issn 0008-7386 © ilozo ická akul a, uni e zi a ka lo a p aze
ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 101, 2019, Č.2, S. 215–228
Jazyko á koloniální poli ika
bý alé Německé jihozápadní A ice1
Eliza e a Ge a (P aha)
COLONIAL LANGUAGE POLICY IN THE FORMER GERMAN SOUTH WEST AFRICA
The a icle deals wi h Ge man colonial language policy and linguis ic esea ch ca ied ou in he e -
i o y o Namibia du ing i s ime as aGe man colony. Since he language issue was one o he mos
challenging opics o bo h Ge mans and he indigenous popula ion, asigni ican e o was made
o es ablish subs an ial language aining acili ies. Ge man colonis s had he oppo uni y o a end
he Semina o O ien al Languages in Be lin and hey ecei ed inancial suppo om he go e n-
men o hei commi men o s udy. The local popula ion lea ned he Ge man language and cul u e,
a ending special cou ses unde he auspices o missiona ies. One o he mos amous missiona ies
was Hein ich Vedde , who made ahuge con ibu ion o esea ch on he Nama people, explo ing hei
language and cul u e. Many con as i e linguis ics ex books we e published, showing di e ences
be ween he espec i e g amma and lexical sys ems. Ano he impo an a emp o suppo mul-
ilingualism was made by p o essional jou nals con aining comp ehensi e in o ma ion abou new
indings made in Sou h Wes A ica.
KEYWORDS
Ge man Sou h Wes A ica, linguis ic esea ch, educa ion, missiona ies, colonialism
KLÍČOVÁ SLOVA
Německá jihozápadní A ika, jazyko ý ýzkum, ýuka, misionáři, kolonialismus
DOI
h ps://doi.o g/10.14712/23366591.2019.2.5
1. ÚVOD
Zajíma ou kapi olou dějinách kolonizace A iky je ole němčiny e zájemné komu-
nikaci mezi německými kolonizá o y adomo odým oby a els em bý alé Německé
jihozápadní A ice, dnešní Namibii. Jihozápadní A ika se dos ala pod sp á u Němec-
kého císařs í s pnu 1884. Němci zde p os řednic ím komisařů opí ajících se obez-
pečnos ní jedno ky ládli až do . 1915, kdy byla kolonie obsazena Jihoa ickou unií.
V .1990 se území de ini i ně osamos a nilo pod náz em Namibie. Šlo ojedinou němec-
kou kolonii, kde se němeč í osadníci usazo ali e ě ším poč u, a o k ůli ěžbě mědi
adiaman ů ahla ně pak možnos i získa zemědělskou půdu (Klíma, 2012, s.207–259).
1 Ten o příspě ek znikl  ámci ealizace p ojek u G an o é agen u y UK č.268218 (Tlumo-
čení mezi německými kolonialis y amís ním oby a els em Namibii době, kdy byla ně-
meckou kolonií) řešeného na Filozo ické akul ě Uni e zi y Ka lo y P aze.
OPEN ACCESSOPEN ACCESS
216 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 101, 2019, Č.2
Neuplynulo ani řice le od zniku Namibie, kdy němčina přes ala bý o iciálním
jazykem, přes o se šak uží ání oho o jazyka omezilo už jen na německy mlu ící
komuni y, k e é něm komunikují zejména osobním s yku. Kul u ní li kolonizá-
o ů je Namibii značně pa ný dodnes. P ojdeme-li se například přís a ním měs em
Swakopmund, přek apí nás yze německá a chi ek u a, německy psané náz y ulic či
ypicky německé pok my nabídce éměř každé es au ace.
Jednou z ýze , k e é po zniku kolonie její německá sp á a čelila, byla nu nos
e ek i ní jazyko é komunikace smís ním oby a els em akul u ního po ozu-
mění. Za chi álií yplý á, že si němeč í kolonizá oři dobře u ědomo ali důleži-
os úspěšné komunikace ana danou po řebu eago ali za áděním odpo ídajících
opa ření. Během ýzkumného poby u Namibii jsem našla mnoho pozo uhodných
p amenů dokládajících jejich snahu obila e ální jazyko é zdělá ání iling is ický
ýzkum. Vnásledujících oddílech bude popsána jednak o ganizace ýuky, na základě
níž si Němci domo odé jazyky os ojo ali, če ně jejího hono o ání a es o ání, jed-
nak ýuka němčiny posky o aná domo odcům. Spolu sp ak ickou ýukou p obíhal
i ýzkum domo odých jazyků, zejména ze s any misionářů. Známou pos a ou mezi
nimi byl Hein ich Vedde , jemuž je ěno án samos a ný oddíl. K á ce jsou zmíněny
isnahy o y oření „koloniální němčiny“.
