PROČ A ZA JAKÝCH PODMÍNEK MŮŽE BÝT INTEROGATIVNÍ ZÁJMENO ZÁJMENEM RELATIVNÍM?

PROČ AZA JAKÝCH PODMÍNEK MŮŽE BÝT INTEROGATIVNÍ ZÁJMENO ZÁJMENEM RELATIVNÍM? Radek Šimík 1 ÚVOD V om o k á kém článku bych ád předs a il základní ýchodiska a ýzkumné o ázky p ojek u F om in e oga i es o ela i es, řešeného  ámci mé P imuso é ýzkumné skupiny C oss-me hodological app oaches o syn ax and seman ics (XMASS), jejímiž dal- šími členy jsou (abecedně) Ve onika Kloudo á, Klá a Ma iaso i so á, Adam Pospíšil, Jakub Sláma aHana S achoňo á.1 Vcen u pozo nos i našeho p ojek u jsou ázací (in e oga i ní) zájmena ajejich schopnos ungo a jako zájmena z ažná ( ela i ní). Vsoučasné době neexis uje uspokoji á syn ak icko-séman ická eo ie oho, p oč aza jakých podmínek se in e oga i ní zájmena mohou s á zájmeny ela i ními. Základ- ním ýchodiskem je při om pozo o ání, že in e oga i ní unkce daných zájmen je p imá ní a ela i ní unkce je sekundá ní, esp.od ozená z unkce in e oga i ní. V om o článku nejdří e s učně nač nu, jaká da a za ím o ýchodiskem s ojí, apo é se zaměřím na cíle, k e é si naší p ojek o é p áci klademe. 2 VÝCHODISKA PROJEKTU In e oga i ní zájmena jako co, kde, p oč či k e ý plní p imá ně unkci ázací, jejich ý- znam adis ibuce je šak ši ší. Češ ina je  om o ohledu obz lášť libe ální. K omě přímých o ázek (1a) se in e oga i ní zájmena ysky ují o ázkách nepřímých (1b), ko ela i ních kons ukcích (1c), e z ažných ě ách bez hla y (1d) (Ka lík & Šimík, 2017), e z ažných ě ách slehkou (zájmennou) hla ou (1e) (Ka lík, 2017) akonečně aké a ibu i ních z ažných ě ách, modi ikujících nominální áze (1 ). P o jed- nodušší e e enci kjedno li ým ypům kons ukcí u ádím zk a ky od ozené zodpo- ídajících anglických e mínů. K omě zmíněných ela i ních uži í in e oga i ních zájmen lze a o použí ijako mo ologický základ p o de i aci zájmen neu či ých (2). (1) a. [Kde byla eplá oda?] Q b. Ne uším/P al jsem se/Řekni mi, [kde byla eplá oda]. IQ c. [Kde(koli ) byla eplá oda], am jsme se ykoupali. CoR d. Koupali jsme se, [kde(koli ) byla eplá oda]. FR e. Bylo plno šude, [kde byla eplá oda]. LHR . Bylo plno na šech koupališ ích, [kde byla eplá oda]. HR (2) někde, nikde, kdesi, kdekoli( ), leckde, bůh í kde, a d. 1 Viz h ps://www. adeksimik.eu/minilab.h ml. OPEN ACCESS 98 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 2/2020 Tak o ši oká dis ibuce in e oga i ních zájmen je zk osling is ického a ypologic- kého hlediska spíše ýjimkou. In e oga i ní zájmena sice běžně ungují při de i aci neu či ých zájmen— yp (2) (Haspelma h, 1997), jejich použi í e unkcích ela i - ních je šak ý azně omezeno. Rela i ní uži í in e oga i ních zájmen se někdy po a- žuje za ys e opských ageog a icky přilehlých jazyků (Com ie, 1998) a edy ys zá- sadě kon ak o ý, u či é ysy (ko) ela i ního uži í in e oga i ních zájmen lze šak ysledo a např.i čínš ině (Luo & C ain, 2011), něk e ých ka kazských jazycích (Polinsky, 2015) anapř. řadě se e oame ických as ředoame ických jazyků se jedná op oduk i ní (ko) ela i izační s a egie (Cable, 2005; Ko ek & E lewine, 2019; Capo- nig o e al., 2020). De ailnější mo osyn ak ické ak osling is ické zkoumání (ko) ela i ních kon- s ukcí sin e oga i ními zájmeny ukazuje, že uži í ěch o zájmen daných kons uk- cích se řídí jis ými zákoni os mi. Zdá se kupříkladu, že in e oga i ní zájmena  ela- i ní unkci, (1d)–(1 ), lze použí pouze jazycích, nichž se a o zájmena zp a idla ysky ují ex-si u— edy nikoli pozici, níž by byl kanonicky ealizo án odpo í- dající ne ázací ý az (in-si u), nýb ž pozici iniciální (či ýjimečně pozici d uhé); iz Schwa z (1971) či de V ies (2005). Kupříkladu u eč ina, níž se ázací ý azy ysky ují in-si u (např.objek p e e bální pozici, neboť u eč ina je OV jazyk), umožňuje uži í ázacích ý azů kons ukcích (1a)–(1c)— iz např.