issn 0008-7386 © ilozo ická akul a, uni e zi a ka lo a p aze
ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 101, 2019, Č.2, S. 215–228
Jazyko á koloniální poli ika
bý alé Německé jihozápadní A ice1
Eliza e a Ge a (P aha)
COLONIAL LANGUAGE POLICY IN THE FORMER GERMAN SOUTH WEST AFRICA
The a icle deals wi h Ge man colonial language policy and linguis ic esea ch ca ied ou in he e -
i o y o Namibia du ing i s ime as aGe man colony. Since he language issue was one o he mos
challenging opics o bo h Ge mans and he indigenous popula ion, asigni ican e o was made
o es ablish subs an ial language aining acili ies. Ge man colonis s had he oppo uni y o a end
he Semina o O ien al Languages in Be lin and hey ecei ed inancial suppo om he go e n-
men o hei commi men o s udy. The local popula ion lea ned he Ge man language and cul u e,
a ending special cou ses unde he auspices o missiona ies. One o he mos amous missiona ies
was Hein ich Vedde , who made ahuge con ibu ion o esea ch on he Nama people, explo ing hei
language and cul u e. Many con as i e linguis ics ex books we e published, showing di e ences
be ween he espec i e g amma and lexical sys ems. Ano he impo an a emp o suppo mul-
ilingualism was made by p o essional jou nals con aining comp ehensi e in o ma ion abou new
indings made in Sou h Wes A ica.
KEYWORDS
Ge man Sou h Wes A ica, linguis ic esea ch, educa ion, missiona ies, colonialism
KLÍČOVÁ SLOVA
Německá jihozápadní A ika, jazyko ý ýzkum, ýuka, misionáři, kolonialismus
DOI
h ps://doi.o g/10.14712/23366591.2019.2.5
1. ÚVOD
Zajíma ou kapi olou dějinách kolonizace A iky je ole němčiny e zájemné komu-
nikaci mezi německými kolonizá o y adomo odým oby a els em bý alé Německé
jihozápadní A ice, dnešní Namibii. Jihozápadní A ika se dos ala pod sp á u Němec-
kého císařs í s pnu 1884. Němci zde p os řednic ím komisařů opí ajících se obez-
pečnos ní jedno ky ládli až do . 1915, kdy byla kolonie obsazena Jihoa ickou unií.
V .1990 se území de ini i ně osamos a nilo pod náz em Namibie. Šlo ojedinou němec-
kou kolonii, kde se němeč í osadníci usazo ali e ě ším poč u, a o k ůli ěžbě mědi
adiaman ů ahla ně pak možnos i získa zemědělskou půdu (Klíma, 2012, s.207–259).
1 Ten o příspě ek znikl ámci ealizace p ojek u G an o é agen u y UK č.268218 (Tlumo-
čení mezi německými kolonialis y amís ním oby a els em Namibii době, kdy byla ně-
meckou kolonií) řešeného na Filozo ické akul ě Uni e zi y Ka lo y P aze.
OPEN ACCESSOPEN ACCESS
216 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 101, 2019, Č.2
Neuplynulo ani řice le od zniku Namibie, kdy němčina přes ala bý o iciálním
jazykem, přes o se šak uží ání oho o jazyka omezilo už jen na německy mlu ící
komuni y, k e é něm komunikují zejména osobním s yku. Kul u ní li kolonizá-
o ů je Namibii značně pa ný dodnes. P ojdeme-li se například přís a ním měs em
Swakopmund, přek apí nás yze německá a chi ek u a, německy psané náz y ulic či
ypicky německé pok my nabídce éměř každé es au ace.
Jednou z ýze , k e é po zniku kolonie její německá sp á a čelila, byla nu nos
e ek i ní jazyko é komunikace smís ním oby a els em akul u ního po ozu-
mění. Za chi álií yplý á, že si němeč í kolonizá oři dobře u ědomo ali důleži-
os úspěšné komunikace ana danou po řebu eago ali za áděním odpo ídajících
opa ření. Během ýzkumného poby u Namibii jsem našla mnoho pozo uhodných
p amenů dokládajících jejich snahu obila e ální jazyko é zdělá ání iling is ický
ýzkum. Vnásledujících oddílech bude popsána jednak o ganizace ýuky, na základě
níž si Němci domo odé jazyky os ojo ali, če ně jejího hono o ání a es o ání, jed-
nak ýuka němčiny posky o aná domo odcům. Spolu sp ak ickou ýukou p obíhal
i ýzkum domo odých jazyků, zejména ze s any misionářů. Známou pos a ou mezi
nimi byl Hein ich Vedde , jemuž je ěno án samos a ný oddíl. K á ce jsou zmíněny
isnahy o y oření „koloniální němčiny“.
