Ú od
Do oku 1993 se oz íjela ãeská ekonomika
e spoleãném s á û se Slo enskem. Od oku 1993
se znikem âeské epubliky (âR) a Slo enské
epubliky (SR) se nacházejí obû ekonomiky e
s ejn˘ch meziná odních podmínkách, ale pod-
s a né ozdíly jsou empu ekonomického oz-
oje. V˘ oj h ubého domácího p oduk u (HDP)
je, pfies ‰echny ˘h ady k jeho mûfiení a mezi-
ná odnímu s o ná ání, [16] dÛleÏi ˘m mak oe-
konomick˘m i psychologick˘m ak o em, k e ˘
o li Àuje podniko é kalkulace en abili y a oz-
hodo ání, kdy pfiede ‰ím zmûny jeho objemu
as uk u y (spo fieba domácnos í, celko é
in es ice, ládní ˘daje a ˘ oz) o li Àují objem
as uk u u p odaného zboÏí a sluÏeb, u áfiejí
u ãi é podnika elské oãeká ání.
Ekonomické anal˘zy dosud nepos iho aly
celé d ace ile é období ˘ oje obou ná odních
ekonomik, ani zájemné s o nání dlouhodob˘ch
ãaso ˘ch fiad ˘ oje HDP âR a SR. Zmûny
empu ekonomického Ûs u jsou ûch o s u-
diích ys û lo ány sou islos i s Ûs em ãi
poklesem jedno li ˘ch komponen h ubého
domácího p oduk u, k e ˘mi je spo fieba
domácnos í, in es ice (popfi. o ba h ubého ix-
ního kapi álu), ládní ˘daje (nákup zboÏí a slu-
Ïeb) a ãis ˘ expo (objem ˘ ozu sníÏen˘
odo oz). [27]
Pfii zkoumání ozdílÛ HDP na oby a ele
mezi zemûmi li em souh nné p oduk i i y
˘ obních ak o Û je apliko ána me oda s uk u-
ální dekompozice Cobb-Douglaso y p odukãní
unkce a me oda Ûs o ého úãe nic í. [7] Ty o
s udie pfiicházejí k obecnému zá û u, Ïe
ysoká empa Ûs u HDP jsou zaloÏena na
Ûs u souh nné p oduk i i y ˘ obních ak o Û,
jako omu bylo pfiípadû Slo enska. [22]
Nûk efií au ofii zkoumající li souh nné p o-
duk i i y ˘ obních ak o Û na ekonomick˘ Ûs
âR pfiis upují k meziná odnímu s o ná ání
ela i ní ú o nû souh nné p oduk i i y ˘ ob-
ních ak o Û âR se zemûmi E opské unie. [18]
Z é o me ody ne ycházíme z dÛ odu exi-
s ence z . ag egaãního p oblému, k e ˘ zpo-
chybÀuje samo nou exis enci Cobb-Dougla-
so y p odukãní unkce. Ag egaãní p oblém se
˘ká podmínek, za k e ˘ch je moÏné ag ego a
mnoÏs í mik oekonomick˘ch p odukãních
unkcí do jedné ag egá ní p odukãní unkce.
V˘‰e u edená me oda je zaloÏena na pfiedpo-
kladu, Ïe echnologická ú o eÀ ekonomiky
mÛÏe b˘ ep ezen o ána ag egá ní p odukãní
unkcí. S udie zamûfiené na en o p oblém p o-
kázaly, Ïe podmínky, za k e ˘ch lze ag ego a
mik oekonomické p odukãní unkce jsou na olik
s ik ní, Ïe je eálné ekonomice není moÏné
splni a me odu s uk u ální dekompozice
Cobb-Douglaso y p odukãní unkce a Ûs o-
ého úãe nic í p axi apliko a . [13]
Pfii zkoumání li u dílãích ak o Û ekonomic-
kého ˘ oje je ãas o yuÏí ána íce ozmû ná
eg esní anal˘za. Aplikace é o me ody spoãí á
iden i ikaci p omûnn˘ch, u k e ˘ch je oãeká-
án p okaza eln˘ li na sledo an˘ ozp yl mí y
Ûs u mak oekonomického p oduk u yb ané
skupiny s á Û. Ty o p omûnné jsou u ãi ˘mi indi-
ká o y ni finího ekonomického p os fiedí dané
zemû. V˘ oj a zmûny jejich hodno y od poãá ku
sledo aného období jsou yuÏí ány k ys û -
lení ykazo an˘ch di e encí mí y Ûs u mezi
jedno li ˘mi ekonomikami u ãi ém ãaso ém
období. [3] Z é o me ody ychází fiada p ací,
jejichÏ ˘sledky byly om o ãlánku yuÏi y p o
de e minaci ak o Û, k e é by mohly pfiispû
k ys û lení pozo o ané di e ence mífie Ûs u
HDP mezi ekonomikou âR a SR.
