Transformace baskického nacionalismu v průběhu 20. století

ANTROPOWEBZIN 1–2/2016: STUDIE 13 T ans o mace baskického nacionalismu p ůběhu 20. s ole í Pa la And šo á Ka ed a an opologie, Fakul a ilozo ická, Západočeská uni e zi a Plzni [email p o ec ed] T ans o ma ion o he Basque Na ionalism in he 20 h cen u y Abs ac —Basque na ionalism is a phenomenon ha eme ged a he end o he 19 h cen u y and emains ali e un il oday. I had i s ups and downs in he cou se o he 20 h cen u y, and du ing his pe iod i changed he way i mani es ed i sel . This a icle in- oduces Basque na ionalism, along wi h he ci cum- s ances and a chi ec s o i s o igin. I ocuses p ima - ily on he ans o ma ion o Basque na ionalism and on he changes in i s o m and ideological o ien a ion ac- co ding o he de elopmen o he Basque Coun y, o Spain as he case may be, om he end o he 19 h cen- u y up o he p esen day. These changes a e linked o he ans o ma ion o Basque socie y i sel and o he way ha he Basque na ional iden i y is being con- s uc ed. A he same ime, we can obse e a e usal o he adi ional concep ion o Basque na ionali y ha was ypical o he i s na ionalis s. Keywo ds—Basque Coun y; Basque na ionalism; Sa- bino A ana; na ional iden i y; Basque language Ú od Vposlední době bý ají poli ické poža- da ky e opských nacionalismů zmiňo- ány přede ším sou islos i s p oje y sko - ského a ka alánského nacionalismu, jejichž zás upci si kladou za cíl posílení s á ající au- onomie či dosažení úplné secese. Příkladem ako é snahy bylo e e endum o nezá islos i Sko ska září oku 2014 a jeho obdoba e Španělsku, ka alánská consul a popula , ko- naná lis opadu éhož oku. A šak není o ak dlouho, co jsme o nacionalismu západní E opě slyšeli zejména e spojení s Baskic- kem a poli ickým násilím odeh á ajícím se na jeho území. Fenomén baskického nacionalismu a secesionismu (či sepa a ismu,1chceme-li), ať už íce, či méně idi elný, je šak předmě em neus álých změn sou isejících s ans o mací samo né baskické (ale i španělské, espek i e ancouzské) společnos i. Ozb ojený boj za na- cionalis ické cíle Baskicku yk ys alizo al za u či ých podmínek, k e é byly p oduk em spe- ci ického poli ického, ekonomického a kul u - ního ý oje egionu. Zámě em článku je edy přede ším před- s a ení oho o ý oje a nalezení sou islos i mezi baskickými his o ickými speci iky a o - mo áním baskického nacionalismu až do po- doby, jakou známe dnes. Jedním z předpo- kladů oho o ex u je aké zájemný z ah mezi po ahou baskického nacionalismu a způ- sobem kons ukce baskické ná odní iden i y. V é o s a i ope uji přede ším s poje ím Baskicka jako au onomního společens í se- s á ajícího ze ří p o incií, jimiž jsou Biskaj- sko, Gipuzkoa a A aba. F ancouzské Baskicko o iž podléhá od jis é doby odlišnému ý oji a baskická iden i a se něm dnes kons uuje na základě odlišných p ků. Zmiňme napří- klad ak , že důsledku absence samosp á y chybí e ancouzském Baskicku úzký z ah mezi oby a eli a lokální poli ickou ep ezen- ací, baskič ina je na ús upu a pře ažuje zde ancouzsky ho ořící oby a els o, a nepo- slední řadě chybí o iciální e i o iální ymezení (Baskicko je e F ancii součás í ě šího depa - men u Py énées-A lan iques a ješ ě ě šího adminis a i ního egionu Ak i ánie). P oble- ma ické je pak uchopení Au onomního spole- 1V om o ex u jsou ozlišeny pojmy sepa a ismus asecesionismus dle poje í Johna R. Wooda (1981). 14 ANTROPOWEBZIN 1–2/2016: STUDIE čens í Na a y, kde se baskická iden i a ma- ni es uje pouze se e ní čás i p o incie. Mů- žeme si ak klás o ázku, zda je Na a a spíše baskická, či španělská. Ten o ex mimo jiné ychází z opako a- ných ýzkumů2 oblas i španělského Baskicka založených přede ším na zúčas něném pozo o- ání a ozho o ech s in o man y, k eří s ými ýpo ěďmi doplňují eze é o s a i. Jsou jimi lidé de inující se jako Basko é a pocházející z Au onomního společens í Baskicko. Za úče- lem zacho ání anonymi y in o man ů, k eří y- slo ili přání nez eřejňo a s á jména, budou ex u jedno li é ýpo ědi označeny číslem, ěkem do azo aného a p o incií jeho pů odu. Okolnos i zniku baskického nacionalismu S ejně jako ě šina e opských nacionalismů má i en baskický s é kořeny 19. s ole í, němž se ámci oman ického