h ps://doi.o g/10.33542/KKD-0453-8-6
95
No é anebo jen s a ono é o ázky? Volby le ech
2023/2024 Německu, Rakousku a ČR: endy, pa alely,
mimoběžky?
Vladimí Goněc
The elec ions in Aus ia, Ge many, and Czech Republic in 2023-2024 showed a long- e m
con a y: Aus ia and Ge many a e p o ec ed by a unc ional ede a i e a angemen , a
balance among cen al, egional, and local go e nance. The e, elec ions a e a measu e o
imp o e „public ma e s“, o ind again he us in „ he s a e“. Czechia s ill lies eas o he
line ha used o ac as he I on Cu ain. Among o he hings, i is a bo de be ween he
p esence and he absence o poli ical cul u e. In Czechia, he will o poli ical nego ia ions and
he abili y o ue poli ical pa ne ship a e lacking. An image o he enemy is ensh ined, and
he smalle pa ne is equi ed o ollow he la ge one. Ex emism is a pa o poli ics and
in e nal o ganisa ion in almos all pa ies. Unila e al o de s by pa y leade s ha e o be
ollowed in egional and local elec ions. Toge he wi h ex eme s a e cen alism, his c ipples
he e iciency and unc ion o ue sel -go e nmen . The e is no imp o emen o “public
ma e s” a e elec ion and he us o he public in he s a e is disin eg a ing.
Ú od
V poslední době s ále méně pozo nos i ěnujeme našim nejbližším
západním sousedům, přičemž pla í, že je las ně už dlouhodobě,
od oku 1990 nedoceňujeme, mnohém až igno ujeme. To pla í i
p o nejno ější olby Německu a Rakousku, byť by se nabízelo
přímoča é (ale silně zjednodušené) poukázání, že ame ické olby
oce 1924 še přehlušily.
Zapomínáme, že Vídeň spolu s B a isla ou jsou dnes již
unkčním d ojměs ím jád u s řední E opy. Též zapomínáme, jak
Ka el Schwa zenbe g p oslul s ým ý okem, že „Češi a Rakušané jsou
jeden ná od o d ou jazycích“. U p ažských nacionalis ů se o s ře á alo
s ne olí; B ně naopak aději připomínáme hodnocení ješ ě z počá ku
20. s ole í, že Mo a ané a Jihočeši jsou e sku ečnos i Se e ní
h ps://doi.o g/10.33542/KKD-0453-8-6
96
Rakušané,1 kdež o Češi e sku ečnos i nejsou nic íce a nic méně
než Jižní P ušáci (případně, že na ok aji Čech žijí ješ ě Východní
Ba o áci a Jižní Saso é).2 A že češs í zůs á á zou ale ecyklo aným
ýmyslem blouzni ců.3 Od ba i ého nadhledu šak zpě k olební
eali ě.
Německo
Ba o sko a Hessensko 2023
V oce 2023 si s é olby do zemských pa lamen ů zažily Ba o sko4
a Hessensko.5 Po olbách z předchozích le jiných spolko ých zemích
přinesly y o olby a o ání i p o spolko ou ú o eň, a o nejen
p o s any koalici e spolko é ládě, aké a o ání p o edení CDU
Be líně.
Jmeno i ě olby Hessensku zdů aznily, že zemš í p emiéři
za CDU si edou lépe „bez Me ze“, edy když si zemš í p emiéři
nenechají z cen ály CDU mlu i do zemské poli iky, že o je důleži ou
podmínkou p o úspěch. To p á ě po dil Bo is Rhein jako p emié
Hessensku, jak už před ím Daniel Gün he e Šles icku-Holš ýnsku
či Hend ik Wüs Se e ním Po ýní-Ves álsku6. Jmeno aní p emiéři
na íc předs a ují „no ou lnu CDU, jsou cca o půl gene ace mladší
než F ied ich Me z. A CSU si samozřejmě ede Ba o sku zcela
1 Os a ně Ka el Schwa zenbe g byl Jihočech.
2 Ka l K aus použí al i li e á ský ob a : Češi jsou i P ušáci, k eří nemlu í německy,
Mo a ané jsou i Rakušané, k eří nemlu í německy.
3 Lze poukáza i na s a ý pa adox: Na o ázku, p oč Mo a ané mlu í nepo o na elně lépe
česky než lidé Čechách, je jediná sp á ná odpo ěď: „P o ože se češ inu učí jako cizí
jazyk.“ (Je o pa alelou k jinému pa adoxu: „P oč nejdokonalejší i alš inou mlu í lidé
s yšším zděláním Bená kách?“)
4 Land agswahl 2023. Baye n. Endgül iges E gebnis. [online], [ci . 10/11/2024]. Dos upné na
in e ne e: <h ps://www.land agswahl2023.baye n.de>.
5 Land agswahl 2023. Endgül iges E gebnis de Land agswahl in Hessen. [online], [ci .
10/11/2024]. Dos upné na in e ne e: <h ps://wahlen.hessen.de/endguel iges-e gebnis
-de -land agswahl-in-hessen>
6 V é o spolko é zemi žije éměř č ina eške ého oby a els a Německa.
h ps://doi.o g/10.33542/KKD-0453-8-6
97
su e énní poli iku, nezřídka i p o i linii edení CDU, p o niž není nic
íce než jen případným koaličním pa ne em na ede ální ú o ni. Také
o o je řeba zdů azni jako podmínku p o úspěchy CSU Ba o sku,
úspěchy ždy yšší a silnější než CDU jiných spolko ých zemích.
SPD získala obou zemích méně než A D, z lášť nemilé je o
Hessensku (15,1%), kdysi „pe nos i SPD“. Spolko ý kancléř Ola
Scholz osobně se p oje il jako zá ěž p o SPD e ni řních podmínkách
jak Hessenska, ak Ba o ska (zisk SPD jen 8,6%), jak jiných případech
i p o SPD dalších spolko ých zemích. Zá ěží p o zejména s abilní čás
oličů SPD zůs á á Scholzo a ne ozhodnos , yčká ání, pseudo ak ika
necha ěci běže samospádem, „ ysedě “ p oblémy.7 SPD očích
oličů silně poškodilo, že Scholz ponechá al zájemné kon lik y s ých
ládních pa ne ů olně běže , dále že se nik e ak koalici nep oje ila
áha SPD a že o byli přede ším zelení, kdo se dě p osazo al a kým
se nechal Scholz čas o a až p ůhledně manipulo a , ba až láče , až ho
mané o ali do kon lik u p o i FDP.
FDP se ukazuje jako s ana dlouhodobě na ús upu ( p os o u
bý alé DDR os a ně měla ě ší áhu jen Sasku-Anhal sku).
Ukazo aly o už předchozí zemské olby (Dolní Sasko, Šles icko-
Holš ýnsko, Se e ní Po ýní-Ves álsko, Be lín, B émy). FDP íží
nedos a ek osobnos í p o důsledné a ozhodné p osazo ání cílů FDP.
Jen má lidi p o (byť op á něné) ýkřiky ypu, že mig ační poli ika
zelených je bezpečnos ním izikem, aniž by ali či spolup aco ali na
řešení. V Hessensku získala FDP 5,0%, Ba o sku 3,0 %hlasů.
A D s ým úspěchem zemských olbách Ba o sku (14,7%)
a Hessenku (18,4%) p okázala, že její síla g aduje i p os o u „s a ých
spolko ých zemí“. Výsledky ěch o oleb ukazují, že s anu nelze
hodno i jedno ozmě ně podle její úspěšné linie „no ých spolko ých
zemích“, že je še složi ější, a o celém p os o u Německa. A D má
sobě nespo ně složky p a ico ých ex emis ů. Ale ne pouze o o. A D
7 Což bý ala i ak ika Me kelo é, k e á se jí o šem ke konci její poli ické d áhy yms ila.
h ps://doi.o g/10.33542/KKD-0453-8-6
98
dokázala na sebe na áza op á něnou nespokojenos oličů, mimo jiné
nespokojenos p á ě s poli ikou ede ální ládní koalice SPD-Zelení-
FDP. A yh aněnos p á ě poli ice klima u se A D obz lášť ypla ila.
Ale nejde šak ani o pouhou p o es ní o ien aci příslušné čás i oličů.
S ále íce oličů se s a í za A D z přes ědčení; její linii mig ační
poli ice ysoce oceňují. S ále méně oličů idí A D ex émis ickou
s anu – o pla í i p o oliče (za ím) jiných s an. S ále íce oličů spojuje
éma a ni řní bezpečnos i, na šujících se hospodářských p oblémů
a sociální sp a edlnos i s nadějemi p á ě ůči A D. Hla ní p oblémy
Německu a neúspěchy připisuje s anám ede ální ládní koalice. P o
SPD budiž a o áním, že A D je unkčně i no ou dělnickou s anou.
S ala se ši okým „sbě ným ábo em“.
