ANTROPOWEBZIN 1–2/2016: STUDIE 13
T ans o mace baskického
nacionalismu p ůběhu 20. s ole í
Pa la And šo á
Ka ed a an opologie, Fakul a ilozo ická, Západočeská uni e zi a Plzni
[email p o ec ed]
T ans o ma ion o he Basque Na ionalism
in he 20 h cen u y
Abs ac —Basque na ionalism is a phenomenon ha
eme ged a he end o he 19 h cen u y and emains
ali e un il oday. I had i s ups and downs in he
cou se o he 20 h cen u y, and du ing his pe iod i
changed he way i mani es ed i sel . This a icle in-
oduces Basque na ionalism, along wi h he ci cum-
s ances and a chi ec s o i s o igin. I ocuses p ima -
ily on he ans o ma ion o Basque na ionalism and on
he changes in i s o m and ideological o ien a ion ac-
co ding o he de elopmen o he Basque Coun y, o
Spain as he case may be, om he end o he 19 h cen-
u y up o he p esen day. These changes a e linked o
he ans o ma ion o Basque socie y i sel and o he
way ha he Basque na ional iden i y is being con-
s uc ed. A he same ime, we can obse e a e usal
o he adi ional concep ion o Basque na ionali y ha
was ypical o he i s na ionalis s.
Keywo ds—Basque Coun y; Basque na ionalism; Sa-
bino A ana; na ional iden i y; Basque language
Ú od
Vposlední době bý ají poli ické poža-
da ky e opských nacionalismů zmiňo-
ány přede ším sou islos i s p oje y sko -
ského a ka alánského nacionalismu, jejichž
zás upci si kladou za cíl posílení s á ající au-
onomie či dosažení úplné secese. Příkladem
ako é snahy bylo e e endum o nezá islos i
Sko ska září oku 2014 a jeho obdoba e
Španělsku, ka alánská consul a popula , ko-
naná lis opadu éhož oku. A šak není o
ak dlouho, co jsme o nacionalismu západní
E opě slyšeli zejména e spojení s Baskic-
kem a poli ickým násilím odeh á ajícím se na
jeho území. Fenomén baskického nacionalismu
a secesionismu (či sepa a ismu,1chceme-li), ať
už íce, či méně idi elný, je šak předmě em
neus álých změn sou isejících s ans o mací
samo né baskické (ale i španělské, espek i e
ancouzské) společnos i. Ozb ojený boj za na-
cionalis ické cíle Baskicku yk ys alizo al za
u či ých podmínek, k e é byly p oduk em spe-
ci ického poli ického, ekonomického a kul u -
ního ý oje egionu.
Zámě em článku je edy přede ším před-
s a ení oho o ý oje a nalezení sou islos i
mezi baskickými his o ickými speci iky a o -
mo áním baskického nacionalismu až do po-
doby, jakou známe dnes. Jedním z předpo-
kladů oho o ex u je aké zájemný z ah
mezi po ahou baskického nacionalismu a způ-
sobem kons ukce baskické ná odní iden i y.
V é o s a i ope uji přede ším s poje ím
Baskicka jako au onomního společens í se-
s á ajícího ze ří p o incií, jimiž jsou Biskaj-
sko, Gipuzkoa a A aba. F ancouzské Baskicko
o iž podléhá od jis é doby odlišnému ý oji
a baskická iden i a se něm dnes kons uuje
na základě odlišných p ků. Zmiňme napří-
klad ak , že důsledku absence samosp á y
chybí e ancouzském Baskicku úzký z ah
mezi oby a eli a lokální poli ickou ep ezen-
ací, baskič ina je na ús upu a pře ažuje zde
ancouzsky ho ořící oby a els o, a nepo-
slední řadě chybí o iciální e i o iální ymezení
(Baskicko je e F ancii součás í ě šího depa -
men u Py énées-A lan iques a ješ ě ě šího
adminis a i ního egionu Ak i ánie). P oble-
ma ické je pak uchopení Au onomního spole-
1V om o ex u jsou ozlišeny pojmy sepa a ismus
asecesionismus dle poje í Johna R. Wooda (1981).
14 ANTROPOWEBZIN 1–2/2016: STUDIE
čens í Na a y, kde se baskická iden i a ma-
ni es uje pouze se e ní čás i p o incie. Mů-
žeme si ak klás o ázku, zda je Na a a spíše
baskická, či španělská.
Ten o ex mimo jiné ychází z opako a-
ných ýzkumů2 oblas i španělského Baskicka
založených přede ším na zúčas něném pozo o-
ání a ozho o ech s in o man y, k eří s ými
ýpo ěďmi doplňují eze é o s a i. Jsou jimi
lidé de inující se jako Basko é a pocházející
z Au onomního společens í Baskicko. Za úče-
lem zacho ání anonymi y in o man ů, k eří y-
slo ili přání nez eřejňo a s á jména, budou
ex u jedno li é ýpo ědi označeny číslem,
ěkem do azo aného a p o incií jeho pů odu.
Okolnos i zniku baskického
nacionalismu
S ejně jako ě šina e opských nacionalismů
má i en baskický s é kořeny 19. s ole í,
němž se ámci oman ického smýšlení p o-
sazuje idea komuni a ismu a pospoli os i. Za-
ímco značné čás i e opských nacionalismů
se p ůběhu 20. a 21. s ole í podařilo z e-
alizo a s é poli ické cíle a y oři nezá is-
lou s á ní jedno ku, baskický nacionalismus
pok ačuje e snaze dos á s ému předse ze í
ámci s á u, jehož je Baskicko součás í. Bylo
by šak ne hodné ho oři o baskickém naci-
onalismu jako o enoménu, jehož podoba zů-
s á á s ejná jako době s ého zniku. Už jen
samo né s o nání aného baskického naciona-
lismu a jeho současné o my je nanej ýš p o-
blema ické zhledem k omu, že p ůběhu 20.
s ole í došlo k ans o maci baskického nacio-
nalis ického hnu í hned na několika ú o ních,
a o če ně p oměny ideologických ýchodisek
i oho, kdo se s á á členem hnu í.