smýšlení p o- sazuje idea komuni a ismu a pospoli os i. Za- ímco značné čás i e opských nacionalismů se p ůběhu 20. a 21. s ole í podařilo z e- alizo a s é poli ické cíle a y oři nezá is- lou s á ní jedno ku, baskický nacionalismus pok ačuje e snaze dos á s ému předse ze í ámci s á u, jehož je Baskicko součás í. Bylo by šak ne hodné ho oři o baskickém naci- onalismu jako o enoménu, jehož podoba zů- s á á s ejná jako době s ého zniku. Už jen samo né s o nání aného baskického naciona- lismu a jeho současné o my je nanej ýš p o- blema ické zhledem k omu, že p ůběhu 20. s ole í došlo k ans o maci baskického nacio- nalis ického hnu í hned na několika ú o ních, a o če ně p oměny ideologických ýchodisek i oho, kdo se s á á členem hnu í. V době s ého zniku bylo baskické na- cionalis ické hnu í eakcí na poli ický i spo- lečenský ý oj zemi. V le ech 1833–1839 a 1872–1876 o řásaly Španělskem ka lis ické álky, kon lik mezi přízni ci dona Ca lose, b a a k ále Fe dinanda VII., a Isabely II., Fe - dinando y dce y. Oby a elé Baskicka se ě ši- nou jakož o konze a i ci a odpů ci po enciál- 2Sbě da , k e á jsou yuži a é o s udii, za- počal oce 2012 s au o činým e énním ýzkumem Baskicku, jenž byl ealizo án za účelem příp a y di- plomo é p áce au o ky. Zá o eň předkládaná s udie z é o diplomo é p áce (And šo á 2013) ychází. ního španělského cen alismu s a í na s anu ka lis ů, k eří nakonec dlouhole é spo y p o- h á ají. To má p o španělské Basky daleko- sáhlé následky p amenící přede ším z ozpadu o álního sys ému e Španělsku. Fo ální p á a, edy ue os, byla egionální p á a e s ředo- ěké západní E opě celkem běžná. De ino ala z ah mezi ládou (pano níkem) a lokální au- o i ou, k e é za učo ala legisla i ní au ono- mii. Ob ykle ako ou au onomií dispono aly menší územní jedno ky jako esnice či měs a, Baskicku šak byla přiznána p á a na au ono- mii celé p o incie (Lecou s 2007, 31). Dů od p o ak ozsáhlou au onomii nalezneme po- loze Baskicka, k e é oří h anici mezi Špa- nělskem a F ancií, a je ak ná azníkem p o i případné ojenské in azi ze se e u (Heibe g 1989, 21). V ako ém egionu je řeba ud žo- a ni řní poli ickou in eg i u. T adice baskic- kých ue os sahá do doby pamplonského a poz- ději na a ského k álo s í, k e é poží alo au onomní s a u až do oku 1620 (Heibe g 1989, 17) a k e é bylo spíše k álo s ím Špa- nělů a poli ickým zas řešením Baskicka. Na- cionalis ická é o ika Basků šak na o o ob- dobí odkazuje jako na dobu, kdy měli pop é a naposled s ůj las ní nezá islý s á (Ku lan- sky 2000, 42). Zákonem z 21. če ence 1876 byly Baskicku ue os odeb ány, a o po něko- lika s ale ích lokální au onomie. P o Baskicko znamenala z á a ue os přede ším konec eko- nomické s obody a obno ení daňo é po in- nos i ke Španělsku. Dochází na íc ke změnám e sp á ě obecní půdy, bez k e é se mnoho lo- kálních zemědělců nebylo schopno uži i (Wa - son 2003, 149). Společně s no ě nas olenou po innos í Basků slouži e španělské a mádě edly y o změny k ozsáhlým přesunům oby- a el. Období po oce 1876 je cha ak e is ické jednou z nej ě ších mig ačních ln z Baskicka do zah aničí, přede ším do os oucích diaspo Se e ní a Jižní Ame ice ( iz např. Douglass a Bilbao 2005; To o icagüena 2005). Počá ky baskického nacionalis ického hnu í S ím o p o Baskicko nepříliš šťas ným ob- dobím se neodmysli elně pojí jméno spiso a- ele Sabina A any,3jenž je mnohými po ažo- 3Celým jménem Sabino Polica po A ana Goi i (de PAVLA ANDRŠOVÁ: TRANSFORMACE BASKICKÉHO NACIONALISMU V PRŮBĚHU 20. STOLETÍ 15 án za „o ce“ baskického nacionalismu. A ana se Baskicku zasadil o s ého d uhu „ná odní ob ození“ zhledem ke s é činnos i obo u baskické ling is iky, ale i k ýjimečné poli ické ak i i ě: „Sabino byl ka lis a, byl o [baskický] pa io , o ec baskického ná oda.