(3), nikoli šak (1d)–(1 ). Ve ancouzš ině, níž ázací ý azy mohou bý jak ex-si u, ak in-si u, se z ažná zájmena nacházejí pouze ex-si u. Také jazycích, nichž se nominální hla a z ažné ě y nachází u ni ř z ažné ě y pozici in-si u ( z . z ažné ě y sin e ní hla ou), iz např.(4), nebý á a o hla a nikdy dop o ázena in e oga i ními zájmeny (Hi aiwa, 2017).2 (3) John kim-i da e -e - i-yse o gel-di. John who-acc in i e-ps -sa dem come-ps ‚Koho(koli ) John poz al, en přišel.’ (Demi ok, 2017, s.159) (4) Junya-wa [ Ayaka-ga ingo-o mui- a -no] -o abe- a. Junya- op Ayaka-nom apple-acc peel-ps -no -acc ea -ps ‚Junya snědl jablka, k e á Ayaka oloupala.’ (E lewine & Gould, 2016, s.2) Dále se ukazuje, že možnos uži í in e oga i ních zájmen (příp. zájmen snimi mo - ologicky příbuzných) jedno li ých kons ukcích (1) podléhá implikační hie a - chii: Má-li jazyk možnos uží in e oga i ních zájmen a ibu i ní z ažné ě ě (1 ), pak má u o možnos i e olných z ažných ě ách (1d) či z ažných ě ách sleh- kou hla ou (1e) (Lehmann, 1984); má-li u o možnos posledně jmeno aných, pak ji má i ko ela i ních ě ách (1c) akonečně, má-li ji ko ela i ních ě ách, pak ji má i e ě ách ázacích (1a/b). Jinými slo y, uži í in e oga i ních zájmen e unkci e- la i ních zájmen a ibu i ních z ažných ě ách je ypologicky nej zácnější yp, jakkoli jej e opském kon ex u po ažujeme za běžný. Mezi jazyky, k e é uží ají 2 Cizojazyčné příklady jsou gloso ány anglič ině— souladu sLeipzig Glossing Rules (Bic kel e al., 2015). G ama ické glosy jsou ysázeny malými kapi álkami. OPEN ACCESS RADEK ŠImÍK 99 in e oga i ní zájmena e z ažných ě ách bez hla y— nikoli šak  ěch a ibu- i ních— pa ří například s ředoame ické jazyky (Caponig o e al., 2020). Mezi ja- zyky schopné uží in e oga i ní zájmena ko ela i ních ě ách— nikoli šak dal- ších ypech z ažných ě — pa ří již zmíněná čínš ina či u eč ina. Vě šina jazyků s ě a pak použí á in e oga i ní zájmena pouze ázacích ě ách (příp. jako základ p o neu či á zájmena), přičemž i  om případě pla í, že použí á-li jazyk in e oga- i ní zájmena nepřímých o ázkách (1b), pak je uží á i  ěch přímých (1a). Jazy- kem, k e ý in e oga i ní zájmena použí á ýh adně přímých o ázkách, je ka kaz- ská adygejš ina (Caponig o & Polinsky, 2011). Doložen je konečně i ýjimečný případ jazyka— ak éž ka kazská agazínš ina, k e ý ůbec žádná in e oga i ní zájmena nemá, esp.„nepo řebuje“ (A kadie & Caponig o,  isku). Hie a chie (5) sh nuje ýše popsané implikace. Pla í, že použí á-li jazyk in e oga i ní zájmena (příp. zá- jmena snimi mo ologicky příbuzná— iz níže) p o u či ou kons ukci, pak použí á in e oga i ní zájmena ip o kons ukce nacházející se le o od ní na hie a chii (5). (5) Q > IQ > CoR > FR/LHR > HR Daná implikační hie a chie je pla ná i oblas i mo ologie. Vněk e ých jazycích ne- jsou ela i ní zájmena sin e oga i ními iden ická, nýb ž jsou znich mo ologicky od ozena, příp. jsou snimi u či ém mo ologickém z ahu. Příkladem je bulha - š ina, níž jsou ela i ní zájmena sys ema icky od ozo ána od s ých in e oga i ních p o ějšků pomocí pos ixu - o, s o .in e oga i ní kak o ‚co / k e é (neu .)