Ú od do apliko ané yziky
Ing. Lucie Gembalo á, Ph.D.
Fyzika – zd oj poznání a základ echnických aplikací
Země, Slunce, esmí – exis ence je ů (děje a s a hmo y)
Fyzika → zkoumá p a idla je ů – pří odní zákoni os i
= ěda o nejzákladnějších pří odních zákoni os ech
– obse ace (pozo o ání) + expe imen
–expe imen : enesance
Galileo Galilei (1546 –1642)
nalezení a o mulace yzikálních zákonů s yuži ím ma ema iky
Fyzikální zákony: podle obje i ele (New onů g a i ační zákon)
p os é označení (s a o á o nice ideálního plynu)
heu is ický (obje ný) expe imen
O ěření sp á nos i a p a di os i je u = e i ikace nebo obse ace
Zd oj: commons.wikimedia.o g. Public domain
Využí ání pří odních zákoni os í → e oluce
Fyzikální zákony – kons ukce a ý oba zařízení usnadňující ži o
– zneuží ání (bojo é a álečné účely)
– sp á né pochopení → aplikace → ynález
Kolo a o o s pe nou osou – snadnější překoná ání ne o nos í po chu při přemisťo ání
Lé ání – jednosmě né o ien o ání oku zduchu, k e ý je o ien o án p o i smě u u ažo aného le u
Vodní ži očicho é – yby – inspi ace p o s a bu lodí a pono ek
Vidění ži očichů – buňko á s uk u a elek onických ob azo ých čipů podobná sys ému yčinek a čípků
Biomime ika – ědní obo na pomezí biologie a echniky
– echnické aplikace yuží ající pří odní e oluci (m akod ap Taipei – s uk u a s ébla bambusu)
Technické aplikace – základ pří odních zákoni os ech, popsaných yzikálními zákony
– přímo inspi o ané pří odou, nebo y k e é bychom pří odě ůbec nenašli
(aplikace elek omagne ismu)
Zd oj: commons.wikimedia.o g. Public domain
m akod ap Taipei
– yuži í yziky echnických obo ech
e mika a e midynamika (18. –19. s ol.) → pa ní s acioná ní a dop a ní s oje
elek řina a magne ismus (1.pol. 19. s ol.) → eleg a , elek omo o , gal anický článek,…
yzika pe ných lá ek a polo odičo é aplikace (20. s ol.) → elekomunikace, počí ače,….
Technické aplikace jako mo i ační čini el
Zd oj: commons.wikimedia.o g. Public domain
Fyzikální zákon je pods a ě ma ema ický model pří odních zákoni os í
K an i a i ně o mulo ané yzikální zákony – přesné ma ema ické modely zkoumaných pří odních je ů
– jednoduché: algeb aické z ahy mezi zkoumanými eličinami
složi é: di e enciální o nice
Fo mulace yzikálních zákonů – nejdří e přibližné, p ůběhu p ocesu jsou zpřesňo ány a ko igo ány
Mode ní yzika a ma ema ika
–20. a 21. s ol. se začala yzika zabý a objek y, k e é nejsou pozo o a elné (p os řednic ím účinků)
–mik o yzikální objek y (s uk u a a omu a jeho jád a, yzika pe né áze, yzika polo odičů)
mega yzikální objek y (p ocesy ni u h ězd, ý oj galaxií, s uk u a a ý oj esmí u jako celku)
Modely – ycházejí z poznaných sku ečnos í, z možných eálných podmínek a zákonů
– ozp aco ány složi ými ma ema ickými objek y (nelineá ní pa ciální di e enciální o nice, ak ály a d.)
– řešení před ídají možnou exis enci u či ých s a ů nebo dějů
– o ěření ( e i ikace) expe imen y, echnickou ealizací nebo as onomickou obse ací
Ma ema ika – nás oj yziků a echniků

his o ie: oz oj ma ema ických obo ů na základě po řeb yziky, geome ie a echnických obo ů
Di e enciální a in eg ální poče
Isaac New on (1641 –1727)
– de i ace p o s ano ení okamži é ychlos i z unkce popisující ajek o ii bodu
– in eg ace p o s ano ení ajek o ie bodu při znalos i unkčního p ůběhu ychlos i při dané počá eční
ychlos i
Go ied Wilhelm Leibniz (1646 –1716)
– de i ace p o s ano ení smě nice ečny
– o mulace in eg ace s mo i ací s ano ení délky čá y mezi d ěma body a pak p o u čení plošného obsahu
pod ymezeným úsekem kři ky, p o k e ou pla í (x) ≥ 0, a osou x
Vý oj yziky a ma ema iky
Zd oj: commons.wikimedia.o g. Public domain
Leonha d Eule (1707 –1783)
– oz oj in ini ezemálního poč u, zejména eo ie řešení di e enciálních o nic
–obje unkce y = ex(e = 2,718 281 828…Eule o o číslo), k e á se de i o áním a in eg o áním nemění →
elký ýznam řešení di e enciálních o nic
Eule o o číslo je i acionální a je de ino áno limi ou posloupnos i
James Cle k Maxwell (1831 –1879) (na ob ázku)
– od ození o nic elek omagne ického pole
Hein ich He z (1857 –1894)
– ek o o á analýza – přehledný a názo ný a Maxwello ých o nic
Ca l F ied ich Gauss (1777 –1855)
– eo ie náhodných chyb založená na no málním (gausso ském) ozložení James Cle k Maxwell
Ku Gödel (1906 –1978)
– zabý al se eo ií množin, ynikal ma ema ické logice a podal no é řešení Eins eino ých o nic
Zd oj: commons.wikimedia.o g. Public domain
Přehled základních zo ců in ini ezimálního poč u
De i ace – de i o a lze každou spoji ou unkci, přičemž p ní de i ace unkce geome icky udá á smě nici
ečny u ažo aném bodě kři ky, popsané de i o anou unkcí
– při unkčním yjádření zá islos i poloho ého ek o u pohybujícího se bodu na čase, p ní de i ace
podle času popisuje ychlos bodu u či ém okamžiku, j. její elikos a smě
In eg ace – in e zní ope ace k de i o ání
– např. při in eg o ání unkce 𝑓𝑓(𝑡𝑡) se hledá unkce 𝐹𝐹(𝑡𝑡), z . p imi i ní unkce, jejíž p ní de i ace
je o na in eg o ané unkci 𝑓𝑓(𝑡𝑡). Je zřejmé, že ak o u čená ope ace není jednoznačná, nalezená
p imi i ní unkce je u čena až na in eg ační kons an u. K jejímu u čení je nu né připoji ok ajo é
( esp. počá eční) podmínky
– složi ější ope ace než de i o ání
– každou spoji ou unkci in eg o a přibližně po jejím oz inu í řadu, nebo nume icky na počí ači
De i ace unkcí o jedné nezá islé p oměnné
Nezá islá p oměnná -čas ( ), obecné ma ema ice x
a- kons an a, n – acionální číslo
De i ace souč u a ozdílu unkcí
De i ace součinu a podílu d ou unkcí
P ní ho ko zdušný balón –b a ři Mon gol ie o i (1783) → mongol ié a
– nosné médium: odík, zá ěž: py líky s pískem
Nosná síla dána ozdílem íhy s udeného zduchu y lačeného balónem a íhy plynu u ni ř pláš ě balónu.
