OPEN
ACCESS
Opa ně o no malizaci
e eza šnelle o á
S udie Poučeni z k izo ého ý oje odkazuje pa a ází i ulu zásadní no malizační ezoluce
přija é ÚV KSČ p osinci oku 1970 o nou do s ředu s ého zkoumání — k o iciální in e -
p e aci dějinných událos í (nejen) šedesá ých le minulého s ole í. K in e p e aci, k e á
ideologicky de o mo ala ob az ak ického p ůběhu dění i zpomínky p o agonis ů.
Au o ka publikace Alena Fialo á se zabý á přede ším ím, jaký li měla a o in-
e p e ace na soudobou knižní p odukci. O om, že je dané éma předmě em au o čina
dlouhodobého odbo ného zájmu, s ědčí její dří ější p áce, např. s udie z oku 2005
Poučena z k izo ého ý oje. Ob az „p ažského ja a“ „no malizační“ p óze (Soudobé dě-
jiny 12, 2005, č. 2, s. 309–333), o něž yuží ající pa a ázi zmiňo aného dokumen u,
či dize ace z oku 2012, H anice sebe e lexe: ob az soudobých českých dějin no mali-
zační p óze, jež je zřejmě podkladem pří omného ex u.
Knihu naklada els í Academia zařadilo do edice Šťas né zí řky, k e á se o ien-
uje na li y no malizační ideologie kul uře a umění, zejména šak na její p oje y
kaž dodennos i sedmdesá ých i osmdesá ých le . S azek Poučeni z k izo ého ý oje
spolu s plánem edice p ezen uje ši ší současnou endenci bádání o nedá né minu-
los i, j.o e í á dílčí éma „šedé“ o ali ní eali y. K yk eslení no malizačního ži o a
přispí á cha ak e is ikou li e á ní e lexe českých po álečných dějin sk ze analýzu
soudobé z . společensko-his o ické p ózy.
Fialo á se publikaci ěnuje dílům, k e á sice nepřežila s ou dobu a zdaleka ne-
pa ří do kánonu české li e a u y, jež ale po ažuje za důleži é s ědky se silnou ýpo-
ědní hodno ou. P ózy jako Vabank Alexeje Pludka (1974), omán Ja omí y Kolá o é
Můj chlapec a já (1974) či ex z pozdějších le Zdeňka Pluhaře V šes eče As o ii (1982)
chápe jako p o o ypické no malizační ex y s ědčící o poli icky žádoucím způsobu
in e p e ace nedá ných dějin a zá o eň o dobo ém ideálu o iciálně ydá ané spole-
čenské p ózy. P odukci ako é o by předs a uje jako jednu z ces , jakými byla o -
mo ána kolek i ní paměť společnos i. A u o ezi obohacenou o his o icko-poli ický,
li e á něk i ický a poe ický kon ex obhajuje sedmi kapi olách.
1.
Při ymezo ání i cha ak e izo ání zkoumaného ma e iálu si au o ka počíná obe-
zře ně. Celá ú odní čás je ěno ána de ino ání předmě né li e a u y, jejích las -
nos í a pojmů, s nimiž se bude dále ope o a . Podmínky ýbě u p óz do ko pusu
zkoumaných p amenů si s ano uje d ě. P ní se ýká doby zniku: ex musel bý
napsán mezi lé y 1971 a 1982 ( edy době, kdy už de ini i ně ešly pla nos no é
smě nice z aho ané na o iciálně ydá anou li e a u u a zá o eň přes ala ycháze
díla spja á s d uhou polo inou šedesá ých le ). D uhé k i é ium má zajis i ýbě a-
ko ých p óz, jež měly ši ší společenský dosah a nějak e společnos i ezono aly, což
au o ka dokládá sk ze dobo ou li e á něk i ickou e lexi.
EREZA šNELLEROVá 243
OPEN
ACCESS
Kombinací obou hledisek znikl soubo éměř osmdesá i i ulů. Z nich je šak
samo né p áci ý azněji zmíněna necelá polo ina, os a ní i uly jsou zas oupeny
spíše jako ilus a i ní ýče . V om je aké úskalí pří omné p áce. Pě p ních ka-
pi ol (z celko ých sedmi) ši oce ozp aco á á éma no malizační p ózy a odkazuje
ke konk é ním i ulům. Analýza jedno li ých yb aných děl ( j. jád o p áce), zah nu-
jící i další důleži é in o mace jako okolnos i zniku ex u, s učné sh nu í děje apod.,
je o šem zařazena až do d uhé čás i knihy (či z hlediska kompozice spíše k jejímu
zá ě u), do šes é a sedmé kapi oly. Na jedné s aně se ak ke č enáři přis upuje s jis-
ou nedů ě ou. Tu p oz azuje zejména úzkos li á pečli os e ymezo ání pojmů.