V době s ého zniku bylo baskické na-
cionalis ické hnu í eakcí na poli ický i spo-
lečenský ý oj zemi. V le ech 1833–1839
a 1872–1876 o řásaly Španělskem ka lis ické
álky, kon lik mezi přízni ci dona Ca lose,
b a a k ále Fe dinanda VII., a Isabely II., Fe -
dinando y dce y. Oby a elé Baskicka se ě ši-
nou jakož o konze a i ci a odpů ci po enciál-
2Sbě da , k e á jsou yuži a é o s udii, za-
počal oce 2012 s au o činým e énním ýzkumem
Baskicku, jenž byl ealizo án za účelem příp a y di-
plomo é p áce au o ky. Zá o eň předkládaná s udie
z é o diplomo é p áce (And šo á 2013) ychází.
ního španělského cen alismu s a í na s anu
ka lis ů, k eří nakonec dlouhole é spo y p o-
h á ají. To má p o španělské Basky daleko-
sáhlé následky p amenící přede ším z ozpadu
o álního sys ému e Španělsku. Fo ální p á a,
edy ue os, byla egionální p á a e s ředo-
ěké západní E opě celkem běžná. De ino ala
z ah mezi ládou (pano níkem) a lokální au-
o i ou, k e é za učo ala legisla i ní au ono-
mii. Ob ykle ako ou au onomií dispono aly
menší územní jedno ky jako esnice či měs a,
Baskicku šak byla přiznána p á a na au ono-
mii celé p o incie (Lecou s 2007, 31). Dů od
p o ak ozsáhlou au onomii nalezneme po-
loze Baskicka, k e é oří h anici mezi Špa-
nělskem a F ancií, a je ak ná azníkem p o i
případné ojenské in azi ze se e u (Heibe g
1989, 21). V ako ém egionu je řeba ud žo-
a ni řní poli ickou in eg i u. T adice baskic-
kých ue os sahá do doby pamplonského a poz-
ději na a ského k álo s í, k e é poží alo
au onomní s a u až do oku 1620 (Heibe g
1989, 17) a k e é bylo spíše k álo s ím Špa-
nělů a poli ickým zas řešením Baskicka. Na-
cionalis ická é o ika Basků šak na o o ob-
dobí odkazuje jako na dobu, kdy měli pop é
a naposled s ůj las ní nezá islý s á (Ku lan-
sky 2000, 42). Zákonem z 21. če ence 1876
byly Baskicku ue os odeb ány, a o po něko-
lika s ale ích lokální au onomie. P o Baskicko
znamenala z á a ue os přede ším konec eko-
nomické s obody a obno ení daňo é po in-
nos i ke Španělsku. Dochází na íc ke změnám
e sp á ě obecní půdy, bez k e é se mnoho lo-
kálních zemědělců nebylo schopno uži i (Wa -
son 2003, 149). Společně s no ě nas olenou
po innos í Basků slouži e španělské a mádě
edly y o změny k ozsáhlým přesunům oby-
a el. Období po oce 1876 je cha ak e is ické
jednou z nej ě ších mig ačních ln z Baskicka
do zah aničí, přede ším do os oucích diaspo
Se e ní a Jižní Ame ice ( iz např. Douglass
a Bilbao 2005; To o icagüena 2005).
Počá ky baskického nacionalis ického
hnu í
S ím o p o Baskicko nepříliš šťas ným ob-
dobím se neodmysli elně pojí jméno spiso a-
ele Sabina A any,3jenž je mnohými po ažo-
3Celým jménem Sabino Polica po A ana Goi i (de
PAVLA ANDRŠOVÁ: TRANSFORMACE BASKICKÉHO NACIONALISMU V PRŮBĚHU 20. STOLETÍ 15
án za „o ce“ baskického nacionalismu. A ana
se Baskicku zasadil o s ého d uhu „ná odní
ob ození“ zhledem ke s é činnos i obo u
baskické ling is iky, ale i k ýjimečné poli ické
ak i i ě: „Sabino byl ka lis a, byl o [baskický]
pa io , o ec baskického ná oda.“ (in o man 1,
69 le , Gipuzkoa) Jako odák z Abanda – ehdy
předměs í Bilbaa, dnes o iciální čás i měs a
– se A ana h dě hlásil k biskajské iden i ě,
jež é době las ně předs a o ala iden i u
baskickou. Re lek o alo o nejen A anů pů-
od, ale aké ak , že podle něj Biskajsko é
době oplý alo nej ě ším po enciálem y oři
nezá islý s á ( iz např. de Pablo a Mees 2005,
7; Zák a ský 2013b, 220). Snaha o dosažení ne-
zá islos i Baskicka na Španělsku má A ano ě
poje í konk é ní cíle. Šlo přede ším o o zajis-
i Baskicku ob anu p o i jeho sílící hispani-
zaci, jež dle A any oh ožuje pods a u baskič-
nos i předs a o anou zejména baskickou k í
( asou), baskickým jazykem a baskickou í ou
– ka olicismem (de Pablo a Mees 2005, 10–17).