Volební p ůzkumy kolem zemských oleb Ba o sku 2023
konk é ně ukázaly: „CSU se mi ne idí dos a ečně konze a i ní.“
To říkají d ě pě iny oličů F eie Wähle , o éž říká éměř polo ina
no ých oličů F eie Wähle . A šak o éž říkají éměř d ě ře iny oličů
A D. Tedy i o oliči žádají och anu sku ečně konze a i ních hodnos
a och anu zájmů konze a i ních občanů. To je a o ání i
p o „ adiční“ CSU.
Volební p ůzkumy kolem zemských oleb Hessensku 2023 mimo
jiné dá ají odpo ěď: „Bo is Rhein je dob ý minis e ský předseda“.
S ou o ezí souhlasí éměř polo ina šech oličů Hessensku, při om
86% oličů CDU (což je dle předpokladu), ale aké 73% oličů FDP, 41%
oličů zelených (obojí by už mělo bý s podi em). Naopak souhlasí jen
29% oličů SPD a o něž 29% oličů A D. A o je a o áním i p o CDU.
Na ad esu zelených lze říci, že sami sobě zajis ili „přehřá ý ko el“.
Nejde om jen o p oje y nespokojenos i elké čás i dosa adních
oličů Zelených s ozbředlou ede ální ládní koalicí se Scholzem
čele. Také obsaho ě se oliči od ací. V mig ační poli ice s ou
zelenou libe ální pozicí s ana z a ila zcela na acionali ě. Mnoho
oličů má s ále ě ší oba y z eálného hospodářského ý oje, k e ý
h ps://doi.o g/10.33542/KKD-0453-8-6
99
s ana zelených nap os o igno o ala či dokonce s ými ak i i ami
po ápěla. Nejde už o ocho u přináše něco p o klima ickou poli iku.
Velká čás oličů už nehodlá snáše náklady na d ahé ene gie,
z yšo ání nákladů na klima ickou poli iku nímají jako oh ožení
zd ojů p o sociální poli iku, jako oh ožení zd ojů p o hospodářskou
alespoň s abilizaci, když už dlouho nejde o hospodářskou dynamiku.
A ak ba o ských zemských olbách zelení klesli na 14,4%,
hessenských na 14,8%.
Voliči šak aké nímají, že ideologismus zelených zcela z adil
i pů odní lokální p ak ickou poli iku och any ži o ního p os ředí
(nemlu ě o klasické poli ice och any oh ožených d uhů auny a ló y).
Ani p agma ič í poli iko é, k eří se e s aně zelených přece jen najdou
( če ně jejich hessenského předáka), už nemají sílu od á i o o
h oucení zelených, u opených e las ní ideologizaci a z a i ších
pů odní ealis ickou pe spek i u „ži o ního p os ředí p o člo ěka“.
Zelení Mnicho ě se odhalují jako s ana salónních ž anilů,
neschopných „poli iky p o lidi“, s ana pods a ě p a ico á.8
Celko ě jsou zelení nímáni jako „s ana zákazů“ (například
p o zákon o y ápění), jako s ana, k e á lik iduje ( aždí) německé
hospodářs í. P o o ji oliči sku ečně es ají. Neméně ci li ě nímají
de as aci k ajiny obřími ě nými elek á nami (s ojícími při bez ě ří)
a plochami solá ů. Pokud šak s ana zelených bude děla příliš mnoho
komp omisů, bude o její dosa adní oličské pe né jád o po ažo a
za z adu ideálů, až s ana odejde do his o ie.
A Ba o sku už jí os e p o i ník – Ökologische demok a ische
Pa ei, s dů azem na zájmy „obyčejných lidí“ o něž se má demok a ická
poli ika opí a , če ně poli iky klima ické. A unguje ady i další, byť
za ím malá „S ana och ánců z ířa “.
8 Připomeňme, že pů odně s ana zelených s ála zře elně nale o od sociální demok acie.
h ps://doi.o g/10.33542/KKD-0453-8-6
100
Du yňsko, Sasko, B anibo sko 2024
Zemské olby e „ ýchodních spolko ých zemích“9 naznačují
psychologické důsledky opě ného oze í ání nůžek mezi „západem“
a „ ýchodem“ Německa náladách a smýšlení oličů. Po oce 1990
poli ický p os o e „ ýchodních spolko ých zemích“ opano aly
s any „impo o ané“ ze Západu: CDU se s ala dominan ní silou
z láš ě Sasku, dále Meklenbu sku-Předních Pomořanech,
Du yňsku, FDP Sasku-Anhal sku, SPD B anibo sku
a sjednoceném Be líně.10 Jejich p o ih áčem „z domácích kořenů“ se s al
pokus o PDS (S ana demok a ického socialismu). Ta o šem zabí ala
íce na oliče s ižené sen imen em po DDR a z ácela ak o dech, až se
sloučila s čás í le ice západoněmecké SPD do LINKE, z ácela dech
šak nadále. Váha „impo o aných s an“ ze Západu klesala aké,
o šem pomaleji.
Východním Němcům máme šelico na zá idění z našeho pohledu,
ámci Německa šak zůs á ají jako i neúspěšní, na ch os u. Res a
po 1990 se plně ydařil jen Be líně a nejbližším zázemí
a D ážďanech a okolí. Lipsko už jde lehce do zaos á ání, něk e é
egiony až azan ně. Deziluze oličů mají s é názo né zd oje.
P ní p o es ní eakce měly s ůj úspěch Sasku – neonacis ická
NPD se dos ala do saského pa lamen u a d žela se něm několik
olebních období. P os o p o p o es ní s any se p ůběžně oze í al,
9 Sachsen.de. Land agswahlen 2024. Wahle gebnisse. [online], [ci . 10/11/2024]. Dos upné na
in e ne e: <h ps://wahlen.sachsen.de/land agswahl-2024-wahle gebnisse.php>;
Land agswahl 2024 in Thü ingen – endgül iges E gebnis. [online], [ci . 10/11/2024].
Dos upné na in e ne e:
<h ps://wahlen. hue ingen.de/da enbank/wahl.asp?wahla =LW2024&wJah =2024&
ZeigeE g=Land>; Land B andenbu g. Land agswahl 2024. Am liches E gebnis. [online], [ci .
10/11/2024]. Dos upné na in e ne e:
<h ps://wahle gebnisse.b andenbu g.de/12/500/20240922/land agswahl-
land/e gebnisse.h ml>.
10 Někdejší „ ýchodní Be lín“ je o šem jen přibližně ře inou celého zno usjednoceného
Be lína.
h ps://doi.o g/10.33542/KKD-0453-8-6
101
až něm explozí ně zabodo ala A D11 a z d uhé s any za ím jasně
a silně p o es ní s ana le ice – BSW,12 založená ep e na počá ku oku
2024 a už ak úspěšná i západních spolko ých zemích. Na ůli či zlé
ůli předsedkyně s any Wagenknech [o é] zá isí dnes osud y oření
demok a ické zemské lády Sasku. V B anibo sku Wagenknech
čás ečně us oupila před a o nou si uací: o iž zdejší zemskou ládu
lze p o i áze A D u oři jenom jako koalici p á ě se zas oupením
BSW.13
Speci ikem německé men ali y je i po ícegene ačním ods upu
mimořádná ci li os ůči las ní minulos i z p ní polo iny 20. s ole í.
A dnešní s a jim připomíná pomě y e Výma ské epublice k přelomu
20. a 30. le , po nichž bezp os ředně následo al s a , kdy celé sé ii
předčasných oleb nebylo možno y oři celoněmeckou ládu jako
demok a ickou, nakolik souče mandá ů šech demok a ických s an
byl nižší než souče mandá ů obou an idemok a ických eles an.
Až přišlo zh oucení.
Celoněmecky se ak uálně (lis opad 2024) ukazuje: Výsledky oleb
do E opského pa lamen u14 nejsou jednoznačnou předpo ědí
p o očeká ané předčasné olby do Spolko ého sněmu, ale zůs á ají
a o áním (z l. nej ě ší p opad p o i oku 2019 p o zelené, o polo inu
hlasů, na 11,9%, nej ě ší ná ůs p o A D, o polo inu hlasů, na 15,9%).
Volby zemské šak s ými ýsledky u čují s ále p oměnli é složení
ho ní komo y ede álního pa lamen u – Spolko é ady. Věc mezi ím
11 B andenbu g: 29,2% (d uhá elmi ěsně za SPD, o d a mandá y), Sachsen: 30,6% (d uhá
elmi ěsně za CDU, o jediný mandá ), Thü ingen: 32,8% ( í ězná, daleko před d uhou
CDU, o de ě mandá ů).
12 B andenbu g: 13,5%, Sachsen: 11,8%, Thü ingen: 15,8%.
13 Ujednání ojkoalice SPD-BSW-CDU jako silné koalice šech demok a ických s an
p o i AFD Wagenknech ozbila, zemské o ganizaci BSW o zakázala. Po olila pouze
křehkou koalici SPD-BSW, přičemž hodlá SPD p ůběžně „lehce ydí a “ a ud že si ak o
u oličů s a u p o es ní s any.