Na něk e ých mís ech ýkladu se může zdá , že dů az kladený na jedno li é de inice
je až přepja ý. Na d uhé s aně jsou ná oky na č enářo u znalos p amenů pomě ně
ysoké: knihu o e í ají přehledo é „příp a né“ kapi oly obsahující odkazy k dílům,
jež jsou z dnešního po ědomí éměř ymazána a jejichž cha ak e is ika přináší č e-
náři zp u jen po šechnou a ágní předs a u.
Přes o je p ní čás knihy, espek i e její ú od, unkční a předs a uje no mali-
zační p ózu jako celek. Ú odní komen ář podá á sh nu í současného s a u bádání
o no malizační li e a uře. Jako inspi a i ní hodno í Fialo á zejména p áce his o iků
z oblas i sociálních dějin. Mezi jinými yzd ihuje přís up Michala Pullmana, his o-
ika zabý ajícího se o ali ní společnos í. Ten ys ě luje no malizační komunis ickou
dik a u u jako s a , němž nelze és os ou dělicí linii mezi „ ežimem“ a „společ-
nos í“. Naopak s abili a komunis ické dik a u y s ála na přimknu í celé společnos i
k u či ému způsobu jednání a nímání s ě a. V souladu s ýše zmíněným byla pak
no malizační li e a u a pojímána jako p os ředek k legi imizaci ežimu, neboť p o-
sazení u či é in e p e ace ak uální si uace i dějin p os řednic ím li e a u y mohlo
dopomoci ke z o ožnění člo ěka se s p e e o anými podmínkami a p incipy každo-
denní společenské in e akce. P osazo ání é o in e p e ace mohlo bý mo i o áno
ůzně (jak ozp aco á á Fialo á dále oddíle o au o ech a o iciální li e á ní k i ice),
soudobá společnos o iž nebyla o ládána pouze ep esemi a eduko a elná na pří -
žence a odpů ce, ale ořili ji jedinci ázaní ůznými d uhy loajali a sledující ůzné
cíle.
K omě základního me odologického ymezení a předs a ení kompozice knihy ob-
sahuje ú odní komen ář přehled dobo ých k i ických s a í z o iciálního i exilo ého
p os o u a již zmiňo ané pomě ně ep ezen a i ní sh nu í sekundá ních zd ojů, ý-
kajících se o iciální no malizační li e a u y a jejího ydá ání. Čí á pouhých d anác
s an a jako kondenzo ané zachycení dosa adního s a u bádání předs a uje podle
nás o nejcennější, co s azek přináší.
2.
V p ní kapi ole začíná samo ný „příběh“ po álečných dějin ak, jak ho e lek uje
o iciálně ydá aná no malizační p óza. Je sledo án pe spek i ou schema ického
a e zkoumání no malizační li e a u y klasického ojs upňo ého modelu indok i-
nace no malizačními idejemi, k e ý au o ka upla ňuje na přenos základních mo i ů
a éma do p óz. Teze přija é příslušnými mocenskými o gány a zachycené o iciál-
ních dokumen ech s any byly šířeny pomocí publicis ických p opagandis ických
244 SLOVO A SMYSL 25
OPEN
ACCESS
ex ů a au oři je pře a o ali námě y no ě znikajících uměleckých děl. Fialo á si
šímá p á ě é o ole li e a u y i jejích ů ců celko ém no malizačním disku zu.
Hla ní předmě s ého zkoumání, způsob zob azo ání po álečných dějin, o šem ne
zcela hodně označuje „příběhem“. Te mín nebudí příliš jasnou předs a u, k e á na-
íc za ádí spíše do oblas i ikce a může hla ní éma knihy nezámě ně zlehčo a .
