ROZVOJ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ A ODBORNOSTI
DOPRAVNÍCH INŽENÝRŮ
ýklado á čás
Ka el Pospíšil, Dagma Pospíšilo á
B no 2024
2
Ta o publikace je ýs upem p ojek u Ná odního plánu obno y T ans o mace o my a obsahu
zdělá ání na Vysokém učení echnickém B ně, NPO_VUT_MSMT-16609/2022
Au o : p o . Ing. Ka el Pospíšil, Ph.D., LL.M., Vysoké učení echnické B ně, Ús a soudního inžený s í
Au o : Ing. Dagma Pospíšilo á, Ph.D., LL.M., Cen um dop a ního ýzkumu, . . i.
© Vysoké učení echnické B ně, 2024
ISBN 978-80-214-6276-2
DOI: 10.13164/9788021462762
Publikace „Roz oj odbo ných kompe encí a odbo nos i dop a ních inžený ů, ýklado á čás “, jejíž
au o y jsou Ka el Pospíšil a Dagma Pospíšilo á podléhá licenci C ea i e Commons U eď e pů od –
Neuží ej e dílo kome čně – Zacho ej e licenci 4.0 Meziná odní Licence. Úplné znění licenčních
podmínek je dos upné zde: h ps://c ea i ecommons.o g/licenses/by-nc-sa/4.0/.
3
Obsah
1. INFORMAČNÍ ZDROJE PRO DOPRAVNÍ INŽENÝRY 9
1. Přehled zd ojů yuži elných dop a ním inžený s í 9
2. Technické no my 9
3. Předpisy a dokumen y zah nu é do Poli iky jakos i pozemních komunikací 10
4. Me odiky a sou isející so wa e 12
5. Da abáze 14
6. Úkol 14
2. ÚZEMNÍ GENEREL DOPRAVY 15
A) Co o je územní gene el dop a y 15
1. Co je územní gene el 15
2. Uko ení gene elu dop a y podle zákona 183/2006 Sb., s a ební zákon 16
3. Změny sou isející s no ým s a ebním zákonem 17
4. Příklad 17
5. Úkol 18
B) Základní členění a obsah gene elu dop a y 18
1. Ú odní čás 19
2. Analy ická čás 19
3. Ná ho á čás 20
4. Přílohy gene elu dop a y 21
5. Příklad 21
6. Úkol 21
3. DOPRAVNÍ PRŮZKUMY, PROGNÓZY A MODELY 22
A) Co jsou a k čemu slouží dop a ní p ůzkumy 22
1. Dop a ní p ůzkumy a jejich cíle 22
2. Základní členění dop a ních p ůzkumů 23
3. Příp a a dop a ních p ůzkumů 25
4. Celos á ní sčí ání dop a y 27
5. Příklad 27
6. Úkol 29
B) Co jsou a k čemu slouží dop a ní p ognózy a modely 29
1. Dop a ní p ognózy 29
2. Dop a ní modely 30
3. Příklad 32
4. Úkol 32
4. POSOUZENÍ BEZPEČNOSTI, AUDITY, INSPEKCE A PROHLÍDKY POZEMNÍCH
KOMUNIKACÍ 33
A) Posouzení bezpečnos i pozemních komunikací a audi oři 33
1. K ali a dop a ních s a eb a p ohlídky pozemních komunikací 33
2. Mo i ace posouzení bezpečnos i 35
3. Nás oje posílení bezpečnos i 35
4. Co podléhá bezpečnos nímu posouzení? 37
4
5. Kdo může děla posouzení bezpečnos i pozemních komunikací? 37
6. Doplňující li e a u a 37
7. Úkol 37
B) Posouzení p o ního zámě u a audi bezpečnos i 38
1. Me odiky 38
2. Me odika p o hodnocení p o ního zámě u 38
3. Me odika p o audi bezpečnos i 40
4. Příklad 42
5. Me odika p o bezpečnos ní inspekce 45
6. Úkol 45
5. KŘIŽOVATKY 46
A) Všeobecné zásady na ho ání křižo a ek 46
1. Vý oj předpisů a jejich současný s a 46
2. Bezpečnos křižo a ek z pohledu no my 48
3. Úkol 54
B) Z láš ní úp a a s yko é křižo a ky 54
1. S yko é křižo a ky 54
2. Možné úp a y s yko é křižo a ky 55
3. Příklady 57
4. Úkol 57
6. DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ A BEZPEČNÝ POHYB OSOB SE ZDRAVOTNÍM
ZNEVÝHODNĚNÍM 58
A) Posouzení bezpečnos i pozemních komunikací a audi oři 58
1. Přís up dop a ních inžený ů k osobám se zd a o ním zne ýhodněním 58
2. Mobilní a pe né ba ié y 59
3. Pa ame y chodníků a pěších as 60
4. Zas á ky eřejné h omadné dop a y 61
5. Přecházení přes ozo ku 61
6. Úd žba a op a y 61
7. Úkol 62
LITERATURA 63
5
Ú od
Obsahem oho o ex u je s udijní opo a p o ýklado ou čás ku zu „Roz oj
odbo ných kompe encí a odbo nos i dop a ních inžený ů“. Cílem ku zu je předání
znalos í o komplexním poje í dop a ního inžený s í e s ě le no ých endů, a o
jak p oblema ice dop a ního pláno ání, če ně akcen ů sou isejících s mobili ou
zne ýhodněných osob, ak konk é ních řešení z pohledu z yšo ání bezpečnos i
dop a y.
Jak yplý á z náz u ku zu, ku z je u čen přede ším dop a ním inžený ům, zn.,
nejedná se edy p imá ně o ku z p o osoby, k e é se dop a ními inžený y ep e
hodlají s á .
Dop a ním inžený em ozumíme odbo níka specializujícího na o ganizaci,
usmě ňo ání a řízení dop a y. K jeho hla ním činnos em pa ří sbě a analýza da o
dop a ě a dop a ní pop á ce, p ognózo ání i pláno ání oz oje dop a y, ná hy
dop a ních řešení če ně o ganizace a řízení p o ozu, ná hy opa ření k zajiš ění
plynulos i a bezpečnos i p o ozu, dop a ní ýcho a a os ě a, upla ňo ání no ých
echnologií dop a ě a d.
Výs upem činnos i dop a ního inžený a jsou dop a ní poli iky, dop a ní p ůzkumy
a p ognózy, na ho ání a p ojek o ání dop a ní in as uk u y kon ex u
echnického řešení i územního pláno ání s dů azem na bezpečnos a ži o ní
p os ředí.
Z ýč u kompe encí dop a ního inžený a je zřejmá ozsáhlos obo u, z níž yplý á
nu nos jejich specializace. Jedním z dělí ek může bý mak o a mik o dop a ní
inžený s í, jiným echnické, echnologické či o ganizační aspek y s přesahem do
ekonomické a p á ní oblas i.
Mak o dop a ním inžený s ím ozumíme dop a ní inžený s í zaměřené na
dop a ní poli iky, územní gene ely dop a y, zp aco ání egionálních a
nad egionálních (celos á ních či přesh aničních) dop a ních modelů, ozsáhlá a
komplexní dop a ní opa ření apod. Mik o dop a ní inžený s í se pak zabý á
řešením dop a ních éma daném mís ě, jako je například uspořádání konk é ní
křižo a ky, bezpečného uspořádání jezdů do obcí, p o ádění bezpečnos ních
audi ů či inspekcí, ná hy jízdních řádů a d.
Dop a ní inžený s í p o zajiš ění s ých unkcí yuží á da a získá aná mode ními i
zdánli ě zas a alými způsoby. Roz oj no ých echnologií oblas i dop a ní
elema iky, au onomní mobili y, al e na i ních pohonů, in eg o aných dop a ních
sys émů a dalších pos upně se y íjejících součás í dop a y, jakož i dů az na
společenskou odpo ědnos dop a ních inžený ů e z ahu k ud ži elné dop a ě
přís upné i osobám se sníženou schopnos í pohybu i o ien ace s sebou nesou
po řebu os ojo a si no é přís upy.

6
Při u ážení ýše popsaného ši okého ozsahu obo u dop a ního inžený s í a při
ědomí oho, že jej nelze celý obsáhnou ámci d ou či řídenního ku zu, bylo p o
nadepsaný ku z yb áno následujících šes éma ozdělených do šes i kapi ol:
1. In o mační zd oje p o dop a ní inžený y
2. Územní gene ely dop a y
3. Dop a ní p ůzkumy, p ognózy a modely
4. Posouzení bezpečnos i a p ohlídky pozemních komunikací;
5. Křižo a ky;
6. Dop a ní inžený s í a bezpečný pohyb osob se zd a o ním
zne ýhodněním.
Ku z má čás eo e ickou, k e ou ámuje en o s udijní ex a podpo ují „p imá ní“
dokumen y (p á ní předpisy, no my, me odiky…), na k e é se odkazuje. Na
eo e ickou ( ýklado ou) čás na azuje čás p ak ická (p oc ičo ací), jejímž účelem
je na konk é ních ýs upech si o ěři naby é znalos i. P ak ická čás je popsána
na azujícím s udijním ma e iálu. K yp aco aným úkolům p ak ické čás i je
účas níkům ku zu posky nu a zpě ná azba a případě zájmu aké konzul ace.
7
Cíl s udijního ex u
S udijní opo a je u čena přede ším odbo níkům, k eří získali o mální nebo
ne o mální zdělání oblas i dop a ního inžený s í, k eří se jím ak i ně zabý ají
nebo ch ějí obno i s ou dří ější odbo nos dop a ního inžený a. Účas níci ku zu,
k eří y o předpoklady nesplňují, si absol o áním ku zu odnesou po ědomí o
u či ém ýseku obo u dop a ního inžený s í.
Dop a ní inžený s í je obo em elmi ši okým, k e ý, k om yze inžený ských
disciplín – s a ebních, in o mačních apod., zasahuje do společenských ěd –
psychologie, sociologie, ekonomie…, pří odních ěd – ma ema ika, yzika, chemie.
Z oho o dů odu není a nemůže bý ambicí oho o s udijního ex u pojmou
šechny aspek y dop a ního inžený s í. Jeho ambicí je na pě i konk é ních
éma ech, k e á lze po ažo a za p ůřezo á, ukáza jeho endy a možnos i
aplikace.
Několik ýdnů před zp aco áním oho o s udijního ex u byla ozsáhlým ýmem
dop a ních inžený ů a pod záš i ou České silniční společnos i zp aco ána kniha1,
k e á je jakýmsi kompendiem současného dop a ního inžený s í. Ani a, ač má íce
než 500 s an, šak není s o pojmou yče pá ajícím způsobem celý obo .
