POLITICKÁ EKONOMIE, 5, 2013  623
INTERAKCE ZDANĚNÍ, VLÁDNÍCH VÝDAJŮ
A EKONOMICKÉHO RŮSTU: PANELOVÝ VAR MODEL
PRO ZEMĚ OECD
Zuzana Macho á, Igo Ko lán, Vysoká škola báňská – Technická uni e zi a Os a a*
Ú od
V kon ex u p imá ních cílů hospodářské poli iky se je í její i skální de e minan y jako
esenciální záleži os .1 P oblema ika in e akce jedno li ých p ků i skální poli iky,
zejména zdanění jako zd oje ládních ýdajů e smyslu eo ie společenské smlou y
na jedné s aně a zkoumání dopadu zdanění a ládních ýdajů na ekonomický ůs
na s aně d uhé je pak předmě em mnoha eo e ických i empi ických p ací. Ty o
p áce šak mají podobu p ůřezo ých eg esních modelů, popř. analýzy časo ých řad
konk é ní zemi. V něk e ých případech i za použi í spíše eo e ických VAR modelů.
Pokud yuží ají me odu panelo é eg ese, jsou elmi čas o s a ické.
Jako p oměnnou ap oximující daňo é břemeno éměř ýh adně zah nují daňo ou
k ó u nebo implici ní daňo é sazby. Ty o ukaza ele šak nemusejí nic ypo ída o eli-
kos i e ek i ního daňo ého za ížení, p o ože jsou de ac o podílem daňo ých ýnosů
na nějaké základo é p oměnné (HDP nebo ak i i a, k e á je pod obena zdanění).
P esumujeme-li, že alespoň u něk e ých daní pla í implikace La e o y kři ky,2 a edy,
že nemusí exis o a přímá úmě a nebo jedno ící linka mezi elikos í e ek i ní sazby
a daňo ou k ó ou, s á ají se zá ě y podobných p ací p oblema ické.
Ambicí oho o článku je popsa za pomocí VAR modelu in e akci zdanění, ládních
ýdajů a ekonomického ůs u na panelo ých da ech, s dynamizací za yuži í zobec-
něné me ody momen ů (dynamický panel). Na íc je daňo é břemeno ap oximo áno
nejen ob ykle použí anou daňo ou k ó ou, ale zejména indexem e ek i ního daňo-
ého za ížení las ní kons ukce au o ů, Wo ld Tax Index (WTI).
Cílem článku je o ěření li u e ek i ního daňo ého za ížení a ládních ýdajů
na ekonomický ůs a působení zdanění a ekonomického ůs u na ládní ýdaje. Zkou-
mán bude li celko ého daňo ého za ížení i jedno li ých daňo ých subkomponen .
Me odicky je upla něn on ologický přís up, jak ho popisuje Ko lán (2008). P áce
pak na azuje na adičně zp aco ané analýzy yuží ající daňo ou k ó u a ůs o é
modely popsané p áci Ko lán, Macho á a Janíčko á (2011), esp. na podobný yp
s udie, k e á šak již ap oximuje zdanění aké al e na i ním indexem WTI (Ko lán
a Macho á, 2012).
1 Viz např. Ko lán (2001).
2 Viz např. Ši oký a kol. (2008).
* Ten o článek byl spolu i nanco án z p os ředků p ojek u SGS VŠB-TUO Dopad ko po á ního
zdanění na yb ané sek o y ČR (SP2013/176).
624  POLITICKÁ EKONOMIE, 5, 2013
1. Zdanění a ládní ýdaje eo iích ůs u
P áce Solowa (1956), Lucase (1988) či Rome a (1986) na éma ekonomického ůs u
podní ily znik celé řady, přede ším empi ických s udií, jejichž cílem je co možná
nejlepší ys ě lení ůs u p os řednic ím in eg ace dalších ak o ů, k e é mohou mí
na něj li . Jedním z ěch o ak o ů je aké mí a zdanění, jež šak není žádoucí posu-
zo a izolo aně. Do analýzy by měly bý zah nu y přede ším ládní ýdaje, k e é
jsou ze zdanění i nanco ány. Důleži ý je aké ozbo li u ins i ucionálního p os ředí
a ůzných způsobů ládnu í na z ah zdanění, ládních ýdajů a ekonomického ůs u
(např. Nagy, 2011 nebo Bö zel, 2011).
Vli zdanění na ekonomický ůs je ekonomické eo ii obecně po ažo án za nega-
i ní, přes ože empi ické p áce čas o docházejí k ozpo uplným zá ě ům. In eg ace
zdanění do ůs o ých modelů p obíhá zp a idla p os řednic ím jeho li u na jedno -
li é ůs o é p oměnné (např. Ko lán, Macho á a Janíčko á, 2011). Přede ším se jedná
o mí u úspo , in es ic a následnou kapi álo ou akumulaci a ú o eň lidského kapi álu.
P odukční unkce má s anda dně a Cobbo y-Douglaso y unkce ( iz např.
Milesi-Fe e i Roubini, 1998):
 