“ (in o man 1, 69 le , Gipuzkoa) Jako odák z Abanda – ehdy předměs í Bilbaa, dnes o iciální čás i měs a – se A ana h dě hlásil k biskajské iden i ě, jež é době las ně předs a o ala iden i u baskickou. Re lek o alo o nejen A anů pů- od, ale aké ak , že podle něj Biskajsko é době oplý alo nej ě ším po enciálem y oři nezá islý s á ( iz např. de Pablo a Mees 2005, 7; Zák a ský 2013b, 220). Snaha o dosažení ne- zá islos i Baskicka na Španělsku má A ano ě poje í konk é ní cíle. Šlo přede ším o o zajis- i Baskicku ob anu p o i jeho sílící hispani- zaci, jež dle A any oh ožuje pods a u baskič- nos i předs a o anou zejména baskickou k í ( asou), baskickým jazykem a baskickou í ou – ka olicismem (de Pablo a Mees 2005, 10–17). A ana přis upuje k jakémukoli spo u mezi baskickou a španělskou sp á ou jako k boji „nadřazené baskické asy“ p o i nelegi imní nad ládě (Fa well 2009, 51). Zde je šak nu né u ědomi si kon ex d uhé polo iny 19. s o- le í, němž bý á sociální eali a zápla ě íce či méně ědeckých eo ií nazí ána aso ou op- ikou. Raný baskický nacionalismus A ano a poje í se kons i uuje jako silně xeno obní a a- sis ický, na ozdíl od jeho pozdější libe ální podoby. Typickým znakem (nejen) Baskicka A a- no y doby je na íc celospolečenská ans o - mace zapříčiněná dozní ající p ůmyslo ou e- olucí. In enzi ní indus ializace Baskicka se ýkala přede ším jeho přímořských oblas í, edy cen e na se e u p o incií Biskajska a Gi- puzkoy. Od oku 1850, kdy Bilbau žilo při- bližně 20 isíc osob, z os la do konce 19. s ole í jeho populace pě inásobně (Ku lansky 2000, 169), dnes čí á měs o 343 234 oby a el (Eus a 2015). Mnozí šak Bilbao chápou jako me opoli ses á ající z pě ad ace i měs ských čás í, jež se pos upně oz íjely kolem řeky Ne - ión ús ící do Biskajského záli u. Těmi nej- ě šími jsou p ůmyslo é čás i jako Ba akaldo, Ses ao, Po ugale e nebo San u zi nacházející se se e ně od cen a Bilbaa a čí ající doh o- Pablo a Mees 2005, 1). mady íce než 200 isíc oby a el (Eus a 2015). Mnohé z ěch o osob nebo jejich předků při- cházejí do Bilbaa p á ě díky no ým p aco - ním příleži os em zniklým jako důsledek jeho masi ní indus ializace e d uhé polo ině 19. s ole í, přičemž se nejedná jen o ni řní mi- g aci ámci Baskicka. Velká čás ěch o osob pochází z dalších čás í Španělska, a o při- ozeně ěch chudších a zá islých na zeměděl- s í jako se e ní Kas ilie, León, Galicie nebo As u ie (Wa son 2003, 148). Jsou o p á ě i o přis ěho alci, k eří poje í Sabina A any předs a ují p o Baskicko nebezpečí podobě hispanizace egionu a k e é A ana s oblibou nazý á make os zdů azňujíce ím o jejich ne- baskický pů od (Ku lansky 2000, 169). Nebez- pečí španělské mig ace zá o eň spa řuje A ana příli u libe ální le ico ě smýšlející masy, jež oh ožuje „ adiční“ ka olickou í u baskického oby a els a (Lecou s 2007, 57). Dalším znakem znikajícího baskického na- cionalis ického hnu í je p ozápadní angloame- ická o ien ace, jež p o ází jeho předs a i ele několik příš ích dese ile í. A ana sám se ne ajil sympa iemi ke Spojenému k álo s í. Baskická lajka, k e á znikla podle A ano a ná hu, byla inspi o ána b i ským Union Jackem (Le- cou s 2007, 52). Přís a Bilbau zazname- nal s ůj nej ě ší ozk ě ámci e ablo ání obchodních z ahů Baskicka s Velkou B i á- nií (Vaczi 2015, 17). Později se diploma ické z ahy mezi Baskickem a Spojeným k álo - s ím, espek i e Spojenými s á y, ješ ě p o- hlubují nejen důsledku pok ačující spolu- p áce egionů, ale přede ším zá islos i na poli ickém dění e Španělsku. Výše zmíněná baskická lajka (baskicky iku ina [iku iňa]) je znakem oho o egionu dodnes. Mnohými je chápána jako symbol, jenž „p o ází Basky odnepamě i“ (in o man 2, 68 le , Gipuzkoa), což je s ohledem na je- jího ů ce Sabina A anu samozřejmě nesmysl. Demons uje o šak p oces y áření adic, k e ý dle E ica Hobsbawma (2000, 1–14) p o- ází e ablo ání nejednoho ná oda. V případě Baskicka pozo ujeme en o enomén na bez- poč u příkladů, přičemž mnoho z nich je spo- jeno p á ě s činnos í Sabina A any a jeho zá- jmem o kul u ní a ling is ickou s ánku ěci. Dokladem je nepřebe né množs í neologismů, k e é A ana u edl do baskického jazyka e 16 ANTROPOWEBZIN 1–2/2016: STUDIE snaze yhnou se uží ání pobaskič ěných špa- nělských ý azů. Jedním z ako ých neolo- gismů je dnes us álený pojem Euskadi (dří e Euzkadi), jenž je p o mnohé ek i alen em pojmu Euskal He ia, ý azu p o Baskicko. Za ímco šak Euskal He ia označuje spíše ne- u či ě de ino anou „ las Basků“, A ano ým zámě em bylo y oření e mínu popisujícího Baskicko jako konk é ní oblas se s á o o - ným po enciálem, k e ou p o něj předs a o alo přede ším Biskajsko. V