Vodík: řaska os → nah azen héliem
Spo o ní balóno é lé ání
– nosné médium: ho ký zduch (hus o a zduchu zá isí na e modynamické eplo ě a laku)
– yuži í s a o é o nice
Balóno é lé ání
z oho p o p1= p0je
Kons ukce: pa a en il, umožňující ý ok přeby ečného ho kého zduchu
nej ýhodnější a – koule
nep odyšná polyes e o á či polyamido á ex ilie, blízkos i hořáků nomexo á ex ilie
a ano á gondola za ěšená na ocelo ých lanech s plyno ou lako ou nádobou a hořáky
Zd oj: commons.wikimedia.o g. Public domain

Ne ýhoda balónů: pohyb nelze o láda ho izon álním smě u → ynález zducholodí
T a : nosné ěleso „dou ník“, opa řená mo o em s ulí a ko midlem
Nosné médium: odík nebo hélium
P ní p ojek zducholodě: 1783 –bez mo o u
1852 – p ní le 27 km
– pohon pa ním s ojem (nebezpečné z dů odu pří omnos i odíku)
1884 – pohon elek omo o em napájeným ba e iemi ( nedos a ečná kapaci a ba e ií)
1887 – pohon spalo ací mo o (zášleh plamene → požá )
Zepelíny – zla á é a zducholodí
– počá ek 20.s ol. – dop a a, ojens í: pozo o a elny, bomba dé y
– p oblém: emba go na p odej hélia
1937 – ha á ie LZ 129 Hinde bu g → konec é y
Vzducholodě
Zd oj: Vybí al (2019)
Zepelín LZ 129 Hindenbu g
Se ačník (gy oskop) = uhé oso ě soumě né ( o ační) ěleso s elkým momen em se ačnos i zhledem k ose
soumě nos i ( olná osa)
– oz áčejí se na elkou ek enci o áčení ( echnické až 100 000 min-1) → ysoká Eka L(momen hybnos i)
– nosi el kine ické ene gie → yuži í echnické p axi
– o ace se ačníku kolem pe né osy → jednoduché řešení pohybu
o ace se ačníku kolem pe ného bodu (p os o o á o ace) → složi ější řešení pohybu
Se ačník a jeho aplikace
a) b) p os o o á o ace disku, c) znázo nění obecného pohybu se ačníku: las ní o ace (φ), p ecese (ψ), nu ace (ϑ)
Zd oj: Vybí al (2019)
Impulso é ě y
Tuhé ěleso může ykoná a 2 ypy pohybu:
1. p os o o á anslace ( šechny body opisují s ejné ajek o ie) → z olení jednoho bodu -hmo ný s řed ( ěžiš ě)
2. p os o o á o ace (podle Eule a lze ozloži na ři o ace – las ní o ace, p ecese, nu ace)
6 složek pohybu – zadání skalá ních souřadnic ( uhé ěleso má šes s upňů olnos i)
ři ka ézské souřadnice hmo ného s ředu (xS,yS,zS)
ři úhly p o o ace: las ní o ace (φ), p ecese (ψ), nu ace (ϑ)
U čení ěch o souřadnic řeší d ě ek o o é pohybo é o nice
Pohybo é o nice se ačníku
F….celko á síla působící na ěleso
M…celko ý momen síly
p…..celko á hybnos ělesa
L…..celko ý momen hybnos i ělesa
P ní impulso á ě a D uhá impulso á ě a
Momen se ačnos i
Mí u se ačných účinků ělesa při anslaci popisuje jeho hmo nos .
Mí u se ačných účinků ělesa při o aci popisuje momen se ačnos i k příslušné ose.
Zá isí na hmo nos i jeho čás ic a na d uhé mocnině jejich zdálenos i od příslušné osy.
Tenzo o á eličina, popsaná syme ickým enzo em d uhého řádu o šes i nezá islých složkách:
Jxx, Jyy, Jzz (momen y se ačnos i ke ka ézským osám)
Jxy = Jyx, Jxz = Jzx, Jyz = Jzy (de iační momen y)
Momen hybnos i
Rozložení o ace do ří hla ních os (pak ωbude mí složky ω1, ω2,ω3) a enzo se ačnos i se edukuje na ři
hla ní momen y J1, J2, J3 → jednodušší ýpoče momen u hybnos i
Ro ační pohyb echnického (syme ického) se ačníku
-momen nějších působících sil je nulo ý (bezsilo ý nebo as a ický)
M = 0 oz očení kolem olné osy, k e á je osou syme ie → L = J ω→
L = J ω= kons
Vlas nos : zacho á á smě olné osy, kolem níž jej oz očíme →
o yuži í le ec í, indikační a s abilizační přís oje (umělý ho izon , se ačníko ý kompas,..)
