Klima ická ikce jako o ázka iodpo ěď
Analýza současné cli- i
Te eza dědino á
Masa yko a uni e zi a
e ezadedino [email p o ec ed]
CLIMATIC FICTION AS AQUESTION AND AN ANSWER:
AN ANALYSIS OF CONTEMPORARY CLI-FI
Clima e ic ion (mo e commonly cli- i) is a ela i ely new ye highly in luen ial li e a y gen e o-
cusing on he e lec ion o an h opogenic clima e change and he en i onmen al c isis mo e gen-
e ally. The in oduc o y pa o he s udy ou lines he de elopmen and cha ac e is ics o cli- i
and commen s on he p edominan dys opian one o he wo ks belonging o he gen e. The subse-
quen p ac ical sec ion analyses se en selec ed examples in e ms o clima e change e lec ion in
ela ion o he s a e o he ic ional wo ld, an h opocen ic and biocen ic pe spec i es, and ep-
esen a ions o old and new socie ies. In he concluding ema ks, he s udy d aws on he indings
o empi ical ecoc i icism o con ey he cu en s a e o knowledge ega ding he e ec o clima e
ic ion on eade s.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Klima ická ikce— cli- i— en i onmen ální k ize— globální o eplo ání— dys opie
Clima e ic ion— cli- i— en i onmen al c isis— global wa ming— dys opia
DOI
h ps://doi.o g/10.14712/23366729.2023.1.8
New Yo k 2140— měs o zapla ily lny oceánu alidé hledají no ý způsob ži o a na
os o ech, něž se p oměnily m akod apy. Kali o nie če nu blízké budoucnos i—
k ize se blížila už dlouho, náhlé yschnu í kohou ků s odou šak přijde jako šok,
iluze společenského řádu se ychle ozpadá adospí ající dí ka zjišťuje, jaké je o oci -
nou se epicen u ka as o y, k e ou os a ní sledují na ele izních ob azo kách.
Apalačské ho y poslední dekády— kolonie mo ýlů zimující ho ách přes s ou ča-
ok ásnos není požehnáním ani příleži os í p o oby a ele blízké a my, ale důsled-
kem klima ické změny ap a děpodobně ozsudkem sm i p o celý ži očišný d uh.
Finsko daleké budoucnos i— čis á oda je nejcennější a o ali ním ežimem os ře
s řeženou komodi ou, pamá ky na s a ý s ě se nacházejí na skládkách anaděje je
s ejně zácná jako oda.
To je jen zlomek zmnožs í éma publiko aných  ámci klima ické ikce— čas-
ěji označo ané zk a kou cli- i—, žán u shlubokými kořeny, k e ý během posled-
ních d ou dekád nabý á na důleži os i nejen anglo onní li e a uře. V é o s udii
OPEN
ACCESS
TEREzA dĚdINOVá 105
přiblížím možnos i uchopení cli- i z eo e ického ihis o ického hlediska, upozo ním
na její ýznamné společenské přesahy a zá ě u ina současné ýzkumy jejího li u
na č enáře. Jád em p áce pak bude analýza sedmi děl yb aných p o s ou ý aznos
a zájemnou odlišnos , při jejichž zkoumání se zaměřím na éma a p o cli- i ús řední:
p oblema iku e lexe klima ické změny zhledem ke s a u ikčního s ě a, an opo-
cen ickou abiocen ickou pe spek i u ( edy o ázku ohledu ina jiné než lidské oby-
a ele s ě a) a ep ezen aci s a é ano é společnos i. Výchozím ma e iálem budou
omány Fligh Beha io (Úniko é jednání, 2012) aUnshel e ed (Bez přís řeší, 2018) Ba -
ba y Kingsol e o é, S ážkyně p amene (2012, česky 2014) Emmi I ä an y, Sucho (2018,
česky 2019) Neala aJa oda Shus e mano ých, New Yo k 2140 (2017) Kima S anleyho
Robinsona, The Ligh es Objec in he Uni e se (Nejlehčí objek e esmí u, 2019) Kimi
Eiseleo é apo ídka „Lo ec Tama yšků“ (2006, česky 2007) Paola Bacigalupiho.
Ta o s udie se nu ně opí á oekok i ickou pe spek i u, edy s udium z ahu mezi
li e a u ou (či šířeji uměním) aži o ním p os ředím, k e é se an opogenní en i on-
men ální k izí asní sou isejícími o ázkami zabý á1 aposky uje množs í podně ů
p o e lexi klima ické ikce2.
NOVÝ ŽÁNR PRO NOVÝ SVĚT
Zk a ku cli- i p o ši oký ok uh (nejen li e á ních) děl zabý ajících se klima ickou
ikcí předs a il nezá islý no inář aak i is a Dan Bloom oku 2007 e snaze při áh-
nou pozo nos eřejnos i kp oblému globálního o eplo ání. Pojem se ozšířil díky
sociálním médiím, podle Blooma zejména po é, co jej použila Ma ga e A woodo á na
s ém wi e o ém úč u, aseznámila sním ak s ých pě se isíc sledujících.3 Bloom
neusilo al obližší ymezení žán u, oho se následně ujali li e á ní ědci. Vposled-
ních le ech yšlo několik odbo ných knih zaměřujících se na analýzu a ý oj cli- i
asku ečnos , že každá znich de inuje předmě s ého zájmu ochu jinak, je p o en o
li e á ní žán příznačná. Goodbody aJohns-Pu ao á o e í ají přehledo ou p áci
Cli- i: ACompanion (2019) cha ak e is ikou, k e á dobře ys ihuje mezižán o ou ain-
e mediální po ahu klima ické ikce:
Vzhledem kabsenci přesné de inice lze ocli- i nejlépe u ažo a jako os éby -
ném soubo u kul u ních děl, k e á se zabý ají an opogenní změnou klima u,
zkoumají en o je nejen zhlediska p os ředí, ale isohledem na psychologické
asociální o ázky, kombinují ik i ní záple ky sme eo ologickými ak y, spe-
kulacemi obudoucnos i aú ahami o z ahu člo ěka apří ody, přičemž mají
o e řenou h anici kši šímu a chi u příbuzných děl, zjejichž modelů někdy
če pají při zob azo ání klima ické k ize.4
1 Viz např.Cla k 2019.
2 Za elmi inspi a i ní zhledem k éma u s udie po ažuji zejména ma e iální ekok i iku
aeko eminismus, jakkoli je k ůli zacho ání ozsahu ex u íce ne yužiji.
3 Ull ich 2015.
4 Goodbody— Johns-Pu a 2019, s.2.
OPEN
ACCESS
106 SVĚT LITERATURY 67
Ca en I o á jako ús řední cíl cli- i zdů azňuje snahu zp os ředko a „příčiny, dů-
sledky apoci zglobálního o eplo ání“5 aupozo ňuje na p opojení p oblema izují-
cího adidak ického přís upu ak i is ické li e a u y sin enzi ou líčení azaměřením
na speci ická mís a, ypickými p o oman izující psaní opří odě.6 Cli- i y o endence
spojuje působi ých popisech dopadů klima ické změny na konk é ní lokali y a e
izích možné adap ace na y o dopady či pokusů ojejich zmí nění.7 Zah nu í e lexe
poci u zglobálního o eplo ání je p o cha ak e is iku cli- i zásadní; bele is ické zp a-
co ání umožňuje přiblížení klima ické k ize č enáři apochopení, že nejde opoli ický
p oblém zdálené budoucnos i či jiných s á ů, jehož řešení leží mimo možnos i jed-
no li ce, ale oby os ně osobní záleži os , k e é nelze uniknou ak e ou s ým každo-
denním jednáním o li ňujeme šichni.8
Zře elným ýchodiskem cli- i je o, že „klima ická změna je sku ečná, elkou
mě ou ji o li ňuje lidská ak i i a ajedná se ojedno znejdůleži ějších, ne-li nejdů-
leži ější poli ické aspolečenské éma současnos i. Už nejde odys opickou an azii,
ka as o ickou izi budoucnos i, ale oznepokojující sku ečnos .“9 Množs í au o ů
e lek uje li en i onmen ální k ize asní spojených sociálních laků, k e é zasa-
hují do jejich las ních ži o ů. Uznání an opogenního pů odu klima ické změny
díle je podle něk e ých eo e iků u čujícím k i é iem přiřazení kžán u. Jak upo-
zo ňuje Ande sen, ex „není au oma icky klima ickou ikcí pouze p o o, že zob a-
zuje budoucnos , níž lidé musí obs á ob ížných klima ických podmínkách“.10
Rozšířená je aké dů ě a au o ů (aminimálně čás i eo e iků) cli- i moc umění,
konk é ně příběhu inspi o a č enáře, a důsledku oho měni s ě . Z ěch o ý-
chodisek yplý á nesk ý aně ak i is ický přesah ů ců cli- i, k eří se jednak po-
koušejí dos a klima ickou k izi do eřejného po ědomí, jednak usilují onalezení
al e na i ksoučasnému ži o nímu s ylu globálního Se e u ( edy z .západního
s ě a: E opy aSe e ní Ame iky), k e ý ji u ychluje. Jak zdů azňuje Liga au o ů
klima ické ikce (Clima e Fic ion W i e s League), p opojující au o y „přes ědčené
onu nos i okamži é abezpodmínečné klima ické akce“,11 kníž se hlásí iPaolo Baci-
galupi či Emmi I ä an a, „[b]ele ie je jedním znejlepších způsobů, jak e č enářích
zbudi nadšení, empa ii a ybu co a je kakci. Naše díla z yšují po ědomí okli-
ma ických změnách amo i ují kakci na ú o ni jedno li ců, i em i lád.“12 P ojek
Ma ka Oziewicze aLa y Saguisago é Clima e Li — náze zas upuje zá o eň kli-
ma ickou li e a u u iklima ickou g amo nos (clima e li e acy)— jako s ůj hla ní
5 I 2017.
6 Tz .na u e w i ing anglo onní li e a uře označuje p imá ně nebele is ické popisy pří-
ody aži o a di očině as alo se předmě em zájmu p ní lny ekok i iky, iz např.Ga -
a d 2004.
7 I 2017.
8 Významný ekok i ik Timo hy Cla k (2011)  é o sou islos i píše opoli izaci pod užnos-
í (poli iza ion o i ia). Dan Bloom označuje cli- i za „globální a o ání, budíček, ýs až-
nou s ě lici, c i du coeu “ (Ligge — Bloom, 2018).