Ten o s udijní ex dá á ámec ýše zmíněným pě i yb aným éma ům. Čas o se
při om odkazuje na p á ní předpisy, no my, me odiky apod., k e é jsou při ýuce
ku zu použí ány, akže oří spolu s ím o ex em jeho ucelenou podpo u.
Po p os udo ání ex u a yp aco ání úkolů ámci s udijní opo y bude e
• níma dop a ní inžený s í kon ex u jeho něk e ých unkcí,
• umě p aco a s ma e iály, k e é jsou y ářeny ámci dop a ního
inžený s í,
• moci se ozhodnou o p ohloubení s é odbo nos i či specializace ámci
dop a ního inžený s í.
P os udo áním ex u a yp aco áním úkolů ámci s udijní opo y získá e:
• p ak ické do ednos i e yb aných disciplínách dop a ního inžený s í,
• ak uální in o mace o endech dop a ním inžený s í,
• předs a u o ná očnos i yp aco ání dokumen ů, k e é jsou ku zu
předs a eny.
Po p os udo ání ex u a yp aco ání úkolů ámci s udijní opo y bude e schopni:
• chápa ýznam yb aných nás ojů dop a ního inžený s í,
• opa řo a si nejno ější in o mace obo u dop a ního inžený s í,
• řeši konk é ní éma a, se k e ými se ku zu seznámí e.
Čas po řebný k p os udo ání uči a předmě u:
16 + 16 hodin ( ýklad + řešení úkolů)
1 Ba oš, L., Kočá ko á, D., Uhlík, M. e al. Dop a ní inžený s í. P aha: Česká silniční
společnos . 2023
8
Vys ě li ky k ikonám
Klíčo á slo a
Ko espondenční úkol
Úkol k ex u
Sh nu í
Příklad
P o zájemce
O ázky a úkoly k zamyšlení
Úkol
P ů odce s udijní opo ou
P ů odce ex em
Další zd oje
Řešení úkolů
9
1. In o mační zd oje p o dop a ní inžený y
Po p os udo ání kapi oly bude e zná :
• jaké jsou zd oje znalos í oblas i dop a ního inžený s í,
• kde hleda ak uální in o mace z oblas i dop a ního inžený s í.
Po p os udo ání kapi oly bude e schopni:
• neléz in o maci, k e ou po řebuje e p o s ou p áci dop a ního inžený a,
• opří s ou odbo nou a gumen aci o dů ě yhodné a p o ěřené zd oje.
P os udo áním kapi oly získá e:
• nás oje p o podpo u aší každodenní p áce.
Klíčo á slo a kapi oly: No my, echnické podmínky, me odiky, odbo né da abáze
Čas po řebný k p os udo ání uči a kapi oly:
1 + 2 hodiny ( ýklad + řešení úkolu)
P ů odce ex em:
V é o čás i jsou ukázány in o mační zd oje podpo ující k ali ní p áci dop a ního
inžený a. Ma e iály, posudky, p ojek y a jiná opa ření se pak ždy budou moci opí a
o ak uální zd oje a a gumen y.
1. Přehled zd ojů yuži elných dop a ním inžený s í
Dop a ní inžený s í jako disciplína leží na pomezí inžený ských ěd, sociologie,
psychologie, geog a ie, in o mačních a komunikačních sys émů a dalších ědních
obo ů. Jeho zapojení do dop a ního s a ebnic í a sys émů hospodaření
s dop a ně-in as uk u ním maje kem je p o edeno zákonnými i podzákonnými
p á ními no mami, iz, mj., kapi oly 2 a 3.
Celá řada echnických aspek ů je řešena echnickými no mami, eso ními předpisy
a me odikami, k e é posky ují dop a ním inžený ům odbo nou opo u k řešení
konk é ních p oblémů.
Exis ují o něž učební ex y, ůzné ýuko é ma e iály a odbo né da abáze, k e é
slouží k o ien aci obo u, k jeho undamen álnímu poznání i získá ání
nejak uálnějších pozna ků ýzkumu. V jedno li ých čás ech é o kapi oly je
pojednáno o každém z nich.
2. Technické no my
Technickými no mami ob ykle ozumíme no my řady ČSN a no my do ámce no em
ČSN zah nu é, j. něk e é no my EN, ISO apod. V dnešní době jsou šechny no my
ČSN přís upné (za popla ek) na se e u České agen u y p o s anda dizaci (ČAS):
h ps://csnonline i my.agen u a-cas.cz. Po přihlášení se zob azí základní
ob azo ka, p os řednic ím k e é lze příslušnou no mu yhledá a několika
způsoby, iz ob . 1.
16
- gene el dop a y klidu,
- gene el silnic II. a III. řídy,
- gene el eřejné dop a y,
- gene el cyklis ické/pěší dop a y,
- gene el indi iduální dop a y…
Naznačené jemnější členění gene elu dop a y daného území může sice umožni
pod obnější řešení úžeji de ino ané oblas i zájmu, a šak mohou se ím zanedba
azby mezi jedno li ými módy či unkcemi dop a y. Dop a a oří (jeden) sys ém a
není možné jeho jedno li é čás i řeši odděleně. Z oho o dů odu lze po ažo a
zp aco ání pa ciálních gene elů dop a y za spíše p oblema ické.
V České epublice zp aco á ají gene ely dop a y jako podpů né dokumen y
územního pláno ání, ale i s ého (neúzemního) s a egického oz oje územně
samosp á né celky, zn. obce a k aje. P incipy zp aco ání gene elu dop a y jsou
něk e ých čás ech a do jis é mí y komplemen á ní s pos upy při ses a o ání z .
Plánů ud ži elné měs ské mobili y (Sus ainable U ban Mobili y Plan, SUMP), k e é
jsou popsány příslušné me odice.2
V zah aničí znikají aké obdobné dokumen y jako jsou gene ely dop a y, nejde
edy o nějaké české speci ikum. Mohou se liši s ým obsahem i o mou, ale zásadě
jde o dokumen y se s ejným posláním. Použí á se p o ně označení „T anspo
Mas e Plan“.
2. Uko ení gene elu dop a y podle zákona 183/2006 Sb., s a ební zákon
Podle § 33 s a ebního zákona3 pla ného do konce oku 2023 Minis e s o mís ního
oz oje pořizuje ná h poli iky územního oz oje e spolup áci s minis e s y,
jinými ús ředními sp á ními úřady a k aji. Minis e s o ži o ního p os ředí s ano í
s é požada ky na yhodnocení li ů na ži o ní p os ředí. Ná h poli iky územního
oz oje se pořizuje zejména na základě územně pláno acích podkladů, dokumen ů
u čených k podpoře egionálního oz oje, podkladů a dokumen ů eřejné sp á y,
k e é mají meziná odních a epubliko ých sou islos ech li na yuží ání území
s á u, například poli ik, s a egií, koncepcí, plánů, p og amů, gene elů, zp á y o
s a u ži o ního p os ředí, meziná odních zá azků České epubliky z ahujících se k
územnímu oz oji.
Z pohledu zákona byl edy gene el jedním z podkladů u čení poli iky územního
oz oje, k e ý řeší pod obně o ázky jedno li ých složek osídlení a k ajiny.
2 Me odika p o příp a u plánů ud ži elné mobili y měs České epubliky, CDV, 2015.
h ps://www.mdc .cz/Dokumen y/S a egie/Mobili a/Ud zi elna-mes ska-mobili a-
(SUMP)
3 zákon č. 183/2006 Sb., o územním pláno ání a s a ebním řádu (s a ební zákon)

17
3. Změny sou isející s no ým s a ebním zákonem
No ý s a ební zákon4 (NSZ) začal pla i 1. ledna 2024. V om o s a ebním zákoně
již pojem „gene el“ yjma přechodných us ano ení není explici ně u eden. NSZ
kodi ikuje nás oje územního pláno ání ak o:
a) územně pláno ací podklady, k e ými jsou územně analy ické podklady a
územní s udie,
b) poli ika územního oz oje,
c) územně pláno ací dokumen ace, k e ými jsou územní oz ojo ý plán, zásady
územního oz oje, územní plán a egulační plán,
d) ymezení zas a ěného území,
e) územní opa ření, k e ými jsou územní opa ření o s a ební uzá ěře a územní
opa ření o asanaci území.
Ve šech ěch o nás ojích jsou u edeny azby na oz oj dop a ní in as uk u y či
ko ido ů, k e é, i když o NSZ není explici ně u edeno, nelze získa jinak, než
zp aco áním uceleného gene elu dop a y nebo jinak pojmeno aným dokumen em
s ejného obdobného obsahu.
4. Příklad
Jako příklady jsou u edeny odkazy na gene ely dop a y obcí a k ajů. Při bližším
zkoumání je pa né, že mí a pod obnos i i zábě jedno li ých gene elů se ý azně
liší. Odlišnos i jsou edy nejen šíři poje í dop a ního sys ému daného území, ale i
pod obnos i zp aco ání analy ické a ná ho é čás i.
Za příklad komplexně zp aco aného gene elu dop a y elkého měs a lze
po ažo a :
- Územní gene el dop a y B a isla y5.
Další příklady gene elů dop a y os a ních měs či měs ských čás í:
- Gene el dop a y měs a Ku ná Ho a6,
- Gene el dop a y měs a Poděb ady7,
- Gene el dop a y MČ P aha 58,
4 Zákon č. 283/2021 Sb., s a ební zákon
5 Územný gene el dop a y hl. mes a SR B a isla y. h ps://b a isla a.sk/dop a a-a-
mapy/dop a a/uzemny-gene el-dop a y
6 Gene el dop a y Ku ná ho a. h ps://mu.ku naho a.cz/mu/gene el-dop a y-
mes a-ku na-ho a
7 Gene el dop a y měs a Poděb ady. h ps://www.mes o-
podeb ady.cz/gene el-dop a y/ds-1895
8 Gene el dop a y MČ P aha 5. h ps://www.p aha5.cz/ oz oj-uzemi/podklado e-
s udie-a-dokumen ace-mc/gene el-dop a y/
18
- Gene el ud ži elné dop a y měs a Ús í nad Labem9,
- Gene el dop a y p o měs o Zlín10,
Za gene ely dop a y dílčích dop a ních módů nebo unkcí lze po ažo a , například:
- Gene el pěší dop a y B ně11,
- Gene el měs ské dop a y Českých Budějo icích 2010–202012,
- Gene el dop a y klidu měs a Plzně13,
- Gene el bezmo o o é dop a y P ahy 814,
- Gene el cyklis ické dop a y Třinec15.
Gene ely dop a y k ajů (obecný i dílčí):
- Gene el dop a y Jihomo a ského k aje16,
- Územní gene el dop a y silnic II. a III. řídy na území Olomouckého
k aje17.
