Vliv efektivních daňových sazeb a jejich komponent na přímé zahraniční investice – případ členských zemí EU

POLITICKÁ EKONOMIE, 2, 2013  209 VLIV EFEKTIVNÍCH DAŇOVÝCH SAZEB A JEJICH KOMPONENT NA PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE – PŘÍPAD ČLENSKÝCH ZEMÍ EU Lenka Janíčko á, Ve onika Ba ano á, VŠB – Technická uni e zi a Os a a* Ú od Rozsáhlé empi ické ýzkumy z oblas i přímých zah aničních in es ic (PZI) dokazují, že a o p oblema ika je bezespo u ši oce disku o aným éma em. PZI se s aly jedním z hla ních ysů globalizace a p udká in eg ace i nančních hů je předk izo ém období s a ěla do ýznamné pozice. Příli PZI může bý po ažo án za od az zd a í hos i elské ekonomiky a indiká o ekonomické dů ě y podnika elské p os ředí. Důleži ou součás í hospodářské poli iky se s aly PZI přede ším ans o mujících se ekonomikách zemí s řední a ýchodní E opy. Jak u ádí s udie Mandela a Tomšíka (2006), PZI směřující do ěch o ekonomik slouží jako zd oj, k e ý má pomoci překle- nou p oblém nedos a ku las ních úspo a i nanco a po řeby ans o mace ekonomik. Dů ody lokalizace PZI se liší a mnohdy se pos upem času mění. Pok izo é období a p oblémy s ím sou isející s sebou přinesly ú lum dynamiky in eg ace i nančních hů a aké méně olných p os ředků p o podpo u PZI či dokonce jejich celko ý p opad. V é o době šak zůs á á o ázkou, jes li p á ě PZI nemohou bý ím hodným zd ojem, k e ý může pomoci y oři no é p aco ní pozice, přinés no é echnologie či na obecnější ú o ni podpo o a ekonomický ůs a zaměs nanos . Přímé zah aniční in es ice jsou analyzo ány z mnoha úhlů pohledu, mezi zkoumané o ázky se mimo jiné řadí ozbo ak o ů majících na příli PZI li . Hodnocené jsou zejména poli ické, ins i ucionální a ekonomické ukaza ele. Na PZI šak mohou působi další ýznamné, a šak hůře k an i i ko a elné eličiny, jakými jsou mí a ko upce ( iz např. Hanousek a Kočenda, 2011; Ko láno á a Ko lán, 2012; Sedmih adský, 2002). Jedno li é země za ádějí odlišné sys émy podpo y PZI a mezi ýznamný komponen o li ňující oky PZI bý á řazena i elikos zdanění. Tu o sku ečnos po zuje např. s udie Demi hana a Masca (2008), k e á analyzo ala de e - minan y PZI a jako jeden z hla ních ak o ů, jež mají na PZI nega i ní li , označila ko po á ní daň esp. s a u á ní daňo ou sazbu ko po ací. S a u á ní sazby šak nejsou hodnými ukaza eli p o po o ná ání sku ečného daňo ého za ížení, a p o o se p o y o účely čas ěji yuží ají e ek i ní daňo é sazby. So i s iko anější me ody edy uží ají * Ten o článek znikl za i nanční podpo y S uden ské g an o é sou ěže EkF, VŠB-TU Os a a ámci p ojek u SP2012/105 „Vli in es ičních pobídek ámci daňo é poli iky ČR na podnika elské subjek y Mo a skoslezského k aje kon ex u ekonomické k ize“. 210  POLITICKÁ EKONOMIE, 2, 2013 ůzné způsoby ýpoč u a ag egace da ak, aby co nej eálněji od ážely dopad zdanění. E ek i ní mezní daňo é sazby (EMTR) a e ek i ní p ůmě né daňo é sazby (EATR) zjiš ěné pomocí me ody dopředného mik opohledu jsou yuží ány p o analýzu li u daní na in es iční ozhodo ání ko po ací a nej eálněji od ážejí sku ečnou ýši zdanění ko po ací. Doposud šak ě šina s udií ( iz níže) b ala po az EATR a EMTR e z ahu k PZI z celko ého pohledu. Analýza é o kauzali y ámci dílčích kompo- nen ěch o e ek i ních daňo ých sazeb je poněkud ojedinělá. Zkoumání oho o li u přináší edy na p oblema iku zcela no ý pohled. Cílem příspě ku je yhodnocení li u e ek i ních mezních daňo ých sazeb a e ek i ních p ůmě ných daňo ých sazeb če ně jejich dílčích komponen na přímé zah aniční in es ice zemích E opské unie (EU) období 1998–2011 a u či , k e ý ze zkoumaných ypů e ek i ních daňo ých sazeb nejlépe ys ě luje in es iční ozhodo ání meziná odních i em. Použi a je zejména k an i a i ní analýza založená na me odě panelo é eg ese da členských zemí EU. Z noe ického pohledu je yuži zejména on ologický přís up, jak ho popisuje Ko lán (2008). Příspě ek má následující s uk u u. V p ní čás i jsou předs a eny základní způsoby yuži í daní p o ys ě - lení PZI, d uhé kapi ole je p ezen o án ý oj e ek i ních daňo ých sazeb a jejich dílčích komponen , ře í kapi ola se zabý á použi ými p oměnnými a me odou odhadu. Zá ě y jsou sh nu y poslední čás i. 1. Ko po á ní daně a přímé zah aniční in es ice Zmenšo ání obchodních překážek edlo během posledních dese ile í k ý azné libe a- lizaci kapi álo ých oků, díky čemuž na ůs á li ko po á ních daní na přímé zah a- niční in es ice jako ak o u ýznamného p o daňo ou konku enci mezi jedno li ými ekonomikami. Ši oká škála empi ické li e a u y se ná aznos i na en o ý oj zabý á li em daní na in es iční ozhodo ání podnika elských subjek ů. Jedním z p ních au o ů, zkoumajících z ah mezi zdaněním a přímými zah aničními