POLITICKÁ EKONOMIE, 2, 2013  209
VLIV EFEKTIVNÍCH DAŇOVÝCH SAZEB A JEJICH
KOMPONENT NA PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE –
PŘÍPAD ČLENSKÝCH ZEMÍ EU
Lenka Janíčko á, Ve onika Ba ano á, VŠB – Technická uni e zi a Os a a*
Ú od
Rozsáhlé empi ické ýzkumy z oblas i přímých zah aničních in es ic (PZI) dokazují,
že a o p oblema ika je bezespo u ši oce disku o aným éma em. PZI se s aly jedním
z hla ních ysů globalizace a p udká in eg ace i nančních hů je předk izo ém
období s a ěla do ýznamné pozice. Příli PZI může bý po ažo án za od az zd a í
hos i elské ekonomiky a indiká o ekonomické dů ě y podnika elské p os ředí.
Důleži ou součás í hospodářské poli iky se s aly PZI přede ším ans o mujících se
ekonomikách zemí s řední a ýchodní E opy. Jak u ádí s udie Mandela a Tomšíka
(2006), PZI směřující do ěch o ekonomik slouží jako zd oj, k e ý má pomoci překle-
nou p oblém nedos a ku las ních úspo a i nanco a po řeby ans o mace ekonomik.
Dů ody lokalizace PZI se liší a mnohdy se pos upem času mění. Pok izo é období
a p oblémy s ím sou isející s sebou přinesly ú lum dynamiky in eg ace i nančních
hů a aké méně olných p os ředků p o podpo u PZI či dokonce jejich celko ý
p opad. V é o době šak zůs á á o ázkou, jes li p á ě PZI nemohou bý ím hodným
zd ojem, k e ý může pomoci y oři no é p aco ní pozice, přinés no é echnologie
či na obecnější ú o ni podpo o a ekonomický ůs a zaměs nanos .
Přímé zah aniční in es ice jsou analyzo ány z mnoha úhlů pohledu, mezi
zkoumané o ázky se mimo jiné řadí ozbo ak o ů majících na příli PZI li .
Hodnocené jsou zejména poli ické, ins i ucionální a ekonomické ukaza ele. Na PZI
šak mohou působi další ýznamné, a šak hůře k an i i ko a elné eličiny, jakými
jsou mí a ko upce ( iz např. Hanousek a Kočenda, 2011; Ko láno á a Ko lán, 2012;
Sedmih adský, 2002). Jedno li é země za ádějí odlišné sys émy podpo y PZI a mezi
ýznamný komponen o li ňující oky PZI bý á řazena i elikos zdanění. Tu o
sku ečnos po zuje např. s udie Demi hana a Masca (2008), k e á analyzo ala de e -
minan y PZI a jako jeden z hla ních ak o ů, jež mají na PZI nega i ní li , označila
ko po á ní daň esp. s a u á ní daňo ou sazbu ko po ací. S a u á ní sazby šak nejsou
hodnými ukaza eli p o po o ná ání sku ečného daňo ého za ížení, a p o o se p o y o
účely čas ěji yuží ají e ek i ní daňo é sazby. So i s iko anější me ody edy uží ají
* Ten o článek znikl za i nanční podpo y S uden ské g an o é sou ěže EkF, VŠB-TU Os a a ámci
p ojek u SP2012/105 „Vli in es ičních pobídek ámci daňo é poli iky ČR na podnika elské
subjek y Mo a skoslezského k aje kon ex u ekonomické k ize“.
210  POLITICKÁ EKONOMIE, 2, 2013
ůzné způsoby ýpoč u a ag egace da ak, aby co nej eálněji od ážely dopad zdanění.
E ek i ní mezní daňo é sazby (EMTR) a e ek i ní p ůmě né daňo é sazby (EATR)
zjiš ěné pomocí me ody dopředného mik opohledu jsou yuží ány p o analýzu
li u daní na in es iční ozhodo ání ko po ací a nej eálněji od ážejí sku ečnou ýši
zdanění ko po ací. Doposud šak ě šina s udií ( iz níže) b ala po az EATR a EMTR
e z ahu k PZI z celko ého pohledu. Analýza é o kauzali y ámci dílčích kompo-
nen ěch o e ek i ních daňo ých sazeb je poněkud ojedinělá. Zkoumání oho o li u
přináší edy na p oblema iku zcela no ý pohled.
Cílem příspě ku je yhodnocení li u e ek i ních mezních daňo ých sazeb
a e ek i ních p ůmě ných daňo ých sazeb če ně jejich dílčích komponen na přímé
zah aniční in es ice zemích E opské unie (EU) období 1998–2011 a u či ,
k e ý ze zkoumaných ypů e ek i ních daňo ých sazeb nejlépe ys ě luje in es iční
ozhodo ání meziná odních i em. Použi a je zejména k an i a i ní analýza založená
na me odě panelo é eg ese da členských zemí EU. Z noe ického pohledu je yuži
zejména on ologický přís up, jak ho popisuje Ko lán (2008). Příspě ek má následující
s uk u u. V p ní čás i jsou předs a eny základní způsoby yuži í daní p o ys ě -
lení PZI, d uhé kapi ole je p ezen o án ý oj e ek i ních daňo ých sazeb a jejich
dílčích komponen , ře í kapi ola se zabý á použi ými p oměnnými a me odou odhadu.
Zá ě y jsou sh nu y poslední čás i.
1. Ko po á ní daně a přímé zah aniční in es ice
Zmenšo ání obchodních překážek edlo během posledních dese ile í k ý azné libe a-
lizaci kapi álo ých oků, díky čemuž na ůs á li ko po á ních daní na přímé zah a-
niční in es ice jako ak o u ýznamného p o daňo ou konku enci mezi jedno li ými
ekonomikami. Ši oká škála empi ické li e a u y se ná aznos i na en o ý oj zabý á
li em daní na in es iční ozhodo ání podnika elských subjek ů. Jedním z p ních
au o ů, zkoumajících z ah mezi zdaněním a přímými zah aničními in es icemi byl
Ha man (1984). Ten e s é p áci na příkladu ame ických i em ozlišuje i nanco ání
in es ic sk ze pře ozdělené zisky a ans e em zd ojů, přičemž se zaměřuje na jejich
li na ři p oměnné, k e ými jsou mí a zisku po zdanění ealizo aná zah aničními
in es o y, celko á mí a zisku po zdanění kapi álu a sazba daně na kapi ál e las nic-
í ame ických in es o ů. P ní d ě p oměnné použí á p o odhad zisko os i možné
in es ice, přičemž mí a zisku po zdanění je dle něj hodnější p o i my z ažující
expanzi s á ající činnos i, op o i omu celko á mí a zisku je adek á nější p o ak izici
exis ujících ak i . Ukazuje, že pře ozdělené zisky jsou na změnu daní ci li ější, neboť
i my yuží ají pře ozdělené zisky jako mezní zd oj i nanco ání. Jeho p áce je k i i-
zo ána zejména z dů odu zanedbání s ážko ých daní.