lis opadu oku 1892 ydá á A ana s ůj spis Bizkaya po su inde- pendencia (Biskajsko za s ou nezá islos ), kde na základě his o ického ý oje egionu před- s a uje dů ody, p oč by p á ě a o baskická p o incie měla y oři nezá islý s á (A ana 1892). Pos upem času ozšířil A ana s é ú ahy o y oření nezá islého s á u i o další baskické p o incie, če ně ěch ancouzských (Lecou s 2007, 66). Důleži ým milníkem e ý oji baskického nacionalismu je pak přede ším součás poli- ického p ojek u Sabina A any, a o znik Baskické nacionalis ické s any (EAJ-PNV – Euzko Alde di Jel zalea – Pa ido Naciona- lis a Vasco) oce 1895. Ta o o ganizace olně na azuje na A anou založené uskupení Euskal- dun Ba zokija (Baskická společnos ), jehož čle- no é pocházeli z řad přízni ců A ano a „an i- make ismu“ a boje za zacho ání „čis é baskické asy“ (de la G anja 2006). Činnos skupiny spočí ala zapo ězení šeho španělského, což sou iselo i s podmínkami p o samo né přijí- mání členů – součás í o ganizace se mohli s á pouze Basko é, espek i e ako é osoby, jež jsou schopny doloži s ůj baskický pů od na- příklad baskickým příjmením (Heibe g 1989, 62). Za ako ých podmínek se šak členská základna Euskaldun Ba zokija příliš ne oz ůs- ala, a není edy di u, že znikající EAJ-PNV musela časem při nábo u členů od ak o přís- ných podmínek upus i . Nicméně ať už jsou zá ě y Sabina A any spojené se smýšlením o „baskické ase“ či „čis- ém baskickém pů odu“ jakkoli pochybné, je jis é, že se mu podařilo y oři hnu í pos a- ené na oman ické předs a ě „jedno y a zne- šenos i baskického ná oda“, ze k e é če pá řadě případů baskická nacionalis ická é o- ika dodnes. A ano o smýšlení je zo ným pří- kladem přís upu k „p oci nu í ná oda“. Ta o podoba nacionalismu elmi dobře ko espon- duje s dalšími e opskými hnu ími 19. s o- le í, k e á jsou založena na hledání společných dějin, na yzd iho ání ozdílů mezi „námi“ a „jimi“. Tako ý nacionalismus pak chápe s oji skupinu jako nadřazenou ěm os a ním a po- jímá u o skupinu p imo dialis icky, j. jako objek i ně de ino a elnou a exis ující odnepa- mě i. Ná ody jsou edy poje í p imo dia- lismu p as a é, pouze bylo nu né je p obu- di z hlubokého spánku a necha je, aby si u ědomily s ou las ní jedinečnos (Gellne 2003, 20–23). Přesně ako ý koncep je zákla- dem A ano y é o iky a jeho nacionální p opa- gandy. „[Sabino A ana] byl přes ědčen, že Bas- ko é se musejí zabý a s ou sla nou minulos í, aby byli schopni po ozumě s ému současnému ponížení.“ (Ku lansky 2000, 162) V ěch o in- encích je pak člen ná oda chápán jako ně- kdo, kdo s ako ou k ali ou přichází na s ě , kdo má příslušnos k ná odu k i. Náleži os ke skupině ak není ámci oho o smýšlení předmě em diskuze ani společného konsenzu, je jasně daná a předá á se z gene ace na gene- aci (H och 2009, 18). Baskický nacionalismus e 20. a 21. s ole í Poli ický ý oj 20. s ole í šak znamenal p o baskický nacionalismus změnu e nímání sebe sama. V oce 1936 po zniku d uhé španěl- ské epubliky ešel pla nos Gue nický s a u baskické au onomie, jenž šak jen z elmi malé čás i kopí o al pů odní ozsah au onomního s a u u, k e ý ungo al období pla nos i ue- os. Přede ším se pak následkem složi ého poli ického ý oje u ni ř Baskicka z aho- al pouze na p o incie Biskajsko a Gipuzkoa (Apa icio 2009, 244–250; Med ano 1994, 584). Záhy po ypuknu í občanské álky byl šak au onomní s a u anulo án a k jeho obno- ení došlo až ámci demok a ické an- zice po sm i gene ála F anca. Sko o č yřice i- le ý au o i a i ní F anců ežim znamenal p o Baskicko ý aznou s agnaci kul u ního oz oje zhledem k omu, že F anco a poli ika byla silně cen alis ická a Basko é byli se s ými po- žada ky již od počá ku občanské álky ní- máni jako nepřá elé ežimu (P es on 2001, 74). V p ůběhu F anco y dik a u y šak došlo PAVLA ANDRŠOVÁ: TRANSFORMACE BASKICKÉHO NACIONALISMU V PRŮBĚHU 20. STOLETÍ 17 nejen k po lačení snah o y oření baskické au- onomie, důsledky nalezneme i o ině hodno samo ných baskických nacionalis ů. Zeměděls í s. indus ialismus Nej ý aznějším dopadem F anco y poli iky byla ješ ě masi nější indus ializace baskic- kých příměs ských oblas í, do k e ých p oudilo s ále íce nebaskických p aco níků. Zap é se edy adikálně