2. JAZYKOVÉ PŘÍPRAVA NĚMECKÝCH ÚŘEDNÍKŮ ADŮSTOJNÍKŮ
Sami Němci měli možnos nauči se domo odé jazyky  ámci Semináře o ien álních
jazyků, jenž p obíhal Be líně. Jednalo se opůl oční ku z, kde si zejména úředníci
adůs ojníci, k eří pláno ali s é působení koloniích, os ojo ali nu né jazyko é ikul-
u ní znalos i a aké p ak ické do ednos i nezby né p o ži o jižní A ice. Výuka se
konala na ehdejší F ied ich-Wilhelms-Uni e si ä (dnes Humbold o a uni e zi a)
od polo iny října do polo iny března ak omě znáz u yplý ajících o ien álních ja-
zyků se zde yučo aly jazyky jižní a ýchodní A iky.
V oz hu semináře,2 k e ý se konal mezi lé y 1901–1902, igu uje celkem 35 uči-
elů, mezi nimiž najdeme členy k álo ské akademie ěd, kniho níky, ahla ně spe-
cialis y na jeden konk é ní jazyk— a abš inu, čínš inu, anglič inu, ale ino ořeč-
inu, španělš inu či s ahilš inu. U edeno u bylo iněkolik kan o ů se zaměřením
na hygienu  opických oblas ech, pěs o ání azp aco ání opických os lin nebo
ekonomické pomě y kolonizo aných oblas í. Seznam čí á 208 přihlášených, přičemž
jde zejména os uden y či absol en y p á , ilology, po učíky, uči ele, lékaře nebo ob-
chodníky. Za ímco lekce o ien álních jazyků měly s ano ený pe ný oz h, ujihoa -
ického domo odého jazyka he e o (he e š ina) se měl konk é ní čas konání u či po
indi iduální domlu ě zájemců suči elem. Jazyko é lekce p o začá ečníky se konaly
éměř denně a aly 60–90 minu , ku zy p o pok očilé ahodiny eálií měly menší
časo ou do aci. P obíhaly zp a idla jednou až řik á ýdně. Nelze nezmíni o něž
ýuku anglič iny, jež se dělila do ří ku zů p ak ických c ičení. Jejich náplň zá isela
2 Na ional A chi es o Namibia, Code: ZBU, S o age uni : 2020, File: W.I.c.1— Semina ü
o ien alisme Sp achen in Be lin 1899, documen numbe 5
OPEN ACCESS
ELIZA E A GE A 217
na om, zda si s uden přeje zná jazyk pouze na komunikační ú o ni, nebo se jedná
oaspi an a na posky o ání lumočnických služeb. Téměř u šech jazyků byl aké
kdispozici p ak ický seminář kanalýze eřejných aosobních dokumen ů.
Z ý oční zp á y,3 k e á hodno ila pě uplynulých le od založení semináře  oce
1887, se k omě bilance dosažených cílů aná hů na ze ek i nění ýuky doz ídáme
řadu in o mací o ungo ání ao ganizaci dané ins i uce. Do ku zů se zájemci měli
možnos přihlási ždy jednou očně, a o před 15.říjnem, edy začá kem zimního
semes u. Podmínkou p o přije í do ku zů bylo předložení ži o opisu, ma u i ního
ys ědčení či s udijního p ůkazu. Dále s uden i museli u és , k e ý jazyk si přejí na-
uči aza jakým účelem, čemuž se pak ýuka podřizo ala— něk eří se po řebo ali
pouze do ozumě během ýkonu s ého koloniálního úřadu kolonii, jiní aspi o ali
na pos lumočníka, nebo se pláno ali ěno a ýzkumu domo odých kul u . Maxi-
mální poče účas níků jednom ku zu byl s ano en na d anác . P o zájemce zřad
nes udujících pla ily jiné podmínky. Ti museli ředi eli semináře k omě ži o opisu
do uči po zení o om, že p o úspěšné absol o ání ku zu disponují dos a ečnými
kogni i ními předpoklady. Zápisné do semináře činilo 20 ma ek, což byl příspě ek
na p o oz uni e zi ní kniho ny, jenž mohl bý za u či ých ( e zp á ě blíže nespeci-
iko aných) okolnos í do yčnému ácen, od očen či odpuš ěn. Tak éž měli s udující
možnos požáda ředi ele semináře osemes ální s ipendium e ýši 300 ma ek, jež
se ě šinou udělo alo ěm, k eří již alespoň jeden semes ýuky úspěšně absol o ali.