1
YA K wH


, (1)
kde Y je celko á p odukce ekonomiky; , esp. w, je a čás yzického (K), esp.
lidského (H), kapi álu, k e á je ěno aná p odukci; A ep ezen uje ú o eň echnologie
a koe i cien α s upeň klesajících ýnosů yzického kapi álu. Souče (α + (1 – α) = 1)
pak yjadřuje kons an ní ýnosy z ozsahu, k e é jsou základním předpokladem
modelu.
P o empo ůs u ekonomiky je s ěžejní cho ání domácnos í, k e é se ozhodují
o objemu yzického a lidského kapi álu, k e é p onajímají i mám. Jejich ozhodo ání
je při om souladu s úsilím o maximalizaci uži ku při daném ozpoč o ém omezení.
Akumulaci yzického kapi álu ekonomice (K) je možné yjádři jako:
YKCKG

 
, (2)
kde C je souk omá spo řeba domácnos í, G elikos ládních ýdajů a δ mí a znehod-
nocení kapi álu. K p odukci lidského kapi álu domácnos i yuží ají jak yzický kapi-
ál, ak aké již nakumulo aný lidský kapi ál. Ten je souladu s p ací Rebelo (1991)
chápán jako ne žní s a ek3 a znehodnocuje se s ejnou mí ou δ jako kapi ál yzický.
Akumulaci lidského kapi álu (H) pak lze o malizo a o něž na základě Cobbo y-
-Douglaso y unkce jako:

1
HBxK zH H




, (3)
3 Tzn. je p oduko án pouze domácnos mi; al e na i ní přís upy a speci i kace ůs o ých modelů
s ohledem na ůzná poje í lidského kapi álu u ádějí např. Milesi-Fe e i, Roubini (1998).
.
.
POLITICKÁ EKONOMIE, 5, 2013  625
kde je x, esp. z, a čás yzického, esp. lidského, kapi álu, k e á je ěno aná akumu-
laci lidského kapi álu, B yjadřuje ú o eň echnologie a koe i cien β s upeň klesají-
cích ýnosů yzického kapi álu. Za předpokladu že yzický kapi ál je yuží án pouze
k p odukci, anebo akumulaci lidského kapi álu, pla í, že (x = 1 – ).
Domácnos i usilují o maximalizaci s ého celko ého uži ku (U), k e ý zá isí přede-
ším na jejich časo ých p e e encích e z ahu ke spo řebě (p áci),4 přičemž p o
domácnos i ozhodující se nekonečném časo ém ho izon u pla í, že ( iz např. Ba o,
1990):

0
Ueucd



, (4)
kde je ρ mí a časo é p e e ence a c souk omá spo řeba na p aco níka. Za předpokladu
kons an ní mezičaso é elas ici y subs i uce e spo řebě (1/σ) má uži ko á unkce (u)
domácnos í a :
(1 )
() 1
()
.
1
C
uc



. (5)
Domácnos i se při snaze o maximalizaci uži ku ozhodují přede ším o elikos i C,
K a H při daných mí ách ýnosnos i ý obních ak o ů a aké při daných ans e ech
(S) a daňo ých sazbách s ano ených ládou. Jejich ozpoč o é omezení lze yjádři
jako:
(1 ) (1 ) (1 ) 0,
KK HH C
R KRwHSC KK
 
  
 (6)
kde RK je mí a ýnosu yzického a RH lidského kapi álu a τK, τH, τC jsou pos upně sazby
daně z kapi álu, p áce a spo řeby.5
Jak u ádějí např. Ba o (1990) nebo Rebelo (1991), ůs ekonomiky je obecně
po ažo án za s abilní si uaci, kdy spo řeba domácnos í, yzický kapi ál a lidský
kapi ál os ou s ejným empem. Při om maximalizují-li domácnos i s ou uži ko ou
unkci, je empo ůs u spo řeby dáno ozdílem mezi mezním ýnosem yzického kapi-
álu a mí ou časo é p e e ence při dané mezičaso é elas ici ě subs i uce e spo řebě.
Při zohlednění exis ující sazby daně z kapi álu a mí y opo řebení kapi álu je pak čis ý
mezní ýnos kapi álu po zdanění ( ) dán jako (RK(1-τK)-δ) a empo ůs u spo řeby,
a edy i ekonomiky, (γ) jako:

1



. (7)
4 P o zjednodušení je přija předpoklad, že každý p aco ník p acuje s ano enou dobu, edy
ne ozhoduje se mezi množs ím p áce a olného času, zn. w a z jsou dány. Blíže k é o
p oblema ice iz např. Rebelo (1991).
5 P o úplnos lze u és , že celko é daňo é příjmy s á u o nici (2) lze yjádři jako T = τKRK K +
τHRHuH + τCC.
626  POLITICKÁ EKONOMIE, 5, 2013
Zá o eň pla í, že mezní ýnos z yzického a lidského kapi álu jsou si o ny, a o jak
sek o u i em, ak sek o u domácnos í. Mí u ůs u ekonomiky pak lze yjádři
jako:6
1
(1 ) (1 ) 1
1/ ([ (1 ) (1 ) ( ) ] ,
KH
Duz
    
   


  
(8)
kde D = (α, β, A, B).
Daň z kapi álu u edeném modelu přede ším snižuje čis ý mezní ýnos kapi álu
po zdanění (RK(1-τK)-δ), což má na ekonomický ůs nega i ní li . Zá o eň snižuje
pomě mezi kapi álem a p ací (wK/ H), což ekonomický ůs o li ňuje pozi i ně,
a šak en o e ek není ě ší, než u edený nega i ní e ek . Nap o i omu daň z p áce
pomě mezi kapi álem a p ací z yšuje, a dopad na ůs je ak nega i ní.
Při opuš ění předpokladu o om, že se domácnos i ne ozhodují o pomě u mezi p ací
a olným časem, pak přichází ú ahu další ýznamný kanál, k e ým ekonomický ůs
o li ňují šechny ypy daní, če ně daní ze spo řeby, a ím je subs i uce mezi p ací
a olným časem, edy ozhodo ání domácnos í o elikos i (w + z). P os řednic ím
subs i učního e ek u dochází konečném důsledku aké ke změně pomě u mezi kapi-
álem a p ací p odukci, a ýsledný e ek na ekonomický ůs je nega i ní. Spo řební
daně edy o li ňují ůs nega i ně, a šak nepřímo, pouze p os řednic ím subs i uč-
ního e ek u.
Z popsaného modelu yplý á, že ýsledný e ek zdanění, p os řednic ím eške-
ých ypů daní, na ůs by měl bý dle ekonomické eo ie nega i ní. Mendoza, Milesi-
-Fe e i a Asea (1995) nebo Milesi-Fe e i a Roubini (1998) šak u ádějí, že obdobné
modely jsou značně od žené od eálných daňo ých mixů jedno li ých ekonomik.
V empi ických p acích se ak jejich au oři snaží modely kalib o a ak, aby se co
nej íce přiblížily eálnému s ě u.
Zá ě y empi ických analýz ukazují, že in es iční ak i i y jsou nega i ně o li ňo-
ány přede ším ko po á ní daní, k e á je elmi čas o spojena s ozhodo áním o umís-
ění přímých zah aničních in es ic (např. Keuschnigg, 2009), a zdaněním di idend
(San o o a Wei, 2009).
Nega i ní li zdanění p áce po zují např. E osa a Ko eshko a (2007) přede ším
případě p og esi ních sazeb, a šak ě šina au o ů se shoduje, že li zdanění p áce
na ůs není jednoznačný, což pla í aké případě zdanění kapi álu ( iz např. Lin, 2001
nebo Jacobs a Bo enbe g, 2010).