změnilo složení oby a els a Baskicka, k e é zaznamenalo silnou hispani- zaci a ús up baskič iny (Mees 2003, 25). Za- d uhé pak mode nizace a in enzi ní u banizace ěch o p o incií způsobila odklon od adičních hodno založených na ka olic í, odinné soli- da i ě a zemědělské p odukci. Oby a el enko- a, k eří se d želi kon enčních subsis enčních s a egií spojených se zeměděls ím, ubý alo a společnos se s á ala kosmopoli nější (Ku - lansky 2000, 169). Baskické nacionalis ické hnu í, k e é hledalo podpo u, kde se dalo, se ak při ozeně ob á ilo na dělnické o ganizace, jejichž li po d uhé s ě o é álce sílí. Naci- onalis ická é o ika upouš í od dů azu na u- ální oblas , odinná hospodářs í a zeměděl- skou p odukci. Ame ikanismus s. an iame ikanismus Za ímco počá cích baskického nacionalis ic- kého hnu í byli baskič í „ob ozenci“ o ien o áni p ozápadně, později se důsledku španělského (ale i globálního) poli ického ý oje naciona- lis ická o ien ace ans o muje a če pá spíše z myšlenko é podpo y socialis ického bloku. Sabino A ana a jeho nás upci z EAJ-PNV spo- lup acují přede ším se Spojeným k álo s ím a Spojenými s á y, jinak omu není ani p ů- běhu španělské občanské álky a následnými le y F anco y dik a u y. V oce 1936 se kon- s i uuje baskická láda a José An onio Agui e je yhlášen p ním lehendaka im, p eziden em samosp á ní oblas i. V období občanské álky šak Agui e emig uje přes s á y ýchodní až do New Yo ku ( íce iz Agui e 1991), kde je us a ena baskická exilo á láda. V Lon- dýně byla pod edením Manuela I uja, jednoho z Agui eho minis ů, z o mo ána Baskická ná- odní ada (Cla k 1979, 89). Po d uhé s ě o é álce spoléhá Baskická diplomacie na s é spojence e íře, že budou pok ačo a podpoře demok a izace E opy. V oce 1947 šak chází pla nos T umano a dok ína, k e á jen zocelila izolacionismus Zá- padu ůči So ě skému s azu a jeho sa eli ům. F ankis ické Španělsko se ámci dohody se Spojenými s á y zapojilo do ojenské spolu- p áce an ikomunis ického bloku (F iend 2012, 112). No á gene ace baskických nacionalis ů se ak při ozeně od ací od myšlenky p oame i- kanismu a přijímá spíše myšlenky an iimpe i- alis ického boje u lačo ané kolonie (S miska 2001, 11). Ka olicismus s. sekula izace Vedle p oměny diploma ické p axe baskických nacionalis ů muselo nu ně dojí i k p oměně způsobu, jakým se hnu í s F anco ým ežimem y o ná alo na domácí scéně. T adiční A a- nů nacionalismus a poli ika EAJ-PNV ychá- zejí z úslo í „Jaungoika e a Lagi-Za a“,4 edy „Bůh a s a é zákony“ (Lecou s 2007, 54), což je heslo, k e é po ažuje EAJ-PNV za las ní dodnes (EAJ-PNV 2015). Basko é sami o sobě čas o říkají, že jsou „ i p a í ka olíci“ (in o - man 3, 85 le , Gipuzkoa). P o nacionalis y mode ního u banizo aného Baskicka F anco y é y šak již není ka olicky o ien o ané hnu í dos ačující a ke slo u se dos á á no á gene- ace nacionalis ů, k eří esměs pocházejí z uni- e zi ního p os ředí elkých měs (Cla k 1979, 155–156). Ka olické hodno y byly p o u o no- ou gene aci něčím zcela překonaným, alespoň jako p oje baskického nacionalismu, jednalo se o yznání španělské y anie a jako ako é p o mladé nacionalis y nepřicházelo ú ahu. Dokladem je oce 1959 znik o ganizace ETA a její ideologická ýchodiska, k e á se pů od- ního poje í baskického nacionalismu do ýkají jen minimálně. Již na d uhém a ře ím sh o- máždění ETA (1963 a 1964) přijímá o gani- zace ideu e olučního ma xismu (Alonso 2004, 184), přede ším se pak dekla uje jako ozb o- jená skupina, což je s a egie, k e ou EAJ- PNV jakož o křesťansky o ien o aná s ana e- 4To o mo o igu uje baskič ině ůzných pře- pisech zá islos i na konk é ním dialek u. Se káme se např. s podobou „Jaungoikua e a Lagiza a“ (Ku lan- sky 2000, 168) či „Jaungoikua e a Lagi-Za a“ (Heibe g 1989, 56). 