Albrecht Rendl z Oušavy ve víru nejvyšší politiky

Alb ech Rendl zOuša y
e í u nej yšší poli iky
Da id Ko y a
ALBRECHT RENDL OF OUŠAVA IN THE VORTEX OF TOP-FLIGHT POLITICS
This pape discusses Alb ech Rendl o Ouša a, ape son wi h asigni ican in luence wi hin he Bo-
hemian-Hunga ian poli ical union and one o he au ho s o Vladisla ské zřízení zemské [Vladis-
laus’ Code], he sup eme law o Bohemia. I lis s he e en s in which Rendl played a ole om he
1490s o his dea h in 1522, and also examines his es amen known as Naučení pana Alb ech a Rendla
[Lo d Alb ech Rendl’s P ecep s].
KEYWORDS:
Alb ech Rendl o Ouša a; Vladisla ské zřízení zemské; subcame a ius; summus no a ius e ae;
Ba oloměj o Mins be k; Zdeněk Le o Rožmi ál; es a es; oyal owns; p ecep s
RENDL AJEHO POLITICKÝ VZESTUP
V om o příspě ku bych ád ob á il pozo nos kosobnos i nej yššího písaře, pod-
komořího k álo ských měs ajednoho zau o ů Vladisla ského zřízení zemského,
Alb ech a Rendla zOuša y.1 Snažím se jej předs a i kon ex u neklidného počá ku
16.s ole í aodpo ědě na o ázku, jakými p os ředky edl s oji úspěšnou poli iku. Za-
měřím se přede ším na jeho z ahy slidmi společensky mnohem ýznamnějšími ana
Rendlo u oli dobo é poli ice apokusím se nas íni ijeho odkaz.
Rendl pocházel zmálo ýznamného ladyckého odu zTacho ska, kde se nachá-
zela z Ouša a (dnes Úša a).2 Rendlo é jsou bezpečně doloženi od doby Václa aIV.,
a šak jejich ýznam byl pouze egionální. Dlužno podo knou , že u o omezenos se
podařilo přek oči jen osobnos i, ok e é pojedná á en o článek. Rendlů zes up
přišel během de adesá ých le 15.s ole í, kdy byl elmi úzce spojen se Zdeňkem L em
zRožmi álu.3 P ní ysoký úřad, k e ý Rendl zas á al, byla unkce pu k abího P až-
ského h adu.4 Jeho společenský zes up přímo sou isel se snahou šlech y kodi iko a
1 Rendlem jsem se zabý al e s é diplomo é p áci: Da id KORYTA, Alb ech Rendl zOuša y
(†1522): ýznamný člen ne ýznamného odu, diplomo á p áce, Ús a českých dějin FF UK,
P aha 2016.
2 Maje kop á ními záleži os mi Alb ech a Rendla se zabý al např.Augus SEDLÁČEK, H a-
dy, zámky a ze K álo s í českého IV. Tábo sko, P aha 1995.
3 Rendl opako aně s ědčil či byl účas en Rožmi álo ých p á ních spo ů, iz Jose KA-
LOUSEK (ed.), A chi český (dále AČ) X, P aha 1890, s.464; TÝŽ (ed.), AČ XII, P aha 1893,
s.475; Simona KOTLÁROVÁ, Páni zRožmi álu, České Budějo ice 2008, s.64.
4 Úřad d žel le ech 1494–1496, iz Václa Vladi oj TOMEK, Dějepis měs a P ahy IX, P aha
1893, s.256; Václa SCHULTZ, Pu k abí h adu p ažského le ech 1438–1711, P aha 1903, s.3,
14–15; F an išek PALACKÝ, Dějiny ná odu českého V, P aha 1938, s.230.
OPEN
ACCESS
10 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2025
zemské p á o, což y cholilo ydáním zemského zřízení, k e é se s alo ozbuškou
spo ů mezi šlech ou ak álo skými měs y.5
Rendl se ksepsání Vladisla ského zřízení zemského dos al díky s ému jmeno-
ání na pos k álo ského p oku á o a  oce 1498.6 P oku á o zas upo al k ále před
soudem, dále o ázce odúm i, spo ů, příjmů, upomínání po innos í, čas o bý al
elá o em desek zemských azas upo al k ále i diplomacii.7 Není bez zajíma os i,
že Rendl byl p ní, kdo získal za ykoná ání oho o úřadu mzdu.8 Po innos i k álo -
ského p oku á o a byly mís y blízké po innos em podkomořího, což dle Ja osla a
Demela s álo za ím, že os ědčení k álo š í p oku á oři bý ali čas o jmeno áni p á ě
do úřadu podkomořího.9 Ve Vladisla ském zřízení bylo aké zako eno p á o p oku-
á o a zaseda na d o ském soudu.10
Koncepce Vladisla ského zřízení byla e s ém základu jasná už koncem osmde-
sá ých le 15.s ole í,11 a šak do é doby nebyl kdispozici nikdo, kdo by byl schopen
zákoník sepsa .12 P ní elace zemského zřízení byla s a ům předs a ena na sněmu
P eš pu ku p ní polo ině lis opadu 1499, kde bylo ydáno Zůs ání p ešpu ské.13
To neobsaho alo kon o e zní články o ře ím hlasu, k e é byly přidány až do ko-
5 Ja osla PÁNEK, P oměny s a o s í Čechách ana Mo a ě 15.ap ní polo ině 16.s ole í, Fo-
lia His o ica Bohemica 4, 1982, s.179–217, zde s.188–189; Jose MARKOV, Spo pánů a y ířů
osedání la icích, in: F an išek Čáda (ed.), Sbo ník p ací zdějin p á a českoslo enského I,
P aha 1930, s.98–103; Pe KREUZ— I an MARTINOVSKÝ (edd.), Vladisla ské zřízení zem-
ské ana azující p ameny (S a o ácla ská smlou a aZřízení o učnicích), P aha 2007, s.34–36.