14 Deu schland – Eu opawahlen – 2024. Endgül iges E gebnis. [online], [ci . 10/11/2024].
Dos upné na in e ne e: <h ps://www.
bundeswahllei e in.de/eu opawahlen/2024/e gebnisse/bund-99.h ml>
h ps://doi.o g/10.33542/KKD-0453-8-6
102
zkompliko al oz a ede ální ládní koalice a ces a k předčasným
olbám do Spolko ého sněmu. Před olební p ůzkumy předpo ídají
p o CDU kolem 32% hlasů. To předs a uje íce, než očeká ané hlasy
p o šechny s any p á ě padlé koalice doh omady: SPD může získa
cca 15%, zelení do 10%, FDP jen 4% ( edy pod limi em p o s up
do pa lamen u15). P o A D se za ím ukazuje cca 19% hlasů (po
zmíněném ýsledku 15,9% eu o olbách).
Rakousko
P o Rakousko byl ok 2024 silným olebním okem; koncem ja a
p oběhly olby do E opského pa lamen u16 a říjnu 2024 p oběhly
olby do Ná odní ady, edy dolní komo y akouského ede álního
pa lamen u.17 Speci icky se jakoby uza řel cyklus, kdy mezičase
p obíhají olby do zemských pa lamen ů;18 y o pa lamen y u nás silně
podceňujeme, e sku ečnos i mají silnou působnos , řadě kompe encí
jsou zcela s cho ané, nakolik je Rakouská epublika sku ečnou
ede ací.19
V důsledku ede alis ického uspořádání Rakouska se na základě
ýsledků oleb do každého zemského pa lamen u p oměňuje
(p ůběžně) o něž složení Spolko é ady jakož o ho ní komo y
15 Neumí získá a z . přímé mandá y.
16 Bundesminis e ium Inne es. Eu opawahl 2024. Ös e eich. endgül iges E gebnis. [online],
[ci . 10/11/2024]. Dos upné na in e ne e:
<h ps://www.bundeswahlen.g .a /2024/eu/>.
17 Bundesminis e ium Inne es, Na ional a swahl 2024. Ös e eich, endgül iges E gebnis.
[online], [ci . 10/11/2024]. Dos upné na in e ne e:
<h ps.www.bundeswahlen.g .a /2024/n />.
18 Pozo , nejde o p a idelný cyklus; Rakousku nejsou ničím mimořádným předčasné
olby do Ná odní ady.
19 Fede ální pa lamen (a další ede ální o gány obdobně) má přísně de ino ané
kompe ence; y, k e é mu země pos oupily, do kompe encí zemí nesmí s upo a . Dle
akouské epublikánské ús a nos i jsou spolko é země nosi eli o iginá ní s cho anos i,
k e é nabyly zno una ácením důsledku ozpadu s a é mona chie oce 1918.
S á op á ní jazyk říká, že samos a né země se zápě í ozhodly spoji a posky nou ím o
přesně ymezené kompe ence ede álním o gánům Rakouska.
h ps://doi.o g/10.33542/KKD-0453-8-6
103
ede álního pa lamen u. Zemské olby p ůběžně i signalizují ( esp.
a ují) p oměny a posuny smýšlení oličů, byť čás oličů si p o sebe
ozdílně řeší předs a u „naši zde zemi“ a „naši e ede álu“.
Najdeme udíž Rakousku subjek y, k e é kandidují pouze na zemské
(a lokální) ú o ni, na ede ální ú o ni nikoli, esp. subjek y k e é mají
na ede ální ú o ni poněkud jinou podobu než na zemské.
Volby do zemských pa lamen ů
Ze spolko ých zemí jako zo ek zde u edeme d ě z „jád a“
Rakouska, o iž Vídeň a Dolní Rakousy, k e é společně předs a ují cca
45% akouských oličů (a spolu dá ají íce než polo inu akouského
ekonomického ýkonu). K omu ješ ě jako ře í jednu z „ nějších“
spolko ých zemí, Š ý sko, jehož cen em je d uhé nej ě ší akouské
měs o G az. Výbě padl na Š ý sko ješ ě z dalšího dů odu – zdejší
zemské olby uza řely lnu azan ních změn olebního oku 2024
Rakousku.
Ze speci ik Vídně zmiňme sídelní dynamiku, p oměnli os osídlení.
Rakouské sčí ání oby a els a m.j. sleduje ka ego ii „ odáci“.
Z oby a el Vídně jen asi polo ina jsou „ odáci“, edy pochází z Vídně
od na ození. D uhá polo ina se do Vídně přis ěho ala ni řní mig ací,
anebo i ze zah aničí. Od ud men ální dynamika a o e řenos ůči
no ým poli ickým cílům, o něž dynamika e s a ění osobních
ži o ních cílů, e c. Nejsilnější pos a ení si zde ud žuje SPÖ.
Ze speci ik Dolních Rakous: Dynamika Vídně en o p os o o něž
zasahuje (lze i říci, že se na dynamice Vídně i přiži ují); oby a els o
jsou šak dominan ně „ odáci“, konze a ismus je jim „při ozený“.
Není zde ani žádné ě ší měs o, ýznamnějším p ůmyslo ým cen em
je jen Wiene Neus ad na samo né jižní h anici země. ÖVP zde s a í
na ý azné sociální poli ice. Její zemská o ganizace má ÖVP
speci ické pos a ení, čás ečně připomínající ba o skou CSU.
h ps://doi.o g/10.33542/KKD-0453-8-6
110
Je řeba dě zdů azni , že nejde o žádné „nálady“38, jde o oličské
yhodnocení přešlapů a elkých nec nos í jak E opské komise,
ak E opského pa lamen u a celého by ok a ického apa á u EU.
Dodejme ješ ě jeden ozmě , k e ý český (ani slo enský) olič příliš
nez ládá: Rakušané jsou mimořádně ci li í na ná ůs cen alismu EU,
a sice jakož o občané Rakouské epubliky coby sku ečně
ede alizo aného s á u se ši okou eálnou mís ní samosp á ou.
Rakušané ci li ě nímají, jak E opská unie učinila přeme éma u
„subsidia i y“. Od pů odního p osazo ání p incipu39 přešla EU (cca
od Lisabonské smlou y) k pouhému ž anění o p incipu subsidia i y a
od sklonku d uhého dese ile í 21. s ole í už je en o p incip „ iše
odložen“, doslo a do š o u.
S ále ice p oblémo á E opská unie? (malý komen ář)
EU nab ala špa ný smě po upla nění Lisabonské smlou y. Ta o iž
y ořila předpoklady p o upla nění s a é adné eo ie z dob
německého císařs í, že ede ace je pouhým přechodným mezik okem
na ces ě od skupiny nezá islých s á ů k jednomu cen alizo anému
s á u. EU elmi chybí p incipy sku ečné ús a nos i, om jeden ze
základních p incipů sku ečně ede alizo aného s á u, o iž ús a ně
daný přesný soupis záleži os í a éma , k e é má ede ální pa lamen
přísně zakázány p ojedná a a úmě ně omu i co má ýkonná moc
ede ace s ik ně zakázáno kona , a o nezměni elně. To o iž znamená
zákaz přijímání ede álním pa lamen em ús a ních zákonů, k e é by
kompe ence ede álních o gánů ozšiřo aly.
Ješ ě ěsně na konci p ního decennia 21. s ole í bylo možno és
diskuse, že je E opská unie íceméně kon ede ací. Dnes už EU
pos oupila do s a u, kdy ealizuje mnohé nec nos i cen alizo aného
38 Na ož pak ha lo ské „blbé nálady“.
39 Ve zk a ce: s p ocesem posilo ání e opské in eg ace má p obíha neméně in enzí ně
p oces posilo ání eálných p a omocí o gánů „dole“, edy egionálních a lokálních.
h ps://doi.o g/10.33542/KKD-0453-8-6
111
s á u. Důsledkem je pak eakce – úsilí ná odních s á ů obí a
o kompe ence egionální a lokální samosp á u. P incipy subsidia i y
jsou ím o s ále íce pošlapá ány, esp. se smě em „dolů“ přeposílá
odpo ědnos , a o za s ále íce nesplni elných podmínek, dik o aných
ůči samosp á ě sho a. Základní p incip samosp á y, že o iž sku ečná
samosp á a musí bý i „s ézákonodá s ím“, je pošlapá án, či (jako
ČR a SR) zcela znemožněn. A o už nečiní EU, nýb ž přičinli ě o gány
ná odního s á u jako člena EU.
