Ma xis ická escha ologie a endence ěd očlo ěku
pos s alinském Českoslo ensku
Ondřej Holub
MARXIST ESCHATOLOGY AND THE TENDENCIES OF HUMAN SCIENCES
IN POST-STALINIST CZECHOSLOVAKIA
The pape aces he genesis and de elopmen o pos -S alinis Ma xis escha ology, pa icula ly in
ela ion o i s endency o cap u e and desc ibe aspec s o ex a-senso y, me aphysical and pa a-
psychological expe ience. Wi h i s subjec de ined his way, he pape seeks o cha acon inui y be-
ween he e o mis pe iod o “pos -S alinis ” philosophy and he pe iod o Czechoslo ak no mali-
za ion. I aims o highligh some lesse -known aspec s o 20 h-cen u y Ma xis u opianism wi hin
he b oade con ex o he in ellec ual his o y o Ma xism.
KEYWORDS:
Ma xis philosophy; Ma xism; pos -S alinism; his o y o hough ; emancipa ion; anscendence
Vs pnu 1969 yšla naklada els í Epocha p áce slo enského ma xis y Rudol a
Šímy snáz em Člo ek as e .1 Teze, k e é ní b a isla ský in elek uál předs a il, byly
smělé: Člo ěk s upuje do esmí u, obje uje jej apolidšťuje. K omu mu ale nes ačí
jeho pě geocen ických smyslů. Vesmí ným ho izon ům po ozumí jen ehdy, os ojí-li
si kosmocen ické smysly apos oje.2 Jejich pos upné naby í může odk ý a mnohá pře-
k apení a és kpřije í oho, co ješ ě če a bylo zhlediska geocen ických smyslů po-
ažo áno za nemožné. Mimologické a anscenden ní aspek y lidské zkušenos i, k e é
kdysi byly jen předmě em náboženského aokul ního snění, se b zy mohou s á běž-
ným lidským po enciálem. Ma xis ická ilozo ie člo ěka p o o nesmí mimologický
řád lidské zkušenos i opomíje .3 Šíma os a ně nebyl sám, kdo podobný ý oj an ici-
po al. Že si s up člo ěka do kosmu yžádá „přebudo ání našeho myšlení, cí ění, po-
znání ap axe zhledisek geocen ických na hlediska kosmocen ická“, před ídal již
oku 1966 p áci Filoso ie asoučasnos ilozo Jiří C ekl.4
Šíma nad o u ažo al o„dialek ickém spojení scien ismu aan opologismu“, e k e-
ém se „s ě lo lidského ozumu obohacuje eplem lidského s dce“.5 Tako á syne gie
mění celý z ah kma e iální sku ečnos i. Jednos anný dů az na empi ii je minulos í.
Ma xis ické ilozo ii člo ěka se o e í ají no é možnos i pochopi „smysl, hodno u,
ýznam acíl lidského snažení“.6 No ý ozmě poznání sjednocuje šechny me odolo-
gické aspek y ěd očlo ěku do podoby o álního po ozumění jeho exis enci.7 Fak ici a