6 Kúřadu pod obně iz Ja osla DŘÍMAL, K álo ský p oku á o ajeho úřad do oku 1745, Sbo -
ník a chi ních p ací 19, 1969, č.2, s.348–385, zde s.350–353.
7 Jako elá o a můžeme nají iRendla, leckdy edle elmi ýznamných osobnos í doby,
jmeno i ě Ja osla a ze Šelmbe ka (nej yšší kancléř), Zdeňka L a zRožmi álu či Viléma
zPe nš ejna. Relá o ské po innos i Rendla iz např.F an išek PALACKÝ (ed.), AČ V, P a-
ha 1862, s.24; TÝŽ (ed.), AČ VI, P aha 1872, s.384; Jose KALOUSEK (ed.), AČ XIII, P aha
1894, s.37.
8 Jednalo se okombinaci inancí ana u álií: 120 kop g ošů českých, 6 džbe ů kap ů a2půl-
ozy ína. Ja osla DEMEL, Dějiny iskálního úřadu zemích českých, P aha 1904, s.33; J.DŘÍ-
MAL, K álo ský p oku á o , s.355; F.PALACKÝ (ed.), AČ VI, s.586.
9 J.DEMEL, Dějiny iskálního úřadu, s.42.
10 J.DŘÍMAL, K álo ský p oku á o , s.357; I an MARTINOVSKÝ, Soud d o ský za k ále Vladi-
sla a II., in: Milosla Polí ka— F an išek Šmahel— Michal S a oš (edd.), His o ia doce .
Sbo ník p ací kpoc ě šedesá ých na ozenin p o . PhD . I ana Hla áčka, CSc., P aha 1992,
s.277–291, zde s.281–282.
11 TÝŽ, Okolnos i zniku Vladisla ského zřízení zemského, Ús ecký sbo ník his o ický 1979,
s.107–132, zde s.117.
12 P.KREUZ— I.MARTINOVSKÝ (edd.), Vladisla ské zřízení zemské, s.43; I.MARTINOVSKÝ,
Okolnos i zniku Vladisla ského zřízení, s.107; Václa VANĚČEK, Dějiny s á u ap á a Česko-
slo ensku, P aha 1964, s.186.
13 Václa Vladi oj TOMEK, Dějepis měs a P ahy X, P aha 1894, s.146–150; F.PALACKÝ, Dějiny
ná odu českého V, s.261. Obsah as učné hodnocení Zůs ání p ešpu ského iz Jiří VESE-
LÝ, Příspě ky ke k i ice ex u p á ních p amenů šes nác ého s ole í II. Zůs ání p ešpu ské, P aha
1935, s.3–7, 28–29, 32.
OPEN
ACCESS
Da ID KORYTa 11
nečné edakce zřízení,14 již p o edla říčlenná komise e složení Alb ech Rendl
zOuša y ab a anci Pe aZdeněk ze Š e nbe ka (p ní d a jmeno aní byli součás í
ipů odní ši ší e izní komise). Rendl je šeobecně po ažo án za hla ního au o a
konečné edakce, přičemž důkazem nám může bý známé hanli é označení Vladi-
sla ského zřízení „Rendlo a p á a“.15 Šlech a přišla s eo ií, že měs a jsou na sněmu
zas oupena k álem.16 Není bez zajíma os i, že e známých p amenech nelze zjis i ,
zda měl Rendl alespoň čás ečné p á nické zdělání.
Vladisla ské zřízení zemské aké řešilo p oblémy běžné agendy zemských soudů
asněmů. Je nu né připomenou , že Rendlů li se předpokládá díky o e řenému ob-
iňo ání jeho osoby současníky. Zcela jednoznačně je Rendlo i připiso áno au o s í
článku 492,17 k e ý upí á měs ům ře í hlas na zemském sněmu, přičemž jeho op á -
něnos přizná á pouze záleži os ech ýkajících se měs ského s azu. Kon o e ze
zbuzuje ičlánek 554, k e ý zakazuje měni obsah zřízení bez souhlasu panského
a y ířského s a u.18 Další článek, kde se předpokládá Rendlů zásah, je článek 313,
k e ý ho oří opří omnos i k álo ského p oku á o a na zemském soudu. Ačkoli ne-
lze ylouči myšlenku, že se jedná oRendlo u snahu posíli las ní li , zhledem
k ak u, že se Rendl účas nil jednání i dří ější době, můžeme předpokláda , že šlo
pouze op á ní zako ení os ědčené p axe posledních le .19
K ál uznal Vladisla ské zřízení zemské p ůběhu oku 1502. Mezi ím p oběhla
iza Rendlo y účas i e ize zemských p i ilegií na Ka lš ejně oku 1501, s ěřená sku-
pině pod edením Ma ouše zChlumčan.20 K álo o uznání zemského zřízení pře a ilo
boj mezi šlech ou aměs y do no é o iny.21 Měs a sepsala s ížnos i na zemské zřízení,
14 Např.I an MARTINOVSKÝ, Vznik apočá ky Vladisla ského zřízení zemského, in: Ka el
Malý— Ja osla Pánek (edd.), Vladisla ské zřízení zemské apočá ky zemského zřízení
českých zemích (1500–1619), P aha 2001, s.85–93, zde s.90.