5. Úkol
Úkol k é o podkapi ole je u eden e s udijním ma e iálu „Roz oj odbo ných
kompe encí a odbo nos i dop a ních inžený ů, c ičení“ kapi ole 2: Územní
gene ely dop a y.
B) Základní členění a obsah gene elu dop a y
P ů odce ex em:
Každý gene el dop a y by měl obsaho a ú odní čás , čás analy ickou a na ni
na ázanou ná ho ou čás . Ta o základní s uk u a ychází z požada ku, aby každý
ná h měl opo u analy ické čás i. Vysky ne-li se o iž ná ho é čás i něco, co
nemá opo u čás i analy ické, nelze p o és e ek i ní oponen u u ak o poja ého
gene elu a en se pak s á á yze poli ickým, nikoli odbo ným dokumen em.
Je zřejmé, že do gene elu dop a y či do dop a ní poli iky obecně se p omí ají i
poli ická hlediska, zejména při u čo ání p io i . Z oho plyne, že gene el musí na a o
9 Gene el ud ži elné dop a y měs a Ús í nad Labem.
h ps://www.us i.cz/cz/dop a ni-po al/gene el-ud zi elne-dop a y/
10 Gene el dop a y Zlín. h ps://www.zlin.eu/gene el-dop a y-p o-mes o-zlin
11 Gene el pěší dop a y B ně. h ps://www.b no.cz/w/gene el-pesi-dop a y
12 Gene el měs ské dop a y Českých Budějo icích.
h ps://www.dpmcb.cz/ces o ani-mhd/gene el-mhd.h ml
13 Gene el dop a y klidu měs a Plzně. h ps://uk .plzen.eu/dop a a-a- echnicka-
in as uk u a/dop a a/pa ko ani/pa ko ani.aspx
14 Gene el bezmo o o é dop a y P ahy 8. h ps://www.p aha8.cz/Gene el-
bezmo o o e-dop a y
15 Gene el cyklis ické dop a y Třinec. h ps://www. inecko.cz/gene el-cyklis icke-
dop a y/d-42490
16 Gene el dop a y Jihomo a ského k aje. h ps://www.jmk.cz/con en /18913
17 Územní gene el dop a y silnic II. a III. řídy na území Olomouckého k aje.
h ps://www.olk aj.cz/uzemni-gene el-dop a y-silnic-ii-a-iii- idy-na-uzemi-olomouckeho-
k aje-cl-1317.h ml
19
poli ická zadání eago a , ypořáda se s nimi, a o jak analy ické, ak ná ho é
čás i. Jinak řečeno, gene el dop a y, i když je e s ém důsledku nás ojem poli iky
územního oz oje čás i „dop a ní poli ika“, musí splňo a přísná hlediska
odbo nos i ak, aby následná ozhodnu í mohla mí dos a ečnou odbo nou opo u.
1. Ú odní čás
Ú odní čás gene elu dop a y je jakýmsi sh nu ím (poli ického) zadání p o
yp aco ání gene elu. Zp a idla ji oří základní údaje, ymezení lokali y a ozsahu
řešení. Mohou zde bý položeny (zdů azněny) o ázky, na něž má gene el dop a y
odpo ědě , jsou zde s ano eny hla ní cíle řešení a odkazy na p á ní předpisy,
če ně mís ních, a odkazy na jiné s a egické dokumen y egionu či územně
samosp á ného celku.
Ú odní čás je elmi důleži á, neboť se s ní po o ná á ýsledná ná ho á čás , k e á
by měla odpo ědě na šechny o ázky a éma a. Je při om zcela jasné, že ú odní
čás nemůže pos ihnou šechny aspek y dop a y, k e é má obsaho a ýsledná
podoba dop a ního gene elu, neboť éměř ždy ě šina z nich yplyne z analy ické
čás i gene elu dop a y.
2. Analy ická čás
Analy ická čás gene elu dop a y by měla obsaho a , přiměřeně k elikos i a
ýznamu územně sp á ního celku, p o k e ý je gene el zp aco á án, y o čás i:
1) Analýza podkladů:
a. Analýza řešeného území, ymezení, cha ak e is ika a analýza
dop a ně–u banis ických celků,
b. Analýza dopadů dří e iden i iko aných p io i oz oje dop a y
(meziná odní, ná odní, plynoucí z územního plánu…),
c. Analýza azeb na jiné oz ojo é dokumen y a zámě y,
d. Analýza azeb na ši ší z ahy (okolní obce, egiony – zajiš ění jejich
dop a ní obsluhy),
e. Analýza azeb na sou isející a nadřazené územně-pláno ací
dokumen y a jiné ex e ní s a egické zámě y.
2) Analýza demog a ických aspek ů:
a. Demog a ický ý oj a skladba oby a els a, analýza současného
s a u, endy ý oje a demog a ický po enciál,
b. Analýza demog a ických disp opo cí území, p ognózy změn
(např. gen i ikace, změna p aco ních příleži os í, změna
a ak o ů), speci ika dop a ně-u banis ických celků.
3) Dop a ní p ůzkumy, če ně p ůzkumu dop a ního cho ání, iz kapi ola 3
Dop a ní p ůzkumy, p ognózy a modely.
20
4) Analýza dop a y:
a. eřejná h omadná dop a a, če ně in eg o ané i nein eg o ané
(přesah do ši šího egionu),
b. jiná ele an ní dop a a (osobní, nákladní, indi iduální silniční,
železniční, odní, le ecká, nemo o o á…)
c. kombino aná přep a a z hlediska in as uk u y, demog a ie,
dos upnos i, p e e encí a omezení, disp opo cí, kapaci y a d.
5) De ino ání nulo ého modelu a jeho analýza e z ahu k iden i iko aným
požada kům,
6) Sh nu í analýzy; hodná je o ma SWOT ozčleněná podle jedno li ých
dop a ních módů nebo d uhů yuží ané dop a ní in as uk u y.
P ecizně zp aco aná analy ická čás dá á předpoklady p o k ali ně zp aco anou
ná ho ou čás .
3. Ná ho á čás
Ná ho á čás by měla, jak je u edeno ú odu k é o čás i, důsledně na azo a na
čás analy ickou. Její členění (může mí i jiné pořadí jedno li ých bodů) lze popsa
následo ně:
1) Celko á dop a ní s a egie řešeného území (cíle, zásady, možnos i, p io i y
oz oje dop a y a její in as uk u y), podle p incipů Plánu ud ži elné
mobili y (SUMP).
2) P ognóza dop a y e azbě na demog a ii, oz oj území a ak i i něm e
azbě na dop a ní nabídku a pop á ku – zá islos i na poje í é o čás i
může bý „p ognos ická“ čás součás í čás i analy ické.
3) Jedno li é s a egie řešení dop a ních subsys émů a módů, j., oz oj
dop a ní in as uk u y s azbou na eřejnou dop a u, č. olejbuso é,
am ajo é, případně i jiné in as uk u y, na nákladní dop a u (zásobo ání
území, anzi , zd ojo á a cílo á dop a a), p oblema ika dop a y klidu,
cyklis ické a pěší dop a y.
4) S a egie řízení a usmě ňo ání dop a ního sys ému, j. dop a ně
elema ické sys émy, p ky SMART Ci ies a in e ne u ěcí (IoT); a o čás
může oři samos a ný dokumen , a šak mělo by bý zřejmé, že k oz oji
dop a y p oblema ika jejího usmě ňo ání a řízení pa ří.
5) Ve i ikace ná ho é čás i, z . „check-lis “, j. kon olní seznam šech
iden i iko aných S, W, O, T a jejich po o nání („o isk“) ná ho é čás i
(může bý samos a né příloze či kapi ole).
6) Ná h dopo učení, s ano ení p io i nebo implemen ační plán.
21
4. Přílohy gene elu dop a y
Při zp aco ání gene elu dop a y, zejména jeho analy ické čás i, znikne nebo je
zp aco á áno elké množs í da . Všechna a o da a e zp aco ané i nezp aco ané
podobě by měla bý k dispozici p o další yuži í či kon olu pos upů použi ých při
ses a ení gene elu dop a y.
Samos a nými a ob yklými přílohami jsou g a ické přílohy, ze k e ých jsou pa ná
řešení ši ších z ahů, oz oje dop a ní in as uk u y, edení linek eřejné dop a y,
či a chi ek u a usmě ňo ání a řízení dop a y apod.
5. Příklad
Příklady gene elů dop a y obcí a k ajů jsou ci o ány čás i A é o kapi oly.
6. Úkol
Úkol k é o podkapi ole je u eden e s udijním ma e iálu „Roz oj odbo ných
kompe encí a odbo nos i dop a ních inžený ů, c ičení“ kapi ole 2: Územní
gene ely dop a y.

22
3. Dop a ní p ůzkumy, p ognózy a modely
Po p os udo ání kapi oly bude e zná :
• co je o dop a ní p ůzkum, p ognóza a model,
• jaké je základní členění dop a ních p ůzkumů a dop a ních modelů,
• co je řeba uděla před las ním dop a ním p ůzkumem,
• jaká jsou speci ika jedno li ých d uhů dop a ních p ůzkumů.
Po p os udo ání kapi oly bude e schopni:
• o ien ace dop a ních p ůzkumech,
• na hnou základní plán příp a y a p o edení dop a ního p ůzkumu,
• zajis i p o edení dop a ního p ůzkumu.
P os udo áním kapi oly získá e:
• schopnos op imálně pláno a dop a ní p ůzkumy a základní předs a u
o dop a ním modelo ání z hlediska jeho p o ádění a ýs upů.
Klíčo á slo a kapi oly: Dop a ní p ůzkum, sčí ání dop a y, p ůzkum dop a ního
cho ání, gene el dop a y, Plán ud ži elné měs ské mobili y, SUMP, SMART Ci ies,
dop a ní p ognóza, dop a ní model, CSD
Čas po řebný k p os udo ání uči a kapi oly:
2 + 3 hodiny ( eo ie + řešení úloh)
A) Co jsou a k čemu slouží dop a ní p ůzkumy
P ů odce ex em:
V é o čás i je ys ě leno, co jsou a k čemu slouží dop a ní p ůzkumy. Je zde podána
jejich základní cha ak e is ika a ozdělení. Dále je u edena komen o aná zo o á
osno a „p ojek u“ příp a y a p o edení dop a ního p ůzkumu.
1. Dop a ní p ůzkumy a jejich cíle
Dop a ním p ůzkumem se podle náz oslo né no my18 ozumí zjišťo ání dop a ních
pomě ů na pozemních komunikacích a/nebo dop a ního cho ání osob daném
území a časo ém in e alu. Jedná se edy o souh n činnos í, k e ými se získá ají
in o mace o dop a ě (odpo ěď na o ázky: kdy, kudy, odkud-kam, kolik a jakých
ozidel, kdy, kudy, odkud-kam a kolik chodců, cyklis ů, koloběžkářů, …, kdy, odkud-
kam a kolik ces ujících), a aké o mo i acích k dop a ě (odpo ěď na o ázky: p oč a
čím am jedeš nebo někdy pojedeš nebo bys jel, kdyby…?).
