Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024
CESTY JAKO ZDROJ INSPIRACE PRO UROZENÉ
STAVEBNÍKY OBDOBÍ ROMANTISMU A JEJICH ARCHITEKTY
A
STAVITELE TRAVELS AS A SOURCE OF INSPIRATION FOR
THE NOBLE BUILDING OWNERS OF THE ERA OF
ROMANTICISM AND THEIR ARCHITECTS AND BUILDERS
Binde Filip
Klíčo á slo a: šlech a; a is ok acie; ces o ání; oman ismus; his o ismus; k ajinářská
o ba
PhD . Filip Binde , Ph.D.
binde @hiu.cas.cz
Depa men o Mode n Cul u al and Social His o y
Ins i u e o His o y
Czech Academy o Sciences
P osecká 809/76, 190 00 P aha 9, Czech Republic
The au ho is a his o ian dealing wi h his o y o he 18 h and
19 h cen u ies, wi h a special ocus on he his o y o
a is oc acy in he Czech lands.
Abs ak : Příspě ek se zabý á ces o áním jako zd ojem inspi ace
p
o s a ebn
í
ak i i y a k ajinářskou o bu šlech y českých zemích, k jejichž
ealizaci došlo období oman ismu. Tex se zaměřuje na ýp a
y
s a ebníků a jejich a chi ek ů a s a i elů a ukazuje, nakolik mohly y o
ces y o li ni p ojek y úp a a ýs a eb enko ských sídel šlech
y
a zakládání a adap ace k ajinářských pa ků jejich okolí. Příspě ek si
klade o ázku, zdali je y o ýp a y nu né níma jen jako in encionáln
í
z
d oj inspi ace p o danou činnos , nebo je možné o nich ho oři i jako
o něčem, co ces o a elům nemělo slouži jako příleži os k hledán
í
inspi ace p o jmeno ané p ojek y. Další o ázkou je pak o, jes li
u edeném období o li nily u ozené s a ebníky a jimi naja é osob
y
om o smyslu pouze ces y do Velké B i ánie, k e á éře 19. s ole
í
p
ředu čo ala a chi ek onické a kul u ní endy e elké čás i E opy,
nebo i ýp a y na jiná mís a. Odpo ědi na y o o ázky hledá příspě e
k
na příkladu několika a is ok a ů usazených českých zemích
a ýzkumu, jehož ámci byl yuži ma e iál uložený českých
i zah aničních a chi ech. Z analýzy dokumen ů yplynulo, že ces o án
í
j
e možné níma jako in encionální i nein encionální zd oj inspi ace p o
sledo ané p ojek y a že jejich iniciá oři i osoby jejich službách
ykonali ces y jak zah aniční, ak i domácí, k e é o li nily cha ak e
ěch o počinů. Díky omu se zá o eň podařilo poukáza na ůzno odos
z
d ojů inspi ace jejich pozadí.
Recenze | Re iew
PhD . Mg . Daniel Lyčka, Ph.D.
Ing. Mg . Michal Voku ka, Ph.D.
188
www.k ajinasidlapama ky.cz
Ú od
Ces o ání předs a o alo a s ále předs a uje jeden z p os ředků
kul u ního ans e u mezi ůznými čás mi s ě a. V minulos i se o
elmi ý azně p oje ilo případě šíření uměleckých a kul u ních
endů majících počá ky něk e ých zemích, do nichž ámci s ých
ces za í ali nejen nej ůznější umělci, a chi ek i a s a i elé, nýb ž i i,
k eří y o osoby zaměs ná ali. Ve spoji os i s his o ickými českými
zeměmi je i mezi laickou eřejnos í pomě ně známou záleži os í
například o, že p o ecepci enesance či ba oka byly om o
p os ředí ýznamnými ýp a y ěch o osob zejména do I álie,
o li ňující ehdy nejen adap ace a p ojek y ýs a eb sídel šlech y
a a is ok acie, nýb ž i její k ajinářskou o bu. Za ímco popula i a
enesance a ba oka s pos upem času pominula, zůs alo ces o ání
inspi ačním zd ojem p o ýše u edenou činnos i pozdějších
dobách, a o i éře okoka, klasicismu či his o izujících s ylů. P á ě
his o izující s yly, a mezi nimi například neogo ika, se začaly
p osazo a éře p e oman ismu a oman ismu a jejich popula i a
os la uku uce s ces o áním šlech iců, a chi ek ů a s a i elů do
zah aničí, a zejména do Velké B i ánie, jelikož se y o osoby díky nim
seznamo aly s ak uálními endy e opského s a i els í, umění
a k ajinářské o by.