‘ s. ela- i ní kak o o. Obdobný enomén lze pozo o a hindš ině, níž ela i ní zájmena nejsou de i o ána zin e oga i ních, a šak obě řady sdílejí mo ologický základ, při- čemž in e oga i a jsou ořena p e ixem k- a ela i a p e ixem j-; s o .in e oga i ní kaisaa ‚jak‘ s. ela i ní jaisaa. Co se ýká zmíněné implikační hie a chie, pak pla í, že má-li jazyk speci ické, sin e oga i em mo ologicky příbuzné ela i ní zájmeno ko ela i ních ě ách, pak ako é zájmeno uží á iudalších ypů ela i ních ě . Bulha š ina ihindš ina pa ří obě do é o ka ego ie. Dále pla í, že má-li jazyk daný yp ela i ního zájmena u z ažných ě bez hla y, pak je uží áno i e z ažných ě ách shla ou— nikoli šak nu ně uko ela i ních ě . Např. maďa š ině jsou ela i ní zájmena e z ažných ě ách bez hla y ishla ou od ozena od in e oga i pomocí p e ixu a-, s o .in e oga i ní hol ‚kde‘ s. ela i ní ahol, ko ela i ních ě ách šak může bý uži o o my jak in e oga i ní, ak ela i ní. Poslední yp jazyka ep ezen- uje němčina, níž jsou in e oga i ní zájmena (např.was ‚co‘) použí ána e šech kons ukcích s ýjimkou a ibu i ních z ažných ě , nichž je použi o zájmeno e- la i ní, daném případě mo ologicky shodné se zájmenem demons a i ním (das). Zhlediska hie a chie (5) lze ak říc , že použí á-li jazyk speci ickou ela i ní o mu zájmene— ať už od ozenou od in e oga i nebo od základu sin e oga i y společ- nou— p o u či ou kons ukci, pak použí á u o o mu ip o šechny kons ukce na- cházející se p a o od ní na hie a chii (5). Hie a chie (5), k e á podmiňuje uží ání in e oga i ních či snimi mo ologicky pří- buzných zájmen (ko) ela i ních unkcích, se je í bý pla ná aké zdalších ling is ic- kých hledisek, např.zdiach onního, kdy ozšiřo ání unkčního pole in e oga i ních zájmen p obíhá od o ázek přes ko ela i ní ě y až k ě ám z ažným (Belyae & Haug, OPEN ACCESS 100 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 2/2020 2014). Exis ující důkazy zjazyko ého os ojo ání— ač nepříliš boha é— jsou sdanou hie a chií aké konzis en ní— dě i se nejdří e naučí uží a in e oga i ní zájmena o ázkách aaž později  ela i ních kons ukcích (např.Guas i & Shlonsky, 1995). 3 CÍLE PROJEKTU Vp ojek u si klademe několik dílčích cílů. Coby hla ní řeši el p acuji na no é syn- ak icko-séman ické eo ii ela i ních zájmen, jejímž cílem je zachy i zobecnění zmíněná oddílu 2. Východiskem je při om hypo éza, že klíčo ým koncep em, k e ý h aje oli při séman ickém amo osyn ak ickém od ozo ání ela i ních zájmen zin- e oga i ních, je ko e e ence, esp.z láš ní d uh ana o ického (příp. ka a o ického) odkazo ání. Podle s anda dní aši oce uzná ané séman ické eo ie doplňo acích o á- zek (Hamblin, 1973) označují in e oga i ní zájmena množinu en i , k e é by mohly bý deno ací in o mačního ohniska následné odpo ědi. In e oga i ní zájmeno e unkci ela i ního pak na íc značí, že daná množina je nějakým způsobem ana o- icky či ka a o icky z ažena kjiné množině en i , příp. jiné en i ě— ať už e e en u demons a i a ko ela i ních kons ukcích či deno á u nominální hla y a ibu i ní z ažné ě y. Hana S achoňo á se e s ém p ojek o ém ýzkumu zaměřuje na yjadřo ání in e oga i ních a ela i ních kons ukcí českém znako ém jazyce. Podle dosa ad- ního, dosud