Dle H is u-Va sakelis e al. (2011) obecně nejsou ozpo y o om, že apidní ná ůs
PZI posledních dese ile ích edl k yuží ání daňo ých ozdílů jako nás oje p o
přilákání PZI. Dle De e euxe e al. (2002, s. 452) „ko po á ní daně ob ykle z yšují
náklady kapi álu a působní jako in es iční překážka. D a aspek y oho o působení
POLITICKÁ EKONOMIE, 2, 2013  211
(snižo ání sazeb a ozšiřo ání základu daně) mají zájemný kompenzační e ek :
nižší sazba daně z yšuje pobídky k in es o ání, za ímco menší ýjimky je snižují.“
Také De Mooij a Ede een (2003) e s é p áci upozo ňují, že ko po á ní daně působí
na šechny ři ak o y o li ňující in es iční ozhodo ání, a o kupř. úp a ou zdanění
zah aničních i em zhledem k domácím ko po acím.
Jak u ádí Zhiyong (2011), s udie zabý ající se e ek y zdanění na PZI mají ob ykle
d ě o my. P ní jsou založeny na odhadech časo ých řad a ob ykle zkoumají eakce
přímých zah aničních in es ic na p oměnné ep ezen ující zdanění (kupř. Desai e al.,
2004 použí ají oční změny zisku po zdanění), ámci d uhých je apliko ána analýza
p ůřezo ých da , přičemž s udie yuží ají ná odní či egionální ozdíly e zdanění
(kupř. Demi han a Masca 2008). Dle Zhiyonga (2011) ě šina obou ypů p ací dochází
k zá ě u, že zdanění má li na objem a lokalizaci PZI, e s é p áci s uduje li legis-
la i ní změny ko po á ní daně na PZI směřující do Číny. Výsledky ukazují, že úp a a
legisla i y má na en o yp in es ic ýznamný li . Asano (2010) hodno í op imální
načaso ání PZI zah aničními i mami a op imální daňo ou poli iku domácí země
za nejis o y. Ukazuje, že domácí země by měla eakci na ná ůs nejis o y přis oupi
ke snížení ko po á ní daňo é sazby.
V posledních le ech je aké yuží án ře í přís up, k e ý umožňuje kombino-
a p ek času i p os o u. Bénassy-Qué ée e al. (2005) odhadují eakci oků PZI
na ko po á ní zdanění členských zemích OECD, přičemž poukazují na zápo ný li
daňo ých ozdílů mezi zeměmi. Dle au o ů řada analýz ukazuje, že ekonomiky mohou
umožni ýjimku ze zdanění příjmů zah aničních in es o ů jako o mu in es iční
pobídky k přilákání zah aničních in es ic. Zřejmě běžnou p ak ikou je dle é o s udie
yuží ání dluho ého i nanco ání poboček mul iná odních i em zemích s ysokými
daněmi a las ního kapi álu zemích s nízkými daněmi. K odlišným zá ě ům ámci
yuží ání in es ičních pobídek dochází s udie Bolcha a Zempline o é (2012), kdy
na příkladu analýzy českých i em dokazují nízkou účinnos poli iky in es ičních
pobídek, zpochybňují ak dopad in es ičních pobídek na objem in es ic. Analýzou
in es ičních pobídek na mik oekonomické ú o ni se zabý á kupř. s udie Ha ánka
(2009), k e á dochází k zá ě u ýznamného li u mí y zdanění ko po ací a in es ič-
ních pobídek.
Wol (2007) se zabý á odhadem e ek u zdanění na oky přímých zah aničních
in es ic ámci 25 zemí EU. Ukazuje, že ysoké zdanění zemi pů odu z yšuje
p a děpodobnos , že i my ein es ují s ůj zisk zah aničí a sníží podíl dluho ě
i nanco aných PZI. To dle au o a naznačuje snahu yhnou se zdanění příjmů. Další
ýznamnou p oměnnou je dle něj elikos hu. Naopak ne ýznamnou p oměnnou
jsou s a u á ní ko po á ní sazby daně domácí i cílo é země.
P á ě další možné členění empi ických p ací je na základě da použí aných p o
yjádření li u ko po á ních daní na přímé zah aniční in es ice. Egge e al. (2009)
u ádějí, že ě šina empi ické li e a u y zabý ající se ko po á ními daněmi a PZI
yuží á s a u á ní ko po á ní sazby či p ůmě né e ek i ní daňo é sazby získané
zpě ným pohledem. Za ímco s udie použí ající s a u á ní sazby dle au o a igno ují
212  POLITICKÁ EKONOMIE, 2, 2013
možné li y daňo ého základu na PZI, e ek i ní sazby op o i omu nebe ou ú ahu
předhledící pods a u in es ičního ozhodo ání podnika elských subjek ů a endoge-
ni u zad hledících daňo ých sazeb. S yuží áním s a u á ních daňo ých sazeb nesou-
hlasí aké De Mooij a Ede een (2003), dle k e ých je en o způsob hodnocení použí-
án empi ických p acích elmi čas o, dle au o ů je šak jejich yuži í za ádějící.