18 ANTROPOWEBZIN 1–2/2016: STUDIE zolu ně odmí á (Ben-Ami 1991, 503). V sou- časné době se na íc poli ické podpoře nacio- nalis icky smýšlejících Basků ěší zejména o - mace Euskal He ia Bildu (EH Bildu) – koalice baskických nacionalis ických s an, jež se jed- noznačně dekla uje jako sekulá ní subjek kla- doucí dů az na laicizaci společnos i a op oš ění se od eške ých náboženských li ů a symbo- liky (EH Bildu 2012, 8–9). P a ice s. le ice Zde je nu né poznamena , že Au onomní spo- lečens í Baskicko unguje esměs jako pa - lamen ní demok acie s p a idelnými olbami a plu ali ou poli ických subjek ů, jejichž pod- po a podléhá bezpoč u li ů a náladám e spo- lečnos i. Poli ická ep ezen ace Basků zah nuje jak EAJ-PNV, s anu p a ého s ředu p osazu- jící spíše umí něný nacionalismus, ak subjek y řadící se do p oudu izquie da abe zale, edy z . las enecké le ice. Jak již bylo řečeno, EAJ-PNV zniká období e ablo ání baskic- kého nacionalismu na konci 19. s ole í a jako nejs a ší baskický poli ický subjek las ně e- lek uje ý oj Baskicka od é doby až po sou- časnos . Ač se s ana musela y o ná a s bez- poč em ýze , základní ideologická ýchodiska si zacho á á dodnes. V současnos i nicméně není PNV p o na- cionalis icky smýšlející Basky op imálním zá- s upcem. Basko é, k eří sympa izují s naciona- lis ickým hnu ím, dnes spíše yjádří podpo u poli ickým subjek ům, jejichž é o ika je op o i umí něné poli ice EAJ-PNV yh aněně nacionalis ická. Tako ým subjek em je dnes Baskicku p á ě EH Bildu, jež spadá do p oudu izquie da abe zale a jejíž cíle jsou o e- řeně secesionis ické. Elek o á é o le ico é o mace oří ze 77 % lidé, k eří sami sebe de- inují pouze jako Basky (EHU 2015, 54). P imo dialismus s. kons uk i ismus V ámci ans o mace ideologie baskického na- cionalismu dochází nicméně aké k posunu nímání oho, co označujeme jako baskické. Od p imo dialis ického pohledu na příslušnos k „baskickému ná odu“ konce 19. s ole í ke kons uk i is ickému přís upu, k e ý se p osa- dil p ůběhu s ole í 20. Ten o posun ko espon- duje s přechodem od p a ico ého konze a- ismu, jenž kladl dů az na pů od jedince a a- dicionalismus, k le ico ému libe alismu, k e ý je k pů odu slepý a je pomě ně o e řeně scho- pen přijmou jako člena společens í někoho, kdo by ámci adičního ežimu neměl na pří- slušnos k omu o společens í p á o. Samo ná EAJ-PNV s ým posunem od A ano a eli ář- ského poje í ke ca ch-all s aně ( iz Zák a - ský 2013a) posou á h anice oho, kdo se může ucháze o člens í e s aně, a s ým způso- bem i oho, kdo je a není Bask. Op o i pů od- ním s ano ám A ano y PNV b ojícím p o i „nebezpečnému make ismu“ přijímáním ěch „p a ých Basků“ dochází poli ická ep ezen- ace Baskicka k o e řenos i de inici Basků – ěch, k eří se mohou podíle na osudu Baskicka (Zák a ský 2013a, 46). In o man i sami ho oří o esenci „baskič- nos i“ jako o něčem, co není neměnné. Na o ázky spojené s nacionální iden i ou odpo í- dají čas o způsobem blízkým kons uk i is ic- kému nazí ání. Velmi ek en o ané jsou od- po ědi odkazující na poci příslušnos i k dané skupině: „Člo ěk se může s á Baskem okamžiku, kdy se ak ozhodne.“ (in o man 4, 18 le , Bis- kajsko) „Moje ma ka se na odila Ex emaduře, ale y ořila si k Baskicku z ah a začala se jako Bask cí i íc než něk eří lidé, k eří se u [ Baskicku] na odili.“ (in o man 5, 45 le , Gi- puzkoa) „Basko é jsou šichni i, k eří se ak cí í a k eří ch ějí bý Basko é.“ (in o man 3, 85 le , Gipuzkoa) Ve ýpo ědích jsme schopni ozliši č yři základní a ibu y de e minující in o man ů pos oj k omu, kdo je a není Bask: uži í jazyka, poby egionu, přije í kul u y a boj za lokální hodno y. Každý z ěch o a ibu ů podléhá změnám a jedná se o získané cha ak e is iky je- dince. Jinak řečeno, šechny y o znaky, k e é dle in o man ů dělají Baska Baskem, jedinec přijímá dob o olně. Uži í jazyka bý á ozho- o ech z lášť ci li é éma, neboť ani p o incii Gipuzkoa, jež se z baskických p o incií yzna- čuje nej yšší mí ou iden i ikace s baskickou ná- odní iden i ou (EHU 2015, 53), neo ládá ani polo ina oby a el baskič inu ak i ně (Vicecon- seje ía de Polí ica Lingüís ica Gobie no Vasco PAVLA ANDRŠOVÁ: TRANSFORMACE BASKICKÉHO NACIONALISMU V PRŮBĚHU 20. STOLETÍ 19 2012, 6). Přes o se na o ázku, co musí člo ěk splňo a , aby se mohl s á Baskem, obje o al odkaz na baskič inu elmi čas o: „Jde o poci . [...] Máme u spous u sou- sedů pů odem z Číny a jsou o Basko é. Přes ulici bydlí pá ma é ple i. Žijí ady, mlu í baskicky, jsou o Basko é.“ (in o man 6, 43 le , Gipuzkoa) „Mladí lidé se dnes učí baskicky. Je o sou- čás jejich iden i y. Dří e bylo módě mlu i španělsky, p o ože o byl jazyk elkých měs a baskicky mlu ili pouze s a ší lidé. Dnes je baskič ina populá ní spíše mezi mladými lidmi, p o ože je módní ymezo a se jako Bask.