Úkolem s udie je udíž předs a i ces y jako jeden z inspi ačních
zd ojů p o u o činnos , a sice e spoji os i s obdobím oman ismu
a na základě příkladů spja ých s a is ok acií usazenou his o ických
českých zemích a s jí naja ými odbo níky podobě a chi ek ů
a s a i elů. Tex , k e ý čás ečně ychází z dří e ealizo aných
ýzkumů
[1][2][3][4]
, se zaměří na yb ané a is ok a y a na
adap ace a ýs a by jejich enko ských sídel duchu his o izujících
s ylů a úp a y jejich okolí, nichž docházelo k zakládání zah ad
a k ajinářských pa ků. Cílem oho o ex u je posoudi , zdali éře
oman ismu, již lze časo ě ymezi koncem 18. s ole í na s aně
jedné a šedesá ými le y 19. s ole í na s aně d uhé, předs a o alo
ces o ání in encionální zd oj inspi ace p o y o p ojek y ( j.
ces o a el podnikal ces u za ím účelem, aby se nechal inspi o a ),
nebo je o něm možné ho oři i jako o nepláno aném zd oji
inspi ace. Další o ázkou, k e ou si ex klade, je o, zdali
s a ebníkům a osobám zaměs naným jejich službách jako zd oj
inspi ace posloužily pouze zmíněné ces y do Velké B i ánie, k e á
ehdy – jak bude pod obně ys ě leno níže – udá ala ón ý oji
e opské společnos i i kul uře, umění, a chi ek uře a k ajinářské
o bě, nebo je možné naleznou příklady jejich ýp a do jiných
mís , k e é lze i ak označi za zd oj inspi ace p o jmeno anou
činnos .
S udie aké pojedná á oliko o ces o ání, a nikoli o dalších zd ojích
inspi ace p o u edené ak i i y, mezi k e é pa řila například p áce
s a ebníků, a chi ek ů a s a i elů s jakousi předloho ou li e a u ou
nej ůznějšího d uhu a poje í, díky níž si osoby, o nichž předkládaná
s udie pojedná á, ozšiřo aly obzo y ohledně oho, jak je možné
koncipo a jedno li é p ojek y, i ohledně ak uálních endů oblas i
s a i els í a umění. Cílem ex u p o o žádném případě není
zhodno i , jaké důleži os i dosaho alo ces o ání jako inspi ační
zd oj e s o nání s dalšími možnými i doloženými zd oji inspi ace
p o y o p ojek y.
Na om o mís ě je zapo řebí učini ješ ě několik dalších
ys ě lujících poznámek: Co se ýče klíčo ých e mínů p o
předkládanou p áci, pojedná á ex o zás upcích nej yšší složky
šlech y, a is ok acie. Te mín „šlech a“ není žádném případě
chápán jako synonymu k ý azu „a is ok acie“, ale jako slo o
nadřazené k omu o pojmu. S udie aké – jak už yplý á z jejího
náz u – ozlišuje mezi a chi ek y na s aně jedné a s a i eli na
s aně d uhé. Přes ože mnohdy docházelo k p o nu í obou olí
u jedné osoby, což je případ i něk e ých jedinců, o nichž ex
pojedná á, ozumí se slo em „a chi ek “ au o koncepce p ojek ů
i jedno li ých s a ebních plánů a ná hů a ý azem „s a i el“ pak
en, kdo měl na s a os i echnickou s ánku p o edení díla, edy
například dohled nad s a ebními p acemi
[5]
.
189
Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024
P olog aneb doba „mánií“: An ikománie,
ankománie a anglománie
V sou islos i s nas íněním obecného kul u ního ý oje E opy éře
oman ismu je řeba předs a i k á ce o, co dané epoše předcházelo.
Doba 18. s ole í byla spojena s několika „mániemi“, z nichž něk e é
s p osazo áním oman ismu zcela ymizely, nebo se alespoň čás ečně
dos aly do s ínu jiných „mánií“. Doba před nás upem oman ismu pla ila
mimo jiné jako é a, během níž byly (nejen) šlech ické eli y ze s řední
E opy ýznamně o li ňo ány kul u ou F ancie. K omě a chi ek u y
a umění, jimž i F ancie do značné mí y udá ala ón, se s upňující se
zájem šlech y o F ancii, h aničí až s jis ou posedlos í (a udíž „mánií“)
od ážela i jejich z ahu k ancouzš ině, k e á se e šlech ickém
p os ředí s ala jakýmsi sociolek em, či z ykem najíma p o s é po omky
ancouzské ycho a ele a uči ele
[6, s. 237]
. V neposlední řadě byl
jedním z důsledků popula i y země galského kohou a očích šlech y
a a is ok acie i ak , že si y o osoby ybí aly F ancii jako cíl s ých
zah aničních ces . É a ankománie, za niž je možné popula i u
enoménů spja ých s F ancií označi , nicméně začala odezní a po
ýbuchu Velké ancouzské e oluce a sé ii álek s F ancií a později
i s Napoleonem Bonapa em, ukončených oce 1815.