Čás ele an ní empi ické li e a u y yuží á před hledící hodnocení daňo ého
břemene, k e é umožňuje ap oximo a p oměnné suma izující in e akci ůzných
daňo ých p a idel na in es ice. Ty o s udie ob ykle podpo ují ýznamný li ko po-
á ních daní na PZI (kupř. Slem od, 1990; De e eux a F eeman, 1995). De Mooij
a Ede een (2003) u ádějí, že e ek i ní daňo é sazby jsou ob ykle použí ány e řech
o mách. P ní možnos í je ýpoče p ůmě ných daňo ých sazeb, k e é bý ají hodno-
ceny na základě mik o a mak o da . Jejich ýhodou je, že be ou ú ahu pláno ání
daňo ých ak i i , komplexní daňo ou p o izi a adminis a i ní p ak iky daňo ých
au o i . Dále jsou použí ány e ek i ní mezní daňo é sazby ypočí ány na základě
daňo ých zákonů. Ty o umožňují yhodno i ná a nos mezního in es ičního p ojek u
před a po zdanění, pokud in es o em není požado ána ekonomická en a. Tře í
čas ou a ian ou jsou p ůmě né e ek i ní daňo é sazby. Jejich yhodnocení je ak éž
založeno na daňo ých zákonech, ale zaměřuje se na klín mezi ná a nos í p ojek u
před a po zdanění ypického in es ičního p ojek u, ámci k e ého i ma dosahuje
ekonomické en y. Egge e al. (2009) se e s é p áci zabý ají li em ko po á ních
daní na PZI ámci zemí OECD, přičemž yuží ají EMTR a EATR. Dle au o ů je
řeba yuží a jak jednos anné (speci i ka domácí a hos i elské země) ak obous anné
( zájemná speci i ka) p ky e ek i ních daňo ých sazeb. T zení odů odňují ím, že
mezi ě šinou zemí OECD exis ují daňo é smlou y. Ve s é p áci ukazují, že jedno-
s anné daňo é sazby ýznamně o li ňují p odukci a lokalizační ozhodo ání meziná-
odních i em. Docházejí aké k doda ečným zá ě ům. Poukazují, že použí ání pouze
jednos anných sazeb může és k chybným zá ě ům o li u bila e álních daňo ých
nás ojů (kupř. smlu ) na bila e ální PZI. Dle au o ů pa ame y bila e álních daňo ých
sazeb zachycují přímý li na PZI. Koncep EMTR a EATR použí ají aké Bénassy-
Qué ée e al. (2005), a o p o yhodnocení bila e álních oků PZI členských zemích
OECD.
V zá ě u přehledu li e a u y lze sh nou , že ě šina s udií se přiklání k názo u
ýznamnos i daňo ého li u kon ex u PZI sk ze ůzné kanály a úhly pohledu.
Přís upy zkoumání s a u á ních daňo ých sazeb byly již mnoha empi ických s udiích
překonány, p o o je analýza EATR a EMTR zcela opods a něná. Zejména zkoumání
li u jedno li ých komponen ěch o e ek i ních daňo ých sazeb nebý á empi ic-
kých s udiích p a idlem, což umožňuje posky nou p os o p o další následné s udie.
2. E ek i ní sazby daně ko po ací zemí EU
V é o kapi ole budou yhodnoceny e ek i ní p ůmě né sazby ko po á ních daní
zemích E opské unie za období 1998–2011. Budou yuži y údaje ep ezen ující
POLITICKÁ EKONOMIE, 2, 2013  213
e ek i ní p ůmě né sazby daní, e ek i ní mezní sazby daní a jejich dílčí ukaza ele.
Vyb ané ukaza ele budou aké yhodnoceny na p o skupinu no ých (EU10)1 a s a ých
(EU15)2 členských zemí EU. Da a předs a ující EMTR a EATR jsou če pána ze
s udie De e eux e al. (2011). Ti o au oři e s é p áci předs a ili odhady e ek i ních
daňo ých sazeb na in es ice ámci členských zemí EU, přičemž yužili me odiku
dle De e eux a G i i h (1999). Au oři yhodnocují hypo e ickou in es ici lokalizo-
anou jak do domo ské země, ak do zah aničí. Na základě daného požado aného
eálného ýnosu po zdanění je možné yuží daňo ých zákonů a zjis i požado a-
nou mí u zisku před zdaněním (náklady kapi álu). E ek i ní mí a zdanění je chápána
jako p opo ční ozdíl mezi náklady kapi álu a požado anou mí ou zisku po zdanění.
Doplňujícím přís upem je poje í e ek i ní p ůmě né sazby daně, k e é z ažuje disk é ní
olbu mezi in es icemi. V om o případě je dopad zdanění yhodnocen podílem celko-
ých daňo ých příjmů na dané lokali ě. V ámci s ých ýpoč ů au oři yhodnocují
možnos in es ice do pě i ůzných i nančních ak i – nehmo ný maje ek, p ůmyslo é
budo y, s oje, i nanční ak i a a ynálezy. K omě oho yuží ají ří zd ojů i nanco ání
– pře ozdělené zisky, no ý maje ek a dluh.3
Dílčí ukaza ele jsou na základě p áce dle De e eux e al. (2011) ozděleny
na základě in es ic do ůzných ak i a ůzných způsobů i nanco ání. P o yhod-
nocení jedno li ých dílčích ukaza elů i celko ých sazeb jsou yuží ány yb ané
p ky daňo ých zákoníků jedno li ých zemí za daný ok cha ak e izující ko po-
á ní daňo ou sazbu; sle u na dani u daně z příjmu ko po ací na nehmo ný maje ek
a p ůmyslo é budo y a s oje; způsob odpisů ynálezů; sazby daně z příjmu yzic-
kých osob (z ú oko ých příjmů; příjmů z di idend a ealizace kapi álo ých zisků);
s ážku z daně k omezení d ojího zdanění; a e ek i ní sazbu daně z nemo i os í. Při
ýpoč u jedno li ých ypů e ek i ní mezní daňo é sazby je ždy nejp e yhodnocena
současná hodno a sle y na dani u daně z příjmu ko po ací yp ůzných ak i . Výsledné
hodno y jsou yuži y p o získání nákladů kapi álu, k e é jsou následně kompa o ány
s eálnou ú oko ou mí ou (explici ně s ano ená na 5 %).4 P o ýpoče EATR je ekono-
mická en a při absenci daní kompa o ána s ekonomickou en ou p ojek u za pří om-
nos i odpo ídajícího ypu daní. Vzhledem k ná očnos i kons ukce EATR a EMTR
a jejich dílčích komponen není příspě ku u edena přesná me odika ýpoč u, k e á
je dos upná De e eux e al. (2009). Souh nné ukaza ele EATR a EMTR jsou získány
ag ego áním jedno li ých ypů ak i a způsobů i nanco ání. Jedno li é ypy ak i
1 Bulha sko, Lo yšsko, Es onsko, Rumunsko, Li a, Slo ensko, Česká epublika, Polsko, Slo insko
a Maďa sko. Mal a a Kyp se pods a ně liší od pos socialis ických členů EU řadě aspek ů, p o
ě ší homogeni u skupiny byly p o ynechány.