1 Rudol ŠÍMA, Člo ek as e , B a isla a 1969.
2 Tam éž, s.168–169.
3 Tam éž, s.170.
4 Jiří CVEKL, Filoso ie asoučasnos , P aha 1966, s.69.
5 R.ŠÍMA, Člo ek, s.209.
6 Tam éž, s.208.
7 Tam éž, s.209.
OndřEJ HOLuB 73
ak an i ikace se doplňují sub ilními o mami chápání lidské sku ečnos i. Do cen a
pozo nos i se dos á á še, co člo ěka jeho yzické exis enci přesahuje, co je mu a-
jems ím ihodno ou aco dosud zakoušel jen o mou spi i uálních, mimosmyslo ých
p oži ků.8
Tendence ma xis ické ilozo ie člo ěka k yjádření o ali y lidského by í předu -
čuje u o ilozo ii k omu, aby byla sku ečně uni e zální ilozo ií, schopnou in eg ace
aza šení eške é humanis ické ilozo ie.9 Ma xis ická an opologie ím získá á u -
či ý escha ologický ys. S á á se hominis ickou escha ologií, schopnou nabídnou uce-
lenou pe spek i u lidské emancipace a és dialog se soudobými smě y eologicky
anábožensky o ien o aného humanismu.10
Ná ys ma xis ické ilozo ie člo ěka jako už p incipu escha ologické nebyl ději-
nách e opského myšlení ničím zásadě no ým adlouhodobě byl s ředem pozo nos i
jak předních ma xis ických in elek uálů, ak ik i iků ma xismu. Filozo , mys ik
akřesťanský pe sonalis a Nikolaj Be ďaje už kolem polo iny řicá ých le de ino al
ma xismus jako yp myšlení, k e é již není „jen“ ideologií, ale chce bý „uniká ním
aul imá ním yje ením smyslu dějinného p ocesu“; en o jeho ná ok lze s o na jen
sbiblickým mesianismem.11 Přední mezi álečný le ico ý in elek uál Wal e Benja-
min o něž chápal ma xismus jako sekula izo anou obdobu žido sko-křesťanského
mesianismu12 asnahu „slouči esenci sexis encí“ escha ologickém yús ění kon-
s a o al uma xismu iněmecký enomenolog Ka l Löwi h.13 Zno ějších au o ů pak
And zej Walicki, p o k e ého je escha ologický ys ma xismu ím klíčo ým, co jej
jako s éby nou ilozo ii dějin alidské exis ence odlišuje od libe ální a e o mní é-
o iky sociální demok acie.14 Očeká ání budoucího e o mě usku ečněné komunis-
ické u opie bylo os a ně p ů odním escha ologickým ysem ma xis ické ilozo ie
člo ěka ap o celé gene ace sympa izan ů komunis ického hnu í bylo silně inspi ují-
cím a ůdčím mo i em jejich ideo é olby.15
Nelze pominou ani sku ečnos , že nadějeplná koncepce ma xismu jako homi-
nis ické escha ologie odpo ídá e s é podobě ze šedesá ých le ehdejšímu duchu
doby— epochy a omu adobý ání kosmu, kdy základní o ázky po esenciálním smyslu
lidské exis ence „p olomily s ěny škol auni e zi as aly se ěcí šech“.16 Tedy nejen
ěcí západních a ýchodních ma xis ů, ale éž řady nema xis ických in elek uálů,
znichž něk eří— za šechny zde jmenujme předního ka olického no o omis u
8 Tam éž, s.206.
9 Tam éž, s.197.
10 Tam éž, s.208.
11 Nicolas BERDYAEV, The Meaning o His o y, London 1936, s.11.
12 Wa en S.GOLDSTEIN, Messianism and Ma xism: Wal e Benjamin and E ns Bloch’s Dialec i-
cal Theo ies o Secula iza ion, C i ical Sociology 2, 2001, č.2, s.246–281, zde s.246.
13 Ka l LÖWITH, Meaning in His o y: The Theological Implica ions o he Philosophy o His o y,
Chicago 1949, s.35.
14 And zej WALICKI, Ma xismus askok do k álo s í s obody. Dějiny komunis ické u opie, P aha
2020, s.35.
15 Jiří TAUFER, S ana, lidé, pokolení. Kapi oly odobě a s e nících, P aha 1962, s.8.
16 Roge GARAUDY, Pe spek i y člo ěka, P aha 1964, s.12.
74 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2023
Teilha da de Cha dina— aké před ídali o alizaci, kon e genci aepochální ná ůs
lidských pozna ků e s ále hus ější sí i mezilidské komunikace.17 P o o ičeskoslo en-
ská ma xis ická ilozo ie šedesá ých le usilo ala onalezení ces , jak se sescha ologic-
kou dynamikou jiných myšlenko ých smě ů k i icky y o na , na áza snimi dialog
apřípadně nabídnou al e na i ní, ale neméně podmani ou escha ologickou izi, od-
po ídající na nejzákladnější o ázky po smyslu lidského ži o a. S ědec ím o ako ém
úsilí jsou nejen dobo é p áce zpe a Pelušky Bendlo é,18 Milana Macho ce,19 Lubomí a
No ého20 ařady jiných au o ů aau o ek.
Na ozdíl od Teilha da de Cha dina šak ma xis ič í humanis é nemohli budou-
cím plánu pok oku počí a sbodem Omega, nadpři ozeným „uni e zálním ohniskem,
ležícím za h anicemi zkušenos ního p ocesu“.21 Vlas ní escha ologická zkušenos ne-
byla p o ma xis y ani ak „ yús ěním knejposlednější k ajnos i by í ap a dy“ e
o mě anscenden álního a inálního yje ení smyslu šech ěcí,22 ani ýkladem
„posledních ěcí jedno li ců is ě a“, jak je adičně yložena e s ém eologickém
ýznamu.23 Chápejme ji spíše jako endenci p ůběžné aa ini ní ilozo icko-sociální
p axe, jejíž nedílnou součás í je z ah kmimologickým a anscenden ním obsahům
lidské exis ence, knimž ma xis ický ma e ialismus p oniká apozná á je. Tako á
escha ologie je spíše po enciali ou apos ojem kducho ní sku ečnos i než ucelenou
dok ínou ajasným ob azem „konce ěků“.
