Klimatická fikce jako otázka i odpověď Analýza současné cli-fi

Klima ická ikce jako o ázka iodpo ěď Analýza současné cli- i Te eza dědino á Masa yko a uni e zi a e ezadedino [email p o ec ed] CLIMATIC FICTION AS AQUESTION AND AN ANSWER: AN ANALYSIS OF CONTEMPORARY CLI-FI Clima e ic ion (mo e commonly cli- i) is a ela i ely new ye highly in luen ial li e a y gen e o- cusing on he e lec ion o an h opogenic clima e change and he en i onmen al c isis mo e gen- e ally. The in oduc o y pa o he s udy ou lines he de elopmen and cha ac e is ics o cli- i and commen s on he p edominan dys opian one o he wo ks belonging o he gen e. The subse- quen p ac ical sec ion analyses se en selec ed examples in e ms o clima e change e lec ion in ela ion o he s a e o he ic ional wo ld, an h opocen ic and biocen ic pe spec i es, and ep- esen a ions o old and new socie ies. In he concluding ema ks, he s udy d aws on he indings o empi ical ecoc i icism o con ey he cu en s a e o knowledge ega ding he e ec o clima e ic ion on eade s. KLÍČOVÁ SLOVA: Klima ická ikce— cli- i— en i onmen ální k ize— globální o eplo ání— dys opie Clima e ic ion— cli- i— en i onmen al c isis— global wa ming— dys opia DOI h ps://doi.o g/10.14712/23366729.2023.1.8 New Yo k 2140— měs o zapla ily lny oceánu alidé hledají no ý způsob ži o a na os o ech, něž se p oměnily m akod apy. Kali o nie če nu blízké budoucnos i— k ize se blížila už dlouho, náhlé yschnu í kohou ků s odou šak přijde jako šok, iluze společenského řádu se ychle ozpadá adospí ající dí ka zjišťuje, jaké je o oci - nou se epicen u ka as o y, k e ou os a ní sledují na ele izních ob azo kách. Apalačské ho y poslední dekády— kolonie mo ýlů zimující ho ách přes s ou ča- ok ásnos není požehnáním ani příleži os í p o oby a ele blízké a my, ale důsled- kem klima ické změny ap a děpodobně ozsudkem sm i p o celý ži očišný d uh. Finsko daleké budoucnos i— čis á oda je nejcennější a o ali ním ežimem os ře s řeženou komodi ou, pamá ky na s a ý s ě se nacházejí na skládkách anaděje je s ejně zácná jako oda. To je jen zlomek zmnožs í éma publiko aných  ámci klima ické ikce— čas- ěji označo ané zk a kou cli- i—, žán u shlubokými kořeny, k e ý během posled- ních d ou dekád nabý á na důleži os i nejen anglo onní li e a uře. V é o s udii OPEN ACCESS TEREzA dĚdINOVá 105 přiblížím možnos i uchopení cli- i z eo e ického ihis o ického hlediska, upozo ním na její ýznamné společenské přesahy a zá ě u ina současné ýzkumy jejího li u na č enáře. Jád em p áce pak bude analýza sedmi děl yb aných p o s ou ý aznos a zájemnou odlišnos , při jejichž zkoumání se zaměřím na éma a p o cli- i ús řední: p oblema iku e lexe klima ické změny zhledem ke s a u ikčního s ě a, an opo- cen ickou abiocen ickou pe spek i u ( edy o ázku ohledu ina jiné než lidské oby- a ele s ě a) a ep ezen aci s a é ano é společnos i. Výchozím ma e iálem budou omány Fligh Beha io (Úniko é jednání, 2012) aUnshel e ed (Bez přís řeší, 2018) Ba - ba y Kingsol e o é, S ážkyně p amene (2012, česky 2014) Emmi I ä an y, Sucho (2018, česky 2019) Neala aJa oda Shus e mano ých, New Yo k 2140 (2017) Kima S anleyho Robinsona, The Ligh es Objec in he Uni e se (Nejlehčí objek e esmí u, 2019) Kimi Eiseleo é apo ídka „Lo ec Tama yšků“ (2006, česky 2007) Paola Bacigalupiho. Ta o s udie se nu ně opí á oekok i ickou pe spek i u, edy s udium z ahu mezi li e a u ou (či šířeji uměním) aži o ním p os ředím, k e é se an opogenní en i on- men ální k izí asní sou isejícími o ázkami zabý á1 aposky uje množs í podně ů p o e lexi klima ické ikce2. NOVÝ ŽÁNR PRO NOVÝ SVĚT Zk a ku cli- i p o ši oký ok uh (nejen li e á ních) děl zabý ajících se klima ickou ikcí předs a il nezá islý no inář aak i is a Dan Bloom oku 2007 e snaze při áh- nou pozo nos eřejnos i kp oblému globálního o eplo ání. Pojem se ozšířil díky sociálním médiím, podle Blooma zejména po é, co jej použila Ma ga e A woodo á na s ém wi e o ém úč u, aseznámila sním ak s ých pě se isíc sledujících.3 Bloom neusilo al obližší ymezení žán