2 Rakousko, Belgie, Dánsko, Finsko, F ancie, Německo, Řecko, I sko, I álie, Lucembu sko,
Nizozemí, Po ugalsko, Španělsko, Š édsko a Velká B i ánie.
3 Dalšími předpoklady jsou: akcionáři požadují eálnou ú oko ou mí u ná a nos i 5 %, mí a in l ace
je 2 %, mí a ná a nos i p o EATR před zdaněním 20 %, odpisy: nehmo ný maje ek 15,35 %,
p ůmyslo é budo y 3,1 %, s oje 17,5 % (dle De e eux e al, 2009).
4 Hodno u kons an ní eálné ú oko é mí y na ú o ni 5 % s ano uje s udie De e eux e al. (2011) a je
aké yuží ána kupř. e s udii Holečko é (2012).

214  POLITICKÁ EKONOMIE, 2, 2013
mají s ejnou áhu, o my i nanco ání mají áhu přiřazenou na základě s udie OECD
(1991) danou následo ně: pře ozdělený zisk 55 %, no ý maje ek 10 %, dluho é i nan-
co ání 35 %.
G a y 1a, b znázo ňují údaje ep ezen ující celko é e ek i ní mezní a p ůmě né
sazby zdanění ko po ací za oky 1998 a 2011. Výsledná da a ukazují, že e sledo a-
ném období dochází éměř e šech sledo aných ekonomikách k pomě ně ý aznému
poklesu daňo ého za ížení ko po ací. Ten o ý oj je dán zejména poklesem s a u á -
ních daňo ých sazeb, k e ý je zaznamenán e šech ekonomikách mimo Li u (ná ůs
sazeb oce 2009, po é opě jejich pokles), I sko a Maďa sko (ná ůs sazeb oce
2010), s agnace byla zaznamenána e F ancii.
Vý oj EATR en o end kopí uje, jedinými ýjimkami jsou I sko (ná ůs během
sledo aného období o 5 p. b.) a Maďa sko (ná ůs o 0,5 p. b), jejich daňo á zá ěž se
z ýšila aké e ě šině dílčích ukaza elů EATR. P o hodno y EMTR dochází k ná ůs u
pě i sledo aných zemích, a o e Velké B i ánii (o 1,5 p. b.), Finsku (o 0,3 p. b.)
I sku (o 5,5 p. b.), Slo insku (o 3,3 p. b.) a I álii (o 11,1 p. b.), přičemž y o země
ak éž ykazují ná ůs i u ě šiny dílčích komponen EMTR. Běžnému ý oji EMTR
neodpo ídá dílčí ukaza el zaměřující se na případ in es ice do s ojů a do budo ,
ámci k e ého ře ina šech sledo aných zemí z ýšila s é EMTR. Nap os o odlišný
je pak aké ý oj u dílčího ukaza ele p o a ian u i nanco ání in es ice dluhem, k e ý
se p o p ůmě EU 27 pohybuje zápo ných hodno ách, čase šak ykazuje os oucí
end. Jak u ádí Lamme sen a Schwage (2005), zápo né hodno y jsou důsledkem
oho, že náklady kapi álu jsou menší než eálná ú oko á mí a a napo ídá, že dochází
k nepřímé daňo é podpoře in es ice, k e á z yšuje mí u zisku po zdanění nad mí u
zisku před zdaněním.
Vý oj elikos i sazeb z pohledu no ých a s a ých členských zemí EU se lišil.
V případě EMTR i EATR mělo oce 1998 šes no ých členských zemí podp ůmě -
nou hodno u, přičemž na konci sledo aného období o bylo obou případech šech 10
zemí. Ty o zá ě y jsou souladu s předs a ou, že no é členské země usilují o posky-
o ání přízni ějších daňo ých podmínek in es o ům (kupř. Kubá o á, 2011).
Výsledky aké ukazují, že ná aznos i na ekonomickou k izi začaly éměř
šechny členské země E opské unie up a o a s é ko po á ní daně. Za ímco u EU15
byly y o na yšo ány do oku 2010 a pak mí ně sníženy, země EU 10 přis oupily
k jejich z ýšení až oce 2011. V u edených le ech snižo aly s é mezní i p ůmě né
e ek i ní daňo é sazby pouze Slo insko a Nizozemí.
POLITICKÁ EKONOMIE, 2, 2013  215
G a 1a
Celko é e ek i ní mezní sazby daně ko po ací zemích EU le ech 1998 a 2011
Zd oj: De e eux e al. (2011), las ní ýpoč y.
G a 1b
Celko é e ek i ní p ůmě né sazby daně ko po ací zemích EU le ech 1998 a 2011
Zd oj: De e eux e al. (2011), las ní ýpoč y.
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
Belgie
Es onsko
Bulha sko
Li a
Kyp
Lo yšsko
ČR
Slo ensko
Rumunsko
I sko
Polsko
Řecko
Slo insko
Maďa sko
Lucembu sko
Dánsko
Po ugalsko
Rakousko
Š édsko
Finsko
Nizozemí
I álie
Německo
Mal a
Velká …
Španělsko
F ancie
EMTR
1998
p ůmě _98
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
Belgie
Es onsko
Bulha sko
Li a
Kyp
Lo yšsko
ČR
Slo ensko
Rumunsko
I sko
Polsko
Řecko
Slo insko
Maďa sko
Lucembu s…
Dánsko
Po ugalsko
Rakousko
Š édsko
Finsko
Nizozemí
I álie
Německo
Mal a
Velká …
Španělsko
F ancie
EATR
2011
p ůmě _11
1998
p ůmě _98
2011
p ůmě _11
216  POLITICKÁ EKONOMIE, 2, 2013
V abulce 1a, b jsou znázo něny dílčí komponen y EMTR a EATR zemích
E opské unie, přičemž je yuži p os ý p ůmě jedno li ých sazeb. Tabulka 1a zob a-
zuje ý oj EMTR/EATR na základě in es ic do ůzných ypů maje ku. Je zřejmé, že
i přes nej ý aznější pokles daňo é zá ěže jsou i nanční ak i a s ále za ížena nej ě ším
daňo ým břemenem, naopak nejmenší zá ěž se ýká in es ic směřo aných do nehmo -
ného maje ku. U šech složek EMTR a EATR aké pla í, že no é členské země EU
měly na začá ku sledo aného období nižší daňo é břemeno než země EU15, ěm o
zemím aké daňo á zá ěž klesala ý azněji. Ty o zá ě y opě podpo ují šeobecné
po ědomí o om, že no é členské země usilují o posky o ání přízni ějších daňo ých
podmínek in es o ům.