A ana přis upuje k jakémukoli spo u mezi
baskickou a španělskou sp á ou jako k boji
„nadřazené baskické asy“ p o i nelegi imní
nad ládě (Fa well 2009, 51). Zde je šak nu né
u ědomi si kon ex d uhé polo iny 19. s o-
le í, němž bý á sociální eali a zápla ě íce
či méně ědeckých eo ií nazí ána aso ou op-
ikou. Raný baskický nacionalismus A ano a
poje í se kons i uuje jako silně xeno obní a a-
sis ický, na ozdíl od jeho pozdější libe ální
podoby.
Typickým znakem (nejen) Baskicka A a-
no y doby je na íc celospolečenská ans o -
mace zapříčiněná dozní ající p ůmyslo ou e-
olucí. In enzi ní indus ializace Baskicka se
ýkala přede ším jeho přímořských oblas í,
edy cen e na se e u p o incií Biskajska a Gi-
puzkoy. Od oku 1850, kdy Bilbau žilo při-
bližně 20 isíc osob, z os la do konce 19.
s ole í jeho populace pě inásobně (Ku lansky
2000, 169), dnes čí á měs o 343 234 oby a el
(Eus a 2015). Mnozí šak Bilbao chápou jako
me opoli ses á ající z pě ad ace i měs ských
čás í, jež se pos upně oz íjely kolem řeky Ne -
ión ús ící do Biskajského záli u. Těmi nej-
ě šími jsou p ůmyslo é čás i jako Ba akaldo,
Ses ao, Po ugale e nebo San u zi nacházející
se se e ně od cen a Bilbaa a čí ající doh o-
Pablo a Mees 2005, 1).
mady íce než 200 isíc oby a el (Eus a 2015).
Mnohé z ěch o osob nebo jejich předků při-
cházejí do Bilbaa p á ě díky no ým p aco -
ním příleži os em zniklým jako důsledek jeho
masi ní indus ializace e d uhé polo ině 19.
s ole í, přičemž se nejedná jen o ni řní mi-
g aci ámci Baskicka. Velká čás ěch o osob
pochází z dalších čás í Španělska, a o při-
ozeně ěch chudších a zá islých na zeměděl-
s í jako se e ní Kas ilie, León, Galicie nebo
As u ie (Wa son 2003, 148). Jsou o p á ě
i o přis ěho alci, k eří poje í Sabina A any
předs a ují p o Baskicko nebezpečí podobě
hispanizace egionu a k e é A ana s oblibou
nazý á make os zdů azňujíce ím o jejich ne-
baskický pů od (Ku lansky 2000, 169). Nebez-
pečí španělské mig ace zá o eň spa řuje A ana
příli u libe ální le ico ě smýšlející masy, jež
oh ožuje „ adiční“ ka olickou í u baskického
oby a els a (Lecou s 2007, 57).
Dalším znakem znikajícího baskického na-
cionalis ického hnu í je p ozápadní angloame-
ická o ien ace, jež p o ází jeho předs a i ele
několik příš ích dese ile í. A ana sám se ne ajil
sympa iemi ke Spojenému k álo s í. Baskická
lajka, k e á znikla podle A ano a ná hu,
byla inspi o ána b i ským Union Jackem (Le-
cou s 2007, 52). Přís a Bilbau zazname-
nal s ůj nej ě ší ozk ě ámci e ablo ání
obchodních z ahů Baskicka s Velkou B i á-
nií (Vaczi 2015, 17). Později se diploma ické
z ahy mezi Baskickem a Spojeným k álo -
s ím, espek i e Spojenými s á y, ješ ě p o-
hlubují nejen důsledku pok ačující spolu-
p áce egionů, ale přede ším zá islos i na
poli ickém dění e Španělsku.
Výše zmíněná baskická lajka (baskicky
iku ina [iku iňa]) je znakem oho o egionu
dodnes. Mnohými je chápána jako symbol,
jenž „p o ází Basky odnepamě i“ (in o man
2, 68 le , Gipuzkoa), což je s ohledem na je-
jího ů ce Sabina A anu samozřejmě nesmysl.
Demons uje o šak p oces y áření adic,
k e ý dle E ica Hobsbawma (2000, 1–14) p o-
ází e ablo ání nejednoho ná oda. V případě
Baskicka pozo ujeme en o enomén na bez-
poč u příkladů, přičemž mnoho z nich je spo-
jeno p á ě s činnos í Sabina A any a jeho zá-
jmem o kul u ní a ling is ickou s ánku ěci.
Dokladem je nepřebe né množs í neologismů,
k e é A ana u edl do baskického jazyka e
16 ANTROPOWEBZIN 1–2/2016: STUDIE
snaze yhnou se uží ání pobaskič ěných špa-
nělských ý azů. Jedním z ako ých neolo-
gismů je dnes us álený pojem Euskadi (dří e
Euzkadi), jenž je p o mnohé ek i alen em
pojmu Euskal He ia, ý azu p o Baskicko.
Za ímco šak Euskal He ia označuje spíše ne-
u či ě de ino anou „ las Basků“, A ano ým
zámě em bylo y oření e mínu popisujícího
Baskicko jako konk é ní oblas se s á o o -
ným po enciálem, k e ou p o něj předs a o alo
přede ším Biskajsko. V lis opadu oku 1892
ydá á A ana s ůj spis Bizkaya po su inde-
pendencia (Biskajsko za s ou nezá islos ), kde
na základě his o ického ý oje egionu před-
s a uje dů ody, p oč by p á ě a o baskická
p o incie měla y oři nezá islý s á (A ana
1892). Pos upem času ozšířil A ana s é ú ahy
o y oření nezá islého s á u i o další baskické
p o incie, če ně ěch ancouzských (Lecou s
2007, 66).