EU přes ala ungo a , co se ýče pů odně nejdůleži ějšího cíle, o iž
ybudo ání sku ečně jedno ného hu. Dnes je zde 27 hů u ni ř EU,
na zájem s ále méně kompa ibilních. Namís o budo ání jedno ného
hu s anspa en ním a sku ečně unkčním p á ním ámcem se „řeší“
pod užnos i až nesmysly. EU jde mnohém p o i občanům, p o i s a u
e 20. s ole í, kdy pů odně ch ánila občany íce, než činily ná odní
o gány. EU přes ala řeši p á ní zajiš ění „e opského občana“, opě
přede ším e z ahu k ungo ání jedno ného hu. Jmeno i ě přes ala
řeši p á ní zajiš ění „e opského občana“ na poli „jedno ného hu
p aco ní síly“ – je zde e sku ečnos i 27 éměř nekompa ibilních
ná odních hů p aco ní síly u ni ř EU.
Poslanci E opského pa lamen u jsou e s ále ě ším podílu
odložení lidé, k e ých se zba ila „domácí poli ika“; dnes je omu už e
zcela neúnosné míře.40 Ti o poslanci za ahují šechny nec nos i
z ná odních pa lamen ů do E opského pa lamen u. Za ahují am
po ědomí, že z olení poslanci mají p á o na s é oli. Jsou hla ními
iníky, že lobbyis ické skupiny získaly příliš olné pole působnos i jak
ůči chodu a obsahu p aco ních ýs upů E opského pa lamen u,
ak ůči chodu E opské komise.
40 To pla í z lášť ý azně p o ČR i SR. Ale ne že by o nepla ilo i p o s a é a elké členské
země EU. Týká se o os a ně i samo né předsedkyně E opské komise U suly on de
Leyen.
h ps://doi.o g/10.33542/KKD-0453-8-6
112
P á o se s á á nejasným co do obsahu no em – jak z ůle poslanců
E opského pa lamen u a lobbyis ů s ojících za nimi, ak z ůle
poslanců a lobbyis ů na ná odní ú o ni. No my mimo jiné obsahují
s ále íce nesmyslných i ě nos í, aby z ěžo aly a znemožňo aly p áci
nezá islým soudům. P á ě ou o ces ou je dnes nej íce oh ožo ána
soudní nezá islos .
Je řeba při om přizna , že na u edených nega i ech se ě ším
podílem p oje ují ak i i y poslanců z p os o u s ředo ýchodní
E opy, a naopak nejméně ze zemí s a é Šes ky.
Ze šech kadencí E opského pa lamen u bylo jeho složení le ech
2019-2024 nap os o „ anspa en ně“ nejslabší, s nej yšším podílem
„mlácení p ázdné slámy“, s nej yšším podílem p á ních pask ilů
e ýs upech. Ze šech složení E opské komise ono složení z le 2019-
2024 bylo p aco ním ýkonem nejslabší a in elek uálně ý azně
insu icien ní.41
Česká epublika
Výsledky oleb ČR během oku 2024 ne adno přeceňo a . Jde
o iž e šech řech případech očích oličů o „ olby d uhého řádu“.
Volby do E opského pa lamen u
Jsou ČR přede ším olbami, jichž se účas ní elmi málo oličů.
Za případ oce 2024 se zdálo přímo k osla ě, že se zúčas nilo až
36,45% oličů, edy ý azně íce než předchozích pe iodách.42
Pohlíže na o jako na nějaký ná a k „u ědomělos i“ oličů by šak
bylo nai ní. Příliš elká čás oličů ČR po ažuje olby do
E opského pa lamen u p os ě za zby ečné.43 Abs ence oličů je s ále
41 V. Jou o é a M. Še čo iče se o ne ýká, ale o je málo.
42 V oce 2019 o bylo 28,72% oličů.
43 Konk é ně nejčas ěji p o o, že po ažují zas oupení ČR E opském pa lamen u za
příliš slabé, než aby dokázalo něco p osadi .
h ps://doi.o g/10.33542/KKD-0453-8-6
113
příliš ysoká, než aby bylo možno naléza plas ič ější ob az o náladách
oličů.44 A p áme-li se po z ýšeném poč u ěch, k eří přišli oli , pak se
do popředí de e na ůs ěch, kdož přišli olbou p o es o a p o i
ak i i ám E opského pa lamen u za poslední kadenci a kdož přišli
ak o i nepřímo p o es o a p o i konk é ní e opské poli ice ak uální
lády ČR, esp. přišli se zámě em zab áni z olení kandidá ů za ládní
s any. Jsou o oliči, k eří jsou nespokojeni s činnos í o gánů EU, či
dokonce je po ažují za přímo sobě nepřá elské. Je edy řeba z oli y
kandidá y, k eří půjdou dosa adním eli ám EU „po k ku“.45
Tako é pos oje a nálady ješ ě pomáhá s upňo a i „p opaganda
ýmlu “ ze s any s á ních o gánů ČR, k e é i s é las ní nezda y příliš
čas o připisují „B uselu“. Při om samy y o o gány jsou až příliš čas o
ím, kdo ědomě de o muje no my EU a při jejich ans e u do p á a
ČR si do nich nepřija elné míře pašuje pa ag a y podle s ých
las ních zájmů.
Velmi chybí české poli ice o e řená deba a, kdo ako é směřo ání,
.j. de o mo ání, dlouhodobě – a e z ahu k naplňo ání s ých zájmů
elmi úspěšně – p osazuje. Nej ozmě něji ak činí ODS, e sku ečnos i
je om o lou ko ým ykona a elem zájmů s ých zákazníků – od
podnika elských s azů přes ag á ní komo u až po yb ané elké
ad oká ské kanceláře.
44 Jen čás oličů po ažuje člens í ČR EU za nega i um. Naopak jiná čás oličů
po ažuje člens í EU za klasické „menší zlo“, což šak p o ně ješ ě není dos a ečným
dů odem jí k olbám. A další nemalá čás oličů po ažuje jis é ok uhy p a omocí
E opského pa lamen u ( esp. dalších o gánů EU) za nega i um při om jiné ok uhy
p a omocí za pozi i um; a en o ozpo je p o y o oliče dů odem nejí k olbám.
45 Výsledky: ANO – 7 mandá ů, SPOLU – 6, Mo o is é+Přísaha – 2, S ačilo – 2, S a os o é
a osobnos i p o E opu – 2, Pi á i – 1, SPD – 1. Český s a is ický úřad. Volby do E opského
pa lamen u konané na území ČR e dnech 07.06-08.06.2024 (celko é ýsledky za ČR).
[online], [ci . 10/11/2024]. Dos upné na in e ne e:
<h ps://www. olby.cz/pls/ep2024/ep11?xjazyk=CZ>.; Český s a is ický úřad. Volby do
E opského pa lamen u konané na území ČR e dnech 07.06-08.06.2024 ( egionální a lokální
ýsledky). [online], [ci . 10/11/2024]. Dos upné na in e ne e:
<h ps://www. olby.cz/pls/ep2024/ep13?xjazyk=CZ>.
h ps://doi.o g/10.33542/KKD-0453-8-6
114
Volič jemnos em yjádření p á ních no mách zp a idla ůbec
ne ozumí, a šak še u edené nemalá čás oličů přijímá jednos anně
jako „ dou bo u B uselu, k e á po nás šlape“. Těm o oličům se
„zadařilo“. M.j. lehká ě šina poslanců Eu opa lamen u, z olených
za ČR odmí la dá dů ě u no é E opské komisi. (jakož o neúnosně
„s a ono é“, nedá ající zá uku po řebných e o em).46
Volby do k ajských zas upi els e ČR
K aje mají ČR íce s e nou smůlu. Jednak se média o nich
zmiňují příliš málo, esp. příliš ok ajo ě; média jsou zahlcena
celos á ními záleži os mi, byť jsou i ře iřadého ýznamu. Na d uhé
s aně o lokálních záleži os ech je olič aké dos a ečně zp a en. Podle
oho se cí í i posuzo a jak celos á ní, ak lokální poli iku, a ak chodí i
k příslušným olbám. Voliči sami p ůzkumech přizná ají, že
nedokážou posuzo a činnos hej mana a k ajského zas upi els a,
p o ože jednoduše o ní ne í nic anebo příliš málo. A úmě ně omu účas
k ajských olbách je ý azně nižší. V oce 2024 činila 32,91%.47
46 P o názo nos u eďme anke ní odpo ěď meziná odně ýznamného neu ochi u ga
Vladimí a Beneše, jaké idí minus člens í EU: „….. Ze zásluho é společnos i jsme se
s ali společnos í ná oko ou. Vadí mi do ace, jakékoli . Vždy edou k ne o nos i. T alé
yzd iho ání p á mino i . Poli ický ná lak s o ek nezisko ých o ganizací. Zelená
ekonomika zá islá na Číně. Bezzubá imig ační poli ika. Vojenská impo ence E opy.