Vdokumen u se dále u ádí, že mladí obchodníci měli ná ok až na 400 ma ek za půl
oku, neboť „se důsledku ýuky nemohli ěno a p odeji zboží zákazníkům“.
Na po enciální lumočníky se z aho aly přísnější s upní podmínky. K omě še-
obecného zdělání zde byla nu nos í ynikající znalos anglič iny a ancouzš iny,
če ně idioma ické s ánky obou jazyků. P o ěřo aly se nejen s udijní předpoklady
zájemců, ale ijejich dispozice p o pozdější p áci sjazykem e službě Německé kolo-
niální říši. Za nej hodnější kandidá y p o lumočnické školení se p o o po ažo ali
s uden i p á a, složi ší alespoň jednu zkoušku e s ém obo u. Při ýbě u byl dů az
kladen ina yzickou s ánku po enciálního lumočníka, p o ože jej čekal delší poby
klima icky nepřízni é oblas i. S a ná pos a a asplněná ojenská služba byly nu -
nos í, neboť se předpokládalo, že do yčný bude na území příslušné kolonie působi
nejméně dese le od ykonání zá ě ečné zkoušky semináři.
Ta p obíhala po ukončení d uhého oku s udia a přihlášce s uden k omě jazyka,
jenž byl předmě em s udia, u áděl s é dosa adní s udijní ýsledky aži o opis an-
glič ině, ancouzš ině anaučeném jazyce. Ředi el semináře pak ozhodo al opři-
puš ění ke zkoušce, jež p o ěřo ala, zda kandidá splnil cíl ýuky, či nikoli . Skládala
se zpísemné aús ní čás i, přičemž při nesplnění p ního kola se d uhé nekonalo.
Písemná čás obsaho ala obous anný překlad mezi cizím jazykem aněmčinou, dále
pak sloho ou/klauzu ní p áci na yb ané éma z eálií příslušné koloniální oblas i.
Na obě čás i byla yh azena doba maximálně č yř hodin, kandidá nesměl použí a
žádné učební pomůcky anacházel se pod dohledem komise. Ús ní zkouška ala při-
3 Geheimes S aa sa chi P eußische Kul u besi z, I.HA Rep. 208 A, N .209: Ans ellung und Ve -
wendung on Dolme sche -Ele en (Dolme sche -Aspi an en) im Sp achendiens des Auswä igen
Am es, Bd. 1, 1887–1893.
OPEN ACCESS
218 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 101, 2019, Č.2
bližně d ě hodiny, přičemž čás ečně p obíhala s udo aném cizím jazyce. Ihned po
skončení se komise usnesla na celko ém ýsledku zkoušky, k e ý případě jejího
složení měl ři s upně: zkouška složena / dobře složena / složena s yznamenáním.
Vpřípadě neúspěchu měl kandidá možnos d uhého pokusu. Popla ek za připuš ění
ke zkoušce činil 60 ma ek. Zkušební komise se skládala zpředsedy, jímž byl nejčas ěji
ředi el semináře, dále pak d ou či íce p uských minis ů zodpo ídajících za zdě-
lá ací sys ém a ak éž několika uči elů příslušných jazyků. Usnášela se společně, na
základě ě šino ého p incipu. Pokud byly hlasy y o nané, ozhodl hlas předsedy.
K omě jazyko é ýuky se e zp á ě píše iojiných činnos ech, jež byly o něž
kompe enci semináře. Jazyko í odbo níci se například celo očně ěno ali překla-
dům. Jednalo se op áci na ůzno odých dokumen ech, jež bylo nu né yho o o a
několika jazyko ých e zích— němčině ipříslušných domo odých jazycích. Ho-
no ář se u čo al po domlu ě ředi ele semináře spřeklada elem. Něk e é dokumen y
šak seminář kpřekladu nepřijímal, a o zdů odu příliš ysoké zodpo ědnos i za
sp á nos pře odu.
Vzá ě u dokumen u najdeme ná hy na zlepšení aze ek i nění činnos i semi-
náře. Vynikají zde zejména d a hla ní požada ky: zap é se zdů odu s ále os oucí
pop á ky po lumočnících na huje jejich zaměs nání u chního soudu (Kamme -
ge ich ) již během s udia semináři. Zad uhé je žádoucí začí sjazyko ou ýukou co
nejdří e, neboť „mladý o ganismus si na exo ické podnební podmínky koloniích z yká
nejlépe“. S uden i p á by ak mohli semináři začí s udo a ihned po ima ikulaci
e s ém obo u s ím, že po d ou le ech složí zkoušku zjazyka apo úspěšném absol o-
ání p ní s á nice zp á a se už přihlásí oslužbu up uského minis e s a zah aničí.