15 F.PALACKÝ (ed.), AČ V, s.5, 10; TÝŽ, Dějiny ná odu českého V, s.226–227, 258, 264; P. KREUZ—
I.MARTINOVSKÝ (edd.), Vladisla ské zřízení zemské, s.46; I.MARTINOVSKÝ, Vznik apočá -
ky Vladisla ského zřízení zemského, s.90; TÝŽ, Zápas ouznání Vladisla ského zřízení, Ús ecký
sbo ník his o ický, 1983, s.133–171, zde s.133; J.DEMEL, Dějiny iskálního úřadu, s.34; Jin-
dřich FRANCEK, S a o ácla ská smlou a, P aha 2006, s.28.
16 Ka el MALÝ— Flo ián SIVÁK, Dějiny s á u ap á a Českoslo ensku, P aha 1988, s.114;
I.MARTINOVSKÝ, Vznik apočá ky Vladisla ského zřízení zemského, s.92.
17 Číslo ání dle P.KREUZ— I.MARTINOVSKÝ (edd.), Vladisla ské zřízení zemské, s.46.
18 I.MARTINOVSKÝ, Vznik apočá ky Vladisla ského zřízení zemského, s.86.
19 P.KREUZ— I.MARTINOVSKÝ (edd.), Vladisla ské zřízení zemské, s.195–196.
20 F.PALACKÝ, Dějiny ná odu českého V, s.275–276; J.DEMEL, Dějiny iskálního úřadu, s.35; nej-
no ěji kon ex u dalších p á ních p amenů iz Ma ek STARÝ, S a o ská p i ilegia ako-
di ikace českého zemského p á a, in: Lenka Bobko á— Ma in Čapský akol., Ko unní země
dějinách českého s á u IX. Spolu i edle sebe. České s a y as a y zemí České ko uny na
p ahu aného no o ěku, P aha 2021, s.12–42, zde s.21, 39, 41; Mlada HOLÁ, „Kdy jsú páni
ohledá ali na Ka lš ejně lis y azápisy as obody zemské.“ České s a y ako unní a chi 15.s o-
le í, in: am éž, s.43–64, zde s.63; kosobnos i Ma ouše zChlumčan íce Lenka BOBKOVÁ,
Vznik apodoba in en áře dese i ka lš ejnských uhlic sp i ilegii K álo s í českého, in: am éž,
s.65–85, zde s.76–77. Rendlo a ole při jednání pak am éž na s.79–80.
21 I.MARTINOVSKÝ, Vznik apočá ky Vladisla ského zřízení zemského, s.90–93.
OPEN
ACCESS
12 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2025
což edlo kdalšímu yh ocení si uace na s a oma inském sjezdu  oce 1502.22 Ko-
men uje o iS a ý le opisec, k e ý doslo a píše: „P oč by Rendlo a p á a měla bý
lepší než p á a k álů acísařů? Nebyla by žádná škoda, kdyby na en Rendlík na ezli
asi č yři ozy suchého dře a a šechny y ozsudky na něm spálili.“23 Podobná při o -
nání mizí po Rendlo ě přechodu na s anu k álo ských měs , jak o om ješ ě bude řeč
níže. Vp ním dese ile í 16.s ole í začal Rendl budo a s oji pozici ajako osobnos
blízká k áli byl šeobecně espek o án, jak se můžeme dočís i e S a ých le opisech:
„k ál jako dí ě, již pamě i dob é nemaje, než Rendl apan Pe š ajnský sjinými pány
anepřá eli našimi nás súdili, žalo ali ipře edli, ak ále nic neposlúchali.“24
Mezi ím se šak yh o il spo ouznání zemského zřízení. Pozadí oho o dlou-
hole ého s a o ského spo u můžeme ozděli do několika ází: 1502–1504 odmí ání
zemského zřízení abojko zemského soudu ze s any měs ; 1507–1508 spo y osoud-
nic í (známá kauza Kopidlanský); 1512–1517 kníže Ba oloměj čele měs ského s azu
aukončení spo ů.25
Celé p ní dese ile í 16.s ole í se neslo duchu bez ýsledných jednání. Zlom
ap ní u lumení spo ů přišly až březnu 1508, kdy se konal s a ojakubský sněm
a šechny s a y bez ýjimky uznaly nu nos pos upo a společně p o i uši elům
zemského pořádku, což bylo jis ě důsledkem poli iky Šliků26 aGu š ejnů západních
Čechách aKopidlanského spo u sP ažany. Šlech a nap o i omu uznala su e énnos
měs ského soudnic í apodíl měs na moci. Tře í hlas na sněmu přiznal měs ům
známý s a ojakubský mandá , k e ý aké pos a il mimo zákon Jedno u b a skou.27
Roku 1509 zažily české s a y neob yklou událos . Do Čech se ydal k ál Vladisla
spolu se s ými nezle ilými dě mi, aby zo ganizo al ko uno aci říle ého syna Lud-
íka.28 Pří omnos pano níka Čechách opě ozčeřila spo y mezi s a y. K álo ská
měs a yužila příleži os i aopako aně si s ěžo ala přímo k áli na Kopidlanského
aRendla. Ten počínání měs zlehčil ím, že se nelicho i ě yjádřil očás i ep ezen ace
p ažských měs yslané ke k áli. Rendl měl posels o označi ak o: „Hle, už přile ěli
s nadi a abci, lidé lehko ážní, k eří se sem e řeli anebyli ani ysláni ode šech.“29
Při é příleži os i se Alb ech Rendl snažil dále posíli s é pos a ení. Dosa adní
působení mu zajišťo alo jis ý li , a šak přede ším sohledem na jeho p á nické
22 Celou p oblema iku le 1500–1502 líčí pod obně F.PALACKÝ, Dějiny ná odu českého V,
s.282–297; V.V.TOMEK, Dějepis měs a P ahy X, s.164–181.