Tisíce nařízení a egulací, omezo ání s obody in o mací. … Máme ládu ne olených
úředníků, k eří spolu s oh omným apa á em páchají dob o, přičemž igno ují his o ii,
adice, kul u u a isícile é hodno y. Igno ují i yzikální zákony, a áří se, že budou
po ouče ě u a deš i. A nakonec igno ují i názo y a ouhy běžných občanů. Jde o o, zda
je EU schopna se e o mo a , nebo zda, jako každá říše, bude mí s ůj začá ek a konec.
Anke a. Jaké je podle Vás nej ě ší plus a nej ě ší minus našeho člens í E opské unii? In:
Re lex, XXXV, 2024, č. 17, s. 14-17.
47 Volby na mandá y absolu ně yh ály ODS Jihočeském k aji a ANO Ka lo a ském
a Mo a skoslezském k aji; dále uspěla uskupení ládní pě ikoalice S ředočeském,
Libe eckém ( obou případech šak klíčo á síla STAN) a Jihomo a ském k aji (klíčo á
síla lido ci). V šes i k ajích získal ANO ě šinu s ládě opozičními uskupeními.
V Pa dubickém k aji se us a ila p agma ická koalice napříč s anami, s hej manem mimo
ládní ábo . Český s a is ický úřad. Volby do zas upi els e k ajů konané 20.09.-21.09.2024
h ps://doi.o g/10.33542/KKD-0453-8-6
115
K aje ČR si podnes nesou dědic í s ých špa ných sudiček
z momen u zniku. Byly y ořeny, aby se obešly, esp. jen o málně
naplnily eze ús a y. Ve sku ečnos i k žádné smysluplné egionální
samosp á ě nedošlo. K aje byly e zhloupnu é o mě opsány
ze s a ého komunis ického modelu z oku 1949. Cen ální o gány
následně na alují na k aje úkoly, p o k e é jim nepřidělují dos a ek
inancí.48 Opako aně až podnes se upla ňuje poli ika, že cen um
přehazuje y záleži os i, k e é se nedaří, esp. k e é jsou zanedbané,
na zodpo ědnos k ajům. A o ždy bez dos a ečného inančního
zajiš ění. Přehazuje jen zodpo ědnos , při om jen s minimálními
ozhodo acími p a omocemi. Ty a o něž kon olní p a omoci si
cen um ponechá á, esp. až nesmyslnými (i zlo olnými) zákony a
nařízeními limi uje k ajské o gány na olik, že nemohou s ou úlohu
smysluplně ealizo a . Následně může cen um k aje nadále šikano a ,
kon olo a (i pomlou a ).49
Škols í, zd a o nic í, eřejná dop a a, k ajské silnice, e c., s a
ěch o záleži os í, „přihozených“ k ajům, se p ůběžně zho šuje A při
současném ozkladu základní sí ě lékařské péče minis chce hodi
další úkoly na k aje, ač jde názo ně o nega i ní důsledek činnos i
zd a o ních pojišťo en ( če ně důsledků špa ného zákonodá s í
o zd a o ních pojišťo nách); na ně dosáhnou je o šem minis
zbabělý.
( ýsledky za k aje, ok esy, obce, ok sky). [online], [ci . 10/11/2024]. Dos upné na
in e ne e: <h ps://www. olby.cz/app/kz2024/cs/ esul s>.; Český s a is ický úřad.
Volby do zas upi els e k ajů konané 20.09.-21.09.2024 (souh nná s a is ika). [online], [ci .
10/11/2024]. Dos upné na in e ne e:
<h ps://www. olby.cz/app/kz2024/cs/s a is ics>.
48 V době us a o ání k ajů měl Jihomo a ský k aj pouze ře ino ý objem ozpoč u e
s o nání s ozpoč em měs a B na, jakož o s ého k ajského cen a.
49 Kon ola k ajské „samosp á y“ ze s any minis e s e je jednoznačným p incipem
o ali a ismu. Ve sku ečném demok a ickém s á ě je nepřípus ná, ako ém případě má
minis e s o jedině možnos se s k aji soudi .
h ps://doi.o g/10.33542/KKD-0453-8-6
116
Volič edy k ajských olbách olí y, k eří se os ědčili p á ě
a jedině zájmu k aje. A je dokonce přip a en odpus i u či á nega i a,
když se přes ědčil o in enzí ním nasazení, k e é p oje ilo edení k aje
k izo ých si uacích.50
Hej man, adní a členo é k ajských zas upi els e musí p oje i
schopnos jí dě i p o i ůli edení las ní s any i p o i její ládní
poli ice, musí i ak o p okáza , že p acují sku ečně p o po řeby k aje (a
nikoli p o po řeby s anické cen ály). Tak o přímo modelo ě
pos upuje jihočeský hej man Kuba.51 Ješ ě jednoznačněji ak ys upuje
libe ecký hej man Pů a, dis ancuje se od cen ály STAN zájmu
oz oje k aje zanedbá aného po dese ile í jak komunis ickým
ežimem, ak pos komunis y. Pak může k ajských olbách uspě
i síla, k e á je silně zas oupená e ládě. Jinak mají šanci os a ní. A pla í
o uni e zálně – příkladem budiž samos a ná poli ika zlínského
hej mana Holiše a k ajské o ganizace ANO – p acuje se p o k aj, nikoli
p o cen álu (byť opoziční s any).
Když jsme před 12 oky pojedná ali p og amu košických
poli ologických dialogů o něž p ůběh oleb ehdejších
sou islos ech, byl můj příspě ek ěno án odmí nu í mý u, že k ajské
olby jsou nás ojem, k e ým nespokojený olič es á ládu a její
50 S .: jihomo a ský hej man G olich a jeho osobní nasazení při lik idaci důsledků
o náda oce 2022. Pak mu olič odpus í elké nedos a ky jihomo a ském
zd a o nic í (jejichž pů odcem je e sku ečnos i minis e s o zd a o nic í, k e é
znemožňuje účelnou činnos k ajských o gánů). Podobně získal ysoké body hej man
mo a skoslezského k aje Bělica při po odních 2024 (naopak ná š ě y p emié a a
minis ů p os o u po odní olič yhodno il jako „po odňo ou u is iku“ p o ázenou
bez a ým ž aněním „ u is ů“).
51 Cen ále ODS dá á Kuba o e řeně naje o, že za její poli iku a p oblémy nehodlá dá a
šanc s ou dob ou po ěs před jihočeskými oliči. A jednoznačně hlásá, že olby
Jihočeském k aji ne yh ála ODS, nýb ž jeho ým. (KOLÁŘ, P.: Kuba: Uspěl můj ým, ne
ODS [ ozho o s M. Kubou]. In: Mladá on a DNES, 23.9.2024, s. 3.)
h ps://doi.o g/10.33542/KKD-0453-8-6
117
koalici poslanecké sněmo ně.52 Aniž bylo možno před ída , láda
padla následujícího oku sama p o ni řní ozpo y.53
Zůs á á kons an ou, že k aje ČR mají příliš omezené p a omoci
na o, aby olbou do k ajských zas upi els e mohla bý láda sku ečně
po es ána či omezena. Ex émní cen alismus ČR nadále ud žuje
obecnou předs a u, že láda jednak „může šechno“, esp. cokoli
si zamane, jednak ješ ě ději předs a u, že „ láda může za šechno“
co se ČR s ane, snad s ýjimkou počasí. Vláda je samozřejmě plně
zodpo ědná přede ším za ýkon minis e s e . Výkon je chabý,
až zme ko i ý, k ali a úřednic a je nezřídka až zápo ná.54
Volby do Sená u Pa lamen u ČR
Volby do Sená u ČR jsou opě jen minimálně smě oda né
p o směřo ání poli iky ČR a ješ ě méně p o z cadlení ůle oličů. Sená
byl pouze o málně opsán z ús a y p ní epubliky, eálně měl slouži
jednoznačně jako odkladiš ě p o ede ální poslance z ČR, k eří z a ili
mandá důsledku ozbi í ČSFR. P a omoci Sená u byly nas a eny ak
nízko, aby nepřekážely pohodlnému ládnu í na bázi koalice us a ené
dolní sněmo ně. Veřejnos byla následně řadu le masí o ána ezemi,
že jde o zby ečnou ins i uci. Sená zůs á al neus a en a p o iús a ní
pomě y byly posunu y kousek k lepšímu až po č yřech le ech (
sou islos i s poli ickým oslabením dosa adní ládní koalice). U edené
nálepky už Sená u zůs aly. Výsledkem je dlouhodobá abs ence oličů
při olbách do Sená u, čímž je i legi imi a mandá ů sená o ů silně
zpochybněna. Volební účas oce 2024 činila p ním kole 30,42%, e
52 GONĚC, V.: Železný zákon k ajských oleb ČR? In: DOBIAŠ, D.; EŠTOK, G.;
BZDILOVÁ, R., (eds.): Voľby 2012. Kam k áčaš demok acia. Kočice: UPJŠ, 2013, s. 373-387.