in es icemi byl Ha man (1984). Ten e s é p áci na příkladu ame ických i em ozlišuje i nanco ání in es ic sk ze pře ozdělené zisky a ans e em zd ojů, přičemž se zaměřuje na jejich li na ři p oměnné, k e ými jsou mí a zisku po zdanění ealizo aná zah aničními in es o y, celko á mí a zisku po zdanění kapi álu a sazba daně na kapi ál e las nic- í ame ických in es o ů. P ní d ě p oměnné použí á p o odhad zisko os i možné in es ice, přičemž mí a zisku po zdanění je dle něj hodnější p o i my z ažující expanzi s á ající činnos i, op o i omu celko á mí a zisku je adek á nější p o ak izici exis ujících ak i . Ukazuje, že pře ozdělené zisky jsou na změnu daní ci li ější, neboť i my yuží ají pře ozdělené zisky jako mezní zd oj i nanco ání. Jeho p áce je k i i- zo ána zejména z dů odu zanedbání s ážko ých daní. Dle H is u-Va sakelis e al. (2011) obecně nejsou ozpo y o om, že apidní ná ůs PZI posledních dese ile ích edl k yuží ání daňo ých ozdílů jako nás oje p o přilákání PZI. Dle De e euxe e al. (2002, s. 452) „ko po á ní daně ob ykle z yšují náklady kapi álu a působní jako in es iční překážka. D a aspek y oho o působení POLITICKÁ EKONOMIE, 2, 2013  211 (snižo ání sazeb a ozšiřo ání základu daně) mají zájemný kompenzační e ek : nižší sazba daně z yšuje pobídky k in es o ání, za ímco menší ýjimky je snižují.“ Také De Mooij a Ede een (2003) e s é p áci upozo ňují, že ko po á ní daně působí na šechny ři ak o y o li ňující in es iční ozhodo ání, a o kupř. úp a ou zdanění zah aničních i em zhledem k domácím ko po acím. Jak u ádí Zhiyong (2011), s udie zabý ající se e ek y zdanění na PZI mají ob ykle d ě o my. P ní jsou založeny na odhadech časo ých řad a ob ykle zkoumají eakce přímých zah aničních in es ic na p oměnné ep ezen ující zdanění (kupř. Desai e al., 2004 použí ají oční změny zisku po zdanění), ámci d uhých je apliko ána analýza p ůřezo ých da , přičemž s udie yuží ají ná odní či egionální ozdíly e zdanění (kupř. Demi han a Masca 2008). Dle Zhiyonga (2011) ě šina obou ypů p ací dochází k zá ě u, že zdanění má li na objem a lokalizaci PZI, e s é p áci s uduje li legis- la i ní změny ko po á ní daně na PZI směřující do Číny. Výsledky ukazují, že úp a a legisla i y má na en o yp in es ic ýznamný li . Asano (2010) hodno í op imální načaso ání PZI zah aničními i mami a op imální daňo ou poli iku domácí země za nejis o y. Ukazuje, že domácí země by měla eakci na ná ůs nejis o y přis oupi ke snížení ko po á ní daňo é sazby. V posledních le ech je aké yuží án ře í přís up, k e ý umožňuje kombino- a p ek času i p os o u. Bénassy-Qué ée e al. (2005) odhadují eakci oků PZI na ko po á ní zdanění členských zemích OECD, přičemž poukazují na zápo ný li daňo ých ozdílů mezi zeměmi. Dle au o ů řada analýz ukazuje, že ekonomiky mohou umožni ýjimku ze zdanění příjmů zah aničních in es o ů jako o mu in es iční pobídky k přilákání zah aničních in es ic. Zřejmě běžnou p ak ikou je dle é o s udie yuží ání dluho ého i nanco ání poboček mul iná odních i em zemích s ysokými daněmi a las ního kapi álu zemích s nízkými daněmi. K odlišným zá ě ům ámci yuží ání in es ičních pobídek dochází s udie Bolcha a Zempline o é (2012), kdy na příkladu analýzy českých i em dokazují nízkou účinnos poli iky in es ičních pobídek, zpochybňují ak dopad in es ičních pobídek na objem in es ic. Analýzou in es ičních pobídek na mik oekonomické ú o ni se zabý á kupř. s udie Ha ánka (2009), k e á dochází k zá ě u ýznamného li u mí y zdanění ko po ací a in es ič- ních pobídek. Wol (2007) se zabý á odhadem e ek u zdanění na oky přímých zah aničních in es ic ámci 25 zemí EU. Ukazuje, že ysoké zdanění zemi pů odu z yšuje p a děpodobnos , že i my ein es ují s ůj zisk zah aničí a sníží podíl dluho ě i nanco aných PZI. To dle au o a naznačuje snahu yhnou se zdanění příjmů. Další ýznamnou p oměnnou je dle něj elikos hu. Naopak ne ýznamnou p oměnnou jsou s a u á ní ko po á ní sazby daně domácí i cílo é země. P á ě další možné členění empi ických p ací je na základě da použí aných p o yjádření li u ko po á ních daní na přímé zah aniční in es ice. Egge e al. (2009) u ádějí, že ě šina empi ické li e a u y zabý ající se ko po á ními daněmi a PZI yuží á s a u á ní ko po á ní sazby či p ůmě né e ek i ní daňo é sazby získané zpě ným pohledem. Za ímco s udie použí ající s a u á ní sazby dle au o a igno ují 212  POLITICKÁ EKONOMIE, 2, 2013 možné li y daňo ého základu na PZI, e ek i ní sazby op o i omu nebe ou ú ahu předhledící pods a u in es ičního ozhodo ání podnika elských subjek ů a endoge- ni u zad hledících daňo ých sazeb. S yuží áním s a u á ních daňo ých sazeb nesou- hlasí aké De Mooij a Ede een (2003), dle k e ých je en o způsob hodnocení použí- án empi