u, oho se následně ujali li e á ní ědci. Vposled- ních le ech yšlo několik odbo ných knih zaměřujících se na analýzu a ý oj cli- i asku ečnos , že každá znich de inuje předmě s ého zájmu ochu jinak, je p o en o li e á ní žán příznačná. Goodbody aJohns-Pu ao á o e í ají přehledo ou p áci Cli- i: ACompanion (2019) cha ak e is ikou, k e á dobře ys ihuje mezižán o ou ain- e mediální po ahu klima ické ikce: Vzhledem kabsenci přesné de inice lze ocli- i nejlépe u ažo a jako os éby - ném soubo u kul u ních děl, k e á se zabý ají an opogenní změnou klima u, zkoumají en o je nejen zhlediska p os ředí, ale isohledem na psychologické asociální o ázky, kombinují ik i ní záple ky sme eo ologickými ak y, spe- kulacemi obudoucnos i aú ahami o z ahu člo ěka apří ody, přičemž mají o e řenou h anici kši šímu a chi u příbuzných děl, zjejichž modelů někdy če pají při zob azo ání klima ické k ize.4 1 Viz např.Cla k 2019. 2 Za elmi inspi a i ní zhledem k éma u s udie po ažuji zejména ma e iální ekok i iku aeko eminismus, jakkoli je k ůli zacho ání ozsahu ex u íce ne yužiji. 3 Ull ich 2015. 4 Goodbody— Johns-Pu a 2019, s.2. OPEN ACCESS 106 SVĚT LITERATURY 67 Ca en I o á jako ús řední cíl cli- i zdů azňuje snahu zp os ředko a „příčiny, dů- sledky apoci zglobálního o eplo ání“5 aupozo ňuje na p opojení p oblema izují- cího adidak ického přís upu ak i is ické li e a u y sin enzi ou líčení azaměřením na speci ická mís a, ypickými p o oman izující psaní opří odě.6 Cli- i y o endence spojuje působi ých popisech dopadů klima ické změny na konk é ní lokali y a e izích možné adap ace na y o dopady či pokusů ojejich zmí nění.7 Zah nu í e lexe poci u zglobálního o eplo ání je p o cha ak e is iku cli- i zásadní; bele is ické zp a- co ání umožňuje přiblížení klima ické k ize č enáři apochopení, že nejde opoli ický p oblém zdálené budoucnos i či jiných s á ů, jehož řešení leží mimo možnos i jed- no li ce, ale oby os ně osobní záleži os , k e é nelze uniknou ak e ou s ým každo- denním jednáním o li ňujeme šichni.8 Zře elným ýchodiskem cli- i je o, že „klima ická změna je sku ečná, elkou mě ou ji o li ňuje lidská ak i i a ajedná se ojedno znejdůleži ějších, ne-li nejdů- leži ější poli ické aspolečenské éma současnos i. Už nejde odys opickou an azii, ka as o ickou izi budoucnos i, ale oznepokojující sku ečnos .“9 Množs í au o ů e lek uje li en i onmen ální k ize asní spojených sociálních laků, k e é zasa- hují do jejich las ních ži o ů. Uznání an opogenního pů odu klima ické změny díle je podle něk e ých eo e iků u čujícím k i é iem přiřazení kžán u. Jak upo- zo ňuje Ande sen, ex „není au oma icky klima ickou ikcí pouze p o o, že zob a- zuje budoucnos , níž lidé musí obs á ob ížných klima ických podmínkách“.10 Rozšířená je aké dů ě a au o ů (aminimálně čás i eo e iků) cli- i moc umění, konk é ně příběhu inspi o a č enáře, a důsledku oho měni s ě . Z ěch o ý- chodisek yplý á nesk ý aně ak i is ický přesah ů ců cli- i, k eří se jednak po- koušejí dos a klima ickou k izi do eřejného po ědomí, jednak usilují onalezení al e na i ksoučasnému ži o nímu s ylu globálního Se e u ( edy z .západního s ě a: E opy aSe e ní Ame iky), k e ý ji u ychluje. Jak zdů azňuje Liga au o ů klima ické ikce (Clima e Fic ion W i e s League), p opojující au o y „přes ědčené onu nos i okamži é abezpodmínečné klima ické akce“,11 kníž se hlásí iPaolo Baci- galupi či Emmi I ä an a, „[b]ele ie je jedním znejlepších způsobů, jak e č enářích zbudi nadšení, empa ii a ybu co a je kakci. Naše díla z yšují po ědomí okli- ma ických změnách amo i ují kakci na ú o ni jedno li ců, i em i lád.“12 P ojek Ma ka Oziewicze aLa y Saguisago é Clima e Li — náze zas upuje zá o eň kli- ma ickou li e a u u iklima ickou g amo nos (clima e li e acy)— jako s ůj hla ní 5 I 2017. 6 Tz .na u e w i ing anglo onní li e a uře označuje p imá ně nebele is ické popisy pří- ody aži o a di očině as alo se předmě em zájmu p ní lny ekok i iky, iz např.Ga - a d 2004. 7 I 2017. 