53 Z lášť ní „ ybuchli“ zelení; m.j. jejich minis yně škols í musela bý od olána už
před ím p o s ůj „zelený“ dý undamen alismus.
54 Je os a ně eřejným ajems ím, že k ali a úřednic a k ajských o gánů ( ozumějme
mimo p os o P ahy) je ý azně yšší než k ali a úřednic a cen álních o gánech ČR.
h ps://doi.o g/10.33542/KKD-0453-8-6
118
d uhém kole jen 17,54%.55 Z hlediska signalizo ání nálad oličů na íc
Sená je olen každé d a oky pouhé ře ině olebních ob odů.
Volby „d uhého řádu“ jsou ak ČR nanej ýš de o mo aným
signálem, jak uspěla agi ace opozičních s an. Ak uální (ke konci 2024)
ládní koalice o šem igno uje jiné zá ažné posuny e ědomí oličů.
Tak jmeno i ě, přes k i ické p oje o ané příslušné době ůči šem
předchozím polis opado ým ládám, je ak uální láda edle k i iky
i předmě em ýsměchu e společnos i. Je p ní ládou, k e á je
při o ná ána k předlis opado ým ládám z . České socialis ické
epubliky, p emié Fiala je o e řeně při o ná án k Jose u Ko čáko i.
A lido á moud os oce 2024 přispěla do (jinak alešných) diskusí
o hledání hodnějšího náz u p o ČR; je o dnes „Blbá Fialá na“.
V é o sou islos i nu no připomenou i na ůs ající sociální
kon as y ČR. Za posledních 15 le (z oho nej íce za posledních 5 le )
se s daňo ými změnami z ýšila nejchudším zaměs nancům p ůmě ná
daňo á sazba o d a „p ocen ní body“, edy objem daně jako ako é jim
z os l o sedm p ocen ; nejboha ším naopak p ůmě ná daňo á sazba
poklesla o d a „p ocen ní body“ ( edy celko ý objem daně se snížil
o de ě p ocen ). V po o nání se sku ečnými západními zeměmi je
ČR p ůmě ná mzda daněna podobnou sazbou jako západních
zemích, za o zaměs nanci nej yšších ka ego ií mají mzdu daněnou
o ři p ocen ní body níže, naopak nejhůře ydělá ající mají ČR sazbu
o č nác p ocen ních bodů yšší než západních zemích.56. A o jde jen
o daně přímé; případě nepřímých daní (názo ně DPH) dopadá
55 Český s a is ický úřad. Volby do Sená u Pa lamen u ČR konané dne 20.09-21.09.2024
( ýsledky oleb za jednomandá o é olební ob ody, obce a ok sky). [online], [ci .
10/11/2024]. Dos upné na in e ne e:
<h ps://www. olby.cz/app/sena /20230920/cs/ esul s>.
56 SLÁVIK, M.: S á , k e ý chudým be e a boha ým dá á. In: Ekonom, 11.12.2024. [online], [ci .
14/12/2024]. Dos upné na in e ne e: <h ps://www.msn.com/cs-
cz/zp a y/o he /s á -k e ý-chudým-be e-a-boha ým-dá á/a -
AA1 Heyn?ocid=msedgdhp&pc=ACTS&c id=95ea b83364c4 8588766c8a4c568b2e&ei=
26>.
h ps://doi.o g/10.33542/KKD-0453-8-6
119
daňo á zá ěž opě z ýšeně na nejchudší složky společnos i. In lace
(jakož o „nejhloupější o ma zdanění“) se ČR oz očila nej ychleji
z celé EU, za „blaho olné neu ali y“ lády. P opad eálných mezd
ČR je o něž za in lační období (údaj do konce 3. č le í 2024)
nej yšší EU, 10%. Naopak Po ugalsko (dlouhodobě ysmí ané
p a ico ými ekonomy z ČR) má ůs eálných mezd 10%, Rakousko
se s ými hospodářskými p oblémy ůs 7%, Německo mzdo ě
s agnuje. A Polsko má ůs eálných mezd 17% (ži o ní ú o eň
Polsku je již yšší než ČR).57 Ná ůs p ůmě ného s áří osobních
au omobilů58 je o něž ukaza elem ná ůs u chudoby. Voliče i i uje
i absen ující, esp. úmyslně nepřijímaná legisla i a p o i „če né
ekonomice“, jmeno i ě p o i ko upci, k e á ČR na ůs á. Jaké z oho
plynou poli ické „nálady“?
Podle analýz Agen u y p o sociální začleňo ání (analy ičky Lucie
T li ajo á a Ba bo a Halířo á) och ana nejchudších ČR již zcela
selhá á a do ná oků na sociální příspě ky p opadá i čás nižší s řední
řídy. Za posledních pě le na ůs ají i celé zóny s koncen ací
nejchudších, jmeno i ě na ůs á podíl obcí s nej yšší mě ou sociálního
yloučení, zře elně (za posledních pě le o dese p ocen ) klesá podíl
obcí bez sociálního yloučení či s malou mě ou sociálního yloučení.59
57 ALI, S.: Češi zchudli íce než po k izi oce 2008. In: Mladá on a DNES, 5.2.2025, s. 11 [na
základě analýz in es iční společnos i XTB; hla ní ekonom XTB: Pa el Pe e ka].
58 Přesáhlo již šes nác le . Názo ně s a is icky yjádřeno: na jedno no é au o připadají
d ě au a s a á 25 le .
59 S řední řída chudne, och ana nejchudších selhá á. In: ČTK, 22.11.2024. [online], [ci .
26/11/2024]. Dos upné na in e ne e: <h ps://www.msn.com/cs-
cz/zp a y/dom%C3%A1c%C3%AD/expe ka-s řední- řída-chudne-och ana-
nejchudších-selhá á/a -
AA1uzmRE?ocid=msedgdhp&pc=ACTS&c id=6b7d99e67d1d49 da80345a60ce717e3&e
i=84>; Index yloučení. In: ČTK, 22. 11. 2024. [online], [ci . 26/11/2024]. Dos upné na
in e ne e: <h ps://www.msn.com/cs-cz/zp a y/dom%C3%A1c%C3%AD/index-
yloučení-obcí-s- ysokou-mí ou- yloučení-loni-o-50-přibylo-bylo-jich-241/a -
AA1uz ax?ocid=msedgdhp&pc=ACTS&c id=6b7d99e67d1d49 da80345a60ce717e3&ei=
271>.
h ps://doi.o g/10.33542/KKD-0453-8-6
126
nýb ž si je aké ud že , nasáli Pi á i do sebe neús ojné ži ly, če ně
yslo ených eko- ana iků, čímž si začali oliče od azo a . A oliči je
po es ali jak e opských olbách, ak ješ ě íce k ajských olbách.
Jejich p opady jsou ješ ě hlubší než z á y zelených Rakousku
či Německu.
ANO už nemusí děla nic jiného než sbí a nespokojené oliče jiných
s an; esp. k ní přicházejí i „p obuzení“ lidé, k eří doposud k olbám
příliš nechodili. Nemusí udíž ys upo a na olik populis icky jako jiné
s any.
SPD unguje obecně jako sbě ný ábo ako ých oličů, k eří jsou
o ládáni ysokou mě ou nespokojenos i. Nespokojenos i, k e á není
žádnou po chní „náladou“, nýb ž má hluboké sociální kořeny.
An ibabišismus se ychle s al yčpělou ka ou. Věcnou a gumen aci
ychle z a il nap os é absenci p ak ické ealizace. Na ěšení se
na do ace ze s á ního ozpoč u a z ozpoč ů e eřejné s éře ůbec,
na ěšení se na eřejné zakázky, k omu byl už dá no dří e přip a en
sys ém, u čený p o jiné odbě a ele a podpo o a ele jiných s an.
Sys ém „do ační ekonomiky“ jede ne ušeně dále, nelze
ho znepřís upni ýlučně Babišo i, sešk áním či z ušením by byly
silně pos iženy jiné osoby, esp. jiné ko po ace. Je eřejným ajems ím,
že celá hospodářská komo a je onou „sku ečnou ODS“ na pozadí
a že ODS nemá hla ní slo o předseda s any, nýb ž šé komo y
Zajíček. Jiným eřejným ajems ím je, že Ju ečků b a s ojí čele
jedné elké zemědělsko-po a inářské ko po ace a ěží přímo z ýchž
do ačních ondů jako Babiš. Podobně s jinými s anami a jejich
podnika elským pozadím. Tep e o e řená neschopnos hospodářské
poli iky Fialo y lády za poslední oky o e í á příleži os , aby se
podnika elské o ganizace a elkopodnika elé osobně poohlíželi
po no ých ářích. Zde mají šanci např. Mo o is é a Tu ek osobně, při
ob a ném pos upu by mohli zcela nah adi ODS (od ud je i čás ODS
h ps://doi.o g/10.33542/KKD-0453-8-6
127
naopak zcela o e řená p o koalici s Babišem po příš ích olbách
do Poslanecké sněmo ny).
