20 let vývoje české ekonomiky - srovnání se Slovenskem

Ú od Do oku 1993 se oz íjela ãeská ekonomika e spoleãném s á û se Slo enskem. Od oku 1993 se znikem âeské epubliky (âR) a Slo enské epubliky (SR) se nacházejí obû ekonomiky e s ejn˘ch meziná odních podmínkách, ale pod- s a né ozdíly jsou empu ekonomického oz- oje. V˘ oj h ubého domácího p oduk u (HDP) je, pfies ‰echny ˘h ady k jeho mûfiení a mezi- ná odnímu s o ná ání, [16] dÛleÏi ˘m mak oe- konomick˘m i psychologick˘m ak o em, k e ˘ o li Àuje podniko é kalkulace en abili y a oz- hodo ání, kdy pfiede ‰ím zmûny jeho objemu as uk u y (spo fieba domácnos í, celko é in es ice, ládní ˘daje a ˘ oz) o li Àují objem as uk u u p odaného zboÏí a sluÏeb, u áfiejí u ãi é podnika elské oãeká ání. Ekonomické anal˘zy dosud nepos iho aly celé d ace ile é období ˘ oje obou ná odních ekonomik, ani zájemné s o nání dlouhodob˘ch ãaso ˘ch fiad ˘ oje HDP âR a SR. Zmûny empu ekonomického Ûs u jsou ûch o s u- diích ys û lo ány sou islos i s Ûs em ãi poklesem jedno li ˘ch komponen h ubého domácího p oduk u, k e ˘mi je spo fieba domácnos í, in es ice (popfi. o ba h ubého ix- ního kapi álu), ládní ˘daje (nákup zboÏí a slu- Ïeb) a ãis ˘ expo (objem ˘ ozu sníÏen˘ odo oz). [27] Pfii zkoumání ozdílÛ HDP na oby a ele mezi zemûmi li em souh nné p oduk i i y ˘ obních ak o Û je apliko ána me oda s uk u- ální dekompozice Cobb-Douglaso y p odukãní unkce a me oda Ûs o ého úãe nic í. [7] Ty o s udie pfiicházejí k obecnému zá û u, Ïe ysoká empa Ûs u HDP jsou zaloÏena na Ûs u souh nné p oduk i i y ˘ obních ak o Û, jako omu bylo pfiípadû Slo enska. [22] Nûk efií au ofii zkoumající li souh nné p o- duk i i y ˘ obních ak o Û na ekonomick˘ Ûs âR pfiis upují k meziná odnímu s o ná ání ela i ní ú o nû souh nné p oduk i i y ˘ ob- ních ak o Û âR se zemûmi E opské unie. [18] Z é o me ody ne ycházíme z dÛ odu exi- s ence z . ag egaãního p oblému, k e ˘ zpo- chybÀuje samo nou exis enci Cobb-Dougla- so y p odukãní unkce. Ag egaãní p oblém se ˘ká podmínek, za k e ˘ch je moÏné ag ego a mnoÏs í mik oekonomick˘ch p odukãních unkcí do jedné ag egá ní p odukãní unkce. V˘‰e u edená me oda je zaloÏena na pfiedpo- kladu, Ïe echnologická ú o eÀ ekonomiky mÛÏe b˘ ep ezen o ána ag egá ní p odukãní unkcí. S udie zamûfiené na en o p oblém p o- kázaly, Ïe podmínky, za k e ˘ch lze ag ego a mik oekonomické p odukãní unkce jsou na olik s ik ní, Ïe je eálné ekonomice není moÏné splni a me odu s uk u ální dekompozice Cobb-Douglaso y p odukãní unkce a Ûs o- ého úãe nic í p axi apliko a . [13] Pfii zkoumání li u dílãích ak o Û ekonomic- kého ˘ oje je ãas o yuÏí ána íce ozmû ná eg esní anal˘za. Aplikace é o me ody spoãí á iden i ikaci p omûnn˘ch, u k e ˘ch je oãeká- án p okaza eln˘ li na sledo an˘ ozp yl mí y Ûs u mak oekonomického p oduk u yb ané skupiny s á Û. Ty o p omûnné jsou u ãi ˘mi indi- ká o y ni finího ekonomického p os fiedí dané zemû. V˘ oj a zmûny jejich hodno y od poãá ku sledo aného období jsou yuÏí ány k ys û - lení ykazo an˘ch di e encí mí y Ûs u mezi jedno li ˘mi ekonomikami u ãi ém ãaso ém období. [3] Z é o me ody ychází fiada p ací, jejichÏ ˘sledky byly om o ãlánku yuÏi y p o de e minaci ak o Û, k e é by mohly pfiispû k ys û lení pozo o ané di e ence mífie Ûs u HDP mezi ekonomikou âR a SR. Me oda eg