os abili a jednos opých ozidel
ořízení pohybu ake a u anku ke s abilizaci hla ně kanónu při s řelbě za jízdy e énem
Volný se ačník = gy oskop
Maxwellů se ačník Se ačník uložený
Ca dano ě zá ěsu
1-osa las ní o ace
2- osa nu ace
3- osa p ecese
Zd oj: Vybí al (2019)

Ro ující se ačník – elká kine ická ene gie Ek = J ω2/ 2
Se ačník u pís o ých mo o ů -ne o nomě ný p aco ní cyklus. Řešení oho o p oblému → íce álco é mo o y s
hodným uspořádáním álců, se ačník, spojený s kliko ým hřídelem
-p a idelný chod s oje a překoná ání „m ého bodu“ zajiš ěn se ačníkem
Wa ů ods ředi ý egulá o -1782 James Wa
-s abilizace ek ence pa ního s oje
-p incip: se ačnos o ujících koulí a k se ačnos i yuží á ods ředi ou sílu
Gy obus - yuži í: kine ický ene ge ický akumulá o u ozidla h omadné dop a y (50. lé a -Š ýca sko, Německo )
-p incip: se ačník uložený pod podlahou spojen s gene á o em elek ického p oudu → pohon mo o u
KERS (Kine ic Ene gy Reco e y Sys em)- yuži í: zá odní speciály F1 (od . 2007) – k á kodobé z ýšení ýkonu
Vol o –do au omobilu S60
Se ačníko á ba e ie - yuži í: NASA p o Meziná odní esmí nou s anici (ISS)
-p incip: solá ní panely ISS pohání mo o , k e ý se ačník spoji ě oz áčí
Se ačník jako kine ický ene ge ický akumulá o
Wa ů ods ředi ý egulá o
Gy obus
Se ačníko á ba e ie FlyeES (český p o o yp)
KERS e akuo ém pouzdře p o es o ací au omobil Vol o
Zd oj: Vybí al (2019)
Zd oj: h ps://www.sola nino inky.cz/ lyees-ces i- edci-p acuji-na- y oji-no e-se acniko e-ba e ie/
Gy oskopický kompas (gy okompas) - základem je olný se ačník uložený Ca dano ě zá ěsu
-za učení olnos i na áčení zhledem k pohybujícímu se le adlu nebo lodi
Au oma ický pilo (au opilo ) - zařízení, k e ému lze s ěři řízení mimo s a a přis ání
-s ejný p incip jako gy okompas, přičemž Ca danů zá ěs má jeden s upeň olnos i
Za áčkomě aumělý ho izon -důleži é indikační palubní přís oje
-součás í je se ačník Ca dano ě zá ěsu o jednom s upni olnos i
Řízení le u kosmické lodi -podobný p incip jako u řízení le adla
-gy oskopický s abilizační sys ém
Poloho ání Hubbleo a kosmického eleskopu (HST) -základní součás í je gy okompas
Řízení le u ake - unkce se ačníku jako řídícího a s abilizačního sys ému
Námořní lodě -gy oskopy podpalubí zab aňující houpání
To péda -s abilizace pohybu se ačníkem
Mobily -minia u ní gy oskop zacho á á o ien aci ob azu a ex u na moni o u při o očení o 90⁰
Lase o ý gy oskop -nah azení mechanických olných gy oskopů jako indiká o ů polohy a řídící sys émy
-le adla a kosmické lodě
Aplikace olného se ačníku
kompas Ca danu se ačník ake o é s řely
za áčkomě
ni řní uspořádání gy okompasu
lase o ý gy oskop
Zd oj: Vybí al (2019)
Zd oj: commons.wikimedia.o g. Public domain
Tepelné če padlo – p og esi ní opný sys ém založen na epelném přenosu z nějšího okolí
– s ejný p incip jako chladnička, ale účel je ob ácený
– zd oj: oda e s udni s dos a ečnou zásobou ody (ideální d ě) či bazén
podzemní umís ění ozmě ného ýpa níku
če pání epelného obsahu z okolního zduchu
Kondenzační plyno é ko le – spalují zemní plyn (směs alkanů) → znik množs í ody → při spalo ání se
odpaří a odchází e o mě pá y spolu se spalinami do o zduší, odnáší i epelný obsah e o mě ýpa ného epla
→ u olněné eplo předehří á a nou odu a ím z yšuje účinnos ko le
– kondenzace odních pa – ozhodující eplo a osného bodu
Chladící sys émy
Zd oj: h ps://www.gem ec.cz/jak- unguje-ce padlo/
Kondenzační ko el

•pís o é mo o y (pa ní s oje a spalo ací mo o y)
• epelné p oudo é mo o y (pa ní a spalo ací u bíny)
• ake o é mo o y
– yuži í ni řního ene ge ického s a u lá ky U
– cíl: znik k ou ícího momen u síly M na ýs upní hřídeli s úhlo ou ychlos í ω→ P = M ω
Tepelné mo o y
účinnos
Tepelná ýměna při činnos i s oje P áce ykonaná při jednom cyklu
Zd oj: Vybí al (2019)
-při každém cyklu je po řeba yměni p aco ní médium – zduch (nu ný k hoření pali a)
Rozdělení mo o ů podle způsobu zapálení a hoření pali a:
•zážeho é mo o y
• zně o é mo o y
Zážeho ý mo o
-č yřdobý benzíno ý mo o (O ů mo o )
-pohonná směs pali a se zduchem je zapálena elek ickou jisk ou na „s íčce“
Vzně o ý mo o
-dieslo ý mo o (na o ý)
- zduch se při adiaba ické komp esi s lačí na ak ysoký lak
(i z ůs eplo y) → znícení pali a
-poz olné hoření, pohyb pís u → změna objemu za (přibližně) s álého laku
Spalo ací mo o y
Zd oj: Vybí al (2019)
zážeho ý m.
zně o ý m.
Sku ečné p aco ní cykly spalo acích mo o ů
-poly opické děje – pla nos Poissono a zákona pVκ= kons . Κ…..Poissono a kons an a
-ne a né děje
Po o nání ideálního cyklu
zážeho ého mo o u
s eálným p aco ním diag amem
Reálný p aco ní diag am
zně o ého mo o u
Zd oj: Vybí al (2019)
Fyzikální základ
New onů zákon p o hmo ný bod
New onů pohybo ý zákon p o p oudění eku iny
Tu bíny
ρ…..hus o a eku iny
dV…objemo ý elemen
ΣF… ýslednice nějších sil působících na z . eku ý objem
Teku ý objem – čás eku ého p os ředí ymezena uza řenou
plochou (kon olní plochou)
Technicky ýznamné eku é objemy
Zd oj: Vybí al (2019)
Ob ékání pe ného ělesa eálnou eku inou
cha ak e p oudění u čuje Reynoldso o číslo
….. elikos zájemné ychlos i ělesa a eku iny
d….cha ak e is ický ozmě ělesa
ν…..kine ická iskozi a (ný)
K i ická hodno a η…..dynamická iskozi a
ρ…..hus o a eku iny
laminá ní p oudění u bulen ní p oudění
Zd oj: Vybí al (2019)

Te modynamika pá y
– p aco ní lá ka u bín – pá a (plynné skupens í, e k e ém se lá ka nachází při a u kapalného skupens í)
Ideální plyn - izo e ma (T = kons .) p = RT/V
En opie (S)
En alpie (H) H = U + pV
s = S/m h = H/m
U….. ni řní ene gie sous a y
p….. lak sous a y