Nepřímé daně o li ňují ekonomický ůs pouze p os řednic ím s ého působení
na subs i uci mezi olným časem a p ací, a šak přímé daně aké dalšími, např. ýše
zmíněnými, kanály. Nega i ní li přímých daní na ekonomický ůs by ak měl bý
po o nání s nepřímými daněmi ýznamnější a jejich dis o zní e ek y silnější. Jak
dokládá kupř. p áce Buus (2012), přesun daňo é zá ěže od přímých k nepřímým daním
může és k podpoře ekonomického ůs u při zacho ání daňo ých ýnosů p o s á ní
ozpoče .
6 Blíže k o malizaci podmínek o no áhy a k od ození o nice (9) iz např. Mendoza, Milesi-
Fe e i, Asea (1995) nebo Milesi-Fe e i, Roubini (1998).
POLITICKÁ EKONOMIE, 5, 2013  627
Dis o zní po ahou přímých a nepřímých daní se zabý ali přede ším Knelle ,
Bleaney a Gemmell (1999), k eří u ádějí, že dis o zní daně o li ňují ůs nega i ně,
za ímco li nedis o zních daní je nulo ý, příp. pozi i ní. Mají-li nepřímé daně
po o nání s daněmi přímými menší dis o zní účinky, bude aké jejich nega i ní
li na ůs menší, příp. bude dokonce pozi i ní. Au oři šak upozo ňují na o, že je
nu né zohledňo a , jaký yp eřejných ýdajů je pomocí daňo ých ýnosů i nanco án.
P o ůs o é účinky mohou mí pouze ýdaje p oduk i ní (in es iční), a o si uaci, kdy
jsou i nanco ány p os řednic ím nedis o zních, esp. nepřímých daní. Nap o i omu
nep oduk i ní eřejné ýdaje (spo řební), obz láš ě jsou-li i nanco ány dis o zními
daněmi, mají nega i ní e ek na ekonomický ůs ( iz aké např. Izák, 2011).
Empi ické analýzy po zují jak pozi i ní, ak nega i ní li ládních ýdajů
na ekonomický ůs . Ba o (1990) nebo Schal egge a To gle (2004) docházejí
k zá ě u, že li je nega i ní u yspělých, boha ých ekonomik s ozsáhlým eřejným
sek o em a ě ším podílem nep oduk i ních ýdajů, a o díky y ěsňo acímu e ek u.
Odlišný přís up ke zkoumání z ahu mezi ekonomickým ůs em a ládními ýdaji
nabízí Wagne (1911) a jeho zákon os oucí s á ní ak i i y (Wagne ů zákon), k e ý
říká, že ekonomický ůs a ůs ži o ní ú o ně edou k ůs u eřejného sek o u, a edy
i ládních ýdajů. Zdů azněna je edy opačná kauzali a než případě keynesiánského
přís upu popsaného ýše. Výdaje na zdělání, zd a o nic í, kul u u apod. jsou o iž
podle Wagne a cha ak e is ické ysokou důchodo ou elas ici ou pop á ky. Ekono-
mický ůs ak p os řednic ím ůs u eálných důchodů ede k yššímu než p opo cio-
nálnímu ůs u ládních ýdajů. Wagne ů zákon se s al předmě em celé řady empi ic-
kých p ací, přičemž p o země OECD jej po zují např. Lama ina a Zaghini (2011),
k eří jej nejjednodušší podobě o malizují jako:
01 1 , 0 , ,
pq
i i i k ik i k k ik i k i
EXP EXP GDP u
  