nepubliko aného še ření se zdá, že český znako ý jazyk použí á in e- oga i ní zájmena p o o bu o ázek ado omezené mí y ko ela i ních kons ukcí, nikoli šak p o další ypy ela i ních ě . Oo ázkách a z ažných ě ách českém znako ém jazyce je známo doposud elmi málo, očeká áme edy, že ýsledky budou přínosné nejen zhlediska jazyko é eo ie, nýb ž ijazyko ého popisu. Zme odologic- kého hlediska Hana S achoňo á p acuje sne o málním ko pusem, k e ý je kdispo- zici  ámci online slo níku Dic io, ado budoucna plánuje p odukční expe imen .3 SKlá ou Ma iaso i so ou zkoumáme, jak se uží ání in e oga i ních zájmen y íjí udě í při jazyko ém os ojo ání. Za pomocí ko pusu CHILDES— českého (Ch omá e al., 2020) a yb aných anglických— ano ujeme in e oga i ní zájmena zhlediska kons ukcí, jež u ářejí. Naší hypo ézou je, že os ojo ání bude p obíha pořadí u e- deném hie a chii (5). Současně kon olujeme, do jaké mí y je os ojo ání o li něno s upní ek encí daných kons ukcí— edy jak jsou y o kons ukce uží ány odiči. SAdamem Pospíšilem se zabý áme yjadřo áním (ko) ela i ních kons ukcí  ůzných a abských a ie ách. A abské jazyky jsou zhlediska našeho p ojek u za- jíma é jednak ím, že kolísají možnos i uži í in e oga i ních zájmen p o ela i i- zační účely, ajednak ím, že kolísají uží ání in e oga i ních zájmen ex-si u s. in- -si u, s ím, že něk e é a ie y mohou oli mezi oběma a ian ami. A abš ina ak posky uje ideální ma e iál p o o ěření apříp. další empi ickou podpo u zobecnění o mulo aných oddílu 2. Vzhledem k ela i ní ná očnos i získání k ali ních ko pu- so ých da p o esměs mlu ené a abské a ie y se spoléháme zejména na konzul ace s odilými mlu čími. 3 Slo ník Dic io je kdispozici zde: h p://www.dic io.in o/. OPEN ACCESS RADEK ŠImÍK 101 SVe onikou Kloudo ou y áříme k osling is ickou da abázi in e oga i ních zájmen, jejich mo ologických podob ajejich uží ání jedno li ých kons ukcích. Cílem je o ěři pla nos ýše zmíněného mo ologického zobecnění. Ten o ýzkum má aké přispě k o bě séman ické amo osyn ak ické ( esp.nanosyn ak ické; S a ke, 2009) eo ie (ko) ela i ních zájmen. Při p áci ycházíme jednak zpubliko- aných zd ojů— g ama ik aodbo ných publikací— ada a doplňujeme na základě konzul ací s odilými mlu čími. SJakubem Slámou se zaměřujeme na ůzné ela i izační s a egie češ ině. Vsoučasné době zkoumáme a ibu i ní z ažné ě y u ozené ý azem jak ( a hos- poda, jak jsme ní če a byli). Pomocí analýzy ko pusu ORAL chceme zodpo ědě o ázku, jak se z ažné ě y s jak liší od z ažných ě u ozených in e oga i ním/ ela i ním zájmenem k e ý azejména pak od ho o o ých z ažných ě u ozených nesklonným ý azem co. Obecnější o ázkou pak je, k e é ak o y mo i ují ud žo ání celé řady ůzných ela i izačních s a egií jednom jazyce— konk é ně češ ině, k e á je  om o ohledu elmi boha á. 4 ZÁVĚR Cílem ýzkumné skupiny C oss-me hodological app oaches o syn ax and seman ics (XMASS) je y oři ýzkumné p os ředí, němž jsou apliko ány při s udiu syn- axe aséman iky ůzné me ody— od klasické elici ace jazyko ých da od odilých mlu čích či zpubliko aných odbo ných zd ojů, přes analýzu jazyko ých ko pusů, až kme odám expe imen álním— a němž je dán p os o ůzným eo e ickým pře- s ědčením— od gene a i ní g ama iky a o mální séman iky až po kons ukční g a- ma iku či přís up založený na uží ání (usage-based app oach). Dou áme, že p ojek F om in e oga i es o ela