esní anal˘zy je li e a ufie apli- ko ána aké p o k a ‰í ãaso é fiady a se zamû- fiením na anal˘zu p ocesu in e nacionalizace, jejíÏ ú o eÀ je yjádfiena objemem pfiím˘ch zah aniãních in es ic a obchodní o e fienos í ekonomiky Ûãi zah aniãí. Anal˘za p okazuje Economics 19DOI: 10.15240/ ul/001/2014-1-002 1, XVII, 2014 20 LET V¯VOJE âESKÉ EKONOMIKY – SROVNÁNÍ SE SLOVENSKEM Ladisla Hájek, LukበReÏn˘ EM_01_14_zlom 20.3.2014 8:44 S ánka 19 pozi i ní e ek pfiíli u pfiím˘ch zah aniãních in es ic, mí y domácích in es ic a Ûs u zamûs nanos i p o Slo ensko. [23] Vedle anal˘zy ˘ oje HDP za uplynulé období jsou kons uo ány kompozi ní pfieds i- ho é indiká o y, k e é umoÏÀují p ediko a ˘ oj hospodáfiského cyklu do budoucna. Kom- ponen ami pfieds iho ého indiká o u je napfi. o ba h ubého ixního kapi álu, expo zboÏí asluÏeb, p Ûmyslo á ˘ oba, indiká o spo fie- bi elské dÛ û y, Ïní kapi alizace. [28] Rychl˘ Ûs HDP nemÛÏe b˘ jedin˘m adokonce ani hla ním cílem hospodáfiské poli- iky. JiÏ Simon Kuzne s, au o oho o sys ému mûfiení ekonomické ˘konnos i u ádûl, Ïe pfii posuzo ání ekonomického oz oje je nu né b á ú ahu i ozdíly mezi k an i ou a k ali ou Ûs u, mezi náklady a ˘nosy a o nûÏ mezi k á k˘m a dlouh˘m obdobím. Ekonomick˘ Ûs jako jeden z cílÛ hospodáfiské poli iky by mûl b˘ jednoznaãnû speci iko án z hlediska jeho mûfiení i úãelu. [25] S anou by nemûla zÛs a ani p oblema ika celko é elikos i ekonomic- kého sys ému, k e ou analyzuje He man Daly. ZdÛ azÀuje, Ïe ekonomika os e u ãi ém nûj- ‰ím p os fiedí, k e é je ím o p ocesem deg ado- áno. DÛleÏi é je s ano i a p osazo a jen ako é empo ekonomického Ûs u, pfii k e ém jeho pfiínosy je‰ û pfie aÏují nad nega i ními dÛsledky jako je zneãi‰ ûní Ïi o ního p os fiedí a yãe pá ání neobno i eln˘ch pfií odních zd ojÛ. [19] 1. Me oda ˘zkumu Poãá eãní ází oho o ˘zkumu je zji‰Èo ání, s a is ické zp aco ání a k an i a i ní i g a ická desk ipce dlouhodob˘ch ãaso ˘ch fiad ˘ oje h ubého domácího p oduk u âR a SR pfii yuÏi í indexo é me ody. V˘chodiskem k ys û lení pozo o aného ozp ylu mí ách Ûs u je li e a ufie pouÏí ána me oda íce ozmû né eg esní anal˘zy. Zde ji pouze s uãnû zmíníme, p o oÏe ãlánku není celé s é ‰ífii apliko ána. Je ‰ak dÛleÏi á sou islos i s dal‰í li e a u ou, z k e é ychá- zíme pfii ˘bû u analyzo an˘ch p omûnn˘ch e snaze pos ihnou íce ak o Û a jejich soubûÏn˘ li na ekonomick˘ Ûs . V souãasné li e a ufie byla iden i iko ána celá fiada mak oekonomic- k˘ch i mik oekonomick˘ch ak o Û, k e é dlou- hodobû o li Àují empo ekonomického oz oje. Jedno li é yb ané p omûnné zde ys upují o nici e a u: γ = α + β1* x1+ β2 * x2+ ... + βn* xn+ ε(1) kde γje ek o em mí y ekonomického Ûs u yb an˘ch zemí, αje kons an ou a x1, ... xnje ek o ys û lujících p omûnn˘ch. Ekonomická eo ie ‰ak zde neposky uje jednoznaãn˘ ˘ãe ak o Û, k e é by mûly b˘ b ány ú ahu. Na základû Ûzn˘ch eo e ick˘ch modelÛ a dos up- nos i da se nabízí ‰i oká ‰kála ak o Û, k e é by mohly ys upo a oli ys û lujících p omûn- n˘ch. ZáleÏí po om pfiede ‰ím na ú aze au o a, k e é p omûnné do o nice zafiadí a k e é pomine. P oblémem pak je i u ãi á nes abili a ako- ˘ch modelÛ, p o oÏe ˘bû p omûnn˘ch (zah - nu í ãi ylouãení u ãi ˘ch ak o Û) mÛÏe zmûni las nos i celého modelu. MÛÏe dojí ke z á û s a is ické signi ikance nûk e ˘ch p omûnn˘ch ( y o p omûnné modelu z a í s oji pÛ odní oli) nebo se zmûní jejich cha ak e is ika. Vyb aná ys û lující p omûnná modelu edy jednom pfiípadû zdánli û o li Àuje ekono- mick˘ Ûs pozi i nû, ale po zmûnû kon igu ace modelu mÛÏe pÛsobi nega i nû. Tomu o áÏnému p oblému pouÏí ání me ody íce ozmû né eg ese jako nás oje k ys û lení pozo o an˘ch ozp ylÛ ekonomic- kého Ûs u jedno li ˘ch zemí se pod obnû ûno ali zejména au ofii Robe Ba o a Xa ie Sala-i-Ma in, z jejichÏ p áce ycházíme pfii u ãení p omûnn˘ch, k e é by mûly pfiispû k ys û lení pozo o aného ozdílu mífie eko- nomického Ûs u mezi âR a SR. V˘‰e zmínûní au ofii se sous fiedili na u ão ání z . obus - ních ys û lujících p omûnn˘ch, edy ako- ˘ch p omûnn˘ch, k e é jsou s a is icky signi i- kan ní e û ‰inû kon igu ací modelÛ a jejich li na ekonomick˘ Ûs je s ál˘, aÈ jiÏ pozi i - ním, nebo nega i ním smû u. Tu o anal˘zu au ofii p o edli p o globální zo ek 88 s á Û a do modelÛ ys û lujících sledo ané odchylky eko- nomického Ûs u zah nuli celkem 68 p omûn- n˘ch, p o nûÏ byla dos upná da a jiÏ od oku 1960. [2], [24] Vylouãíme p omûnné, k e é nemohou ys û li ozdíly empu ekonomického Ûs u pfiípadû âR a SR (napfi. pomocná p omûnná p o ˘chodoasijské ekonomiky) a dále p omûn- né ykazující nepods a né ozdíly mezi obûma zemûmi (napfi. mí a docházky do základní ‰koly, oãeká aná délka Ïi o a). Zamûfiíme se ak pouze na p omûnné, k e é jsou ˘‰e zmínûn˘mi au o y po aÏo ány za obus ní Ekonomie 20 2014, XVII, 1 EM_01_14_zlom 20.3.2014 8:44 S ánka 20 ajejich hodno y se pfiípadû sledo an˘ch eko- nomik ˘znamnû odli‰ují. Tûmi o p omûnn˘mi jsou následující ukaza elé: ˘chozí ú o eÀ HDP na oby a ele, h ubá o ba kapi álu, podíl efiejn˘ch ˘dajÛ na HDP. Komple ní seznam p omûnn˘ch iden i iko an˘ch au o y ˘‰e zmínûn˘ch p ací jako obus ní lze naléz ci o ané li e a ufie. Vdal‰í ãás i doplníme y o fii p omûnné odal‰í ak o y ekonomického Ûs u ela i ním meziná odním a souh nném yjádfiení, k e é cha ak e izují ins i ucionální k ali u, jako jsou podmínky k podnikání, celko é daÀo é za í- Ïení a nímání ko upce. 2. V˘ oj h ubého domácího p oduk u âR a SR le ech 1993–2012 P oces ans o mace ãeskoslo enské ekono- miky byl p o ázen na poãá ku a na konci 90. le poklesem HDP. V p ních fiech le ech ekono- mické ans o mace 1990–1992 do‰lo k abso- lu nímu poklesu objemu HDP, dal‰í ã yfii oky (1993–1996) následo alo k á kodobé oÏi ení. Nepfiízni ˘ ˘ oj pok aão al le ech 1997–1998, kdy bylo empo Ûs u HDP âR opû zápo né, za ímco SR po oba u edené oky ãinilo 4,4 %. Hla ní pfiíãinou byla nekoo dino aná, es ik- i ní iskální poli ika ãeské lády a es ik i ní mone á ní poli ika âeské ná odní banky (âNB). Nej û ‰ího ekonomického Ûs u bylo p ní dekádû ans o mace ãeské ekonomiky dosa- Ïeno oce 1995 (6,2 %) a na Slo ensku o - nûÏ oce 1995 (7,9 %). Za ans o maãní období 1990–2000 bylo empo Ûs u HDP âR zápo né a ãinilo -3,9 %. Ekonomika âR ak na ozdíl od sousedních ans o mujících se ekonomik je‰ û oce 2000 nedosáhla podle pÛ odních, ne e ido an˘ch údajÛ ˘chozí ú o nû. K nejhlub‰ímu poklesu HDP do‰lo oce 1991 (-11,6 %). Více byla pos iÏena slo enská ekonomika, kde se HDP sníÏil o 17,5 % pfiede ‰ím dÛsledku pods a - ného z eduko ání ûÏkého a zb ojního p Û- myslu. Pokles HDP celého âeskoslo enska oce 1991 