Me oda eg esní anal˘zy je li e a ufie apli-
ko ána aké p o k a ‰í ãaso é fiady a se zamû-
fiením na anal˘zu p ocesu in e nacionalizace,
jejíÏ ú o eÀ je yjádfiena objemem pfiím˘ch
zah aniãních in es ic a obchodní o e fienos í
ekonomiky Ûãi zah aniãí. Anal˘za p okazuje
Economics
19DOI: 10.15240/ ul/001/2014-1-002 1, XVII, 2014
20 LET V¯VOJE âESKÉ EKONOMIKY
– SROVNÁNÍ SE SLOVENSKEM
Ladisla Hájek, LukበReÏn˘
EM_01_14_zlom 20.3.2014 8:44 S ánka 19
pozi i ní e ek pfiíli u pfiím˘ch zah aniãních
in es ic, mí y domácích in es ic a Ûs u
zamûs nanos i p o Slo ensko. [23]
Vedle anal˘zy ˘ oje HDP za uplynulé
období jsou kons uo ány kompozi ní pfieds i-
ho é indiká o y, k e é umoÏÀují p ediko a
˘ oj hospodáfiského cyklu do budoucna. Kom-
ponen ami pfieds iho ého indiká o u je napfi.
o ba h ubého ixního kapi álu, expo zboÏí
asluÏeb, p Ûmyslo á ˘ oba, indiká o spo fie-
bi elské dÛ û y, Ïní kapi alizace. [28]
Rychl˘ Ûs HDP nemÛÏe b˘ jedin˘m
adokonce ani hla ním cílem hospodáfiské poli-
iky. JiÏ Simon Kuzne s, au o oho o sys ému
mûfiení ekonomické ˘konnos i u ádûl, Ïe pfii
posuzo ání ekonomického oz oje je nu né
b á ú ahu i ozdíly mezi k an i ou a k ali ou
Ûs u, mezi náklady a ˘nosy a o nûÏ mezi
k á k˘m a dlouh˘m obdobím. Ekonomick˘ Ûs
jako jeden z cílÛ hospodáfiské poli iky by mûl
b˘ jednoznaãnû speci iko án z hlediska jeho
mûfiení i úãelu. [25] S anou by nemûla zÛs a
ani p oblema ika celko é elikos i ekonomic-
kého sys ému, k e ou analyzuje He man Daly.
ZdÛ azÀuje, Ïe ekonomika os e u ãi ém nûj-
‰ím p os fiedí, k e é je ím o p ocesem deg ado-
áno. DÛleÏi é je s ano i a p osazo a jen
ako é empo ekonomického Ûs u, pfii k e ém
jeho pfiínosy je‰ û pfie aÏují nad nega i ními
dÛsledky jako je zneãi‰ ûní Ïi o ního p os fiedí
a yãe pá ání neobno i eln˘ch pfií odních
zd ojÛ. [19]
1. Me oda ˘zkumu
Poãá eãní ází oho o ˘zkumu je zji‰Èo ání,
s a is ické zp aco ání a k an i a i ní i g a ická
desk ipce dlouhodob˘ch ãaso ˘ch fiad ˘ oje
h ubého domácího p oduk u âR a SR pfii
yuÏi í indexo é me ody.
V˘chodiskem k ys û lení pozo o aného
ozp ylu mí ách Ûs u je li e a ufie pouÏí ána
me oda íce ozmû né eg esní anal˘zy. Zde ji
pouze s uãnû zmíníme, p o oÏe ãlánku není
celé s é ‰ífii apliko ána. Je ‰ak dÛleÏi á
sou islos i s dal‰í li e a u ou, z k e é ychá-
zíme pfii ˘bû u analyzo an˘ch p omûnn˘ch e
snaze pos ihnou íce ak o Û a jejich soubûÏn˘
li na ekonomick˘ Ûs . V souãasné li e a ufie
byla iden i iko ána celá fiada mak oekonomic-
k˘ch i mik oekonomick˘ch ak o Û, k e é dlou-
hodobû o li Àují empo ekonomického oz oje.
Jedno li é yb ané p omûnné zde ys upují
o nici e a u:
γ = α + β1* x1+ β2 * x2+ ... + βn* xn+ ε(1)
kde γje ek o em mí y ekonomického Ûs u
yb an˘ch zemí, αje kons an ou a x1, ... xnje
ek o ys û lujících p omûnn˘ch. Ekonomická
eo ie ‰ak zde neposky uje jednoznaãn˘ ˘ãe
ak o Û, k e é by mûly b˘ b ány ú ahu. Na
základû Ûzn˘ch eo e ick˘ch modelÛ a dos up-
nos i da se nabízí ‰i oká ‰kála ak o Û, k e é by
mohly ys upo a oli ys û lujících p omûn-
n˘ch. ZáleÏí po om pfiede ‰ím na ú aze au o a,
k e é p omûnné do o nice zafiadí a k e é pomine.
P oblémem pak je i u ãi á nes abili a ako-
˘ch modelÛ, p o oÏe ˘bû p omûnn˘ch (zah -
nu í ãi ylouãení u ãi ˘ch ak o Û) mÛÏe zmûni
las nos i celého modelu. MÛÏe dojí ke z á û
s a is ické signi ikance nûk e ˘ch p omûnn˘ch
( y o p omûnné modelu z a í s oji pÛ odní
oli) nebo se zmûní jejich cha ak e is ika.