ických p acích elmi čas o, dle au o ů je šak jejich yuži í za ádějící. Čás ele an ní empi ické li e a u y yuží á před hledící hodnocení daňo ého břemene, k e é umožňuje ap oximo a p oměnné suma izující in e akci ůzných daňo ých p a idel na in es ice. Ty o s udie ob ykle podpo ují ýznamný li ko po- á ních daní na PZI (kupř. Slem od, 1990; De e eux a F eeman, 1995). De Mooij a Ede een (2003) u ádějí, že e ek i ní daňo é sazby jsou ob ykle použí ány e řech o mách. P ní možnos í je ýpoče p ůmě ných daňo ých sazeb, k e é bý ají hodno- ceny na základě mik o a mak o da . Jejich ýhodou je, že be ou ú ahu pláno ání daňo ých ak i i , komplexní daňo ou p o izi a adminis a i ní p ak iky daňo ých au o i . Dále jsou použí ány e ek i ní mezní daňo é sazby ypočí ány na základě daňo ých zákonů. Ty o umožňují yhodno i ná a nos mezního in es ičního p ojek u před a po zdanění, pokud in es o em není požado ána ekonomická en a. Tře í čas ou a ian ou jsou p ůmě né e ek i ní daňo é sazby. Jejich yhodnocení je ak éž založeno na daňo ých zákonech, ale zaměřuje se na klín mezi ná a nos í p ojek u před a po zdanění ypického in es ičního p ojek u, ámci k e ého i ma dosahuje ekonomické en y. Egge e al. (2009) se e s é p áci zabý ají li em ko po á ních daní na PZI ámci zemí OECD, přičemž yuží ají EMTR a EATR. Dle au o ů je řeba yuží a jak jednos anné (speci i ka domácí a hos i elské země) ak obous anné ( zájemná speci i ka) p ky e ek i ních daňo ých sazeb. T zení odů odňují ím, že mezi ě šinou zemí OECD exis ují daňo é smlou y. Ve s é p áci ukazují, že jedno- s anné daňo é sazby ýznamně o li ňují p odukci a lokalizační ozhodo ání meziná- odních i em. Docházejí aké k doda ečným zá ě ům. Poukazují, že použí ání pouze jednos anných sazeb může és k chybným zá ě ům o li u bila e álních daňo ých nás ojů (kupř. smlu ) na bila e ální PZI. Dle au o ů pa ame y bila e álních daňo ých sazeb zachycují přímý li na PZI. Koncep EMTR a EATR použí ají aké Bénassy- Qué ée e al. (2005), a o p o yhodnocení bila e álních oků PZI členských zemích OECD. V zá ě u přehledu li e a u y lze sh nou , že ě šina s udií se přiklání k názo u ýznamnos i daňo ého li u kon ex u PZI sk ze ůzné kanály a úhly pohledu. Přís upy zkoumání s a u á ních daňo ých sazeb byly již mnoha empi ických s udiích překonány, p o o je analýza EATR a EMTR zcela opods a něná. Zejména zkoumání li u jedno li ých komponen ěch o e ek i ních daňo ých sazeb nebý á empi ic- kých s udiích p a idlem, což umožňuje posky nou p os o p o další následné s udie. 2. E ek i ní sazby daně ko po ací zemí EU V é o kapi ole budou yhodnoceny e ek i ní p ůmě né sazby ko po á ních daní zemích E opské unie za období 1998–2011. Budou yuži y údaje ep ezen ující POLITICKÁ EKONOMIE, 2, 2013  213 e ek i ní p ůmě né sazby daní, e ek i ní mezní sazby daní a jejich dílčí ukaza ele. Vyb ané ukaza ele budou aké yhodnoceny na p o skupinu no ých (EU10)1 a s a ých (EU15)2 členských zemí EU. Da a předs a ující EMTR a EATR jsou če pána ze s udie De e eux e al. (2011). Ti o au oři e s é p áci předs a ili odhady e ek i ních daňo ých sazeb na in es ice ámci členských zemí EU, přičemž yužili me odiku dle De e eux a G i i h (1999). Au oři yhodnocují hypo e ickou in es ici lokalizo- anou jak do domo ské země, ak do zah aničí. Na základě daného požado aného eálného ýnosu po zdanění je možné yuží daňo ých zákonů a zjis i požado a- nou mí u zisku před zdaněním (náklady kapi álu). E ek i ní mí a zdanění je chápána jako p opo ční ozdíl mezi náklady kapi álu a požado anou mí ou zisku po zdanění. Doplňujícím přís upem je poje í e ek i ní p ůmě né sazby daně, k e é z ažuje disk é ní olbu mezi in es icemi. V om o případě je dopad zdanění yhodnocen podílem celko- ých daňo ých příjmů na dané lokali ě. V ámci s ých ýpoč ů au oři yhodnocují možnos in es ice do pě i ůzných i nančních ak i – nehmo ný maje ek, p ůmyslo é budo y, s oje, i nanční ak i a a ynálezy. K omě oho yuží ají ří zd ojů i nanco ání – pře ozdělené zisky, no ý maje ek a dluh.3 Dílčí ukaza ele jsou na základě p áce dle De e eux e al. (2011) ozděleny na základě in es ic do ůzných ak i a ůzných způsobů i nanco ání. P o yhod- nocení jedno li ých dílčích ukaza elů i celko ých sazeb jsou yuží ány yb ané p ky daňo ých zákoníků jedno li ých zemí za daný ok cha ak e izující ko po- á ní daňo ou sazbu; sle u na dani u daně z příjmu ko po ací na nehmo ný maje ek a p ůmyslo é budo y a s oje; způsob odpisů ynálezů; sazby daně z příjmu yzic- kých osob (z ú oko ých příjmů; příjmů z di idend a ealizace kapi álo ých zisků); s ážku z daně k omezení d ojího zdanění; a e ek i ní sazbu daně z nemo i os í. Při ýpoč u jedno li ých ypů e ek i ní mezní daňo é sazby je ždy nejp e yhodnocena