ãinil 12,5 %. Od oku 2000 dochází koÏi ení ekonomiky aÏ do oku 2009. [5] Souãasná ela i nû ysoká ekonomická ú o eÀ âR je ‰ak dána ˘h adnû lep‰ími ˘chozími podmínkami, neboÈ p Ûbûhu 90. le se elace Ûãi E opské unii (EU) i os a ním kandidá sk˘m zemím na ãlens í EU zho ‰o- ala. Ekonomick˘ Ûs âR byl do oku 2000 e s o nání se zemûmi s fiední a ˘chodní E opy nejpomalej‰í. P Ûmû né oãní empo Ûs u HDP âR le ech 1993–2000 ãinilo 1,6 %, za ímco na Slo ensku za s ejné období 3,6 %. Po období ekonomického Ûs u se oce 2008 p oje ila âR globální ekonomická k ize pfiede ‰ím ˘ azn˘m poklesem pop á ky ze za- h aniãí. Podle údajÛ Eu os a u (Tab. 1 a Ob . 1) z os l HDP âR oce 2008 o 3,1 %, SR o5,8 %, za ímco oce 2007 dosaho al en o ukaza el âR 5,7 % a 10,5 % na Slo ensku. V oce 2009 do‰lo k absolu nímu poklesu HDP âR, a o o -4,5 %, na Slo ensku o -4,9 %. V oce 2010 jiÏ z os l HDP âR o 2,5 % ( SR o4,4 %) a oce 2011 o 1,9 % ( SR o 3,2 %). Economics 211, XVII, 2014 Tab. 1: Po o nání ˘ oje HDP âR a SR le ech 1994–2014 Roky 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 âeská epublika 2,9 6,2 4,5 -0,9 -0,2 1,7 4,2 3,1 2,1 3,8 Slo enská epublika 6,2 7,9 6,9 4,4 4,4 0 1,4 3,5 4,6 4,8 Roky 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013* âeská epublika 4,7 6,8 7 5,7 3,1 -4,5 2,5 1,9 -1,3 -0,4 Slo enská epublika 5,1 6,7 8,3 10,5 5,8 -4,9 4,4 3,2 2 1 * údaje za ok 2013 jsou odhadem Zd oj: [11], las ní zp aco ání Tempo Ûs u HDP ( %) EM_01_14_zlom 20.3.2014 8:44 S ánka 21 Na pokles oce 2009 mûla (z hlediska ˘- dajo é me ody mûfiení HDP) nej û ‰í li zaãí- nající ecese EU, pfiede ‰ím Nûmecku, k e é je hla ním obchodním pa ne em âR. Nega i ní dopad na ekonomick˘ Ûs mûlo o nûÏ niωí empo spo fieby domácnos í, Ûs cen su o in a ychlé posilo ání ku zu ãeské ko uny. Ku z ko uny do- sáhl s ého cholu ãe enci 2008, kdy se p Û- mû u od zaãá ku oku ko una zhodno ila o 11,5 % Ûãi eu u a o 23,1 % Ûãi ame ickému dola u. Od zniku d ou samos a n˘ch epublik, le ech 1993–2012, se oz íjelo Slo ensko Ekonomie 22 2014, XVII, 1 Ob . 1: V˘ oj HDP âR a SR le ech 1994–2014 (mezi oãní zmûna %, s álé ceny) Zd oj: [11], las ní zp aco ání Ob . 2: V˘ oj HDP âR a SR le ech 1993–2012 (mezi oãní zmûna %, s álé ceny, ok 1993 = 100) Zd oj: [11], las ní zp aco ání EM_01_14_zlom 20.3.2014 8:44 S ánka 22 Economics 231, XVII, 2014 e s o nání s âR pods a nû ychlej‰ím em- pem. Za 20 le od zniku âR a SR oce 1993 do oku 2012 se z ˘‰il HDP âR o 67,9 %, ale HDP Slo enska za s ejné období o 128 %, j. íce jak d ojnásobnû (2,28 k á ) – Ob . 2. Hospodáfiská poli ika Slo enska po o - nání s hospodáfiskou poli ikou ãesk˘ch lád za celé sledo ané období 1993–2012 se z hle- diska Ûs u HDP na oby a ele i z hlediska kon- e gence k EU je í jako úspû‰nûj‰í. Op o i Slo- ensku dosáhla hospodáfiská poli ika âR lep‰ích ˘sledkÛ oblas i zamûs nanos i ain lace. [15] P o ekonomiku âR a SR byl dÛle- Ïi ˘m podnû em ekonomického Ûs u s up do E opské unie oce 2004. P o Slo ensko k omû oho i s up do E opské mûno é unie apfiije í eu a oce 2009. [14] Pfiije í eu a u ychlilo nominální i eálnou kon e genci Slo enska k E opské unii. V oce 1995 dosaho al slo ensk˘ HDP na oby a- ele jen 63 % ú o nû âR, oce 2012 o bylo jiÏ 82 %. Slo ensko pa fií posledních le ech knej ychleji se oz íjejícím