8 Významný ekok i ik Timo hy Cla k (2011)  é o sou islos i píše opoli izaci pod užnos- í (poli iza ion o i ia). Dan Bloom označuje cli- i za „globální a o ání, budíček, ýs až- nou s ě lici, c i du coeu “ (Ligge — Bloom, 2018). 9 S aszek 2015. 10 Ande sen 2021, s.5. 11 Viz clima e- ic ion.o g. 12 Tam éž. OPEN ACCESS TEREzA dĚdINOVá 107 cíl u ádí podpo u klima ické g amo nos i jako p os ředku přechodu kekologické ci ilizaci asous ředí se na oz oj é o zásadní kompe ence p imá ně umladých lidí p os řednic ím příběhů.13 Nesnadná je nejen de inice, ale aké shoda na om, zda lze cli- i označo a za žán . Milne aBu gman po ažují současnou cli- i za subžán science ic ion, ne snad k ůli (Bloomem přiznané) inspi aci zk a kou sci- i, ale ze d ou hla ních dů odů: mnoho p ominen ních au o ů cli- i če ně Kima S anleyho Robinsona se označuje za au o y science ic ion, jsou ak chápáni iši ší komuni ou ajejich díla získá- ají žán o é li e á ní ceny. D uhým dů odem je s uk u a cli- i, „k e á přisuzuje ús řední pos a ení ědě a  om o případě ob ykle ědě oklima u“.14 Ro něž Good- body aJohns-Pu ao á upozo ňují, že případě cli- i ěžko můžeme mlu i ožán u  adičním slo a smyslu; ma ně bychom hledali jedno ící dějo é zo ce či o mální kon ence.15 V é o s udii ale zaujímáme pozici genologického ealismu akžán u přis upujeme jako ko e řenému sys ému16, edy chápeme žán jako ideální mo- del— a chi ex (podle Gé a da Gene a) nesoucí šechny žán o é znaky— akněmu z ahujeme jedno li é ex y, znichž žádný eške é znaky modelu nenaplňuje. V a- ko ém případě lze cli- i za žán označi ap aco a při om sd ojsložko ým poje ím ex o é ealizace žán u17; dominan ní složkou, zajišťující iden i u žán u, je e lexe an opogenní klima ické změny díle, p oměnli ou dop o odnou složku pak oří ůzno odos uchopení klíčo ých p oblémů, na a i ních o em, cílo ého publika, umělecké hodno y, mí y yuži í ip eciznos i ědeckého obsahu. Rozmani os cli- i se ýká idalších aspek ů: jakkoli ypické je yuží ání dys opických p ků, nemálo děl je y ažuje u opickými izemi lepší, sp a edli ější společnos i. Ke cli- i se řadí oceňo aní au oři— např.Ma ga e A woodo á ( ilogie MaddAddam, 2003–2013; česky yšel pouze p ní omán Přeží á nejsmu nější, 2005), Oc a ia Bu le o á (duolo- gie Podobens í o ozsé ači, 1993, česky 2021; Pa able o he Talen s [Podobens í ohři - nách], 1998), Ba ba a Kingsol e o á ( omány Úniko é jednání aBez přís řeší), Co mac McCa hy (Ces a, 2006, česky 2008), Yesmyn Wa do á (Sal age he Bones [Sesbí ej e kos i], 2011) či Ian McEwan (Sola , 2010, česky 2019)—, ale ispíše řado á p odukce yuží ající při ažli os ka as o ického adys opického na a i u18, nemálo ex ů cílí na dospí ajícího č enáře (young adul cli- i). Zhlediska zasazení na časo é ose či s a u, němž se ikční s ě nachází, je opě cha ak e is ickým ysem ozmani os : od ealis ických na a i ů odeh á ajících se při ozeném či akřka při ozeném ikčním s ě ě19 se přes ize blízké budoucnos i dos á áme do an as ických ikčních s ě ů budoucnos i zdálené amnohdy časo ě 13 Clima eLi 2021. Pod obněji ozpůsobu, jakým je cli- i yuží ána e ýuce, iz např. Di Paolo 2018, s.4. 14 Milne — Bu gman 2020, s.26. 15 Goodbody— Johns-Pu a 2019, s.1. 16 Viz Šidák 2013, s.66–96. 17 Šidák 2013, s.106–112. 18 V é o s udii se sous ředím na li e á ní p odukci, nelze ale opomenou řadu cli- i ilmů, připomeňme alespoň Den po é (2004) či Kzemi hleď! (2021). 19 Vycházím zde ze séman iky ikčních s ě ů, iz Doležel 2003. OPEN ACCESS 108 SVĚT LITERATURY 67 přesně neuko ené.20 K ypickým p os o ům pa ří měs a, os o y aodlehlé a k ické oblas i zasažené d ama ickou změnou— pří odní ka as o ou, jako je po odeň, či zh oucením po a ino ého sys ému,21 najdeme ale idíla zaměřená na e lexi (ale- spoň na p ní pohled) méně d ama ických důsledků změny klima u, jak je omu mimo jiné  ománu Úniko é jednání Ba ba y Kingsol e o é, k e ému se budu ě- no a níže. Společně sde ino áním cli- i přichází aké snaha ymezi ok uh jejích zásad- ních ex ů. Teo e ici ahis o ici žán u nezřídka odkazují knáboženským aapo- kalyp ickým na a i ům,22 