23 Ja osla PORÁK— Ja osla KAŠPAR (edd.), Ze s a ých le opisů českých, P aha 1980, s.277.
24 F an išek ŠIMEK— Mi osla KAŇÁK (edd.), S a é le opisy české z ukopisu Křižo nického,
P aha 1959, s.339.
25 Jiří PEŠEK— Bohdan ZILYNSKYJ, Měs ský s a boji se šlech ou na počá ku 16.s ole í, Folia
His o ica Bohemica 6, 1984, s.137–161, zde s.141.
26 Kpůsobení Šliků elmi pod obně V.V.TOMEK, Dějepis měs a P ahy X, s.211–216, 219–220,
227–228. Tomek předpokládá, že p á ě působení Šliků západních Čechách mí nilo o-
zepře mezi s a y zájmu zacho ání mí u zemi.
27 J.PEŠEK— B.ZILYNSKYJ, Měs ský s a , s.141; I.MARTINOVSKÝ, Zápas ouznání, s.143–144.
28 V.V.TOMEK, Dějepis měs a P ahy X, s.265.
29 Ja osla CHARVÁT (ed.), Dílo F an iška Palackého II. S aří le opiso é češ í od oku 1378 do 1527
čili pok ačo ání k onikách Přibíka Pulka y aBeneše zHořo ic z ukopisů s a ých ydané, P a-
ha 1941, s.250; J.PORÁK— J.KAŠPAR (edd.), Ze s a ých le opisů českých, s.310.
OPEN
ACCESS
Da ID KORYTa 13
schopnos i. Těch os a ně yužil iběhem oku 1509, kdy se s al nej yšším zemským
písařem.30 Ten o úřad si Rendl p osinci 1509 koupil od s ého předchůdce Mikuláše
zHořic za čás ku 2000 kop g ošů míšeňských. Alb ech si ale úřadu, ke k e ému se do
konce ži o a o e řeně hlásil, dlouho neužil, již během úno o ého sněmu  oce 1510 byl
za pří omnos i k ále Vladisla a zúřadu od olán.31 Zůs alo mu mís o k álo ské adě.32
Po s a ojakubském sněmu došlo kdočasnému ú lumu e spo u mezi šlech ou
ak álo skými měs y. Až na jaře 1512 šlech a edená Zdeňkem L em zRožmi álu opě
začala zpochybňo a pla nos ře ího hlasu.33 Tu o ážnou si uaci řešil sněm če nu
1512, k e ý ale měšťané bojko o ali. Vladisla II. ydal Rendlo i zmocňující lis , jenž
měl při és měšťany kposlušnos i. Rendl sku ečně pohnal předs a i ele S a ého
Měs a p ažského, k e é eago alo ysláním posels a ke k áli. Je nu né doda , že
Alb ech Rendl  é době ned žel žádný zúřadů abyl jednáním směs y po ěřen z i-
ulu člena k álo ské ady, j.zpo ěření k ále.34
Spo y mezi šlech ou aměšťany měly bý de ini i ně yřešeny na gene álním
sněmu zemí Ko uny české Kladsku e d uhé polo ině oku 1512, kde se šak obje ila
osobnos , k e á spojila s ůj mocenský zes up směs ským s a em ajejímž ýznam-
ným spojencem se, p a děpodobně již během gene álního sněmu, s al iAlb ech
Rendl zOuša y— Ba oloměj Mins e be ský.35
RENDL NA STRANĚ MĚST
Měs a z olila  é o s ízelné si uaci náznak kon on ačního řešení azačala se při-
p a o a na álečný kon lik . Vlé ě 1513 uza řela smlou u skníže em Ba olomě-
jem. Vyb ala si ho jako hej mana ojsk k álo ských měs sp a idelným pla em 1000
kop g ošů míšeňských.36 Všeobecně se soudí, že Ba olomějo ou mo i ací byla snaha
poz ednou ú o eň s ých příjmů iau o i y. Jeho maje ko á a inanční si uace byla
is ní azajiš ění ze s any k álo ských měs mu íce než pomohlo.37 Nesmíme ale
kníže i upří cha isma, k e ým si jis ě získal jak předs a i ele měs ského s a u, ak