Vyb aná ys û lující p omûnná modelu edy
jednom pfiípadû zdánli û o li Àuje ekono-
mick˘ Ûs pozi i nû, ale po zmûnû kon igu ace
modelu mÛÏe pÛsobi nega i nû.
Tomu o áÏnému p oblému pouÏí ání
me ody íce ozmû né eg ese jako nás oje
k ys û lení pozo o an˘ch ozp ylÛ ekonomic-
kého Ûs u jedno li ˘ch zemí se pod obnû
ûno ali zejména au ofii Robe Ba o a Xa ie
Sala-i-Ma in, z jejichÏ p áce ycházíme pfii
u ãení p omûnn˘ch, k e é by mûly pfiispû
k ys û lení pozo o aného ozdílu mífie eko-
nomického Ûs u mezi âR a SR. V˘‰e zmínûní
au ofii se sous fiedili na u ão ání z . obus -
ních ys û lujících p omûnn˘ch, edy ako-
˘ch p omûnn˘ch, k e é jsou s a is icky signi i-
kan ní e û ‰inû kon igu ací modelÛ a jejich
li na ekonomick˘ Ûs je s ál˘, aÈ jiÏ pozi i -
ním, nebo nega i ním smû u. Tu o anal˘zu
au ofii p o edli p o globální zo ek 88 s á Û a do
modelÛ ys û lujících sledo ané odchylky eko-
nomického Ûs u zah nuli celkem 68 p omûn-
n˘ch, p o nûÏ byla dos upná da a jiÏ od oku
1960. [2], [24]
Vylouãíme p omûnné, k e é nemohou
ys û li ozdíly empu ekonomického Ûs u
pfiípadû âR a SR (napfi. pomocná p omûnná
p o ˘chodoasijské ekonomiky) a dále p omûn-
né ykazující nepods a né ozdíly mezi obûma
zemûmi (napfi. mí a docházky do základní
‰koly, oãeká aná délka Ïi o a). Zamûfiíme
se ak pouze na p omûnné, k e é jsou ˘‰e
zmínûn˘mi au o y po aÏo ány za obus ní
Ekonomie
20 2014, XVII, 1
EM_01_14_zlom 20.3.2014 8:44 S ánka 20
ajejich hodno y se pfiípadû sledo an˘ch eko-
nomik ˘znamnû odli‰ují. Tûmi o p omûnn˘mi
jsou následující ukaza elé: ˘chozí ú o eÀ
HDP na oby a ele, h ubá o ba kapi álu,
podíl efiejn˘ch ˘dajÛ na HDP. Komple ní
seznam p omûnn˘ch iden i iko an˘ch au o y
˘‰e zmínûn˘ch p ací jako obus ní lze naléz
ci o ané li e a ufie.
Vdal‰í ãás i doplníme y o fii p omûnné
odal‰í ak o y ekonomického Ûs u ela i ním
meziná odním a souh nném yjádfiení, k e é
cha ak e izují ins i ucionální k ali u, jako jsou
podmínky k podnikání, celko é daÀo é za í-
Ïení a nímání ko upce.
2. V˘ oj h ubého domácího
p oduk u âR a SR le ech
1993–2012
P oces ans o mace ãeskoslo enské ekono-
miky byl p o ázen na poãá ku a na konci 90. le
poklesem HDP. V p ních fiech le ech ekono-
mické ans o mace 1990–1992 do‰lo k abso-
lu nímu poklesu objemu HDP, dal‰í ã yfii oky
(1993–1996) následo alo k á kodobé oÏi ení.
Nepfiízni ˘ ˘ oj pok aão al le ech 1997–1998,
kdy bylo empo Ûs u HDP âR opû zápo né,
za ímco SR po oba u edené oky ãinilo 4,4 %.
Hla ní pfiíãinou byla nekoo dino aná, es ik-
i ní iskální poli ika ãeské lády a es ik i ní
mone á ní poli ika âeské ná odní banky (âNB).
Nej û ‰ího ekonomického Ûs u bylo p ní
dekádû ans o mace ãeské ekonomiky dosa-
Ïeno oce 1995 (6,2 %) a na Slo ensku o -
nûÏ oce 1995 (7,9 %).
Za ans o maãní období 1990–2000 bylo
empo Ûs u HDP âR zápo né a ãinilo -3,9 %.