P axeologická o ina ma xis ické escha ologie, předpokládající sG amscim, že
„p a da je pohybu“24 aže p á ě p axe ůbec je smyslem celé ma xis ické ilozo ie,25
u čuje ypickou podobu pos s alinské ma xis ické escha ologie. Ta není jen o mou
e olučního řídního ahis o ického mesianismu. Ve sklonu ka ini ní sociální p axi
počí á escha ologická ize ma xismu p á ě isos ojením mimosmyslo é amimolo-
gické lidské zkušenos i. Vz ah kmimosmyslo ému na podloží ma e ialis ické ilozo-
ie p axe je ak nedílnou součás í ma xis ické escha ologie, její s éby nou k ali ou.
P á ě z ah ma xis ické escha ologie kmimosmyslo ým o inám lidské zkušenos i
je p o o ema ickým p ůsečíkem é o s udie.
KPOJMU MARXISTICKÉ ESCHATOLOGIE
Českoslo enský pos s alinský ma xismus se kp oblema ice mimosmyslo é zkuše-
nos i z aho al ůznými pojmy, Šímo a „hominis ická escha ologie“ byla jen jedním
17 Teilha d DE CHARDIN, Mís o člo ěka pří odě. Výbo s udií, P aha 1967, s.74–80.
18 Peluška BENDLOVÁ, Člo ěk amode ní ka olicismus, P aha 1965.
19 Milan MACHOVEC, Osmyslu lidského ži o a, P aha 1957.
20 Lubomí NOVÝ, Filoso ie neklidné době, P aha 1965.
21 T.DE CHARDIN, Mís o, s.89–90.
22 Jiří OLŠOVSKÝ, Slo ník iloso ických pojmů současnos i, P aha 2018, s.90.
23 Alis e E.MCGRATH, heslo Escha ologie, in: Blackwello a encyklopedie mode ního křes-
ťanského myšlení, s.105.
24 Vladimí MINÁČ, Pa adoxy, P aha 1969, s.43.
25 Jan SMÍŠEK, Pojednání očlo ěku, P aha 1969, s.61.
OndřEJ HOLuB 75
znich. Filozo Ví ězsla Ga da ský například ho ořil oobjek i ně dané „společen-
ské po řebě me a yziky“. Ta je při ozenou součás í ma xismu jako ilozo ie p axe
aumožnuje mu ak „nespekula i ním“ způsobem odpo ída ina z .„ ěčné“ o áz-
ky.26 Připouš ěl, že „ znešený i ul me a yziky ma xismu“ naznačuje, že ma xis-
ická ilozo ie s ojí před dosud nep obádaným polem, že eške á ilozo ická p áce
zde s ojí ep e na samém s ém počá ku. Sám si ná ok na její plné objasnění neči-
nil, al ale na om, že „me a yzika je Ma xo ě iloso ii implici ně epsána“ aje
pokusem os éby nou eo ii anscendence.27 Vde inici z ahu člo ěka ůči du-
cho ní a anscendující eali ě se jedno li í českoslo enš í ma xis é lišili. Lze ale
kons a o a , že „d ama zd ojů hodno ajejich me a yziky“28 ys upo alo nezá isle
na sobě díle řady znich azakládalo ím p oblém ma xis ické escha ologie jako
ak uální, ži é éma.
Lze se p o o p á , jakým způsobem můžeme ozumě ma xis ické escha ologii
dějinách myšlení českoslo enského pos s alinismu, jakém smyslu se escha olo-
gický disku z z ahuje koblas i mimosmyslo é apa apsychologické zkušenos i ajak
se en o z ah p omí nul do podoby bádání očlo ěku pos s alinském Českoslo en-
sku. Pokus ozachycení p oblému při om nemůže minou zásadní je : disku z ma -
xis ické escha ologie  é his o ické podobě, jaké je  é o s udii pojedná án, se sice
opí al o e o mní, „ob odnou“ dynamiku šedesá ých le anebyl by bez ní mysli elný,
přes o nebyl násilným zásahem do é o dynamiky po s pnu 1968 po lačen. No ma-
lizační poli ika yloučila jen y p ky „escha ologického disku zu“, jejichž nosi elé
byli příliš spja i s e o mním p oudem ak e é ak nesly zře elný nádech obá aného
e izionismu. Jiné p ky a ema ické o iny escha ologického disku zu šak byly
bez ohledu na poli ické ains i ucionální změny é y no malizace oz íjeny inadále
aadap o aly se na podmínky pos pno é ědecké kul u y. Na s éby né aspek y oho o
p ocesu kon inui y nabízí předložená s udie s ůj dílčí pohled.
