e říc ,
ex y p ošly oponen u ou, akže má e předs a-
ESEJE: MARTIN BUCHTÍK: CESTA ZA DOBRODRUŽSTVÍM 57
u, jaké uslyší e námi ky, případně se jich lze
o nou y a o a . Ten o pos up použí ám ze-
jména ehdy, když je důleži é p ezen o a sama
sebe jako člo ěka, k e ý už něco hma a elného
ykonal. z hlediska zkoumané echniky ýzku-
mu ale en o yp příspě ku nepřináší ýznamný
posun. Zp a idla si o iž po dí e o, co již í e,
nebo dos ane e no é komen áře, k e é ale do již
obhájené nebo publiko ané p áce nemá e mož-
nos zap aco a .
D uhou možnos í, k e á s sebou nese mno-
hem íce nepřed ída elnos i, je p ezen ace oz-
p aco aného ma e iálu. Příspě ek pak ychází
z ak uálního s a u bádání a jeho logickou před-
nos í, jak je na p ní pohled zřejmé, je, že získá-
e připomínky, k e é může e dále zap aco á a .
p axi se šak jako hla ní přednos ukázalo bý
da um konání kon e ence, k e é ám dá jasnou
časo ou h anici, e k e é musí e s ým da ům
a dojmům isknou p ezen o a elnou s uk u-
u. z las ní zkušenos i ím, že s ejně y s á á
iziko, že bude e nímáni jako nes ozumi elní
di ní lidé, k eří jsou možná chy ří, ale nikdo
ne í, co a p oč ch ějí říc . našem ýzkumu se
na s ozumi elnos i příspě ku aké podepiso alo
jeho up a o ání a zpřesňo ání do poslední ch í-
le a o mulo ání kompliko aných defi nic. To
pak edlo k omu, že jsme se snažili lpě na přes-
ném znění ex u (k e ý jsme d ě noci před ím
složi ě přes ozdílnos slo níků komp omisně
yjednali) a byli jsme ne ózní a mlu ili složi ě.
Tako ého izika jsme si byli d ak á ědo-
mi, a p o o jsme zpočá ku s ano ili jednoduché
sdělení, k e é chceme publiku předa . Vždy se
ale p ůběhu diskuse začaly na éma nabalo a
zajíma é jedno li os i, k e é e ýsledku edly
k složi ým koncep uálním ámcům, k e é jsme
ch ěli p ezen o a . A ak jsme na kon e enci
An opowebu 2012 mís o po šechného před-
s a ení ole playingu jako ino a i ní echniky
p ezen o ali epis emologický ámec echniky
a na kon e enci Games udies oce 2014 se
z pů odního plánu předs a i dílčí zajíma é po-
s řehy z ealizace simulací yklubal popis kon-
cep uálního uchopení dimenzí a indiká o ů ali-
di y. Ta o si uace dobře ilus uje ak , že i znalos
las ních chyb úplně nepomáhá se jich y a o-
a budoucnu, a aké, že p oces ědecké p áce
je našem případě ži ý a neus á ající. Na d uhé
s aně by jis ě disciplína e smyslu ud žení pů-
odně zamýšleného cíle a obsahu příspě ku při-
spěla k yšší s ozumi elnos i ýsledného a u.
Pokud jde o eakce odbo né eřejnos i, ať
již na psaný, nebo e bálně p ezen o aný ex ,
nikdy nešlo o nega i ní eakce. Cí ili jsme šeo-
becnou podpo u a zájem, do azy či dopo učení
se zp a idla ýkaly ok ajo ých p ků celé ech-
niky z pohledu odbo nos i oho k e ého komen-
á o a. Čas o jsme byli do azo áni na o ázky
spojené s e ikou ýzkumu nebo jsme doplňo ali
konk é ní příklady. čem byla zpě ná azba
hodno ná přede ším, bylo poukázání na mís a,
k e á jsou nejasná, nes ozumi elná a je řeba s
nimi dále p aco a . Na následujících d ou e-
akcích bych ch ěl ilus o a o, co odbo níky na
našem přís upu d áždí, a ou je ob ížná zařadi-
elnos našich ýs upů. Ty o iž kombinují obec-
né eo e ické ú ahy a p ak ická zjiš ění. Nejde
při om o ý ky banální. jednom případě šlo ů-
bec o o, zda článek splňuje zaměření časopisu,
e k e ém jsme ch ěli publiko a .