 
  
 (9)
kde je EXP elikos ládních ýdajů a GDP p odukce na jednoho oby a ele. Pa ame y
p a q yjadřují poče zpoždění modelu, k e ý je s ohledem na dlouhodobý cha ak e
z ahů mezi p oměnnými modelu pomě ně zásadní, a šak olba op imálního poč u
zpoždění může bý p oblema ická. V om o případě au oři s ohledem na dos upnos da
yužili zpoždění d ou období.
Další skupina p ací se ěnuje o ázce, jaký je edy kauzální z ah mezi ekonomic-
kým ůs em a ládními ýdaji, přičemž na základě důkladných empi ických analýz
zp a idla po zují, že exis uje jak kauzali a od ůs u k ýdajům, ak od ýdajů k ůs u
( iz např. Loizides a Vam oukas, 2005).
2. Me odika a da a
Z me odického hlediska se p áce opí ala o panelo ý VAR model. Endogenními
p oměnnými odhado aném modelu byly eálný HDP na oby a ele USD přepo-
č ený pa i ou kupní síly, mí a ládních ýdajů, edy ládní ýdaje běžných cenách,
o něž USD přepoč ené pa i ou kupní síly z ažené k nominálnímu HDP a p oměnná

628  POLITICKÁ EKONOMIE, 5, 2013
ap oximující daňo é za ížení. Jako exogenní p oměnné modelu ys upo aly mí a
eálných in es ic z ažená k eálnému HDP a p oměnná ap oximující ú o eň lidského
kapi álu. Jedná se o poče s uden ů zapsaných do e ciá ního zdělá ání e z ahu
k celko ému poč u oby a el. Dále byla zah nu a umělá p oměnná, k e á ořila spolu
s elikos í daňo ého za ížení in e akční člen yjadřující li skupiny zemí cha ak-
e is ických ysokým podílem dis o zních daní ( iz las ní ekonome ická analýza).
Model zah no al ři o nice, nichž byly ys ě lo anými p oměnnými pos upně
eálný HDP/oby ., mí a ládních ýdajů a mí a zdanění.
Panelo á eg ese má op o i p ůřezo ým analýzám íce s upňů olnos i, s elmi
důleži ou možnos í, k e ou je zah nu í indi iduálních li ů ( j. exis ence he e oge-
ni y napříč p ůřezo ých jedno ek). P ezen o ané s a is iky jsou pak ě ohodnější, a o
zhledem k ela i ně malému poč u zemí a k á kým časo ým řadám. Použi ým so -
wa em byl E-Views, e ze (7), k e á op o i předchozím do oluje p o ádě odhady aké
na panelo ých da ech, i když neumožňuje přímo kons uo a panelo ý VAR model.
Z pods a y VAR modelu je zřejmé, že byl yuži dynamický panel, a k es imaci
zobecněná me oda momen ů (GMM),7 konk é ně A ellanů -Bondů es imá o ( iz
A ellano a Bond, 1991).8 V níže popsaném VAR modelu je zah nu o zpoždění o jedno
období, jak je běžné u podobného ypu s udií ( iz např. Acos a-O maechea a Yoo,
2012 nebo A nold e al., 2011). Vyšší řád zpoždění na íc není s ohledem na délku časo-
ých řad zejm. u indexu WTI ( iz dále) eálný.9 Al e na i ně byly i přes o p o áděny
au o eg esní analýzy se zpožděním d a a ři oky, a o s elmi podobnými ýsledky,
nicméně s ohledem na k á kos časo ých řad by z ekonome ického hlediska nebylo
možné dos a ečně spolehli ě o ěři jejich pla nos .
Ap oximace zdanění byla pos upně p o edena d ěma způsoby. Nejp e pomocí
s anda dní daňo é k ó y (podíl daňo ých ýnosů na nominálním HDP), přičemž sepa-
7 Je hodné si u ědomi , že případě mak oekonomických da s ela i ně k á kou časo ou řadou
danou dos upnos í indexu WTI a spíše užší skupinou zemí OECD může bý yuži í me ody GMM
p oblema ické. Přes o lze s ohledem na obdobné články a aké ná aznos na předchozí s udie
au o ů, kdy jsou ( en ok á dynamickém panelu) opě o ěřo ány ýhody WTI (a y se s ejně jako
u s a ického panelu po zují) po ažo a její použi í za op á něné.
8 Exis ují d a základní přís upy k odhadu dynamického panelo ého modelu: A ellanů -Bondů
a A ellanů -Bo e ů přís up, k e é se liší om, jakým způsobem je p aco áno s indi iduálním
li em zah nu ým modelo é speci i kaci. P ní přís up yuží á p ní ázi odhado é me ody p ní
di e ence p oměnných, čímž dochází k eliminaci indi iduálního li u, d uhý přís up pak yuží á