konk é něji se ale ob acejí až kscience ic ion ex ům zaměřujícím se na zásadní o li nění klima u člo ěkem.23 Jako ýznamné příklady dokládající z ýšení pozo nos i ůči obecně ekologickým éma ům jsou čas o u á- děny omány d ou ýznamných spiso a elů science ic ion: Skleník (1962, česky 2018) B iana Aldisse aThe D owned Wo ld (1962) Jamese G.Balla da. Za nejs a ší dílo cíleně p acující san opogenní změnou klima u bý á označo án omán Julese Ve na Zma ek nad zma ek (1889, česky 1896). Ná ůs — jak poč u ydaných děl, ak eřejného po ědomí— přichází e d uhé dekádě současného s ole í. S udie ěno ané cli- i soblibou ci ují Robe a Mac a lanea s ýskajícího si oku 2005 na nedos a ek k ea i ní e lexe klima ické změny umění: „Kde jsou omány, di a- delní h y, básně, písně, lib e a é o ob o ské současné úzkos i?“24 Připomeňme ale, že Podobens í o ozsé ači Oc a ie Bu le o é yšlo  oce 1993 azdaleka není p ním příkladem cli- i. Adam T exle ú odu p ní monog a ie ěno ané cli- i An h o- pocene Fic ions: The No el in aTime o Clima e Change píše, že když se le ech 2008 a2009 začal zabý a in e akcemi klima ické změny ali e a u y, ne ěřil, že by mohl exis o a dos a ek li e á ních ex ů zaměřených na globální o eplo ání op a ňující pod obnější ýzkum.25 Cílené pá ání šak odhalilo íce než s o padesá děl ajejich poče do oku 2022 ýznamně na os l, ješ ě ý azněji s oupá popula i a děl e lek- ujících en i onmen ální k izi. Současné s udie žán u usilují opřesnější ymezení p imá ního ok uhu jeho děl a ozlišují mezi ex y cíleně psanými jako cli- i, ex y, k e é jsou ak spíše č eny (např.Ces a Co maca McCa hyho), a ex y, k e é globální o eplo ání zmiňují, ale spíše jako jeden ze způsobů, jimiž lids o o li ňuje ži o ní p os ředí; nezas á á edy zásadní oli příběhu ajeho příčiny, důsledky ae ické aspek y nejsou ozebí ány. Mezi ně Goodbody aJohns-Pu ao á řadí např. omány z ilogie MaddAddam Ma ga e A woodo é nebo Možnos os o a (2005) Michela Houellebecqa. 20 Pod obnější sh nu í cli- i p odukce iz např.T exle 2015; Goodbody–Johns-Pu a 2019 nebo Milne — Bu gmann 2020. 21 I 2017. 22 Johns-Pu a 2016. 23 Jis ou podskupinu zde oří díla pojedná ající o e a o maci cizích plane ( iz Johns-Pu - a 2016). 24 Mac a lane 2005. 25 T exle 2015, s.6. OPEN ACCESS TEREzA dĚdINOVá 109 TEMNOTA, VNÍŽ ZNĚJÍ HLASY, AŤ SEBEVÍC TEMNÁ, JE POŘÁD LEPŠÍ NEŽ TICHÁ PRÁZDNOTA26 Vzhledem kús řednímu éma u cli- i není sku ečnos , že elká ě šina ex ů nese značné ka as o ické adys opické p ky, nijak přek api á. Temné ladění se ne ýká pouze li e a u y, Schneide -Maye son u ádí, že přes osmdesá p ocen na a i ů za- měřených na změnu klima u ( če ně mediálních) yuží á ka as o ický ámec,27 přesná čísla ýkající se li e a u y kdispozici nejsou, ale přehledy publiko aných děl jednoznačně ukazují na zásadní pře ahu ka as o ických izí. Díla cli- i akcen ují a- o nou unkci li e a u y, nesk ý aným zámě em jejich au o ů je čas o bu co a e- řejnos apřimě ji pochopi apředs a i si příčiny anásledky klima ické změny. Mů- žeme si ale položi o ázku, jaké jsou důsledky pře ažujícího ka as o ického yznění klima ické ikce. Schneide -Maye son sh nuje ýsledky empi ického ýzkumu č e- nářské ecepce ak, že in enzi ně nega i ní emoce, k e é ka as o ické líčení e č e- nářích y olá á, mohou és ke kon ap oduk i nímu jednání— namís o ocho y an- gažo a se úsilí ozmí nění důsledků klima ické změny esponden i řeší kogni i ní disonanci ím, že se budou jejím příčinám yhýba aigno o a je.28 Zaklada el Cli- ma e Li Ma ek Oziewicz idí jako řešení posun dů azu od líčení ka as o khledání al e na i a izím lepší budoucnos i („Příliš dlouho jsme se sous ředili na p ognózy budoucnos i, k e é se děsíme, mís o na e ze budoucnos i, k e é chceme“29), od de- p imo ání č enáře kinspi o ání, od e okace poci u en i onmen álního žalu azma u knaději. Jak píše Elin Kelseyo á, na niž Oziewicz odkazuje, po řebujeme „na důka- zech založené a gumen y p o naději, k e á zlepšuje naši schopnos řeši sku ečné aoh omující p oblémy, jimž čelíme“.30 Odpo ědí na pře