REVIZE DIALEKTICKÉHO MATERIALISMU
APLURALITA MARXISTICKÉ FILOZOFIE ŠEDESÁTÝCH LET
JAKO VÝCHODISKA MARXISTICKÉ POSTSTALINSKÉ ESCHATOLOGIE
Ma xismus ame a yzika. „Podezřelé“ spojení pojmů, k e é se s alo předmě em os-
ých diskusí mezi ma xis y aka alyzá o em spo ů opo ahu apů od z .ma -
xis ického e izionismu. Pilířem dok íny ma xismu-leninismu měla bý o iž
ma e ialis icky poja á dialek ika, nauka o ozpo uplném ý oji pří ody aspoleč-
nos i. Me a yzika je přímým opakem dialek iky, neboť „pojímá ěci jako nehybné,
nezměni elné, bez ni řních ozpo ů“.29 Dialek ika byla „syn e ickou koncepcí sku-
ečnos i“ ajako ako á měla překoná a me a yzické přes ědčení, že by í je p o ždy
26 Ví ězsla GARDAVSKÝ, Bůh není zcela m e . Ú ahy okřesťanském eismu ama xis ickém
a ei s mu, P aha 1967, s.190.
27 Tam éž.
28 Jiří HERMACH, Usku ečnění současného člo ěka, P aha 1969, s.114.
29 Boj ma e ialismu sidealismem dějinách iloso ie, P aha 1972, s.13–14.
76 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2023
u čeno nější abs ak ní esencí.30 Pola i a obou koncepcí se zdá bý jasná. P o o ina-
řčení z„k ajní me a yzičnos i přís upu ke zkoumaným je ům“31 zazní alo dispu-
acích ma xis ických eo e iků pokaždé, když se obhájcům ma xis ické o odoxie
zdálo, že se spojmem dialek iky zachází chybně a e izionis icky.
Exis ence podobných polemik nicméně s ědčí o om, že pojem dialek ického ma-
e ialismu nebyl dějinách ma xis ické ilozo ie nikdy ykládán jedno ně. P o ože za
ů ce dialek iky jako me ody byl po ažo án ilozo G.F.Hegel, od íjela se ma xis ická
e lexe dialek iky přede ším od „zhodnocení hegelo ských mo i ů, pří omných Ma -
xo ě způsobu analýzy“.32 Za ímco na a i s alinského dogma ismu p aco al s ezí, že
Hegel byl ů cem „,me a yzického ma e ialismu, z ácené idealis ické dialek iky“,33
k e ou až Ma x aEngels zba ili její „idealis ické slupky“ apos a ili ji na ědecký ama-
e ialis ický základ,34 řada dalších ma xis ických au o ů, jako byli Gyö gy Lukács nebo
E ns Bloch, akcen o ala už e d acá ých le ech hegelo ské mo i y jejich pů odnos i
daleko ý azněji asdů azem na jejich emancipační aescha ologický smysl.35 Ani dané
době ani později se ak i o au oři neub ánili nařčení ze snah o„hegelianizaci Ma xe“.36
Přelomo ý 20.sjezd KSSS o e řel ces u ke s udiu Hegelo y ilozo ie „objek i ně,
na základě konk é ních his o ických podmínek jejího ý oje“.37 Následující deba a
ma xis ů oHegelo i, silně ezonující i pos s alinském Českoslo ensku d uhé po-
lo iny padesá ých le , ale jen dále odhalila a iabili u ao e řenos koncep u dialek-
ického ma e ialismu. Za ímco například ilozo aes e ik Jose Zum a o al před
heslem „P yč sHegelem“ jako před nebezpečnou snahou nah adi e oluční eo ii
omezenou dogma ikou38 aKa el Kosík nímal obno ený zájem oHegela jako snahu
p onika ědecky „kpods a ě doby“,39 opono al ilozo Jindřich Zelený zením, že
z .„hegelizující endence“ jsou zas řeným, ale e s é pods a ě pseudoma e ialis ic-
30 F an išek ČÍŽEK akol., Filoso ie, me odologie, ěda, P aha 1969, s.57.
31 Současný p a ico ý e izionismus. K i ická analýza, P aha 1973, s.257.
32 Jan MERVART— Jiří RŮŽIČKA, „Rehabili o a Ma xe!“ Českoslo enská s anická in eligence
amyšlení pos s alinské mode ni y, P aha 2020, s.75.