současná hodno a sle y na dani u daně z příjmu ko po ací yp ůzných ak i . Výsledné hodno y jsou yuži y p o získání nákladů kapi álu, k e é jsou následně kompa o ány s eálnou ú oko ou mí ou (explici ně s ano ená na 5 %).4 P o ýpoče EATR je ekono- mická en a při absenci daní kompa o ána s ekonomickou en ou p ojek u za pří om- nos i odpo ídajícího ypu daní. Vzhledem k ná očnos i kons ukce EATR a EMTR a jejich dílčích komponen není příspě ku u edena přesná me odika ýpoč u, k e á je dos upná De e eux e al. (2009). Souh nné ukaza ele EATR a EMTR jsou získány ag ego áním jedno li ých ypů ak i a způsobů i nanco ání. Jedno li é ypy ak i 1 Bulha sko, Lo yšsko, Es onsko, Rumunsko, Li a, Slo ensko, Česká epublika, Polsko, Slo insko a Maďa sko. Mal a a Kyp se pods a ně liší od pos socialis ických členů EU řadě aspek ů, p o ě ší homogeni u skupiny byly p o ynechány. 2 Rakousko, Belgie, Dánsko, Finsko, F ancie, Německo, Řecko, I sko, I álie, Lucembu sko, Nizozemí, Po ugalsko, Španělsko, Š édsko a Velká B i ánie. 3 Dalšími předpoklady jsou: akcionáři požadují eálnou ú oko ou mí u ná a nos i 5 %, mí a in l ace je 2 %, mí a ná a nos i p o EATR před zdaněním 20 %, odpisy: nehmo ný maje ek 15,35 %, p ůmyslo é budo y 3,1 %, s oje 17,5 % (dle De e eux e al, 2009). 4 Hodno u kons an ní eálné ú oko é mí y na ú o ni 5 % s ano uje s udie De e eux e al. (2011) a je aké yuží ána kupř. e s udii Holečko é (2012). 214  POLITICKÁ EKONOMIE, 2, 2013 mají s ejnou áhu, o my i nanco ání mají áhu přiřazenou na základě s udie OECD (1991) danou následo ně: pře ozdělený zisk 55 %, no ý maje ek 10 %, dluho é i nan- co ání 35 %. G a y 1a, b znázo ňují údaje ep ezen ující celko é e ek i ní mezní a p ůmě né sazby zdanění ko po ací za oky 1998 a 2011. Výsledná da a ukazují, že e sledo a- ném období dochází éměř e šech sledo aných ekonomikách k pomě ně ý aznému poklesu daňo ého za ížení ko po ací. Ten o ý oj je dán zejména poklesem s a u á - ních daňo ých sazeb, k e ý je zaznamenán e šech ekonomikách mimo Li u (ná ůs sazeb oce 2009, po é opě jejich pokles), I sko a Maďa sko (ná ůs sazeb oce 2010), s agnace byla zaznamenána e F ancii. Vý oj EATR en o end kopí uje, jedinými ýjimkami jsou I sko (ná ůs během sledo aného období o 5 p. b.) a Maďa sko (ná ůs o 0,5 p. b), jejich daňo á zá ěž se z ýšila aké e ě šině dílčích ukaza elů EATR. P o hodno y EMTR dochází k ná ůs u pě i sledo aných zemích, a o e Velké B i ánii (o 1,5 p. b.), Finsku (o 0,3 p. b.) I sku (o 5,5 p. b.), Slo insku (o 3,3 p. b.) a I álii (o 11,1 p. b.), přičemž y o země ak éž ykazují ná ůs i u ě šiny dílčích komponen EMTR. Běžnému ý oji EMTR neodpo ídá dílčí ukaza el zaměřující se na případ in es ice do s ojů a do budo , ámci k e ého ře ina šech sledo aných zemí z ýšila s é EMTR. Nap os o odlišný je pak aké ý oj u dílčího ukaza ele p o a ian u i nanco ání in es ice dluhem, k e ý se p o p ůmě EU 27 pohybuje zápo ných hodno ách, čase šak ykazuje os oucí end. Jak u ádí Lamme sen a Schwage (2005), zápo né hodno y jsou důsledkem oho, že náklady kapi álu jsou menší než eálná ú oko á mí a a napo ídá, že dochází k nepřímé daňo é podpoře in es ice, k e á z yšuje mí u zisku po zdanění nad mí u zisku před zdaněním. Vý oj elikos i sazeb z pohledu no ých a s a ých členských zemí EU se lišil. V případě EMTR i EATR mělo oce 1998 šes no ých členských zemí podp ůmě - nou hodno u, přičemž na konci sledo aného období o bylo obou případech šech 10 zemí. Ty o zá ě y jsou souladu s předs a ou, že no é členské země usilují o posky- o ání přízni ějších daňo ých podmínek in es o ům (kupř. Kubá o á, 2011). Výsledky aké ukazují, že ná aznos i na ekonomickou k izi začaly éměř šechny členské země E opské unie up a o a s é ko po á ní daně. Za ímco u EU15 byly y o na yšo ány do oku 2010 a pak mí ně sníženy, země EU 10 přis oupily k jejich z ýšení až oce 2011. V u edených le ech snižo aly s é mezní i p ůmě né e ek i ní daňo é sazby pouze Slo insko a Nizozemí. POLITICKÁ EKONOMIE, 2, 2013  215 G a 1a Celko é e ek i ní mezní sazby daně ko po ací zemích EU le ech 1998 a 2011 Zd oj: De e eux e al. (2011), las ní ýpoč y. G a 1b Celko é e ek i ní p ůmě né sazby daně ko po ací zemích EU le ech 1998 a 2011 Zd oj: De e eux e al. (2011), las ní ýpoč y. 