Tabulka 1b znázo ňuje hodno y EATR a EMTR p o ůzné a ian y i nanco ání
zamýšlené in es ice. Jedno li ým ak i ům De e eux e al. (2009) přiřadili s ejnou
áhu, áha při členění dle jedno li ých zd ojů i nanco ání je založena na ýsledcích
s udie OECD (1991) následně: pře ozdělený zisk 55 %, no ý maje ek 10 %, dluh 35 %.
Ukazuje se, že za ímco při i nanco ání pře ozdělenými zisky či no ým maje kem není
p o podnika elské subjek y ý aznějších ozdílů a daňo á zá ěž se p ůběhu času
snižuje, a ian a dluho ého i nanco ání se naopak je í jako elmi ýhodná. Jak již
bylo ýše zmíněno, hodno y EMTR při dluho ém i nanco ání jsou zápo né, nicméně
p ůběhu času mají os oucí endence. Zápo né hodno y p o dluho ou a ian u EMTR
jsou dány způsobem kons ukce ýpoč u, kdy jsou náklady kapi álu u ě šiny s á ů
nižší než eálná ú oko á mí a, díky čemuž je ýsledná hodno a zápo ná.
Také p o ůzné způsoby i nanco ání po enciálního in es ičního p ojek u pla í, že
země EU10 mají nižší daňo é břemeno než země EU15 a hodno y aké klesají ychleji.
P o případ EMTR i nanco aného dluho ě byly na začá ku sledo aného období
hodno y za země EU15 nižší op o i EU10, nicméně za ímco p o země EU10 došlo
k pouze mí nému ná ůs u, země EU15 dosahují oce 2011 hodno nadp ůmě ných.
Tabulka 1a
Dílčí komponen y EMTR, EATR p o členské s á y EU, 1998 a 2011.
ok
p ůmyslo é
budo y
nehmo ný
maje ek s oje i nanční
ak i a ynálezy EMTR
1998 22,481 14,463 14,322 30,585 23,333 22,174
2011 19,430 8,959 9,522 21,352 16,485 15,719
ok
p ůmyslo é
budo y
nehmo ný
maje ek s oje i nanční
ak i a ynálezy EATR
1998 29,600 27,407 27,467 31,885 29,652 29,274
2011 22,489 19,830 19,733 23,141 21,441 21,378
Zd oj: De e eux e al. (2011).
POLITICKÁ EKONOMIE, 2, 2013  217
Tabulka 1b
Dílčí komponen y EMTR, EATR p o členské s á y EU, 1998 a 2011.
EMTR pře ozdělené
zisky no ý
maje ek dluh EATR pře ozdělené
zisky no ý maje ek dluh
1998 33,478 33,641 -19,119 1998 33,189 33,037 22,052
2011 23,985 24,974 -8,122 2011 23,907 24,178 16,441
Zd oj: De e eux e al. (2011).
3. Panelo á eg ese z ahu PZI a e ek i ních daňo ých sazeb
V é o kapi ole bude yhodnocen li jedno li ých ypů5 e ek i ních p ůmě ných
a mezních daňo ých sazeb na přímé zah aniční in es ice, přičemž bude analyzo-
áno, zda je něk e ý yp e ek i ních daňo ých sazeb p o ys ě lení PZI nej hodnější.
Nejp e bude p o edena sé ie eg esních analýz panelo ých da , přičemž bude yuži a
me oda nejmenších č e ců. Model bude ses a en a yhodnocen bez yuži í e ek i -
ních mezních a p ůmě ných daňo ých sazeb, y do něj budou následně za edeny a bude
yhodnocen ozdíl e ypo ídací schopnos i modelu před a po yuži í p ůmě ných
a mezních e ek i ních daňo ých sazeb a jejich dílčích složek. V ámci analýzy bude
aké sledo án smě li u jedno li ých ypů e ek i ních daňo ých sazeb. Následně
bude p o edeno yhodnocení ýznamu e ek i ních daňo ých sazeb a jejich jedno li-
ých složek na přímé zah aniční in es ice. E aluace bude p o edena pomocí bodo ací
me ody,6 p o doplnění bude apliko ána aké me oda p os ého pořadí7. Analýza bude
p o edena za období 1998–2011 z dů odu dos upnos i da p o e ek i ní ko po á ní
daňo é sazby i os a ní kon olní p oměnné.
K i é iem ýbě u zemí p o ak o y ořený model je jejich člens í E opské
unii. Ta o skupina je dále ozdělena na d ě ela i ně homogennější skupiny, země
5 Dle i nanco ání ak i : ea p ůmyslo ých budo – iba , ea nehmo ný maje ek – ina , ea s oje
– mam , ea i nanční ak i a – aa , ea ynálezy – in a ; em p ůmyslo ých budo – ibm ,
em nehmo ný maje ek – inm , em s oje – mam , em i nanční ak i a – am , em ynálezy –
in m ; dle zd oje i nanco ání: ea pře ozdělené zisky – ea , ea no ý maje ek – nea , ea dluh
– dba ; em pře ozdělené zisky – em , em no ý maje ek – nem , em dluh – dbm .
6 Bodo ací me oda přiřazuje jedno li ým ukaza elů body dle jejich ýznamu k dalším údajům. P o
u čení bodo ého hodnocení je yuži o z ahu 100
ij
ij
jmax
x
bx
, kde je bodo é ohodnocení i- é
a ian y modelu podle j- ého způsobu měření e ek i ní daňo é sazby ukaza ele, xij je hodno a j- ého
způsobu měření e ek i ní daňo é sazby i- é a ian ě modelu a xjmax je nej yšší hodno a j- ého
způsobu měření e ek i ní daňo é sazby. Výsledná cha ak e is ika je dána zo cem
(1)
1/ ,
n
ini
Cn bj

 kde Ci je p ůmě né bodo é hodnocení i- ého způsobu měření e ek i ní daňo é
sazby, n je poče ukaza elů. Pod obnější popis me ody a její ne ýhody u ádí kupř. Synek a kol.