Ten o „příběh“ (řekněme popis) no malizační in e p e ace nedá ných dějin ná-
sledně doplňuje ši okým kon ex em zniku ěch o in e p e ací a jejich upla něním
no malizačních p ózách. Zmiňuje běžně dos upná ak a li e á ní his o ie: publi-
cis ické kampaně p o i „nezno malizo aným“ spiso a elům (Jan P ocházka, Lud ík
Vaculík), ilmo á zp aco ání angažo aných p óz i li e á ní sou ěže k příleži os i ko-
munis ických ý očí. Osla y komunis ických ý očí mají dokonce z hlediska celko é
kompozice knihy ochu neadek á ně ( oří ji necelé ři s any ex u) las ní kapi olu
(kap. III.). Téma by šlo pa ně zhodno i lépe na jiném mís ě s udie: například sou-
islos i s naklada elskou podpo ou au o ů, k níž pa řilo i ypiso ání inančně ohod-
nocených sou ěží k příleži os i u či ých ý očí ( iz dílčí čás kapi oly V.), či ú od-
ním oddílu o no malizační p óze a její p opagandis ické unkci (kap. I.).
Nejen z dů odu ne příliš hodně kompozičně řešených kapi ol kniha působí ne-
konzis en ně. Od pod i ulu knihy Po álečná česká společnos e lexi no malizační p ózy
a ím i od předpokládaného éma u se mís y odklání i obsaho á s ánka. Do knihy jsou
zařazeny „k á ké exku sy“, k e é mají za cíl hla ní éma doplňo a (kupř. podkapi oly
Poezie a d ama e lexi po álečných dějin a Neo iciální o ba s éma em po álečných le
e IV. kapi ole), ale činí spíše opak. Ty o přehledo é ex y (zp a idla se jedná o obec-
nou cha ak e is iku apliko anou na d a ři konk é ní příklady) sou isí s ús ředním
éma em jen ok ajo ě a jejich in o ma i ní a přehledo á unkce zhledem k němu
nemá žádné hlubší opods a nění. Působí spíše jako pomyslná poznámka pod ča ou
zapomenu á hla ním ex u. Ke komplexnos i č enářo y předs a y o po álečné
české společnos i e lexi no malizační p ózy příliš nepřispí ají.
Vlas ní éma je oz íjeno zejména uchopo áním a popiso áním ůzných íce či
méně blízkých sou islos í. IV. kapi ola se ýká no malizační li e a u y a jejích p o-
měn op o i předchozím dese ile ím. Jako no é speci ikum e s o nání s p ózou ze-
jména padesá ých le Fialo á u ádí současné době běžně přijímané pozna ky: snahu
o ino aci schéma , ě ohodnější mo i aci pos a , endenci k monog a ičnos i a d.
Také ypologii žán ů a au o ů předs a uje na základně adičního dělení. A za ímco
u žán o ého členění jde o hledisko p oduk i ní, ypologie au o ů se zdá bý zhledem
k zacílení p áce nadby ečná.
V žán o é cha ak e is ice au o ka pod obně ozp aco á á las ní éma. S ozu-
mi elně zde u ádí, co chápe pod pojmem no malizační p óza, podá á její ýs ižné
ozdělení, popisuje její jedno li é ypy, u nichž cha ak e izuje další modi ikace,
a zmiňuje konk é ní díla. Celko ě je en o oddíl přínosem pří omné p áce. Roz řídění
no malizačních au o ů na základě jejich gene ační příslušnos i a mí y p o ázanos i
s „ ežimem“ už p o analýzu no malizační p ózy nezby né nebylo. Č enáři je základní
nas a ení dobo ého li e á ního i společenského p os ředí zřejmé a popis pozic zmi-
ňo aných au o ů něm je implici ní součás í samo né analýzy ex ů i ú odního še-
obecného pojednání. Typologie pojednaná ješ ě z lášť p o o působí jako neúčelné
opako ání, němž se na íc au o ka dos á á na ne zcela pe nou půdu, pokoušejíc
se sledo a mí u angažo anos i daných au o ů o iciálních s uk u ách. Tu o iž
EREZA šNELLEROVá 245
OPEN
ACCESS
Fialo á spojuje s „ocho ou y áře a podpo o a no malizační disku z“, a pohybuje
se ak spíše oblas i psychických mo i ací než objek i ně zjis i elných ak .