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% Belgie Es onsko Bulha sko Li a Kyp Lo yšsko ČR Slo ensko Rumunsko I sko Polsko Řecko Slo insko Maďa sko Lucembu sko Dánsko Po ugalsko Rakousko Š édsko Finsko Nizozemí I álie Německo Mal a Velká … Španělsko F ancie EMTR 1998 p ůmě _98 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% Belgie Es onsko Bulha sko Li a Kyp Lo yšsko ČR Slo ensko Rumunsko I sko Polsko Řecko Slo insko Maďa sko Lucembu s… Dánsko Po ugalsko Rakousko Š édsko Finsko Nizozemí I álie Německo Mal a Velká … Španělsko F ancie EATR 2011 p ůmě _11 1998 p ůmě _98 2011 p ůmě _11 216  POLITICKÁ EKONOMIE, 2, 2013 V abulce 1a, b jsou znázo něny dílčí komponen y EMTR a EATR zemích E opské unie, přičemž je yuži p os ý p ůmě jedno li ých sazeb. Tabulka 1a zob a- zuje ý oj EMTR/EATR na základě in es ic do ůzných ypů maje ku. Je zřejmé, že i přes nej ý aznější pokles daňo é zá ěže jsou i nanční ak i a s ále za ížena nej ě ším daňo ým břemenem, naopak nejmenší zá ěž se ýká in es ic směřo aných do nehmo - ného maje ku. U šech složek EMTR a EATR aké pla í, že no é členské země EU měly na začá ku sledo aného období nižší daňo é břemeno než země EU15, ěm o zemím aké daňo á zá ěž klesala ý azněji. Ty o zá ě y opě podpo ují šeobecné po ědomí o om, že no é členské země usilují o posky o ání přízni ějších daňo ých podmínek in es o ům. Tabulka 1b znázo ňuje hodno y EATR a EMTR p o ůzné a ian y i nanco ání zamýšlené in es ice. Jedno li ým ak i ům De e eux e al. (2009) přiřadili s ejnou áhu, áha při členění dle jedno li ých zd ojů i nanco ání je založena na ýsledcích s udie OECD (1991) následně: pře ozdělený zisk 55 %, no ý maje ek 10 %, dluh 35 %. Ukazuje se, že za ímco při i nanco ání pře ozdělenými zisky či no ým maje kem není p o podnika elské subjek y ý aznějších ozdílů a daňo á zá ěž se p ůběhu času snižuje, a ian a dluho ého i nanco ání se naopak je í jako elmi ýhodná. Jak již bylo ýše zmíněno, hodno y EMTR při dluho ém i nanco ání jsou zápo né, nicméně p ůběhu času mají os oucí endence. Zápo né hodno y p o dluho ou a ian u EMTR jsou dány způsobem kons ukce ýpoč u, kdy jsou náklady kapi álu u ě šiny s á ů nižší než eálná ú oko á mí a, díky čemuž je ýsledná hodno a zápo ná. Také p o ůzné způsoby i nanco ání po enciálního in es ičního p ojek u pla í, že země EU10 mají nižší daňo é břemeno než země EU15 a hodno y aké klesají ychleji. P o případ EMTR i nanco aného dluho ě byly na začá ku sledo aného období hodno y za země EU15 nižší op o i EU10, nicméně za ímco p o země EU10 došlo k pouze mí nému ná ůs u, země EU15 dosahují oce 2011 hodno nadp ůmě ných. Tabulka 1a Dílčí komponen y EMTR, EATR p o členské s á y EU, 1998 a 2011. ok p ůmyslo é budo y nehmo ný maje ek s oje i nanční ak i a ynálezy EMTR 1998 22,481 14,463 14,322 30,585 23,333 22,174 2011 19,430 8,959 9,522 21,352 16,485 15,719 ok p ůmyslo é budo y nehmo ný maje ek s oje i nanční ak i a ynálezy EATR 1998 29,600 27,407 27,467 31,885 29,652 29,274 2011 22,489 19,830 19,733 23,141 21,441 21,378 Zd oj: De e eux e al. (2011). POLITICKÁ EKONOMIE, 2, 2013  217 Tabulka 1b Dílčí komponen y EMTR, EATR p o členské s á y EU, 1998 a 2011. EMTR pře ozdělené zisky no ý maje ek dluh EATR pře ozdělené zisky no ý maje ek dluh 1998 33,478 33,641 -19,119 1998 33,189 33,037 22,052 2011 23,985 24,974 -8,122 2011 23,907 24,178 16,441 Zd oj: De e eux e al. (2011). 3. Panelo á eg ese z ahu PZI a e ek i ních daňo ých sazeb V é o kapi ole bude yhodnocen li jedno li ých ypů5 e ek i ních p ůmě ných a mezních daňo ých sazeb na přímé zah aniční in es ice, přičemž bude analyzo- áno, zda je něk e ý yp e ek i ních daňo ých sazeb p o ys ě lení PZI nej hodnější. Nejp e bude p o edena sé ie eg esních analýz panelo ých da , přičemž bude yuži a me oda nejmenších č e ců. Model bude ses a en a yhodnocen bez yuži í e ek i - ních mezních a p ůmě ných daňo ých sazeb, y do něj budou následně za edeny a bude yhodnocen ozdíl e ypo ídací schopnos i modelu před a po yuži í p ůmě ných a mezních e ek i ních daňo ých sazeb a jejich dílčích složek. V ámci analýzy bude aké sledo án smě li u jedno li ých ypů e ek i ních daňo ých sazeb. Následně bude p o edeno yhodnocení ýznamu e ek i ních daňo ých sazeb a jejich jedno li- ých složek na přímé zah aniční in es ice. E aluace bude p o edena pomocí bodo ací me ody,6 p o doplnění bude apliko ána aké me oda p os ého pořadí7. Analýza bude p o edena za období 1998–2011 z dů odu dos upnos i da p o e ek i ní ko po á ní daňo é sazby i os a ní kon olní p oměnné. K i é iem ýbě u zemí p o ak o y ořený model je jejich člens í E opské unii. Ta o skupina je dále ozdělena na d ě ela i ně homogennější skupiny, země 5 Dle i nanco ání ak i : ea p ůmyslo ých budo – iba , ea nehmo ný maje ek – ina , ea s oje – mam , ea i nanční ak i a – aa , ea ynálezy – in a ; em p ůmyslo ých budo – ibm , em nehmo ný maje ek – inm , em s oje – mam , em i nanční ak i a – am , em ynálezy – in m ; dle zd oje i nanco ání: ea pře ozdělené zisky – ea , ea no ý maje ek – nea , ea dluh – dba ; em pře ozdělené zisky – em , em no ý maje ek – nem , em dluh – dbm . 