„Ahoj Ma ine, spus il jsi u nás deba u
o om, jak se liší me odologie od epis emolo-
gie, možná se edakci pomlá íme :)“ (Jan
Ma šálek, Redakce časopisu Teo ie Vědy /
Theo y o Sicence; e-mailo á ko esponden-
ce z 29. 11. 2012)
„Mě by zajímalo, jes li míříš na k i iku
p axe – jak se o dělá. Źe se o dělá jinak,
že se nedosáhne é sdílenos i sociální ep e-
zen ace, ne y áří se model nebo samo ného
oho základu epis emologickýho, jak by en
ýzkum měl bý . Kam a k i ika nebo snaha
spíš o os ěžení é p oblema iky míří, jes li na
u p axi, nebo na u eo ii.“ (Ma in Hájek,
ředi el ISS FSV UK; Dok o andská socio-
logická kon e ence FSV UK 21. 5. 2014;
pod žení MB)
Poslední momen , k e ý bych ád zmínil,
nepa ří mezi si uace, se k e ými se může e
běžně po ka . Vys ihuje přek apení, k e á se
ám mohou na ces ě za dob od užs ím přiho-
di . Účas nil jsem se meziná odní kon e ence
Cen al & Eas e n Eu opean Game S udies
Con e ence, k e á p obíhala na podzim 2014
B ně a kde e eče ním panelu účas níci z ůz-
ných zemí E opy předs a o ali zázemí mladé-
ho obo u he ních s udií. Při p ezen aci si uace
ČR bylo u edeno celkem pě odbo ných p a-
co išť a jedním z nich byl Sociologický ús a ,
kde p acuji. Ten jeden č ený řádek, o jsem byl
p osím pěkně já! a ak jsem zjis il, že pomáhám
e ablo a mladý ědní obo naší akademické
obci. Ces a ke slá ě se o e í á.
58 ANTROPOWEBZIN 1-2/2015
ZCELA JINÁ DOBRODRUŽSTVÍ?
Pod žíme-li si me a o u ces y za dob od už-
s ím, při s o nání ole-playingo ých simulací
a pozna ků zah aničních au o ů, může se zdá ,
že jde o zcela jiné ýp a y. Myslím ale, že omu
ak úplně není. Za ímco mé yp á ění jsou spí-
še záznamy z ces y, os a ní au oři jako úspěšní
obje i elé zpomínají na o, jaké o bylo, když na
é ces ě byli. Jis ě, b i ské a ame ické příklady se
mnohém liší: ať již jde o elikos akademické
obce, podobu dok o ského s udia, nebo ekono-
mické podmínky. ú odu článku jsem defi no al
osm bodů, k e é by měly és k úspěšné adap a-
ci ino ace sociálně ědním ýzkumu. ex u
jsem následně p o ůzné áze oho o ypu ý-
zkumu na konk é ním příkladu ukázal yb ané
aspek y, k e é po ažuji z ůzných dů odů hod-
né diskuse. jakých ohledech se edy liší p o-
jek ole playingo ých simulací od po enciálně
úspěšných p ojek ů ino ací?
(1.) Spíše jako zába ný idím ak , že i my
s kolegou Hampejsem eo e ický ámec spo-
lehli ě sledujeme om, že jsme mladí (a snad
nadějní) ýzkumníci. z pohledu zpě jde o znou-
zec nos : ýzkumníků podobného zaměření
zk á ka u nás íce není. i ak jsme ale na azili na
řadu p oblémů, z nichž nej ý aznější jsem po-
jmeno al jako p oblém slo níků.
(2.) Vý oji a zkoumání echniky se sku eč-
ně ěnujeme pomě ně dlouho, ale spíše p o o,
že jsou jedním z několika p ojek ů, k e ým se s
Tomášem Hampejsem každý ěnujeme. S ozši-
řo áním e ědecké komuni ě s ále nejsme příliš
úspěšní, jsme šak s ále p ocesu ý oje. A dále
pak upřednos ňujeme p ezen o a ži á éma a,
i když je nedokážeme předa publiku dos a ečně
s ozumi elně.