18. s ole í lze nicméně s ejně ak cha ak e izo a jako období, kdy se
eli y společnos i, če ně šlech y, začaly zno u in enzi ně zajíma
o an iku a její dědic í. Na počá ku oho o endu s álo jednak
zno uobje ení Pompejí a následné ykopá ky om o měs ě, jednak
myšlenky německého učence Johanna Joachima Winckelmanna,
k e ého lze po ažo a za zaklada ele mode ní a cheologie.
I an ikománie se od azila cílech a p og amu ces šlech iců a a is ok a ů
ze s řední E opy, k eří se mnoha případech ydá ali na pu o ání „za
an ikou“, a o zejména na Apeninský poloos o
[7]
. An ikománie
18. s ole í měla neposlední řadě li i na s a ební p ojek y u ozených
jedinců ealizo ané duchu klasicismu a dalších an ikizujících s ylů.
Za ímco klasicismus lze případě s řední E opy níma jako
dominan ní sloh ješ ě před polo inou 19. s ole í, obje il se již dlouho
před ím jeho konku en , k e ým byla neogo ika či další his o izující s yly,
značící pos upný nás up oman ismu. P ní příklady neogo ické
a chi ek u y se českých zemích začaly obje o a k ajinářských
pa cích, nichž se nacházejí emply odkazující na s ředo ěk či umělé
zříceniny. Zásadní zlom ecepci oman ismu p os ředí šlech y ale
znamenala až řicá á lé a 19. s ole í a další dese ile í, kdy se neogo ika
jejím s ě ě s ala – a po zohlednění ýše u edených in o mací
o ankománii a an ikománii nikoli přek api ě – nesmí ně populá ní
záleži os í. I zde je o iž možné ypozo o a sou islos s jis ou mánií,
k e ou ehdejší E opa zaží ala – en ok á e s anglománií, jejíž
pods a ou bylo zhlížení oby a el s a ého kon inen u k Velké B i ánii
a jejich obdi k enoménům spja ým s ou o zemí a k e á eli y ze s řední
E opy edla i k obje o ání k ás Spojeného k álo s í během ces do
něj.
Ros oucí zájem oby a el pe ninské E opy o Velkou B i ánii, jenž má s é
počá ky 18. s ole í, sou isel nejp e se záleži os mi hospodářského
ázu a zdejšími ynálezy, jelikož Spojené k álo s í bylo kolébkou
p ůmyslo é e oluce. S pos upem času se šak E opané začali zajíma
i o jiné enomény spja é s b i ským p os ředím, a o například o zdejší
kul u u, li e a u u, zákonodá s í a poli ický sys ém, ale i k ajinářskou
o bu, umění a a chi ek u u, jelikož i ěch o oblas ech se nakonec
Velká B i ánie s ala zo em p o os a ní země. Například koncep
k ajinářských pa ků, nazý aných podle pů odu pa ky anglickými
a zakládaných na os o ech již době os ícens í, o iž elmi b zy přijala
i kon inen ální E opa. S ejně ak i plody a chi ek onických e i alů ( edy
s ylů napodobujících s a ší s yly), a předně e i alu go iky, jehož počá ky
lze na os o ech ysledo a už p ní polo ině 18. s ole í
[8]
, obje o ala
na os o ech elmi in enzi ně zejména p ůběhu dalšího s ole í o něž
šlech a usazená českých zemích, z yklá ze s é domo iny s ále ješ ě na
dominanci kánonu an ikizujících s ylů. I p o o se její ces y za h anice
las i s aly jedním z p os ředků kul u ního ans e u mezi českými
zeměmi a Velkou B i ánií a od azily se i ealizaci p ojek ů ýs a eb
a přes a eb jejích sídel duchu anglicizující neogo iky a dalších
his o izujících s ylů či její k ajinářské o bě.
190
www.k ajinasidlapama ky.cz
Ob ázek 1 – S awbe y Hill House na předměs í Londýna, jeden z elmi aných
příkladů a chi ek u y go ického e i alu (polo ina 18. s ole í) (zd oj: o oa chi
au o a
Ces y s a ebníků jako inspi ační zd oj p o
jejich p ojek y
Velmi ý azně se dobo á anglománie od azila podobě
nejznámějších a is ok a ických sídel up a ených či ys a ěných
duchu oman ismu, k nimž pa ří zámky jako Hluboká, H ádek
u Nechanic či Lednice, k e é mohou bý označeny za „kus Anglie
Čechách“ případě p ních d ou jmeno aných pamá ek, esp. za
„kus Anglie na Mo a ě“ případě posledně zmiňo ané s a by.