Zá ě
V Německu i Rakousku se ý azně p oje ila nespokojenos oličů
s poli ikou ak uální koalice ede ální lády. Nespokojenos se ylila jak
p o i silnější ( esp. nejsilnější) složce lády, ak ý azně i p o i
d uhému ládnímu pa ne u, což byli obou případech zelení, jakož o
obou případech hla ní manipulá oři, při ádějící jak k oz a u
ládní poli iky, ak k oz a u (Německo) či s agnaci (Rakousko)
ekonomiky země. Zelení se p oje o ali delší dobu jako s ana
křiklounů bez koncepce, edy s ana oz a u, jak Rakousku, ak
nakonec (po gene ační ýměně) i Německu.
Bohužel se dos a il e ek : ch ějí-li oliči po lači bezkoncepční
křiklouny z jedné čás i poli ického spek a, pak jiní křiklouni, z jiné
čás i poli ického spek a, k eří se na ede ální ládě nepodílejí, získá ají
očích oličů dalekosáhlou ýhodu. Že je om z elké čás i spíše
pod ědomí než acionali a oličů, je p o do yčný s á smůla, zá o eň
šak možnos ychlého ob a u oliče napříš ě. A D má Německu
ýhodu zcela no ého enoménu, na k e ý může olič snadno „nale ě “;
FPÖ naopak je Rakousku s anou spíše se s a ou špa nou po ěs í,
zá o eň šak s po ěs í, že na ú o ni ús ředí ede álního s á u má
nedos a ek osobnos í ůbec schopných ýkonu poli ické unkce,
na ú o ni spolko ých zemí éměř absenci ako ých osobnos í.
Dosáhne-li na pozice e ládě ( ede ální či zemské), sama se nich b zy
u opí, případně d uhá složka lády jí om u opení ješ ě pomůže;
důsledkem mohou bý i předčasné olby, řeba hned za d a oky.73
Rakouský olič ak opako aně použil s ůj hlas ý azně jako es ůči
ÖVP (jindy ůči SPÖ), aby se zpama o aly a á ily se k „poli ice p o
73 Takže o „nakonec dobře dopadne“.
h ps://doi.o g/10.33542/KKD-0453-8-6
128
s é oliče“. A s ůj hlas už příš ě p o FPÖ nedá.74 Maso é přeli y oličů
i přechody k ne oličům při no ých olbách nejsou za posledních 30 le
Rakousku ničím ýjimečným.
P oblém ČR by se dal kos ce sh nou , že zůs ala ješ ě příliš
na ýchod od pozůs a ků železné opony. Socioekonomicky je
z ý azňo ána eze o nejen přeží ající, nýb ž přímo se na yšující
„mzdo é železné oponě“; edy o dosaho ání alešné/ alzi iko ané
ekonomické p ospe i y na úče umělého ud žo ání nízkých mezd (a
ak icky hlubokého eálného p opadu mezd ěch nejnižších
pásmech).75 Z hlediska poli ického s ále ješ ě ČR ne yz ál sys ém
poli ických s an; zůs á ají jednak neuko ené, jednak s lidmi málo
schopnými p agma ické poli iky, jednak jsou o s any poče ně příliš
malé, edy spíše uza řené poli ické „sek y p o sebe“, házející
po oličích spíše nega i is ická hesla a zas ašo ací k oky.76 A
ideologická ž ani os s an už oliče yslo eně ob ěžuje, edy s any
ak o za ěžuje. A zejména se s any ( esp. jejich křídla a čás i) s aly
lou kami ůzných lobbyis ických uskupení; sk y u ak konají o éž co
Babiš, či ješ ě íce, esp. hůře. A oce 2024 se p o alilo, že i a máda je
ješ ě „příliš ýchodní“. Oby a elé ČR jsou mimořádně ci li í na s up
a mádních čini elů do poli iky. Tomu minis yně ob any nedokázala
čeli a p emié jí iše odmí l podpoři . A ak pla í: „A máda pí
74 Zemské olby Bu genlandu 19. 1. 2025 už přek ačují časo ý ámec oho o příspě ku,
přes o jako příklad zdánli ý kon as : Ve olbách do Ná odní ady 2024 se FPÖ
Bu genlandu umís ila na p ní příčce (s 28,8%), o šem při y o nanos i p ních ří
s an (SPÖ jako ře í s 27,0%). V zemských olbách už jinak: SPÖ jako s elkým
předs ihem p ní s 46,38%, FPÖ sice d uhá, ale jen s 23,09%, ÖVP jako ře í s 21,09% (se
z á ou éměř ře iny oličů p o i předchozím zemským olbám]. (e-Go e nmen
Bu genland.Land agswahl 2025. [online], [ci . 10/02/2025]. Dos upné na in e ne e:
<h ps://wahl.bgld.g .a /wahlen/l 20250119x.ns >.
75 Te mín „mzdo á železná opona“ za edla české k i ické publicis ice Apolena
Rychlíko á.
76 To činí ODS jednoznačně už od oku 1992, os a ní o přejali, záleží jen, kdo ak o bude
kona ob a něji.
h ps://doi.o g/10.33542/KKD-0453-8-6
129
d oj ládím, komunikaci s á u řídí „lampasák“ a še k yje p eziden
uni o mě.77
Další zá ěží ČR ( éž SR, a p.), k e ou lze hodno i jako ungo ání
o něž na ýchod od ni oe opské ba ié y je opě né ozšiřo ání
koncep u „jediné zje ené p a dy“, ať už s a ěné poli ice z nai i y
(občas), anebo ze zlé ůle (nejčas ěji). Upla ňo ání ako ého koncep u
(nejen poli ice) znamená ná a do s ředo ěku, nikoli pouze „před
1989“,78 ani pouze „před 1945“. „Logickou základnou“ ako ého
koncep u je p imi i ní au ologie: „My máme jedinou p a du, p o ože
jsme se ak ozhodli.“ A je zcela jedno, zda o hlásají pos a y od ODS,
TOP či p o ilehle řeba od Pi á ů. P o subjek y-nosi ele ako é „zje ené
p a dy“ pla í i sebep ezen ace „my jsme i sp á ní hlasa elé“
p o zje enou p a du, do os a ních je řeba kopa , os akizo a je; a
pokud o půjde, edy je i mocensky šikano a , nejlepším případě i
es něp á ně pos iho a .79
Nedů ě a ůči s á u ČR na ůs á. Jak elký je podíl ěch, komu je
en o s á již zcela lhos ejný, a ěch, kdo ho už přímo nímají jako
nepří ele?80
To še bude mí olič ČR k úč o ání září 2025 při olbách
do Poslanecké sněmo ny
77 „Zelený mozek“ je s ále nepřija elný. (Zde je i hla ní příčina poklesu p eziden o y
popula i y.) Viď např.: KORECKÝ, M.: Když se o icíři u hnou z ře ězu. In: Mladá on a
DNES, 13. 2. 2025, s. 8.
78 Jak o ČR nejčas ěji nímají s a ší gene ace.
79 Zá odek „minis e s a p a dy“ už byl ČR založen. Onen o gán lády ČR čele
s pluko níkem Fol ánem se už šak s ihl za ím naš ěs í spíše zesměšni jakož o ypický
předs a i el u ažo ání po ěs ných „zelených mozků“ z a mády doby no malizace, edy
p ázdné eli elské ykřiko ání při absenci acionali y.
80 K omu iz: GONĚC, V.: Miznúca dô e a š á – uzlo ý p oblém p e oslabo anie
demok acie? P ípad ČR pa alelách s ednej Eu ópy. In: DUBÓCZI, P.; DVORSKÝ, T.;
EŠTOK, G. (eds.): Medzi ideálom a eali ou. Kam k áčaš demok acia? Košice: UPJŠ, 2024, s. 7-
36.
h ps://doi.o g/10.33542/KKD-0453-8-6
130
Li e a ú a:
ALI, S.: Češi zchudli íce než po k izi oce 2008 [na základě analýz
in es iční společnos i XTB, hla ní ekonom XTB: Pa el Pe e ka]. In:
Mladá on a DNES, 5. 2. 2025, s. 11.
Anke a. Jaké je podle Vás nej ě ší plus a nej ě ší minus našeho člens í
E opské unii? In: Re lex, XXXV, 2024, č. 17, s. 14-17.
Bundesminis e ium Inne es. Eu opawahl 2024. Ös e eich. endgül iges
E gebnis. [online], [ci . 10/11/2024]. Dos upné na in e ne e:
<h ps://www.bundeswahlen.g .a /2024/eu/>.
Bundesminis e ium Inne es, Na ional a swahl 2024. Ös e eich, endgül iges
E gebnis. [online], [ci . 10/11/2024]. Dos upné na in e ne e:
<h ps.:www.bundeswahlen.g .a /2024/n />.