zemím EU. [4] Celko ˘ pohled na ˘konnos ekonomiky âR p os fiednic ím ukaza ele HDP na oby a- ele pa i û kupní síly (PPS) ukazuje, Ïe âR z ácí pozice Ûãi Slo ensku i EU jako celku. V oce 2001 dosaho al âR HDP na oby a- ele 73 % p Ûmû u EU, oce 2007 o bylo 83 %, ale oce 2012 poklesl en o podíl na 79 % p Ûmû né ú o nû EU. Na Slo ensku oce 2001 ãinil HDP na oby a ele pouh˘ch 53 % p Ûmû u EU, oce 2007 68 % a oce 2012 75 %. [5] 3. H ub˘ domácí p oduk , o ba h ubého kapi álu a efiejné ˘daje 3.1 V˘chozí ú o eÀ HDP na oby a ele Pozo o ané ozdíly dlouhodob˘ch endech ekonomického Ûs u Ûzn˘ch zemí jsou ys û - lo ány na základû ˘ oje mnoha odli‰n˘ch ak- o Û. Jedním z nejãas ûji u ádûn˘ch ak o Û je ú o eÀ HDP na oby a ele, spojená s hypo é- zou absolu ní kon e gence. Dle é o hypo- ézy by zemû s niωí ú o ní ag egá ního p o- duk u na hla u mûly ykazo a y‰‰í empa Ûs u, edy jis ou endenci pfiibliÏo ání se kú o ni p oduk u yspûl˘ch ekonomik, bez s a- no ení jak˘chkoli dal‰ích podmínek na cha- ak e is iku ûch o ménû ekonomicky oz inu- ˘ch ekonomik. V om o pfiípadû je edy ys û lujícím ak o em pozo o ané mí y Ûs u dané zemû pouze poãá eãní elikos HDP na oby a ele. [3] Tu o hypo ézu es o ali Robe J. Ba o aXa ie Sala-i-Ma in za období le 1960–2000 p o 112 yb an˘ch zemí. V anal˘ze dospûli kopaãnému zá û u, edy Ïe mí y Ûs u dan˘ch zemí byly mí nû pozi i nû ko elo ány ( = 0,19) sjejich poãá eãní pozicí – zemû s y‰‰í ú o ní ag egá ního p oduk u na oby a ele edy yka- zo aly endenci k ychlej‰ímu Ûs u. [3] Ten o zá û je souladu s dal‰ími au o y, k efií zkou- mali da a za obdobn˘ ãaso ˘ úsek. [1], [8] Kjin˘m ˘sledkÛm pfii pouÏi í ak uálních da (pe ioda le 1998–2008) dospûli au ofii s udie naz ané Dimenze globalizace. [21] P o dan˘ ãaso ˘ úsek nejp e analyzují úpln˘ soubo ‰ech s á Û a pfiicházejí k podobnému zá û u jako ˘‰e u edení au ofii. V˘sledkem p o dan˘ soubo je nega i ní ko elace mezi p Ûmû nou ˘‰í Ûs u HDP na hla u a poãá eãní ú o ní HDP oku 1998 na hla u, = -0,062. Ta o ko e- lace je ‰ak s a is icky ne ˘znamná. V˘sledky edy y acejí hypo ézu nepodmínûné kon e - gence. [21] Au ofii na základû získan˘ch da ‰ak kon- s a ují, Ïe ekonomiky s niωím pfiíjmem ( yjá- dfieno ú o ní HDP na hla u) a celko û men‰í absolu ní elikos í ekonomiky pí nes abili ou, edy elk˘mi ˘ky y mífie Ûs u HDP na hla u. Lze edy fiíci, Ïe y o ekonomiky y áfiejí da- ném soubo u jis ˘ in o maãní ‰um, zk eslující celko á da a a pfii om y o s á y zaujímají pouze nûkolik málo jedno ek p ocen celko é s û o é populace a s ejnû ak pfieds a ují malou ãás s û o ého HDP. To au o y ede k pos upnému yfiazo ání ûch o ekonomik z da o ého sou- bo u, kdy kaÏdém k oku Ïdy zno u zji‰Èují ˘slednou ko elaci poãá eãní ú o nû HDP na hla u a p Ûmû né mí y Ûs u HDP na hla u následujících obdobích. V˘sledkem je pos upn˘ Ûs nega i ní ko e- lace mezi sledo an˘mi eliãinami, s ejnû ak Ûs s a is ické ˘znamnos i é o ko elace. Napfiíklad p o da o ˘ soubo nezah nující eko- nomiky s celko ˘m ˘konem men‰ím neÏ 40 milia d meziná odních dola Û (k oku 2005), k e ˘ s ále je‰ û zah nuje ekonomiky âR a SR je ˘sledná ko elace = -0,51, p < 0,0001, edy pomû nû siln˘ a s a is icky signi ikan ní nega- i ní z ah. Zá û em é o s udie je edy po - zení hypo ézy absolu ní kon e gence ámci û ‰ích ekonomik. [21] EM_01_14_zlom 