Za ímco in o mace o dop a ě, k e é se his o icky získá aly manuálně zejména z .
„čá ko áním“ p o áděným lidmi, lze do značné mí y sbí a au oma izo aně
yuži ím ůzných echnických p os ředků, in o mace o mo i aci k dop a ě, z .
p ůzkumy dop a ního cho ání, je možno au oma izo a jen do u či é mí y. Dů ody
jsou přede ším d a, jeden je ěcný ( echnický) a d uhý je adminis a i ní (p á ní).
18 ČSN 73 6100-2 Náz oslo í pozemních komunikací - Čás 2: P ojek o ání pozemních
komunikací
23
Z ěcného hlediska pla í, že echnickými p os ředky je ob ížné zjis i , p oč jedno li é
osoby ces ují p á ě na u či é mís o a p oč olí p á ě daný mód dop a y.
Technickými p os ředky je pak éměř nemožné získa odpo ěď na o ázku ypu „co
by, kdyby…“, zn., jak by se daná osoba „dop a ně“ zacho ala, kdyby nas ala u či á
si uace, např.:
• pos a il by se někde zimní s adion, supe ma ke , o á na, bankoma ,
če pací s anice…,
• byla by uza řena nebo ybudo ána komunikace nebo mos ,
• došlo by k ýpadku nebo za edení přímého spojení eřejné h omadné
dop a y,
• eřejná dop a a by byla p o ozo ána zda ma nebo naopak by došlo
k jejímu zd ažení eřejné dop a y apod.
I když by echnické p os ředky dokázaly eo e icky sh omáždi in o mace o om,
odkud-kam lidé ces ují (např. de ekcí egis ačních značek ozidel pomocí
elema ických sys émů nebo echnologií z . FCD či obecně pohybu SIM ka e ), p oč
am ces ují (např. sh omážděním da z pla eb p o edených pla ebními ka ami)
apod., řadě z ěch o činnos í čas o b ání zákony na och anu osobních údajů.
Technické p os ředky ak čas o posky ují in o mace na olik gene alizo ané
(odosobněné – nelze např. spá o a egis ační značku s pla ební ka ou dané
osoby), že z nich p o účely posouzení dop a ního cho ání nelze čini adek á ní
zá ě y. Z u edených dů odů se p o en o yp dop a ního p ůzkumu s ále poží ají
do azníky ůzné podobě (ús ní do azy a anke y), i když se o může dnešní době
řadě zejména nepoučených lidí je i jako anach onismus.
Cílem dop a ních p ůzkumů, edy, jak je u edeno na začá ku é o podkapi oly,
souh nu činnos í, k e ými se získá ají in o mace o dop a ě a o mo i aci k dop a ě,
je jednak získa in o mace o k i ických mís ech e zkoumané lokali ě (kapaci ní
p oblémy) k „mik o-řešením“, ale i podklady p o dop a ní modelo ání, ámci
něhož se modelují ůzné scénáře, na k e é by měl s ými „mak o-řešeními“ eago a
například gene el dop a y, iz předchozí kapi ola.
2. Základní členění dop a ních p ůzkumů
Pojem „dop a ní p ůzkum“ by neměl bý zaměňo án s pojmem „sčí ání dop a y“.
Sčí ání dop a y je o iž „jen“ jedním z nás ojů, d uhů dop a ního p ůzkumu a jako
ako é posky uje o dop a ě jen dílčí in o mace. Základní e minologie dop a ních
p ůzkumů je u edena náz oslo né no mě19, kde jsou jedno li é dop a ní
p ůzkumy členěny ak o:
• gene ální dop a ní p ůzkum – zjišťo ání údajů o šech d uzích dop a y
na u či ém území,
19 ČSN 73 6100-2 Náz oslo í pozemních komunikací - Čás 2: P ojek o ání pozemních
komunikací
24
• kon olní p ůzkum – o ěřo ání údajů zjiš ěných jinými p ůzkumy,
• ope a i ní p ůzkum – p o ádí se k řešení úkolů ope a i ního cha ak e u
(ná h o ganizace dop a y, ná h s ě elného řízení),
• p o ilo é sčí ání – sčí ání u čených d uhů dop a y příčném řezu
pozemní komunikace během u či ého časo ého období,
• křižo a ko é sčí ání – obdoba p o ilo ého sčí ání, a šak komplexním
poje í šech křižo a ko ých smě ů ( ýs upem může bý pen log am) –
en o yp p ůzkumu ci o aná no ma neu ádí,
• smě o ý p ůzkum – zjišťo ání objemu dop a y, zejména poč u ozidel,
k e á p ojedou ymezeným územím mezi jedno li ými zd oji a cíli ces
během u či ého časo ého období za účelem zjiš ění mís opisného
p ůběhu jízd,
• ko dono ý p ůzkum – zjišťo ání in enzi dop a y jíždějící do/ yjíždějící
z ymezeného území buď šemi nebo jen yb anými komunikacemi
edoucími do území na s ano iš ích umís ěných po jeho ob odu,
• celoplošný p ůzkum – p ůzkum zachycující dop a ní dění na
komunikacích na u či ém území; např. celos á ní sčí ání na silniční a
dálniční sí i20,
• p ůzkum k ali y dop a y – zjišťo ání základních dynamických
cha ak e is ik dop a ního p oudu ( ychlos , zd žení apod.) nebo
zjišťo ání ú o ně uspokojení ná oků a požada ků uži a elů dop a y,
• sociodop a ní p ůzkum – p ůzkum p o áděný ús ním do azem nebo
anke ou za účelem zjiš ění cha ak e is ik dop a ního cho ání oby a el a
ná š ě níků ymezeného územního celku a jejich azeb k základním
socioekonomickým cha ak e is ikám.
Podle ci o ané no my21 se da a sbí ají ěmi o přís upy:
• ús ní do az – údaje získá ané ozho o em, ele onicky apod.
• anke a – údaje získá ané pomocí do azníků
• přímé dop a ní sčí ání – dop a ní sčí ání p o áděné e énu22
• nepřímé dop a ní sčí ání – dop a ní sčí ání, při němž se po řebné údaje
p o dané sčí ací s ano iš ě získá ají od ozením z hodno zjiš ěných
20 Celos á ní sčí ání dop a y není komple ním celoplošným p ůzkumem, neboť
nesleduje šechny cíle dop a ních p ůzkumů, iz čás 4 é o kapi oly.
21 ČSN 73 6102-2 Náz oslo í pozemních komunikací - Čás 2: P ojek o ání pozemních
komunikací
22 Ten o yp sčí ání lze au oma izo a ; dří e k omu byly yuží ány ůzné de ek o y,
smyčky apod. ins alo ané e ozo ce, nyní se p osazuje ideo de ekce a FCD (pohyb SIM
ka e ).
25
• pozo o ání – sledo ání ozidel/ces ujících/chodců bez spolup áce
účas níků dop a y
• jiným způsobem (např. ze sousedních s ano išť nebo ze s a is iky)
Při ú aze o p o edení dop a ního p ůzkumu je řeba u áži ůzná hlediska23. Zde
z olme následující zjednodušení podle:
• d uhu sledo ané in as uk u y, ypu dop a ní ces y (pozemní
komunikace, železnice, řeka…),
• d uhu sledo ané dop a y (h omadná dop a a, pěší, cyklis ická,
dop a a klidu, indi iduální dop a a, nákladní dop a a…),
• sledo aného území (bodo é, úseko é, aso é, mís ní, egionální,
nad egionální, přesh aniční, celos á ní…),
• sledo aného cíle (in enzi a, ychlos , pa ko ání klidu),
• použi ého způsobu p o ádění (pozo o ání, au oma ickým sbě em,
do azo áním).
Z u edeného ýč u je pa né, že eálné si uaci dochází ke kombinaci ýše
u edených přís upů a že každý dop a ní p ůzkum musí mí de ino áno, jakou
in as uk u u a jakou dop a u má sledo a , a o kde a jakými p os ředky.
3. Příp a a dop a ních p ůzkumů
I když se dop a ní p ůzkumy p o ádějí íceméně s anda dizo anými pos upy, je
řeba, aby s ejně jako u jiných ypů p ůzkumů či še ření p oběhla důkladná
příp a a. Ta by měla zabezpeči maximální e ek i i u celého počínání ak, aby byla
při ynaložení co nejmenšího úsilí (co nejmenších nákladů) zjiš ěna ako á sada da ,
k e á bude přiměřená cíli pláno aného dop a ního p ůzkumu.
Má-li slouži dop a ní p ůzkum p o y oření dop a ního modelu, je řeba, aby
zp aco a el modelu byl pří omen u jeho zadání a příp a y ak, aby mohl
spoluo li ňo a jeho pa ame y. Dop a ní p ůzkumy, k e é nejsou p o ázány
s požada ky dop a ního modelu, musí bý čas o doplňo ány.
Je aké hodné, aby mís ní, kon olní a jiné specializo ané dop a ní p ůzkumy
na azo aly na Celos á ní sčí ání dop a y, iz následující čás é o kapi oly. Tím se
dosáhne elmi žádoucí syne gie.
K příp a ě a p o edení dop a ního p ůzkumu by měl bý de ino án a p o eden
p ojek . P ojek em při om ne ozumíme oliko nějaký dokumen e smyslu
„p ojek o á dokumen ace“, nýb ž p o edení eálných k oků e smyslu zásad
p ojek o ého managmen u, neboť dop a ní p ůzkum je e s é pods a ě p ojek em,
měl by mí u čený ozsah, časo ý ámec i inanční ná očnos .
23 Ba oš, L., Kočá ko á, D., Uhlík, M. e al. Dop a ní inžený s í. P aha: Česká silniční
společnos . 2023, s . 131
32
• jaké bude yuži í če pací s anice pohonných hmo (supe ma ke u,
bankoma u), pokud ji (jej) pos a ím na om o mís ě?
• jaké bude yuži í ysoko ychlos ní železnice ces ujícími?
• jak se p oje í na obsazenos i linek MHD a na in enzi ě IAD zd ažení /
zle nění jízdného MHD?
• jak se p oje í na ná ůs u IAD p odloužení dojezdo ých časů (změna asy
linky) nebo p odloužení in e alů mezi spoji eřejné dop a y?
Z ýše u edeného ýč u je zřejmé, že dop a ní model má značné yuži í, a o jak e
eřejné, ak kome ční s éře. Ukazuje o aké, že dop a ní inžený s í zasahuje či
yuží á sociologie a další disciplíny humani ních ěd.