Ekonomika âR ak na ozdíl od sousedních
ans o mujících se ekonomik je‰ û oce 2000
nedosáhla podle pÛ odních, ne e ido an˘ch
údajÛ ˘chozí ú o nû. K nejhlub‰ímu poklesu
HDP do‰lo oce 1991 (-11,6 %). Více byla
pos iÏena slo enská ekonomika, kde se HDP
sníÏil o 17,5 % pfiede ‰ím dÛsledku pods a -
ného z eduko ání ûÏkého a zb ojního p Û-
myslu. Pokles HDP celého âeskoslo enska
oce 1991 ãinil 12,5 %. Od oku 2000 dochází
koÏi ení ekonomiky aÏ do oku 2009. [5]
Souãasná ela i nû ysoká ekonomická
ú o eÀ âR je ‰ak dána ˘h adnû lep‰ími
˘chozími podmínkami, neboÈ p Ûbûhu 90. le
se elace Ûãi E opské unii (EU) i os a ním
kandidá sk˘m zemím na ãlens í EU zho ‰o-
ala. Ekonomick˘ Ûs âR byl do oku 2000 e
s o nání se zemûmi s fiední a ˘chodní E opy
nejpomalej‰í. P Ûmû né oãní empo Ûs u HDP
âR le ech 1993–2000 ãinilo 1,6 %, za ímco
na Slo ensku za s ejné období 3,6 %.
Po období ekonomického Ûs u se oce
2008 p oje ila âR globální ekonomická k ize
pfiede ‰ím ˘ azn˘m poklesem pop á ky ze za-
h aniãí. Podle údajÛ Eu os a u (Tab. 1 a Ob . 1)
z os l HDP âR oce 2008 o 3,1 %, SR
o5,8 %, za ímco oce 2007 dosaho al en o
ukaza el âR 5,7 % a 10,5 % na Slo ensku.
V oce 2009 do‰lo k absolu nímu poklesu HDP
âR, a o o -4,5 %, na Slo ensku o -4,9 %.
V oce 2010 jiÏ z os l HDP âR o 2,5 % ( SR
o4,4 %) a oce 2011 o 1,9 % ( SR o 3,2 %).
Economics
211, XVII, 2014
Tab. 1: Po o nání ˘ oje HDP âR a SR le ech 1994–2014
Roky 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003
âeská epublika 2,9 6,2 4,5 -0,9 -0,2 1,7 4,2 3,1 2,1 3,8
Slo enská epublika 6,2 7,9 6,9 4,4 4,4 0 1,4 3,5 4,6 4,8
Roky 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013*
âeská epublika 4,7 6,8 7 5,7 3,1 -4,5 2,5 1,9 -1,3 -0,4
Slo enská epublika 5,1 6,7 8,3 10,5 5,8 -4,9 4,4 3,2 2 1
* údaje za ok 2013 jsou odhadem Zd oj: [11], las ní zp aco ání
Tempo Ûs u HDP ( %)
EM_01_14_zlom 20.3.2014 8:44 S ánka 21
Na pokles oce 2009 mûla (z hlediska ˘-
dajo é me ody mûfiení HDP) nej û ‰í li zaãí-
nající ecese EU, pfiede ‰ím Nûmecku, k e é
je hla ním obchodním pa ne em âR. Nega i ní
dopad na ekonomick˘ Ûs mûlo o nûÏ niωí empo
spo fieby domácnos í, Ûs cen su o in a ychlé
posilo ání ku zu ãeské ko uny. Ku z ko uny do-
sáhl s ého cholu ãe enci 2008, kdy se p Û-
mû u od zaãá ku oku ko una zhodno ila o 11,5 %
Ûãi eu u a o 23,1 % Ûãi ame ickému dola u.
Od zniku d ou samos a n˘ch epublik,
le ech 1993–2012, se oz íjelo Slo ensko
Ekonomie
22 2014, XVII, 1
Ob . 1: V˘ oj HDP âR a SR le ech 1994–2014 (mezi oãní zmûna %, s álé ceny)
Zd oj: [11], las ní zp aco ání
Ob . 2: V˘ oj HDP âR a SR le ech 1993–2012 (mezi oãní zmûna %, s álé ceny,
ok 1993 = 100)
Zd oj: [11], las ní zp aco ání
EM_01_14_zlom 20.3.2014 8:44 S ánka 22
Economics
231, XVII, 2014
e s o nání s âR pods a nû ychlej‰ím em-
pem. Za 20 le od zniku âR a SR oce 1993
do oku 2012 se z ˘‰il HDP âR o 67,9 %, ale
HDP Slo enska za s ejné období o 128 %,
j. íce jak d ojnásobnû (2,28 k á ) – Ob . 2.
Hospodáfiská poli ika Slo enska po o -
nání s hospodáfiskou poli ikou ãesk˘ch lád
za celé sledo ané období 1993–2012 se z hle-
diska Ûs u HDP na oby a ele i z hlediska kon-
e gence k EU je í jako úspû‰nûj‰í. Op o i Slo-
ensku dosáhla hospodáfiská poli ika âR
lep‰ích ˘sledkÛ oblas i zamûs nanos i
ain lace. [15] P o ekonomiku âR a SR byl dÛle-
Ïi ˘m podnû em ekonomického Ûs u s up do
E opské unie oce 2004. P o Slo ensko
k omû oho i s up do E opské mûno é unie
apfiije í eu a oce 2009. [14]
Pfiije í eu a u ychlilo nominální i eálnou
kon e genci Slo enska k E opské unii. V oce
1995 dosaho al slo ensk˘ HDP na oby a-
ele jen 63 % ú o nû âR, oce 2012 o bylo
jiÏ 82 %. Slo ensko pa fií posledních le ech
knej ychleji se oz íjejícím zemím EU. [4]
Celko ˘ pohled na ˘konnos ekonomiky
âR p os fiednic ím ukaza ele HDP na oby a-
ele pa i û kupní síly (PPS) ukazuje, Ïe âR
z ácí pozice Ûãi Slo ensku i EU jako celku.
