PROČ AZA JAKÝCH PODMÍNEK MŮŽE BÝT
INTEROGATIVNÍ ZÁJMENO ZÁJMENEM RELATIVNÍM?
Radek Šimík
1 ÚVOD
V om o k á kém článku bych ád předs a il základní ýchodiska a ýzkumné o ázky
p ojek u F om in e oga i es o ela i es, řešeného  ámci mé P imuso é ýzkumné
skupiny C oss-me hodological app oaches o syn ax and seman ics (XMASS), jejímiž dal-
šími členy jsou (abecedně) Ve onika Kloudo á, Klá a Ma iaso i so á, Adam Pospíšil,
Jakub Sláma aHana S achoňo á.1 Vcen u pozo nos i našeho p ojek u jsou ázací
(in e oga i ní) zájmena ajejich schopnos ungo a jako zájmena z ažná ( ela i ní).
Vsoučasné době neexis uje uspokoji á syn ak icko-séman ická eo ie oho, p oč aza
jakých podmínek se in e oga i ní zájmena mohou s á zájmeny ela i ními. Základ-
ním ýchodiskem je při om pozo o ání, že in e oga i ní unkce daných zájmen je
p imá ní a ela i ní unkce je sekundá ní, esp.od ozená z unkce in e oga i ní.
V om o článku nejdří e s učně nač nu, jaká da a za ím o ýchodiskem s ojí, apo é
se zaměřím na cíle, k e é si naší p ojek o é p áci klademe.
2 VÝCHODISKA PROJEKTU
In e oga i ní zájmena jako co, kde, p oč či k e ý plní p imá ně unkci ázací, jejich ý-
znam adis ibuce je šak ši ší. Češ ina je  om o ohledu obz lášť libe ální. K omě
přímých o ázek (1a) se in e oga i ní zájmena ysky ují o ázkách nepřímých (1b),
ko ela i ních kons ukcích (1c), e z ažných ě ách bez hla y (1d) (Ka lík & Šimík,
2017), e z ažných ě ách slehkou (zájmennou) hla ou (1e) (Ka lík, 2017) akonečně
aké a ibu i ních z ažných ě ách, modi ikujících nominální áze (1 ). P o jed-
nodušší e e enci kjedno li ým ypům kons ukcí u ádím zk a ky od ozené zodpo-
ídajících anglických e mínů. K omě zmíněných ela i ních uži í in e oga i ních
zájmen lze a o použí ijako mo ologický základ p o de i aci zájmen neu či ých (2).
(1) a. [Kde byla eplá oda?] Q
b. Ne uším/P al jsem se/Řekni mi, [kde byla eplá oda]. IQ
c. [Kde(koli ) byla eplá oda], am jsme se ykoupali. CoR
d. Koupali jsme se, [kde(koli ) byla eplá oda]. FR
e. Bylo plno šude, [kde byla eplá oda]. LHR
. Bylo plno na šech koupališ ích, [kde byla eplá oda]. HR
(2) někde, nikde, kdesi, kdekoli( ), leckde, bůh í kde, a d.
1 Viz h ps://www. adeksimik.eu/minilab.h ml.
OPEN
ACCESS
98 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 2/2020
Tak o ši oká dis ibuce in e oga i ních zájmen je zk osling is ického a ypologic-
kého hlediska spíše ýjimkou. In e oga i ní zájmena sice běžně ungují při de i aci
neu či ých zájmen— yp (2) (Haspelma h, 1997), jejich použi í e unkcích ela i -
ních je šak ý azně omezeno. Rela i ní uži í in e oga i ních zájmen se někdy po a-
žuje za ys e opských ageog a icky přilehlých jazyků (Com ie, 1998) a edy ys zá-
sadě kon ak o ý, u či é ysy (ko) ela i ního uži í in e oga i ních zájmen lze šak
ysledo a např.i čínš ině (Luo & C ain, 2011), něk e ých ka kazských jazycích
(Polinsky, 2015) anapř. řadě se e oame ických as ředoame ických jazyků se jedná
op oduk i ní (ko) ela i izační s a egie (Cable, 2005; Ko ek & E lewine, 2019; Capo-
nig o e al., 2020).