3. Příklad
Dop a ní modelo ání p o s a egické i ope a i ní ozhodo ání jsou elmi
p op aco aným zůsobem yuží ány hl. m. P aze. S a egické přís upy jimi řeší
Ins i u pláno ání a oz oje (IPR) a přís upy s a egicko-ope a i ní Ús a
dop a ního inžený s í, k eý je součás í Technické sp á y komunikoací hl. m.
P ahy.
4. Úkol
Úkol k é o podkapi ole je u eden e s udijním ma e iálu „Roz oj odbo ných
kompe encí a odbo nos i dop a ních inžený ů, c ičení“ kapi ole 3.

33
4. Posouzení bezpečnos i, audi y, inspekce a
p ohlídky pozemních komunikací
Po p os udo ání kapi oly bude e zná :
• jaké jsou nás oje k posouzení bezpečnos i pozemních komunikací,
• co je posouzení p o ního zámě u, audi bezpečnos i a co bezpečnos ní
inspekce,
• kdo může bezpečnos ní audi a inspekci p o ádě ,
• ozdíl mezi audi em bezpečnos i, bezpečnos ní inspekcí a p ohlídkou
pozemní komunikace,
• kdy jsou ze zákona nezby né bezpečnos ní audi y, inspekce a p ohlídky a
kdy jsou žádoucí, i když nejsou „po inné“,
• co obnáší p o edení bezpečnos ního audi u a inspekce a co obnáší
p o edení p ohlídky.
Po p os udo ání kapi oly bude e schopni:
• o ien ace p oblema ice bezpečnos ních p ohlídek a inspekcí a
p ohlídek pozemních komunikací.
P os udo áním kapi oly získá e:
• schopnos op imálně pláno a bezpečnos ní audi y, inspekce a p ohlídky
pozemních komunikací.
Klíčo á slo a kapi oly: Audi , inspekce, p ohlídky, pozemní komunikace,
bezpečnos
Čas po řebný k p os udo ání uči a kapi oly:
2 + 2 + 3 hodiny ( ýklad + ýuka e énu + řešení úkolů)
A) Posouzení bezpečnos i pozemních komunikací a audi oři
P ů odce ex em:
V é o čás i je ys ě leno, co zah nuje posouzení bezpečnos i pozemních
komunikací, k čemu slouží audi y bezpečnos i pozemních komunikací, bezpečnos ní
inspekce a p ohlídky pozemních komunikací.
1. K ali a dop a ních s a eb a p ohlídky pozemních komunikací
K ali a p ojek ů a s a eb pozemních komunikací a jejich objek ů je pomě ně ši oké
éma, k e é zah nuje nejen k ali u s a ebního p o edení, nýb ž i zajiš ění podmínek
p o k ali u p o ozu. K ali a sou isí elmi úzce nejen s p ojekční či p o áděcí i mou,
ale (bohužel) i s odbo nos í zada a ele p ojek u nebo s a by. Z p axe je o iž známa
řada příkladů, kdy i p ojek an i a zho o i elé, k eří jsou schopni k ali ní p áce, jsou
schopni p o méně zda ného objedna ele od és nap os o nep o esionální p áci.
O ěřo ání k ali y (kon olu) p ojek ů dop a ních s a eb e z ahu k předpisům ( č.
eso ních a předpisů zada a ele) u něk e ých p ojek an ů nep obíhá a nep obíhá
34
čas o ani u něk e ých zada a elů. Z pohledu zákona je celá a o ěc pok y a
odpo ědnos í p ojek an a podle p á ních předpisů.
V něk e ých případech se na íc s a í podle p ojek o é dokumen ace, k e á nemá
(nemusí mí ) po řebnou pod obnos , např. podle dokumen ace p o s a ební
po olení. U méně odbo ných zada a elů, zejména na ú o ni něk e ých menších
měs a obcí, čas o nep obíhají ani předá ací zkoušky ho o é s a by ani jiné úkony
k o ěření její k ali y. Celý popsaný „sys ém“ příp a y a p o edení s a by pak nikoli
spo adicky yúsťuje echnicky nek ali ní a čas o nesp á ně na žené i p o edené
dop a ní s a by, zejména na ú o ni mís ních komunikací.
P o ozo ané s a by, alespoň něk e é, podléhají po innos i p o ádění p ohlídek.
Podle p o áděcí yhlášky28 k zákonu o pozemních komunikacích29 se p ohlídky dělí
na běžné, hla ní, mimořádné, pod obné a bezpečnos ní inspekce.
Běžná p ohlídka
Podle ci o ané yhlášky se běžnou p ohlídkou zjišťuje přede ším sp á ná unkce
dop a ního značení, bezpečnos ního zařízení a zá ady e sjízdnos i (schůdnos i)
ěch o lhů ách:
• dálnice každý p aco ní den,
• silnice I. řídy 2× ýdně,
• silnice II. řídy 2× měsíčně,
• silnice III. řídy 1× měsíčně.
Při om yhláška s ano í obecně i pod obnos i ako ých p ohlídek. Z ýše
u edeného je pa né, že yhláška nepředepisuje p o ádění běžných p ohlídek na
mís ních komunikacích.
Hla ní a mimořádná p ohlídka
Vyhláška s ano í, že hla ní p ohlídku zajišťuje zásadě las ník nebo sp á ce
komunikace, případně e spolup áci s yzickou či p á nickou osobou po ěřenou
pořizo áním da p o sys émy hospodaření s ozo kou. Cílem p ohlídky je zjiš ění
s a ebně echnického s a u komunikace, če ně jejích součás í a příslušens í.
Hla ní p ohlídka se p o ádí při u edení no ého nebo ekons uo aného úseku
komunikace do p o ozu, před skončením zá uční doby a při in en a izaci
komunikací, nejméně šak jednou za 5 le . Rozsah a způsob p o ádění hla ních
p ohlídek a způsob záznamu o nich speci ikuje yhláška e s é příloze.
Mimořádnou p ohlídku zajišťuje las ník nebo sp á ce mimo e míny běžných a
hla ních p ohlídek, a o zejména při náhlém poškození ozo ky (např. dop a ní
nehodou, ži elní poh omou), při ý azné změně dop a ního za ížení (např.
28 § 6 yhlášky č. 104/1997, k e ou se p o ádí zákon o pozemních komunikacích
29 zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
35
důsledku nařízení objížďky) a při nu nos i získa s upní da a p o sys émy
hospodaření s ozo kou.
Údaje získané hla ní nebo mimořádnou p ohlídkou mohou bý účelně doplňo ány
diagnos ickým měřením p oměnných pa ame ů a yuží ají se při e idenci a
sys émech hospodaření s ozo kou.
Z ýše u edeného sys ému hla ních a mimořádných p ohlídek, i když o není
explici ně u edeno, lze mí za o, že se ýkají i mís ních komunikací, zn. i ěch, kde
se ne yžaduje p o ádění běžných p ohlídek. Z é o ú ahy yplý á, že každé měs o
či obec by měla nejméně jednou za pě le hla ní p ohlídku p o és a
dokumen o a . S ejné pla í o s a bách po ekons ukci nebo jiných změnách.
2. Mo i ace posouzení bezpečnos i
Ve šech obo ech lidské činnos i se má za o, že jakýkoli ý obek nebo s a ba, jsou-
li na ženy, y obeny (pos a eny) či p o ozo ány souladu s příslušnými předpisy,
jsou aké bezpečné. K omu, aby se o ěřilo, že sku ečně souladu s přepisy jsou,
znikají e i mách sys émy managemen u k ali y, jejichž součás í jsou p ůběžné a
přejímací kon oly, pe iodické p ohlídky apod.
Při ědomí ýše u edeného, za edení nás ojů k posouzení bezpečnos i pozemních
komunikací bylo ámo áno myšlenkou, že i při dod žení no em a jiných předpisů
mohou kombinace ůzných pa ame ů či p ků na pozemních komunikacích
způsobi , že pozemní komunikace nebude bezpečná, ani samo ys ě lující nebo
odpouš ějící.
Úkolem posouzení bezpečnos i edy p imá ně není „nají chyby“ p ojek u, na
p á ě pos a ené či již p o ozo ané pozemní komunikaci (i když i na ně aké musí
upozo ni ), nýb ž odhali nedos a ky p ojek u (s a by), k e é jsou schopny způsobi
snížení bezpečnos i p o ozu.
3. Nás oje posílení bezpečnos i
Bezpečnos pozemních komunikací je komple ně up a ena čás i pá é ak uálního
znění zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, a o konk é ně §§ 18g až
18n, a aké dále p o áděcí yhlášce k omu o zákonu č. 104/1997 Sb.
Podle zákona a yhlášky se posouzení bezpečnos i pozemních komunikací děje
p os řednic ím:
a) p o ního hodnocení zámě u, jehož součás í jsou:
o ozbo s á ajícího s a u sí ě pozemních komunikací území, e
k e ém má bý zámě usku ečněn, bezpečnos i silničního p o ozu
na ní, jejich nedos a ků a dalšího ý oje ú o ně bezpečnos i
silničního p o ozu případě neusku ečnění zámě u
36
o s ano ení cílů z ýšení ú o ně bezpečnos i silničního p o ozu na sí i
pozemních komunikací území, e k e ém má bý zámě
usku ečněn,
o ymezení způsobů dosažení s ano ených cílů z ýšení ú o ně
bezpečnos i silničního p o ozu a posouzení jejich předpokládaných
dopadů na bezpečnos silničního p o ozu a
o s o nání nákladů a přínosů jedno li ých způsobů dosažení
s ano ených cílů z ýšení ú o ně bezpečnos i silničního p o ozu.
Výsledkem p o ního hodnocení zámě u je zp á a, k e ou s a ebník
s a by pozemní komunikace podléhající posuzo ání bezpečnos i zohlední
při zp aco ání ná hu dokumen ace p o po olení zámě u a přiloží k é o
dokumen aci.
b) audi u bezpečnos i pozemních komunikací, k e ému podléhá:
o ná h dokumen ace p o po olení zámě u,
o ná h dokumen ace p o p o ádění s a by,
o p o edená s a ba před zahájením zkušebního p o ozu a
o dokončená s a ba p o kolaudaci.