Důleži ým milníkem e ý oji baskického
nacionalismu je pak přede ším součás poli-
ického p ojek u Sabina A any, a o znik
Baskické nacionalis ické s any (EAJ-PNV –
Euzko Alde di Jel zalea – Pa ido Naciona-
lis a Vasco) oce 1895. Ta o o ganizace olně
na azuje na A anou založené uskupení Euskal-
dun Ba zokija (Baskická společnos ), jehož čle-
no é pocházeli z řad přízni ců A ano a „an i-
make ismu“ a boje za zacho ání „čis é baskické
asy“ (de la G anja 2006). Činnos skupiny
spočí ala zapo ězení šeho španělského, což
sou iselo i s podmínkami p o samo né přijí-
mání členů – součás í o ganizace se mohli s á
pouze Basko é, espek i e ako é osoby, jež
jsou schopny doloži s ůj baskický pů od na-
příklad baskickým příjmením (Heibe g 1989,
62). Za ako ých podmínek se šak členská
základna Euskaldun Ba zokija příliš ne oz ůs-
ala, a není edy di u, že znikající EAJ-PNV
musela časem při nábo u členů od ak o přís-
ných podmínek upus i .
Nicméně ať už jsou zá ě y Sabina A any
spojené se smýšlením o „baskické ase“ či „čis-
ém baskickém pů odu“ jakkoli pochybné, je
jis é, že se mu podařilo y oři hnu í pos a-
ené na oman ické předs a ě „jedno y a zne-
šenos i baskického ná oda“, ze k e é če pá
řadě případů baskická nacionalis ická é o-
ika dodnes. A ano o smýšlení je zo ným pří-
kladem přís upu k „p oci nu í ná oda“. Ta o
podoba nacionalismu elmi dobře ko espon-
duje s dalšími e opskými hnu ími 19. s o-
le í, k e á jsou založena na hledání společných
dějin, na yzd iho ání ozdílů mezi „námi“
a „jimi“. Tako ý nacionalismus pak chápe s oji
skupinu jako nadřazenou ěm os a ním a po-
jímá u o skupinu p imo dialis icky, j. jako
objek i ně de ino a elnou a exis ující odnepa-
mě i. Ná ody jsou edy poje í p imo dia-
lismu p as a é, pouze bylo nu né je p obu-
di z hlubokého spánku a necha je, aby si
u ědomily s ou las ní jedinečnos (Gellne
2003, 20–23). Přesně ako ý koncep je zákla-
dem A ano y é o iky a jeho nacionální p opa-
gandy. „[Sabino A ana] byl přes ědčen, že Bas-
ko é se musejí zabý a s ou sla nou minulos í,
aby byli schopni po ozumě s ému současnému
ponížení.“ (Ku lansky 2000, 162) V ěch o in-
encích je pak člen ná oda chápán jako ně-
kdo, kdo s ako ou k ali ou přichází na s ě ,
kdo má příslušnos k ná odu k i. Náleži os
ke skupině ak není ámci oho o smýšlení
předmě em diskuze ani společného konsenzu,
je jasně daná a předá á se z gene ace na gene-
aci (H och 2009, 18).
Baskický nacionalismus
e 20. a 21. s ole í
Poli ický ý oj 20. s ole í šak znamenal p o
baskický nacionalismus změnu e nímání sebe
sama. V oce 1936 po zniku d uhé španěl-
ské epubliky ešel pla nos Gue nický s a u
baskické au onomie, jenž šak jen z elmi malé
čás i kopí o al pů odní ozsah au onomního
s a u u, k e ý ungo al období pla nos i ue-
os. Přede ším se pak následkem složi ého
poli ického ý oje u ni ř Baskicka z aho-
al pouze na p o incie Biskajsko a Gipuzkoa
(Apa icio 2009, 244–250; Med ano 1994, 584).
Záhy po ypuknu í občanské álky byl šak
au onomní s a u anulo án a k jeho obno-
ení došlo až ámci demok a ické an-
zice po sm i gene ála F anca. Sko o č yřice i-
le ý au o i a i ní F anců ežim znamenal p o
Baskicko ý aznou s agnaci kul u ního oz oje
zhledem k omu, že F anco a poli ika byla
silně cen alis ická a Basko é byli se s ými po-
žada ky již od počá ku občanské álky ní-
máni jako nepřá elé ežimu (P es on 2001,
74). V p ůběhu F anco y dik a u y šak došlo
PAVLA ANDRŠOVÁ: TRANSFORMACE BASKICKÉHO NACIONALISMU V PRŮBĚHU 20. STOLETÍ 17
nejen k po lačení snah o y oření baskické au-
onomie, důsledky nalezneme i o ině hodno
samo ných baskických nacionalis ů.
Zeměděls í s. indus ialismus
Nej ý aznějším dopadem F anco y poli iky
byla ješ ě masi nější indus ializace baskic-
kých příměs ských oblas í, do k e ých p oudilo
s ále íce nebaskických p aco níků. Zap é se
edy adikálně změnilo složení oby a els a
Baskicka, k e é zaznamenalo silnou hispani-
zaci a ús up baskič iny (Mees 2003, 25). Za-
d uhé pak mode nizace a in enzi ní u banizace
ěch o p o incií způsobila odklon od adičních
hodno založených na ka olic í, odinné soli-
da i ě a zemědělské p odukci. Oby a el enko-
a, k eří se d želi kon enčních subsis enčních
s a egií spojených se zeměděls ím, ubý alo
a společnos se s á ala kosmopoli nější (Ku -
lansky 2000, 169). Baskické nacionalis ické
hnu í, k e é hledalo podpo u, kde se dalo, se
ak při ozeně ob á ilo na dělnické o ganizace,
jejichž li po d uhé s ě o é álce sílí. Naci-
onalis ická é o ika upouš í od dů azu na u-
ální oblas , odinná hospodářs í a zeměděl-
skou p odukci.