Ta o endence se ješ ě silněji p oje uje následující kapi ole o o iciální li e á ní k i-
ice, kde už si ji au o ka u ědomuje a ema izuje jako jednu z překážek, se k e ou se bá-
dání o no malizační li e a uře musí y o na : „Vz ahy a mo i ace p o agonis ů dobo ého
li e á ního ži o a byly ozmani é, p o ázané napříč ůznými skupinami a dnes mnohdy
již ěžko deši o a elné. Dobo é ex y a o mulace, jež mohou působi jako nicneříkající
áze, ale aké jako p omlu y elmi příznako é, je p o o nu né níma a in e p e o a
s ědomím izika nedos a ečného pochopení sple i é sí ě mo i ací a cílů p o agonis ů,
z yklých pohybo a se ámci speci ických jazyko ých kódů a s a egií“ (s. 93). I přes
dekla o anou ezignaci na psychologizo ání se občas k němu zřejmě nezámě ně uchy-
luje, dis ance se jí cha ak e izo ání au o ů i k i iků no malizační p ózy hledá ěžko.
Na počá ku kapi oly o podobách k i iky době no malizace, P ózy s poli ickým
éma em z cadle dobo ého li e á ního ži o a a myšlení o li e a uře (kap. V.), cha ak-
e izuje Fialo á pojem „ ežim“, podá á s učný ýklad jeho ozdílných poje í (např.
sys ém ins i ucí s ýkonnou mocí nebo speci ický myšlenko ý ho izon , k e ý u -
čo al nejen o bu, ale aké nímání a hodnocení o by d uhých) a kons uuje
si las ní, o mulačně ochu nejis ou de inici. Jako „p o ežimní“ chápe o, co je
„ e smyslu u či ého p ůsečíku indi iduálních předs a o om, co je souladu s dobo-
ým ideologickým ýkladem, edy co je nejen o iciálně po oleno publiko a , ale bude
zá o eň kladně hodnoceno i sekundá ních e lexích“ (s. 98). V ako ém případě
bychom šak za p o ežimní nemohli například pokláda díla, k e á Fialo á zmiňuje
jako umělecky nezdařilá a jež dobo á k i ika příliš neocenila, ačkoli se s no malizač-
ním směřo áním iden i iko ala. Podobné k ajní případy au o ce nebyly neznámy.
Sama u ádí, že h anice oho, co je „p o ežimní“, je p oblema ická a nes álá, přes o
má po řebu ji de ino a a u ádí o o spo né řešení.
O iciální k i ika je edy pojímána jako neus álé yjedná ání zúčas něných s an
a ymezo ání man inelů p o další ak é y. Fialo á se při om, jak je zmíněno ýše, snaží
d že jis ých ak ů. Sleduje linii explici ně zjis i elného — diskuze o hledání elkého
socialis ického ománu, p oměnu hodnocení ýchž děl p ůběhu le , ale i p o i-
kladná zení ecenzích ýchž k i iků, k e á o šem připisuje schizo ennímu po-
s oji p amenícímu ze s ře u jejich k i ického úsudku s požada ky doby (zno u se ak
přibližuje snaze o ys ě lení mo i ací, jíž se před ím zřekla).
V kapi ole o dobo é o iciální k i ice jsou dále pojednáni její hla ní předs a i elé
(např. Vladimí Dos ál, Hana H zalo á, Š ěpán Vlašín) a pe iodika, nichž ecenze
ycházely. Její součás í je i a ak i ně naz aná podkapi ola S a egie no malizační k i-
ické ecepce. V ní jde šak au o ka jen po po chu, šímá si spíše jedno li ých ypic-
kých pojmeno ání ( espek i e yp ázdněných ází), k e á se kladně či zápo ně
zaba ených k i ikách opako ala, než konk é ních s a egií.
3.
D uhá polo ina knihy (kap. VI. a VII.) je ěno ána ypologické analýze pos a a způ-
sobu zachycení nedá ných dějinných událos í no malizační p ózou. Popisuje hlouběji
jedno li é p o agonis y ománů a cha ak e izuje je z ůzných aspek ů. Všímá si klad-
246 SLOVO A SMYSL 25
OPEN
ACCESS
ných a zápo ných h dinů, pos a ení mužských i ženských cha ak e ů a komen uje
ozložení pozi i ně či nega i ně hodnocených pos a na základě jejich příslušnos i
k sociální řídě. Cílem je ymezi schéma a, jejichž ýslednicí byl u či ý yp. V om o
ohledu nepřináší p áce nic, co by si č enář nebyl schopen na základě le mé zkuše-
nos i se socialis icko- ealis ickou a no malizační li e a u ou y odi . Kapi ola o po-
s a ách, pokud jde o jejich klasi ikaci, pře ážně naplňuje jen klišo i á schéma a so-
cialis ického ealismu množs ím příkladů. Současně s ím šak přináší de ailnější,
i když ne nějak o ganicky poskládané ozbo y zmiňo aných děl. Zde se konečně p o-
pojí obecná dří e předložená zení s konk é ní předs a ou o zmiňo aných ex ech.