Výsledkem audi u bezpečnos i pozemních komunikací je zp á a, k e á
obsahuje zejména souh nný popis předpokládaných dopadů s a ebních,
echnických a p o ozních las nos í pozemní komunikace na bezpečnos
silničního p o ozu při jejím uží ání a ná hy na ods anění nebo snížení
předpokládaných izik, k e á plynou z las nos í pozemní komunikace p o
účas níky silničního p o ozu. S a ebník s a by pozemní komunikace
podléhající posuzo ání bezpečnos i doplní zp á u yhodnocením, zda a
jakým způsobem yho ěl ná hům obsaženým e zp á ě, a u ná hů,
k e ým ne yho ěl, u ede dů ody jejich nepřije í.
c) bezpečnos ní inspekce, p o k e ou pla í, že:
o se ýká posouzení dopadů s a ebních, echnických a p o ozních
las nos í komunikace na bezpečnos silničního p o ozu při jejím
uží ání a yhodnocení izik, k e á plynou z las nos í komunikace
p o účas níky silničního p o ozu,
o ji zajišťuje las ník nebo sp á ce pozemní komunikace podléhající
posuzo ání bezpečnos i pozemních komunikací,
o ji p o ádí audi o bezpečnos i pozemních komunikací společně s
alespoň jednou další yzickou osobou,
o je-li předmě em bezpečnos ní inspekce úsek pozemní komunikace
s unelem delším než 500 m, pak se p o ádění bezpečnos ní
37
inspekce daného úseku pozemní komunikace účas ní éž po ěřená
osoba,
o se p o ádí minimálně jednou za 5 le .
4. Co podléhá bezpečnos nímu posouzení?
Bezpečnos nímu posouzení podléhá pozemní komunikace, k e á je:
a) zařazena do anse opské silniční sí ě,
b) dálnicí,
c) silnice I. řídy, nebo
d) úsekem silnice II. nebo III. řídy, na jehož ýs a bu, ekons ukci nebo
op a u byly nebo mají bý yuži y p os ředky E opské unie, s ýjimkou úseku
nacházejícího se zas a ěném území.
Při ědomí oho, že na ýs a bu os a ních silnic a mís ních komunikací jsou
ynakládány p os ředky z eřejných p os ředků a že jen pomě ně malá čás ka
in es o aná do audi u bezpečnos i může napomoci op imálnímu řešení, lze
dopo uči bezpečnos ní audi p o šechny pozemní komunikace.
5. Kdo může děla posouzení bezpečnos i pozemních komunikací?
Na ozdíl od běžných p ohlídek, kde yhláška nes ano í žádné podmínky p o osoby,
k e é je mají p o ádě , p o p o ádění audi ů bezpečnos i pozemních komunikací a
bezpečnos ních inspekcí zákon i yhláška požadují, aby je p o áděli z . audi oři
bezpečnos i pozemních komunikací. Tím je yzická osoba s pla ným po olením,
k e é ydá á Minis e s o dop a y na žádos žada eli, k e ý je bezúhonný a splnil
podmínky s ano ené zákonem.
Do podmínek s ano ených zákonem pa ří k om požada ků na zdělání i
absol o ání specializo aného ak edi o aného ku zu a složení zkoušky před komisí
us ano enou minis e s em. Seznam audi o ů ede minis e s o na s ých
webo ých s ánkách30. Každý audi o bezpečnos i pozemních komunikací musí
nejdéle říle ých in o macích absol o a „ud žo ací“ ku z a os ědčení o jeho
absol o ání do uči minis e s u, jinak jeho op á nění zanikne.
6. Doplňující li e a u a
K p o edení p ohlídek yp aco alo CDV me odiku s náz em: P o ádění a ýs upy
hla ních p ohlídek pozemních komunikací p o jedno li é ú o ně sp á ců (CDV,
2022).
7. Úkol
Úkol k é o podkapi ole je u eden e s udijním ma e iálu „Roz oj odbo ných
kompe encí a odbo nos i dop a ních inžený ů, c ičení“ kapi ole 4.
30 h ps://mdc .cz/Dokumen y/Silnicni-dop a a/Pozemni-komunikace/Audi -
bezpecnos i-pozemnich-komunikaci

38
B) Posouzení p o ního zámě u a audi bezpečnos i
P ů odce ex em:
V é o čás i je ys ě leno, co zah nuje posouzení p o ního zámě u a audi
bezpečnos i. Po p oji í é o čás i je možno získa základní předs a u o p áci audi o a
bezpečnos i pozemních komunikací. Cílem é o čás i není přip a i ek en an a
ku zu na zkoušku či p o esi audi o a, neboť ku z směřující k é o k ali ikaci sám o
sobě přesahuje ozsah oho o ku zu a jeho osno a se od é o elmi s učné a
zjednodušené pods a ně liší. Absol o ání é o čás i šak může přispě k ozhodnu í
s á se audi o em nebo začí yuží a služeb audi o ů p o posouzení konk é ních
dop a ních s a eb či jejich ná hů.
1. Me odiky
P o posouzení p o ního zámě u, jak jej předepisuje no ela zákona č. 13/1997 Sb.,
iz čás A) é o kapi oly, byla zp aco ána oce 202331. P o audi bezpečnos i pla í
me odika z oku 201232. V sou islos i s popiso anou p oblema ikou s ojí za
z ýšenou pozo nos éž Manuál bezpečnos i d oup uho ých pozemních
komunikací ex a ilánu p o meziná odní školení bezpečnos ních audi o ů a
inspek o ů33, k e ý znikl meziná odní spolup áci enomo aných e opských
p aco išť. Všechny zde ci o ané dokumen y jsou k dispozici bezpla ně na e-shopu
CDV, iz éž kapi ola 1.
2. Me odika p o hodnocení p o ního zámě u
E opská smě nice 2008/96/ES o řízení bezpečnos i silniční in as uk u y e znění
smě nice 2019/1936 za edla nás oj RSIA (Road Sa e y Impac Assessmen =
Hodnocení dopadů na bezpečnos pozemních komunikací). E opská smě nice byla
anspono ána do pla ného znění zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních
komunikacích naposledy zákonem č. 178/2022 Sb.
I když yp aco ání RSIA ne yžaduje podle našeho zákona 13/1997 Sb. žádnou
speciální způsobilos , je z dů odu ela i ní ob ížnos i a ozsáhlos i úkolu silně
žádoucí, aby i přes o byl hodno i el audi o em bezpečnos i. RSIA, nebo, jak u ádí
zákon, p o ní hodnocení bezpečnos i, je založeno na a ian ní analýze dopadů
no ých, nebo ýznamně měněných již pos a ených, pozemních komunikací na
bezpečnos nejen jejich, ale i změnami o li něné sí ě.
Cílem je yb a ako ou a ian u, k e á bude z hlediska bezpečnos i nejlepší. Výše
nadepsaná me odika dá á ucelený ná od k naplnění oho o cíle.
31 CDV (2023) Me odika p o ního hodnocení zámě u s a by pozemní komunikace.
B no: CDV, 2023
32 CDV (2012) Audi bezpečnos i pozemních komunikací – me odika p o ádění. B no:
CDV, 2012
33 Poko ný, P., Polido i, C., Cocu, X. e al. Manuál bezpečnos i d oup uho ých
pozemních komunikací ex a ilánu p o meziná odní školení bezpečnos ních audi o ů a
inspek o ů, český překlad, 157 s an. B no: CDV, 2012. ISBN: 978-80-86502-43-4
39
Podle me odiky hodnocení zámě u sou isí s p ocesem, k e ý lze popsa
následujícími body:
1. P o ede se p o ní hodnocení zámě u:
a. U čí se očeká aná nehodo os ( yuži ím ela i ní nehodo os i
nebo yuži ím p edikčních modelů nehodo os i),
b. P o ede se zjednodušená Cos Bene i Analýza – CBA (pomě mezi
přínosy a náklady),
2. Vznikne zp á a z hodnocení členění:
• Va ian y ná hu pozemní komunikace z hlediska bezpečnos i
• Nulo á a ian a (s á ající s a ):
o Rozbo s á ajícího s a u sí ě komunikací území
o Rozbo bezpečnos i silničního p o ozu na do čené sí i
a nedos a ků o li ňujících bezpečnos .
o Vyhodnocení dalšího předpokládaného ý oje ú o ně
bezpečnos i silničního p o ozu případě
neusku ečnění zámě u.
• P ojek o é a ian y:
o Vyb ané základní údaje a cha ak e is iky ná hu mající
ýznam p o hodnocení p ojek o é a ian y
o Pře ažující po aha dop a y, cha ak e p o ozu,
celko á in enzi a dop a y a podíl nákladní dop a y nad
3,5 , skladba účas níků p o ozu če ně z ani elných
účas níků, zohlednění h omadné dop a y če ně
zas á ek.
o Předpokládané dopady zámě u z hlediska zlepšení
pa ame ů skladebních p ků komunikace iziko ých z
hlediska nehodo os i, předpokládané cílo é hodno y
nehodo os i a po o nání jedno li ých a ian řešení
(jsou-li u ažo ány) s možným ý ojem případě, že
zámě nebude ealizo án ( j. s o nání s a . 0).
o Hus o a ealizo aných připojení na pozemní
komunikaci a ypy ěch o připojení, ela i ní po o nání
poč u připojení k délce pozemní komunikace.
o Přizpůsobení jedno li ých a ian (jsou-li u ažo ány)
sezónnos i a klima ickým podmínkám.
40
o Možnos i p o ods a ení ozidel p o ealizaci
bezpečnos ní přes á ky blízkos i řešeného úseku – ať
již exis ující nebo p okaza elně pláno ané.
o Další okolnos i, k e é mohou mí li na bezpečnos
silničního p o ozu.
• S o nání nákladů a přínosů ( ýpoče , popis)
• Ná hy na zlepšení p ojek o ých a ian
3. Zp á a se použije jako příloha dokumen ace p o po olení zámě u.
Me odika má přílohy usnadňující zp aco ání zp á y:
• Příloha 1: Pa ame y p edikčních modelů nehodo os i
• Příloha 2: Popis p áce s aplikací OBCHVATY
• Příloha 3: Ná h z ýšení bezpečnos i p ojek o é a ian y
3. Me odika p o audi bezpečnos i
Me odika CDV (2012) p o audi bezpečnos i34 de inuje audi bezpečnos i jako
sys ema ickou p ocedu u, k e á náší do p ocesu dop a ního pláno ání a
p ojek o ání nejno ější znalos i o bezpečném u áření pozemních komunikací za
účelem p e ence zniku dop a ních nehod. Je o o mální p o ě ka dop a ních
p ojek ů, jejímž ámci nezá islý a k ali iko aný audi o yp aco á á zp á u o
bezpečnos ních izicích hodnoceného p ojek u a předkládá ná hy na jejich
ods anění, popřípadě zmí nění.
V me odice (CDV, 2012) je p o eden komple ní ná od, jak se má pos upo a nejen
při p o ádění las ního audi u, ale i při jeho objednání a přebí ání jeho ýsledků.
Me odika je ak u čena e s é pods a ě nejen audi o ům, ale i osobám, k e é audi
objedná ají nebo s ním p acují.