iRendla nebo Viléma zPe nš ejna. Jako elkého po enciálního i ala, jednak zhle-
dem kpů odu, jednak kši okým kon ak ům  ámci českého sous á í i zah aničí,
chápal Ba oloměje přede ším Zdeněk Le zRožmi álu.38
30 V.V.TOMEK, Dějepis měs a P ahy X, s.295.
31 F.PALACKÝ, Dějiny ná odu českého V, s.375; J.CHARVÁT (ed.), Dílo F an iška Palackého II,
s.273; J.PORÁK— J.KAŠPAR (edd.), Ze s a ých le opisů českých, s.331–332.
32 F.PALACKÝ, Dějiny ná odu českého V, s.376.
33 I.MARTINOVSKÝ, Zápas ouznání, s.152.
34 V.V.TOMEK, Dějepis měs a P ahy X, s.310–312.
35 F.PALACKÝ, Dějiny ná odu českého V, s.399; V.V.TOMEK, Dějepis měs a P ahy X, s.315–321,
327.
36 Tam éž, s.325–329; F.PALACKÝ, Dějiny ná odu českého V, s.405.
37 Ba oloměj jako ep ezen an k álo ských měs iz aké Adol BACHMANN, Geschich e
Böhmens II. Bis 1526, Go ha 1905, s.761–769.
38 V.V.TOMEK, Dějepis měs a P ahy X, s.330–334.
OPEN
ACCESS

14 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2025
Ba oloměj Mins e be ský byl synem Vik o ina zPoděb ad39 a nukem Jiřího zPo-
děb ad. Vycho á án byl s ým s ýcem zma činy s any Kazimí emII. Těšínským.40
Vmládí se dos al na hloho ský d ů Zikmunda Jagellonského, díky němuž přišel aké
do Budína ke d o u k ále Vladisla a. Známý je jeho dlouhole ý spo sV a isla í, k e ý
y cholil oblehnu ím Ba olomějo a h adu Skály e ýchodních Čechách. Ve álce
sV a isla í Ba olomějo i pomáhali iodpo ědníci Českého k álo s í Kau unko é,
známí ze spo ů sGu š ejny západních Čechách.41 Jose Macek chápe jako jeden zdů-
odů Ba olomějo a p osazení iná aznos na odkaz k ále Jiřího.42
Měs a pos upo ala přímočaře— sepsala mani es p o členy yšších s a ů naklo-
něných měs ským záleži os em; s ojí au o i ou jis ě přispěl ikníže Ba oloměj. V é
době jednal směs y sek e ář k ále Vladisla a P ocek Malý zCe ně, k e ý šak nedo-
sáhl ý aznějšího ýsledku. Ne yloučil bych myšlenku, že P ocků neúspěch lé ě
1513 při edl Rendla de ini i ně na s anu k álo ských měs , k e á se ou dobou začala
je i jako p užnější poli ická síla než Rožmi ál.43
Mo i y Rendlo a přeběhnu í ke k álo ským měs ům nejsou přesně známy, ap o o
bychom je ekons uo ali jen elmi ěžko. Zdeněk Le zRožmi álu jej důsledku celé
akce nazý al šibalem as ěžo al si k áli na Rendlů iP ocků přís up. Rendlo i se
edy po edlo pomě ně ychle získa P ocka na s ou s anu.44 Nap o i omu mo i y
kníže e Ba oloměje p o spojení sRendlem jsou jasné— po řebo al získa blízkos i
39 Kži o ním osudům kníže e Vik o ina ajeho b a ů např.Ma in ČAPSKÝ, „…okna skleně-
ná, ale něk e á kolečka od po ě ří ybi a…“ Re lexe ozpadu zeměpanské ezidenční sí ě na pozdně
s ředo ěkém Opa sku, in: Lenka Bobko á— Jana Kon ičná (edd.), Ko unní země dějinách
českého s á u III. Rezidence asp á ní sídla zemích České ko uny e 14.–17.s ole í, P aha
2007, s.187–206; TÝŽ, Ho noslezská knížec í napěťo é ose mezi K ako em, Budínem aP a-
hou, in: Radim Jež— Da id Pindu (edd.), Těšínsko p oměnách s ale í. Sbo ník předná-
šek zle 2008–2009 kdějinám Těšínského Slezska, Český Těšín 2010, s.37–48; S a omí
ČERNÍN, Úloha Slezska poli ice Vladisla a Jagellonského (1490–1516), in: Mečisla Bo ák
(ed.), Slezsko dějinách českého s á u. Sbo ník příspě ků z ědecké kon e ence pořáda-
né pod záš i ou p eziden a České epubliky Václa a Ha la upříleži os i 50. ý očí Slez-
ského ús a u SZM Opa ě, Šeno uOs a y 1998, s.158–164; Ondřej FELCMAN— Radek
FUKALA akol., Poděb ado é. Rod českomo a ských pánů, kladských h aba aslezských kníža ,
P aha 2008; S e an GLOGOWSKI, Po omci k ále Jiřího zPoděb ad. Genealogie kníža zMins -
be ka, Os a a 1989; Zdeněk JIRÁSEK akol., Slezsko dějinách českého s á u I.Od p a ěku do
oku 1490, P aha 2012; TÝŽ akol., Slezsko dějinách českého s á u II. 1490–1763, P aha 2012.