Ame ikanismus s. an iame ikanismus
Za ímco počá cích baskického nacionalis ic-
kého hnu í byli baskič í „ob ozenci“ o ien o áni
p ozápadně, později se důsledku španělského
(ale i globálního) poli ického ý oje naciona-
lis ická o ien ace ans o muje a če pá spíše
z myšlenko é podpo y socialis ického bloku.
Sabino A ana a jeho nás upci z EAJ-PNV spo-
lup acují přede ším se Spojeným k álo s ím
a Spojenými s á y, jinak omu není ani p ů-
běhu španělské občanské álky a následnými
le y F anco y dik a u y. V oce 1936 se kon-
s i uuje baskická láda a José An onio Agui e
je yhlášen p ním lehendaka im, p eziden em
samosp á ní oblas i. V období občanské álky
šak Agui e emig uje přes s á y ýchodní až
do New Yo ku ( íce iz Agui e 1991), kde
je us a ena baskická exilo á láda. V Lon-
dýně byla pod edením Manuela I uja, jednoho
z Agui eho minis ů, z o mo ána Baskická ná-
odní ada (Cla k 1979, 89).
Po d uhé s ě o é álce spoléhá Baskická
diplomacie na s é spojence e íře, že budou
pok ačo a podpoře demok a izace E opy.
V oce 1947 šak chází pla nos T umano a
dok ína, k e á jen zocelila izolacionismus Zá-
padu ůči So ě skému s azu a jeho sa eli ům.
F ankis ické Španělsko se ámci dohody se
Spojenými s á y zapojilo do ojenské spolu-
p áce an ikomunis ického bloku (F iend 2012,
112). No á gene ace baskických nacionalis ů se
ak při ozeně od ací od myšlenky p oame i-
kanismu a přijímá spíše myšlenky an iimpe i-
alis ického boje u lačo ané kolonie (S miska
2001, 11).
Ka olicismus s. sekula izace
Vedle p oměny diploma ické p axe baskických
nacionalis ů muselo nu ně dojí i k p oměně
způsobu, jakým se hnu í s F anco ým ežimem
y o ná alo na domácí scéně. T adiční A a-
nů nacionalismus a poli ika EAJ-PNV ychá-
zejí z úslo í „Jaungoika e a Lagi-Za a“,4 edy
„Bůh a s a é zákony“ (Lecou s 2007, 54), což
je heslo, k e é po ažuje EAJ-PNV za las ní
dodnes (EAJ-PNV 2015). Basko é sami o sobě
čas o říkají, že jsou „ i p a í ka olíci“ (in o -
man 3, 85 le , Gipuzkoa). P o nacionalis y
mode ního u banizo aného Baskicka F anco y
é y šak již není ka olicky o ien o ané hnu í
dos ačující a ke slo u se dos á á no á gene-
ace nacionalis ů, k eří esměs pocházejí z uni-
e zi ního p os ředí elkých měs (Cla k 1979,
155–156). Ka olické hodno y byly p o u o no-
ou gene aci něčím zcela překonaným, alespoň
jako p oje baskického nacionalismu, jednalo
se o yznání španělské y anie a jako ako é
p o mladé nacionalis y nepřicházelo ú ahu.
Dokladem je oce 1959 znik o ganizace ETA
a její ideologická ýchodiska, k e á se pů od-
ního poje í baskického nacionalismu do ýkají
jen minimálně. Již na d uhém a ře ím sh o-
máždění ETA (1963 a 1964) přijímá o gani-
zace ideu e olučního ma xismu (Alonso 2004,
184), přede ším se pak dekla uje jako ozb o-
jená skupina, což je s a egie, k e ou EAJ-
PNV jakož o křesťansky o ien o aná s ana e-
4To o mo o igu uje baskič ině ůzných pře-
pisech zá islos i na konk é ním dialek u. Se káme se
např. s podobou „Jaungoikua e a Lagiza a“ (Ku lan-
sky 2000, 168) či „Jaungoikua e a Lagi-Za a“ (Heibe g
1989, 56).

18 ANTROPOWEBZIN 1–2/2016: STUDIE
zolu ně odmí á (Ben-Ami 1991, 503). V sou-
časné době se na íc poli ické podpoře nacio-
nalis icky smýšlejících Basků ěší zejména o -
mace Euskal He ia Bildu (EH Bildu) – koalice
baskických nacionalis ických s an, jež se jed-
noznačně dekla uje jako sekulá ní subjek kla-
doucí dů az na laicizaci společnos i a op oš ění
se od eške ých náboženských li ů a symbo-
liky (EH Bildu 2012, 8–9).
P a ice s. le ice
Zde je nu né poznamena , že Au onomní spo-
lečens í Baskicko unguje esměs jako pa -
lamen ní demok acie s p a idelnými olbami
a plu ali ou poli ických subjek ů, jejichž pod-
po a podléhá bezpoč u li ů a náladám e spo-
lečnos i. Poli ická ep ezen ace Basků zah nuje
jak EAJ-PNV, s anu p a ého s ředu p osazu-
jící spíše umí něný nacionalismus, ak subjek y
řadící se do p oudu izquie da abe zale, edy
z . las enecké le ice. Jak již bylo řečeno,
EAJ-PNV zniká období e ablo ání baskic-
kého nacionalismu na konci 19. s ole í a jako
nejs a ší baskický poli ický subjek las ně e-
lek uje ý oj Baskicka od é doby až po sou-
časnos . Ač se s ana musela y o ná a s bez-
poč em ýze , základní ideologická ýchodiska
si zacho á á dodnes.