9 S aszek 2015.
10 Ande sen 2021, s.5.
11 Viz clima e- ic ion.o g.
12 Tam éž.
OPEN
ACCESS
TEREzA dĚdINOVá 107
cíl u ádí podpo u klima ické g amo nos i jako p os ředku přechodu kekologické
ci ilizaci asous ředí se na oz oj é o zásadní kompe ence p imá ně umladých lidí
p os řednic ím příběhů.13
Nesnadná je nejen de inice, ale aké shoda na om, zda lze cli- i označo a za
žán . Milne aBu gman po ažují současnou cli- i za subžán science ic ion, ne snad
k ůli (Bloomem přiznané) inspi aci zk a kou sci- i, ale ze d ou hla ních dů odů:
mnoho p ominen ních au o ů cli- i če ně Kima S anleyho Robinsona se označuje
za au o y science ic ion, jsou ak chápáni iši ší komuni ou ajejich díla získá-
ají žán o é li e á ní ceny. D uhým dů odem je s uk u a cli- i, „k e á přisuzuje
ús řední pos a ení ědě a  om o případě ob ykle ědě oklima u“.14 Ro něž Good-
body aJohns-Pu ao á upozo ňují, že případě cli- i ěžko můžeme mlu i ožán u
 adičním slo a smyslu; ma ně bychom hledali jedno ící dějo é zo ce či o mální
kon ence.15 V é o s udii ale zaujímáme pozici genologického ealismu akžán u
přis upujeme jako ko e řenému sys ému16, edy chápeme žán jako ideální mo-
del— a chi ex (podle Gé a da Gene a) nesoucí šechny žán o é znaky— akněmu
z ahujeme jedno li é ex y, znichž žádný eške é znaky modelu nenaplňuje. V a-
ko ém případě lze cli- i za žán označi ap aco a při om sd ojsložko ým poje ím
ex o é ealizace žán u17; dominan ní složkou, zajišťující iden i u žán u, je e lexe
an opogenní klima ické změny díle, p oměnli ou dop o odnou složku pak oří
ůzno odos uchopení klíčo ých p oblémů, na a i ních o em, cílo ého publika,
umělecké hodno y, mí y yuži í ip eciznos i ědeckého obsahu. Rozmani os cli- i
se ýká idalších aspek ů: jakkoli ypické je yuží ání dys opických p ků, nemálo
děl je y ažuje u opickými izemi lepší, sp a edli ější společnos i. Ke cli- i se řadí
oceňo aní au oři— např.Ma ga e A woodo á ( ilogie MaddAddam, 2003–2013;
česky yšel pouze p ní omán Přeží á nejsmu nější, 2005), Oc a ia Bu le o á (duolo-
gie Podobens í o ozsé ači, 1993, česky 2021; Pa able o he Talen s [Podobens í ohři -
nách], 1998), Ba ba a Kingsol e o á ( omány Úniko é jednání aBez přís řeší), Co mac
McCa hy (Ces a, 2006, česky 2008), Yesmyn Wa do á (Sal age he Bones [Sesbí ej e
kos i], 2011) či Ian McEwan (Sola , 2010, česky 2019)—, ale ispíše řado á p odukce
yuží ající při ažli os ka as o ického adys opického na a i u18, nemálo ex ů cílí
na dospí ajícího č enáře (young adul cli- i).
Zhlediska zasazení na časo é ose či s a u, němž se ikční s ě nachází, je opě
cha ak e is ickým ysem ozmani os : od ealis ických na a i ů odeh á ajících se
při ozeném či akřka při ozeném ikčním s ě ě19 se přes ize blízké budoucnos i
dos á áme do an as ických ikčních s ě ů budoucnos i zdálené amnohdy časo ě
13 Clima eLi 2021. Pod obněji ozpůsobu, jakým je cli- i yuží ána e ýuce, iz např. Di Paolo
2018, s.4.
14 Milne — Bu gman 2020, s.26.
15 Goodbody— Johns-Pu a 2019, s.1.
16 Viz Šidák 2013, s.66–96.
17 Šidák 2013, s.106–112.
18 V é o s udii se sous ředím na li e á ní p odukci, nelze ale opomenou řadu cli- i ilmů,
připomeňme alespoň Den po é (2004) či Kzemi hleď! (2021).
19 Vycházím zde ze séman iky ikčních s ě ů, iz Doležel 2003.
OPEN
ACCESS
108 SVĚT LITERATURY 67
přesně neuko ené.20 K ypickým p os o ům pa ří měs a, os o y aodlehlé a k ické
oblas i zasažené d ama ickou změnou— pří odní ka as o ou, jako je po odeň, či
zh oucením po a ino ého sys ému,21 najdeme ale idíla zaměřená na e lexi (ale-
spoň na p ní pohled) méně d ama ických důsledků změny klima u, jak je omu
mimo jiné  ománu Úniko é jednání Ba ba y Kingsol e o é, k e ému se budu ě-
no a níže.