20.3.2014 8:44 S ánka 23 P o úãely é o p áce se edy nabízí o ázka, jes li pozo o ané ozdíly mí ách Ûs u ekono- mik âR a SR lze ys û li poãá eãní ú o ní HDP na hla u dosaho an˘ch ûch o zemích. Za ím o úãelem byl ses a en da o ˘ soubo obsa- hující ‰echny s û o é ekonomiky s celko ou ˘‰í HDP oku 1993 y‰‰í neÏ 50 milia d dola Û. Slo- ensko je s hodno ou 516,1 mil. meziná odních dola Û oku 2005 posledním z celkem 62 s á Û, k e é u o podmínku splÀují. Vyb ané s á y sou- h nnû oce 1993 ofiily celkem 98,53 % s û- o ého HDP, edy jeho nap os ou û ‰inu. Ty o údaje byly po o ná ány s p Ûmû nou mí ou Ûs u HDP na hla u ûch o zemí za období le 1993–2012. Úãelem bylo mapo a období od zniku samos a n˘ch s á u âR a SR. Zd ojem da byla da abáze S û o é banky. [31] V˘sledky se shodují s ˘‰e pfieds a enou s udií [21] i pfies odli‰nû z olené ãaso é období. Ko elace sledo an˘ch eliãin má oãe- ká anou nega i ní hodno u = -0,605 a je s a- is icky signi ikan ní (p < 0,0001). Ty o ˘sledky edy po zují hypo ézu absolu ní kon e gence ámci ˘‰e zmínûného sou- bo u ekonomik. (Ob . 3) Ekonomie 24 2014, XVII, 1 Ob . 3: Mí a Ûs u HDP na oby a ele zá islos i na ˘chozí ú o ni HDP na oby a ele Zd oj: [31], las ní zp aco ání Pokud ze získan˘ch da ses a íme jedno- duch˘ eg esní model, kde nezá islou p omûn- nou je ú o eÀ HDP na hla u oku 1993 a zá is- lou p omûnnou p Ûmû ná mí a Ûs u HDP na hla u období le 1993–2012, získáme eg esní pfiímku (Ob . 3). V˘sledn˘ index de e - minace oho o jednoduchého eg esního modelu je R2= 0,3664, edy 36,64 % ozp ylu hodno je ys û leno modelem. Ta o hodno a se nemusí je i jako pfiíli‰ ysoká, ale jde o ˘znamn˘ ˘sledek, k e ém je modelem p ediko ána ekonomická ˘konnos dan˘ch ekonomik pouze na základû jednoho pa a- me u, j. na základû jejich ˘chozí ekonomické ú o nû yjádfiené pomocí HDP na oby a ele. Nyní mÛÏeme po o na modelem pfiedpo- kládané mí y Ûs u p o ekonomiky âR a SR. UÏ zg a u je pa né, Ïe ekonomika SR se od eg esní pfiímky odchyluje mnohem ˘ aznûji, neÏ ekonomika âR, k e á se nachází émûfi na EM_01_14_zlom 20.3.2014 8:44 S ánka 24 T o ba h ubého kapi álu ( % HDP) Economics 251, XVII, 2014 eg esní pfiímce. Vy ofien˘ model pfiedpo- kládá p o ekonomiku SR p Ûmû nou oãní mí u Ûs u 2,76 % a p o ekonomiku âR 2,38 % na základû jejich ˘chozích ú o ní HDP na oby a ele (9 692 dola Û p o SR a14 401 dola Û p o âR, yjádfieno opû kon- s an ní mûnû). Sku eãnû pozo o ané hodno y p Ûmû né mí y Ûs u jsou ‰ak odli‰né, a o zejména p o ekonomiku SR, k e á e sledo aném období 1993–2012 ykazo ala p Ûmû né oãní empo Ûs u 3,86 %, edy o íce neÏ jeden p ocen ní bod y‰‰í op o i hodno û p ediko- ané na základû ˘chozí ú o nû HDP na oby a ele SR modelem. Jin˘mi slo y fieãeno, ykazo an˘ ozdíl mezi obûma zemûmi, j. ychlej‰í Ûs Slo enska lze pfiibliÏnû jen zjedné ã iny (z 26 %) ys û li niÏ‰í ˘chozí ekonomickou základnou ( yjádfiené objemem HDP na oby a ele). Rozdíly em- pech Ûs u âR a SR edy zá isí i na dal‰ích ak- o ech, z nichÏ nûk e é dále zmíníme. 