V současnos i nicméně není PNV p o na-
cionalis icky smýšlející Basky op imálním zá-
s upcem. Basko é, k eří sympa izují s naciona-
lis ickým hnu ím, dnes spíše yjádří podpo u
poli ickým subjek ům, jejichž é o ika je
op o i umí něné poli ice EAJ-PNV yh aněně
nacionalis ická. Tako ým subjek em je dnes
Baskicku p á ě EH Bildu, jež spadá do
p oudu izquie da abe zale a jejíž cíle jsou o e-
řeně secesionis ické. Elek o á é o le ico é
o mace oří ze 77 % lidé, k eří sami sebe de-
inují pouze jako Basky (EHU 2015, 54).
P imo dialismus s. kons uk i ismus
V ámci ans o mace ideologie baskického na-
cionalismu dochází nicméně aké k posunu
nímání oho, co označujeme jako baskické.
Od p imo dialis ického pohledu na příslušnos
k „baskickému ná odu“ konce 19. s ole í ke
kons uk i is ickému přís upu, k e ý se p osa-
dil p ůběhu s ole í 20. Ten o posun ko espon-
duje s přechodem od p a ico ého konze a-
ismu, jenž kladl dů az na pů od jedince a a-
dicionalismus, k le ico ému libe alismu, k e ý
je k pů odu slepý a je pomě ně o e řeně scho-
pen přijmou jako člena společens í někoho,
kdo by ámci adičního ežimu neměl na pří-
slušnos k omu o společens í p á o. Samo ná
EAJ-PNV s ým posunem od A ano a eli ář-
ského poje í ke ca ch-all s aně ( iz Zák a -
ský 2013a) posou á h anice oho, kdo se může
ucháze o člens í e s aně, a s ým způso-
bem i oho, kdo je a není Bask. Op o i pů od-
ním s ano ám A ano y PNV b ojícím p o i
„nebezpečnému make ismu“ přijímáním ěch
„p a ých Basků“ dochází poli ická ep ezen-
ace Baskicka k o e řenos i de inici Basků –
ěch, k eří se mohou podíle na osudu Baskicka
(Zák a ský 2013a, 46).
In o man i sami ho oří o esenci „baskič-
nos i“ jako o něčem, co není neměnné. Na
o ázky spojené s nacionální iden i ou odpo í-
dají čas o způsobem blízkým kons uk i is ic-
kému nazí ání. Velmi ek en o ané jsou od-
po ědi odkazující na poci příslušnos i k dané
skupině:
„Člo ěk se může s á Baskem okamžiku,
kdy se ak ozhodne.“ (in o man 4, 18 le , Bis-
kajsko)
„Moje ma ka se na odila Ex emaduře,
ale y ořila si k Baskicku z ah a začala se
jako Bask cí i íc než něk eří lidé, k eří se u
[ Baskicku] na odili.“ (in o man 5, 45 le , Gi-
puzkoa)
„Basko é jsou šichni i, k eří se ak cí í
a k eří ch ějí bý Basko é.“ (in o man 3, 85
le , Gipuzkoa)
Ve ýpo ědích jsme schopni ozliši č yři
základní a ibu y de e minující in o man ů
pos oj k omu, kdo je a není Bask: uži í jazyka,
poby egionu, přije í kul u y a boj za lokální
hodno y. Každý z ěch o a ibu ů podléhá
změnám a jedná se o získané cha ak e is iky je-
dince. Jinak řečeno, šechny y o znaky, k e é
dle in o man ů dělají Baska Baskem, jedinec
přijímá dob o olně. Uži í jazyka bý á ozho-
o ech z lášť ci li é éma, neboť ani p o incii
Gipuzkoa, jež se z baskických p o incií yzna-
čuje nej yšší mí ou iden i ikace s baskickou ná-
odní iden i ou (EHU 2015, 53), neo ládá ani
polo ina oby a el baskič inu ak i ně (Vicecon-
seje ía de Polí ica Lingüís ica Gobie no Vasco
PAVLA ANDRŠOVÁ: TRANSFORMACE BASKICKÉHO NACIONALISMU V PRŮBĚHU 20. STOLETÍ 19
2012, 6). Přes o se na o ázku, co musí člo ěk
splňo a , aby se mohl s á Baskem, obje o al
odkaz na baskič inu elmi čas o:
„Jde o poci . [...] Máme u spous u sou-
sedů pů odem z Číny a jsou o Basko é. Přes
ulici bydlí pá ma é ple i. Žijí ady, mlu í
baskicky, jsou o Basko é.“ (in o man 6, 43
le , Gipuzkoa)
„Mladí lidé se dnes učí baskicky. Je o sou-
čás jejich iden i y. Dří e bylo módě mlu i
španělsky, p o ože o byl jazyk elkých měs
a baskicky mlu ili pouze s a ší lidé. Dnes je
baskič ina populá ní spíše mezi mladými lidmi,
p o ože je módní ymezo a se jako Bask.“ (in-
o man 7, 52 le , Biskajsko)
„[Člo ěk může bý Bask,] pokud miluje
baskickou kul u u a ynaloží úsilí nauči se
baskicky.“ (in o man 8, 18 le , A aba)
Dů az, k e ý in o man i kladou na uži í
baskič iny nebo na snahu o její o ládnu í, sou-
isí aké s neus álým ozšiřo áním jazyka po-
sledních dekádách, jež je inančně podpo o áno
ládními i dalšími o ganizacemi (Ša a a 2009,
73–74). Baskicko je příkladem zo né e no e i-
alizace, ámci k e é se á ila ýuka baskič-
iny do základních škol, zá o eň přibý á ins i-
ucí posky ujících ýuku jazyka dospělým. Co
se baskické kul u y ýče, ě šinou nejde podle
in o man ů pouze o dod žo ání zo ů cho ání.