6 Bodo ací me oda přiřazuje jedno li ým ukaza elů body dle jejich ýznamu k dalším údajům. P o u čení bodo ého hodnocení je yuži o z ahu 100 ij ij jmax x bx , kde je bodo é ohodnocení i- é a ian y modelu podle j- ého způsobu měření e ek i ní daňo é sazby ukaza ele, xij je hodno a j- ého způsobu měření e ek i ní daňo é sazby i- é a ian ě modelu a xjmax je nej yšší hodno a j- ého způsobu měření e ek i ní daňo é sazby. Výsledná cha ak e is ika je dána zo cem (1) 1/ , n ini Cn bj   kde Ci je p ůmě né bodo é hodnocení i- ého způsobu měření e ek i ní daňo é sazby, n je poče ukaza elů. Pod obnější popis me ody a její ne ýhody u ádí kupř. Synek a kol. (2009). 7 Me oda p os ého pořadí je založena na seřazení dle nejlepší hodno y daného soubo u, konečné pořadí je dáno souč em ýsledků ukaza elů. Ne ýhodou me ody je, že nehodno í, o kolik se údaje liší. Pod obnější popis me ody a její ne ýhody u ádí kupř. Synek a kol. (2009). 224  POLITICKÁ EKONOMIE, 2, 2013 Tabulka 6 Výsledné pořadí ukaza elů EMTR, EATR, EU10. me oda p os ého pořadí bodo ací me oda iba 12 ibm 12 ina 56,88 mam 66,52 in a 18 mam 14 iba 54,21 em 49,90 maa 19 em 19 in a 54,14 ibm 47,05 ina 21 em 19 ea 38,62 em 39,06 ea 22 nem 22 maa 35,79 am 28,45 aa 23 dbm 23 ea 34,69 nem 17,29 ea 24 in m 24 nea 32,16 in m 16,26 nea 26 am 28 dba 30,55 dbm 14,96 dba 28 inm 31 aa 28,09 inm 4,36 Zd oj: las ní ýpoč y. Dle i nanco ání ak i : ea p ůmyslo ých budo – iba , ea nehmo ný maje ek – ina , ea s oje – mam , ea i nanční ak i a – aa , ea ynálezy – in a ; em p ůmyslo ých budo – ibm , em nehmo ný maje ek – inm , em s oje – mam , em i nanční ak i a – am , em ynálezy – in m ; dle zd oje i nanco ání: ea pře ozdělené zisky – ea , ea no ý maje ek – nea , ea dluh – dba ; em pře ozdělené zisky – em , em no ý maje ek – nem , em dluh – dbm . P o s a é členské země se jako elmi ýznamná p o in es iční ozhodo ání ukazuje a ian a in es ic do p ůmyslo ých budo , k e ý je op o i následujícím ukaza elům ý azně hodnější. Ag ego aný ukaza el ea případě obou me od dosahuje e s o nání s os a ními a ian ami opě nadp ůmě ných ýsledků, ukaza el em je naopak ý azně ne hodný p o ys ě lení oků i s a ů přímých zah aničních in es ic zemích EU15. Tabulka 7 Výsledné pořadí ukaza elů EMTR, EATR, EU15. me oda p os ého pořadí bodo ací me oda iba 4 ibm 4 iba 78,8329 ibm 62,4362 ea 17 mam 16 in a 46,6429 mam 48,0820 ea 17 em 16 ea 46,0238 dbm 27,7238 nea 21 dbm 22 ea 45,5952 in m 27,4357 dba 22 nem 22 dba 43,2642 em 20,1729 maa 22 em 23 nea 42,2875 am 17,9918 in a 24 am 24 ina 34,1581 em 13,6118 aa 25 in m 26 aa 32,4948 nem 13,1804 ina 28 inm 31 maa 32,1945 inm 2,8530 Zd oj: las ní ýpoč y. Dle i nanco ání ak i : ea p ůmyslo ých budo – iba , ea nehmo ný maje ek – ina , ea s oje – mam , ea i nanční ak i a – aa , ea ynálezy – in a ; em p ůmyslo ých budo – ibm , em nehmo ný maje ek – inm , em s oje – mam , em i nanční ak i a – am , em ynálezy – in m ; dle zd oje i nanco ání: ea pře ozdělené zisky – ea , ea no ý maje ek – nea , ea dluh – dba ; em pře ozdělené zisky – em , em no ý maje ek – nem , em dluh – dbm . POLITICKÁ EKONOMIE, 2, 2013  225 Zá ě Řada s udií z ý azňuje li daní jako ýznamného ak o u ekonomického ůs u (kupř. Ko lán e al., 2011; Izák, 2011). Přízni é daňo é p os ředí může aké zlepši in es iční klima p o přímé zah aniční in es ice snižo áním nákladů celko ých in es ic zah anič- ních in es o ů a ak z yšo a zisko os in es ice. Myšlenka o pozi i ní oli daňo ého p os ředí na o li ňo ání oků PZI je podpo o ána ši okou škálou ele an ní li e a u y. Její zá ě y ukazují, že zdanění ko po ací o li ňuje in es iční ozhodo ání nadná od- ních i em (kupř. De Mooij and Ede een, 2003). Cílem příspě ku bylo yhodnocení li u e ek i ních mezních daňo ých sazeb a e ek i ních p ůmě ných daňo ých sazeb če ně jejich dílčích komponen na přímé zah aniční in es ice zemích E opské unie (EU) období 1998–2011 a u či , k e ý ze zkoumaných ypů e ek i ních daňo ých sazeb nejlépe ys ě luje in es iční ozhodo- ání meziná odních i em. Vli e ek i ních daňo ých sazeb byl zkoumán na šechny země EU a na země EU10 a EU15. Rozdělení zemí EU bylo p o edeno z dů odu ě ší podobnos i ý oje jedno li ých ypů EATR a EMTR ámci ěch o skupin. Význam oho o k oku byl po zen, neboť po y oření homogennějších skupin bylo dosaženo yššího up a eného koe i cien u de e minace. Zkoumané modely ukazují, že no ých členských zemích EU jsou p o in es- iční oky e ek i ní p ůmě né i mezní daňo é sazby ýznamnější u podílu oků i zásob PZI na HDP, než jak je omu u s a ých členských zemí, což podpo uje myšlenku, že no é členské země usilují o posky o ání přízni ějších daňo ých podmínek p o přilákání no ých in es o ů (Kubá o á, 2011). Vypo ídací hodno a ěch o ypů modelů se případě zemí EU10 z yšuje o přibližně 8 p. b. V modelech