33 Teodo OJZERMAN, Vznik ma xismu— e oluční pře a e iloso ii, in: O ědeckém s ě o-
ém názo u. Soubo s a í so ě ských au o ů, P aha 1950, s.37–56, zde s.44.
34 Josi Vissa iono ič STALIN, Odialek ickém ahis o ickém ma e ialismu, P aha 1948, s.7.
35 Hegelo a dialek ika dějin se jako možný hlubinný zd oj ma xis ické escha ologie odhalu-
je zejména Lukácso ě známém díle Dějiny a řídní ědomí (1923), níž je e oluční p ole-
a iá pos a en na mís o hegelo ského „Ducha“ jako sku ečný subjek dějin, k e ý komu-
nismu usku eční o ali u lidského by í. Také E ns Bloch ho ořil díle Geis de U opie (1918
a1923) opo řebě no é me a yziky amesianismu, opě e ý azně hegelo ském smyslu.
36 Gus a RIEDEL, Lud ík Feue bach amladý Ma x, P aha 1962, s.205.
37 Teodo OJZERMAN, Německá klasická ilozo ie, jeden z heo e ických zd ojů ma xismu, P aha
1956, s.8.
38 Jose ZUMR, Dos i Hegela?, Li e á ní no iny 6, 1957, č.4, s.3.
39 Ka el KOSÍK, Hegel anaše doba, in: ýž, Dialek ika, kul u a apoli ika. Eseje ačlánky zle
1955–1969, ed. Jan Me a , P aha 2019, s.39–46, zde s.41. Pů odní s ať byla o iš ěna ča-
sopise Li e á ní no iny, oč. 5, č.48 (17.11.1956), abyla agmen em ši ší deba y o eo e-
ických a ilozo ických zd ojích ma xismu, do níž se zapojili k omě Kosíka aké ilozo o é
I an S i ák, I an Dubský, Jiří C ekl adalší.

OndřEJ HOLuB 77
kým aidealis ickým ú okem na ma xismus.40 Deba a oHegelo ě odkazu byla e s é
pods a ě jednou z a iací diskuse na éma sku ečné pods a y dialek ického ma e ia-
lis mu aznamenala jeden zp ních ý azných signálů yh aňujících se in elek uál-
ních pozic mezi ma xis ickou o odoxií a e o mis y.
Že e s éře českoslo enské ma xis ické ilozo ie došlo ke zniku několika zá-
jemně kon lik ních a ůči sobě oponen ních pos ojů ko ázce zd ojů ma e ialis ické
dialek iky, bylo dáno posuny dobo é ma xis ické ilozo ie kideo é au onomii anázo-
o é di e enciaci, kmodelu omezené ni řní plu ali y. Zd oje ma xis ického myšlení
už nebyly jen di ek i ně ko igo ány s anickými eli ami, ale au onomně p omýšleny
na půdě socialis ických ědeckých ins i ucí e snaze onalezení no é ideo é legi imi-
y.41 „De ici y s alinské mode ni y“ mohly bý modelu omezené ni řní plu ali y,
ypické napě ím mezi s anickou in eligencí as anickými poli ickými špičkami, od-
halo ány ařešeny nejčas ěji sodkazem na s udium řady pů odních azaklada elských
ex ů ma xis ické ilozo ie aob a em kp amenům ma xis ického myšlení. P áce
spů odními ex y zah no ala nejen opě o ný zájem oHegelo o myšlení. Přinášela
ssebou ibada elské p ůniky do p ací mladého Ma xe, analýzu klasických děl e op-
ských ma xis ů (G amsci, Lab iola42 ajiní), sys ema ič ější poznání os ícenské nebo
enesanční ahumanis ické ilozo ie43 jako zd oje ma xismu.44 S anou nezůs á al ani
zájem omezi álečný myšlenko ý a ů čí ýboj su ealismu, jehož „spojo ání eali y
asnu“ konec konců od áželo úsilí opoznání „ o álních o em lidského exis o ání“.45
Odk ý ání he e ogenních zd ojů ma xis ického humanismu šak dále p oble-
ma izo alo pojem dialek ického ma e ialismu. Ukazo alo jej jako o ganicky spja ý
sřadou idealis ických au opických smě ů, bez nichž by znik ma xis ické ilozo ie
nebyl možný. Snad nejexplici něji na u o p oblema iku poukázal Robe Kali oda
díle Mode ní ducho ní sku ečnos ama xismus. Kali oda zde nahlíží na dějinnou a-
dici e olučního u opického oman ismu, jenž se me a yzicky ob ací k„ u u ologic-
kému ideálu“ naplněné lidské pods a y.46 Libe inský a oman icko-u opický huma-
nismus, k e ý byl při ozeným ducho ním klima em mladého Ka la Ma xe, ope uje
s izí pů odní d uho é pods a y lids í jako ha monického předob azu sku ečně s o-
bodné, komunis ické společnos i. Ma x pak en o u opický ideál, p incipu escha-
ologický, oz íjí Ú odu ke k i ice Hegelo y iloso ie p á a aEkonomicko- ilozo ických
ukopisech, s a í na jeho mo i ech a oří ideu „kul u ního o álního člo ěka“, k e ý e
s ém by í abso buje eške é ducho ní hodno y.47 To ální člo ěk je Ma xo ou p ojekcí
40 Jindřich ZELENÝ, Ohegelizujicích endencích, in: Ma xis ická iloso ie anaše dnešní poli i-
ka, P aha 1959, s.51–54, zde s.51.