“ (in- o man 7, 52 le , Biskajsko) „[Člo ěk může bý Bask,] pokud miluje baskickou kul u u a ynaloží úsilí nauči se baskicky.“ (in o man 8, 18 le , A aba) Dů az, k e ý in o man i kladou na uži í baskič iny nebo na snahu o její o ládnu í, sou- isí aké s neus álým ozšiřo áním jazyka po- sledních dekádách, jež je inančně podpo o áno ládními i dalšími o ganizacemi (Ša a a 2009, 73–74). Baskicko je příkladem zo né e no e i- alizace, ámci k e é se á ila ýuka baskič- iny do základních škol, zá o eň přibý á ins i- ucí posky ujících ýuku jazyka dospělým. Co se baskické kul u y ýče, ě šinou nejde podle in o man ů pouze o dod žo ání zo ů cho ání. Důleži á je in e nalizace aspek ů kul u y, k e é odlišují Basky od os a ních. S ejně důleži á je ámci kolek i ní iden i ikace snaha o zacho- ání baskických kul u ních speci ik či „boj“ za jakousi předs a u esence baskičnos i: „Člo ěk může bý Bask, když se ak sám iden i ikuje a bojuje za o, co os a ní [Bas- ko é].“ (in o man 9, 18 le , Gipuzkoa) „Může e bý Bask, když se adap uje e na kul u u a p okáže e zájem o boj za přeži í baskič iny.“ (in o man 10, 19 le , Biskajsko) Zá ě Vznik nacionalis ického hnu í Baskicku byl kon ex u his o ického ý oje E opy celku při ozený. Podobně jako případě jiných e - opských nacionalismů se začaly nacionalis ic- ké myšlenky Baskicku šíři díky ak i i ě několika málo osob s ýjimečným zapoje- ním kul u ní a poli ické oblas i. Jedním z nich byl i Sabino A ana, pomyslný o ec baskického nacionalismu. U ědomujíce si s ůj baskický pů od, u edl A ana do pohybu p o- jek baskické nezá islos i, jenž je ak uální dodnes. P o mnohé byly dokonce cíle, jež si hnu í na konci 19. a počá ku 20. s ole í y- yčilo, naplněny zhledem k omu, že dnes poží á Baskicko ( e smyslu Baskického au- onomního společens í) s a u pomě ně oz- sáhlé samosp á y (zno u)us a ené oce 1979 ámci Gue nického s a u u ( iz Ley o gánica 3/1979). Ten za učuje Baskicku kul u ní, poli- ickou i iskální s obodu, jež je p o egion ob- z láš ě ýznamná, a o přede ším z dů odu s abilně ysoké p odukce a ekonomické síly oblas i – Baskicko se ámci Španělska y- značuje jednou z nej yšších hodno HDP na oby a ele (Ins i u o Nacional de Es adís ica 2011, 3). Baskický nacionalismus p ošel za dobu s é exis ence řadou ýze , jež zásadním způso- bem p oměnily jak jeho podobu, ak jeho li na baskickou společnos . Zá o eň se ý oj baskické, espek i e španělské, společnos i po- depsal na o mo ání baskického nacionalismu. Společně s libe alizací a sekula izací společ- nos i a amního nacionalismu, dochází k po- sunu nímání příslušnos i k baskickému ná- odu a ke slo u se dos á á kons uk i is ické poje í skupino é iden i y. V ámci ako é kon- cep ualizace lze za člena společens í po ažo- a někoho, kdo se dob o olně s ým jedná- ním a poci em příslušnos i připojí ke skupině. V případě Basků se jedná přede ším o jazyk, jehož znalos (či snaha o jeho znalos ) a boj za něj předs a uje jeden z klíčo ých a ibu ů baskické kolek i ní iden i y. Zd oje podpo y Ten o ex znikl jako ýs up p ojek u „Kon- s ukce a ep odukce baskické kolek i ní iden- i y e z ahu k jazyku, e i o iu a baskic- kému nacionalismu“ (SGS-2015-054) podpo- řeného ámci S uden ské g an o é sou ěže ZČU Plzni. Použi é zd oje Agui e, José An onio. 1991. Escape ia Be lin: Elu- ding F anco in Hi le ’s Eu ope. Reno: Uni e si y o Ne ada P ess. 20 ANTROPOWEBZIN 1–2/2016: STUDIE Alonso, Fe nando. 2004. ¿Po qué luchamos los ascos? Ta alla: Txalapa a. And šo á, Pa la. 2013. Baskický nacionalismus a iden- i a současných Basků. Diplomo á p áce. Vedoucí p áce F an išek Bahenský. Plzeň: FF ZČU. Apa icio, Fe nando Molina. 2009. „La au onomía de la polí ica: El p oblema asco y los p oyec os de au o- gobie no du an e la Segunda República (1931–1936).“ In La au onomnía asca en la España con empo ánea (1808–2008), eds. Luis Cas ells a A u o Cajal, 225– 255. Mad id: Ma cial Pons. A ana, Sabino. 1892. Bizkaya po su independencia. Viděno 22. p osince 2015. h p:// eche che.uni - lyon2. /g imh/ essou ces/nacionalismos/pais asco/ 1892a anabizkaya.h m. Ben-Ami, Shlomo. 