40 Kosobnos i kníže e Kazimí a např.Da id PINDUR, Książę czasów p zełomu. Kazimie z II
Cie szyński (1450–1528) ijego władz wo, W oclaw 2010.
41 Jose MACEK, Jagellonský ěk českých zemích (1471–1526) II. Šlech a, P aha 1994, s.21–22,
107.
42 TÝŽ, Jagellonský ěk českých zemích (1471–1526) I.Hospodářská základna ak álo ská moc,
P aha 1992, s.258.
43 F.PALACKÝ, Dějiny ná odu českého V, s.413; V.V.TOMEK, Dějepis měs a P ahy X, s.338–339.
44 P ní Rožmi álů dopis ze s pna 1513 je ad eso án Pe o i zRožmbe ka, d uhý zp osin-
ce éhož oku Ladisla o i ze Š e nbe ka. Můžeme edy idě dlouho ající zášť amožná
ijis é přek apení, k e é Rendlů přechod způsobil. Jose KALOUSEK (ed.), AČ VII, P aha
1887, s.20 a28.
OPEN
ACCESS
Da ID KORYTa 15
k ále člo ěka, k e ý měl po řebné kon ak y, dos a ečné ambice a neposlední řadě
jis ý li na k ále.45 Zanedba elná u či ě není aké myšlenka yuží Rendla knalo-
mení y ířského s a u, sjehož příslušníky ud žo al kon ak y aměl na ně jis ý li .46
Myslím, že je bezpředmě né snaži se zjis i , od koho z é o poněkud nesouměři elné
d ojice zešel impulz na áza užší spojenec í. P o oba, Ba oloměje iRendla, šlo
ošanci posunou se dál ka iéře. Rendl byl znám s ými p á nickými znalos mi aši-
okým ozhledem, na íc ho Ba oloměj mohl zná zBudína, kde s á il čás s ého
mládí, ap á ě am na něj ehdejší k álo ský p oku á o mohl zanecha hlubší dojem.
Nápad při és na s anu měs Rendla se mohl z odi i hla ě něk e ého zp agma-
icky u ažujících p ažských konšelů, jmeno i ě Jana Paška zV a u.47 Pašek sRendlem
se  é době měli zájemně úc ě, ozpo y mezi nimi p opukly až době po Rendlo ě
odchodu zúřadu podkomořího.
Rendlů přechod přek apil ijeho dosa adní spojence— Zdeňka L a zRožmi álu,
Pe a zRožmbe ka, Ladisla a ze Š e nbe ka aJana zLomnice,48 k eří se no ě začali
p o i Rendlo i elmi os ře ymezo a . Není se co di i , ždyť o byla pods a ě z ada.
Jan zLomnice oněm dokonce píše: „A oho ač e jis ě ěři i ap o pána, a ač e na o
pilně mysli i: dokudž en lo Rendl konce jmí i nebude, do ad ne ač e na o mysli i,
abys e VM jakého pokoje užili […] co jes Rendl podle s ých ysokých oš ů ařečí,
k e éž jes JKM i p a il, že již o JM idí azná, co jes JM i dob ého zjednal.“49
Následné období je cha ak e is ické neus álým jednáním mezi s a y zájemně
amezi s a y ak álem. Zas a ím se nyní pouze uklíčo ých momen ů, kde igu o al
Rendl. Ten byl ys a en ěžkému ná laku ze s any šlech ické kliky. Opako aně bylo
na ho áno jeho yloučení zk álo ské ady zdů odu napomáhání měs skému s a u,
k e ý p o ip á ně uza řel smlou u sBa olomějem. Obje uje se ijasná změna pos oje
měšťanů, k eří začínají Rendla ho ečně háji .50
Kníže Ba oloměj jako dědic elkého diploma ického nadání s ého dědečka ěděl,
že pouze sRendlem nemá p o i panskému s a u dos a ečnou pozici. P o o se, spolu
sRendlem, ob á il o ázce yřešení s a o ského spo u ina Zikmunda S a ého, pol-
ského k ále aVladisla o a b a a, ujehož hloho ského d o a mládí aké působil
ak e ý se pomě ně ocho ně nechal áhnou do mezis a o ského spo u.51 Dokonce
dopo učo al Vladisla o iII. Rendlo o dosazení do úřadu podkomořího. V om idíme
45 F.PALACKÝ, Dějiny ná odu českého V, s.416.
46 J.MACEK, Jagellonský ěk II, s.76; J.FRANCEK, S a o ácla ská smlou a, s.77.
47 Jose Václa ŠIMÁK, Ziga Vaníčko ic, účas ník bouře p ažské oku 1524, Časopis Musea k á-
lo s í Českého 73, 1904, č.1, s.33–42, zde s.36.