41 J.MERVART— J.RŮŽIČKA, „Rehabili o a Ma xe!“, s.18–21.
42 An onio GRAMSCI, Seši y z ězení, P aha 1959; An onio LABRIOLA, Eseje oma e ialis ickém
poje í dějin, P aha 1961.
43 I an SVITÁK, Mon aigne, P aha 1966; Paul Hein ich Die ich on HOLBACH, Zd a ý ozum
neboli při ozené předs a y p o ikladu kpředs a ám nadpři ozeným, P aha 1959.
44 J.MERVART— J.RŮŽIČKA, „Rehabili o a Ma xe!“, s.30.
45 I an SVITÁK, Lidský smysl kul u y, P aha 1968, s.163.
46 Robe KALIVODA, Mode ní ducho ní sku ečnos ama xismus, P aha 2021, s.80–81.
47 Tam éž, s.85.
78 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2023
a escha ologickým ideálem komunismu. Při om je od ozen zideo ých zd ojů, k e é
jsou pods a ě u opické, oman izující aidealis ické.
S udium pů odních Ma xo ých aEngelso ých ex ů zjejich aného období edlo
éž uKali odo a kolegy Ví ězsla a Ga da ského kpřehodnocení ano é de inici zá-
jemného z ahu dialek ického ma e ialismu, u opismu ame a yziky. Ma x aEngels,
dil Ga da ský, odmí ají me a yziku jako p os ý únik do iluzo ní sku ečnos i, ne-
popí ají ale, že je zde „oblas ne ik i ních me a yzických p oblémů“, k e é se yje ují
e zlomo ých e apách dějin jako ázání po základních o ázkách lidské exis ence.48
„Lids o se y íjí ím, že se přek ačuje amění s é při ozené h anice his o ické.
Me a yzika je pak e lexí či eo ií oho o p ak ického p ocesu,“49 uza í al Ga da ský
s é s ano isko kme a yzice jako neodmysli elné součás i ma xis ického humanismu.
Re ize p amenů acelého in elek uálního kon ex u zniku ma xis ického myšlení
h ála p o ý oj ma xis ické escha ologie šedesá ých le klíčo ou oli. Ak ualizo ala
spo opods a u adosah ma e ialismu. Nas olila diskusi o las ní podobě dialek iky
jako me ody zkoumání ma e iální báze lidské exis ence. Rehabili ace Hegelo y ilo-
zo ie, adikální u opické a oman ické imaginace isnění uměleckých a an ga d po-
s a ila do cen a ilozo ického zájmu p oblém usku ečněné o ální lidské exis ence.
Analomila schema ickou předs a u onepřekona elné kon apozici ma e iálního
aidealis ického. Předs a a člo ěka jako odo é by os i, k e á se p axí ujímá předmě -
ného s ě a a o o dílo dále přesahuje,50 akcen o ala p oblém „me a yzické“ e lexe
osmyslu lidské exis ence nikoli už jako chybnou endenci subjek i ního idealismu,
ale jako in eg ální součás ma e iální aspolečenské p axe. Ideál zno unabý ané „sku-
ečné odo é předmě nos i“ člo ěka51 ssebou nu ně nesl ipo řebu me a yzické ima-
ginace, k e á u o oblas lidské au en ici y bude de ino a ausilo a ojejí dosažení.