Za ímco k b i ským ýp a ám s a ebníka Lednice, kníže e Aloise II.
Jose a z Liech ens eina, neexis uje dos a ečné množs í
ele an ních p amenů, díky nimž by se bada el na y o ýp a y mohl
zaměři pod obněji, je u iniciá o ů s a ebních p ací na Hluboké
a H ádku u Nechanic si uace jiná. Přes ože se něk e ým
s a ebníkům a jejich zah aničním poby ům již posledních
dese ile ích ěno aly če né s udie, zaměřily se dané ex y zp a idla
pouze na něk e é z ěch o ces nebo na jejich yb ané aspek y.
Ob ázek 2 – Zámek Hluboká (zd oj: o oa chi au o a)
Je o případ b i ských ýp a Jana Adol a II. ze Schwa zenbe gu.
V popředí zájmu bada elů o iž zp a idla s ála jeho p ní ces a na
os o y ykonaná le ech 1825–1826
[9]
, kdy se kníže, ehdy ješ ě
s obodný muž, nacházel up os řed ře ího dese ile í s ého ži o a.
Docho al se i ces o ní deník mladého a is ok a a, k e ý se s al
hla ním p amenem p o ekons ukci ýp a y
[10]
. Ro něž se ale
docho al další ces o ní deník, pojedná ající o ces ě Jana Adol a na
ko uno aci k álo ny Vik o ie oce 1838, jíž se Schwa zenbe g
zúčas nil jako mimořádný a ašé císaře Fe dinanda I. (V.)
[11]
.
Schwa zenbe ga ehdy na os o y dop o ázela aké jeho manželka
Eleono a, jíž byl minulos i připiso án hla ní li na ozhodnu í
manželů přes a ě Hlubokou
[12]
, a schwa zenbe ský s a i el
Wilhelm Ne enho s . P á ě na základě jeho pří omnos i usuzo ali
ep ezen an i předchozího ýzkumu, že a is ok a ický pá
odces o al do Anglie již s ideou up a i Hlubokou
[13, s. 30]
. Tu o
hypo ézu ale bylo možné po di i díky analýze Schwa zenbe go a
deníku, k e á o něž umožnila poop a i zaži é předs a y o olích
Jana Adol a a Eleono y sou islos i s ideou přes a by zámku.
191
Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024
Ob ázek 3 – Ha acho ský zámek H ádek u Nechanic (zd oj: o oa chi au o a)
Ob ázek 4 – Liech ens einský zámek Lednici (zd oj: o oa chi au o a)
Klíčo é jsou om o ohledu ú y ky z ahující se k pu o ání manželů
po b i ském enko ě, na němž Jan Adol a Eleono a hledali inspi aci
p o adap ace s ého jihočeského sídla. Společně p o o na š í ili
i mnoho h adů, zámků a dalších šlech ických usedlos í děčících za
s ou podobu go ickému e i alu, a o če ně k álo ského h adu e
Windso u. S é dojmy z něj p oz adil kníže om o ú y ku
z 1. če ence 1838: „Přijeli jsme ke s upu [do Windso u], nasedli na
koně a uháněli nádhe ným pa kem. Všimli jsme si aké pěkného
ýhledu. Co mě ale ěšilo nej íc, byla možnos , že u nás y ořím
ješ ě hezčí mís o, než je o o zde. Tak o jsem se s ále p ojížděl
s myšlenkami na Hlubokou, kde je k omu ješ ě íce ody a kde
k ajinu uza í ají pěkné ho y.“
[11, ne ol.]
P á ě y o ě y po zují
nejen o, že poby na os o ech měl manželům slouži jako ědomé
hledání inspi ace p o jmeno aný p ojek , nýb ž i o, že s a ší
předs a y bada elů i laické eřejnos i o Janu Adol o i jako
o s a ebníko i plnícím oliko přání s é ženy jsou značně zk eslené,
neboť přes a ba Hluboké byla s ejně ak jeho las ním přáním.
Na s ěžejní úlohu s a ebníka se nicméně minulos i upozo ňo alo
případě h abě e F an iška A noš a z Ha achu, Schwa zenbe go a
s e níka, k e ý s kníže em za í al na b i ské os o y oce 1825.
Až donedá na šak nebyla známa exis ence p amenů, díky nimž by
bylo možné zaměři se na Ha acho y kon ak y s os o ní elmocí
pod obněji. Ty o p ameny jsou o šem uloženy jeho pozůs alos i
Rakouském s á ním a chi u e Vídni
[14]
. Například během p ní
ces y do Velké B i ánie e d acá ých le ech 19. s ole í psal h abě
dopisy (a o po ě šinou ancouzsky) s ým odičům a e ě, z nichž
yplý á jeho mimořádně pozi i ní z ah ke Spojenému k álo s í
[2,
s. 60–62]
. P a děpodobně p á ě on aké sou isí s jeho pozdějším
ozhodnu ím ybudo a na zelené louce nedaleko H adce K álo é
no ý zámek, k e ý by s ým ex e ié em i in e ié y odkazo al na
Velkou B i ánii a její kul u u.