ažující emné ob azy cli- i je aké z .sola punk, nacházející se na p ůsečíku „es e ického endu, ilozo ické školy ažán u spekula i ní ikce“,31 k e ý p os řednic ím příběhů usiluje nejen o y- k eslení ud ži elné budoucnos i, ale iopře edení eo ie do p axe,32 a o u u ismus33 adalší inicia i y, např.The Da k Moun ain P ojec 34. Teo e ické pasáže naznačily, že zcela pos ihnou ozmani os cli- i je nad mož- nos i jedné s udie, ýbě ex ů kanalýze je ale pokusem o ep ezen aci mnohos i jeho ýchodisek iau o ů. Ba ba a Kingsol e o á (Úniko é jednání aBez přís řeší) je za edenou au o kou k ásné li e a u y, hojně oceňo anou ame ickými č enáři, její knihy získá ají nominace na p es ižní ocenění (Puli ze o a cena, O ange P ize). Kim 26 Mezi i ulek jsem si ypůjčila zknihy MaddAddam (2013) Ma ga e A woodo é, celá ci ace zní: „People need such s o ies, because howe e da k, ada kness wi h oices in i is be - e han asilen oid“ (kap. „D ugs o e omance“). 27 Schneide -Maye son 2018, s.490. 28 Schneide -Maye son 2018. Úzkos ažal, k e é mnoho děl cli- i e č enářích y olá á, na- íc pa ří mezi z .demobilizující emoce. 29 Oziewicz 2022, s.5. 30 Kelsey 2020, s.11. 31 H dina 2022. 32 Více např. iz Sola punk Mani es o aReina-Rozo 2021. 33 Viz např.Womack 2013. 34 Viz da k-moun ain.ne . OPEN ACCESS 110 SVĚT LITERATURY 67 S anley Robinson (New Yo k 2140) aPaolo Bacigalupi („Lo ec ama yšků“) jsou ý- znamnými au o y science ic ion ad ži eli množs í žán o ých cen. Emmi I ä an a (S ážkyně p amene), zás upkyně li e a u y inského podi na, je s ejně jako Baciga- lupi členkou Ligy au o ů klima ické ikce. Kimi Eiseleo á (Nejlehčí objek e esmí u) se označuje za mul idiscipliná ní umělkyni as ými příběhy, ob azy ipe o mancemi usiluje ozp os ředko ání spřízněnos i sos a ními lidmi, z ířa y, os linami imís y.35 Neal Shus e man pa ří k ý azným au o ům (nejen) li e a u y p o mládež a omán Sucho napsal se s ým synem Ja odem. Zhlediska umís ění na pomyslné časo é ose klima ické změny se pos a y Kingsol- e o é nacházejí podobném okamžiku jako č enáři jejích ománů, lokální p oje y už jsou zřejmé, kzásadní globální změně šak ješ ě nedošlo, což umožňuje mnohým pos a ám za í a oči před sku ečnos í. Pos a y Shus e mano ých aEiseleo é jsou lapeny okamžiku elké změny, ale za ímco Suchu Shus e mano ých se na konci příběhu ži o zdánli ě (adočasně) ací do s a ých kolejí,  ománu Kimi Eiseleo é s a ý s ě nená a ně skončil. Bacigalupiho ikční s ě zob azuje p ůběh ap ní, ni- koli šak poslední důsledky klima ické změny, Robinsonů New Yo k 2140 je yp á ěn době ě šího ods upu od zásadních změn. Konečně I ä an a s ůj příběh zasadila do blíže neu čené zdálené budoucnos i, níž se zpomínky na „s a ý s ě “ p ak icky neucho aly. Díla ema izující budoucnos nu ně obsahují íce an as ických p ků; omány I ä an y aShus e mano ých spadají do ka ego ie an asy p o mládež (young adul an asy), Bacigalupiho aRobinsono y ex y pa ří do spekula i ní ikce p o dospělé č enáře. Román Úniko é jednání Ba ba y Kingsol e o é, obsahující minimální an as- ický p ek spočí ající e změně cho ání kolonie mona chů s ěho a ých, byl ozna- čen za dílo spekula i ního ealismu,36 Bez přís řeší s an as ickými p ky nep acuje. Spojujícím p kem ří z yb aných děl („Lo ec ama yšků“, S ážkyně p amene aSu- cho) je ús řední mo i ody ajejího nedos a ku— boha é zas oupení oho o éma u není zhledem kp oblémům ak uálního s ě a přek api é. Romány Kingsol e o é aI ä an y hojně yuží ají poe ického jazyka ame a o iky při ep ezen aci ážných p oblémů. P opojení mezi yb anými ex y bychom nalezli ješ ě íce, zhledem k ozsahu s udie se už ale sous ředím na pod obnější analýzu ří yb aných klíčo- ých éma cli- i. REFLEXE KLIMATICKÉ ZMĚNY VZHLEDEM KE STAVU FIKČNÍHO SVĚTA Rob Nixon s ou hojně ci o anou knihu Slow Violence and he En i onmen alism o he Poo o e í á o ázkou, jak lze e ěku, němž média doslo a uc í ají spek akulá ní událos i a eřejná poli ika se u áří k á kodobě kolem okamži ých po řeb, zob azi ka as o y, k e é se y íjejí pomalu anenápadně, mimo zájem mocných isenzace- ch i ých médií: „Jak můžeme p oměni dlouhé mimořádné událos i pomalého ná- silí— jejichž důsledky edly kněk e ým znejk i ič ějších ýze naší doby— do- s a ečně d ama ické příběhy, k e é by zbudily eřejný zájem apřiměly ak poli iky 35 Eisele neda o áno. 36 Tanne 2021, s.235. OPEN ACCESS TEREzA dĚdINOVá 111 zak oči ?