Důleži á je in e nalizace aspek ů kul u y, k e é
odlišují Basky od os a ních. S ejně důleži á je
ámci kolek i ní iden i ikace snaha o zacho-
ání baskických kul u ních speci ik či „boj“ za
jakousi předs a u esence baskičnos i:
„Člo ěk může bý Bask, když se ak sám
iden i ikuje a bojuje za o, co os a ní [Bas-
ko é].“ (in o man 9, 18 le , Gipuzkoa)
„Může e bý Bask, když se adap uje e na
kul u u a p okáže e zájem o boj za přeži í
baskič iny.“ (in o man 10, 19 le , Biskajsko)
Zá ě
Vznik nacionalis ického hnu í Baskicku byl
kon ex u his o ického ý oje E opy celku
při ozený. Podobně jako případě jiných e -
opských nacionalismů se začaly nacionalis ic-
ké myšlenky Baskicku šíři díky ak i i ě
několika málo osob s ýjimečným zapoje-
ním kul u ní a poli ické oblas i. Jedním
z nich byl i Sabino A ana, pomyslný o ec
baskického nacionalismu. U ědomujíce si s ůj
baskický pů od, u edl A ana do pohybu p o-
jek baskické nezá islos i, jenž je ak uální
dodnes. P o mnohé byly dokonce cíle, jež si
hnu í na konci 19. a počá ku 20. s ole í y-
yčilo, naplněny zhledem k omu, že dnes
poží á Baskicko ( e smyslu Baskického au-
onomního společens í) s a u pomě ně oz-
sáhlé samosp á y (zno u)us a ené oce 1979
ámci Gue nického s a u u ( iz Ley o gánica
3/1979). Ten za učuje Baskicku kul u ní, poli-
ickou i iskální s obodu, jež je p o egion ob-
z láš ě ýznamná, a o přede ším z dů odu
s abilně ysoké p odukce a ekonomické síly
oblas i – Baskicko se ámci Španělska y-
značuje jednou z nej yšších hodno HDP na
oby a ele (Ins i u o Nacional de Es adís ica
2011, 3).
Baskický nacionalismus p ošel za dobu s é
exis ence řadou ýze , jež zásadním způso-
bem p oměnily jak jeho podobu, ak jeho
li na baskickou společnos . Zá o eň se ý oj
baskické, espek i e španělské, společnos i po-
depsal na o mo ání baskického nacionalismu.
Společně s libe alizací a sekula izací společ-
nos i a amního nacionalismu, dochází k po-
sunu nímání příslušnos i k baskickému ná-
odu a ke slo u se dos á á kons uk i is ické
poje í skupino é iden i y. V ámci ako é kon-
cep ualizace lze za člena společens í po ažo-
a někoho, kdo se dob o olně s ým jedná-
ním a poci em příslušnos i připojí ke skupině.
V případě Basků se jedná přede ším o jazyk,
jehož znalos (či snaha o jeho znalos ) a boj
za něj předs a uje jeden z klíčo ých a ibu ů
baskické kolek i ní iden i y.
Zd oje podpo y
Ten o ex znikl jako ýs up p ojek u „Kon-
s ukce a ep odukce baskické kolek i ní iden-
i y e z ahu k jazyku, e i o iu a baskic-
kému nacionalismu“ (SGS-2015-054) podpo-
řeného ámci S uden ské g an o é sou ěže
ZČU Plzni.
Použi é zd oje
Agui e, José An onio. 1991. Escape ia Be lin: Elu-
ding F anco in Hi le ’s Eu ope. Reno: Uni e si y o
Ne ada P ess.
20 ANTROPOWEBZIN 1–2/2016: STUDIE
Alonso, Fe nando. 2004. ¿Po qué luchamos los
ascos? Ta alla: Txalapa a.
And šo á, Pa la. 2013. Baskický nacionalismus a iden-
i a současných Basků. Diplomo á p áce. Vedoucí
p áce F an išek Bahenský. Plzeň: FF ZČU.
Apa icio, Fe nando Molina. 2009. „La au onomía de la
polí ica: El p oblema asco y los p oyec os de au o-
gobie no du an e la Segunda República (1931–1936).“
In La au onomnía asca en la España con empo ánea
(1808–2008), eds. Luis Cas ells a A u o Cajal, 225–
255. Mad id: Ma cial Pons.
A ana, Sabino. 1892. Bizkaya po su independencia.
Viděno 22. p osince 2015. h p:// eche che.uni -
lyon2. /g imh/ essou ces/nacionalismos/pais asco/
1892a anabizkaya.h m.
Ben-Ami, Shlomo. 1991. „Basque Na ionalism be ween
A chaism and Mode ni y.“ Jou nal o Con empo a y
His o y 26 (3/4): 493–521.