Ob ázek 5 – Jan Adol II. ze Schwa zenbe gu (zd oj: Wikimedia Commons
[15]
)
192

www.k ajinasidlapama ky.cz
Ha acha, p o ilujícího se jako a is ok a b i ského s řihu, spojuje
se Schwa zenbe gem sku ečnos , že i on se e řicá ých le ech
yp a il do Anglie, aby sbí al inspi aci p o ýs a bu H ádku. Během
s ého poby u na os o ech na ázal kon ak y s amějším
a chi ek em Edwa dem Buck onem Lambem, k e ý yp aco al p ní
sé ii plánů p o H ádek u Nechanic. In o muje o om následující
ú y ek dobo ém pe iodiku ydaném oce 1839: „H abě Ha ach,
akouský šlech ic, jenž má elké maje ky Rakousku, Uh ách
a Čechách, nedá no s á il několik měsíců é o zemi p ohlížeje si
zah ady a enko ská sídla ůzných čás ech jak Anglie, ak Sko ska
s ýhledem k ylepšení s ého las ního, až se na á í [...]. H abě
zakoupil elké množs í os lin, koní, náčiní a d. a zal s sebou plány
a náhledy přip a ené panem Lambem p o ýs a bu nádhe ného
paláce, k e ý bude obsaho a okolo 90 mís nos í [...].“
[16, s. 51]
I en o příklad spja ý s Ha achem má udíž ýpo ědní hodno u
o om, že ces y a is ok acie do Velké B i ánie nesloužily pouze jako
nezámě ný zd oj inspi ace p o s a ební činnos , nýb ž i jako zd oj
zamýšlený.
Ob ázek 5 – K álo ský h ad Windso (zd oj: o oa chi au o a)
Ob ázek 6 – F an išek A noš z Ha achu (zd oj: Wikimedia Commons
[17]
)
Třebaže byla doposud řeč pouze o Velké B i ánii, bylo by chybou se
domní a , že s a ebníci oman ických šlech ických sídel ces o ali
pouze do ní, aby s é p ojek y oboha ili o odkazy na s a i els í Velké
B i ánie. Vyplý á o z případu kníže e Kamila z Rohanu, k e ý
polo ině 19. s ole í up a il se e očeský Sych o ak, aby ypadal
jako s a obylé sídlo odu pocházejícího z F ancie, esp. z B e aně.
Na zdo y omu jsou i na Sych o ě od azy dobo é anglománie éměř
nepřehlédnu elné, jak dokládají například udo ské oblouky
u hla ní b ány i in e ié ech zámku. Je o něž doloženo, že Rohan
na š í il jihočeský s a ý zámek Rožmbe ku
[18, s. 16]
, kde h abě
Jiří Jan Buquoy e s ejné době y ářel muzeum přís upné
eřejnos i. Také adap ace Rožmbe ka ycházely ze s a ebníko a,
esp. a chi ek o a přihlédnu í k b i ským šlech ickým sídlům,
řebaže inspi ačních zd ojů p o jeho úp a y bylo (s ejně jako na
Sych o ě) mnohem íce. Buquoyů úředník in o mo al h abě e
o Rohano ě ná š ě ě a o om, že se kníže i líbilo několik mís nos í,
če ně Křižácké gale ie, jejíž p o edení bylo ideo é o ině
inspi o áno Křižáckými sály e Ve sailles
[19, s. 387]
a o ině
193
Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024
p o edení pak b i skými usedlos mi
[20, s. 38]
: „Na s ém zámku [...]
jsem ke s a bě z olil go ický s yl, y o d ě mís nos i, a z láš ě gale ie
mě při ádí ke zcela jiným myšlenkám e z ahu k p o edení mých
s a eb. Požádám pana h abě e, abych sem někoho poslal
k obhlédnu í ěch o mís nos í.“
[16, s. 16]
Ob ázek 7 – Se e očeský Sych o (zd oj: o oa chi au o a)
Daleko důleži ější než p opojení mezi Sych o em, Rožmbe kem
a Velkou B i ánií je o, že a o ukázka ilus uje, že s a ebníci
oman ických ezidencí mohli jako zd oj inspi ace yuží a nejenom
ces y do Velké B i ánie, ale i jiných zemí a že nu ně nemuseli – což
je řeba zdů azni – opouš ě ani h anice las i, aby se mohli
inspi o a ámci ealizace las ních p ojek ů. Za ímco o li u
ýp a šlech iců do Spojeného k álo s í om o ohledu nebylo
o iž ani minulos i pochyb, je u edená in o mace něčím, co ep e
čekalo na po zení.
