JAN TICHÝ
Ing. Jan Tichý
ichy.j@ ce. u b .cz
A elié u banismu
Ús a a chi ek u y
Fakul a s a ební
Vysoké učení echnické B ně
Ve eří 331/95, 602 00 B no, Česká epublika
84
O au o o i
Jan Tichý je dok o andem na Ús a u a chi ek u y Fakul y s a ební
Vysokého učení echnického B ně. Je absol en em obo u Měs ské
inžený s í bakalářském i na azujícím magis e ském s upni.
V akademické p axi se ěnuje ungo ání eřejného p os o u
a s uk u ám sídel. V současnos i se zaměřuje na p oblema iku
zah ádkářských osad šech ůzných o em a jejich unkce
a předpokládané p oměny budoucnos i.
Ve s é p aco ní p axi se ěnuje dop a ním s a bám a dop a nímu
inžený s í. Působí jako dop a ní specialis a a konzul an d ou
nej ě ších b něnských měs ských čás í.
Je členem Komise územního pláno ání a oz oje Rady měs a B na,
kde se podílí na yhodnoco ání územně pláno ací agendy
samosp á y měs a, zejména ná hů s udií, změn územního plánu
a me odikám pláno ání.
Již ře ím okem p acuje Po adním sbo u p o bezba ié o é B no,
celos á ně uniká ním uskupením zás upců měs a, měs ských
o ganizací, zájmo ých uskupení lidí s hendikepem a dalších
specialis ů.
Mimo s é hla ní předmě y p áce a s udia se zajímá o ůzné
u banis ické eo ie a au o y, jejich ealizace a zájemné p opojo ání
ungujících myšlenek a p incipů.
Zah ádkářské osady
Role zah ádkářských osad e měs ech
Pos a ení zah ádkářských osad, a o, jakou oli dnešním měs ě
h ají, je předmě em zkoumání i spo ů. Funkcí, k e é plní je celá
řada, s ejně ak i pozi i ních ex e nali s nimi spojených. Nap o i
omu exis ují zcela jasné ekonomické dů ody p o jejich přeměnu na
území s jiným yuži ím. Osady mají nepochybně s ého silného
genia loci u ářeného s ým p os o o ým uspořádáním, nap os o
s éby nou e nakulá ní a chi ek u ou domků a al ánů, a zá o eň
šemi p obíhajícími ak i i ami.
Funkce zah ádkářských osad
Zah ádkářské osady plní měs ské a příměs ské s uk uře celou
řadu olí a unkcí. Přímými unkcemi zah ádkářských osad jsou
zemědělská a ek eační unkce, k e é jim daly zá o eň zniknou .
Nepřímými pak sociální, p os o o é a en i onmen ální unkce.
P odukční zemědělská unkce je současnos i asi nej íce
zmiňo anou oblas í sou islos i s ím o éma em. Sociálně
geog a ický ýzkum se zaměřuje na p odukci po a in s épomoci
a sou isející přínosy. Eduka i ní přínos a po a ino á bezpečnos
jsou nej íce řešenými s é ami zájmu. P odukce po a in
se neomezuje jen na d obnou zeleninu a o oce. Je možné se se ka
s cho em d obného p ac a a z ířec a, a o i lokali ách
ne ypických p o ako é ak i i y. Například lokali ě Žabo řeské
louky B ně (ZO B á o a) je běžný cho slepic, k openek a dalších
z ířa pomě ně elkém ozsahu.
Ob ázek 1 – S éby ná e nakulá ní a chi ek u a (zd oj: au o )
85
V ná aznos i na p áci na zah adě a péči o ní je důleži ou unkcí
zah ádkářských osad ek eace. V celém ši okém spek u nájemníků
a maji elů zah ádek je ek eace nejčas ějším dů odem opa řo ání
možnos i na ako é zah ádce hospodaři . V něk e ých případech
se ek eace omezuje čis ě na p áci, něk e ých pak na spíše
příměs ský způsob á ení času například g ilo áním.