V oce 2001 dosaho al âR HDP na oby a-
ele 73 % p Ûmû u EU, oce 2007 o bylo
83 %, ale oce 2012 poklesl en o podíl na
79 % p Ûmû né ú o nû EU. Na Slo ensku
oce 2001 ãinil HDP na oby a ele pouh˘ch
53 % p Ûmû u EU, oce 2007 68 % a oce
2012 75 %. [5]
3. H ub˘ domácí p oduk , o ba
h ubého kapi álu a efiejné ˘daje
3.1 V˘chozí ú o eÀ HDP
na oby a ele
Pozo o ané ozdíly dlouhodob˘ch endech
ekonomického Ûs u Ûzn˘ch zemí jsou ys û -
lo ány na základû ˘ oje mnoha odli‰n˘ch ak-
o Û. Jedním z nejãas ûji u ádûn˘ch ak o Û je
ú o eÀ HDP na oby a ele, spojená s hypo é-
zou absolu ní kon e gence. Dle é o hypo-
ézy by zemû s niωí ú o ní ag egá ního p o-
duk u na hla u mûly ykazo a y‰‰í empa
Ûs u, edy jis ou endenci pfiibliÏo ání se
kú o ni p oduk u yspûl˘ch ekonomik, bez s a-
no ení jak˘chkoli dal‰ích podmínek na cha-
ak e is iku ûch o ménû ekonomicky oz inu-
˘ch ekonomik. V om o pfiípadû je edy
ys û lujícím ak o em pozo o ané mí y
Ûs u dané zemû pouze poãá eãní elikos
HDP na oby a ele. [3]
Tu o hypo ézu es o ali Robe J. Ba o
aXa ie Sala-i-Ma in za období le 1960–2000
p o 112 yb an˘ch zemí. V anal˘ze dospûli
kopaãnému zá û u, edy Ïe mí y Ûs u dan˘ch
zemí byly mí nû pozi i nû ko elo ány ( = 0,19)
sjejich poãá eãní pozicí – zemû s y‰‰í ú o ní
ag egá ního p oduk u na oby a ele edy yka-
zo aly endenci k ychlej‰ímu Ûs u. [3] Ten o
zá û je souladu s dal‰ími au o y, k efií zkou-
mali da a za obdobn˘ ãaso ˘ úsek. [1], [8]
Kjin˘m ˘sledkÛm pfii pouÏi í ak uálních da
(pe ioda le 1998–2008) dospûli au ofii s udie
naz ané Dimenze globalizace. [21] P o dan˘
ãaso ˘ úsek nejp e analyzují úpln˘ soubo
‰ech s á Û a pfiicházejí k podobnému zá û u
jako ˘‰e u edení au ofii. V˘sledkem p o dan˘
soubo je nega i ní ko elace mezi p Ûmû nou
˘‰í Ûs u HDP na hla u a poãá eãní ú o ní
HDP oku 1998 na hla u, = -0,062. Ta o ko e-
lace je ‰ak s a is icky ne ˘znamná. V˘sledky
edy y acejí hypo ézu nepodmínûné kon e -
gence. [21]
Au ofii na základû získan˘ch da ‰ak kon-
s a ují, Ïe ekonomiky s niωím pfiíjmem ( yjá-
dfieno ú o ní HDP na hla u) a celko û men‰í
absolu ní elikos í ekonomiky pí nes abili ou,
edy elk˘mi ˘ky y mífie Ûs u HDP na hla u.
Lze edy fiíci, Ïe y o ekonomiky y áfiejí da-
ném soubo u jis ˘ in o maãní ‰um, zk eslující
celko á da a a pfii om y o s á y zaujímají pouze
nûkolik málo jedno ek p ocen celko é s û o é
populace a s ejnû ak pfieds a ují malou ãás
s û o ého HDP. To au o y ede k pos upnému
yfiazo ání ûch o ekonomik z da o ého sou-
bo u, kdy kaÏdém k oku Ïdy zno u zji‰Èují
˘slednou ko elaci poãá eãní ú o nû HDP na
hla u a p Ûmû né mí y Ûs u HDP na hla u
následujících obdobích.
V˘sledkem je pos upn˘ Ûs nega i ní ko e-
lace mezi sledo an˘mi eliãinami, s ejnû ak
Ûs s a is ické ˘znamnos i é o ko elace.