VSTUP ČLOVĚKA DO KOSMU JAKO KATALYZÁTOR
VÝVOJE MARXISTICKÉ ESCHATOLOGIE
Kos ojení speci ické me a yzické aescha ologické imaginace šedesá ých le šak
ma xis ická ilozo ie nedospěla jen „ze sebe“ azpodmínek pos s alinské in elek uální
au onomie aplu ali y. Samo ná a o plu ali a byla mo i o ána řadou nějších poli ic-
kých i ědecko- echnických s imulů, znichž asi nej ýznamnějším byl s up člo ěka
do kosmu, chápaný jako ohlas budoucího globálního ium u komunismu.52 Před lid-
ským odem se „o e í aly esmí né dálky“53 ao ázkou bylo, jak se a o sku ečnos
p omí ne do p obíhající diskuse oka ego iích hmo y adialek ickém ma e ialismu.
P oniknu í za meze s a os é y nas olilo sno ou naléha os í éma in e subjek i-
i y eške ého lids a. Asní ys upo ala na po ch izře elná k ize hodno . Vglo-
48 V.GARDAVSKÝ, Bůh, s.192.
49 Tam éž.
50 Ka el MARX, Ekonomicko- iloso ické ukopisy z oku 1844, P aha 1961, s.69.
51 Tam éž.
52 XXII. sjezd Komunis ické s any So ě ského s azu, P aha 1961, s.65.
53 M.MACHOVEC, Osmyslu, s.3.
OndřEJ HOLuB 79
bálním „kon lik u humanismů“ ůzného d uhu se s ře á al absolu izo aný ideál hod-
no shodno ami ela i ními, his o icky podmíněnými.54 Jak ůbec překona ozpo
mezi humánní a echnickou yspělos í lids a, k e ý se sdobý áním kosmu s al olik
zje ným?55 Adokáže ma xis ická ilozo ie p oniknou za „pseudokonk é ní“ ho izon
každodenního, u ili á ního myšlení adá lidem možnos ozumě sku ečné pods a ě
jejich by í?56 Ty o p oblémy úzce sou isely s ím, zda ma xis ická ilozo ie dokáže o -
mulo a dos a ečně při ažli ou humanis ickou pe spek i u, k e á by po řebné míře
e lek o ala po řebu lidské ealizace a anscendence. Asamo ná možnos ako é
pe spek i y se opě od íjela od schopnos i ma xis ů p omýšle a e ido a las ní
p incip ma xis ického dialek ického ma e ialismu.
NESUBSTANČNÍ ONTOLOGICKÝ MODEL ZBYŇKA FIŠERA
JAKO KRAJNÍ VÝCHODISKO MARXISTICKÉ ESCHATOLOGIE.
V om o ohledu pa ně nejdál dospěl ilozo Zbyněk Fiše (Egon Bondy). Vp áci
O ázky by í aexis ence nač l zásadní ozdíl mezi ma xis ickými anema xis ickými
koncep y lidské exis ence (on ologie). Za ímco šechny nema xis ické myšlenko é
smě y se  é či oné podobě upínaly ke „ka ego ii on ologické subs ance“ e o mě
boha či ideologie,57 ma xis ická ilozo ie nap o i omu jako jediná mohla dospě
knesubs ančnímu on ologickému modelu, koncepci exis ence „bez opiá ů apod-
pě “, k e á by jako důsledně ma e ialis ická ilozo ie s a ěla ýlučně na maximální
lidské s obodě azodpo ědnos i za sebe sama.58 Radikálně emancipační unkci ne-
subs ančního on ologického modelu nicméně Fiše podmiňo al maximalis ickou
ein e p e ací dialek ického ma e ialismu, spočí ající „on ologickém ymezení
hmo y“.59
Tak o ymezená hmo a se p oje uje jako jedno a lá ko ých, ma e iálních o em
eali y a o em „nelá ko ých“, mezi k e é Fiše řadil ědomí, myšlení, oz íjení po-
enciálu, u ědomění e ických hodno .60 „Vše co je, je hmo né aobjek i ně eálné.“61
Znamenalo o, že i ědomí celé pes os i s ých mani es ací je jednou „znekoneč-
ných možných o em hmo y“. Neexis uje žádná duali a sku ečnos i, žádný p o iklad
domněle ma e iálního aima e iálního, eálného amožného, neboť o, co je ješ ě „jen“
možné, je už on ologickém ymezení hmo y ázáno na již pří omné.62 „Zon o-
logického hlediska je možnos něčeho, co ješ ě není, s ejně objek i ně eálná, jako
54 Adam SCHAFF, Filozo ia člo eka, B a isla a 1964, s.134–143.
55 Milosla KUBEŠ— Ladisla KŘÍŽKOVSKÝ, Člo ěk, s ě a iloso ie. Základy ma xis ické iloso-
ie, P aha 1967, s.3.