V…..objem sous a y
Mollie ů diag am lá ky
p-V diag am
Zd oj: Vybí al (2019)
– o ační p oudo ý mo o , hnací médium oda → předá ání kine ické popř. lako é ene gie pomocí lopa ko ého
oběžného kola
–Pel ono a, F anciso a, Kaplano a
– o no laké a pře lako é
Pa ní u bíny
– epelný s oj yuží ající ni řní ene gii pá y, uza řený cyklus (Clausiů -Rankinů cyklus), p aco ní lá ka – oda
– p incip: pá a s ↑p z pa ogene á o u do p ní řady oz áděcího lopa ko ého ús ojí, zde expanduje a její
hybnos i získá smě . Pak s upuje do oběžného kola, kde na lopa kách dochází ke změně smě u hybnos i → silo ý
přenos na o o . Po é o expanzi p oces pok ačuje e d uhé s a o o é a o o o é řadě. Pá a pos upně expanduje
až na ↓pa T
– ni řní ene gie → p áce → elek ický p oud
– elký poče lopa ko ých řad → yšší účinnos u bíny
– při expanzi z ůs objemu pá y, p o o se musí z ě šo a plocha p ů oko ého p ůřezu i délka lopa ek
Vodní u bíny
Pel ono a u bína Pa ní u bína - Duko any
Zd oj: Vybí al (2019)
R. Godda d 1926 – ake a na kapalný pohon (benzín a kapalný kyslík), ýška zle u 12,5 m
1937 – ýška zle u 2,5 km
J. Winkle , H. Obe h 1931 – ake a na kapalný pohon (kapalný kyslík a ke osin)
2. SV (Hi le ) – ake o á echnika – ojenské yuži í
W. on B aun – ý oj ake y s dálko ým dole em V-2
So ě ský s az 1957 – p ní d užice Země (Spu nik 1)
1961 – p ní člo ěk na oběžné d áze Země (J. Gaga in)
USA 1961 – yhlášen p og am Apollo
1969 – p ní přis ání na Měsíci (Apollo 11)
1981 -2011 –p og am Space Shu le – pilo o ané le y kolem Země
–Challenge , Columbia, A lan is, Endea ou
Vesmí né le y (1961-2023) –676 osob (643 osob – Ká máno á h anice)
–18 osob zahynulo (14 USA a 4 SSSR)
V. Remek 1978 –p og am In e kosmos (Salju 6)
Rake y
s a kosmické lodě Apollo
Zd oj: Vybí al (2019)
J. Gaga in a jeho loď
Pohybo á o nice ake y
Předpoklad: ine ciální z ažná sous a a m…hmo nos ake y
….okamži á ychlos ake y
u…. ychlos molekul plynu ys upujících z mo o u
1…. ychlos elemen u sous a ě
R… eak i ní síla ( ažná síla) ake y
Mešče ského o nice
V ulníky (helikop é y)
1-nosný (hla ní) o o
2- up
3-p os o p o posádku a náklad
4- y o ná ací o o
5-ocasní nosník
6-lyže
Pohon o o u –mo o
Ro ace ho izon álních nosných ploch na o o u → ae odynamický z lak působící p o i ího é síle s oje (i když je klidu)
∆p……. ozdíl laků mezi ho ní a dolní s anou
ρ………hus o a eku iny
………p os o p o posádku a náklad
ω…..úhlo á ychlos o áčení o o u
…… zdálenos p o ilu od osy o ace
….. ychlos p oudu zduchu o ukující p o il Zd oj: Vybí al (2019)

V ulníky (helikop é y)
Dopředný pohyb – naklopení osy nosného o o u o úhel β( lako á síla o o u F y oří složku Fx → dopředná síla
Řízení z lako é síly – změna úhlu náběhu α
kolek i ní změna – změna úhlu náběhu na šech lis ech s ejně (z ě šo ání ýkonu mo o u)
Dopředný le – naklopení ulníku dopředu → y oření dopředné ažné síly jako složky z lako é síly
–cyklické řízení úhlu náběhu změna úhlu náběhu o o o ých lis ů p ůběhu o áčky →
momen posunu é z lako é síly naklopí ulník dopředu → dopředná ažná síla
Zd oj: Vybí al (2019)
Kmi ání – dynamický děj, pe iodické změny eličin popisující okamži ý yzikální s a sous a y
Oscilá o – mechanická nebo elek omagne ická sous a a, k e á je schopna kmi a
–npoče s upňů olnos i
Ro no ážná poloha – e s a u klidu kolem níž po ychýlení oscilá o kmi á
Oscilá o y o jednom s upni olnos i
Kmi ání oscilá o u (bez ohledu na poče s upňů olnos i):
• las ní ( olné)
•nucené (buzené)
•samobuzené
Kmi ání echnických sous a
lineá ní mechanický
p užino ý o zní ma ema ické ky adlo g a i ační
(kulička jamce) elek omagne ický
Zd oj: Vybí al (2019)
koná sous a a po ychýlení z o no ážné polohy bez působení nějšího čini ele
Ne lumené
Tlumené
Vlas ní kmi ání
ψ…..popisuje kmi y
ω0… las ní úhlo á ek ence
φ0….počá eční áze
mechanický oscilá o s hmo nos í ma uhos í k
elek ický oscilá o s indukčnos í La kapaci ou C
δ…..součini el lumení
mechanický oscilá o
elek omagne ický oscilá o
Zd oj: Vybí al (2019)
koná sous a a, když na ni působí pe iodicky p oměnný čini el (pe iodická síla nebo pe iodicky p oměnné napě í)
-má d ě složky: las ní lumené kmi y
buzenou složku o úhlo ě ek enci Ωbudícího čini ele
Rezonance – s a , kdy oscilá o kmi á s nej ě šími ýchylkami (nebo elek ickým napě ím či p oudem)
Nucené kmi ání
ϕm…..ampli uda buzení
Ω…….úhlo á ek ence budícího čini ele (síly nebo napě í)
ψm…..ampli uda ezonančního nuceného kmi ání
Zd oj: Vybí al (2019)
z láš ní je kmi ání, kdy se oscilá o ozkmi á, aniž by budící čini el byl časo ě p oměnný
př. smyko é ření smyčce na s uny
ozez učení píšťaly a han, křídlo ky či lé ny s álým p oudem zduchu
s álý p oud pá y při p ů oku po ubím → ib ace
isu ý mos nebo m akod ap působením ě u
Samobuzené kmi ání
zřícení mos u Tacoma B idge
Golden Ga e B idge
ho elo ý komplex Ma ina Sands Singapu u
Zd oj: Vybí al (2019)

Kmi ání a úna a ma e iálu
S a ická pe nos – zkoušky: hací s oj
Hooků zákon
Cyklické namáhání – Wohle ů diag am
σ…..mechanické napě í
ε….. ela i ní p odloužení
E….Youngů modul
N…..poče cyklů p oměnného napě í
Zd oj: Vybí al (2019)
zkušební zo ky p o zkoušku meze úna y
Michael Fa aday 1831 – obje elek omagne ické indukce
Tři expe imen y:
1. Při zájemném pohybu magne u a cí ky → indukce napě í cí ce a uza řeném ob odě elek ický p oud.
2. Pře ušo aný p oud jedné cí ce indukuje napě í gal anicky oddělené d uhé cí ce (na společném jád u)
3. Měděný ko ouč o uje příčném poli magne u, indukci podmiňuje odi á adiála ko ouče mezi jeho osou a
ob odem, k e á při o aci p o íná siločá y magne ického pole
Indukční elek ické s oje
1. 2. 3.