“37 Au oři cli- i olí ůzné ces y, od upozo ňo ání na již dnes ci elné dopady globálního o eplo ání kpochmu ným izím blízké i zdálené budoucnos i, přičemž e lek ují Nixonem zdů azněný p oblém socio-en i onmen ální nesp a edlnos i. Nejblíže současnos i ak uálního s ě a jsou omány Sucho, Úniko é jednání aBez pří- s řeší, dobře zachycující eali u pomalého násilí adopady ka as o ických změn na nep i ilego ané komuni y ijedno li ce. Přes ože p ohlubující se sucho e s ejno- jmenném díle způsobo alo p oblémy celá lé a aobje o ala se řada a o ných signálů, náhlý kolaps zásobo ání odou zasáhne Kali o nii jako šok. Zos řující se es ikce, ysychání k ajiny ani žízni é pumy scházející zho pá a po odě nepřip a ily oby a ele ikčního s ě a blíže neu čené blízké budoucnos i na možnos poh omy. Předzah ádky domů pok y é umělým á níkem ak působí jako ýmlu ný symbol, „předměs ské předs í ání, že se nic neděje“.38 Apak přes ane éc oda apos a y pří- běhu se oci ají epicen u ka as o y „ iché jako ako ina“,39 k e ou alespoň zpočá ku zá o eň sledují médiích— podobně jako minulos i jiné kalami y—, jsou ak sou- časně oběťmi adi áky senzačních epo áží zmís a poh omy. Jedna zhla ních pos a a yp a ěček příběhu Alyssa si e ch íli, kdy zkohou ku mís o ody y yskne jen ch čení, u ědomí, že se nachází přelomo ém okamžiku: „Všichni si budou pama o- a , kde byli, když yschly kohou ky.“40 Přesný záznam času „13:29 č ého če na“41 schybějícím okem zbuzuje poci blízkos i; ka as o a může udeři kdykoli. Přes- ože je d ama ické bez odí jen lokální a zá ě u příběhu je zásobo ání odou obno- eno, je zřejmé, že jeho hlubší příčina— klima ická k ize— nezmizela. V ománu Úniko é jednání je spolu s ýky y počasí hla ním důsledkem globálního o eplo ání alidského ykořisťo ání k ajiny změna cho ání kolonie mona chů s ě- ho a ých; po é co jejich zimo iš ě Mexiku spláchne po odeň, se mo ýli přesunou do z ádného ú očiš ě příliš s udených Apalačských ho . Pokud nepřežijí zimu, yhyne celý ži očišný d uh. Dep esi ní pozna ky ědců dokumen ujících jejich boj opřeži í ijeho příčiny— „za acená zeměkoule hoří aos o y se opí“42— kon as ují slho- s ejnos í oby a el z .biblického pásu, k eří přes las ní z á y ú ody opříčinách mě- nícího se počasí nepřemýšlejí: „Počasí je ěcí Pána.“43 Kingsol e o á zá ě ečné po- známce odkazuje na ka as o ickou po odeň Mexiku  oce 2010, au o skou licencí je jen změna mig ačních z yků mo ýlů. Fikční aak uální s ě dále sbližuje smu ná sku ečnos , že za dese le od ydání knihy se k i icky oh ožení mona cho é inou klima ické změny anaduží ání he bicidů dos ali na pok aj yhynu í.44 Román Bez přís řeší e d ou příběho ých liniích e lek uje období d ama ických změn pa adig- ma u: p ní nas á á osmdesá ých le ech de a enác ého s ole í šířením Da wino a spisu Opů odu d uhů, knihy nabou á ající iluzi ýjimečnos i lidského d uhu, d uhá 37 Nixon 2013, s.3. 38 Shus e man— Shus e man 2019, kap. 19. 39 Tam éž, kap. 1. 40 Tam éž, kap. 1. 41 Tam éž, kap. 1. 42 Kingsol e 2012, kap. 9 (p imá ní zd oje, unichž neexis uje český překlad, ci ujeme pře- odu au o ky s udie). 43 Tam éž, kap. 10. 44 Rod iguez 2021. OPEN ACCESS 112 SVĚT LITERATURY 67 současnos i zasažené klima ickou změnou. Jak ys ě luje šes ad ace ile á Tig s é ma ce: „přip a ili js e se na špa nou budoucnos “45, s a é předs a y ap a idla nedo- kážou ani zachy i eali u klima ické změny, na ož se na ni přip a i . „Je o ak děsi é. Bude o oheň adéšť, mami. Bouře, se k e ými si neumíme po adi , spous y lidí bez domo a.