(2009).
7 Me oda p os ého pořadí je založena na seřazení dle nejlepší hodno y daného soubo u, konečné
pořadí je dáno souč em ýsledků ukaza elů. Ne ýhodou me ody je, že nehodno í, o kolik se údaje
liší. Pod obnější popis me ody a její ne ýhody u ádí kupř. Synek a kol. (2009).
224  POLITICKÁ EKONOMIE, 2, 2013
Tabulka 6
Výsledné pořadí ukaza elů EMTR, EATR, EU10.
me oda p os ého pořadí bodo ací me oda
iba 12 ibm 12 ina 56,88 mam 66,52
in a 18 mam 14 iba 54,21 em 49,90
maa 19 em 19 in a 54,14 ibm 47,05
ina 21 em 19 ea 38,62 em 39,06
ea 22 nem 22 maa 35,79 am 28,45
aa 23 dbm 23 ea 34,69 nem 17,29
ea 24 in m 24 nea 32,16 in m 16,26
nea 26 am 28 dba 30,55 dbm 14,96
dba 28 inm 31 aa 28,09 inm 4,36
Zd oj: las ní ýpoč y.
Dle i nanco ání ak i : ea p ůmyslo ých budo – iba , ea nehmo ný maje ek – ina , ea s oje – mam , ea
i nanční ak i a – aa , ea ynálezy – in a ; em p ůmyslo ých budo – ibm , em nehmo ný maje ek – inm , em
s oje – mam , em i nanční ak i a – am , em ynálezy – in m ;
dle zd oje i nanco ání: ea pře ozdělené zisky – ea , ea no ý maje ek – nea , ea dluh – dba ; em pře ozdělené
zisky – em , em no ý maje ek – nem , em dluh – dbm .
P o s a é členské země se jako elmi ýznamná p o in es iční ozhodo ání ukazuje
a ian a in es ic do p ůmyslo ých budo , k e ý je op o i následujícím ukaza elům
ý azně hodnější. Ag ego aný ukaza el ea případě obou me od dosahuje e s o nání
s os a ními a ian ami opě nadp ůmě ných ýsledků, ukaza el em je naopak ý azně
ne hodný p o ys ě lení oků i s a ů přímých zah aničních in es ic zemích EU15.
Tabulka 7
Výsledné pořadí ukaza elů EMTR, EATR, EU15.
me oda p os ého pořadí bodo ací me oda
iba 4 ibm 4 iba 78,8329 ibm 62,4362
ea 17 mam 16 in a 46,6429 mam 48,0820
ea 17 em 16 ea 46,0238 dbm 27,7238
nea 21 dbm 22 ea 45,5952 in m 27,4357
dba 22 nem 22 dba 43,2642 em 20,1729
maa 22 em 23 nea 42,2875 am 17,9918
in a 24 am 24 ina 34,1581 em 13,6118
aa 25 in m 26 aa 32,4948 nem 13,1804
ina 28 inm 31 maa 32,1945 inm 2,8530
Zd oj: las ní ýpoč y.
Dle i nanco ání ak i : ea p ůmyslo ých budo – iba , ea nehmo ný maje ek – ina , ea s oje – mam , ea
i nanční ak i a – aa , ea ynálezy – in a ; em p ůmyslo ých budo – ibm , em nehmo ný maje ek – inm , em
s oje – mam , em i nanční ak i a – am , em ynálezy – in m ;
dle zd oje i nanco ání: ea pře ozdělené zisky – ea , ea no ý maje ek – nea , ea dluh – dba ; em pře ozdělené
zisky – em , em no ý maje ek – nem , em dluh – dbm .

POLITICKÁ EKONOMIE, 2, 2013  225
Zá ě
Řada s udií z ý azňuje li daní jako ýznamného ak o u ekonomického ůs u (kupř.
Ko lán e al., 2011; Izák, 2011). Přízni é daňo é p os ředí může aké zlepši in es iční
klima p o přímé zah aniční in es ice snižo áním nákladů celko ých in es ic zah anič-
ních in es o ů a ak z yšo a zisko os in es ice. Myšlenka o pozi i ní oli daňo ého
p os ředí na o li ňo ání oků PZI je podpo o ána ši okou škálou ele an ní li e a u y.
Její zá ě y ukazují, že zdanění ko po ací o li ňuje in es iční ozhodo ání nadná od-
ních i em (kupř. De Mooij and Ede een, 2003).
Cílem příspě ku bylo yhodnocení li u e ek i ních mezních daňo ých sazeb
a e ek i ních p ůmě ných daňo ých sazeb če ně jejich dílčích komponen na přímé
zah aniční in es ice zemích E opské unie (EU) období 1998–2011 a u či , k e ý ze
zkoumaných ypů e ek i ních daňo ých sazeb nejlépe ys ě luje in es iční ozhodo-
ání meziná odních i em. Vli e ek i ních daňo ých sazeb byl zkoumán na šechny
země EU a na země EU10 a EU15. Rozdělení zemí EU bylo p o edeno z dů odu ě ší
podobnos i ý oje jedno li ých ypů EATR a EMTR ámci ěch o skupin. Význam
oho o k oku byl po zen, neboť po y oření homogennějších skupin bylo dosaženo
yššího up a eného koe i cien u de e minace.
Zkoumané modely ukazují, že no ých členských zemích EU jsou p o in es-
iční oky e ek i ní p ůmě né i mezní daňo é sazby ýznamnější u podílu oků i zásob
PZI na HDP, než jak je omu u s a ých členských zemí, což podpo uje myšlenku,
že no é členské země usilují o posky o ání přízni ějších daňo ých podmínek p o
přilákání no ých in es o ů (Kubá o á, 2011). Vypo ídací hodno a ěch o ypů modelů
se případě zemí EU10 z yšuje o přibližně 8 p. b. V modelech yuží ajících jako
ys ě lo anou p oměnnou podíl zásob a oků PZI/oby a ele se en o zá ě nepo dil.
Tes o anými modely byl p okázán nega i ní li e ek i ních daňo ých sazeb
na zásoby PZI/HDP, a o e šech sledo aných skupinách. Ve skupině no ých
členských zemí (EU10) byl zá o eň p okázán pře ažující nega i ní li e ek i ních
daňo ých sazeb e šech sledo aných modelech, edy případě oků i zásob PZI/HDP
i PZI/oby a ele.