Kapi ola o způsobu e lexe dějinných událos í no malizačních dílech nabízí jen
ýče jedno li ých dějinných z a ů (sous ředí se na mezidobí od konce d uhé s ě-
o é álky do oku 1968) a komen uje způsob jejich endenčního zachycení. Ačkoli
se au o ka u o e lexi snaží členi do ši šího kon ex u a s o ná á zob azení dějin-
ných událos í no malizačních ománech s p ózou předchozích le , ýsledek není
příliš přínosný, nečekaný.
Odklon od endence zob azo a počá ek padesá ých le jako lé a budo ání nemůže
bý například p óze z oku 1978 ničím přek api ým. P oměna oho, čím bylo o
k e é zob azo ané období ep ezen o áno, úzce sou isela s polickým směřo áním
a změněnou his o ickou si uací. Nejpods a nější pozna ky o no malizační p óze o -
šem přináší s udie u éma , k e á nepa řila do epe oá u p ózy předchozích období,
a edy je nelze s ničím s o ná a . Například pasáži o bílých či zamlčo aných mís ech
nedá né his o ie ( j. o konci padesá ých le či oku 1968), u nichž se au oři nemohou
od ola na žádnou předchozí li e á ní in e p e aci a musí si ji y oři . A ani zde
au o ka ne ep odukuje a nekomen uje předchozí ani no malizační in e p e ace a do-
s á á se k las nímu ozbo u.
4.
Pří omná kniha s sebou přináší řadu nejis o a hledání jednoho důleži ého „jak“. Jak
psá o li e a uře no malizace a nezabřednou do schema izace nebo banali y. Z au o -
čina ýkladu je pa né, že o o éma nímá jako ošeme né. Na ces ě k jeho od abuizo-
ání pos upuje opa ně. Na počá ku každé kapi oly přináší její s učné sh nu í, dá á
elký p os o de inicím a každý jen ochu a gumen ačně slabší k ok ys ě luje ( iz
např. de inice „p o ežimní“ li e a u y). Kon ex em zniku no malizačních p óz a je-
jich zob azo áním dějinných událos í se zabý á do de ailu a jakákoli ema ická p o-
nu í zno u komen uje. To še knize přidá á na ozsahu, k e ý ješ ě na ůs á boha-
ým ob azo ým dop o odem. Spíše než čas é opako ání by éma ům p ospěla k omě
u edeného poznámko ého apa á u síť zájemných ni řních odkazů. Žádoucí by byl
zejména nějaký způsob p opojení i ulů z p é čás i knihy s jejich dalším ozbo em
z čás i d uhé.
Přes množs í podaných in o mací kniha budí ozpo uplný dojem. Cenné jsou
popisy li e á ních děl, cha ak e is iky kon ex u, jako je li e á ní p o oz, i nas íněný
k i ický ohlas ěch o děl. Vše doh omady oří pozi i ní podklad p o další bádání.
Ty o ysy jsou šak za aleny množs ím nepods a ných či opakujících se in o mací
a ýklad ak nespěje k uchopení éma u komplexnos i, jak zamýšlela au o ka, ale

EREZA šNELLEROVá 247
OPEN
ACCESS
spíše ho ím ozmělňuje a banalizuje. To še p o zacho ání neu ali y, jakéhosi ade-
k á ně dis anco aného ědeckého zauje í ůči nejednoznačně přijímanému éma u.
V zá ě u knihy au o ka upozo ňuje na endenci současné p ózy oli „z cadlo ě
pře ácená“ éma a, espek i e an i eze k ěm no malizačním (př. zob azení os o-
bození Rudou a mádou ne jako úle né nadějeplné událos i, ale e spojení se znásil-
ňo áním mís ních žen) a a uje před jednos anným pohledem. I z oho dů odu její
pozna ky nakonec ko espondují s ysy, jež sama spojuje s ex y „ ole an nějších“ li e-
á ních k i iků konce sedmdesá ých a osmdesá ých le — jsou zd ženli é a předklá-
dají neu ální, om o případě běžně přijímané zá ě y.
AD:
Alena Fialo á: Poučeni z k izo ého ý oje (Po álečná česká společnos e lexi no malizační p ózy). Aca-
demia, P aha 2014. 297 s.
Te eza Šnelle o á | Ús a české li e a u y a kompa a is iky FF UK, P aha
snell. [email protected]