Napfiíklad p o da o ˘ soubo nezah nující eko-
nomiky s celko ˘m ˘konem men‰ím neÏ 40
milia d meziná odních dola Û (k oku 2005),
k e ˘ s ále je‰ û zah nuje ekonomiky âR a SR
je ˘sledná ko elace = -0,51, p < 0,0001, edy
pomû nû siln˘ a s a is icky signi ikan ní nega-
i ní z ah. Zá û em é o s udie je edy po -
zení hypo ézy absolu ní kon e gence ámci
û ‰ích ekonomik. [21]
EM_01_14_zlom 20.3.2014 8:44 S ánka 23

P o úãely é o p áce se edy nabízí o ázka,
jes li pozo o ané ozdíly mí ách Ûs u ekono-
mik âR a SR lze ys û li poãá eãní ú o ní HDP
na hla u dosaho an˘ch ûch o zemích.
Za ím o úãelem byl ses a en da o ˘ soubo obsa-
hující ‰echny s û o é ekonomiky s celko ou ˘‰í
HDP oku 1993 y‰‰í neÏ 50 milia d dola Û. Slo-
ensko je s hodno ou 516,1 mil. meziná odních
dola Û oku 2005 posledním z celkem 62 s á Û,
k e é u o podmínku splÀují. Vyb ané s á y sou-
h nnû oce 1993 ofiily celkem 98,53 % s û-
o ého HDP, edy jeho nap os ou û ‰inu. Ty o
údaje byly po o ná ány s p Ûmû nou mí ou Ûs u
HDP na hla u ûch o zemí za období le
1993–2012. Úãelem bylo mapo a období od
zniku samos a n˘ch s á u âR a SR. Zd ojem
da byla da abáze S û o é banky. [31]
V˘sledky se shodují s ˘‰e pfieds a enou
s udií [21] i pfies odli‰nû z olené ãaso é
období. Ko elace sledo an˘ch eliãin má oãe-
ká anou nega i ní hodno u = -0,605 a je s a-
is icky signi ikan ní (p < 0,0001). Ty o
˘sledky edy po zují hypo ézu absolu ní
kon e gence ámci ˘‰e zmínûného sou-
bo u ekonomik. (Ob . 3)
Ekonomie
24 2014, XVII, 1
Ob . 3: Mí a Ûs u HDP na oby a ele zá islos i na ˘chozí ú o ni HDP na oby a ele
Zd oj: [31], las ní zp aco ání
Pokud ze získan˘ch da ses a íme jedno-
duch˘ eg esní model, kde nezá islou p omûn-
nou je ú o eÀ HDP na hla u oku 1993 a zá is-
lou p omûnnou p Ûmû ná mí a Ûs u HDP na
hla u období le 1993–2012, získáme
eg esní pfiímku (Ob . 3). V˘sledn˘ index de e -
minace oho o jednoduchého eg esního
modelu je R2= 0,3664, edy 36,64 % ozp ylu
hodno je ys û leno modelem. Ta o hodno a
se nemusí je i jako pfiíli‰ ysoká, ale jde
o ˘znamn˘ ˘sledek, k e ém je modelem
p ediko ána ekonomická ˘konnos dan˘ch
ekonomik pouze na základû jednoho pa a-
me u, j. na základû jejich ˘chozí ekonomické
ú o nû yjádfiené pomocí HDP na oby a ele.
Nyní mÛÏeme po o na modelem pfiedpo-
kládané mí y Ûs u p o ekonomiky âR a SR. UÏ
zg a u je pa né, Ïe ekonomika SR se
od eg esní pfiímky odchyluje mnohem ˘ aznûji,
neÏ ekonomika âR, k e á se nachází émûfi na
EM_01_14_zlom 20.3.2014 8:44 S ánka 24
T o ba h ubého
kapi álu ( % HDP)
Economics
251, XVII, 2014
eg esní pfiímce. Vy ofien˘ model pfiedpo-
kládá p o ekonomiku SR p Ûmû nou oãní
mí u Ûs u 2,76 % a p o ekonomiku âR
2,38 % na základû jejich ˘chozích ú o ní
HDP na oby a ele (9 692 dola Û p o SR
a14 401 dola Û p o âR, yjádfieno opû kon-
s an ní mûnû).
Sku eãnû pozo o ané hodno y p Ûmû né
mí y Ûs u jsou ‰ak odli‰né, a o zejména p o
ekonomiku SR, k e á e sledo aném období
1993–2012 ykazo ala p Ûmû né oãní
empo Ûs u 3,86 %, edy o íce neÏ jeden
p ocen ní bod y‰‰í op o i hodno û p ediko-
ané na základû ˘chozí ú o nû HDP na
oby a ele SR modelem. Jin˘mi slo y fieãeno,
ykazo an˘ ozdíl mezi obûma zemûmi, j.
ychlej‰í Ûs Slo enska lze pfiibliÏnû jen
zjedné ã iny (z 26 %) ys û li niωí
˘chozí ekonomickou základnou ( yjádfiené
objemem HDP na oby a ele). Rozdíly em-
pech Ûs u âR a SR edy zá isí i na dal‰ích ak-
o ech, z nichÏ nûk e é dále zmíníme.