Ob ázek 8 – Rožmbe k (zd oj: o oa chi au o a)
Ces y s a ebníků jako inspi ační zd oj p o
jejich k ajinářskou o bu
Ces y u ozených s a ebníků šak nu ně nesloužily jako inspi ační
zd oj pouze p o p ojek y přes a eb a ýs a eb jejich enko ských
ezidencí, nýb ž i p o adap ace jejich okolí. V případě aného
oman ismu se ho oří o li u zah aničních ces na zakládání
k ajinářských pa ků či pa ků jakémsi „přechodném s ylu“.
V posledních le ech bylo doloženo, že například zaklada el
k ajinářského pa ku K ásném D oře u Podbořan Jan Rudol
Cze nin z Chudenic se na s é ces ě po s řední a západní E opě
le ech 1779–1781 inspi o al om smyslu, že jeho zkušenos i
o li nily koncepci celého pa ku i jeho jedno li é součás i
[21]
.
Zaměříme-li se na dobu 19. s ole í, nalezneme obdobné příklady
dokládající, že ces o ání může bý nímáno jako inspi ační zd oj p o
k ajinářskou o bu a is ok a ů. Jeden z nich posky uje již
zmiňo aný kníže Jan Adol II. ze Schwa zenbe gu, k e ý se o plody
k ajinářské o by zajímal už během s é p ní b i ské ces y, během
níž obdi o al b i ské zah ady a pa ky. Zajíma é nicméně je, že
oce 1838, edy době, kdy na os o ech s manželkou
a Wilhelmem Ne enho s em hledal inspi aci p o přes a bu
Hluboké, zá o eň hledal inspi aci p o úp a y jihočeského enko a.
Dokládá o ú y ek jeho deníku da o aný 1. s pna: „Z Londýna jsme
yjeli po ře í hodině a p ojížděli úžasnou k ajinou, šechno zelené
a s ěží. Při om šem jsem myslel, že i u nás by bylo možné mí
mnohé z oho a že ob ysy [našich] ho jsou ješ ě hezčí. Také je
něk e ých k ajinách u nás íce ody.“
[11, ne ol.]
Přes ože by bylo po přihlédnu í k ěm o ě ám nadmí u ob ížné, ne-
li přímo nemožné ysledo a , o jaké konk é ní p ky oboha il
Schwa zenbe g jihočeský enko díky b i ské ýp a ě, umožňují
p ameny poukáza na o, že jedna z jeho dalších ces , nepláno aná
jako inspi ační zd oj p o u o činnos , mohla o li ni ýsadbu jím
zakládaných, esp. up a o aných k ajinářských pa cích. V oce 1843
o iž Jan Adol na š í il Uh y, a sice přede ším s cílem seznámi se
s amějším zeměděls ím a zemědělskými usedlos mi, k e é ho
194
www.k ajinasidlapama ky.cz
zajímaly jako s ědomi ého hospodáře mode nizujícího odo é
elkos a ky. Kníže nicméně i přes o ěno al značnou pozo nos
amějším zah adám, pa kům a k ajině obecně. Schwa zenbe g
mimo jiné na š í il dnešní Ruso ce u B a isla y (Ka lbu g,
O osz á ), kde se nacházel oman ický zámek odu Zichy-Fe a is.
Ješ ě íce než on jej ale zaujal zdejší pa k, předs a ující podle něj
„nejk ásnější anglickou zah adu“
[22, ne ol.]
a opečo á aný
z učným pe sonálem: „Zah adník Ca lbu gu [sic] je elmi šiko ný
a pří el zah adnic í, nebo i zah adník se am mohou mnohému
nauči . Využi í pěkných kusů s omů se mi elmi líbilo, člo ěk si [ u]
šimne obezře nos i, kusu a oz ažo ání.“
[22, ne ol.]
Přes ože en o ú y ek nepo zuje, jes li Schwa zenbe g do Ruso cí
yslal s é zah adníky, je možné se domní a , že jeho činnos na poli
k ajinářské o by do u či é mí y o li nila nejen ná š ě a a eálu
sídla odu Zichy-Fe a is, nýb ž i uhe ského měs ečka Ta a, během
níž si p ohlížel i amější ybníky a ýsadbu jejich blízkos i. Spojení
mezi jihočeským enko em a Uh ami se nabízí díky é o ě ě: „Velký
ybník je elmi pěkně osázený a na Hlubokou a do Třeboně je
možné oho mnoho přinés .“
[20, ne ol.]