Zd oj: Vybí al (2019)
Fa adayů zákon
His o ie indukčních elek ických s ojů
Hippoly e Pixii 1832 – ses ojení p ního malého dynama (1)
We ne on Siemens 1832 – ses ojení p ního dynama o ýkonu 30 kW
1881 – ses ojení p ního am aje
Thomas Al a Edison – použi í dynam k elek ickému os ě lení žá o kami
M. O. Doli o-Dob o olskij – ynález ří ázo ého p oudu
– yp aco ání sys ému oz odných sí í ysokého napě í
F an išek Křižík – ybudo ání o á ny na elek ické s oje, os ě lení a elek omě y (P aha)
Indukční elek ické s oje
•gene á o y elek ického p oudu (al e ná o y – s řída ý p oud a dynama – s ejnosmě ný p oud)
• ans o má o y p o jedno ázo ý a ří ázo ý p oud
Ui…..induko ané elek omo o ické napě í
Φ…..magne ický indukční ok
B……magne ická indukce
(1)
Zd oj: Vybí al (2019)
Al e ná o y
= synch onní elek ické s oje
– elek ický p oud p ochází cí kou s a o u připojeného na spo řebič → magne ické pole, k e é synch onně
o uje s budícím magne ickým polem o o u
– indukční cí ky na s a o u a budící elek omagne na o o u
– k buzení po řebného magne ického pole o indukci Bmenší p oud než se indukuje e s a o u
– ypy: jedno ázo ý č yřpólo ý, ří ázo ý d ojpólo ý, ří ázo ý č yřpólo ý
Tří ázo ý p oud Zd oj: Vybí al (2019)
Polo odiče
–Egmezi odiči a izolan y
– las ní polo odiče při T = 0 K alenční pás zcela zaplněn a odi os ní pás zcela p ázdný → cho ání jako izolan y
– s ↑ T něk e é elek ony „přeskočí“ do odi os ního pásu a podílí se na odi os i
– odi os elek ono á (zápo nými nosiči náboje) nebo dě o á (kladnými náboji po u olnění elek onu z a omu)
Chemicky čis é
– při nenulo é absolu ní eplo ě se yznačují las ní odi os í, k e á os e s T
Příměso é
– čas ější použi í echnických aplikacích
– „zmenšení“ zakázaného ene gio ého pásu – posunu í spodní h anice přidáním pě imocného p ku do
k ys alické mřížky → znik polo odiče ypu N s přeby kem olných elek onů
Dono o á příměs, příměso ý p ek Dono (dá ce) elek onu
– posunu í ho ní h anice dolů přidáním ojmocného p ku → znik polo odiče ypu P s přeby kem olných dě
Akcep o – p ek je schopen přijmou elek on

Ionizační ene gie – ene gie, k e ou musí elek on získa k přechodu z alenčního do odi os ního pásu
Ak i ační eplo a –T1 při é o eplo ě přebí á edení p oudu příměso á čás polo odiče
T2 do é o eplo y zůs á á poče nosičů a p oudu éměř kons an ní, po překonání T2
přebí ají zpě edení p oudu las ní nosiče p oudu nad příměso ými nosiči
poče las ních nosičů náboje os e
Polo odičo é ma e iály
P ky IV. skupiny
Si – nejdůleži ější polo odičo ý ma e iál
–do uje se dono y P, As, Sb na polo odič ypu N a akcep o y na polo odič ypu P
– ysoká čis o a křemíku (99,999 999 %)
Ge – ne ýhoda: malé eplo ní za ížení (T2 = 90°C)
C – polo odičo ý ma e iál k ý obě součás ek s ysokou hus o ou in eg ace, přenos elkých p oudů
P ky VI. skupiny
Se – použí al se k ý obě usmě ňo ačů do é y Ge, odi os ypu P, odi os ypu N se dociluje Cd
Te – ysoká ci li os na s ě lo a eplo, samos a ně se nepouží á
Zd oj: Vybí al (2019)
Sloučeniny
Biná ní sloučeniny p ků IIIX(B, Al, Ga, In) a VY(N, P, As, Sb)
nej ýznamnější: GaP – ý oba diod a elek oluminiscenčních diod emi ujících če ené a zelené s ě loí
GaAs – ý oba ysoko ek enčních a unelo ých diod, ysoko ek enčních anzis o ů,
lase o ých a LED diod, Hallo ých senzo ů
Te ná ní sloučeniny p ků IIX (Zn, Cd, Hg) a VIY(O, S, Se, Te)
použi í: de ek o y ši okého spek a elek omagne ického záření (od RTG až po IČ)
Biná ní sloučeniny jiných ypů IVX a VIY
PbS,PbSe, PbTe – yuži í ke kons ukci o o ezis o ů
Biná ní sloučeniny jiných ypů IVX a IVY
SiC – yuži í k ý obě LED diod mod é ba y a op oelek onice
Oxidy ko ů (Ti, V, C , Fe, Co, Ni a Cu)
Cu2O– do 70. le jako usmě ňo ač měřících přís ojích, nyní e močláncích
Fe2O3a TiO – yuži í u e mis o ů
Amo ní polo odiče – skla ( oz oky As-Te-Si-Ge, As-Te-Ga-Ge, As-Te-Ge) – ý oba skelných láken, lase ů,
paměťo ých a spínacích součás ek, ul az uko á echnika
O ganické polo odiče – ý oba o o ezis o ů, e moelek ické články, nanášení odi ých s e
PN přechod
ýchozí s a
(bez napě í, nep ochází p oud)
p opus ný smě
(připojení + pólu k polo odiči P) zá ě ný smě
(připojení -pólu k polo odiči P)
PN přechod – zájemná di uze nosičů náboje
Zd oj: Vybí al (2019)
Typizace polo odičo ých součás ek – dělení podle poč u s e e s uk uře součás ky :
•jedno s é součás ky -bez PN přechodu (z jednoho d uhu polo odi é lá ky – e mis o y, o o ezis o y,…)
•d ou s é součás ky -s jedním PN přechodem (diody)
• ří s é součás ky -se d ěma PN přechody (bipolá ní anzis o y)
•č yř s é součás ky -se řemi PN přechody ( y is o y)
•pě i s é součás ky -se č yřmi PN přechody ( iaky)
• íce s é součás ky -in eg o ané ob ody
Jedno s é součás ky
Te mis o – epelně zá islý ezis o s kladnou (PTC) nebo zápo nou (NTC) eplo ní zá islos í
Fo o ezis o – ezis o , jehož odpo zá isí na in enzi ě s ě elného záření