48 J.MACEK, Jagellonský ěk II, s.22; TÝŽ, Jagellonský ěk českých zemích (1471–1526) III. Měs-
a, P aha 1998, s.352; V.V.TOMEK, Dějepis měs a P ahy X, s.339–340.
49 Jose KALOUSEK (ed.), AČ XI, P aha 1892, s.150–151, 153, 155–156, 162.
50 V.V.TOMEK, Dějepis měs a P ahy X, s.341–356.
51 Celá akce y olala elký šok, jak se doz ídáme zko espondence Zdeňka L a zRožmi á-
lu. Akceschopnos měs ského s a u, jak nám a o si uace dokládá, byla mnohem ě ší, než
byla šlech a dosud ocho ná připus i . J.KALOUSEK (ed.), AČ VII, s.37. Opsaní Zikmun-
do i se dočí áme aké e S a ých le opisech. J.CHARVÁT (ed.), Dílo F an iška Palackého II,
s.302–303; J.PORÁK— J.KAŠPAR (edd.), Ze s a ých le opisů českých, s.371.
OPEN
ACCESS
16 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2025
ijis ou lekci zpo upného od olání zúřadu nej yššího zemského písaře, neboť Rendl
se začal cíleně přip a o a na pře ze í úřadu a čas si zajis il i li né přímlu ce.
Zdeněk Le zRožmi álu se  u ch íli oci l de enzi ě. Ba oloměj sRendlem opa-
ko aně jezdili do Budína za k álem azajišťo ali meziná odní podpo u s é záleži os i.
Dle Rožmi álo y ko espondence můžeme dojí kzá ě u, že pán zBla né po ažo al
za mo o celé akce Rendla aobá al se důsledků. Vdopise Vilémo i zPe nš ejna da-
o aném úno u 1514 se dočí áme: „… nebudem-li oho čas předcháze i, což jes
škodného pána našeho, JMKské a oho o k álo s í, že ep e ěm moud os em
s ozumíme, když na popele sedneme.“ Zdeněk Le zde dokazuje s ůj poli ický oz-
hled i alen , když us á noucího Pe nš ejna apeluje přede ším na zájem pano níka
azemě. P o nás je ale pods a nější, že iosobnos jako Rožmi ál chápala Rendla jako
eálnou h ozbu p o s é zájmy, čímž je nepřímo doložen možný ozsah jeho li u.52
Alb ech Rendl se  é o době s á á p o k ále sku ečně elmi blízkou osobou. Vdubnu
1514 k ál přizná á „s a ečnému Alb ech o i Rendlo i zAuša y na Myšlíně“ dluh 5000
kop g ošů českých za sebe idědice obou s an.53
S a o ský spo se yh o il ozepří Rendla snej yšším kancléřem Ladisla em ze
Š e nbe ka. Rendl byl ze s any Š e nbe ka opako aně napadán před k álem, bylo p o-
sazo áno jeho od olání zk álo ské ady, Rožmi ál Rendla ob inil ze z ady54 anabádal
k ále, aby se nenechal Rendlem o li ni .55 UŠ e nbe ka jde jednoznačně odůsledek
Rendlo y snahy zba i jej k álo ské peče i, aby získal pod kon olu agendu nej yššího
kancléře, p a děpodobně p o něk e ého ze spojenců kníže e Ba oloměje (Ladisla
zBosko ic, sám Ba oloměj?), což by bylo p o Rendla logickým k okem, neboť Ba o-
lomějo a s ana by získala přehled olis inách, k e é k álo skou kanceláří p ojdou. To
by znamenalo de ini i ní ium měs ské s any.56 Vladisla se šak nech ěl Rendlo-
ých služeb zdá .57 Tomu se dokonce pos upně dařilo čím dál íce k ále přikláně na
s anu k álo ských měs .58 Je nu né doda , že ýznamnou mo i ací p o k ále byla aké
neocho a měs zapla i pi o a skou be ni, pokud by byl Rendl od olán.59
Všechny s ížnos i, napadání ip o i ení se k álo ské ůli měl řeši sněm na po-
čá ku oku 1515. Jeho jediným ý azným ýsledkem ale bylo dočasné í ězs í k álo -
ských měs , k e á p osadila obsazení podkomořského úřadu Alb ech em Rendlem.60
Jeho jmeno ání bylo éměř okamži ě e lek o áno eřejnos í. Velmi ozča o án byl
Jan zEbe nic, k e ý píše K yš o o i ze Š ambe ka: „Neš nic no ějšího adie něšího
52 J.KALOUSEK (ed.), AČ VII, s.38.
53 TÝŽ (ed.), AČ XI, s.418; F an išek BENEŠ— Ka el BERÁNEK (edd.), Soupis česky psaných lis-
in alis ů I.O iginály lis in, III/2. 1501–1526, P aha 1980, s.1393.
54 Rožmi ál chápal Rendla aBa oloměje jako na uši ele pořádku. S.KOTLÁROVÁ, Páni zRož-
mi álu, s.46; F.PALACKÝ, Dějiny ná odu českého V, s.425–428.