3. ODMĚŇOVÁNÍ ZA JAZYKOVOU PŘÍPRAVU
ATESTOVÁNÍ JEJÍCH VÝSLEDKŮ
K omě ná š ě y seminářů měli úředníci adůs ojníci možnos nauči se jazyk přímo
koloniálních ob odech, kde p aco ali. Výuka jazyka byla bezpla ná, dokonce do yč-
ným za jejich ocho u uči se no ý jazyk náležely odměny, ikdyž se ojejich udělo ání
i ýši edly dlouhé diskuse, pa né zdobo é o iciální ko espondence.4 Od pů odního
plánu ypláce inanční podpo u šem zájemcům se pos upně přecházelo kudělo-
ání odměny na základě předem s ano ených podmínek, k e é se dos i p oměňo aly.
Vdopise, odeslaném dne 10.2.1896 zKee manshoopu do p o inčního hej mans í e
Windhoeku,5 se píše jednak o om, že by se měli koloniální úředníci os ojo ání do-
mo odých jazyků ěno a íce než dří e, jednak odesíla el na huje hono o a pouze
„obz lášť zda né ýkony“.
4 Na ional A chi es o Namibia, Code: ZBU, S o age uni : 0249, File: B.I.qu.1— P ämien ü die
E le nung on Eingebo enensp achen. Annahme on Dolme sche n. Gene alia 1896, documen
numbe 19
5 Na ional A chi es o Namibia, Code: ZBU, S o age uni : 0249, File: B.I.qu.1— P ämien ü die
E le nung on Eingebo enensp achen. Annahme on Dolme sche n. Gene alia 1896, documen
numbe 11
OPEN ACCESS
ELIZA E A GE A 219
Vko espondenci mezi s á ním sek e ářem Říšského koloniálního úřadu Be líně
agu e né em e Windhoeku (duben 1913)6 se píše o om, že Říšská inanční sp á a
odmí la u olni p os ředky na p émie p o šechny ná š ě níky jazyko ých ku zů.
Dů odem je s a u jazyko ých znalos í jakož o „jedné zpodmínek p o ykoná ání pos u
koloniálním území“. Jako další a gumen se zde zdů azňuje možnos bezpla ného
přihlášení do Semináře o ien álních jazyků (popla ky zmiňo ané předchozí kapi-
ole ehdy zřejmě h adila říšská láda). Z ondu se edy mohou posky o a p os ředky
pouze na podpo u úředníků, k eří „na základě s ých znalos í domo odých jazyků
dokázali něco mimořádného“. Odesíla el zde p o o yzý á ad esá a ke společné do-
mlu ě na k i é iích p o udělo ání odměn, přičemž se s ano iskem Říšské inanční
sp á y souhlasí— „p émie se budou ypláce jen při p okázání pok očilých znalos í
az ládnu í idioma iky“. Nejde sice osnadno měři elnou eličinu, odesíla el šak po-
do ýká, že e ě šině případů jsou úřady koloniálních ob odech schopny posoudi
jazyko ou ú o eň do yčného, apokud ne, poslouží k omu zkouška na konci o ien-
álního semináře.
Jak es o ání cizojazyčných ědomos í kolonii p obíhalo, se můžeme doz ědě
zp amenů Cí ke ního a chi u e Windhoeku. Tady se nacházejí p o okoly ze zkou-
šek, k e é konali němeč í ducho ní, jako například b a Rus , jehož es o ání -
alo od konce k ě na do začá ku če na 1913. Celá zkouška7 se konala jazyce nama
( namaš ině) askládala se ze č yř čás í: ýklad yb ané náboženské ema iky, překlad
nepřip a eného ex u, zodpo ězení 42 o ázek znamské g ama iky akázání. Jak plyne
zp o okolu, jejž zp aco ala E angelická mise, b a Rus při zkoušce obs ál. „Vp ní
čás i se dů az kladl přede ším na s ozumi elnos ajednoduchos ýkladu, překladu
p okázal boha ou znalos namské slo ní zásoby, na o ázky odpo ídal poho o ě.“