3.2 T o ba h ubého kapi álu T o ba h ubého kapi álu zah nuje pfiede ‰ím o bu h ubého ixního kapi álu a zmûny s a u zásob. Ukaza el o by h ubého ixního kapi álu pfieds a uje hodno u pofiízení hmo ného i ne- hmo ného in es iãního maje ku nakoupeného ( ãe nû inanãního leasingu), bezúpla nû pfie- za ého nebo y obeného e las ní eÏii, sní- Ïenou o hodno u jeho p odeje a bezúpla ného pfiedání. V modelech zkoumajících obus nos a ˘znamnos jedno li ˘ch p omûnn˘ch zhle- dem k ekonomickému Ûs u se jedná o jednu znej ˘ aznûji pÛsobících p omûnn˘ch na eko- nomick˘ Ûs ( pozi i ním smû u), ale p o ych- lej‰í empo Ûs u Slo enska e s o nání s âR neposky uje dos a eãné a gumen y. [3], [24] V˘ oj oho o ukaza ele mûl âR i SR e sledo aném období podobn˘ end a o nûÏ jeho hodno y se obou zemích pods a nû neli‰í. VâR dosáhl nej y‰‰í hodno y oce 1996 (33,8 %), SR oce 1997 (34,3 %). VSR od oku 2007 podíl o by h ubého kapi álu na HDP s u ãi ˘mi ˘ky y klesal, byl niωí neÏ âR a oce 2012 poklesl na 19,4 %, coÏ je Ûbec nejniωí hodno a za celé sledo ané období 20 le . VâR oce 2012 ãinil en o ukaza el 23,3 %. (Tab. 2, Ob . 4) Pfiíãiny ychlej‰ího oz oje Slo enska ne- mÛÏeme ys û li na základû ozdílÛ objemu a ˘ oji oho o ukaza ele, ale hleda je e s uk u- fie o by h ubého kapi álu, echnologické ú o ni ae ek i nos i daného p ocesu, k e ˘ do elké mí y zá isí na k ali û ins i ucionálního p os fiedí. Tab. 2: T o ba h ubého kapi álu âR a SR le ech 1993–2012 ( % HDP) Roky 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 âeská epublika 25,1 28,3 32,1 33,8 30,5 28,6 27,5 29,9 29,7 28,2 Slo enská epublika 24,7 21,0 24,3 34,1 34,3 33,6 27,8 26,0 29,6 29,1 Roky 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 âeská epublika 27,0 27,1 26,5 27,7 29,8 28,9 23,8 24,8 24,5 23,3 Slo enská epublika 24,6 26,3 28,9 28,0 27,8 27,7 19,5 22,6 23,8 19,4 Zd oj: [32], las ní zp aco ání 3.3 Podíl efiejn˘ch ˘dajÛ na HDP Dal‰ím ak o em po aÏo an˘m z hlediska Ûs u ekonomiky za obus ní a nega i nû Ûs o li - Àující je podíl koneãnû ládní spo fieby na HDP. [3], [24] Koneãná ládní spo fieba se skládá z ládních ˘dajÛ na p odukci ne Ïních s a kÛ a sluÏeb p o koneãnou spo fiebu a aké z ˘dajÛ na nákupy Ïního zboÏí a sluÏeb posky o an˘ch jako sociální ans e y. P ní skupina ûch o ˘dajÛ edy e lek uje kolek i ní spo fiebu ( ˘daje na ob anu, sys ém sp a edl- nos i a d.), k e á je p ospû‰ná spoleãnos i jako celku. D uhá skupina pak pfieds a uje ˘daje na indi iduální spo fiebu (zd a o ní péãe, zdû- lání), k e é smûfiují k jedno li ˘m domácnos- em. Vládní in es ice edy nejsou souãás í oho o indiká o u, a ‰ak s upují do celko ˘ch ládních ˘dajÛ, k e é jsou ozeb ány níÏe. Vme odice Eu os a u jde o celko é ˘daje sek o u ládních ins i ucí p ocesu pfie oz- dûlo ání ná odního dÛchodu a jmûní. Sek o ládních ins i ucí zah nuje ‰echny ins i ucio- nální jedno ky, jejichÏ p odukce je u ãena p o indi iduální a kolek i ní spo fiebu a k e é jsou EM_01_14_zlom 20.3.2014 8:44 S ánka 25 Podíl koneãné ládní spo fieby na HDP ( % HDP) inanco ány z daní a pfiíspû kÛ na sociální zabezpeãení (ús fiední ládní ins i uce, mís ní ládní ins i uce a ondy sociálního zabezpe- ãení). V˘znam sek o u ládních ins i ucí je yjá- dfien podílem celko ˘ch pfiíjmÛ a ˘dajÛ lád- ních ins i ucí na HDP p ocen ech. VEU-27 dosáhly oce 2001 celko é ládní pfiíjmy 44,6 % e z ahu k HDP, oce 2012 45,4 %. Celko é efiejné ˘daje EU-27 oce 2001 ãinily 46,1 %, oce 2012 49,3 % HDP. Celko é ládní pfiíjmy âR oce 2001 byly pod p Ûmû em EU a ãinily 38,3 %, oce 2012 40,1 %. Celko é ládní ˘daje âR ( efiejné ˘daje) oce 2001 dosáhly 43,9 % a oce 2012 44,5 %. Na Slo ensku byly y o ukaza ele 38,0 % oce 2001 a 33,2 % oce 2012 u celko ˘ch ládních pfiíjmÛ, 44,5 % oce 2001 a 37,8 % oce 2012 u celko ˘ch ládních ˘dajÛ. Vle ech 1996–2001 byly efiejné ˘daje e z ahu k HDP na Slo ensku e s o nání s âR y‰‰í, le ech 2002–2012 je en o ukaza el SR op o i âR pods a nû niωí. V oce 2012 mûly nej y‰‰í ú o eÀ ˘dajÛ apfiíjmÛ ládních ins i ucí doh omady jako podíl na HDP (pfie y‰ující 100 %) Dánsko, Finsko, F ancie, Maìa sko, Belgie a · édsko. Slo en- sko pa fiilo mezi sedm s á Û EU-27 s ela i nû nejniωím kombino an˘m pomû em (ménû neÏ 80 % HDP) edle Bulha ska, Li y, Rumunska, Lo y‰ska a Es onska. [10] Ekonomie 26 2014, XVII, 1 Ob . 4: T o ba h ubého kapi álu âR a SR le ech 1993–2012 ( % HDP) Zd oj: [32], las ní zp aco ání Tab. 3: Podíl koneãné ládní spo fieby na HDP âR a SR le ech 1993–2012 Roky 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 âeská epublika 20,8 21,1 20,1 19,5 20,3 19,4 20,5 20,3 20,3 21,7 Slo enská epublika 25,6 21,9 21,7 23,9 21,8 22,2 20,1 20,1 20,6 20,3 Roky 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 âeská epublika 22,7 21,5 21,4 20,7 19,8 19,7 21,5 21,3 20,7 20,7 Slo enská epublika 20,4 19 18,3 18,8 17,1 17,6 20 19,4 17,9 17,6 Zd oj: [33], las ní zp aco ání EM_01_14_zlom 20.3.2014 8:44 S ánka 26 Podíl celko ˘ch ládních ˘dajÛ na HDP ( % HDP) Economics 271, XVII, 2014 Pfii s o ná ání ãeské a slo enské ekonomiky ys upují y o ak o y nega i ním smû u. Vy‰‰í podíl ˘dajÛ (popfi. pfiíjmÛ) lády âR na HDP je dop o ázen niωím ekonomick˘m Ûs em. Po aha oho o ak o u je dána sys émem yuÏí ání efiejn˘ch zd ojÛ a jeho e ek i nos í, k e á zá isí na ú o ni pe sonálního zaji‰ ûní afiízení efiejné sp á y, na ozsahu ko upce azadá ání efiejn˘ch zakázek aj. V pfiípadû nûk e ˘ch zemí jako je · édsko, Dánsko aj. ysok˘ podíl efiejn˘ch ˘dajÛ na HDP podpo- uje ekonomick˘ Ûs , za ímco ménû yspû- l˘ch zemích ãi anzi i ních ekonomikách s nee- ek i ní efiejnou sp á ou a ko upcí omezují efiejné ˘daje p os o p o souk om˘ sek o . Celko é pfiíjmy a ˘daje sek o u ládních ins i ucí úzce sou isí s celko ˘m daÀo ˘m za íÏením, k e é je disku o áno níÏe. Hla ní sloÏkou ládních pfiíjmÛ jsou danû a pfiíspû ky na sociální poji‰ ûní. 4. Fak o y ekonomického Ûs u ela i ním meziná odním asouh nném yjádfiení 4.1 Podnika elské p os fiedí Pfiíãiny ozdílÛ empu Ûs u ekonomiky âR aSlo enska je moÏné ys û li i na základû ak o Û cha ak e izujících ins i ucionální k ali u jako je pos a ení obou zemí meziná- odním hodnocení podnika elského p o- s fiedí, k e é se od áÏí i dal‰ích o mách mezi- ná odního s o ná ání. Tab. 4: Podíl celko ˘ch efiejn˘ch ˘dajÛ na HDP âR a SR le ech 1995–2012 Roky 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 âeská epublika 53 41,7 42,6 43 42,2 41,6 43,9 45,6 50,0 Slo enská epublika 48,6 53,7 48,9 45,8 48,1 52,1 44,5 45,1 40,1 Roky 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 âeská epublika 43,3 43 42 41 41,1 44,7 43,7 43,2 44,5 Slo enská epublika 37,7 38 36,5 34,2 34,9 41,6 40 38,4 37,8 Zd oj: [12], las ní zp aco ání Ob . 5: Podíl celko ˘ch ládních ˘dajÛ a ládních ˘dajÛ na koneãnou spo fiebu na HDP âR a SR le ech 1993–2012 Zd oj: [33], [12], las ní zp aco ání EM_01_14_zlom 20.3.2014 8:44 S ánka 27