yuží ajících jako ys ě lo anou p oměnnou podíl zásob a oků PZI/oby a ele se en o zá ě nepo dil. Tes o anými modely byl p okázán nega i ní li e ek i ních daňo ých sazeb na zásoby PZI/HDP, a o e šech sledo aných skupinách. Ve skupině no ých členských zemí (EU10) byl zá o eň p okázán pře ažující nega i ní li e ek i ních daňo ých sazeb e šech sledo aných modelech, edy případě oků i zásob PZI/HDP i PZI/oby a ele. Výsledky p áce ukazují, že běžně yuží ané souh nné ukaza ele e ek i ního daňo ého za ížení nejsou p o ys ě lení PZI ak o s ano eném modelu příliš hodné, e šech skupinách zemí dosahují pouze p ůmě ných hodno . P o skupinu šech členských zemí EU a s a ých členských zemí (EU15) získal nejlépe ohodnocený dílčí ukaza el daňo ého za ížení éměř 80 % bodo ací me odě, což ukazuje, že jeho yuži í bylo e šech modelech elmi hodné. Ve šech případech se jedná o e ek i ní daňo ou sazbu do p ůmyslo ých budo (p ůmě nou i mezní). Ty o ýsledky po dila aké me oda p os ého pořadí. Naopak p o skupinu no ých členských zemí (EU10) není žádný ukaza el ak o dominan ní, přes o je šak mezi ukaza eli na p ních mís ech a os a ními zřejmý ozdíl. Ve šech sledo aných skupinách byly hodno y mezních e ek i ních daňo ých sazeb na p ních mís ech blízké s ému maximu, což ukazuje, že y o ukaza ele byly ýznamné e šech zkoumaných modelech. Op o i omu nejlépe hodnocené p ůmě né 226  POLITICKÁ EKONOMIE, 2, 2013 e ek i ní daňo é sazby dosaho aly bodo ého ohodnocení okolo 60 % z maximálního možného. Zřejmě nej hodnějším ukaza elem p o yhodnocení zá islos i mezi ys ě - lo anými p oměnnými a PZI jsou p ůmě né a mezní e ek i ní daňo é sazby p o in es- ice do p ůmyslo ých budo (iba /ibm ). Ten o zá ě je po zen zejména p o skupinu EU a p o skupinu EU15 mezních ETR, kde jsou hodno y oho o ypu sazby ý azně yšší op o i šem dalším a ian ám. Také ámci skupiny EU10 dosahují e ek i ní daňo é sazby z nehmo ného maje ku nadp ůmě ných hodno , ozdíly op o i lépe umís ěným al e na i ám jsou nepříliš ý azné. V é o skupině se ukazuje jako hodný p o objasnění zkoumaného z ahu ukaza el ETR p o in es ici do s ojů. Z ýše u ede- ného yplý á, že současný způsob kons ukce mezních a p ůmě ných e ek i ních daňo ých sazeb není p o ys ě lení oků i s a u PZI ideální. Je o ázkou, zda je jejich kons ukce hodnější p o ys ě lení dalších p oměnných, či by mělo bý přis oupeno k jejich úp a ě a k pozměnění ah kladených jedno li ým dílčím ukaza elům. Seznam li e a u y ASANO, T. 2010. Op imal ax policy and o eign di ec in es men unde ambigui y. Jou nal o Mac oeconomics. 2010, Vol. 32, pp. 185–200. ASIEDU, E. 2001. On he De e minan s o Fo eign Di ec In es men o De eloping Coun ies: Is A ica Di e en ? Wo ld De elopmen . 2001, Vol. 30, No. 1, pp. 107-119. BÉNASSY-QUÉRÉE, A.; FONTAGNE, L.; LAHRECHE-REVIL A. 2005. How does FDI eac o co po- a e axa ion? Tax Public Finance. 2005, Vol. 12, pp. 1–21. BOLCHA P.; ZEMPLINEROVÁ A. 2012. Dopad in es ičních pobídek na objem in es ic České epublice. Poli ická ekonomie. 2012, Vol. 60, No. 1, pp. 81–100. DEMIRHAN E.; MASCA M. 2008. De e minan s o o eign di ec in es men l ows o de elo- ping coun ies: a c oss-sec ional analysis. P ague Economic Pape s. 2008, Vol. 17, No. 4, pp. 356–369. DE MOOIJ, R. A. ; EDERVEEN, S. 2003. Taxa ion and Fo eign Di ec In es men : A Syn hesis o Empi ical Resea ch. In e na ional Tax and Public Finance. 2003, Vol. 10, pp. 673–693. DESAI M. A.; FOLEY C.F.; HINES J.R. J . 2004. Fo eign Di ec in es men in a Wo d o mul iple axes. Public Economy. 2004, Vol. 88, pp. 2727–2744. DEVEREUX, M. P.; ELSCHNER, Ch.; ENDRES, D.; SPENGEL, Ch. 2011. E ec i e ax le els wi hin an enla ged EU (upda e) [TAXUD/2008/CC/099]. Cen e o Eu opean Economic Resea ch, 2011. DEVEREUX, M. P.; ELSCHNER, Ch.; ENDRES, D.; SPENGEL, Ch. 2009. E ec i e le els o company axa ion wi hin an enla ged EU (second upda e) [TAXUD/2008/CC/099]. Cen e o Eu opean Economic Resea ch, 2008. DEVEREUX, M. P.; FREEMAN, H. 1995. The Impac o Tax on Fo eign Di ec In es men : Empi ical E idence and he Implica ions o Tax In eg a ion Schemes. In e na ional Tax and Public Finance. 1995, Vol. 2, pp. 85–106. DEVEREUX, M.P. ; GRIFFITH, R. 1999. The axa ion o disc e e in es men choices [Wo king Pape No. 98/16 (Re ision 2)]. London: Ins i u e o Fiscal S udies, 1998. DEVEREUX, M.P. ; GRIFFITH, R. ; KLEMM, A. 2002. Co po a e income ax e o ms and in e na ional ax compe i ion. Economic Policy. 2002, Vol. 17, No. 35, pp. 449–495. EGGER, P.; LORETZ, S.; PFAFFERMAYR, M.; WINNER, H. 2009. Bila e al E ec i e Tax Ra es and Fo eign Di ec In es men . In e na ional Tax and Public Finance. 