1991. „Basque Na ionalism be ween A chaism and Mode ni y.“ Jou nal o Con empo a y His o y 26 (3/4): 493–521. Cla k, Robe P. 1979. The Basques: The F anco Yea s and Beyond. Reno: Uni e si y o Ne ada P ess. de la G anja, Luis. 2006. „El an imake ismo: La isión de Sabino A ana sob e España y los Españoles.“ No ba: Re is a de his o ia 19: 191–203. de Pablo, San iago a Ludge Mees. 2005. El péndulo pa ió ico: His o ia del Pa ido Nacionalis a Vasco, 1895–2005. Ba celona: C í ica. Douglass, William A. a Jon Bilbao. 2005. Ame ika- nuak: Basques in he New Wo ld. Reno: Uni e si y o Ne ada P ess. EH Bildu. 2012. „P og amma elec o al.“ Viděno 22. p osince 2015. h p://ehbildu.eus/es/elecciones/ pa lamen o- asco-2012/p og ama-elec o al. EHU (Euskal He iko Unibe si a ea). 2015. „Eusko Ba ome o, Mayo 2015.“ Viděno 22. p osince 2015. h p://www.ehu.eus/documen s/1457190/1525260/ EB_Mayo15.pd . Eus a . 2015. „Popula ion by locali y in Bizkaia, acco ding o sex, age g oups and na ionali y.“ Viděno 22. p osince 2015. h p://en.eus a .eus/ elemen os/ele0011400/ i_popula ion-by-locali y-in- bizkaia-acco ding- o-sex-age-g oups-and-na ionali y/ bl0011438_i.h ml#axzz3 196c8Yx. EAJ-PNV (Euzko Alde di Jel zalea – Pa ido Na- cionalis a Vasco). 2015. „Conoce EAJ-PNV.“ Vi- děno 22. p osince 2015. h p://www.eaj-pn .eus/esp/ conoce_his o ia.php. Fa well, A.S. 2009. „Race, Language, and Basque P o- ohis o y Acco ding o Sabino A ana.“ Sancho el Sabio – Es udios Vascos 30: 49–80. F iend, Julius W. 2012. S a eless Na ions: Wes e n Eu- opean Regional Na ionalisms and he Old Na ions. London: Palg a e Macmillan. Gellne , E ns . 2003. Nacionalismus. B no: Cen um p o s udium demok acie a kul u y. Heibe g, Ma ianne. 1989. The making o he Basque na ion. Camb idge: Camb idge Uni e si y P ess. Hobsbawm, E ic. 2000. „In oduc ion: In en ing T adi- ions“. In The In en ion o T adi ion, eds. E ic Hobs- bawm a Te ence Range , 1–14. Camb idge: Camb idge Uni e si y P ess. H och, Mi osla . 2009. Ná ody nejsou dílem náhody. P aha: SLON. Ins i u o Nacional de Es adís ica. 2011. „Con abili- dad Regional de España.“ Viděno 22. p osince 2015. h p://www.ine.es/p ensa/np695.pd . Ku lansky, Ma k. 2000. The Basque His o y o he Wo ld. London: Vin age Books. Lecou s, And é. 2007. Basque Na ionalism and he Spanish S a e. Reno: Uni e si y o Ne ada P ess. Med ano, Juan Díez. 1994. „Pa e ns o de elopmen and na ionalism: Basque and Ca alan na ionalism be- o e he Spanish Ci il Wa .“ Theo y and Socie y 23 (4): 541–569. Mees, Ludge . 2003. Na ionalism, Violence and De- moc acy: The Basque clash o iden i ies. New Yo k: Palg a e Macmillan. P es on, Paul. 2001. F anco. P aha: BB A . S miska, Maxmilián. 2001. Sm onosné las enec í: E nicko-poli ický e o ismus Baskicku a Quebeku. B no: Masa yko a uni e zi a, Meziná odní poli olo- gický ús a . Ša a a, Leoš. 2009. Jazyk a iden i a e nických menšin: Možnos i zacho ání a e i alizace. P aha: SLON. To o icagüena, Glo ia. 2005. Basque Diaspo a: Mi- g a ion and T ansna ional Iden i y. Reno: Uni e si y o Ne ada P ess. Vaczi, Ma iann. 2015. Socce , Cul u e and Socie y in Spain: An e hnog aphy o Basque andom. London – New Yo k: Rou ledge. Viceconseje ía de Polí ica Lingüís ica Gobie no Vasco. 2012. „Comunidad Au ónoma Vasca. V Encues a Sociolingüís ica.“ Viděno 22. p osince 2015. h p://www.euska a.euskadi.eus/ 59-738/es/ con enidos/no icia/eae_inkes a en_labu pena_2011/ es_a gi alp/adjun os/CAV_Resumen_de_la_ encues a_2011.pd . Wa son, Came on. 2003. Mode n Basque His o y: Eigh een Cen u y o he P esen . Reno: Uni e si y o Ne ada P ess. Wood, John R. 1981. „Secession: A Compa a i e Ana- ly ical F amewo k.“ Canadian Jou nal o Poli ical Science / Re ue canadienne de science poli ique 14 (1): 107–134. Zák a ský, Jiří. 2013a. „Baskická ná odní s ana mezi eli ní, maso ou a ca ch-all s anou: Příspě ek ke kon- cep ualizaci s anických ypů.“ Poli ologiká e ue 1: 34–57. Zák a ský, Jiří. 2013b. „Basque Iden i y and he Te i- o y: F om Bizkaya o Zazpiak Ba .“ In A Sea ch o Iden i y: Iden i y in Linguis ic, Li e a y, Me hodolo- gical, and Cul u al Pe spec i es, eds. I ona Miš e o á a E a Skopečko á, 214–230. Plzeň: Západočeská uni- e zi a Plzni.