Odměny se ne ýkaly pouze Němců, k eří se ozhodli domo odé jazyky nauči , ale
ijejich uči elů. Dle smlou y mezi edením Semináře o ien álních jazyků Be líně
adomo odým uči elem8 se zájmu e ek i i y jazyko ého zdělá ání kladl značný
dů az na o, aby byl p o každý cizí jazyk edle německého uči ele kdispozici odilý
mlu čí, jenž by byl za s é služby odpo ídajícím způsobem hono o án. Ve zmíněné
smlou ě se nejp e píše o150 ma kách, k e é do yčnému náležely ješ ě před y-
plu ím do Be lína. Ta o čás ka sloužila kpříp a ě na poby anákupu pa řičného
yba ení. Dále měl domo odý uči el ná ok na uh azení samo né ces y do Be lína
azpě , k e á předs a o ala pla bu na lodi ajízdu lakem oddělení ře í řídy. Jak-
mile domo odec do azil do Be lína, byl mu yplacen příspě ek na oblečení e ýši
250 ma ek. Měsíční pla činil 130 ma ek, znichž se šak 30 od ádělo na inanco-
ání s a ného abydlení. Pokud domo odý kan o splnil šechny e smlou ě s ano-
ené podmínky, edl s ědomi ě ýuku, espek o al pokyny edení is ého němec-
6 Na ional A chi es o Namibia, Code: ZBU, S o age uni : 0249, File: B.I.qu.1— P ämien ü die
E le nung on Eingebo enensp achen. Annahme on Dolme sche n. Gene alia 1896, documen
numbe 17
7 Namibia Chu ch A chi es, II. 8.7— Sp achexamen 1912/13, Sp achexamen B . Rus , documen
numbe 2
8 Na ional A chi es o Namibia, Code: ZBU, S o age uni : 2020, File: W.I.c.1— Semina ü o i-
en alische Sp achen in Be lin 1899, documen numbe 21
OPEN ACCESS

220 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 101, 2019, Č.2
kého uči elského kolegy, obd žel po ná a u do kolonie odměnu e ýši 600 ma ek
ak omu 90 ma ek na uh azení příp a na zpá eční ces u. Vedení semináře si yh a-
zo alo p á o při zanedbá ání po innos í domo odce kdykoli p opus i bez ná oku
na zmíněných 600 ma ek.
4. VÝUKA NĚMČINY PRO DOMORODCE
Výuka jazyků— přede ším němčiny (ale ianglič iny)— se ealizo ala ak éž na
d uhé s aně, edy udomo odců. Misionářské školy u byly zřizo ány ješ ě před pří-
chodem kolonizá o ů. Vdopise odeslaném zHalle dne 11.11.1897 na minis e s o za-
h aničí9 ýbo E angelické mise popisuje cizojazyčnou ýuku na půdě misionářských
škol koloniích. Dané ins i uce měly cha ak e křesťanských základních škol, jež se
k omě náboženské ema iky zaměřo aly na ýuku akz ané „Volkssp ache“, edy ná-
odního jazyka. Členo é ýbo u zde odmí ají ná h na edení ýuky pouze něm-
čině, ikdyž e s o nání sdomo odými jazyky s ojí na yšší ú o ni, což dokládají
například boha ší li e á ní adicí. Dle au o ů dopisu šak p á ě obs ojná znalos ma-
eřš iny oří základní předpoklad p o os ojení jakéhokoli cizího jazyka: „Snahu na-
uči domo odce bez základního zdělání němčině po ažujeme za h ubé po ušení pe-
dagogických zásad, neboť ím mís o e ek i ního humani ního zdělá ání zniká jen
po chní ýc ik, k e ý je od azující akul u ně nepřízni ý.“ Dle au o ů zniká dů-
sledku oho o po chního jazyko ého školení „ ádoby e opský domo odý p ole a-
iá , jenž se yznačuje s ou po ýšenos í, ná očnos í a zně li os í“.