Velkým přínosem zah ádkářských osad je mísení a in e akce
jedno li ců a sociálních skupin. Různé ěko é, p o esní a zájmo é
skupiny zájemně in e agují a spolup acují. Při om o ba ěch o
sociálních uskupení je zcela samo olná a při ozená. Z p axe je edy
zřejmé, že p o y oření poci u sounáleži os i nejsou po řeba
speciální komuni ní zah ady se společnou péčí. Zcela běžné jsou
elké kul u ní akce p o samo né zah ádkáře i eřejnos e las ní
ežii.
Neopomenu elnou olí zah ádkářských osad je jejich
en i onmen ální unkce. V nejjednodušším měří ku se jedná
o ozsáhlé plochy zeleného land co e u, k e é přispí ají akumulaci
ody území, a zlepšují ak od oko é pomě y, a zá o eň pomáhají
omezo a nega i ní e ek y měs ského epelného os o a. Dále jsou
p os o em elké biodi e zi y jak os lin, ak hmyzu a d obné z ěře
a z ířec a. I když oplocené pozemky nemohou ungo a jako
při ozené bioko ido y nebo biocen a, jsou í aným ú očiš ěm p o
ši oké spek um biologických d uhů.
Ži o zah ádkářských osad a komuni a
Se zno unalezením ýhod zah ádkaření ČR i zah aničí
se obje ují p ojek y na podpo u oho o endu.
U ban ag icul u e
se dos á á do popředí zájmu nejen akademiků, nýb ž pos upně
i poli ického edení měs a obcí. Z láš ní p io i u dos á ají
komuni ní p ojek y, k e é si kladou za cíl y oři sdílené zah ady,
sady a edukační cen a. Z p axe českých zah ádkářských s azů
je šak pa ná op á něná skepse ůči ako ým p ojek ům.
Je při om chybným předpokladem, že bez cílené o by komuni ních
zah ad a sadů nedojde k y oření komuni y. Jen B ně unguje
éměř 90 samosp á ných zah ádkářských s azů, k e é jsou samy
o sobě unkčními komuni ami s boha ým společenských ži o em.
Na ůzných ú o ních p obíhá celo očně řada p ojek ů komuni u
ak i ně ořící, a o napříč územím, sociálními skupinami
i skupinami ěko ými.
Ob ázek 3 – Kul u ní akce k zahájení sezóny 2022 (zd oj: au o )CV
Ob ázek 3 – Kul u ní akce k zahájení sezóny 2022 (zd oj: au o )
Ob ázek 2 – P odukční unkce osad ši ším cen u B na (zd oj: au o )
86
Z p o esně zaměřených p ojek ů se jedná o pěs i elské sou ěže,
ýs a y a kon e ence. Přek api ě ozsáhlá a so is iko aná je
i šlech i elská činnos , zejména k ě in, ale i z ířec a. Rozsáhlá je
i p áce zah ádkářských s azů s mládeží. Zah nu y jsou při om
skupiny od předškolního ěku až do dospělos i. Dě em jsou u čeny
speciální zdělá ací akce, znalos ní i do ednos ní sou ěže, he ní dny
a podobně.
P oměny zah ádkářských osad
Ve měs ech je s ále čas ěji možné se ka se s čás ečně op á něným
lakem na změnu yuži í p os o u zah ádkářských osad. Zejména
u osad umís ěných ši ších cen ech měs je pa ná ob o ská
ekonomická nee ek i i a yuži í území p o elmi malou čás občanů
a jejich souk omé ak i i y. V zásadě může k i ika ůči osadám bý
edena ze d ou s an, a o ze s any yuži elnos i území i p o zby ek
eřejnos i, z d uhé s any pak y lačo ání ýs a by na ok aje měs
namís o zahušťo ání s á ající zás a by.