Schwa zenbe gů případ
– řebaže by se nu ně nemuselo jedna o případ jediný, na k e ém
by bylo možné u edené doloži – udíž po zuje ýše zmiňo anou
ezi, že se ces y p o s a ebníky období oman ismu, ať už jejich
k oky mířily kamkoli , s á aly něk e ých případech ědomým
hledáním inspi ace p o jejich k ajinářskou o bu (jako u ces y
kníže e do B i ánie oce 1838), za ímco jiných zd ojem
nein encionálním (jako u poby u Uh ách oce 1843).
Ces y a chi ek ů a s a i elů jako inspi ační
zd oj p o s a ební ak i i y a is ok a ů
období oman ismu
Věnujme se nyní ale i ces ám osob, jež s oupily do služeb
samo ných s a ebníků. To, že i jejich ýp a y mohly slouži jako
zd oj inspi ace p o zamýšlené p ojek y, se ědělo již minulos i.
Po zuje o os a ně již zmíněný případ Wilhelma Ne enho s a,
k e ý s Janem Adol em a Eleono ou ze Schwa zenbe gu na š í il
Velkou B i ánii oce 1838. Výsledkem jeho poby u na os o ech
byla p áce
Einige Ansich en als Ve schöne ungs-Bau-Behel e on
Landschlösse n, Wohn- und Wi scha sgebäuden, Co ages,
Ga en e zie ungen und Pa kanlagen
, ydaná o osm le později
e Vídni
a obsahující Ne enho s o y nák esy enko ských s a eb.
Úkolem s a i ele ale s ejně ak bylo zachy i p o s ého pána a jeho
po řeby na papíře ako ou a chi ek u u, k e ou Jan Adol po ažo al
za zajíma ou a jež mu případně mohla slouži jako zd oj inspi ace
p o úp a y Hluboké. Ačkoli byl úkolem přes a ě zámek nakonec
po ěřen F anz Bee , a nikoli Ne enho s , nelze popří , že jeho
pří omnos na os o ech měla seh á důleži ou oli e z ahu
k možnos i kníže e mí i po ná a u do las i před očima podobu
s a eb, jimiž bylo žádoucí necha se o li ni .
Také Ka l Fische , jeden z p ojek an ů H ádku u Nechanic, na š í il
Velkou B i ánii. Přes ože na základě docho aných p amenů nelze
po di domněnky něk e ých au o ů, že Fische os o y na š í il na
přelomu řicá ých a č yřicá ých le 19. s ole í
[17, s. 283]
, obsahuje
pozůs alos h abě e Ha acha ko espondenci ad eso anou jeho
ženě Anně a dokládající, že Fische oce 1851, kdy se pozo nos
s a ebníka upí ala zejména k in e ié ům s a by, za í al na os o y
spolu s jejím manželem: „Všechno ady dělám pěšky, Fische o ale
ne yd ží, on je ždy hned una ený, přes o dou ám, že nak eslí
mnoho uži ečného. Dou ám, že mu ukážu ješ ě C ew [C ewe Hall],
Haddonhall [Haddon Hall], Ha ield, psal jsem [lo du]
Clanwilliamo i k ůli poslednímu.“
[23, ne ol.]
Z Ha acho y
ko espondence yplý á několik nadmí u zajíma ých in o mací -
jednak o, že a is ok a nech ěl Fische o i ukáza s a by ědčící za
s ou podobu neogo ice, esp. go ickému e i alu, ale pamá ky
z doby udo ské go iky a enesance z časů k álo ny Alžbě y
Tudo o ny a k ále Jakuba S ua a. To aké jasně ukazuje, že p ojek y
přes a eb a ýs a eb a is ok a ických sídel duchu oman ismu
nelze níma oliko jako přejímání neogo iky, nýb ž i dalších s ylů
(jak se je í při pohledu na in e ié y řady sídel, nichž pře ládá
nápodoba enesance).
195
Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024
Další zajíma ou in o maci pak posky uje jiný z dopisů h abě e
u čených Anně, a sice en, jenž předcházel dopisu obsahujícímu
ýše u edený ú y ek. Ha acho y ehdejší řádky manželce o iž
naznačují, že přání, aby se Fische na b i ské os o y oce 1851
ydal, nu ně nemuselo bý přáním a is ok a a, nýb ž spíše přáním
jeho zaměs nance, k e ému bylo nakonec yho ěno: „Pokud budu
na H ádku spokojený s [jeho] ýkonem,“ podo kl h abě če nu,
„pak přece nechám Fische a jí sem na 14 dní […].“
[23, ne ol.]
Inicia i ní oli a chi ek ů a s a i elů je možné doloži ješ ě
na jednom případu sou isejícím s ýs a bou H ádku u Nechanic.