Va is o – napěťo ě zá islý ezis o hodný k omezení napě í jako napěťo á och ana
Hallo a sonda – jedno s á polo odičo á des ička yuží ající Hallů je
– yuži í: p o měření magne ického pole
Fo o ezis o y
Va is o
Te mis o
Zd oj: commons.wikimedia.o g. Public domain
Diody
-polo odičo é d oj s é součás ky yuží ající usmě ňo ací je PN přechodu (p incip činnos i a její cha ak e is ika)
Zapojení diody jako usmě ňo ače s řída ého p oudu
usmě ňo ač jednoces ný usmě ňo ač d ojces ný
můs ko ém G ae zo ě zapojení
usmě ňo ač d ojces ný
Zd oj: Vybí al (2019)

T anzis o y
Bipolá ní – nejjednodušší yp anzis o ů, sé io é řazení d ou PN přechodů s opačným pořadím jednom bloku
polo odičo ého ma e iálu
Unipolá ní – anzis o y FET (Field E ec T ansis o ) – přenos náboje je usku ečněn pouze majo i ními nosiči
náboje, řízení p oudu pouze elek ickým polem
– skládají se z polo odičů ypu N a P, přičemž ý azně pře ládá jeden z nich
– základem počí ačo ých p oceso ů
Spínací (1) – y is o , iak, diak, bipolá ní ansis o s izolo aným h adlem (IGBT)
– IGBT upla nění měničích s acioná ních i mobilních zd ojů
B -báze
E - emi o
C - kolek o
1
Zd oj: Vybí al (2019)
In eg o ané polo odičo é ob ody
– in eg o ané součás ky na Si des ičce (cca mm2) – oscilá o y elmag. kmi ů, klopné a logické ob ody, zesilo ače
Ope ační zesilo ače 1
– s ejnosmě ný zesilo ací ob od, základní p ek analogických elek onických sys émů
– ses a en z bipolá ních anzis o ů, doplněn unipolá ními anzis o y
– elké napěťo é nebo p oudo é zesílení
Mik op oceso y 2
– základní řídící jedno ka počí ače
– yuži í: no ebooky, supe počí ače, hodinky, ka dios imulá o y
– složi é ob ody doplněné o ope ační paměť
– čás i: řadič, sada egis ů, a i me icko-logické jedno ky, ope ační paměť
Elek onické polo odičo é pamě i 3
– základem jsou paměťo é buňky
Paměť SSD – p incip ysoko ychlos ní polo odičo é pamě i
USB Flash disk –ex e ní o ma pamě i SSD s USB konek o em
1
2
3
Zd oj: Vybí al (2019)
– mechanické podélné lnění, nímána sluchem (16 Hz – 20 kHz)
– zd oj: kmi ající ělesa → lako é změny zduchu
Z uk
c0...... ychlos z uku za no málních podmínek
= 0°C, p0= 1,013.105Pa,
ρ0( zduchu) = 1,293 kg.m-3, κ= 1,402
ω.......úhlo á ek ence
Z.......akus ická impedance p os ředí
Rychlos z uku
Akus ická ýchylka
Akus ický lak
Akus ická in enzi a
Hladina akus ické in enzi y
P incipy záznamu a ep odukce z uku
•mechanicky (g amodesky a mechanický g amo on)
•elek o-mechanicky (g amodesky a elek ický g amo on)
•op icky (elek o-op ický záznam použí aný u ilmu)
•magne icky (elek o-magne ický záznam)
•digi álně (digi alizace analogo ého signálu a jeho záznam na paměťo á média)
S e eo onní záznam a ep odukce
– jeden mik o on → jeden elek oakus ický signál → in o o z uko ém poli jednom bodě = mono onní záznam
– d a mik o ony → a cha ak e is ik z uku a ozdíl in enzi signálů = s e eo onní záznam
Rep odukce z uku –subwoo e
Vícebodo ý záznam a ep odukce
– dokonalejší ob az o z uko ém poli pomocí z uko é sous a y ( ep osous a a)
– domácí kino, p omí ání ilmů kinech (3D z uk)
4. A om p ku jako k an o ý gene á o lnění
Elek ono ý obal a omu
– z ě šení ene gie elek onu a omu → změna ene gio ého s a u a omu (obsazení yšších k an o ých
hladin) nes abilní s a → přechod elek onů zpě do ýchozího s a u
– přechod dop o ázen yzářením o onu
–hodno a ΔE (oblas mik o lny, IČ, UV, s ě lo nebo RTG)
– nepola izo ané a nekohe en ní ( ázo ý ozdíl lnění yzářených o onů není kons an ní)
Jád o a omu
– gene o ání dého elek omagne ického záření
– jade né přeměny (při ozená a umělá adioak i i a, š ěpení ěžkých jade )
–záření gama ( = 1.1018 až 1.1024 Hz, λ= 3.10-10 až 3.10-16 m) – znik e změnách ene gio ých s a ů nukleonů
...... ek ence o onu
λ...... lno á délka o onu
h......Plancko a kons an a
ΔE… ozdíl ene gie elek onu

5. Ren genka
= gene á o en geno ého záření
– elek ono á akuo á lampa emi ující elek ony ( = 1.1016 až 1.1021 Hz, λ= 3.10-8 až 3.10-13 m)
– ynalezl 1895 Wilhelm Con ad Rön gen (1901 Nobelo a cena)
– p incip: žha ená ka oda emi uje elek ony ke kladné an ika odě (anodě) → zb zdění elek onů a p ůnik
elek onů do a omů an ika ody → exci ace ni řních elek onů → znik RTG záření (b zdné a
cha ak e is ické )
6. K an o ý gene á o LASER (Ligh Ampli ica ion by Simula ed Emission o Radia ion)
– p o áze s ě elných lno ých k an šech emi o aných o onů pla í: (kohe ence s ě la)
Zd oj: Vybí al (2019)
7. K an o ý gene á o MASER (Mic owa e Ampli ica ion by Simula ed Emission o Radia ion)
– předchůdce lase u
–1953 Townes, Go don a Zeige – ses ojili p ní mase
– p incip: a omu ak i ní lá ky se če páním elek ony exci ují na yšší k an o é hladiny, z nichž za pomocí
zpě no azebních o onů přepadají do základního s a u → emise s imulo aného kohe en ního
mik o lnného záření (λ= 1 –1000 mm)