Cílem by mělo bý nalezení možných opa ření, k e é by maximální
míře pomohly ud že pozi i ní přínosy osad a zá o eň
minimalizo a nega i ní ex e nali y. Zpřís upnění oblas í eřejnos i,
kombinace unkcí nebo další d obné úp a y mohou dobře poslouži
i s minimálním inančním nákladem.
Veřejný p os o a hendikep
Pohyb osob s hendikepem
O ázka hendikepu e eřejném p os o u je současné době éma
o í ané zejména ůznými zájmo ými o ganizacemi. K omě
obecných požada ků yhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných
echnických požada cích zabezpečujících bezba ié o é uží ání
s a eb není za ím p oblema ika p ojek an ům ani a chi ek ům
a u banis ům příliš známá. Při om jedno li á echnická řešení
de ailů, například u přechodů, jsou jen nu ným minimem, k e é
šak p o plný po enciál k ali ního p os o u nedos ačuje.
Komplexní a empa ický přís up k p oblema ice ze s any ěch, k eří
podobu eřejného p os o u oří, ak má nepochybně ješ ě mnoho
p os o u k ůs u a zdokonalení.
K omě samo ného pohybu lidí s hendikepem je hodné pama o a
i na uží ání p os o u. Na ho aná řešení by se neměla omezo a na
nu né ak i i y dop a y a přemisťo ání z jednoho mís a do d uhého.
Sku ečně inkluzi ní p os o ak nabízí dos a ek příleži os í p o
šechny lidi bez ohledu na d uh nebo zá ažnos jejich hendikepu.
Z las ních yjádření lidí ze zájmo ých spolků, například
Sjednocené
o ganizace ne idomých a slaboz akých
, nebo
Unie neslyšících
,
je při om pa né, že pokud je nějaký p os o lidem s hendikepem
nes ozumi elný, dlouhodobém měří ku se mu yhýbají
a ne yuží ají ho.
Důleži ým p kem šech ako ých ná hů je aké dů az na možnos
pohybu a uží ání p os o u lidmi s hendikepem jako samos a nými
osobami, bez dop o odu nebo asis ence. Přís upnos a yuži elnos
p os o u o iž s mě padá, pokud je po řeba další osoba jako
dop o od. Asis ence ře í osoby na mís ě je sice lepší a ian ou,
k e á dopřá á lidem ě ší s obodu pláno ání ak i i , ani a ale
není ideální.
Es e ika řešení p os o u
Poněkud p o ikladu ůči požada kům na unkčnos řešení
p os o u p o lidi s hendikepem jsou požada ky na k ali ní ý a né
a ma e iálo é řešení p os o u. P os ý přesun od schodiš ě
k ampám, jakož o p ku p o překonání ýško ých ozdílů území,
znamená zcela jiné p os o o é ná oky a nu nos přizpůsobi
kompozici ako ého eřejného p os o u. Funkčnos by měla s á na
p ním mís ě, a šak dopad na podobu eřejného p os o u a s a eb
je značný.
87
V d obnějším měří ku je ypickým p oblémem požada ek
na izuální a hap ický kon as odících p ků, edy odících,
signálních a a o ných pásů. Kon as ní ods ín dlažby
je jednoznačně důleži ý p o unkčnos ako ého řešení,
a chi ek onicky šak jde o značně uši ý elemen . Pamá ko é
eze ace mají om o ohledu úle y ze s any unkčnos i řešení
a od izuálního kon as u se upouš í. Z pohledu ů ce měs a
a eřejného p os o u je šak poněkud smu né omezi es e ické
řešení na malé území pamá ko ých eze ací a jiných čás ech
měs a nebo u no os a eb na ý a nou s ánku ezigno a .