De ailnější mo osyn ak ické ak osling is ické zkoumání (ko) ela i ních kon-
s ukcí sin e oga i ními zájmeny ukazuje, že uži í ěch o zájmen daných kons uk-
cích se řídí jis ými zákoni os mi. Zdá se kupříkladu, že in e oga i ní zájmena  ela-
i ní unkci, (1d)–(1 ), lze použí pouze jazycích, nichž se a o zájmena zp a idla
ysky ují ex-si u— edy nikoli pozici, níž by byl kanonicky ealizo án odpo í-
dající ne ázací ý az (in-si u), nýb ž pozici iniciální (či ýjimečně pozici d uhé);
iz Schwa z (1971) či de V ies (2005). Kupříkladu u eč ina, níž se ázací ý azy
ysky ují in-si u (např.objek p e e bální pozici, neboť u eč ina je OV jazyk),
umožňuje uži í ázacích ý azů kons ukcích (1a)–(1c)— iz např.(3), nikoli šak
(1d)–(1 ). Ve ancouzš ině, níž ázací ý azy mohou bý jak ex-si u, ak in-si u, se
z ažná zájmena nacházejí pouze ex-si u. Také jazycích, nichž se nominální hla a
z ažné ě y nachází u ni ř z ažné ě y pozici in-si u ( z . z ažné ě y sin e ní
hla ou), iz např.(4), nebý á a o hla a nikdy dop o ázena in e oga i ními zájmeny
(Hi aiwa, 2017).2
(3) John kim-i da e -e - i-yse o gel-di.
John who-acc in i e-ps -sa dem come-ps
‚Koho(koli ) John poz al, en přišel.’ (Demi ok, 2017, s.159)
(4) Junya-wa [ Ayaka-ga ingo-o mui- a -no] -o abe- a.
Junya- op Ayaka-nom apple-acc peel-ps -no -acc ea -ps
‚Junya snědl jablka, k e á Ayaka oloupala.’ (E lewine & Gould, 2016, s.2)
Dále se ukazuje, že možnos uži í in e oga i ních zájmen (příp. zájmen snimi mo -
ologicky příbuzných) jedno li ých kons ukcích (1) podléhá implikační hie a -
chii: Má-li jazyk možnos uží in e oga i ních zájmen a ibu i ní z ažné ě ě (1 ),
pak má u o možnos i e olných z ažných ě ách (1d) či z ažných ě ách sleh-
kou hla ou (1e) (Lehmann, 1984); má-li u o možnos posledně jmeno aných, pak ji
má i ko ela i ních ě ách (1c) akonečně, má-li ji ko ela i ních ě ách, pak ji má
i e ě ách ázacích (1a/b). Jinými slo y, uži í in e oga i ních zájmen e unkci e-
la i ních zájmen a ibu i ních z ažných ě ách je ypologicky nej zácnější yp,
jakkoli jej e opském kon ex u po ažujeme za běžný. Mezi jazyky, k e é uží ají
2 Cizojazyčné příklady jsou gloso ány anglič ině— souladu sLeipzig Glossing Rules
(Bic kel e al., 2015). G ama ické glosy jsou ysázeny malými kapi álkami.
OPEN
ACCESS
RADEK ŠImÍK 99
in e oga i ní zájmena e z ažných ě ách bez hla y— nikoli šak  ěch a ibu-
i ních— pa ří například s ředoame ické jazyky (Caponig o e al., 2020). Mezi ja-
zyky schopné uží in e oga i ní zájmena ko ela i ních ě ách— nikoli šak dal-
ších ypech z ažných ě — pa ří již zmíněná čínš ina či u eč ina. Vě šina jazyků
s ě a pak použí á in e oga i ní zájmena pouze ázacích ě ách (příp. jako základ
p o neu či á zájmena), přičemž i  om případě pla í, že použí á-li jazyk in e oga-
i ní zájmena nepřímých o ázkách (1b), pak je uží á i  ěch přímých (1a). Jazy-
kem, k e ý in e oga i ní zájmena použí á ýh adně přímých o ázkách, je ka kaz-
ská adygejš ina (Caponig o & Polinsky, 2011). Doložen je konečně i ýjimečný případ
jazyka— ak éž ka kazská agazínš ina, k e ý ůbec žádná in e oga i ní zájmena
nemá, esp.„nepo řebuje“ (A kadie & Caponig o,  isku). Hie a chie (5) sh nuje
ýše popsané implikace. Pla í, že použí á-li jazyk in e oga i ní zájmena (příp. zá-
jmena snimi mo ologicky příbuzná— iz níže) p o u či ou kons ukci, pak použí á
in e oga i ní zájmena ip o kons ukce nacházející se le o od ní na hie a chii (5).