Výsledkem násilného za ádění němčiny na úko ma eřš iny je edy poli ická, kul-
u ní anáboženská nes álos . Ten o pos up členo é E angelické mise za hují i úze-
mích, kde k ůli přílišné jazyko é oz říš ěnos i ýuka každém domo odém jazyce
není možná. Si uace si žádá jedno ného jazyka ýuky, musí se jím šak s á jeden
zjazyků mís ních. Německá láda by zá o eň neměla pouze y íje lak na misio-
náře, aby co nejdří e za edli němčinu do misionářských škol, nýb ž úředníci sami
se musejí začí zdělá a domo odých jazycích, čímž si umís ního oby a els a
získají ě ší dů ě u. Jelikož říšská láda ýuku němčiny inančně podpo o ala a -
ala na om, aby misionářských školách nah adila domo odé jazyky, na huje ýbo
E angelické mise komp omis: inanční podpo a se bude udělo a pouze případě, že
žáci edle znalos i němčiny p okáží s ou e udo anos ma eřš ině. Výše popsaný
názo zas á á ip o eso Wa neck, jenž jednom ze s ých dopisů10 němčinu na pozici
ýuko ého jazyka „ každém případě odmí á“. Zá o eň zde yjadřuje s é ozhořčení
nad o mou, k e ou německá láda s é požada ky yjadřuje: „Mise by neměla bý
do za edení němčiny nucena, nýb ž o o slušně požádána. Je řeba koloniální adě
9 Na ional A chi es o Namibia, Code: ZBU, S o age uni : 0994, File: J.X.b.1— Fö de ung de
Kenn nis de Deu schen Sp ache un e den Eingebo enen und Beihil en dazu. Gene alia 1898, do-
cumen numbe 11
10 Na ional A chi es o Namibia, Code: ZBU, S o age uni : 0994, File: J.X.b.1— Fö de ung de
Kenn nis de Deu schen Sp ache un e den Eingebo enen und Beihil en dazu. Gene alia 1898, do-
cumen numbe 14
OPEN ACCESS
ELIZA E A GE A 221
posla dopis, yloži něm p incipy misionářského školského zdělá ání apokusi
se o zájemnou dohodu.“
O ungo ání misionářských škol se doz ídáme hla ně zdobo ých žádos í o i-
nanční příspě ky na podpo u zdělá ací činnos i kolonii. Člen Rýnské mise Hein-
ich Vedde ak o 30.10.1908 německého gu e né a e Windhoeku p osil o inan-
co ání učebních pomůcek.11 Ve s ém dopise ale zá o eň zmiňuje snahu o o, aby se
ýuka konala pře ážně němčině za účelem dosažení co nej ě ší e ek i i y. Dané
ozhodnu í s ědčí ozměně pos upu op o i předešlé ko espondenci z oku 1897, kdy se
en o pos up po ažo al za absolu ně ne yho ující. Co danou změnu y olalo, lze od-
hado a jen ěžko. Vú ahu přichází ole časo ého ods upu, odlišných me od E ange-
lické aRýnské mise a neposlední řadě aké zá islos na inanční podpoře, k e á byla
posky nu a jen při dod žo ání požada ků císařské lády. K omě německého jazyka si
domo odci os ojo ali poč y, geog a ii příslušných oblas í aněmeckou his o ii. Není
edy elkým přek apením, že se ek en an ům nejlépe ze šech předmě ů dařila
p á ě němčina, jak se píše u edeném psaní.
Vdopise z26.7.1908, k e ý byl odeslán císařskému gu e né o i e Windhoeku,12
se již pod obně popisuje plán ýuky němčiny. Lekce se konaly le ních měsících,
šes dní  ýdnu (k omě neděle) od šes i do sedmi hodin eče . Poče žáků e řídě
činil přibližně 18 až 24.Pocházeli z ůzných kmenů, přičemž nej íce zde byli zas ou-
peni Dama o é, zby ek ořili Ho en o i, He e o é azřídka aké O ambo é. Výuka
p obíhala i zimních měsících, k ůli k a ším dnům se šak přesou ala na dobu od
d ou do ří hodin odpoledne. Ipoče ek en an ů se snižo al, a o až na dese , neboť
ě šina musela zimě p aco a p o s é pány, k eří je na ýuku nebyli ocho ni u olni .
Domo odci se na ku zech němčinu učili zcela od základů, dopise odesíla el napří-
klad po ažuje os ojení psacího a iskacího písma za obdi uhodný pok ok. Ten nebyl
samozřejmos í hla ně k ůli čas é absenci něk e ých účas níků.
Po přechodu území bý alé kolonie pod sp á u Jihoa ické unie se e školách
is á ních o gánech začala p osazo a zejména anglič ina aa ikánš ina. Němčina
sice spolu snimi ořila ojici úředních jazyků až do oku 1990, její li byl šak
pos upně oslabo án, až se zdejší Němci naučili a ikánš inu či anglič inu (Kleinz,
1984, s.43–60).