2. JAZYKOVÉ PŘÍPRAVA NĚMECKÝCH ÚŘEDNÍKŮ ADŮSTOJNÍKŮ
Sami Němci měli možnos nauči se domo odé jazyky ámci Semináře o ien álních
jazyků, jenž p obíhal Be líně. Jednalo se opůl oční ku z, kde si zejména úředníci
adůs ojníci, k eří pláno ali s é působení koloniích, os ojo ali nu né jazyko é ikul-
u ní znalos i a aké p ak ické do ednos i nezby né p o ži o jižní A ice. Výuka se
konala na ehdejší F ied ich-Wilhelms-Uni e si ä (dnes Humbold o a uni e zi a)
od polo iny října do polo iny března ak omě znáz u yplý ajících o ien álních ja-
zyků se zde yučo aly jazyky jižní a ýchodní A iky.
V oz hu semináře,2 k e ý se konal mezi lé y 1901–1902, igu uje celkem 35 uči-
elů, mezi nimiž najdeme členy k álo ské akademie ěd, kniho níky, ahla ně spe-
cialis y na jeden konk é ní jazyk— a abš inu, čínš inu, anglič inu, ale ino ořeč-
inu, španělš inu či s ahilš inu. U edeno u bylo iněkolik kan o ů se zaměřením
na hygienu opických oblas ech, pěs o ání azp aco ání opických os lin nebo
ekonomické pomě y kolonizo aných oblas í. Seznam čí á 208 přihlášených, přičemž
jde zejména os uden y či absol en y p á , ilology, po učíky, uči ele, lékaře nebo ob-
chodníky. Za ímco lekce o ien álních jazyků měly s ano ený pe ný oz h, ujihoa -
ického domo odého jazyka he e o (he e š ina) se měl konk é ní čas konání u či po
indi iduální domlu ě zájemců suči elem. Jazyko é lekce p o začá ečníky se konaly
éměř denně a aly 60–90 minu , ku zy p o pok očilé ahodiny eálií měly menší
časo ou do aci. P obíhaly zp a idla jednou až řik á ýdně. Nelze nezmíni o něž
ýuku anglič iny, jež se dělila do ří ku zů p ak ických c ičení. Jejich náplň zá isela
2 Na ional A chi es o Namibia, Code: ZBU, S o age uni : 2020, File: W.I.c.1— Semina ü
o ien alisme Sp achen in Be lin 1899, documen numbe 5
OPEN ACCESS
ELIZA E A GE A 217
na om, zda si s uden přeje zná jazyk pouze na komunikační ú o ni, nebo se jedná
oaspi an a na posky o ání lumočnických služeb. Téměř u šech jazyků byl aké
kdispozici p ak ický seminář kanalýze eřejných aosobních dokumen ů.
Z ý oční zp á y,3 k e á hodno ila pě uplynulých le od založení semináře oce
1887, se k omě bilance dosažených cílů aná hů na ze ek i nění ýuky doz ídáme
řadu in o mací o ungo ání ao ganizaci dané ins i uce. Do ku zů se zájemci měli
možnos přihlási ždy jednou očně, a o před 15.říjnem, edy začá kem zimního
semes u. Podmínkou p o přije í do ku zů bylo předložení ži o opisu, ma u i ního
ys ědčení či s udijního p ůkazu. Dále s uden i museli u és , k e ý jazyk si přejí na-
uči aza jakým účelem, čemuž se pak ýuka podřizo ala— něk eří se po řebo ali
pouze do ozumě během ýkonu s ého koloniálního úřadu kolonii, jiní aspi o ali
na pos lumočníka, nebo se pláno ali ěno a ýzkumu domo odých kul u . Maxi-
mální poče účas níků jednom ku zu byl s ano en na d anác . P o zájemce zřad
nes udujících pla ily jiné podmínky. Ti museli ředi eli semináře k omě ži o opisu
do uči po zení o om, že p o úspěšné absol o ání ku zu disponují dos a ečnými
kogni i ními předpoklady. Zápisné do semináře činilo 20 ma ek, což byl příspě ek
na p o oz uni e zi ní kniho ny, jenž mohl bý za u či ých ( e zp á ě blíže nespeci-
iko aných) okolnos í do yčnému ácen, od očen či odpuš ěn. Tak éž měli s udující
možnos požáda ředi ele semináře osemes ální s ipendium e ýši 300 ma ek, jež
se ě šinou udělo alo ěm, k eří již alespoň jeden semes ýuky úspěšně absol o ali.
Vdokumen u se dále u ádí, že mladí obchodníci měli ná ok až na 400 ma ek za půl
oku, neboť „se důsledku ýuky nemohli ěno a p odeji zboží zákazníkům“.