(5) Q > IQ > CoR > FR/LHR > HR
Daná implikační hie a chie je pla ná i oblas i mo ologie. Vněk e ých jazycích ne-
jsou ela i ní zájmena sin e oga i ními iden ická, nýb ž jsou znich mo ologicky
od ozena, příp. jsou snimi u či ém mo ologickém z ahu. Příkladem je bulha -
š ina, níž jsou ela i ní zájmena sys ema icky od ozo ána od s ých in e oga i ních
p o ějšků pomocí pos ixu - o, s o .in e oga i ní kak o ‚co / k e é (neu .)‘ s. ela-
i ní kak o o. Obdobný enomén lze pozo o a hindš ině, níž ela i ní zájmena
nejsou de i o ána zin e oga i ních, a šak obě řady sdílejí mo ologický základ, při-
čemž in e oga i a jsou ořena p e ixem k- a ela i a p e ixem j-; s o .in e oga i ní
kaisaa ‚jak‘ s. ela i ní jaisaa. Co se ýká zmíněné implikační hie a chie, pak pla í,
že má-li jazyk speci ické, sin e oga i em mo ologicky příbuzné ela i ní zájmeno
ko ela i ních ě ách, pak ako é zájmeno uží á iudalších ypů ela i ních ě .
Bulha š ina ihindš ina pa ří obě do é o ka ego ie. Dále pla í, že má-li jazyk daný yp
ela i ního zájmena u z ažných ě bez hla y, pak je uží áno i e z ažných ě ách
shla ou— nikoli šak nu ně uko ela i ních ě . Např. maďa š ině jsou ela i ní
zájmena e z ažných ě ách bez hla y ishla ou od ozena od in e oga i pomocí
p e ixu a-, s o .in e oga i ní hol ‚kde‘ s. ela i ní ahol, ko ela i ních ě ách šak
může bý uži o o my jak in e oga i ní, ak ela i ní. Poslední yp jazyka ep ezen-
uje němčina, níž jsou in e oga i ní zájmena (např.was ‚co‘) použí ána e šech
kons ukcích s ýjimkou a ibu i ních z ažných ě , nichž je použi o zájmeno e-
la i ní, daném případě mo ologicky shodné se zájmenem demons a i ním (das).
Zhlediska hie a chie (5) lze ak říc , že použí á-li jazyk speci ickou ela i ní o mu
zájmene— ať už od ozenou od in e oga i nebo od základu sin e oga i y společ-
nou— p o u či ou kons ukci, pak použí á u o o mu ip o šechny kons ukce na-
cházející se p a o od ní na hie a chii (5).
Hie a chie (5), k e á podmiňuje uží ání in e oga i ních či snimi mo ologicky pří-
buzných zájmen (ko) ela i ních unkcích, se je í bý pla ná aké zdalších ling is ic-
kých hledisek, např.zdiach onního, kdy ozšiřo ání unkčního pole in e oga i ních
zájmen p obíhá od o ázek přes ko ela i ní ě y až k ě ám z ažným (Belyae & Haug,
OPEN
ACCESS
100 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 2/2020
2014). Exis ující důkazy zjazyko ého os ojo ání— ač nepříliš boha é— jsou sdanou
hie a chií aké konzis en ní— dě i se nejdří e naučí uží a in e oga i ní zájmena
o ázkách aaž později  ela i ních kons ukcích (např.Guas i & Shlonsky, 1995).
3 CÍLE PROJEKTU
Vp ojek u si klademe několik dílčích cílů. Coby hla ní řeši el p acuji na no é syn-
ak icko-séman ické eo ii ela i ních zájmen, jejímž cílem je zachy i zobecnění
zmíněná oddílu 2. Východiskem je při om hypo éza, že klíčo ým koncep em, k e ý
h aje oli při séman ickém amo osyn ak ickém od ozo ání ela i ních zájmen zin-
e oga i ních, je ko e e ence, esp.z láš ní d uh ana o ického (příp. ka a o ického)
odkazo ání. Podle s anda dní aši oce uzná ané séman ické eo ie doplňo acích o á-
zek (Hamblin, 1973) označují in e oga i ní zájmena množinu en i , k e é by mohly
bý deno ací in o mačního ohniska následné odpo ědi. In e oga i ní zájmeno e
unkci ela i ního pak na íc značí, že daná množina je nějakým způsobem ana o-
icky či ka a o icky z ažena kjiné množině en i , příp. jiné en i ě— ať už e e en u
demons a i a ko ela i ních kons ukcích či deno á u nominální hla y a ibu i ní
z ažné ě y.