Ve shodě se zákonem me odika dělí audi bezpečnos i do č yř Fází a současně p o
každou Fázi předpokládá posouzení p ojek o é dokumen ace příslušném s upni:
• Fáze 1 - Ná h dokumen ace zámě u:
o Zámě p ojek u
o S udie s a by
• Fáze 2 - Ná h p ojek o é dokumen ace:
o Dokumen ace p o územní ozhodnu í
o Dokumen ace p o s a ební po olení
o Dokumen ace p o zadání s a by
34 CDV(2012) Audi bezpečnos i pozemních komunikací – me odika p o ádění. B no:
CDV, 2012
41
o Dokumen ace p o p o edení s a by
o Realizační dokumen ace s a by
• Fáze 3 - P o edená s a ba p o zkušební p o oz:
o Dokumen ace sku ečného p o edení s a by
• Fáze 4 - Dokončená s a ba p o kolaudační souhlas:
o Dokumen ace sku ečného p o edení s a by
Pozn.: Aplikace no ého s a ebního zákona může přinés e d uhé Fázi sloučení
dokumen ací p o územní ozhodnu í a s a ební po olení do jedné dokumen ace
p o po olení s a by.
K omě ýše u edených s upňů p ojek o é dokumen ace me odika předpokládá p o
zp aco ání audi u podklady, k e é jsou u edeny na ob . 2.
Ob . 2. Č yři áze audi u bezpečnos i a poklady p o jeho zp aco ání, CDV (2012)
P o každou z u edených ází audi u CDV přip a ilo p o audi o a z . kon olní lis y.
Vý ah z ú odní čás i kon olního lis u p o p ní ázi audi u je u eden ab. 2.
48
bezpečnos ního audi u. Z oho o dů odu by bylo elmi přínosné, kdyby
bezpečnos nímu audi u podléhala každá dop a ní s a ba a zejména s a ba
křižo a ky.
P o na ho ání křižo a ek, k om samo né no my, pla í celá řada echnických
podmínek a je k dispozici so wa e p o kapaci ní ýpoč y, iz kapi ola 1.
2. Bezpečnos křižo a ek z pohledu no my
Bezpečnos p o ozu na křižo a kách řeší no ma ČSN 736102 e s é kapi ole 4.3.4.
Tam je u edeno, že z hlediska bezpečnos i p o ozuje řeba zajis i zejména:
1. časnou pos řehnu elnos křižo a ky,
2. přehlednos jedno li ých ploch a zařízení křižo a ky,
3. s ozumi elnos o ganizace dop a y,
4. po řebné ozhledy,
5. echnickou možnos p ůjezdu pap sky, ě emi a kon lik ními plochami
křižo a ky,
6. psychologickou jednoznačnos ,
7. p e e enci silnějších dop a ních p oudů, případně p oudů se silnějším
zas oupením eřejné h omadné dop a y.
K jedno li ým aspek ům bezpečnos i křižo a ek je pojednáno dalším ex u é o
podkapi oly pod obněji.
2.1 Pos řehnu elná křižo a ka
Pos řehnu elnou křižo a kou ozumíme ako ou křižo a ku, k e á nezpůsobí s ou
pří omnos í řidiči přek apení. Pos řehnu elnos lze zajis i osazením dop a ních
značek, úp a ou okolí, případně os ě lením. Je řeba éž mysle na o, že
pos řehnu elná musí bý křižo a ka z hlediska přednos i jízdě ze šech smě ů.
Na ob . 7 je zob azena křižo a ka, kde je lomená přednos jízdě. Řidiči ozidel
přijíždějících po edlejší mís ní komunikaci z ýhledu době před z ý azněním
značky P4 – Dej přednos jízdě a zřízením odo o ného dop a ního značení čas o
křižo a ku přehlédli.
Ob . 7. Z ýšení pos řehnu elnos i křižo a ky odo o ným a s islým dop a ním značením (křižo a ka
ulic Holzo a – Le ecká B ně), zd oj: Mapy.cz

49
O ázkou samozřejmě je, zda řidiči přijíždějící po edlejší po mís ní komunikaci
z ýhledu pos řehnou, že mají dá a přednos ozidlům přijíždějícím zp a a po
připojující se edlejší mís ní komunikaci e smě u šipky. Na íc křižo a ka zřejmě
aké nesplňuje požado aný úhel křížení, k e ý má bý in e alu 75° - 105°.
Obdobná si uace jako na ob . 7 je i na ob . 8. Zde jsou sice řidiči doda ko ou
abulkou in o mo áni o a u křižo a ky, a šak není na ní zak eslena p a o jdoucí
mís ní komunikace. Z oho plyne, že řidiči nemusí dá a přednos zp a a. Je
samozřejmě spo né, zda něk eří nezpanikaří, když připojující se komunikaci spa ří.
Ob . 8. Z ýšení pos řehnu elnos i křižo a ky odo o ným a s islým dop a ním značením (křižo a ka
obci Březina u Kř in), če ená šipka zp a a naznačuje připojení komunikace, k e á není na s islé
dop a ní značce yznačena, zd oj: Mapy.cz
Na ob . 9 je zob azena a áž křižo a ka, a šak z ýjezdu z „neoznačené“ mís ní
komunikace. Zde je umís ěna dop a ní značka P6 – S ůj, dej přednos jízdě,
s poněkud z láš ní doda ko ou abulkou. Řešení é o křižo a ky ou o mís ní
úp a ou se je í, když ne jako nesp á né, ak u či ě nešťas né.
Ob . 9. Ta áž křižo a ka jako na ob . 8, a šak je zob azeno yús ění komunikace připojující se na
hla ní e smě u šipky na ob . 8, zd oj: Mapy.cz
Na ob . 10 až 12 je zak eslena křižo a ka, do k e é je zp a a zaús ěna komunikace,
k e á není zak eslena doda ko é abulce ke s islé dop a ní značce P2 – Hla ní
pozemní komunikace, iz ob . 10 a 11.
Připojující se komunikace je při om je označena dop a ní značkou IP 10a – Slepá
pozemní komunikace, iz ob . 11, akže na ozuje dojem s anda dní mís ní
komunikace. Výjezd z připojující se komunikace, iz ob . 12, při om není označen
50
ůbec nijak. Může edy zniknou dojem, že ozidlo yjíždějící z é o komunikace
má přednos zp a a před ozidly, k e é mají na „s é“ dop a ní značce u edeno, že
jsou na hla ní pozemní komunikaci.
Ob . 10. Křižo a ka s připojenou komunikací, k e á není yznačena na doda ko é abulce, zd oj:
Mapy.cz
Ob . 11. Vjezd do „nezob azené“ komunikace je označen dop a ní značkou IP 10a – Slepá pozemní
komunikace, zd oj: Mapy.cz
Ob . 12. Připojo aná komunikace není na yús ění do křižo a ky u edena žádnou dop a ní značkou
up a ující přednos jízdě, zd oj: Mapy.cz
51
2.2 Přehlednos jedno li ých ploch a zařízení křižo a ky
Přehlednos í křižo a ky ozumíme ako ou las nos křižo a ky, k e á zajis í, že
řidič při běžné péči je schopen yhodno i pohyby jiných ozidel, chodců apod. ak,
aby mohl dá přednos ěm, co na ni mají ná ok a aby byl schopen opus i křižo a ku
co nejk a ší době.
Nepřehlednos křižo a ky je čas ou příčinou dop a ních nehod, byť z o málního
hlediska může křižo a ka yho o a . Nepřehledné křižo a ky nejsou ani ys ě lující
ani odpouš ějící, a p o o by ýsky ako ých křižo a ek měl bý pos upně
elimino án a no é ako é by neměly znika .
Zdařilým příkladem ods anění nepřehlednos i křižo a ky je případ křižo a ky
zob azené na následujících d ou ob ázcích. Na ob . 13 je ukázána křižo a ka na
Žlu ém kopci B ně její pů odní úp a ě. Šlo o křižo a ku se č yřmi ne o nomě ně
ozdělenými pap sky, do k e é byla ješ ě na íc zaús ěna účelo á komunikace.
Řidiči přijíždějící po edlejší pozemní komunikaci e smě u šipky museli dá a
přednos ozidlům přijíždějícím do křižo a ky ze ří smě ů, z nichž d a byly e
značném ýško ém oblouku a ře í pomě ně os ém úhlu, akže ozhled do nich
nebyl dos a ečný. Na íc byla křižo a ka ak ozsáhlá, že než řidič yhodno il nu nos
dá přednos jízdě ze šech smě ů, dop a ní si uace se čas o změnila a docházel
k nehodám a sko onehodám.
Ob . 13. Pů odní řešení křižo a ky na Vaňko ě náměs í B ně, zd oj: Mapy.cz
Na ob . 14 je a áž křižo a ka, a šak se změněnou o ganizací dop a y. Křižo a ky
a ypického a u znikla křižo a ka ok užní s jasnými ozhledo ými pomě y i
o ganizací dop a y. Tu o úp a u lze označi jako elmi zdařilou.
52
Ob . 14. Ak uální úp a a křižo a ky na Vaňko ě náměs í B ně, zd oj: Google
2.3 S ozumi elnos o ganizace dop a y
S přehlednos í křižo a ky sou isí i s ozumi elnos o ganizace p o ozu na ní. Řidič
musí ědě , co má na křižo a ce děla , j., ozidlům (chodcům) z jakých smě ů má
dá a přednos , odkud je může očeká a , kudy má křižo a kou op imálně p oje
apod. Nes ozumi elnos křižo a ky je o něž čas ou příčinou dop a ních nehod.
Může aké způsobo a ýznamné snížení kapaci y křižo a ky, neboť na
nes ozumi elné křižo a ce se ě šina řidičů cho á nejis ě a jede p o o pomaleji, než
by při op imální o ganizaci mohla.
Na ob . 14 je zob azena křižo a ka, kde není úplně zřejmé, kdo má při u či ých
mané ech přednos .
Ob . 14. Úp a a křižo a ky ulic Kounico y a Šuma ské B ně, zd oj: Google
53
2.4 Po řebné ozhledy
Zdálo by se, že případě ozhledo ých pomě ů je „křižo a ko á“ no ma s číslem
ČSN 73 6102 dos a ečně konk é ní a že šechny křižo a ky by edy měly podmínku
ozhledů při dod žení jedno li ých us ano ení no my splňo a . Na ob . 15 je
ukázána si uace z úp a y křižo a ky ulic Ha igo y a Domažlické P aze. Ha igo a
(dří e Koně o a) ulice je pomě ně silně dop a ně za ížená mís ní komunikace
s edením několika au obuso ých linek MHD. Vozidla zapa ko aná pa ko acím
p uhu při ýjezdu z ulice domažlické čas o e ek i ně b ání ýhledu, byť om o
případě je p a děpodobně úp a a křižo a ky souladu s no mou.