Výsledky p áce ukazují, že běžně yuží ané souh nné ukaza ele e ek i ního
daňo ého za ížení nejsou p o ys ě lení PZI ak o s ano eném modelu příliš
hodné, e šech skupinách zemí dosahují pouze p ůmě ných hodno . P o skupinu
šech členských zemí EU a s a ých členských zemí (EU15) získal nejlépe ohodnocený
dílčí ukaza el daňo ého za ížení éměř 80 % bodo ací me odě, což ukazuje, že jeho
yuži í bylo e šech modelech elmi hodné. Ve šech případech se jedná o e ek i ní
daňo ou sazbu do p ůmyslo ých budo (p ůmě nou i mezní). Ty o ýsledky po dila
aké me oda p os ého pořadí. Naopak p o skupinu no ých členských zemí (EU10) není
žádný ukaza el ak o dominan ní, přes o je šak mezi ukaza eli na p ních mís ech
a os a ními zřejmý ozdíl.
Ve šech sledo aných skupinách byly hodno y mezních e ek i ních daňo ých
sazeb na p ních mís ech blízké s ému maximu, což ukazuje, že y o ukaza ele byly
ýznamné e šech zkoumaných modelech. Op o i omu nejlépe hodnocené p ůmě né
226  POLITICKÁ EKONOMIE, 2, 2013
e ek i ní daňo é sazby dosaho aly bodo ého ohodnocení okolo 60 % z maximálního
možného. Zřejmě nej hodnějším ukaza elem p o yhodnocení zá islos i mezi ys ě -
lo anými p oměnnými a PZI jsou p ůmě né a mezní e ek i ní daňo é sazby p o in es-
ice do p ůmyslo ých budo (iba /ibm ). Ten o zá ě je po zen zejména p o skupinu
EU a p o skupinu EU15 mezních ETR, kde jsou hodno y oho o ypu sazby ý azně
yšší op o i šem dalším a ian ám. Také ámci skupiny EU10 dosahují e ek i ní
daňo é sazby z nehmo ného maje ku nadp ůmě ných hodno , ozdíly op o i lépe
umís ěným al e na i ám jsou nepříliš ý azné. V é o skupině se ukazuje jako hodný
p o objasnění zkoumaného z ahu ukaza el ETR p o in es ici do s ojů. Z ýše u ede-
ného yplý á, že současný způsob kons ukce mezních a p ůmě ných e ek i ních
daňo ých sazeb není p o ys ě lení oků i s a u PZI ideální. Je o ázkou, zda je jejich
kons ukce hodnější p o ys ě lení dalších p oměnných, či by mělo bý přis oupeno
k jejich úp a ě a k pozměnění ah kladených jedno li ým dílčím ukaza elům.
Seznam li e a u y
ASANO, T. 2010. Op imal ax policy and o eign di ec in es men unde ambigui y. Jou nal o
Mac oeconomics. 2010, Vol. 32, pp. 185–200.
ASIEDU, E. 2001. On he De e minan s o Fo eign Di ec In es men o De eloping Coun ies:
Is A ica Di e en ? Wo ld De elopmen . 2001, Vol. 30, No. 1, pp. 107-119.
BÉNASSY-QUÉRÉE, A.; FONTAGNE, L.; LAHRECHE-REVIL A. 2005. How does FDI eac o co po-
a e axa ion? Tax Public Finance. 2005, Vol. 12, pp. 1–21.
BOLCHA P.; ZEMPLINEROVÁ A. 2012. Dopad in es ičních pobídek na objem in es ic České
epublice. Poli ická ekonomie. 2012, Vol. 60, No. 1, pp. 81–100.
DEMIRHAN E.; MASCA M. 2008. De e minan s o o eign di ec in es men l ows o de elo-
ping coun ies: a c oss-sec ional analysis. P ague Economic Pape s. 2008, Vol. 17, No. 4,
pp. 356–369.
DE MOOIJ, R. A. ; EDERVEEN, S. 2003. Taxa ion and Fo eign Di ec In es men : A Syn hesis o
Empi ical Resea ch. In e na ional Tax and Public Finance. 2003, Vol. 10, pp. 673–693.
DESAI M. A.; FOLEY C.F.; HINES J.R. J . 2004. Fo eign Di ec in es men in a Wo d o mul iple
axes. Public Economy. 2004, Vol. 88, pp. 2727–2744.
DEVEREUX, M. P.; ELSCHNER, Ch.; ENDRES, D.; SPENGEL, Ch. 2011. E ec i e ax le els wi hin an
enla ged EU (upda e) [TAXUD/2008/CC/099]. Cen e o Eu opean Economic Resea ch, 2011.
DEVEREUX, M. P.; ELSCHNER, Ch.; ENDRES, D.; SPENGEL, Ch. 2009. E ec i e le els o
company axa ion wi hin an enla ged EU (second upda e) [TAXUD/2008/CC/099]. Cen e o
Eu opean Economic Resea ch, 2008.
DEVEREUX, M. P.; FREEMAN, H. 1995. The Impac o Tax on Fo eign Di ec In es men : Empi ical
E idence and he Implica ions o Tax In eg a ion Schemes. In e na ional Tax and Public
Finance. 1995, Vol. 2, pp. 85–106.
DEVEREUX, M.P. ; GRIFFITH, R. 1999. The axa ion o disc e e in es men choices [Wo king Pape
No. 98/16 (Re ision 2)]. London: Ins i u e o Fiscal S udies, 1998.
DEVEREUX, M.P. ; GRIFFITH, R. ; KLEMM, A. 2002. Co po a e income ax e o ms and in e na ional
ax compe i ion. Economic Policy. 2002, Vol. 17, No. 35, pp. 449–495.
EGGER, P.; LORETZ, S.; PFAFFERMAYR, M.; WINNER, H. 2009. Bila e al E ec i e Tax Ra es and
Fo eign Di ec In es men . In e na ional Tax and Public Finance. 2009, Vol. 16, pp. 822–849.
POLITICKÁ EKONOMIE, 2, 2013  227
GUERIN, S. S. ; MANZOCCHI, S. 2006. When FDI Flows F om Rich o Poo Coun ies: Do democ-
acy and economic e o m ma e ? [Wo king Documen No. 251/Oc obe 2006]. CEPS, 2006.