Cla k, Robe P. 1979. The Basques: The F anco Yea s
and Beyond. Reno: Uni e si y o Ne ada P ess.
de la G anja, Luis. 2006. „El an imake ismo: La isión
de Sabino A ana sob e España y los Españoles.“ No ba:
Re is a de his o ia 19: 191–203.
de Pablo, San iago a Ludge Mees. 2005. El péndulo
pa ió ico: His o ia del Pa ido Nacionalis a Vasco,
1895–2005. Ba celona: C í ica.
Douglass, William A. a Jon Bilbao. 2005. Ame ika-
nuak: Basques in he New Wo ld. Reno: Uni e si y o
Ne ada P ess.
EH Bildu. 2012. „P og amma elec o al.“ Viděno
22. p osince 2015. h p://ehbildu.eus/es/elecciones/
pa lamen o- asco-2012/p og ama-elec o al.
EHU (Euskal He iko Unibe si a ea). 2015. „Eusko
Ba ome o, Mayo 2015.“ Viděno 22. p osince 2015.
h p://www.ehu.eus/documen s/1457190/1525260/
EB_Mayo15.pd .
Eus a . 2015. „Popula ion by locali y in Bizkaia,
acco ding o sex, age g oups and na ionali y.“
Viděno 22. p osince 2015. h p://en.eus a .eus/
elemen os/ele0011400/ i_popula ion-by-locali y-in-
bizkaia-acco ding- o-sex-age-g oups-and-na ionali y/
bl0011438_i.h ml#axzz3 196c8Yx.
EAJ-PNV (Euzko Alde di Jel zalea – Pa ido Na-
cionalis a Vasco). 2015. „Conoce EAJ-PNV.“ Vi-
děno 22. p osince 2015. h p://www.eaj-pn .eus/esp/
conoce_his o ia.php.
Fa well, A.S. 2009. „Race, Language, and Basque P o-
ohis o y Acco ding o Sabino A ana.“ Sancho el Sabio
– Es udios Vascos 30: 49–80.
F iend, Julius W. 2012. S a eless Na ions: Wes e n Eu-
opean Regional Na ionalisms and he Old Na ions.
London: Palg a e Macmillan.
Gellne , E ns . 2003. Nacionalismus. B no: Cen um
p o s udium demok acie a kul u y.
Heibe g, Ma ianne. 1989. The making o he Basque
na ion. Camb idge: Camb idge Uni e si y P ess.
Hobsbawm, E ic. 2000. „In oduc ion: In en ing T adi-
ions“. In The In en ion o T adi ion, eds. E ic Hobs-
bawm a Te ence Range , 1–14. Camb idge: Camb idge
Uni e si y P ess.
H och, Mi osla . 2009. Ná ody nejsou dílem náhody.
P aha: SLON.
Ins i u o Nacional de Es adís ica. 2011. „Con abili-
dad Regional de España.“ Viděno 22. p osince 2015.
h p://www.ine.es/p ensa/np695.pd .
Ku lansky, Ma k. 2000. The Basque His o y o he
Wo ld. London: Vin age Books.
Lecou s, And é. 2007. Basque Na ionalism and he
Spanish S a e. Reno: Uni e si y o Ne ada P ess.
Med ano, Juan Díez. 1994. „Pa e ns o de elopmen
and na ionalism: Basque and Ca alan na ionalism be-
o e he Spanish Ci il Wa .“ Theo y and Socie y 23
(4): 541–569.
Mees, Ludge . 2003. Na ionalism, Violence and De-
moc acy: The Basque clash o iden i ies. New Yo k:
Palg a e Macmillan.
P es on, Paul. 2001. F anco. P aha: BB A .
S miska, Maxmilián. 2001. Sm onosné las enec í:
E nicko-poli ický e o ismus Baskicku a Quebeku.
B no: Masa yko a uni e zi a, Meziná odní poli olo-
gický ús a .
Ša a a, Leoš. 2009. Jazyk a iden i a e nických menšin:
Možnos i zacho ání a e i alizace. P aha: SLON.
To o icagüena, Glo ia. 2005. Basque Diaspo a: Mi-
g a ion and T ansna ional Iden i y. Reno: Uni e si y
o Ne ada P ess.
Vaczi, Ma iann. 2015. Socce , Cul u e and Socie y in
Spain: An e hnog aphy o Basque andom. London –
New Yo k: Rou ledge.
Viceconseje ía de Polí ica Lingüís ica Gobie no
Vasco. 2012. „Comunidad Au ónoma Vasca.
V Encues a Sociolingüís ica.“ Viděno 22. p osince
2015. h p://www.euska a.euskadi.eus/ 59-738/es/
con enidos/no icia/eae_inkes a en_labu pena_2011/
es_a gi alp/adjun os/CAV_Resumen_de_la_
encues a_2011.pd .
Wa son, Came on. 2003. Mode n Basque His o y:
Eigh een Cen u y o he P esen . Reno: Uni e si y o
Ne ada P ess.
Wood, John R. 1981. „Secession: A Compa a i e Ana-
ly ical F amewo k.“ Canadian Jou nal o Poli ical
Science / Re ue canadienne de science poli ique 14
(1): 107–134.
Zák a ský, Jiří. 2013a. „Baskická ná odní s ana mezi
eli ní, maso ou a ca ch-all s anou: Příspě ek ke kon-
cep ualizaci s anických ypů.“ Poli ologiká e ue 1:
34–57.
Zák a ský, Jiří. 2013b. „Basque Iden i y and he Te i-
o y: F om Bizkaya o Zazpiak Ba .“ In A Sea ch o
Iden i y: Iden i y in Linguis ic, Li e a y, Me hodolo-
gical, and Cul u al Pe spec i es, eds. I ona Miš e o á
a E a Skopečko á, 214–230. Plzeň: Západočeská uni-
e zi a Plzni.