Český s a is ický úřad. Volby do E opského pa lamen u konané na území ČR
e dnech 07.06-08.06.2024 (celko é ýsledky za ČR). [online], [ci .
10/11/2024]. Dos upné na in e ne e:
<h ps://www. olby.cz/pls/ep2024/ep11?xjazyk=CZ>.
Český s a is ický úřad. Volby do E opského pa lamen u konané na území ČR
e dnech 07.06-08.06.2024 ( egionální a lokální ýsledky). [online],
[ci . 10/11/2024]. Dos upné na in e ne e:
<h ps://www. olby.cz/pls/ep2024/ep13?xjazyk=CZ>.
Český s a is ický úřad. Volby do Sená u Pa lamen u ČR konané dne 20.09-
21.09.2024 ( ýsledky oleb za jednomandá o é olební ob ody,
obce a ok sky). [online], [ci . 10/11/2024]. Dos upné na in e ne e:
<h ps://www. olby.cz/app/sena /20230920/cs/ esul s>.
Český s a is ický úřad. Volby do zas upi els e k ajů konané 20.09.-
21.09.2024 (souh nná s a is ika). [online], [ci . 10/11/2024].
Dos upné na in e ne e:
<h ps://www. olby.cz/app/kz2024/cs/s a is ics>.
Český s a is ický úřad. Volby do zas upi els e k ajů konané 20.09.-
21.09.2024 ( ýsledky za k aje, ok esy, obce, ok sky). [online], [ci .
10/11/2024]. Dos upné na in e ne e:
<h ps://www. olby.cz/app/kz2024/cs/ esul s>.
h ps://doi.o g/10.33542/KKD-0453-8-6
131
Das Land S eie ma k. S ei ische Land agswahl am 24. No embe 2024.
[online], [ci . 15/12/2024]. Dos upné na in e ne e:
<h ps://www. e wal ung.s eie ma k.a /cms/ziel/181502798/D
E/>.
Deu schland – Eu opawahlen – 2024. Endgül iges E gebnis. [online], [ci .
10/11/2024]. Dos upné na in e ne e: <h ps://www.
bundeswahllei e in.de/eu opawahlen/2024/e gebnisse/bund-
99.h ml>.
Dů ě a ús a ním ins i ucím – podzim 2024. [online], [ci . 30/12/2024].
Dos upné na in e ne e: <h ps://c m.soc.cas.cz/cz/ isko e-
zp a y/poli icke/ins i uce-a-poli ici/5893-du e a-us a nim-
ins i ucim---podzim-2024>.
Dů ě a k yb aným ins i ucím eřejného ži o a a mezilidská dů ě a – lé o
2024. [online], [ci . 10/11/2024]. Dos upné na in e ne e:
<h ps://c m.soc.cas.cz/cz/ isko e-zp a y/poli icke/poli icke-
os a ni/5870-du e a-k- yb anym-ins i ucim- e ejneho-zi o a-a-
mezilidska-du e a---le o-2024>.
e-Go e nmen Bu genland.Land agswahl 2025. [online], [ci . 10/02/2025].
Dos upné na in e ne e:
<h ps://wahl.bgld.g .a /wahlen/l 20250119x.ns >.
GONĚC, V.: Miznúca dô e a š á – uzlo ý p oblém p e oslabo anie
demok acie? P ípad ČR pa alelách s ednej Eu ópy. In: DUBÓCZI, P.;
DVORSKÝ, T.; EŠTOK, G. (eds.): Medzi ideálom a eali ou. Kam k áčaš
demok acia? Košice: UPJŠ, 2024, s. 7-36.
GONĚC, V.: Železný zákon k ajských oleb ČR? In: DOBIAŠ, D.; EŠTOK,
G.; BZDILOVÁ, R., (eds.): Voľby 2012. Kam k áčaš demok acia. Kočice:
UPJŠ, 2013, s. 373-387.
Index yloučení. In: ČTK, 22. 11. 2024. [online], [ci . 26/11/2024].
Dos upné na in e ne e: <h ps://www.msn.com/cs-
cz/zp a y/dom%C3%A1c%C3%AD/index- yloučení-obcí-s-
ysokou-mí ou- yloučení-loni-o-50-přibylo-bylo-jich-241/a -
h ps://doi.o g/10.33542/KKD-0453-8-6
132
AA1uz ax?ocid=msedgdhp&pc=ACTS&c id=6b7d99e67d1d49 da
80345a60ce717e3&ei=271>.
KOLÁŘ, P.: Kuba: Uspěl můj ým, ne ODS [ ozho o s M. Kubou]. In:
Mladá on a DNES, 23. 9. 2024, s. 3.
KORECKÝ, M.: Když se o icíři u hnou z ře ězu. In: Mladá on a DNES,
13. 2. 2025, s. 8.
Land B andenbu g. Land agswahl 2024. Am liches E gebnis. [online], [ci .
10/11/2024]. Dos upné na in e ne e:
<h ps://wahle gebnisse.b andenbu g.de/12/500/20240922/land
agswahl-land/e gebnisse.h ml>.
Land Niede ös e eich. Land agswahl 2023. [online], [ci . 10/11/2024].
Dos upné na in e ne e:
<h ps://www.noe.g .a /L2023l/index.h ml>.
Land agswahl 2023. Baye n. Endgül iges E gebnis. [online], [ci .
10/11/2024]. Dos upné na in e ne e:
<h ps://www.land agswahl2023.baye n.de>.
Land agswahl 2023. Endgül iges E gebnis de Land agswahl in Hessen.
[online], [ci . 10/11/2024]. Dos upné na in e ne e:
<h ps://wahlen.hessen.de/endguel iges-e gebnis-de -
land agswahl-in-hessen>.
Land agswahl 2024 in Thü ingen – endgül iges E gebnis. [online], [ci .
10/11/2024]. Dos upné na in e ne e:
<h ps://wahlen. hue ingen.de/da enbank/wahl.asp?wahla =L
W2024&wJah =2024&ZeigeE g=Land>.
Poli ická kul u a eřejně činných lidí – lé o 2024. [online], [ci .
10/11/2024]. Dos upné na in e ne e:
<h ps://c m.soc.cas.cz/cz/ isko e-
zp a y/poli icke/hodnoceni-poli icke-si uace/5884-poli icka-
kul u a- e ejne-cinnych-lidi-–-le o-2024>.
Řada lidí z ODS má se SPOLU p oblém [ ozho o s M. Kubou]. In: P á o,
30. 11. 2024, s. 1, 11.
h ps://doi.o g/10.33542/KKD-0453-8-6
133
Sachsen.de. Land agswahlen 2024. Wahle gebnisse. [online], [ci .
10/11/2024]. Dos upné na in e ne e:
<h ps://wahlen.sachsen.de/land agswahl-2024-
wahle gebnisse.php>.
SLÁVIK, M.: S á , k e ý chudým be e a boha ým dá á. In: Ekonom, 11. 12.
2024. [online], [ci . 14/12/2024]. Dos upné na
in e ne e:<h ps://www.msn.com/cs-cz/zp a y/o he /s á -
k e ý-chudým-be e-a-boha ým-dá á/a -
AA1 Heyn?ocid=msedgdhp&pc=ACTS&c id=95ea b83364c4 8588
766c8a4c568b2e&ei=26>.
S ad Wien. Gemeinde a swahlen 2020. E gebnisse de Wiene Wahlehö den.
[online], [ci . 10/11/2024]. Dos upné na in e ne e:
<h ps://www.wien.g .a /wahle gebnis/de/GR201/index.h ml>
S řední řída chudne, och ana nejchudších selhá á. In: ČTK, 22. 11. 2024.
[online], [ci . 26/11/2024]. Dos upné na in e ne e:
<h ps://www.msn.com/cs-
cz/zp a y/dom%C3%A1c%C3%AD/expe ka-s řední- řída-
chudne-och ana-nejchudších-selhá á/a -
AA1uzmRE?ocid=msedgdhp&pc=ACTS&c id=6b7d99e67d1d49 d
a80345a60ce717e3&ei=84>.
Um age. 30 Jah e EU-Mi gliedscha — Ös e eiche :innen bilanzie en
posi i , Ausblick e hal en. Wien: Ös e eichische Gesellscha ü
Eu opapoli ik, 2024.
URBAN, J.: Z demok acie se nám y a ila po řeba p á ního s á u,
nezá islých ins i ucí a médií. In: Hlídací pes, 11. 12. 2024. [online], [ci .
17/12/2024]. Dos upné na in e ne e: <h ps://www.msn.com/cs-
cz/zp a y/o he /jan-u ban-z-demok acie-se-nám- y a ila-
po řeba-p á ního-s á u-nezá islých-ins i ucí-a-médií/a -
AA1 DZ 0?ocid=msedgdhp&pc=ACTS&c id=52a 353bc37244d18
5d68c1576ab5025&ei=117>.