Společně sde ino áním cli- i přichází aké snaha ymezi ok uh jejích zásad-
ních ex ů. Teo e ici ahis o ici žán u nezřídka odkazují knáboženským aapo-
kalyp ickým na a i ům,22 konk é něji se ale ob acejí až kscience ic ion ex ům
zaměřujícím se na zásadní o li nění klima u člo ěkem.23 Jako ýznamné příklady
dokládající z ýšení pozo nos i ůči obecně ekologickým éma ům jsou čas o u á-
děny omány d ou ýznamných spiso a elů science ic ion: Skleník (1962, česky
2018) B iana Aldisse aThe D owned Wo ld (1962) Jamese G.Balla da. Za nejs a ší
dílo cíleně p acující san opogenní změnou klima u bý á označo án omán Julese
Ve na Zma ek nad zma ek (1889, česky 1896). Ná ůs — jak poč u ydaných děl,
ak eřejného po ědomí— přichází e d uhé dekádě současného s ole í. S udie
ěno ané cli- i soblibou ci ují Robe a Mac a lanea s ýskajícího si oku 2005 na
nedos a ek k ea i ní e lexe klima ické změny umění: „Kde jsou omány, di a-
delní h y, básně, písně, lib e a é o ob o ské současné úzkos i?“24 Připomeňme ale,
že Podobens í o ozsé ači Oc a ie Bu le o é yšlo  oce 1993 azdaleka není p ním
příkladem cli- i. Adam T exle ú odu p ní monog a ie ěno ané cli- i An h o-
pocene Fic ions: The No el in aTime o Clima e Change píše, že když se le ech 2008
a2009 začal zabý a in e akcemi klima ické změny ali e a u y, ne ěřil, že by mohl
exis o a dos a ek li e á ních ex ů zaměřených na globální o eplo ání op a ňující
pod obnější ýzkum.25 Cílené pá ání šak odhalilo íce než s o padesá děl ajejich
poče do oku 2022 ýznamně na os l, ješ ě ý azněji s oupá popula i a děl e lek-
ujících en i onmen ální k izi. Současné s udie žán u usilují opřesnější ymezení
p imá ního ok uhu jeho děl a ozlišují mezi ex y cíleně psanými jako cli- i, ex y,
k e é jsou ak spíše č eny (např.Ces a Co maca McCa hyho), a ex y, k e é globální
o eplo ání zmiňují, ale spíše jako jeden ze způsobů, jimiž lids o o li ňuje ži o ní
p os ředí; nezas á á edy zásadní oli příběhu ajeho příčiny, důsledky ae ické
aspek y nejsou ozebí ány. Mezi ně Goodbody aJohns-Pu ao á řadí např. omány
z ilogie MaddAddam Ma ga e A woodo é nebo Možnos os o a (2005) Michela
Houellebecqa.
20 Pod obnější sh nu í cli- i p odukce iz např.T exle 2015; Goodbody–Johns-Pu a 2019
nebo Milne — Bu gmann 2020.
21 I 2017.
22 Johns-Pu a 2016.
23 Jis ou podskupinu zde oří díla pojedná ající o e a o maci cizích plane ( iz Johns-Pu -
a 2016).
24 Mac a lane 2005.
25 T exle 2015, s.6.
OPEN
ACCESS

TEREzA dĚdINOVá 109
TEMNOTA, VNÍŽ ZNĚJÍ HLASY, AŤ SEBEVÍC TEMNÁ,
JE POŘÁD LEPŠÍ NEŽ TICHÁ PRÁZDNOTA26
Vzhledem kús řednímu éma u cli- i není sku ečnos , že elká ě šina ex ů nese
značné ka as o ické adys opické p ky, nijak přek api á. Temné ladění se ne ýká
pouze li e a u y, Schneide -Maye son u ádí, že přes osmdesá p ocen na a i ů za-
měřených na změnu klima u ( če ně mediálních) yuží á ka as o ický ámec,27
přesná čísla ýkající se li e a u y kdispozici nejsou, ale přehledy publiko aných děl
jednoznačně ukazují na zásadní pře ahu ka as o ických izí. Díla cli- i akcen ují a-
o nou unkci li e a u y, nesk ý aným zámě em jejich au o ů je čas o bu co a e-
řejnos apřimě ji pochopi apředs a i si příčiny anásledky klima ické změny. Mů-
žeme si ale položi o ázku, jaké jsou důsledky pře ažujícího ka as o ického yznění
klima ické ikce. Schneide -Maye son sh nuje ýsledky empi ického ýzkumu č e-
nářské ecepce ak, že in enzi ně nega i ní emoce, k e é ka as o ické líčení e č e-
nářích y olá á, mohou és ke kon ap oduk i nímu jednání— namís o ocho y an-
gažo a se úsilí ozmí nění důsledků klima ické změny esponden i řeší kogni i ní
disonanci ím, že se budou jejím příčinám yhýba aigno o a je.28 Zaklada el Cli-
ma e Li Ma ek Oziewicz idí jako řešení posun dů azu od líčení ka as o khledání
al e na i a izím lepší budoucnos i („Příliš dlouho jsme se sous ředili na p ognózy
budoucnos i, k e é se děsíme, mís o na e ze budoucnos i, k e é chceme“29), od de-
p imo ání č enáře kinspi o ání, od e okace poci u en i onmen álního žalu azma u
knaději. Jak píše Elin Kelseyo á, na niž Oziewicz odkazuje, po řebujeme „na důka-
zech založené a gumen y p o naději, k e á zlepšuje naši schopnos řeši sku ečné
aoh omující p oblémy, jimž čelíme“.30 Odpo ědí na pře ažující emné ob azy cli- i
je aké z .sola punk, nacházející se na p ůsečíku „es e ického endu, ilozo ické
školy ažán u spekula i ní ikce“,31 k e ý p os řednic ím příběhů usiluje nejen o y-
k eslení ud ži elné budoucnos i, ale iopře edení eo ie do p axe,32 a o u u ismus33
adalší inicia i y, např.The Da k Moun ain P ojec 34.