2009, Vol. 16, pp. 822–849. POLITICKÁ EKONOMIE, 2, 2013  227 GUERIN, S. S. ; MANZOCCHI, S. 2006. When FDI Flows F om Rich o Poo Coun ies: Do democ- acy and economic e o m ma e ? [Wo king Documen No. 251/Oc obe 2006]. CEPS, 2006. HANOUSEK, J.; KOČENDA, E. 2011. Vazba ko upce a hospodářské s obody na eřejné i nance a in es ice no ých členů EU. Poli ická ekonomie. 2011, Vol. 59, No. 3, pp. 310–328. HARTMAN, D. G. 1984, Tax policy and o eign di ec in es men in he Uni ed S a es, Na ional Tax Jou nal. 1984, Vol. 37, pp. 475-488. HAVRÁNEK, T. 2009. The supply o o eign di ec in es men incen i es: subsidy compe i ion in an oligopolis ic amewo k. P ague Economic Pape s. 2009, Vol. 18, No. 2, pp. 131–155. HOLEČKOVÁ, J. 2012. Analýza dis o zních účinků li u zdanění na i nanční a in es iční ozhodo ání na základě me ody ýpoč u e ek i ní daňo é sazby. Český i nanční a úče ní časopis. 2012, No. 7, Vol. 2, pp. 126–138. HRISTU-VARSAKELIS, D. ; KARAGIANNI, S. ; SARAIDARIS, A. 2011. Equilib ium condi ions in co po a e ax compe i ion and Fo eign Di ec In es men l ows. Economic Modelling. 2011, Vol. 28, pp. 13–21. IZÁK, V. 2011. Vli ládních ýdajů a daní na ekonomický ůs (empi ická analýza). Poli ická ekono- mie. 2011, Vol. 59, No. 2, pp. 147–163. KOTLÁN, I. 2008. Gnoseologické přís upy k daňo é e o mě ČR. Poli ická ekonomie. 2008, Vol. 56, No. 4, pp. 505–519. KOTLÁN, I.; MACHOVÁ. Z.; JANÍČKOVÁ, L. 2011. Vli zdanění na dlouhodobý ekonomický us . Poli ická ekonomie. 2011, Vol. 59, No. 5, pp 638–658. KOTLÁNOVÁ, E.; KOTLÁN, I. 2012. Vli ins i ucionálního p os ředí na elikos ko upce (empi ická analýza). Poli ická ekonomie. 2012, Vol. 60, No. 2, pp. 167–186. KUBÁTOVÁ, K. 2011. Kompa a i ní analýza speci i ckých e ek i ních p ůmě ných sazeb daní ko po- ací zemích EU le ech 1998-2007. Český i nanční a úče ní časopis. 2011, No. 4, pp. 79–91. LAMMERSEN, L.; SCHWAGER, R. 2005. The E ec i e Tax Bu den o Companies in Eu opean Regions: An In e na ional Compa ison. ZEW Economic S udies. MANDEL, M.; TOMŠÍK V. 2006. Přímé zah aniční in es ice a nější o no áha anzi i ní ekono- mice: aplikace eo ie ži o ního cyklu. Poli ická ekonomie. 2006, Vol, 54, No. 6, pp. 723–741. MASUKU, M. B.; DLAMINI, T.S. 2009. De e minan s o o eign di ec in es men in l ows in Swaziland. Jou nal o De elopmen and Ag icul u al Economics. 2009, Vol. 1, No. 5, pp. 177–184. OECD, 1991.Taxing P o i s in a Global Economy. Pa is: OECD. OECD, 2001. Fo eign Di ec In es men e sus o he Flows o La in Ame ica. Pa is: OECD. SEDMIHRADSKÝ, M. 2002. Daňo é za ížení jako konku enční ak o meziná odní sou ěži: Model asyme ických zemí podmínkách monopolu. Finance a ú ě . 2002 Vol. 52, No. 10, pp. 550–565. SLEMROD, J. 1990. Tax E ec s on Fo eign Di ec In es men in he US: E idence o m a C oss- coun y Compa ison. In RAZIN, A.; SLEMROD, J. (eds.), Taxa ion in he Global Economy. Chicago: Uni e si y o Chicago P ess, 1990. ISBN: 978-0226705927. SYNEK, M.; KOPKÁNĚ, H.; KUBÁLKOVÁ, M. 2009. Manaže ské ýpoč y a ekonomická analýza. C. H. Beck, 2009. ISBN: 978-80-7400-154-3. WOLFF, G. B. 2007. Fo eign Di ec In es men in he Enla ged EU: Do Taxes Ma e and o Wha Ex en ? Open Economic Re iew. 2007, Vol. 18, pp. 327–346. WOOLDRIDGE, J. M. 2009. In oduc o y Econome ic: A Mode n App oach. Mason: Sou h-Wes e n Cengage Lea ning, 2009. s 865. ISBN 978-0-324-66054-8. ZHIYONG, A. 2011. Taxa ion and o eign di ec in es men (FDI): empi ical e idence om a quasi-ex- pe imen in China. In e na ional Tax and Public Finance. 2011, pp. 1–17. 228  POLITICKÁ EKONOMIE, 2, 2013 IMPACT OF EFFECTIVE TAX RATES AND ITS COMPONENTS ON FOREIGN DIRECT INVESTMENT – THE CASE OF THE EU MEMBER COUNTRIES Lenka Janíčko á, Ve onika Ba ano á, VŠB-Technical Uni e si y, Facul y o Economics, Sokolská 33, 701 21 Os a a ([email p o ec ed], [email p o ec ed]) Abs ac The empi ical li e a u e gene ally accep s he in l uence o co po a e axes on he in es men decision o he mul ina ionali ies. The mos pape s usually conside mo e aspec o ha ax hen only s a u o y co po a e ax a e. Using annual ime se ies da a o he pe iod 1998-2011 his pape examines he in l uence o EMTR and EATR including hei componen s on he o eign di ec in es men s in he EU Membe s a es. The main aim o he pape is o e alua e which o he selec ed ypes o e ec i e ax a es explains he in es men decisions o he mul ina ionali ies he bes . The esul s show ha he commonly used indica o s o e ec i e ax bu den a e no he bes op ion o o eign di ec in es men (FDI) explana ion in he in es iga ed model. Pe haps he bes indica o o e alua ing dependencies be ween explana o y a iables and FDI a e he a e age and ma ginal e ec i e ax a e om indus ial buildings. Keywo ds o eign di ec in es men , e ec i e ma ginal ax a e, e ec i e a e age ax a e, panel eg ession JEL classi i ca ion H25, B16, B23