56 Ka el KOSÍK, Dialek ika konk é ního. S udie op oblema ice člo ěka as ě a, P aha 1963, s.10.
57 Zbyněk FIŠER, O ázky by í aexis ence, P aha 1967, s.11.
58 Tam éž, s.173–174.
59 Tam éž, s.139.
60 Tam éž.
61 Tam éž.
62 Tam éž, s.140.
80 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2023
k e ýkoli objek , k e ý máme z o na před sebou.“63 Tak o domyšlený ma e ialismus
sobě zah nuje holis ickou sku ečnos . Také pa apsychologické amimosmyslo é as-
pek y hmo y jsou už ím, že je možné je mysle , objek i ně eálné.
Fiše ů nesubs anční on ologický model byl adikální podobou e ize ma xis-
ického dialek ického ma e ialismu. Byl k ajním domýšlením ma xis ické eo ie
p axe kh anici anscenden álních p oži ků, poja ých na ma e ialis ické bázi. Teo-
ie nesubs ančního on ologického modelu byla současně ilozo ií „kosmologického
op imis mu“, snímž Fiše předjímal „kosmo o ný ýznam člo ěka“, jeho os oucí
po enciál při „řízení esmí u“.64 Lze jej chápa ijako ý az endence, níž dobo ý
echnologický op imismus nabý al při e izi možnos í dialek ického ma e ialismu
u či ou u opicko- anscenden ální ářnos . Jde o endenci, k e ou lze sledo a sou-
časně mimo jiné uFiše a iRudol a Šímy. Ten se Fiše o ou hypo ézou nesubs an-
čního on ologického modelu zna elně inspi o al při p omýšlení kosmocen ických
pe spek i člo ěka.65 P á ě Zbyněk Fiše šak spolu smnoha dalšími pa řil kin e-
lek uálům, k eří po s pnu 1968 museli yklidi eřejný p os o . A en o dalekosáhlý
pe sonální iins i ucionální zásah samozřejmě o li nil no malizační pa adigma ma -
xis ické escha ologie.
NORMALIZAČNÍ PODMÍNKY ROZVOJE MARXISTICKÉ ESCHATOLOGIE
V„zaklada elském“ ex u no malizačního období, Poučení zk izo ého ý oje, byl p o
pos pno é období nas olen e minologický adisku zi ní ežim, k e ý po lačil ideo-
ou au onomii pos s alinského ma xismu. Pos s alinská plu ali a au onomních po-
zic, ypická p o období šedesá ých le , byla  ex u Poučení chápána jako „nepřípus ná
de enzí nos asho í a os “, pokus o„ideologické odzb ojení“ s any o mou „ideolo-
gické di e ze“.66 Mili an ní slo ník Poučení mani es o al snahu oopě o né nas olení
hie a chické au o i y a konk é ním jmenném ýč u „di e zan ů“ u áděl například
iKa la Kosíka.67 No á koncepce „o enzi ní poli ické p áce“ mimo jiné předpokládala
aké „sous a né odhalo ání kořenů p a ico é pla o my“ aza edení opa ření, k e á
e izionis ům zamezí jakémkoli li u na eřejné mínění.68 Vp axi o p o konk é ní
předs a i ele „ e izionismu“ znamenalo z á u p aco ního mís a, cenzu ní laky
adalší ep esi.
Z ex u Poučení ycházela koncepce no malizační ma xis ické ilozo ie, jejímž
úkolem bylo odhali a duchu Poučení k i icky odsoudi konk é ní o my pos s alin-
ské e ize dialek ického ma e ialismu. Klasickým příkladem ako ého ex u je p áce
au o ů Ladisla a H zala aJakuba Ne opilíka Ideologický boj e ý oji české ilozo ie.
Vní oba au oři k i izo ali snahu oz íje ma xismus „přejímáním ůzných nábo-
63 Tam éž, s.142.
64 TÝŽ, Ú ěcha zon ologie. Subs anční anesubs anční model on ologii, P aha 1967, s.35–36.
65 R.ŠÍMA, Člo ek, s.13.
66 Poučení zk izo ého ý oje e s aně aspolečnos i po 13.sjezdu KSČ, P aha 1971, s.8.
67 Tam éž.
68 Tam éž, s.46.