“46 H ou ící se dům odiny, posky ující jen pochybné ú očiš ě, symbolizuje nejen si uaci plane y, ale is a lidských myslí, ocho u připus i si sku ečnos bez ko- nejši ých iluzí. Me a o a z á y přís řeší, bezpečí ailuzí se p olíná celým ománem ajeho náze odkazuje kokamžiku přiznání si sku ečnos i, jakkoli je děsi á aponouká ke snaze ybudo a si no ou ba ié u mezi sebou a eali ou. S a „bez přís řeší“ sobě ale nese inaději: „Bez přís řeší s ojíme na denním s ě le.“47 Román Nejlehčí objek e esmí u komen uje zh oucení s a ého sys ému pomě ně lakonicky asous ředí se na budo ání no é komuni y (kčemuž se á ím níže). Za příčinu je označena sé ie an zah nující kolaps globálních společnos í azásobo ání opou, sm ící chřipku aex émní počasí, snimiž se s ě založený na ne o nomě né dis ibuci nedokázal y o na . „Lo ec ama yšků“ zob azuje boj o odní p á a na řeku p o ékající několika s á y USA. Mís a již dnes ěžce zkoušená suchem jsou e ikčním s ě ě pod ládou „s a ýho Suchánka“ na pok aji zániku. P ospe ující měs a se ylidnila, pole yschla alidé p chají na se e nebo do Kali o nie, k e á koupila odní p á a na odu zcelé řeky a  eakci na exis enční k izi s ých sousedů s a í an iimig ační plo y. New Yo k 2140 popisuje s ě po ka as o ě, „p ní ad uhý puls“ se žily jako označení p o „komple ní psychod ama dese ile í, dějinné k achy, oz- pad společnos i, up chlickou noční mů u, ekologickou ka as o u, plane u, k e á se kolek i ně zbláznila“.48 S ejně jako předchozích dílech neudeřila ka as o a bez ýs ahy— ědci hlasi ě a o ali po dlouhá lé a, několik spiso a elů science ic ion yk eslo alo s ašidelné ize a„zby ek ci ilizace pok ačo al se spalo áním plane- y“.49 Jeden z yp a ěčů příběhu i onicky poznamená á, že e oluce laska ě yba ila člo ěka příhodně umís ěnou slepou sk nou spočí ající neschopnos i ži ě si před- s a i budoucí ka as o y. Do doby dlouho po konci „s a ého s ě a“, po opných álkách, oz ání ledo ců aznečiš ění odních zd ojů během Temného s ole í je zasazen bildungs omán S áž- kyně p amene. Za ímco Eiseleo á iRobinson zob azují snahu oza edení sp a edli- ějšího sys ému po ka as o ě, I ä an a zachycuje ikční s ě zkoušený nejen kli- ma ickou změnou— e Finsku panuje nesnesi elné ho ko anedos a ek pi né ody, enku se nedá přeží bez kukly p o i hmyzu asníh je jen slo o ze s a ých knih—, ale i o ali ním ežimem nemilos dně ožeb ačujícím oby a ele Skandiná ie ak u ě es ajícím p oje y odpo u. Poli ické dys opie znikající na oskách s a ého s ě a se cli- i obje ují čas o, k i ika o šem o něž míří na poli ické aspolečenské sys émy předka as o ického s ě a, k e é s ou činnos í inečiněním způsobily klima ickou agédii. 45 Kingsol e 2018, kap. 11. 46 Tam éž, kap. 15. 47 Tam éž, kap. 4. 48 Robinson 2017, kap. 1, e). 49 Tam éž, kap. 1, e). OPEN ACCESS TEREzA dĚdINOVá 119 SEKUNDÁRNÍ LITERATURA: Ande sen, G ege s. Clima e Fic ion and Cul u al Analysis: ANew Pe spec i e on Li e in he An h opocene. London: Taylo & F ancis L d, 2021. Cla k, Timo hy. The Camb idge In oduc ion o Li e a u e and he En i onmen . Camb idge: Camb idge Uni e si y P ess, 2011. Cla k, Timo hy. The Value o Ecoc i icism. Camb idge: Camb idge Uni e si y P ess, 2019. Clima e Fic ion W i e s League. 2020. [online]. [ci .1.6.2022]. Dos upné zh ps://clima e- ic ion.o g/. Clima e Li . Clima e Li e acy ( o educa o s) and Clima e Li e a u e ( o young people). Minneapolis: Uni e si y o Minneso a’s College o Educa ion and Human De elopmen , 2022. [online]. [ci .1.6.2022]. Dos upné zh ps://www.clima eli .o g/. Doležel, Lubomí . He e ocosmica: Fikce amožné s ě y. P aha: Ka olinum, 2003. DiPaolo, Ma c. Fi e and Snow: Clima e Fic ion om he Inklings o Game o Th ones. Albany: S a e Uni e si y o New Yo k P ess, 2018. Empi ical Ecoc i icism. 2019. [online]. [ci .14.6.2022]. Dos upné zh ps:// empi icalecoc i icism.com/. Eisele, Kimi [online]. © kimi eisele [ci .13.6.2022]. Dos upné zh ps:// kimieisele.com/. Es ok, Simon C.The Ecophobia Hypo hesis. New Yo k: Rou ledge, 2018. Ga a d, G eg. Ecoc i icism. London: Rou ledge, 2004. Goodbody, Axel— Johns-Pu a, Adeline. Cli-Fi: ACompanion. Ox o d: Pe e Lang In e na ional Academic Publishe s, 2018. Holding, Sa ah. „Wha is Cli-Fi? And Why IW i e I “. The Gua dian. 6.2.2015 [online]. [ci .1.6.2022]. Dos upné zh ps://www. hegua dian.com/child ens-books-si e/2015/ eb/06/wha -is-cli- i-sa ah-holding. H dina, Ma ouš. „Pod ča ou: Sola punk: Snění olepší a unkční budoucnos i.