Ob . 15. Výjezd z ulice Domažlické na Ha igo u na Žižko ě P aze, zd oj: Mapy.cz
2.5 Technická možnos p ůjezdu pap sky, ě emi a kon lik ními plochami
křižo a ky
Řada křižo a ek bohužel není p o ěřena z pohledu p ůjezdnos i lečnými kři kami.
Jako příklad lze u és ob . 4 kap. 4.B.
2.6 Psychologická jednoznačnos
Psychologická (ne)jednoznačnos sou isí čas o s psychologickým nímáním
přednos i jízdě případech:
• lomené přednos i jízdě (řidič má dojem, že je na hla ní pozemní
komunikaci, když jede přímo),
• nesouladu mís ní úp a y přednos i jízdě a p e e ence komunikace se
silnějším dop a ním p oudem (řidič má dojem, že když jede po komunikaci
s yšší in enzi ou p o ozu, je na hla ní pozemní komunikací),
• nesouladu mís ní úp a y přednos i jízdě a šířko ého uspořádání
pozemních komunikací zaús ěných do křižo a ky (řidič má dojem, že ši ší
komunikace je hla ní),
• přednos i zp a a na komunikacích, k e é y olá ají psychologický dojem,
že se jedná o hla ní pozemní komunikaci (řidič má dojem, že když jede po

54
ši oké komunikaci, nemusí ěno a pozo nos připojujícím se úzkým a
čas o je přehlédne – sou isí éž s po řehnu elnos í křižo a ky),
• kombinace přednos i jízdě up a ená dop a ní značkou a současně
p a idlem přednos i ozidel přijíždějících zp a a, iz např. ob . 7 (řidič
nímá dop a ní značku a na přednos zp a a zapomene).
2.7 P e e enci silnějších dop a ních p oudů, případně p oudů se silnějším
zas oupením eřejné h omadné dop a y
Podle oho o us ano ení no my by měla přednos jízdě ko espondo a s
in enzi ou dop a ních p oudů jedno li ých pap scích křižo a ky, případně éž
s edením linek eřejné h omadné dop a y, k e é by měly bý p e e o ány. To je
čas o igno o áno, iz např. ob . 4 kap. 4.B.
3. Úkol
Úkol k é o podkapi ole je u eden e s udijním ma e iálu „Roz oj odbo ných
kompe encí a odbo nos i dop a ních inžený ů, c ičení“ kapi ole 5.
B) Z láš ní úp a a s yko é křižo a ky
P ů odce ex em:
Tex é o podkapi oly je ěno án úp a ě s yko é křižo a ky, k e á kapaci ně
přes ala yho o a in enzi ám a cha ak e u spojo aných dop a ních p oudů. I když
popiso aná úp a a s loženým s ředním připojo acím p uhem není za ím explici ně
do de ailů řešena křižo a ko é no mě ČSN 73 6102, její jedno li é p ky jsou s ní
souladu.
1. S yko é křižo a ky
S yko á křižo a ka (někdy éž neodbo ně nazý aná křižo a ka a u T) je zásadě
jednou z nejjednodušších křižo a ek. Čas o his o icky znikla ak, že se na
p ůběžnou komunikaci yššího dop a ního ýznamu připojila pod užná
komunikace ypu „polní ces a“. Následným ý ojem se z polní ces y y inula
plnohodno ná komunikace s nezanedba elnou in enzi ou p o ozu. Tím se s alo, že
kapaci a é o křižo a ky přes ala yho o a něk e ým křižo a ko ým pohybům.
V následujícím ex u neu ažujme s yko ou křižo a ku s lomenou přednos í jízdě,
nýb ž křižo a ku hla ní pozemní komunikace, k e á je přímé, s edlejší, k e á se
na ni připojuje s úhlem křížení přibližně 90°.
P o odbočení le o, případně i p a o z hla ní p ůběžné pozemní komunikace se
začaly zřizo a odbočo ací p uhy a p o připojení edlejší komunikace se p o jízdu
p a o se začaly budo a připojo ací jízdní p uhy. Ta o opa ření sice u edených
smě ech pods a ně z ýšila kapaci u pů odní jednoduché s yko é křižo a ky, a šak
nijak nezlepšila její kapaci u e z ahu k odbočení le o z edlejší komunikace.
55
2. Možné úp a y s yko é křižo a ky
Zásadním kapaci ním p oblémem při odbočení le o z edlejší komunikace na
p ůběžnou hla ní komunikaci na s yko é křižo a ce je, že řidič na edlejší
komunikaci musí čeka na současně se obje i ší přija elné s řícné meze y p oudů
ozidel jedoucích obou smě ech na hla ní pozemní komunikaci. Z logiky ěci
plyne, že čím je in enzi a p o ozu na hla ní komunikaci ě ší, ím je menší
p a děpodobnos , že meze a nikne současně obou p oudech na hodném
(s ejném) mís ě.
K om ex émního řešení, zn. nah azení s yko é křižo a ky mimoú o ňo ou
křižo a kou například ypu „ umpe a“, apliko a elného na křižo a kách s elmi
ysokými in enzi ami, nebo za edení s ě elné signalizace, byly a jsou činěny pokusy
s nah azením s yko é křižo a ky křižo a kou ok užní. To o řešení se zdá jako
hodné, neboť při „odbočení le o“ řidič čeká jen na jednu meze u p oudu
ozidel. Z p axe k om pozi i ních zkušenos í je šak známa řada případů, kdy o o
řešení selhalo.
Příkladem selhání náh ady s yko é křižo a ky za křižo a ku ok užní je případ
křižo a ky silnic I/43 a II/379 obci Lipů ka se e ně od B na. Na ob . 16 je zob azen
„pů odní“ s a s yko é křižo a ky s odbočo acími a připojo acími p uhy na hla ní
silnici I/43.
Ob . 16. „Pů odní“ úp a a křižo a ky silnic I/43 a II/379 obci Lipů ka, zd oj: Mapy.cz
Na ob . 17 je ukázána úp a a pů odní s yko é křižo a ky na křižo a ku ok užní.
Ok užní křižo a ka om o konk é ním případě měla značné kapaci ní p oblémy.
Zejména od jihu (na ýjezdu z B na) se ořily nepříjemné dop a ní kongesce. Ty
byly způsobeny jednak z íženým p ůjezdem kamionů křižo a kou a aké s ále
pře á ající neschopnos í řidičů cho a se sp á ně na ok užní křižo a ce. V om o
případě šlo zejména nedá ání znamení o změně smě u jízdy při ýjezdu z ok užní
křižo a ky, k e ým se ážně snižuje kapaci a i dobře na žené ok užní křižo a ky.
56
Ob . 17. Úp a a křižo a ky silnic I/43 a II/379 obci Lipů ka jako ok užní křižo a ky, zd oj: Mapy.cz
Křižo a ka byla opě přes a ěna ak, že se á ila do a u křižo a ky s yko é, a šak
enk á úp a ě s loženým připojo acím p uhem mezi oba p o ismě né jízdní
p uhy hla ní silnice I/43, iz ob . 18.
Ob . 18. S yko á křižo a ka silnic I/43 a II/379 obci Lipů ka s loženým s ředním připojo acím
p uhem, zd oj: Mapy.cz
Řešení ukázané na ob . 18 zajišťuje, že řidič odbočující z edlejší silnice le o čeká
po ě šinu času jen na jednu meze u, a o p oudu ozidel přijíždějících z „jeho“
le a. Jen málo čas ých případech musí dá éž přednos ozidlům přijíždějícím
zp a a a odbočujícím na edlejší silnici. Po p oje í čás í křižo a ky pak z
„p os ředního“ připojo acího p uhu se p ople e do p ůběžného p oudu ozidel,
zn. nemusí čeka na s řícnou meze u.
57
3. Příklady
S yko á křižo a ka popsané úp a ě není ojedinělou úp a ou. P osazuje se s ále
čas ěji na za ížených s yko ých křižo a kách. Jedním z příkladů může bý i pomě ně
nedá no up a ená křižo a ka na ul. K Přeh adám u mos u Zá odu mí u na jihu
P ahy, iz ob . 19.
Ob . 19. S yko á křižo a ka s loženým s ředním připojo acím p uhem na ulici K Přeh adám na
sjezdu z mos u Zá odu mí u na jihu P ah, zd oj: Mapy.cz y
Dalším příkladem aplikace s yko é křižo a ky s loženým s ředním připojo acím
p uhem je křižo a ka na sjezdu z dálnice D8 na silnici I/9 se e ně od P ahy.
Ob . 20. S yko á křižo a ka s loženým s ředním připojo acím p uhem na křižo a ce sjezdu z dálnice
D 8 a silnice I/9 se e ně od P ahy, zd oj: Mapy.cz
4. Úkol
Úkol k é o podkapi ole je u eden e s udijním ma e iálu „Roz oj odbo ných
kompe encí a odbo nos i dop a ních inžený ů, c ičení“ kapi ole 5.
64
P á ní předpisy
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním pláno ání a s a ebním řádu (s a ební zákon) -
nepla ný
Zákon č. 283/2021 Sb., (no ý) s a ební zákon
Zákon č. 361/2000 Sb., o p o ozu na pozemních komunikacích a o změnách
něk e ých zákonů (zákon o silničním p o ozu)
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměs nanos i
Vyhláška č. 104/1997, k e ou se p o ádí zákon o pozemních komunikacích
Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných echnických požada cích zabezpečujících
bezba ié o é uží ání s a eb
In e ne o é zd oje
Cen um dop a ního ýzkumu. Me odiky CDV. h ps://www.cd .cz/me odiky/
Česká agen u a p o s anda dizaci. ČSN online. h ps://csnonline i my.agen u a-
cas.cz
Česká silniční společnos . Časopis Silniční obzo , dos upný na
h p://obzo .silnicnispolecnos .cz/
EDIP. Obchod. h ps://www.edip.cz/obchod
Mini es s o dop a y. Audi bezpečnos i pozemních komunikací, dos upné z
h ps://mdc .cz/Dokumen y/Silnicni-dop a a/Pozemni-komunikace/Audi -
bezpecnos i-pozemnich-komunikaci
Mini es s o dop a y. Poli ika jakos i pozemních komunikací, dos upné z
h ps://pjpk. sd.cz/
PIARC. Po ál S ě o é silniční asociace, dos upný na h ps://www.pia c.o g/en/
Ředi els í silnic a dálnic. Celos á ní sčí ání dop a y, dos upné z
h ps://www. sd.cz/silnice-a-dalnice/sci ani-dop a y
T anspo Resea ch Boa d. TRID he TRIS and ITRD da abase. dos upné z
h ps:// id. b.o g/