(3. + 4.) O e řená komunikace našich ý-
sledků je naší základní snahou (jejíž součás í je
os a ně i en o ex ), nicméně ne ždy dokážeme
naše posluchače a č enáře uspokoji ( iz ci o a-
né komen áře). Za klíčo ou pak po ažuji efl exi
pos upu a ýsledků zkoumání přímo ýzkumní-
kem. Ú ahy a a gumen y se snažíme nabídnou
dál, ěžiš ě ako ého předá ání, diskuse a ří-
bení a gumen ů ale idím přede ším podobě
ne o málních ozho o ů ši okém spek u,
nikoli ins i ucionalizo aných ýs upů. Ty je
důleži é sdíle s lidmi napříč obo y i zaměřením,
našem případě edeme dialog i s účas níky si-
mulací nebo h áči olo ých he . Kladu při om
dů az na o, aby šichni moji komunikační pa -
neři mohli ši okém slo a smyslu klás námi ky
(s o . La ou 2005: 249). Pokusili jsme se aké
o mo a pla o mu p o o e řenou diskusi, ale
ukázalo se, že odbo né pole je ozsáhlé a ele-
an ní akademická obec České epublice příliš
malá. P o o je p o nás dále nezby né přejí na
meziná odní pole, o což se současné době sna-
žíme ak, že přip a ujeme článek a kon e enční
příspě ky p o meziná odní publikum.
(5.) Vzhledem k in e discipliná nímu zamě-
ření au o ů s udií o ole-playingu, kon e encí
a žu nálů, e k e ých publikujeme, i ýzkumné-
ho ýmu je diskuse napříč obo y jasně zajiš ěna.
(6.) Na azujeme sice na au o y, k eří se é-
ma em ole-playingu zabý ali či s ále zabý ají.
Nemůžeme šak ho oři o za edené adici,
p o ože pole simulací je oz říš ěné a jedno li í
au oři minulos i pos upo ali do značné mí y
izolo aně. Samo na azo ání na adice se ak
s á á předmě em yjedná ání a neposky uje
pe nou základnu, po jaké olá eo e ický před-
poklad.
(7.) Klíčo ým di e encujícím aspek em
op o i zah aničnímu disku su šak zůs á á
dlouhodobá ins i ucionální podpo a, k e ou se
případě ole-playingo ých simulací nepodaři-
lo získa . K omě fi nančních o ázek (k e é jsem
ex u do značné mí y ponechal s anou) šak
přináší nízká mí a podpo y počá ečních ázích
ý azně yšší s obodu na samos a né bádání
(k e é yžaduje elkou osobní mo i aci) a nižší
lak na nezby nos úspěchu ino ace (p o ože
g an o é zá azky neumožňují jiné než úspěšné
řešení). To po ažuji za zásadní ýhodu, k e á
zp a idla není akcen o ána.
(8.) Dos upnos in o mací přímo sou isí s
fi nanco áním p ojek u. Jsme oho názo u, že
in o mo anos lze ozšiřo a hla ně pos upnou
e olucí. Ši ší popula izace je u o ch íli jen
p os o u eo e ických ú ah a českém p o-
s ředí mi není znám ako ý příklad dob é p axe,
o k e ý by bylo možné se opří . současné ch í-
li nímám si uaci ak, že snaha o popula izaci
říš í pozo nos a kapaci y od jád a p oblému.
Ukazuje se o iž, že ě šina ýše disku o aných
k oků nás íce či méně od ádí od samo ného
ýzkumu, k e ý nu ně musí h á klíčo ou oli. Je
elmi snadné upnou pozo nos k o mě mís o
obsahu.
ESEJE: MARTIN BUCHTÍK: CESTA ZA DOBRODRUŽSTVÍM 59
Ukazuje se edy, že našem případě h ají
elkou oli ne o mální sí ě a ozho o y, nější
znaky, jako je malý a mladý ým, k e ý se p ojek-
u ěnuje dlouhodobě, jsou způsobeny spíše ne-
dos a kem jiných příleži os í než p omyšlenou
s a egií. S ejně ak zacílením o málních ýs u-
pů míříme hla ně na oz oj echniky a obohace-
ní nás samo ných než na p opagaci me ody. A
neposlední řadě je aké zřejmé, že bez ins i uci-
onální ( edy g an o é) podpo y jsme dospěli na
h anici možnos í. Její nepří omnos nám šak
dala p ní ázi možnos s obodného bádání
a poc i é efl exe bez publikačních zá azků.
ZÁVĚR
Cílem článku bylo ukáza sk ze diskusi yb a-
ných p oblémů na možné podoby p ak ického
bádání nad me odologickými ino acemi soci-
álních ědách a jeho zasazení do kon ex u ob-
dobně laděných publikací. Do ednos pojmeno-
a k i ická mís a ýzkumu na jeho samo ném
počá ku a schopnos analyzo a dílčí překážky
a idě je ši ším kon ex u, mohou ý azně
ulehči p áci ýzkumníka. Obojí ale předpoklá-
dá znalos p oblema ických aspek ů a jejich zá-
jemnou p o ázanos . Ta je p o bada ele s mno-
hale ou p axí součás í pří učního balíku ědění,
k e ý je jejich ědeckou ka ié ou p o ází a k e ý
s ále p ojek od p ojek u ozšiřují. P o začínající
ýzkumníky je pak pods a né získa u o zna-
los jiným způsobem. A p á ě p o o je smyslem
článku alespoň h ubých ysech nas íni , jakým
způsobem lze klíčo é k i ické aspek y ýzkum-
ného p ojek u nahlíže případě ý oje me odo-
logických ino ací sociálních ědách.