Teo e ické pasáže naznačily, že zcela pos ihnou ozmani os cli- i je nad mož-
nos i jedné s udie, ýbě ex ů kanalýze je ale pokusem o ep ezen aci mnohos i
jeho ýchodisek iau o ů. Ba ba a Kingsol e o á (Úniko é jednání aBez přís řeší) je
za edenou au o kou k ásné li e a u y, hojně oceňo anou ame ickými č enáři, její
knihy získá ají nominace na p es ižní ocenění (Puli ze o a cena, O ange P ize). Kim
26 Mezi i ulek jsem si ypůjčila zknihy MaddAddam (2013) Ma ga e A woodo é, celá ci ace
zní: „People need such s o ies, because howe e da k, ada kness wi h oices in i is be -
e han asilen oid“ (kap. „D ugs o e omance“).
27 Schneide -Maye son 2018, s.490.
28 Schneide -Maye son 2018. Úzkos ažal, k e é mnoho děl cli- i e č enářích y olá á, na-
íc pa ří mezi z .demobilizující emoce.
29 Oziewicz 2022, s.5.
30 Kelsey 2020, s.11.
31 H dina 2022.
32 Více např. iz Sola punk Mani es o aReina-Rozo 2021.
33 Viz např.Womack 2013.
34 Viz da k-moun ain.ne .
OPEN
ACCESS
110 SVĚT LITERATURY 67
S anley Robinson (New Yo k 2140) aPaolo Bacigalupi („Lo ec ama yšků“) jsou ý-
znamnými au o y science ic ion ad ži eli množs í žán o ých cen. Emmi I ä an a
(S ážkyně p amene), zás upkyně li e a u y inského podi na, je s ejně jako Baciga-
lupi členkou Ligy au o ů klima ické ikce. Kimi Eiseleo á (Nejlehčí objek e esmí u)
se označuje za mul idiscipliná ní umělkyni as ými příběhy, ob azy ipe o mancemi
usiluje ozp os ředko ání spřízněnos i sos a ními lidmi, z ířa y, os linami imís y.35
Neal Shus e man pa ří k ý azným au o ům (nejen) li e a u y p o mládež a omán
Sucho napsal se s ým synem Ja odem.
Zhlediska umís ění na pomyslné časo é ose klima ické změny se pos a y Kingsol-
e o é nacházejí podobném okamžiku jako č enáři jejích ománů, lokální p oje y
už jsou zřejmé, kzásadní globální změně šak ješ ě nedošlo, což umožňuje mnohým
pos a ám za í a oči před sku ečnos í. Pos a y Shus e mano ých aEiseleo é jsou
lapeny okamžiku elké změny, ale za ímco Suchu Shus e mano ých se na konci
příběhu ži o zdánli ě (adočasně) ací do s a ých kolejí,  ománu Kimi Eiseleo é
s a ý s ě nená a ně skončil. Bacigalupiho ikční s ě zob azuje p ůběh ap ní, ni-
koli šak poslední důsledky klima ické změny, Robinsonů New Yo k 2140 je yp á ěn
době ě šího ods upu od zásadních změn. Konečně I ä an a s ůj příběh zasadila do
blíže neu čené zdálené budoucnos i, níž se zpomínky na „s a ý s ě “ p ak icky
neucho aly.
Díla ema izující budoucnos nu ně obsahují íce an as ických p ků; omány
I ä an y aShus e mano ých spadají do ka ego ie an asy p o mládež (young adul
an asy), Bacigalupiho aRobinsono y ex y pa ří do spekula i ní ikce p o dospělé
č enáře. Román Úniko é jednání Ba ba y Kingsol e o é, obsahující minimální an as-
ický p ek spočí ající e změně cho ání kolonie mona chů s ěho a ých, byl ozna-
čen za dílo spekula i ního ealismu,36 Bez přís řeší s an as ickými p ky nep acuje.
Spojujícím p kem ří z yb aných děl („Lo ec ama yšků“, S ážkyně p amene aSu-
cho) je ús řední mo i ody ajejího nedos a ku— boha é zas oupení oho o éma u
není zhledem kp oblémům ak uálního s ě a přek api é. Romány Kingsol e o é
aI ä an y hojně yuží ají poe ického jazyka ame a o iky při ep ezen aci ážných
p oblémů. P opojení mezi yb anými ex y bychom nalezli ješ ě íce, zhledem
k ozsahu s udie se už ale sous ředím na pod obnější analýzu ří yb aných klíčo-
ých éma cli- i.
REFLEXE KLIMATICKÉ ZMĚNY VZHLEDEM KE STAVU FIKČNÍHO SVĚTA
Rob Nixon s ou hojně ci o anou knihu Slow Violence and he En i onmen alism o he
Poo o e í á o ázkou, jak lze e ěku, němž média doslo a uc í ají spek akulá ní
událos i a eřejná poli ika se u áří k á kodobě kolem okamži ých po řeb, zob azi
ka as o y, k e é se y íjejí pomalu anenápadně, mimo zájem mocných isenzace-
ch i ých médií: „Jak můžeme p oměni dlouhé mimořádné událos i pomalého ná-
silí— jejichž důsledky edly kněk e ým znejk i ič ějších ýze naší doby— do-
s a ečně d ama ické příběhy, k e é by zbudily eřejný zájem apřiměly ak poli iky
35 Eisele neda o áno.
36 Tanne 2021, s.235.
OPEN
ACCESS
TEREzA dĚdINOVá 111
zak oči ?“37 Au oři cli- i olí ůzné ces y, od upozo ňo ání na již dnes ci elné dopady
globálního o eplo ání kpochmu ným izím blízké i zdálené budoucnos i, přičemž
e lek ují Nixonem zdů azněný p oblém socio-en i onmen ální nesp a edlnos i.