Když Fische pomě ně mladém ěku zemřel, ys řídal jej oli
osoby mající za úkol dokonči ýs a bu H ádku s a ební inžený
Jose Schube h. Docho alo se při om několik jeho dopisů
ad eso aných Ha acho i. Z jednoho z nich yplý á, že Schube h
ze s é las ní inicia i y ykonal ces u na Sych o , aby na něm hledal
inspi aci p o řešení několika de ailů na H ádku. Nej íce jej ehdy
zajímaly amější skleníky a jejich kons ukce: „29. če na jsem byl
na Sych o ě, kde byla Jeho Jasnos kníže Rohan ak laska a, že mi
sama ukázala zámek a udělila s olení, abych si mohl p ohlédnou
skleníky. U nich jsou hla ní nosníky z li iny a [p os o y] mezi okny
z epaného železa.“
[24, ne ol.]
Inicia i ní oli a chi ek a ukazuje neposlední řadě i příklad
oman ických úp a Lednice, jejichž adap ace měl zpočá ku na
s a os i mladý ídeňský p ojek an Geo g Wingelmülle , k e ý byl
aké ím, kdo kníže i Aloisi Jose o i z Liech ens eina dopo učo al
„s a oanglický s yl“ p o přes a bu sídla boha ého odu
[25]
.
Už ě šina s a ších ex ů zmiňuje, že Wingelmülle ykonal s udijní
ces u na b i ské os o y, řebaže se jejích de ailech y o ex y
ozcházely s údaji jiných au o ů
[26, s. 87][17, s. 343]
. Co je ale p o
dané s udie ypické, je o, že jejich au oři nepřiřkli Wingelmülle o i
úlohu osoby, z jejíž s any zešel podně k omu, aby en o a chi ek
odces o al do zah aničí. V Liech ens einském odo ém a chi u
e Vídni je šak uložena i s ať Emila Edga a, dícího, že o byl sám
a chi ek , kdo s ého zaměs na a ele oce 1845 žádal o s olení
yp a i se přibližně na d a měsíce do zah aničí, a o konk é ně do
Velké B i ánie, F ancie a Belgie ( případě posledních d ou zemí se
mělo jedna o země, přes k e é Wingelmülle pu o al).
Ani Wingelmülle o y ces y nicméně ne yče pá ají šechny příklady
ces a chi ek ů a s a i elů předních oman ických a is ok a ických
ezidencí českých zemí, k e é může bada el naleznou . Z hlediska
možnos i poukázání na ůzno odos inspi ačních zd ojů yuži ých
při jejich úp a ách a ýs a bách je ale pa ně nejzajíma ější případ
his o izujících adap ací Sych o a kníža z Rohanu. Pakliže o iž již
byla řeč o s a ebníko ě ná š ě ě Rožmbe ka, je nu no zmíni se
o dalších osobách, k e ým zámek děčí za s ou podobu. Za ímco
něk e é plány p o ex e ié zámku y ořil německý a chi ek
Be nha d G uebe , k e ý Čechách s oupil do služeb členů
Společnos i las eneckých přá el umění
[27]
, měl elkou zásluhu
na z á nění sych o ských in e ié ů Jose P u o , ohanský s a ební
adjunk , sp á ce a později i ředi el. Z analýzy docho aných p amenů
yplý á, že i P u o ykoná al s udijní ces y, řebaže není zcela
jasné, zdali inicia i a ždy zešla ze s any jeho pána, nebo naopak
od něj samo ného. Zaměřme se p o o nyní k á ce i na jeho ýp a y.
Po přihlédnu í ke knize hos í na Hluboké z d uhé polo iny 19. s ole í
je jasné, že P u o 8. dubna 1855 na š í il en o schwa zenbe ský
zámek. Dokladem je o iž jeho podpis ní. In o mace pod jménem
„ ohanský knížecí s a ební sp á ce“
[28, ne ol.]
zá o eň ylučuje
možnos záměny osob či chybného č ení jména. Vzhledem k omu,
že úp a y Sych o a ehdy p obíhaly naplno, není pochyb, že
dů odem jeho ná š ě y zámku bylo hledání inspi ace.
Další z doloži elných ces ykonaných P u o em je pak jeho
ná š ě a oman ického zámku Bo u u Tacho a, up a eného
odinou Kamilo y manželky Adély z Löwens einu. S ědec ím
o P u o o ě p ohlídce zámku jsou jeho skici uložené pláno é
dokumen aci k přes a bě Sych o a, mezi nimiž bada el nalezne
i jeho skici z ahující se ke jmeno anému zámku a něk e ým jeho
de ailům
[29]
. I p o o se je í jako íce než p a děpodobné, že P u o
na š í il Bo u Tacho a k ůli hledání inspi ace p o se e očeské sídlo
196