– p oblém: lno é délky emi o aných ln jsou s o na elné s ozmě y ezoná o u → s oja é lnění
– čpa ko ý, odíko ý Aa pe nolá ko ý mase B
AB
Zd oj: Vybí al (2019)
= ádio lnná zařízení , k e á slouží p o přenos lnění p os o em (počínaje mik o lnnou oblas í)
– příjem ozhlasu, ele ize, mobilní ele ony, Wi- i
–1888 Hein ich He z – ses ojili p ní an énu
1895 Guglielmo Ma coni – ý oj an én p o eálný bezd á o ý přenos signálů ( eleg a )
– odič up a ený ak, aby yzařo al (nebo přijímal) maximální množs í ene gie ( ysílací nebo přijímací an ény)
– nejjednodušší an éna = odič o délce násobku (nebo zlomku) lno é délky ysílaného/přijímaného signálu,
např. délky č , půl, celé lny, jejího d ojnásobku
– syme ický zářič, akz aný an énní dipól (u Yagi an én)
– zařízení, k e é yuží á mik o ln k de ekci polohy (popř. ychlos i) ěles (le adla, lodě, au omobily, m aky)
– gene á o mik o ln = magne on
–pasi ní (příjem mik o ln le adel a esmí ných ú a ů) a ak i ní ada y (as onomie)
–1934 -p ní unkční ada (ame ické námořnic o US Na y)
– yuži í: ojens í, ci ilní le ecká a námořní dop a a, me eo ologie, dop a ní policie
An ény
Rada y (Radio De ec ion And Ranging)
– základ p o zob azení je os ě lení předmě u, k e é zniká dopadem s ě la (λ= 380 až 780 nm)
– lno ý popis: příčné elek omagne ické lnění (elek ická složka o in enzi ě E kolmá na magne ickou složku B)
–čás ico ý popis: s ě elný ok o onů, přičemž k an um ene gie – jeden o on
– in e akce s ě la s předmě em: Aod az ( e lexe) –koe icien e lexe
Bpohlco ání (abso pce) – koe icien abso pce a
Cp ůchod předmě em (p opus nos ) – koe icien p opus nos i p
p = 0 (nep ůhledé ěleso)
= 0 (zob azení če ně), = 1 (zob azení bíle)
0 < < 1 (ods íny šedi)
Ob az
Ba a s ě la a předmě ů
– s uk u u ba e bílého s ě la podá á spoji é spek um ← ozklad bílého s ě la pomocí h anolu nebo op ické mřížky
Vy áření ba e ného zob azení yuži í d ou me od:
•sys ém RGB (Red, G een, Blue) -adi i ní (souč o á) me oda míchání ba e
– sekundá ní (doplňko é) ba y znikají sčí ání ba e (G + B = azu o á, B + R = pu pu o á, R + G = žlu á)
– kombinace šech ří ba e při 100% k y í = bílá
– yuži í: ba e ná ele ize, moni o PC, skene , je iš ní os ě lo ací echnika
•sys ém CMYK (Cyan, Magen a, Yellow) -sub ak i ní (odčí ací) me oda y áření ba e
– sekundá ní ba y (Y + M = če ená, M + C = mod á, Y + C = zelená)
– sou iskem šech ří ba e znikne če ná, při 0% k y í = bílá
– yuži í: isk (doplněn o če nou) a o og a ie
Zd oj: Vybí al (2019)

Kohe ence s ě la
– emise o onů = elek ony ybuzené do yšších k an o ých s a ů jsou nes abilní a přepadají zpě → neřízená
emise (s a is icky náhodný p ůběh)
→ nelze upla ni p o in e e enci → usku ečnění in e e ence: ozložení s ě elného lnění ze zd oje na d ě
Kohe en ní zd oj – ázo ý ozdíl s a ů emi o aných o onů je časo ě kons an ní
Mechanismus idění, o o ecep o y
– lidské oko: oho ka, čočka (spojka -p oměnná ohnisko á zdálenos = os ření, sí nice)
zaos řo ání = akomodace
o o ecep o y – yčinky ( nímání kon as u – če nobílé idění) a čípky ( nímání ba e )
nekohe en ní zd oj
1 -oční čočka uložená ciliá ních s alech
2 - oho ka s duho kou a zo nicí
3 - skli ec
4 -sí nice
5 -oční ne Zd oj: Vybí al (2019)
Fo og a ie
Fo ochemický p incip če nobílé o og a ie
– záznam ob azu na o og a ickou emulzi (čás ice s ě loci li ého ma e iálu e s ě nosné lá ky)
S ě loci li ý ma e iál – halogenidy s říb a (nejčas ěji AgB )
–p incip: dopad o onu na k ys al AgB → u olnění elek onu z halogenu (B ) a pohyb k ys alem →
elek on se zno u spojí s a omem b omu nebo se zachy í na po uše mřížky k ys alu ( znik la en ního ob azu)
– použi í pouze na s ě lo k á kých → přidá ání lá ek eagujících na celé spek um s ě la
– z idi elnění la en ního ob azu e ý ojce (pře od AgB na ma é ko o é s říb o) → nega i (snímek s
pře ácenými s ě lými a ma ými mís y), ods anění neos ě leného halogenidu us alo ači (chemický oz ok
k ixaci z idi elněného la en ního ob azu), celý p oces e mě a ješ ě jednou → pozi i
Zd oj: Vybí al (2019)
Ba e né o og a ie
– základní p incip s ejný jako u če nobílé o og a ie, ale pods a ně složi ější
– na ilmu y ořeny ři s ě loci li é s y emulze, k e é jsou opa řeny ab so pčním il em (chemikálie
s halogenidy Ag) → ba e ný nega i , opě o né os ě lení nega i u → pozi i (pů odní ba y předmě u)
Základní schéma s uk u y ideální emulze ba e ného ilmu Ideální abso pční il y
Zd oj: h p:// yzika.j eichl.com
Digi ální o og a ie
Snímací čip – základní součás í digi álního o oapa á u (nah azuje ilm)
– umís ění ak, aby objek i na jeho ploše y ářel sku ečný zaos řený ob az
– k ali ikační hodno y: ozmě o á elikos s ě loci li é plochy a její ozlišení
Velikos – podle úhlopříčky s ě loci li é plochy (popř. součin délek s an)
– u čuje hodnou op ickou mohu nos objek i u a jeho s upní o o (s ě elnos )
– mobilní ele ony, digi ální o oapa á y,….