3.2 T o ba h ubého kapi álu
T o ba h ubého kapi álu zah nuje pfiede ‰ím
o bu h ubého ixního kapi álu a zmûny s a u
zásob. Ukaza el o by h ubého ixního kapi álu
pfieds a uje hodno u pofiízení hmo ného i ne-
hmo ného in es iãního maje ku nakoupeného
( ãe nû inanãního leasingu), bezúpla nû pfie-
za ého nebo y obeného e las ní eÏii, sní-
Ïenou o hodno u jeho p odeje a bezúpla ného
pfiedání. V modelech zkoumajících obus nos
a ˘znamnos jedno li ˘ch p omûnn˘ch zhle-
dem k ekonomickému Ûs u se jedná o jednu
znej ˘ aznûji pÛsobících p omûnn˘ch na eko-
nomick˘ Ûs ( pozi i ním smû u), ale p o ych-
lej‰í empo Ûs u Slo enska e s o nání s âR
neposky uje dos a eãné a gumen y. [3], [24]
V˘ oj oho o ukaza ele mûl âR i SR
e sledo aném období podobn˘ end a o nûÏ
jeho hodno y se obou zemích pods a nû
neli‰í. VâR dosáhl nej y‰‰í hodno y oce
1996 (33,8 %), SR oce 1997 (34,3 %).
VSR od oku 2007 podíl o by h ubého
kapi álu na HDP s u ãi ˘mi ˘ky y klesal, byl
niωí neÏ âR a oce 2012 poklesl na
19,4 %, coÏ je Ûbec nejniωí hodno a za celé
sledo ané období 20 le . VâR oce 2012
ãinil en o ukaza el 23,3 %. (Tab. 2, Ob . 4)
Pfiíãiny ychlej‰ího oz oje Slo enska ne-
mÛÏeme ys û li na základû ozdílÛ objemu
a ˘ oji oho o ukaza ele, ale hleda je e s uk u-
fie o by h ubého kapi álu, echnologické ú o ni
ae ek i nos i daného p ocesu, k e ˘ do elké mí y
zá isí na k ali û ins i ucionálního p os fiedí.
Tab. 2: T o ba h ubého kapi álu âR a SR le ech 1993–2012 ( % HDP)
Roky 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002
âeská epublika 25,1 28,3 32,1 33,8 30,5 28,6 27,5 29,9 29,7 28,2
Slo enská epublika 24,7 21,0 24,3 34,1 34,3 33,6 27,8 26,0 29,6 29,1
Roky 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
âeská epublika 27,0 27,1 26,5 27,7 29,8 28,9 23,8 24,8 24,5 23,3
Slo enská epublika 24,6 26,3 28,9 28,0 27,8 27,7 19,5 22,6 23,8 19,4
Zd oj: [32], las ní zp aco ání
3.3 Podíl efiejn˘ch ˘dajÛ na HDP
Dal‰ím ak o em po aÏo an˘m z hlediska Ûs u
ekonomiky za obus ní a nega i nû Ûs o li -
Àující je podíl koneãnû ládní spo fieby na
HDP. [3], [24] Koneãná ládní spo fieba se
skládá z ládních ˘dajÛ na p odukci ne Ïních
s a kÛ a sluÏeb p o koneãnou spo fiebu a aké
z ˘dajÛ na nákupy Ïního zboÏí a sluÏeb
posky o an˘ch jako sociální ans e y. P ní
skupina ûch o ˘dajÛ edy e lek uje kolek i ní
spo fiebu ( ˘daje na ob anu, sys ém sp a edl-
nos i a d.), k e á je p ospû‰ná spoleãnos i jako
celku. D uhá skupina pak pfieds a uje ˘daje
na indi iduální spo fiebu (zd a o ní péãe, zdû-
lání), k e é smûfiují k jedno li ˘m domácnos-
em. Vládní in es ice edy nejsou souãás í
oho o indiká o u, a ‰ak s upují do celko ˘ch
ládních ˘dajÛ, k e é jsou ozeb ány níÏe.
Vme odice Eu os a u jde o celko é ˘daje
sek o u ládních ins i ucí p ocesu pfie oz-
dûlo ání ná odního dÛchodu a jmûní. Sek o
ládních ins i ucí zah nuje ‰echny ins i ucio-
nální jedno ky, jejichÏ p odukce je u ãena p o
indi iduální a kolek i ní spo fiebu a k e é jsou
EM_01_14_zlom 20.3.2014 8:44 S ánka 25
Podíl koneãné ládní
spo fieby na HDP
( % HDP)
inanco ány z daní a pfiíspû kÛ na sociální
zabezpeãení (ús fiední ládní ins i uce, mís ní
ládní ins i uce a ondy sociálního zabezpe-
ãení). V˘znam sek o u ládních ins i ucí je yjá-
dfien podílem celko ˘ch pfiíjmÛ a ˘dajÛ lád-
ních ins i ucí na HDP p ocen ech.
VEU-27 dosáhly oce 2001 celko é
ládní pfiíjmy 44,6 % e z ahu k HDP, oce
2012 45,4 %. Celko é efiejné ˘daje EU-27
oce 2001 ãinily 46,1 %, oce 2012 49,3 %
HDP. Celko é ládní pfiíjmy âR oce 2001
byly pod p Ûmû em EU a ãinily 38,3 %, oce
2012 40,1 %. Celko é ládní ˘daje âR
( efiejné ˘daje) oce 2001 dosáhly 43,9 %
a oce 2012 44,5 %.