“ Seznam.cz. 5.3.2022 [online]. [ci .5.10.2022]. Dos upné zh ps:// www.seznamzp a y.cz/clanek/ domaci-zi o - -cesku-pod-ca ou-sola punk- sneni-o-lepsi-a- unkcni-budoucnos i-191909. I , Ca en. „Clima e Fic ion in English“. Ox o d Resea ch Encyclopedia o Li e a u e. 27.2.2017. [online]. [ci .11.6.2022]. Dos upné zh ps:// schola wo ks.b andeis.edu/esplo o/ou pu s/ encyclopediaEn y/Clima e-Fic ion-in- English/9924117845001921. Johns-Pu a, Adeline. „Clima e Change in Li e a u e and Li e a y S udies: F om Cli- Fi, Clima e Change Thea e and Ecopoe y o Ecoc i icism and Clima e Change C i icism“. Wiley In e disciplina y Re iews: Clima e Change, 7, 2016, No.2, p.266–282. DOI: 10.1002/ wcc.385. Kelsey, Elin. Hope Ma e s: Why Changing he Way We Think Is C i ical o Sol ing he En i onmen al C isis. Vancou e : G eys one Books, 2020. Ligge , William A.— Bloom, Dan. „Dan Bloom In e iew: C ea o o ‚Cli-Fi‘.“ williamligge . com. 11.12.2018 [online]. [ci .13.6.2022]. Dos upné zh ps://williamligge . com/2018/12/11/dan-bloom-in e iew- c ea o -o -cli- i/. Mac a lane, R. „The Bu ning Ques ion“. The Gua dian. 24.11.2005. [online]. [ci .3.6.2022]. Dos upné zh ps://www. hegua dian.com/books/2005/sep/24/ ea u es e iews.gua dian e iew29. Milne , And ew— Bu gmann, J.R.Science Fic ion and Clima e Change: ASociological App oach. Li e pool: Li e pool Uni e si y P ess, 2020. Nixon, Rob. Slow Violence and he En i onmen alism o he Poo . Camb idge: Ha a d Uni e si y P ess, 2013. Oziewicz, Ma ek. „In oduc ion: The Choice We Ha e in he S o ies We Tell“. In Fan asy and My h in he An h opocene: Imagining Fu u es and D eaming Hope in Li e a u e and Media. Eds. Oziewicz, Ma ek— A ebe y, B ian— Dedino á, Te eza. London: Bloomsbu y Academic, 2022, s.1–11. Reina-Rozo, Juan Da id. „A , Ene gy, and Technology: The Sola punk Mo emen “. Jou nal o Enginee ing, Social Jus ice, and Peace, 8, 2021, No.1, p.47–60. OPEN ACCESS 120 SVĚT LITERATURY 67 Rod iguez, Olga R. „Mona ch Bu e ly Popula ion Mo es Close o Ex inc ion.“ Phys. o g. 19.1.2021. [online]. [ci .11.6.2022]. Dos upné zh ps://phys.o g/news/2021- 01-mona ch-bu e ly-popula ion-close - ex inc ion.h ml. Schneide -Maye son, Ma hew— Gus a son, Abel— Leise owi z, An hony— Goldbe g, Ma hew H.— Rosen hal, Se h A.— Ballew, Ma hew. „En i onmen al Li e a u e as Pe suasion: An Expe imen al Tes o he E ec s o Reading Clima e Fic ion.“ En i onmen al Communica ion 2020. DOI: 10.1080/17524032.2020.1814377. Schneide -Maye son, Ma hew. „Does Clima e Fic ion Make aDi e ence?“ li hub.com. 16.12.2021. [online]. [ci .5.10.2022]. Dos upné zh ps://li hub.com/does-clima e- ic ion-make-a-di e ence/. Schneide -Maye son, Ma hew. „The In luence o Clima e Fic ion: An Empi ical Su ey o Reade s.“ En i onmen al Humani ies, 10, 2018, No.2, p.473–500. „Sola punk Mani es o“. e-des.o g. [online]. [ci .6.6.2022]. Dos upné zh ps://www. e-des.o g/a-sola punk- mani es o/. S aszek, Zdeněk. „Zelenání li e a u y.“ h7o.cz. 8.4.2015. [online]. [ci .6.6.2022]. Dos upné zh p://www.h7o.cz/zelenani- li e a u y/. Šidák, Pa el. Ú od do s udia genologie. P aha: Ak opolis, 2013. Tanne , Dwigh . „The De elopmen o Realis Specula i e Na a i es o Rep esen and Con on in he An h opocene“. In Images o he An h opocene in Specula i e Fic ion: Na a ing he Fu u e. Eds. Dědino á, Te eza— Łaszkiewicz, We onika Bo owska-Sze szun, Syl ia. London: Lexing on Books, 2021, s.235–255. The Da k Moun ain P ojec [online]. da k- moun ain.ne . © 2009 [ci .15.2.2022] Dos upné zh ps://da k-moun ain.ne /. T exle , Adam. An h opocene Fic ions: The No el in aTime o Clima e Change. Cha lo es ille: Uni e si y o Vi ginia P ess, 2015. Womack, Y asha L.A o u u ism: The Wo ld o Black Sci-Fi and Fan asy Cul u e. Chicago: Law ence Hill Books, 2013. OPEN ACCESS