Rozlišení – udá á poče s ě loci li ých p ků, k e é zachycují jas a ba e nou in o maci (sys ém RGB)
–jedno ka pixel (1 pixel – jeden p ek na čipu, č yři s ě loci li é buňky)
Vy oření ob azu – zaznamenání sy os i jedno li ých základních ba e RGB
– os ě lo ání buněk přes příslušné il y (Baye ů il )
Zp aco ání ob azo ého signálu
– signál po pře edení do biná ního kódu pomocí mik op oceso u pře eden do g a ického o má u
JPEG – s anda dní a nejčas ěji použí aný o má p o ukládání snímků
TIFF – neo iciální o má p o ukládání snímků p o isk
RAW – soubo neup a ených digi alizo aných da ze senzo u o oapa á u
Rozhlas
Rozhlaso ý ysílač – s abilizační oscilační ob od naladěný na nosnou ek enci, gene o aný signál se moduluje
ampli udo ě nebo ek enčně signálem z přenášeného z uko ého p og amu a při ádí se do zesilo ače → signál
do an ény ( yzařo aný ýkon až 1 MW).
An éna ysílače – šíření pola izo aného elek omagne ického lnění s AM (FM) z uko ým signálem, o li něno
jeho ek encí ( lno ou délkou)
In enzi a zá isí na zdálenos i a ionos éře (elek ickém náboji s y
An éna přijímače – kons ukce zá isí na ek enci nosné lny a na zdálenos i ysílače
Přijímač – p o ádí selekci přijímaných signálů a ladí je na signál požado aného ysílače

= echnická sous a a, k e á umožňuje z ysílače pomocí elek omagne ického lnění přenáše do ele izo u
pohybli ý ob az a simul ánně dop o odný z uk
– o ba a přenos z uko ého signálu s ejně jako u FM ádia
– se ačnos lidského oka (30 až 100) ms → klasický ilm (24 ob ázků/s a každý ob ázek p os ě len 2x) → 21 ms
Tele ize
Rozklad s a ického če nobílého ob azu na ob azo é body
→ ychlé ysílání in o mací o bodech → spoji ý jem.
Řádko ý ozklad a šířka písma (základ p o y oření
ob azo ých bodů) – po řebná šířka písma 13MHz.
Podmínka s abili y ob azu - ozklad ob azu na řádky a
půlsnímky a jeho následné nak eslení na ob azo ce
musí bý synch onní (časo á in o mace o začá ku každého
řádku apůlsnímku – synch onizační impulzy).
Tele izní přenos – ampli udo á modulace ob azo ého
signálu na nosnou lnu (z uk ek enčně) se zan ény
ysílače přenese na an énu přijímače.
– ýznamný elekomunikační sdělo ací p os ředek
= celos ě o ý sys ém p opojených počí ačo ých sí í nichž počí ače spolu komunikují s yuži ím p o okolů TCP/IP
– účel: bezp oblémo á komunikace o mou ýměny da , sdílení a získá ání in o mací
Hla ní služby:
•Služba www (Wo ld Wide Web) -nejznámější služba umožňující p opojení hype ex o ých dokumen ů
(webo ých s ánek zob azených pomocí webo ého p ohlížeče)
•Elek onická poš a – elekomunikační služba (p o přenos zp á se použí á p o okol SMTP)
•Ins an messaging –on-line (přímá, ži á) komunikace mezi uži a eli
•Tele ono ání p os řednic ím in e ne u – p o okol VoIP
•Přenos soubo ů p os řednic ím p o okolů FTP (File T ans e P o ocol)
•P o okol SMB p o přís up ke sdíleným soubo ům, iská nám aj.
•Připojení ke zdálenému počí ači:
oTelne – klasický e minálo ý přís up
oSSH - zabezpečená náh ada p o okolu elne
oVNC – připojení ke g a ickému uži a elskému p os ředí
oRDP – připojení ke ga ickému uži a elskému p os ředí Mic oso Windows (p op ie á ní p o okol)
In e ne
Zd oj:h ps://en.wikipedia.o g/wiki/Wo ld_Wide_Web
His o ie in e ne u
1971 Ray Tomlinson – y ořil p ní e-mailo ý p og am; je de ino án p o okol FTP p o přenos soubo ů
1972 Síť ARPANET byla ozšířena na asi 20 smě o ačů a 50 počí ačů; je uži p o okol NCP
1976 yšla p ní publikace o sí i ARPANET
1980 ydán dokumen RFC 760, popisující IP 4, expe imen ální p o oz TCP/IP sí i ARPANET
1983 y ořen sys ém doméno ých jmen DNS, do sí ě ARPANET připojeno 1000 počí ačů, oddělení ojenské sí ě
1984 p opojením počí ačů USA znikla síť NSFNET -pá eřní síť in e ne u Ame ice
1987 znik pojmu „in e ne “, do sí ě je p opojeno 27 000 počí ačů
1990 Tim Be ne s-Lee – y ořil Wo ld Wide Web, y inul jazyk HTML a in e ne o ý p o okol HTTP
1990 zánik sí ě ARPANET a nah azena sí í NSFNET
1991 spuš ění p ní webo é s ánky jako domo ské s ánky CERNu Žene ě
1992 Českoslo ensko bylo z inicia i y ČVUT P aze připojeno k in e ne u – znik akademické sí ě CESNET
1993 Ma c Ande sen a E ic Bina y inuli webo ý p ohlížeč Mosaic (zda ma) → kome ční posky o ání in e ne u
1995 Pie e Omidya spuš ění in e ne o é aukční síně eBay → on-line nákupy čehokoli
1996 55 milionů uži a elů in e ne u
1998 La y Page a Se gey B in založení Google Inc. (p o ozo a el in e ne o ého yhledá ače Google)
•VYBÍRAL, B. (2019). Technické aplikace yziky (s azek p ní a s azek d uhý), ISBN 978-80-7435-753-4
Li e a u a
1999 znik Naps e (p ní pi á ská služba ke sdílení a s aho ání hudby zda ma, 2001 zakázána)
2000 250 milionů uži a elů in e ne u
2001 znik Wikipedie (nej ě ší neplacená in e ne o á encyklopedie, o ba dob o olníci)
2004 u olnění p ohlížeče Mozilla Fi e ox k bezpla nému uží ání
2005 900 milionů uži a elů in e ne u
2010 ychlos in e ne u až 30Mb/s, 2 milia dy uži a elů
2015 u olnění p ohlížeče Mic oso Edge (nah azení p ohlížeče In e ne Explo e )
2024 5,3 milia dy uži a elů in e ne u (uži a el s á í 7hod./denně u in e ne u; exis ence 1,13 milia dy web
s ánek, ale 82% neak i ních; globální maloobchodní žby z eComme ce 6,4 bilionu dola ů)
O
NPO_VŠB-TUO_MSMT-16605/2022
Děkuji za pozo nos
lucie.gembalo [email p o ec ed]
To o dílo je licenco áno pod CC BY 4.0