i es není jediným, nýb ž jen p ním, k e ý je  ámci ý- zkumné skupiny řešen. REFERENCE A kadie , P., & Caponig o, I. (  isku). Con eying con en ques ions wi hou wh-wo ds: E idence om Abaza. P oceedings o Sinn und Bedeu ung 25. Belyae , O., & Haug, D. (2014). The genesis o wh-based co ela i es: F om inde ini eness o ela i iza ion. P esen ed a Sinn und Bedeu ung 19, Gö ingen, Sep embe 2014. Cable, S. (2005). F ee ela i es in Tlingi and Haida: E idence ha he mo e p ojec s. Manusc ip , MIT, Camb idge, MA. Caponig o, I., & Polinsky, M. (2011). Rela i e embeddings: ACi cassian puzzle o he syn ax/seman ics in e ace. Na u al Language & Linguis ic Theo y, 29(1), 71–122. Caponig o, I., To ence, H., & Za ala, R. (Eds.). (2020). Headless Rela i e Clauses in Mesoame ican Languages. New Yo k, NY: Ox o d Uni e si y P ess. Com ie, B. (1998). Re hinking he ypology o ela i e clauses. Language Design, 1, 59–85. Demi ok, Ö. (2017). Acomposi ional seman ics o Tu kish co ela i es. In: A.Kaplan, A.Kaplan, M.K.McCa el & E.J.Rubin (Eds.), P oceedings o WCCFL 34 (s.159–166). Some ille, MA: Cascadilla P oceedings P ojec . OPEN ACCESS 102 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 2/2020 E lewine, M.Y., & Gould, I. (2016). Uni ying Japanese ela i e clauses: Copy-chains and con ex -sensi i i y. Glossa: ajou nal o gene al linguis ics, 1(1), 51. Guas i, M.T., & Shlonsky, U. (1995). The acquisi ion o F ench ela i e clauses econside ed. Language Acquisi ion, 4(4), 257–276. Hamblin, C.L. (1973). Ques ions in Mon ague English. Founda ions o Language, 10(1), 41–53. Haspelma h, M. (1997). Inde ini e p onouns. Ox o d: Ox o d Uni e si y P ess. Hi aiwa, K. (2017). In e nally headed ela i e clauses. In: M.E e ae & H. an Riemsdijk (Eds.), The Wiley Blackwell Companion o Syn ax, Second Edi ion. John Wiley & Sons. Ch omá, A., Smolík, F., & Ma iaso i so á, K. (2020). Ch omá Czech co pus. CHILDES Talkbank. Ka lík, P. (2017). Vz ažná ě a slehkou hla ou. In: P.Ka lík, M.Nekula & J.Pleskalo á (Eds.), CzechEncy— No ý encyklopedický slo ník češ iny. Dos upné zh ps://www.czechency. o g/slo nik/VZTAŽNÁ VĚTA SLEHKOU HLAVOU. Ka lík, P., & Šimík, R.2017. Vz ažná ě a bez hla y. In: P.Ka lík, M.Nekula & J.Pleskalo á (Eds.), CzechEncy— No ý encyklopedický slo ník češ iny. Dos upné zh ps://www.czechency. o g/slo nik/VZTAŽNÁ VĚTA BEZ HLAVY. Ko ek, H., & E lewine, M.Y. (2019). Wh-inde e mina es in Chuj (Mayan). Canadian Jou nal o Linguis ics, 64(1), 62–101. Lehmann, C. (1984). De Rela i sa z. Tübingen: Gun e Na Ve lag. Luo, Q., & C ain, S. (2011). Do Chinese wh-condi ionals ha e ela i es in o he languages? Language and Linguis ics, 12(4), 753–798. Polinsky, M. (2015). Tsez syn ax: Adesc ip ion. Manusc ip , Ha a d Uni e si y, Camb idge, MA. Schwa z, A. (1971). Gene al aspec s o ela i e clause o ma ion. In: Wo king Pape s on Language Uni e sals 6 (s.139–171). S an o d, CA: S an o d Uni e si y. S a ke, M. (2009). Nanosyn ax: Asho p ime o anew app oach o language. In: P.S enonius, G.Ramchand, M.S a ke & K.T.Ta aldsen (Eds.), T omsø Wo king Pape s on Language and Linguis ics: No dlyd 36.1 [Special issue on nanosyn ax] (s.1–6). T omsø: CASTL. de V ies, M. (2005). The all and ise o uni e sals on ela i iza ion. Jou nal o Uni e sal Language, 6(1), 125–157. Radek Šimík | Ús a českého jazyka a eo ie komunikace < adek.simik@ .cuni.cz> OPEN ACCESS