Hana S achoňo á se e s ém p ojek o ém ýzkumu zaměřuje na yjadřo ání
in e oga i ních a ela i ních kons ukcí českém znako ém jazyce. Podle dosa ad-
ního, dosud nepubliko aného še ření se zdá, že český znako ý jazyk použí á in e-
oga i ní zájmena p o o bu o ázek ado omezené mí y ko ela i ních kons ukcí,
nikoli šak p o další ypy ela i ních ě . Oo ázkách a z ažných ě ách českém
znako ém jazyce je známo doposud elmi málo, očeká áme edy, že ýsledky budou
přínosné nejen zhlediska jazyko é eo ie, nýb ž ijazyko ého popisu. Zme odologic-
kého hlediska Hana S achoňo á p acuje sne o málním ko pusem, k e ý je kdispo-
zici  ámci online slo níku Dic io, ado budoucna plánuje p odukční expe imen .3
SKlá ou Ma iaso i so ou zkoumáme, jak se uží ání in e oga i ních zájmen y íjí
udě í při jazyko ém os ojo ání. Za pomocí ko pusu CHILDES— českého (Ch omá
e al., 2020) a yb aných anglických— ano ujeme in e oga i ní zájmena zhlediska
kons ukcí, jež u ářejí. Naší hypo ézou je, že os ojo ání bude p obíha pořadí u e-
deném hie a chii (5). Současně kon olujeme, do jaké mí y je os ojo ání o li něno
s upní ek encí daných kons ukcí— edy jak jsou y o kons ukce uží ány odiči.
SAdamem Pospíšilem se zabý áme yjadřo áním (ko) ela i ních kons ukcí
 ůzných a abských a ie ách. A abské jazyky jsou zhlediska našeho p ojek u za-
jíma é jednak ím, že kolísají možnos i uži í in e oga i ních zájmen p o ela i i-
zační účely, ajednak ím, že kolísají uží ání in e oga i ních zájmen ex-si u s. in-
-si u, s ím, že něk e é a ie y mohou oli mezi oběma a ian ami. A abš ina ak
posky uje ideální ma e iál p o o ěření apříp. další empi ickou podpo u zobecnění
o mulo aných oddílu 2. Vzhledem k ela i ní ná očnos i získání k ali ních ko pu-
so ých da p o esměs mlu ené a abské a ie y se spoléháme zejména na konzul ace
s odilými mlu čími.
3 Slo ník Dic io je kdispozici zde: h p://www.dic io.in o/.
OPEN
ACCESS
RADEK ŠImÍK 101
SVe onikou Kloudo ou y áříme k osling is ickou da abázi in e oga i ních
zájmen, jejich mo ologických podob ajejich uží ání jedno li ých kons ukcích.
Cílem je o ěři pla nos ýše zmíněného mo ologického zobecnění. Ten o ýzkum
má aké přispě k o bě séman ické amo osyn ak ické ( esp.nanosyn ak ické;
S a ke, 2009) eo ie (ko) ela i ních zájmen. Při p áci ycházíme jednak zpubliko-
aných zd ojů— g ama ik aodbo ných publikací— ada a doplňujeme na základě
konzul ací s odilými mlu čími.
SJakubem Slámou se zaměřujeme na ůzné ela i izační s a egie češ ině.
Vsoučasné době zkoumáme a ibu i ní z ažné ě y u ozené ý azem jak ( a hos-
poda, jak jsme ní če a byli). Pomocí analýzy ko pusu ORAL chceme zodpo ědě
o ázku, jak se z ažné ě y s jak liší od z ažných ě u ozených in e oga i ním/
ela i ním zájmenem k e ý azejména pak od ho o o ých z ažných ě u ozených
nesklonným ý azem co. Obecnější o ázkou pak je, k e é ak o y mo i ují ud žo ání
celé řady ůzných ela i izačních s a egií jednom jazyce— konk é ně češ ině,
k e á je  om o ohledu elmi boha á.
4 ZÁVĚR
Cílem ýzkumné skupiny C oss-me hodological app oaches o syn ax and seman ics
(XMASS) je y oři ýzkumné p os ředí, němž jsou apliko ány při s udiu syn-
axe aséman iky ůzné me ody— od klasické elici ace jazyko ých da od odilých
mlu čích či zpubliko aných odbo ných zd ojů, přes analýzu jazyko ých ko pusů,
až kme odám expe imen álním— a němž je dán p os o ůzným eo e ickým pře-
s ědčením— od gene a i ní g ama iky a o mální séman iky až po kons ukční g a-
ma iku či přís up založený na uží ání (usage-based app oach). Dou áme, že p ojek
F om in e oga i es o ela i es není jediným, nýb ž jen p ním, k e ý je  ámci ý-
zkumné skupiny řešen.
REFERENCE
A kadie , P., & Caponig o, I. (  isku).
Con eying con en ques ions wi hou
wh-wo ds: E idence om Abaza.