Na po enciální lumočníky se z aho aly přísnější s upní podmínky. K omě še-
obecného zdělání zde byla nu nos í ynikající znalos anglič iny a ancouzš iny,
če ně idioma ické s ánky obou jazyků. P o ěřo aly se nejen s udijní předpoklady
zájemců, ale ijejich dispozice p o pozdější p áci sjazykem e službě Německé kolo-
niální říši. Za nej hodnější kandidá y p o lumočnické školení se p o o po ažo ali
s uden i p á a, složi ší alespoň jednu zkoušku e s ém obo u. Při ýbě u byl dů az
kladen ina yzickou s ánku po enciálního lumočníka, p o ože jej čekal delší poby
klima icky nepřízni é oblas i. S a ná pos a a asplněná ojenská služba byly nu -
nos í, neboť se předpokládalo, že do yčný bude na území příslušné kolonie působi
nejméně dese le od ykonání zá ě ečné zkoušky semináři.
Ta p obíhala po ukončení d uhého oku s udia a přihlášce s uden k omě jazyka,
jenž byl předmě em s udia, u áděl s é dosa adní s udijní ýsledky aži o opis an-
glič ině, ancouzš ině anaučeném jazyce. Ředi el semináře pak ozhodo al opři-
puš ění ke zkoušce, jež p o ěřo ala, zda kandidá splnil cíl ýuky, či nikoli . Skládala
se zpísemné aús ní čás i, přičemž při nesplnění p ního kola se d uhé nekonalo.
Písemná čás obsaho ala obous anný překlad mezi cizím jazykem aněmčinou, dále
pak sloho ou/klauzu ní p áci na yb ané éma z eálií příslušné koloniální oblas i.
Na obě čás i byla yh azena doba maximálně č yř hodin, kandidá nesměl použí a
žádné učební pomůcky anacházel se pod dohledem komise. Ús ní zkouška ala při-
3 Geheimes S aa sa chi P eußische Kul u besi z, I.HA Rep. 208 A, N .209: Ans ellung und Ve -
wendung on Dolme sche -Ele en (Dolme sche -Aspi an en) im Sp achendiens des Auswä igen
Am es, Bd. 1, 1887–1893.
OPEN ACCESS
218 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 101, 2019, Č.2
bližně d ě hodiny, přičemž čás ečně p obíhala s udo aném cizím jazyce. Ihned po
skončení se komise usnesla na celko ém ýsledku zkoušky, k e ý případě jejího
složení měl ři s upně: zkouška složena / dobře složena / složena s yznamenáním.
Vpřípadě neúspěchu měl kandidá možnos d uhého pokusu. Popla ek za připuš ění
ke zkoušce činil 60 ma ek. Zkušební komise se skládala zpředsedy, jímž byl nejčas ěji
ředi el semináře, dále pak d ou či íce p uských minis ů zodpo ídajících za zdě-
lá ací sys ém a ak éž několika uči elů příslušných jazyků. Usnášela se společně, na
základě ě šino ého p incipu. Pokud byly hlasy y o nané, ozhodl hlas předsedy.
K omě jazyko é ýuky se e zp á ě píše iojiných činnos ech, jež byly o něž
kompe enci semináře. Jazyko í odbo níci se například celo očně ěno ali překla-
dům. Jednalo se op áci na ůzno odých dokumen ech, jež bylo nu né yho o o a
několika jazyko ých e zích— němčině ipříslušných domo odých jazycích. Ho-
no ář se u čo al po domlu ě ředi ele semináře spřeklada elem. Něk e é dokumen y
šak seminář kpřekladu nepřijímal, a o zdů odu příliš ysoké zodpo ědnos i za
sp á nos pře odu.
Vzá ě u dokumen u najdeme ná hy na zlepšení aze ek i nění činnos i semi-
náře. Vynikají zde zejména d a hla ní požada ky: zap é se zdů odu s ále os oucí
pop á ky po lumočnících na huje jejich zaměs nání u chního soudu (Kamme -
ge ich ) již během s udia semináři. Zad uhé je žádoucí začí sjazyko ou ýukou co
nejdří e, neboť „mladý o ganismus si na exo ické podnební podmínky koloniích z yká
nejlépe“. S uden i p á by ak mohli semináři začí s udo a ihned po ima ikulaci
e s ém obo u s ím, že po d ou le ech složí zkoušku zjazyka apo úspěšném absol o-
ání p ní s á nice zp á a se už přihlásí oslužbu up uského minis e s a zah aničí.