Nejblíže současnos i ak uálního s ě a jsou omány Sucho, Úniko é jednání aBez pří-
s řeší, dobře zachycující eali u pomalého násilí adopady ka as o ických změn na
nep i ilego ané komuni y ijedno li ce. Přes ože p ohlubující se sucho e s ejno-
jmenném díle způsobo alo p oblémy celá lé a aobje o ala se řada a o ných signálů,
náhlý kolaps zásobo ání odou zasáhne Kali o nii jako šok. Zos řující se es ikce,
ysychání k ajiny ani žízni é pumy scházející zho pá a po odě nepřip a ily
oby a ele ikčního s ě a blíže neu čené blízké budoucnos i na možnos poh omy.
Předzah ádky domů pok y é umělým á níkem ak působí jako ýmlu ný symbol,
„předměs ské předs í ání, že se nic neděje“.38 Apak přes ane éc oda apos a y pří-
běhu se oci ají epicen u ka as o y „ iché jako ako ina“,39 k e ou alespoň zpočá ku
zá o eň sledují médiích— podobně jako minulos i jiné kalami y—, jsou ak sou-
časně oběťmi adi áky senzačních epo áží zmís a poh omy. Jedna zhla ních pos a
a yp a ěček příběhu Alyssa si e ch íli, kdy zkohou ku mís o ody y yskne jen
ch čení, u ědomí, že se nachází přelomo ém okamžiku: „Všichni si budou pama o-
a , kde byli, když yschly kohou ky.“40 Přesný záznam času „13:29 č ého če na“41
schybějícím okem zbuzuje poci blízkos i; ka as o a může udeři kdykoli. Přes-
ože je d ama ické bez odí jen lokální a zá ě u příběhu je zásobo ání odou obno-
eno, je zřejmé, že jeho hlubší příčina— klima ická k ize— nezmizela.
V ománu Úniko é jednání je spolu s ýky y počasí hla ním důsledkem globálního
o eplo ání alidského ykořisťo ání k ajiny změna cho ání kolonie mona chů s ě-
ho a ých; po é co jejich zimo iš ě Mexiku spláchne po odeň, se mo ýli přesunou do
z ádného ú očiš ě příliš s udených Apalačských ho . Pokud nepřežijí zimu, yhyne
celý ži očišný d uh. Dep esi ní pozna ky ědců dokumen ujících jejich boj opřeži í
ijeho příčiny— „za acená zeměkoule hoří aos o y se opí“42— kon as ují slho-
s ejnos í oby a el z .biblického pásu, k eří přes las ní z á y ú ody opříčinách mě-
nícího se počasí nepřemýšlejí: „Počasí je ěcí Pána.“43 Kingsol e o á zá ě ečné po-
známce odkazuje na ka as o ickou po odeň Mexiku  oce 2010, au o skou licencí
je jen změna mig ačních z yků mo ýlů. Fikční aak uální s ě dále sbližuje smu ná
sku ečnos , že za dese le od ydání knihy se k i icky oh ožení mona cho é inou
klima ické změny anaduží ání he bicidů dos ali na pok aj yhynu í.44 Román Bez
přís řeší e d ou příběho ých liniích e lek uje období d ama ických změn pa adig-
ma u: p ní nas á á osmdesá ých le ech de a enác ého s ole í šířením Da wino a
spisu Opů odu d uhů, knihy nabou á ající iluzi ýjimečnos i lidského d uhu, d uhá
37 Nixon 2013, s.3.
38 Shus e man— Shus e man 2019, kap. 19.
39 Tam éž, kap. 1.
40 Tam éž, kap. 1.
41 Tam éž, kap. 1.
42 Kingsol e 2012, kap. 9 (p imá ní zd oje, unichž neexis uje český překlad, ci ujeme pře-
odu au o ky s udie).
43 Tam éž, kap. 10.
44 Rod iguez 2021.
OPEN
ACCESS
112 SVĚT LITERATURY 67
současnos i zasažené klima ickou změnou. Jak ys ě luje šes ad ace ile á Tig s é
ma ce: „přip a ili js e se na špa nou budoucnos “45, s a é předs a y ap a idla nedo-
kážou ani zachy i eali u klima ické změny, na ož se na ni přip a i . „Je o ak děsi é.