o ogonálních odchylek. V p áci byl použi li e a uře nejčas ěji u áděný a použí aný A ellanů -
Bondů přís up, i když je au o ům známá ele ance A ellano a-Bo e o a přís upu zejména na malých
zo cích. Jako ins umen y byly z oleny doda ečně zpožděné p oměnné příslušné zpožděné endogenní
p oměnné le é s any o nice. Doda ečný řád zpoždění byl olen dynamicky (časo ě speci i cky
ak, jak byly pos upně dos upné zpožděné hodno y) s minimálním poč em zpoždění o ným d ěma,
což s ohledem na ela i ně k á kou časo ou dimenzi dos upných pozo o ání edlo k 21 implici ním
ins umen ům (poslední dos upné časo é období edy yuží alo 6 zpožděných p oměnných jako
ins umen y). Jako další ins umen y lze použí samozřejmě o něž zpožděné p oměnné šech dalších
p oměnných modelu ú o ních i di e encích. Ta o možnos šak použi a nebyla.
9 Index WTI je za ím zkons uo án za ela i ně k á ké období le 2005–2010. Nyní p obíhá
ak uální áze še ření mezi esponden y a sbě objek i ních da za ok 2011. Blíže iz
h p://www.wo ld axindex.cz.
POLITICKÁ EKONOMIE, 5, 2013  629
á ně byl zkoumán aké li jedno li ých daní dle klasi i kace OECD. Jedná se zejména
o důchodo é daně osobní (klasi i kace 1100) a sociální pojiš ění (2000), esp. daně
ko po á ní (1200). Dále pak o nepřímé daně u alené na spo řebu ( ypu DPH – 5110
a selek i ní spo řební daně – 5120). V poslední řadě byl zkoumán li maje ko ých
daní (4000).
S ohledem na nedos a ky, k e é s sebou daňo á k ó a přináší ( iz např. Ko lán
a Macho á, 2012), je al e na i ně ůči daňo é k ó ě analýze yuži Wo ld Tax Index
(WTI). Jedná se o ukaza el daňo é zá ěže, k e ý kombinuje dá da a s údaji yjad-
řujícími z . Quali i ed Expe Opinion (QEO). Ten byl zjiš ěn p os řednic ím ozsáh-
lého do azníko ého še ření p o edeného mezi daňo ými specialis y ze zemí OECD.
WTI se snaží, na ozdíl od daňo é k ó y, do hodnocení zakompono a maximum
aspek ů, k e é jsou spja é například s p og esi i ou zdanění, s adminis a i ní ná oč-
nos í ýbě u daní z pohledu plá ce, s ozsahem daňo ých ýjimek, s možnos mi daňo-
ého odpoč u nákladů a p. Skládá se edy z několika dílčích subindexů:
 Co po a e Income Tax (CIT) – zdanění ko po ací,
 Pe sonal Income Tax (PIT) – zdanění domácnos í,
 Value Added Tax (VAT) – DPH nebo daň z ob a u,
 Indi idual P ope y Taxes (PRO) – maje ko é daně,
 O he Taxes on Consump ion (OTC) – selek i ní spo řební daně.
Pod obněji složení WTI, me odiku jeho kons ukce a aké ýsledné hodno y, k e ých
nabý á p o jedno li é země e sledo aných le ech, popisují Ko lán a Macho á (2013).
Vě šina použi ých da , přede ším o elikos i HDP, ládních ýdajů, lidském kapi-
álu a zdanění (daňo á k ó a a její subčás i) byla če pána z OECD iLib a y S a i-
s ics10 a OECD Fac book S a is ics.11 T dá da a, k e á byla použi a p o kons ukci
WTI a jeho subindexů, byla získána z OECD Tax Da abase12 a OECD Tax S a is ics,13
doplňko ě aké z da abáze p ojek u Doing Business S ě o é banky.14
Nejp e byly p o edeny es y s aciona i y za použi í z . panel uni oo es podle
Le in, Lin a Chu (2002), Im, Pesa an a Shin (2003), esp. Maddala a Wu (1999).
Jako nes acioná ní byla zjiš ěna pouze elikos HDP. Jeho s ochas ická nes abili a
byla dalších analýzách ods aněna pomocí použi í p ních di e encí, přesněji řečeno
di e encí loga i mu - d(log RGDP). Tak o speci i ko aná p oměnná umožňuje zkouma
dopad ys ě lujících p oměnných na empo ůs u HDP.15 Použi í obus ního es imá-
o u při ýpoč u ko a ianční ma ice zajis ilo, že jsou ýsledky smě oda ných odchylek
10 h p://www.oecd-ilib a y.o g/s a is ics;jsessionid=998q2qigk0e50.del a
11 h p://www.oecd-ilib a y.o g/economics/da a/oecd- ac book-s a is ics_ ac book-da a-en