HANOUSEK, J.; KOČENDA, E. 2011. Vazba ko upce a hospodářské s obody na eřejné i nance
a in es ice no ých členů EU. Poli ická ekonomie. 2011, Vol. 59, No. 3, pp. 310–328.
HARTMAN, D. G. 1984, Tax policy and o eign di ec in es men in he Uni ed S a es, Na ional Tax
Jou nal. 1984, Vol. 37, pp. 475-488.
HAVRÁNEK, T. 2009. The supply o o eign di ec in es men incen i es: subsidy compe i ion in an
oligopolis ic amewo k. P ague Economic Pape s. 2009, Vol. 18, No. 2, pp. 131–155.
HOLEČKOVÁ, J. 2012. Analýza dis o zních účinků li u zdanění na i nanční a in es iční ozhodo ání
na základě me ody ýpoč u e ek i ní daňo é sazby. Český i nanční a úče ní časopis. 2012,
No. 7, Vol. 2, pp. 126–138.
HRISTU-VARSAKELIS, D. ; KARAGIANNI, S. ; SARAIDARIS, A. 2011. Equilib ium condi ions in
co po a e ax compe i ion and Fo eign Di ec In es men l ows. Economic Modelling. 2011,
Vol. 28, pp. 13–21.
IZÁK, V. 2011. Vli ládních ýdajů a daní na ekonomický ůs (empi ická analýza). Poli ická ekono-
mie. 2011, Vol. 59, No. 2, pp. 147–163.
KOTLÁN, I. 2008. Gnoseologické přís upy k daňo é e o mě ČR. Poli ická ekonomie. 2008, Vol. 56,
No. 4, pp. 505–519.
KOTLÁN, I.; MACHOVÁ. Z.; JANÍČKOVÁ, L. 2011. Vli zdanění na dlouhodobý ekonomický us .
Poli ická ekonomie. 2011, Vol. 59, No. 5, pp 638–658.
KOTLÁNOVÁ, E.; KOTLÁN, I. 2012. Vli ins i ucionálního p os ředí na elikos ko upce (empi ická
analýza). Poli ická ekonomie. 2012, Vol. 60, No. 2, pp. 167–186.
KUBÁTOVÁ, K. 2011. Kompa a i ní analýza speci i ckých e ek i ních p ůmě ných sazeb daní ko po-
ací zemích EU le ech 1998-2007. Český i nanční a úče ní časopis. 2011, No. 4, pp. 79–91.
LAMMERSEN, L.; SCHWAGER, R. 2005. The E ec i e Tax Bu den o Companies in Eu opean
Regions: An In e na ional Compa ison. ZEW Economic S udies.
MANDEL, M.; TOMŠÍK V. 2006. Přímé zah aniční in es ice a nější o no áha anzi i ní ekono-
mice: aplikace eo ie ži o ního cyklu. Poli ická ekonomie. 2006, Vol, 54, No. 6, pp. 723–741.
MASUKU, M. B.; DLAMINI, T.S. 2009. De e minan s o o eign di ec in es men in l ows in Swaziland.
Jou nal o De elopmen and Ag icul u al Economics. 2009, Vol. 1, No. 5, pp. 177–184.
OECD, 1991.Taxing P o i s in a Global Economy. Pa is: OECD.
OECD, 2001. Fo eign Di ec In es men e sus o he Flows o La in Ame ica. Pa is: OECD.
SEDMIHRADSKÝ, M. 2002. Daňo é za ížení jako konku enční ak o meziná odní sou ěži: Model
asyme ických zemí podmínkách monopolu. Finance a ú ě . 2002 Vol. 52, No. 10,
pp. 550–565.
SLEMROD, J. 1990. Tax E ec s on Fo eign Di ec In es men in he US: E idence o m a C oss-
coun y Compa ison. In RAZIN, A.; SLEMROD, J. (eds.), Taxa ion in he Global Economy.
Chicago: Uni e si y o Chicago P ess, 1990. ISBN: 978-0226705927.
SYNEK, M.; KOPKÁNĚ, H.; KUBÁLKOVÁ, M. 2009. Manaže ské ýpoč y a ekonomická analýza.
C. H. Beck, 2009. ISBN: 978-80-7400-154-3.
WOLFF, G. B. 2007. Fo eign Di ec In es men in he Enla ged EU: Do Taxes Ma e and o Wha
Ex en ? Open Economic Re iew. 2007, Vol. 18, pp. 327–346.
WOOLDRIDGE, J. M. 2009. In oduc o y Econome ic: A Mode n App oach. Mason: Sou h-Wes e n
Cengage Lea ning, 2009. s 865. ISBN 978-0-324-66054-8.
ZHIYONG, A. 2011. Taxa ion and o eign di ec in es men (FDI): empi ical e idence om a quasi-ex-
pe imen in China. In e na ional Tax and Public Finance. 2011, pp. 1–17.
228  POLITICKÁ EKONOMIE, 2, 2013
IMPACT OF EFFECTIVE TAX RATES AND ITS COMPONENTS
ON FOREIGN DIRECT INVESTMENT – THE CASE OF THE EU MEMBER
COUNTRIES
Lenka Janíčko á, Ve onika Ba ano á, VŠB-Technical Uni e si y, Facul y o Economics,
Sokolská 33, 701 21 Os a a ([email p o ec ed], [email p o ec ed])
Abs ac
The empi ical li e a u e gene ally accep s he in l uence o co po a e axes on he in es men
decision o he mul ina ionali ies. The mos pape s usually conside mo e aspec o ha ax hen
only s a u o y co po a e ax a e. Using annual ime se ies da a o he pe iod 1998-2011 his
pape examines he in l uence o EMTR and EATR including hei componen s on he o eign di ec
in es men s in he EU Membe s a es. The main aim o he pape is o e alua e which o he
selec ed ypes o e ec i e ax a es explains he in es men decisions o he mul ina ionali ies he
bes . The esul s show ha he commonly used indica o s o e ec i e ax bu den a e no he bes
op ion o o eign di ec in es men (FDI) explana ion in he in es iga ed model. Pe haps he bes
indica o o e alua ing dependencies be ween explana o y a iables and FDI a e he a e age and
ma ginal e ec i e ax a e om indus ial buildings.
Keywo ds
o eign di ec in es men , e ec i e ma ginal ax a e, e ec i e a e age ax a e, panel eg ession
JEL classi i ca ion
H25, B16, B23