Bude o oheň adéšť, mami. Bouře, se k e ými si neumíme po adi , spous y lidí bez
domo a.“46 H ou ící se dům odiny, posky ující jen pochybné ú očiš ě, symbolizuje
nejen si uaci plane y, ale is a lidských myslí, ocho u připus i si sku ečnos bez ko-
nejši ých iluzí. Me a o a z á y přís řeší, bezpečí ailuzí se p olíná celým ománem
ajeho náze odkazuje kokamžiku přiznání si sku ečnos i, jakkoli je děsi á aponouká
ke snaze ybudo a si no ou ba ié u mezi sebou a eali ou. S a „bez přís řeší“ sobě
ale nese inaději: „Bez přís řeší s ojíme na denním s ě le.“47
Román Nejlehčí objek e esmí u komen uje zh oucení s a ého sys ému pomě ně
lakonicky asous ředí se na budo ání no é komuni y (kčemuž se á ím níže). Za
příčinu je označena sé ie an zah nující kolaps globálních společnos í azásobo ání
opou, sm ící chřipku aex émní počasí, snimiž se s ě založený na ne o nomě né
dis ibuci nedokázal y o na . „Lo ec ama yšků“ zob azuje boj o odní p á a na
řeku p o ékající několika s á y USA. Mís a již dnes ěžce zkoušená suchem jsou e
ikčním s ě ě pod ládou „s a ýho Suchánka“ na pok aji zániku. P ospe ující měs a
se ylidnila, pole yschla alidé p chají na se e nebo do Kali o nie, k e á koupila
odní p á a na odu zcelé řeky a  eakci na exis enční k izi s ých sousedů s a í
an iimig ační plo y. New Yo k 2140 popisuje s ě po ka as o ě, „p ní ad uhý puls“
se žily jako označení p o „komple ní psychod ama dese ile í, dějinné k achy, oz-
pad společnos i, up chlickou noční mů u, ekologickou ka as o u, plane u, k e á se
kolek i ně zbláznila“.48 S ejně jako předchozích dílech neudeřila ka as o a bez
ýs ahy— ědci hlasi ě a o ali po dlouhá lé a, několik spiso a elů science ic ion
yk eslo alo s ašidelné ize a„zby ek ci ilizace pok ačo al se spalo áním plane-
y“.49 Jeden z yp a ěčů příběhu i onicky poznamená á, že e oluce laska ě yba ila
člo ěka příhodně umís ěnou slepou sk nou spočí ající neschopnos i ži ě si před-
s a i budoucí ka as o y.
Do doby dlouho po konci „s a ého s ě a“, po opných álkách, oz ání ledo ců
aznečiš ění odních zd ojů během Temného s ole í je zasazen bildungs omán S áž-
kyně p amene. Za ímco Eiseleo á iRobinson zob azují snahu oza edení sp a edli-
ějšího sys ému po ka as o ě, I ä an a zachycuje ikční s ě zkoušený nejen kli-
ma ickou změnou— e Finsku panuje nesnesi elné ho ko anedos a ek pi né ody,
enku se nedá přeží bez kukly p o i hmyzu asníh je jen slo o ze s a ých knih—,
ale i o ali ním ežimem nemilos dně ožeb ačujícím oby a ele Skandiná ie ak u ě
es ajícím p oje y odpo u. Poli ické dys opie znikající na oskách s a ého s ě a se
cli- i obje ují čas o, k i ika o šem o něž míří na poli ické aspolečenské sys émy
předka as o ického s ě a, k e é s ou činnos í inečiněním způsobily klima ickou
agédii.
45 Kingsol e 2018, kap. 11.
46 Tam éž, kap. 15.
47 Tam éž, kap. 4.
48 Robinson 2017, kap. 1, e).
49 Tam éž, kap. 1, e).
OPEN
ACCESS
TEREzA dĚdINOVá 119
SEKUNDÁRNÍ LITERATURA:
Ande sen, G ege s. Clima e Fic ion and Cul u al
Analysis: ANew Pe spec i e on Li e in he
An h opocene. London: Taylo & F ancis L d,
2021.
Cla k, Timo hy. The Camb idge In oduc ion o
Li e a u e and he En i onmen . Camb idge:
Camb idge Uni e si y P ess, 2011.
Cla k, Timo hy. The Value o Ecoc i icism.
Camb idge: Camb idge Uni e si y P ess,
2019.
Clima e Fic ion W i e s League. 2020. [online].
[ci .1.6.2022]. Dos upné zh ps://clima e-
ic ion.o g/.
Clima e Li . Clima e Li e acy ( o educa o s)
and Clima e Li e a u e ( o young people).
Minneapolis: Uni e si y o Minneso a’s
College o Educa ion and Human
De elopmen , 2022. [online]. [ci .1.6.2022].
Dos upné zh ps://www.clima eli .o g/.
Doležel, Lubomí . He e ocosmica: Fikce amožné
s ě y. P aha: Ka olinum, 2003.
DiPaolo, Ma c. Fi e and Snow: Clima e Fic ion
om he Inklings o Game o Th ones. Albany:
S a e Uni e si y o New Yo k P ess, 2018.
Empi ical Ecoc i icism. 2019. [online].
[ci .14.6.2022]. Dos upné zh ps://
empi icalecoc i icism.com/.
Eisele, Kimi [online]. © kimi eisele
[ci .13.6.2022]. Dos upné zh ps://
kimieisele.com/.
Es ok, Simon C.The Ecophobia Hypo hesis. New
Yo k: Rou ledge, 2018.
Ga a d, G eg. Ecoc i icism. London: Rou ledge,
2004.
Goodbody, Axel— Johns-Pu a, Adeline.
Cli-Fi: ACompanion. Ox o d: Pe e Lang
In e na ional Academic Publishe s, 2018.
Holding, Sa ah. „Wha is Cli-Fi? And Why
IW i e I “. The Gua dian. 6.2.2015 [online].
[ci .1.6.2022]. Dos upné zh ps://www.
hegua dian.com/child ens-books-si e/2015/
eb/06/wha -is-cli- i-sa ah-holding.
H dina, Ma ouš. „Pod ča ou: Sola punk:
Snění olepší a unkční budoucnos i.“
Seznam.cz. 5.3.2022 [online].