Na Slo ensku byly y o ukaza ele 38,0 %
oce 2001 a 33,2 % oce 2012 u celko ˘ch
ládních pfiíjmÛ, 44,5 % oce 2001 a 37,8 %
oce 2012 u celko ˘ch ládních ˘dajÛ.
Vle ech 1996–2001 byly efiejné ˘daje e
z ahu k HDP na Slo ensku e s o nání s âR
y‰‰í, le ech 2002–2012 je en o ukaza el
SR op o i âR pods a nû niωí.
V oce 2012 mûly nej y‰‰í ú o eÀ ˘dajÛ
apfiíjmÛ ládních ins i ucí doh omady jako podíl
na HDP (pfie y‰ující 100 %) Dánsko, Finsko,
F ancie, Maìa sko, Belgie a · édsko. Slo en-
sko pa fiilo mezi sedm s á Û EU-27 s ela i nû
nejniωím kombino an˘m pomû em (ménû neÏ
80 % HDP) edle Bulha ska, Li y, Rumunska,
Lo y‰ska a Es onska. [10]
Ekonomie
26 2014, XVII, 1
Ob . 4: T o ba h ubého kapi álu âR a SR le ech 1993–2012 ( % HDP)
Zd oj: [32], las ní zp aco ání
Tab. 3: Podíl koneãné ládní spo fieby na HDP âR a SR le ech 1993–2012
Roky 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002
âeská epublika 20,8 21,1 20,1 19,5 20,3 19,4 20,5 20,3 20,3 21,7
Slo enská epublika 25,6 21,9 21,7 23,9 21,8 22,2 20,1 20,1 20,6 20,3
Roky 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
âeská epublika 22,7 21,5 21,4 20,7 19,8 19,7 21,5 21,3 20,7 20,7
Slo enská epublika 20,4 19 18,3 18,8 17,1 17,6 20 19,4 17,9 17,6
Zd oj: [33], las ní zp aco ání
EM_01_14_zlom 20.3.2014 8:44 S ánka 26
Podíl celko ˘ch
ládních ˘dajÛ na HDP
( % HDP)
Economics
271, XVII, 2014
Pfii s o ná ání ãeské a slo enské ekonomiky
ys upují y o ak o y nega i ním smû u. Vy‰‰í
podíl ˘dajÛ (popfi. pfiíjmÛ) lády âR na HDP je
dop o ázen niωím ekonomick˘m Ûs em.
Po aha oho o ak o u je dána sys émem
yuÏí ání efiejn˘ch zd ojÛ a jeho e ek i nos í,
k e á zá isí na ú o ni pe sonálního zaji‰ ûní
afiízení efiejné sp á y, na ozsahu ko upce
azadá ání efiejn˘ch zakázek aj. V pfiípadû
nûk e ˘ch zemí jako je · édsko, Dánsko aj.
ysok˘ podíl efiejn˘ch ˘dajÛ na HDP podpo-
uje ekonomick˘ Ûs , za ímco ménû yspû-
l˘ch zemích ãi anzi i ních ekonomikách s nee-
ek i ní efiejnou sp á ou a ko upcí omezují
efiejné ˘daje p os o p o souk om˘ sek o .
Celko é pfiíjmy a ˘daje sek o u ládních
ins i ucí úzce sou isí s celko ˘m daÀo ˘m
za íÏením, k e é je disku o áno níÏe. Hla ní
sloÏkou ládních pfiíjmÛ jsou danû a pfiíspû ky
na sociální poji‰ ûní.
4. Fak o y ekonomického Ûs u
ela i ním meziná odním
asouh nném yjádfiení
4.1 Podnika elské p os fiedí
Pfiíãiny ozdílÛ empu Ûs u ekonomiky âR
aSlo enska je moÏné ys û li i na základû
ak o Û cha ak e izujících ins i ucionální
k ali u jako je pos a ení obou zemí meziná-
odním hodnocení podnika elského p o-
s fiedí, k e é se od áÏí i dal‰ích o mách mezi-
ná odního s o ná ání.
Tab. 4: Podíl celko ˘ch efiejn˘ch ˘dajÛ na HDP âR a SR le ech 1995–2012
Roky 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003
âeská epublika 53 41,7 42,6 43 42,2 41,6 43,9 45,6 50,0
Slo enská epublika 48,6 53,7 48,9 45,8 48,1 52,1 44,5 45,1 40,1
Roky 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
âeská epublika 43,3 43 42 41 41,1 44,7 43,7 43,2 44,5
Slo enská epublika 37,7 38 36,5 34,2 34,9 41,6 40 38,4 37,8
Zd oj: [12], las ní zp aco ání
Ob . 5: Podíl celko ˘ch ládních ˘dajÛ a ládních ˘dajÛ na koneãnou spo fiebu
na HDP âR a SR le ech 1993–2012
Zd oj: [33], [12], las ní zp aco ání
EM_01_14_zlom 20.3.2014 8:44 S ánka 27