12 h p://www.oecd.o g/c p/ axda abase
13 h p://www.oecd-ilib a y.o g/ axa ion/da a/ e enue-s a is ics_c pa- e -da a-en
14 h p://www.doingbusiness.o g
15 In e p e aci koe i cien ů můžeme chápa ak, že pokud se změní něk e á z ys ě lujících p oměnných
o jedno ku, po ede zmíněné ke změně (poklesu nebo ůs u) empa ůs u HDP, a o o elikos daného
koe i cien u.
630  POLITICKÁ EKONOMIE, 5, 2013
pa ame ů a es y hypo éz ko ek ní s ohledem na možnou pří omnos au oko elace
a he e oskedas ici y. Jedná se o me odu „Whi e Pe iod“, k e ou nabízí použi ý ekono-
me ický so wa e. Příslušný z ah p o její ýpoče je s anda dně u áděn ekonome-
ické li e a uře a lze jej naléz o něž manuálu E-Views (kapi ola 18, s ana 611).
V odhadech byl použi model s i xními li y, k e ý je dle Woold idge (2009) hod-
nější případě mak oekonomických da a za si uace, že p ůřezo ými jedno kami jsou
s á y.16
3. Panelo ý VAR model p o země OECD
V é o čás i jsou popsány odhady panelo ého VAR modelu, k e é al e na i ně yuží-
ají d ě a ian y ap oximace elikos i zdanění. Jedná se o daňo ou k ó u a WTI.
WTI eliminuje nedos a ky daňo é k ó y oblas i azby mezi mí ou zdanění a daňo-
ými ýnosy. S ohledem na délku časo ých řad WTI jsou zkoumaným obdobím lé a
2005–2010, k e á zhledem k použi ým 34 zemím OECD dá ají dos a ečný poče
pozo o ání. Dří e publiko ané s udie (Ko lán, Macho á a Janíčko á, 2011) po zují,
že ela i ně k a ší období ýsledky příliš nemodi i kuje, např. e s o nání s časo ou
řadou 1995–2010.
Ve šech níže popiso aných analýzách je exogenní p oměnnou mí a in es ic.
Není zde šak zah nu a elikos lidského kapi álu, a o p o s ou s a is ickou ne ý-
znamnos , k e á ychází ze s upních analýz p o ních eg esních modelů. Endogen-
ními p oměnnými jsou pak elikos zdanění (al e na i ně daňo á k ó a/WTI), mí a
ládních ýdajů a elikos HDP di e encích loga i mu, yjadřující empo ůs u
HDP. Zpožděné p oměnné jsou označeny (-1). Jak je u VAR modelů ob yklé, níže
u edených přehledech jsou ponechány i případně s a is icky ne ýznamné p oměnné.
Výjimkou je pouze zmíněná ap oximace elikos i lidského kapi álu. V dále u edeném
popisu je analyzo án li zejména endogenních p oměnných, ozbo dopadů exogenní
p oměnné není s ohledem na zaměření článku pods a ný.17
Ve šech případech byla yuži a umělá p oměnná, jež umožňuje zkouma sepa á ní
li zemí, k e é mají ý azný podíl dis o zních daní18 na celko ém zdanění, měřeném
pomocí daňo é k ó y nebo WTI (g a 1). Za pomocí umělé p oměnné byl y ořen
in e akční člen jak p o zpožděné hodno y daňo é k ó y, ak p o zpožděné hodno y WTI.
16 Podobně me odicky pos upuje e s a i publiko ané nedá no om o pe iodiku např. Izák (2011) či
Janda, Michalíko á a Po ácelo á (2010).
17 P o úplnos je nu no kons a o a , že o ázka exogeni y a endogeni y byla yhodnocena na základě
ekonomické in uice. Au oři článku zohlednili jako endogenní y eličiny, k e é byly nejlogič ějšími
kandidá y. U os a ních eličin je možná endogeni a disku abilní, a p o o jsou chápány jako exogenní
(jejich uchopení jako endogenních by na íc edlo k omu, že by model z ácel další s upně olnos i)
a s ohledem na ozsah da o é základny ( ela i ně k á ká časo á řada WTI) by pak ýsledky z ácely
na ě ohodnos i.
18 K i é iem ka ego izace do skupiny daňo ě ysoko-dis o zních zemí je podíl ýnosu z přímých daní
pomě u k ýnosu z nepřímých daní ě ší než 200 %.
POLITICKÁ EKONOMIE, 5, 2013  631
Tabulka 1
Panelo ý model HDP p o země OECD, 2005–2010, celko é zdanění
Vys ě lo aná p oměnná Tempo ůs u
HDP19
Tempo ůs u
HDP 20
Tempo ůs u
HDP
Poče pozo o ání 140 84 84
Ap oximace zdanění Daňo á k ó a Daňo á k ó a WTI
Mí a eálných in es ic 0,01(3,92)*** 0,01(2,52)*** 0,01(0,64)