P axe a soulad s os a ními požada ky
Čas ým p oblémem při ná hu a ealizaci opa ření p o lidi
s hendikepem jsou p o ichůdné požada ky s an přímo zapojených
nebo zain e eso aných celém p ocesu. Výše zmíněný p oblém
es e iky je jen jedním z ako ých. Pamá ko á och ana, izuální
podoba mís a, úd žba p os o u, dop a a nebo mod ozelená
in as uk u a jsou ěmi asi nejčas ějšími.
Na nejnižší ú o ni zcela běžný požada ek na p opus nos po chů
p o s ážko é ody je přímém ozpo u s požada kem na pe nos
a o innos po chu. Tím o jsou zcela yloučeny mla o é, š ě ko é
nebo a na é po chy. V p axi pak znikají o iciální přís upo é
asy, k e é splňují požada ky yhlášky, a šak jsou mnohem delší
a složi ější než asa poja á a chi ek onicky lépe. Tako é řešení šak
aky není možné po ažo a za op imální, p o ože opě dochází
k odsunu í lidé s hendikepem mimo cen um dění.
Na poněkud yšší ú o ni je p ak ickým p oblémem umisťo ání
es au ačních zah ádek e eřejném p o ilu, zejména uličních
p o ilech. Ze s any pamá ko é och any a požada ků na es e iku
jsou p e e o ány lehké, skládací a přemís i elné s olky a židle, k e é
op icky minimálně na ušují p os o kolem sebe. P á ě
přemís i elnos je ale zásadním p oblémem z hlediska pohybu lidí
se z ako ým omezením. Neočeká aná překážka ase podél odící
linie soklu domu končí lepším případě dezo ien ací a zd žením,
mnohdy bohužel yzickými ú azy. Ze s any lidí s ako ým
omezením pak exis ují op á něné požada ky na s a ební řešení
zah ádek e o mě například dře ěné podes y.
Ob ázek 4 – Schody jako kompoziční p ek? Dnes už ěžko (zd oj: au o )
88

Zá ě
P oblema ika zah ádkářských osad a s épomocné p odukce
po a in po u či ém ú lumu opě ys upuje do popředí a nabý á na
ýznamu. Na jedné s aně jsou osady nem oku p o oz oj sídel
a y lačují ýs a bu na jejich ok aje. Na s aně d uhé mají
ob o skou škálu pozi i ních e ek ů jak p o podobu, ak p o unkci
měs a a jeho společnos i. En i onmen ální unkce zah ádkářských
osad je dnešní době silným a gumen em p o jejich och anu,
neméně přínosná je jejich společenská ole a podpo a úzce
spolup acujících komuni . Hledání způsobů p oměn osad
současném a budoucím měs ě je důleži ým k okem, jak zacho a
šechny pozi i ní přínosy a ule i při om op á něným požada kům
na změnu yuži í ploch osad. Jaké y o p oměny budou je o ázkou
nejen odbo nou, nýb ž i společenskou, ekonomickou a poli ickou.
Téma hendikepu e eřejném p os o u se současné p axi
na ho ání omezuje na pomě ně obecné zásady anebo naopak na
řešení kons ukčních de ailů. Z hlediska o by eřejného p os o u
je sp á né oli inkluzi ní přís up a p os o na ho a ak, aby
umožňo al jeho snadné yuží ání šemi lidmi s jakýmkoli d uhem
a mí ou hendikepu.
Po řebná opa ření šak zakládají řadu p oblémů es e ického
a kompozičního hlediska. Zcela jednoduše řečeno, současná
unkční řešení nejsou k ali ní es e icky; dří e běžná a použí aná
řešení již nejsou ealizo a elná. Inkluzi ní přís up při na ho ání
s a eb a eřejného p os o u je his o icky no ou záleži os í, jis ě
šak sp á nou a po řebnou. Jak se s ním šak ypořáda ná zích
kompozice, podoby p os o u i de ailů je s ále ne zcela dobře
yřešenou o ázkou.
Ob ázek 5 – Pohledná es au ační zah ádka, p o ne idomé ale pas (zd oj: au o )
89