55 J.KALOUSEK (ed.), AČ VII, s.40.
56 O ěch o Rendlo ých snahách nás in o muje opě Rožmi ál. Tam éž, s.45.
57 V.V.TOMEK, Dějepis měs a P ahy X, s.390–393.
58 F.PALACKÝ, Dějiny ná odu českého V, s.419–420.
59 V.V.TOMEK, Dějepis měs a P ahy X, s.398; F.PALACKÝ, Dějiny ná odu českého V, s.449.
60 Ja osla ČECHURA, České země le ech 1437–1526 II. Jagellonské Čechy (1471–1526), P aha
2012, s.142–143; J.PORÁK— J.KAŠPAR (edd.), Ze s a ých le opisů českých, s.387.
OPEN
ACCESS
Da ID KORYTa 17
jsem neslyšel, neš že js e zRejnle učinili podkomoří, bozopomozi ám šem, že
js e naň ak laska i aže jemu ako é c i auži ku při odie e: abozopomoci jemu,
že on oho na VM í šech ak dosahuje asobě o při ede. Psal bych VM i ád, že
js enebožá ka, ale nesmím, bojím se, aby o VM i p o ie mysli nebylo. Ba nebo-
žá ka, nebožá ka! Rač eš VM i odpus ie ie, že o o ak VM i píši, neb se mi en řád
a elmi zle líbí. Dej Bůh  om lepší pořádek.“61
Tu o si uaci ozhodně nepodceňo al Rožmi ál, neboť se dopise Pe o i zRožm-
be ka ze září 1515 opě yjádřil kRendlo u li u, en ok á no ém úřadě: „ačkoli ěk
i o se mi nezdá, aby Rendl k omu našeho pána při edl, aby o učini i měl, ač šak
nynějších sple cích sluší opa nos i uží a i, poně adž což se dob ého zedná pána
našeho a oho o k álo s í, ch í o něk eří uši i p o s é uži ky ach ějíc ím jinajm
p o i ens í čini i.“ Rendl je zde edy chápán jako opo unis a, neboť „oněmi něk e-
ými“ je bezpochyby myšlen on.62
Vli k álo ských měs je  é o o ázce zcela zřejmý. Dosa adní podkomoří Bu ian
T čka zLípy byl Rožmi álů spojenec63 aměs a dila, že jim s ým působením ško-
dí.64 T čka hledal zas ání u y ířského s a u,65 jeho spojenci pak ydali p ohlášení
yzý ající k omu, aby měs a Rendla ne ole o ala přede ším sohledem na po ušení
s a ojakubského mandá u, k e ý neumožňo al od olání úředníka bez podpo y zem-
ské lády.66 Minulos Rendla aT čky aké nebyla bez posk ny— lis opadu 1510
Rendl, k e ý se ješ ě i ulo al jako nej yšší písař, T čku pohnal o500 kop g ošů čes-
kých. P a děpodobně se jednalo os a ší k álo ský dluh, p o ože T čka zde ys upo-
al z i ulu podkomořího. Rendl sice celý spo yh ál, Rožmi ál z i ulu nej yššího
pu k abího p ažského měl nařídi sumu ypla i , o šem nes alo se ak— ne íme
šak p oč. Je možné, že a o kauza „usnadnila“ Rendlo i ozhodo ání opřes upu na
s anu k álo ských měs .67
Mezi ím Rendl adalší zás upci měs u edli do úřadu Ku né Hoře dalšího úřed-
níka úzce spja ého směs ským s a em— nej yššího mincmis a Viléma Kos ku
zPos upic, jednoho zBa olomějo ých aRendlo ých spojenců.68 Kos ka iRendl se
samozřejmě okamži ě ujali s ých úřadů.69 Po innos i podkomořského úřadu se ý-
kaly agendy k álo ských měs , přede ším pak o ázky us a ení měs ských ad. Máme
doklad o om, že konk é ně Rendl yslal ho ych éře kus a ení měs ské ady do
61 Jose KALOUSEK (ed.), AČ XV, P aha 1896, s.109.
62 TÝŽ (ed.), AČ VII, s.120.
63 Ipřes o měl ale spo y sLadisla em ze Š e nbe ka. Václa HÁJEK ZLIBOČAN, K onika čes-
ká, ed. Jan Linka, P aha 2013, s.1071; J.CHARVÁT (ed.), Dílo F an iška Palackého II, s.297.
64 J.MACEK, Jagellonský ěk II, s.77.
65 An onín REZEK, Příspě ky kdějinám Čech za k álů Vladisla a aLud íka Jagellonského, Časo-
pis Musea k álo s í Českého 56, 1882, č.2, s.217–243, zde s.218–219.
66 V.V.TOMEK, Dějepis měs a P ahy X, s.402.
67 J.KALOUSEK (ed.), AČ XIII, s.381.
68 J.PORÁK— J.KAŠPAR (edd.), Ze s a ých le opisů českých, s.388; J.CHARVÁT (ed.), Dílo F an-
iška Palackého II, s.319; F.PALACKÝ, Dějiny ná odu českého V, s.451–453; V.V.TOMEK, Dě-
jepis měs a P ahy X, s.399–403.
69 Rožmi ál píše Rožmbe ko i o om, že Rendl sázel konšely k álo ských měs (p osinec
1515). J.KALOUSEK (ed.), AČ XII, s.180.
OPEN
ACCESS