5. MISIONÁŘSKÉ PŮSOBENÍ: HEINRICH VEDDER
Jak již bylo zmíněno ýše, za jednoho znej ýznamnějších bada elů zabý ajících se na-
maš inou lze po ažo a misionáře Hein icha Vedde a, jenž p ohlásil, že „žádný mos
není ak pe ný jako mos mezi cizími jazyky“ (Kun ze, 1982, s.120). Seh ál značnou
11 Na ional A chi es o Namibia, Code: ZBU, S o age uni : 0994, File: J.X.b.2— Fö de ung de
Kenn nis de Deu schen Sp ache un e den Eingebo enen und Beihil en dazu. Specialia 1898, Mis-
sionsschulen: E angelische, documen numbe 126
12 Na ional A chi es o Namibia, Code: ZBU, S o age uni : 0994, File: J.X.b.2— Fö de ung de
Kenn nis de Deu schen Sp ache un e den Eingebo enen und Beihil en dazu. Specialia 1898, Mis-
sionsschulen: E angelische, documen numbe 140
OPEN ACCESS
222 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 101, 2019, Č.2
oli při zdělá ání domo odců, pů odním zděláním o byl kadlec hed ábí, k e ý ja-
kož o člen Rýnské mise  oce 1903 přišel do Německé jihozápadní A iky, kde později
zanechal eliký přínos oblas i ling is iky, his o ie ae nog a ie. Vlednu 1910 podnikl
ces u na misionářskou a mu snáz em Gaub na se e u území, kde žil spolu skřo ác-
kými kmeny apozná al způsob jejich ži o a. Díky s é znalos i namaš iny se smís -
ními do ozuměl adokázal p oniknou do jejich způsobu ži o a. Vedde ů ýzkum byl
mo i o án hla ně snahou posky nou ěm o lidem šanci podíle se na okolním dění
aodčini ak hříchy, k e é byly na om o kmeni po s ale í páchány. Byl ynikajícím
znalcem nejen řady domo odých jazyků, ale aké způsobu ži o a mís ních kmenů.
Dokázal jim po ozumě a és snimi ozho o , během k e ého se doz ídal cenné in-
o mace ojejich kul uře ijazyce, aby je mohl předa dalším gene acím (Mo i z, 1994,
s.16). Pořizo al cenné nah á ky pomocí přís oje snáz em Pa log aph (podobný o-
nog a u), jehož hla ní unkcí je zachycení a ixace mlu eného slo a. Vžádos i opoří-
zení dané pomůcky, k e á byla odeslána dne 25.9.1912 zG oo on einu do Windhoe-
ku,13 au o uzná á, že se nejedná ole nou záleži os , Vedde je šak ou „sp á nou
osobou, k e á bude poc i ě pořizo a k ali ní adů ě yhodné nah á ky“.
Zdomo odých jazyků se Vedde nej íce ěno al namš ině, k e ou zp aco á á
e s ých g ama ických alexikologických p acích. Na om o mís ě za zmínku nepo-
chybně s ojí dopis, jejž misionář odeslal 29.10.1909 ze Swakopmundu do Windhoeku
spoděko áním za možnos posky nou gu e né o i s ůj ukopis g ama iky namaš i-
ny,14 již během několika měsíců y ořil na zakázku po přednesení příspě ku na mi-
sionářské kon e enci e s ejném oce (Mo i z, 1994, s.17). Přede ším šak Vedde
dopise e e uje os ém no ém ilologickém ýzkumu, k e ý jej při edl k„nadmí u
zajíma ému ýsledku, a o že izačá ečník může po os ojení několika exak ních lexi-
kálních p a idel oři namaš ině no á slo a, přičemž se jedná o las nos příznač-
nou pouze p o en o jediný jazyk“. Po kons ukci slo si ale do yčný musí dohleda
jejich ýznam. Dle Vedde a se případě namaš iny jedná ojazyk do é mí y p as a ý
akonze a i ní, že aspi uje na podobný s a u mezi a ickými jazyky, jako zaujímá
sansk mezi jazyky indoe opskými. Vedde ak usuzuje zřady p as a ých lexikál-
ních ýpůjček, k e é namaš ině nalezl aznichž se dokonce dají oři celé ě y
(podobně jako anglič ině ze slo anglosaských). Dané ýpůjčky údajně pocházejí se
semi ských jazyků— a abš iny, heb ejš iny aj.
K omě Namů se Vedde (1923) zajímal okmen Dama ů, snímž přišel do kon ak u
ho ách O a ibe ge nedaleko zmíněné a my Gaub. Zde ehdy Dama o é žili na-
p os é izolaci před okolním s ě em, zníž jen zřídkakdy ycházeli. Dle Vedde a si ale
p á ě díky omu zacho ali s é s a é písně, nichž se ado aly ješ ě p as a é o my
domo odého jazyka— dama a (Mo i z 1994, s.19). Dle dří ějších domněnek Dama-
ům s ůj jazyk nu ili p á ě Namo é. To o zení šak Vedde y ací a ys ě luje
(ibid.): „Namo é s ůj jazyk z elké čás i z a ili, přijali ale jazyk dama a a en pak
oboha ili cizími slo y. P o o Dama o é dodnes nazý ají Namy ‚Naman‘, edy ‚ i, k eří
13 Na ional A chi es o Namibia, Code: ZBU, S o age uni : 2019, File: W.I.b.2— Sp achen de
Eingebo enen. Specialia 1912, documen numbe 1
14 Na ional A chi es o Namibia, Code: ZBU, S o age uni : 2019, File: W.I.b.4— Sp ache de Na-
man und Be gdaman 1909, documen numbe 4
OPEN ACCESS
ELIZA E A GE A 223
mlu í cizím jazykem‘, a šak Namo é samo ní si říkají ‚Khoi-Khoin‘, edy ‚p a í/pů-
odní lidé‘.“ E ymologicky pozo uhodný je o něž namský ý az p o Křo áky, jež se
zde označují jako Sano é. Vedde na základě slo o o ných zákonů, k e é si y odil,
hledá p apů od oho o ý azu e slo ě „Saban“, k e é spojuje se sábskou ci ilizací.