P oceedings o Sinn und Bedeu ung 25.
Belyae , O., & Haug, D. (2014). The genesis
o wh-based co ela i es: F om
inde ini eness o ela i iza ion.
P esen ed a Sinn und Bedeu ung 19,
Gö ingen, Sep embe 2014.
Cable, S. (2005). F ee ela i es in Tlingi and
Haida: E idence ha he mo e p ojec s.
Manusc ip , MIT, Camb idge, MA.
Caponig o, I., & Polinsky, M. (2011). Rela i e
embeddings: ACi cassian puzzle o he
syn ax/seman ics in e ace. Na u al Language
& Linguis ic Theo y, 29(1), 71–122.
Caponig o, I., To ence, H., & Za ala, R.
(Eds.). (2020). Headless Rela i e Clauses in
Mesoame ican Languages. New Yo k, NY:
Ox o d Uni e si y P ess.
Com ie, B. (1998). Re hinking he ypology o
ela i e clauses. Language Design, 1, 59–85.
Demi ok, Ö. (2017). Acomposi ional seman ics
o Tu kish co ela i es. In: A.Kaplan,
A.Kaplan, M.K.McCa el & E.J.Rubin
(Eds.), P oceedings o WCCFL 34 (s.159–166).
Some ille, MA: Cascadilla P oceedings
P ojec .
OPEN
ACCESS

102 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 2/2020
E lewine, M.Y., & Gould, I. (2016). Uni ying
Japanese ela i e clauses: Copy-chains and
con ex -sensi i i y. Glossa: ajou nal o gene al
linguis ics, 1(1), 51.
Guas i, M.T., & Shlonsky, U. (1995). The
acquisi ion o F ench ela i e clauses
econside ed. Language Acquisi ion, 4(4),
257–276.
Hamblin, C.L. (1973). Ques ions in Mon ague
English. Founda ions o Language, 10(1), 41–53.
Haspelma h, M. (1997). Inde ini e p onouns.
Ox o d: Ox o d Uni e si y P ess.
Hi aiwa, K. (2017). In e nally headed ela i e
clauses. In: M.E e ae & H. an Riemsdijk
(Eds.), The Wiley Blackwell Companion o Syn ax,
Second Edi ion. John Wiley & Sons.
Ch omá, A., Smolík, F., & Ma iaso i so á, K.
(2020). Ch omá Czech co pus. CHILDES
Talkbank.
Ka lík, P. (2017). Vz ažná ě a slehkou hla ou.
In: P.Ka lík, M.Nekula & J.Pleskalo á (Eds.),
CzechEncy— No ý encyklopedický slo ník
češ iny. Dos upné zh ps://www.czechency.
o g/slo nik/VZTAŽNÁ VĚTA SLEHKOU
HLAVOU.
Ka lík, P., & Šimík, R.2017. Vz ažná ě a bez
hla y. In: P.Ka lík, M.Nekula & J.Pleskalo á
(Eds.), CzechEncy— No ý encyklopedický slo ník
češ iny. Dos upné zh ps://www.czechency.
o g/slo nik/VZTAŽNÁ VĚTA BEZ HLAVY.
Ko ek, H., & E lewine, M.Y. (2019).
Wh-inde e mina es in Chuj (Mayan).
Canadian Jou nal o Linguis ics, 64(1), 62–101.
Lehmann, C. (1984). De Rela i sa z. Tübingen:
Gun e Na Ve lag.
Luo, Q., & C ain, S. (2011). Do Chinese
wh-condi ionals ha e ela i es in o he
languages? Language and Linguis ics, 12(4),
753–798.
Polinsky, M. (2015). Tsez syn ax: Adesc ip ion.
Manusc ip , Ha a d Uni e si y, Camb idge,
MA.
Schwa z, A. (1971). Gene al aspec s o ela i e
clause o ma ion. In: Wo king Pape s on
Language Uni e sals 6 (s.139–171). S an o d,
CA: S an o d Uni e si y.
S a ke, M. (2009). Nanosyn ax: Asho
p ime o anew app oach o language. In:
P.S enonius, G.Ramchand, M.S a ke &
K.T.Ta aldsen (Eds.), T omsø Wo king Pape s
on Language and Linguis ics: No dlyd 36.1
[Special issue on nanosyn ax] (s.1–6). T omsø:
CASTL.
de V ies, M. (2005). The all and ise o
uni e sals on ela i iza ion. Jou nal o
Uni e sal Language, 6(1), 125–157.
Radek Šimík | Ús a českého jazyka a eo ie komunikace
< adek.simik@ .cuni.cz>
OPEN
ACCESS