Z po ahy ěci jsem se sous ředil na pouká-
zání konk é ních aspek ů ealizace podobného
ýzkumu. Č enářům jsem ak ch ěl posky nou
p os o p o efl exi las ní p áce příbuzných
oblas ech a upozo ni na sk y á izika, k e á
mohou po ka y, k eří podobnou ces u z ažu-
jí. Rád bych, aby en o článek byl o e řením
diskuse, k e á může és k ši šímu sdílení po-
zna ků oho o ypu. i přes ob íže, se k e ými se
po ká ám, jsem přes ědčený o om, že podobný
yp zkoumání je nezby né a zá o eň elmi zají-
ma é oz íje a z podobných dů odů jako au o-
ři ci o aní ú odu ex u si myslím, že díky s é
neuko enos i a ži elnos i bude en o „žán “
ýzkumu ždy doménou mladé ědecké gene a-
ce. Nezá isle na om, zda předmě našeho zkou-
mání nazý áme me odologickou ino ací, nebo
zkoumáním nes anda dních echnik ýzkumu,
jde o op a do ou ces u plnou dob od užs í.
ZDROJE PODPORY
Tex byl zp aco án ámci p ojek u „Význam
di e encí mezi skupinami disku zi ních p o-
cesech eřejného mínění“ (GAČR/13-10320S)
a s podpo ou na dlouhodobý koncepční oz oj
ýzkumné o ganizace RVO: 68378025.
POUŽITÁ LITERATURA
Aga , M. 2012. „A Me hod o My Madness:
Wha Coun s as Inno a ion in Social Science?“
Me hodological Inno a ions Online 7(1) 2012:
61–71.
A ms ong, J. S. 1976. „The Panalba Role-
Playing Case“. Ame ican Ma ke ing Associa ion
P oceedings (1976): 213–216.
A ms ong, J.S. 2001. „Role Playing: a Me hod o
Fo ecas Decisions“. In: P inciples o Fo ecas ing:
a Handbook o Resea che s and P ac i ione s.
ed. A ms ong, J.S.. No well: Kluwe Academic
Publishe s.
Ba dsley, N. a Wiles R. 2006. „A Consul a ion
o Iden i y he Resea ch Needs“. In: Resea ch
Me hods in he UK Social Sciences. Sou hamp on:
ESRC Na ional Cen e o Resea ch Me hods.
Bo, Nu mi. 2010. „Pa icipa o y educa ion F om
condi ioned esponse and esis ance o ac i e
lea ning“, In: Playing eali y, ed. La sson, E.
In e ac ing A s. 2010.
Buch ík, M. 2014. „La p as an Al e na i e
Medium: a Sociological Pe spec i e“, In Media,
Powe and Empowe men – Cen al and Eas e n
Eu opean Communica ion and Media Con e ence
CEECOM P ague 2012, ed. Pa lícko a, T.,
Rei o á, I.C. Camb idge Schola s Publishing.
Buch ík, M. a Hampejs, T. 2013. „Role-playing
jako ži ný oz ok sociálna: expe imen ální me o-
da?“. Teo ie ědy/Theo y o science 35 (4) 2013:
525–549.
Glase , B. G. a S auss, A. L. 1967. The disco e y
o g ounded heo y: S a egies o quali a i e e-
sea ch. T ansac ion Publishe s.
Go man, E. 1999. Všichni h ajeme di adlo.
P aha: Naklada els í S udia Ypsilon.
Hyl o , M. 2008. „The Role-Playe s’ School:
Øs e sko E e skole“, In Playg ound Wo lds,
ed. S en os J. a Mon ola, M., 12–25. Helsinki:
Ropecon y.
Jeřábek, H. 2011. „Me on and Laza s eld:
Collabo a ion on Communica ion Resea ch—
Two Pape s, Two Resea ch Ins umen s, and Two
Kind ed Concep s“. Sociologický časopis/Czech
Sociological Re iew, 47 (6) (2011): 1191–1214.
Jeřábek, H. 2014. Sla né sociologické ýzkumy