Tempo ůs u HDP (-1) 0,30(0,74) 0,41(0,51) 1,42(1,63)*
Mí a ládních ýdajů (-1) 0,01(1,64)* 0,01(1,63)* 0,01(1,99)**
Daňo á k ó a (-1) / WTI (-1) -0,01(-1,78)* -0,02(-1,69)* -0,20(-1,63)*
Vli člens í e skupině zemí
s ysokým podílem dis o zních daní 0,01(0,94) 0,01(0,62) -0,70(1,64)*
J-s a is ika 9,11 7,21 6,54
P amen: las ní ýpoč y1920
Pozn.:21 zá o kách jsou u edeny -s a is iky, jež jsou ko igo ány o he e oskedas ici u a au oko elaci; smě oda né
odchylky jsou spočí ány s yuži ím obus ních odhadů; *, **, *** označuje hladinu ýznamnos i 10 %, 5 %, 1 %, me oda
i xních e ek ů. Použi ou me odou odhadu dynamického panelu je GMM – zobecněná me oda momen ů.
G a 1
Země OECD dle pomě u přímých daní k nepřímým daním (%), ok 2010
19 V abulce (2, 3, 4) jsou, souladu s ymezením p oměnné empa ůs u HDP kapi ole 2. Me odika
a da a, chápany jedno li é ys ě lující p oměnné ak, že jejich změna o jedno ku má dopady na empo
ůs u HDP (po násobení s o kou p.b.). Např. změna osobní důchodo é daně souč u s příspě ky
na sociální pojiš ění (1100+2000) o jedno ku, má za následek pokles empa ůs u HDP o 0,2 p.b.
20 Ten o sloupec je modi i kací d uhého sloupce a u ádí ýsledky panelo é eg ese na panelu zemí
s ejné časo é dimenze (84 pozo o ání celkem) jako případě ře ího sloupce (WTI). Zá ě y jsou
elmi podobné jak při použi í zo ku 140 pozo o ání, ak aké při zo ku 84 pozo o ání.
21 U edený ex poznámky k abulce je o ožný i p o další ýsledky ekonome ických analýz
( iz následující abulky).
0 100 200 300 400 500
USA
Japonsko
Š ýca sko
Kanada
F ancie
Belgie
Španělsko
Lucembu sko
I álie
No sko
Rakousko
Aus álie
Š édsko
Německo
Spojené k álo s í
Nizozemí
Finsko
Dánsko
Země s ysokým podílem přímých daní
0 50 100 150 200 250
Česká epublika
Ko ea
Island
Slo ensko
I sko
Slo insko
Řecko
No ý Zéland
Polsko
Po ugalsko
Iz ael
Es onsko
Maďa sko
Tu ecko
Chile
Mexiko
Země s nízkým podílem přímých daní
P amen: OECD, 2012, las ní ýpoč y
638  POLITICKÁ EKONOMIE, 5, 2013
WAGNER, A. 1911. S aa in na ionalökonomische Hinsich . In CONRAD, J. e al. (eds.).
Handwö e buch de S aa swissenscha en. 3 d ed., Bd. 7, pp. 727–739. Jena: Lexis, 1911.
ISBN 978-5875364419.
WOOLDRIDGE, J. M. 2009. In oduc o y Econome ic: A Mode n App oach. Mason: Sou h-Wes e n
Cengage Lea ning, 2009. ISBN 978-0324113648.
INTERACTION OF TAXATION, GOVERNMENT EXPENDITURE AND
ECONOMIC GROWTH: PANEL VAR MODEL FOR OECD COUNTRIES
Zuzana Macho á, Igo Ko lán, Facul y o Economics, VŠB – Technical Uni e si y o Os a a,
Sokolská ř. 33, CZ – 701 21 Os a a ([email p o ec ed]; igo [email p o ec ed])
Abs ac
The a icle is ocused on he mu ual ela ionship among e ec i e ax bu den, size o go e nmen
spending and economic g ow h. I s aim is o e i y he e ec o axa ion and go e nmen spend-
ing on economic g ow h, bu also o e i y he e ec o axa ion and economic g ow h on he size
o go e nmen spending. The analysis is me hodologically based on a panel VAR model whe e
axa ion is app oxima ed by s anda d Tax Quo a as well as an al e na i e Wo ld Tax Index (WTI),
which was compiled by he au ho s. The da a co e he pe iod o 2005 – 2010 o he OECD
coun ies. The esul s o empi ical analyzes show ha economic g ow h is posi i ely in l uenced by
go e nmen spending, while he e ec o axa ion is nega i e o all ypes o axes. Go e nmen
expendi u es a e nega i ely in l uenced by bo h economic g ow h and he size o he axa ion. We
come also o he conclusion ha WTI is p e e able app oxima o o he ax bu den han he Tax
Quo a, and may be used in u he empi ical analyzes.
Keywo ds
ax bu den, Wo ld Tax Index (WTI), ax quo a, go e nmen expendi u es, economic g ow h, VAR
model, panel da a es ima ion
JEL Classi i ca ion
O40, H20, C50