[ci .5.10.2022]. Dos upné zh ps://
www.seznamzp a y.cz/clanek/
domaci-zi o - -cesku-pod-ca ou-sola punk-
sneni-o-lepsi-a- unkcni-budoucnos i-191909.
I , Ca en. „Clima e Fic ion in English“. Ox o d
Resea ch Encyclopedia o Li e a u e. 27.2.2017.
[online]. [ci .11.6.2022]. Dos upné zh ps://
schola wo ks.b andeis.edu/esplo o/ou pu s/
encyclopediaEn y/Clima e-Fic ion-in-
English/9924117845001921.
Johns-Pu a, Adeline. „Clima e Change in
Li e a u e and Li e a y S udies: F om Cli-
Fi, Clima e Change Thea e and Ecopoe y o
Ecoc i icism and Clima e Change C i icism“.
Wiley In e disciplina y Re iews: Clima e Change,
7, 2016, No.2, p.266–282. DOI: 10.1002/
wcc.385.
Kelsey, Elin. Hope Ma e s: Why Changing he Way
We Think Is C i ical o Sol ing he En i onmen al
C isis. Vancou e : G eys one Books, 2020.
Ligge , William A.— Bloom, Dan. „Dan Bloom
In e iew: C ea o o ‚Cli-Fi‘.“ williamligge .
com. 11.12.2018 [online]. [ci .13.6.2022].
Dos upné zh ps://williamligge .
com/2018/12/11/dan-bloom-in e iew-
c ea o -o -cli- i/.
Mac a lane, R. „The Bu ning Ques ion“.
The Gua dian. 24.11.2005. [online].
[ci .3.6.2022]. Dos upné zh ps://www.
hegua dian.com/books/2005/sep/24/
ea u es e iews.gua dian e iew29.
Milne , And ew— Bu gmann, J.R.Science
Fic ion and Clima e Change: ASociological
App oach. Li e pool: Li e pool Uni e si y
P ess, 2020.
Nixon, Rob. Slow Violence and he
En i onmen alism o he Poo . Camb idge:
Ha a d Uni e si y P ess, 2013.
Oziewicz, Ma ek. „In oduc ion: The Choice We
Ha e in he S o ies We Tell“. In Fan asy and
My h in he An h opocene: Imagining Fu u es
and D eaming Hope in Li e a u e and Media.
Eds. Oziewicz, Ma ek— A ebe y, B ian—
Dedino á, Te eza. London: Bloomsbu y
Academic, 2022, s.1–11.
Reina-Rozo, Juan Da id. „A , Ene gy, and
Technology: The Sola punk Mo emen “.
Jou nal o Enginee ing, Social Jus ice, and Peace,
8, 2021, No.1, p.47–60.
OPEN
ACCESS

120 SVĚT LITERATURY 67
Rod iguez, Olga R. „Mona ch Bu e ly
Popula ion Mo es Close o Ex inc ion.“ Phys.
o g. 19.1.2021. [online]. [ci .11.6.2022].
Dos upné zh ps://phys.o g/news/2021-
01-mona ch-bu e ly-popula ion-close -
ex inc ion.h ml.
Schneide -Maye son, Ma hew— Gus a son,
Abel— Leise owi z, An hony— Goldbe g,
Ma hew H.— Rosen hal, Se h A.— Ballew,
Ma hew. „En i onmen al Li e a u e
as Pe suasion: An Expe imen al Tes o
he E ec s o Reading Clima e Fic ion.“
En i onmen al Communica ion 2020. DOI:
10.1080/17524032.2020.1814377.
Schneide -Maye son, Ma hew. „Does Clima e
Fic ion Make aDi e ence?“ li hub.com.
16.12.2021. [online]. [ci .5.10.2022].
Dos upné zh ps://li hub.com/does-clima e-
ic ion-make-a-di e ence/.
Schneide -Maye son, Ma hew. „The In luence
o Clima e Fic ion: An Empi ical Su ey o
Reade s.“ En i onmen al Humani ies, 10, 2018,
No.2, p.473–500.
„Sola punk Mani es o“. e-des.o g.
[online]. [ci .6.6.2022]. Dos upné
zh ps://www. e-des.o g/a-sola punk-
mani es o/.
S aszek, Zdeněk. „Zelenání li e a u y.“
h7o.cz. 8.4.2015. [online]. [ci .6.6.2022].
Dos upné zh p://www.h7o.cz/zelenani-
li e a u y/.
Šidák, Pa el. Ú od do s udia genologie. P aha:
Ak opolis, 2013.
Tanne , Dwigh . „The De elopmen o Realis
Specula i e Na a i es o Rep esen and
Con on in he An h opocene“. In Images
o he An h opocene in Specula i e Fic ion:
Na a ing he Fu u e. Eds. Dědino á, Te eza—
Łaszkiewicz, We onika Bo owska-Sze szun,
Syl ia. London: Lexing on Books, 2021,
s.235–255.
The Da k Moun ain P ojec [online]. da k-
moun ain.ne . © 2009 [ci .15.2.2022]
Dos upné zh ps://da k-moun ain.ne /.
T exle , Adam. An h opocene Fic ions: The No el
in aTime o Clima e Change. Cha lo es ille:
Uni e si y o Vi ginia P ess, 2015.
Womack, Y asha L.A o u u ism: The Wo ld o
Black Sci-Fi and Fan asy Cul u e. Chicago:
Law ence Hill Books, 2013.
OPEN
ACCESS