Ta žila na jihu A abského poloos o a již šes ém s ole í před K is em a A ice
ěžila zla o. To podle něj po zuje s áří namaš iny a ýpůjčky ze semi ských jazyků
dos á ají o něž s é opods a nění. Ze ymologie se podle Vedde a dá od odi ipů-
odní způsob ži o a daného kmene. Základ zmíněného slo a zní „saba“ aznamená
„s oz ahou apozo nos í/ zápalu něco čís ze země“, zčehož Vedde usuzuje, že Sa-
no é možná byli kdysi o oky, p acujícími e zla ých dolech nebo na diaman o ých
polích. Po skončení lodních ýp a pak zůs ali na jihu kon inen u. Vzá ě u dané
ú ahy Vedde poznamená á, že „s a é k esby inápisy Křo áků mají jednoznačně
hlubší ýznam, bylo by šak příliš od ážné di , že je jedná ozáznamy sábských
zla okopů“.
Další pa alelu mezi jihoa ickými kmeny aoby a eli jihu A abského poloos o a
Vedde nachází ud . Ca la Pe e se (1856–1918), jež p osazuje ideu („Ophi -Theo ie“),
že je řeba onu „zla ou zemi“ O i zmiňo anou Bibli hleda p á ě na ýchodě A iky.
Au o s ou hypo ézu dokazuje na poznámkách He odo o ých aa cheologických ob-
je ech, k e é naznačují, že přibližně isíc le před K is em punské asábské kmeny
spolu sIz aelci ěžili zla o A ice, očemž yp á í o něž Kniha k álo ská. Vedde
dále píše, jak zajíma é je pozo o a pos upné odchylky namaš iny od yp aco aných
slo o o ných zákonů zá islos i na zdálenos i od oblas i, kde žijí Dama o é. Za
měsíc po odeslání dopisu Vedde publiko al s ou další p áci snáz em „Semi ische
Lehnwo e in de Namasp ache“ (Semi ské ýpůjčky namaš ině). Není cílem é o
zp á y posuzo a adek á nos Vedde o ých zá ě ů, ani o, jak obs ojí e s ě le no-
ějších ýzkumů. Jde nicméně oosobnos , k e á je neodmysli elně spja a shis o ií
é o oblas i.
6. DALŠÍ PUBLIKAČNÍ AVÝZKUMNÁ ČINNOST
Namaš ině se e s ých p acích ěno ali ijiní au oři. Jedním znich byl imisionář Jo-
hannes Olpp, k e ý s ou e zi namské g ama iky ydal  oce 1917 (Mo i z 1994, s.18).
Ješ ě před začá kem Vedde o a misijního působení Olpp, po d ace i le ech p áce,
 oce 1888 publikuje Nama-Deu sches Wö e buch (Namsko-německý slo ník), je-
hož předmlu ě objasňuje okolnos i zniku daného díla. Vpřípadě oho o slo níku dle
au o o ých slo nemůže jí řeč ozp aco ání eške é slo ní zásoby, z o na ak jako
ozcela sp á ném řazení ý azů do lexikog a ických hnízd. Jako dů od u ádí sku-
ečnos , že slo ník ořil zcela samos a ně bez jakýchkoli dalších spolup aco níků.
Beze zby ku obsáhnou slo ní zásobu namaš iny nelze aké p o o, že je díky s ým slo-
o o ným zákonům, na nichž později ys a ěl jedno ze s ých děl Vedde , schopna
gene o a no á ano á slo a (Olpp 1888, s.2). Jedno zúskalí slo níku dle au o a před-
s a uje o něž one ická s ánka, neboť namaš ina, s ejně jako celá skupina os a -
ních kojsanských jazyků, yniká mlaska kami, jež se elmi kompliko aně e slo -
níku označují. Jak u ádí sám Olpp, „mlaska ky je možné se nauči pouze při poslechu
OPEN ACCESS