3. ODMĚŇOVÁNÍ ZA JAZYKOVOU PŘÍPRAVU
ATESTOVÁNÍ JEJÍCH VÝSLEDKŮ
K omě ná š ě y seminářů měli úředníci adůs ojníci možnos nauči se jazyk přímo
koloniálních ob odech, kde p aco ali. Výuka jazyka byla bezpla ná, dokonce do yč-
ným za jejich ocho u uči se no ý jazyk náležely odměny, ikdyž se ojejich udělo ání
i ýši edly dlouhé diskuse, pa né zdobo é o iciální ko espondence.4 Od pů odního
plánu ypláce inanční podpo u šem zájemcům se pos upně přecházelo kudělo-
ání odměny na základě předem s ano ených podmínek, k e é se dos i p oměňo aly.
Vdopise, odeslaném dne 10.2.1896 zKee manshoopu do p o inčního hej mans í e
Windhoeku,5 se píše jednak o om, že by se měli koloniální úředníci os ojo ání do-
mo odých jazyků ěno a íce než dří e, jednak odesíla el na huje hono o a pouze
„obz lášť zda né ýkony“.
4 Na ional A chi es o Namibia, Code: ZBU, S o age uni : 0249, File: B.I.qu.1— P ämien ü die
E le nung on Eingebo enensp achen. Annahme on Dolme sche n. Gene alia 1896, documen
numbe 19
5 Na ional A chi es o Namibia, Code: ZBU, S o age uni : 0249, File: B.I.qu.1— P ämien ü die
E le nung on Eingebo enensp achen. Annahme on Dolme sche n. Gene alia 1896, documen
numbe 11
OPEN ACCESS
ELIZA E A GE A 219
Vko espondenci mezi s á ním sek e ářem Říšského koloniálního úřadu Be líně
agu e né em e Windhoeku (duben 1913)6 se píše o om, že Říšská inanční sp á a
odmí la u olni p os ředky na p émie p o šechny ná š ě níky jazyko ých ku zů.
Dů odem je s a u jazyko ých znalos í jakož o „jedné zpodmínek p o ykoná ání pos u
koloniálním území“. Jako další a gumen se zde zdů azňuje možnos bezpla ného
přihlášení do Semináře o ien álních jazyků (popla ky zmiňo ané předchozí kapi-
ole ehdy zřejmě h adila říšská láda). Z ondu se edy mohou posky o a p os ředky
pouze na podpo u úředníků, k eří „na základě s ých znalos í domo odých jazyků
dokázali něco mimořádného“. Odesíla el zde p o o yzý á ad esá a ke společné do-
mlu ě na k i é iích p o udělo ání odměn, přičemž se s ano iskem Říšské inanční
sp á y souhlasí— „p émie se budou ypláce jen při p okázání pok očilých znalos í
az ládnu í idioma iky“. Nejde sice osnadno měři elnou eličinu, odesíla el šak po-
do ýká, že e ě šině případů jsou úřady koloniálních ob odech schopny posoudi
jazyko ou ú o eň do yčného, apokud ne, poslouží k omu zkouška na konci o ien-
álního semináře.
Jak es o ání cizojazyčných ědomos í kolonii p obíhalo, se můžeme doz ědě
zp amenů Cí ke ního a chi u e Windhoeku. Tady se nacházejí p o okoly ze zkou-
šek, k e é konali němeč í ducho ní, jako například b a Rus , jehož es o ání -
alo od konce k ě na do začá ku če na 1913. Celá zkouška7 se konala jazyce nama
( namaš ině) askládala se ze č yř čás í: ýklad yb ané náboženské ema iky, překlad
nepřip a eného ex u, zodpo ězení 42 o ázek znamské g ama iky akázání. Jak plyne
zp o okolu, jejž zp aco ala E angelická mise, b a Rus při zkoušce obs ál. „Vp ní
čás i se dů az kladl přede ším na s ozumi elnos ajednoduchos ýkladu, překladu
p okázal boha ou znalos namské slo ní zásoby, na o ázky odpo ídal poho o ě.“
Odměny se ne ýkaly pouze Němců, k eří se ozhodli domo odé jazyky nauči , ale
ijejich uči elů. Dle smlou y mezi edením Semináře o ien álních jazyků Be líně
adomo odým uči elem8 se zájmu e ek i i y jazyko ého zdělá ání kladl značný
dů az na o, aby byl p o každý cizí jazyk edle německého uči ele kdispozici odilý
mlu čí, jenž by byl za s é služby odpo ídajícím způsobem hono o án. Ve zmíněné
smlou ě se nejp e píše o150 ma kách, k e é do yčnému náležely ješ ě před y-
plu ím do Be lína. Ta o čás ka sloužila kpříp a ě na poby anákupu pa řičného
yba ení. Dále měl domo odý uči el ná ok na uh azení samo né ces y do Be lína
azpě , k e á předs a o ala pla bu na lodi ajízdu lakem oddělení ře í řídy. Jak-
mile domo odec do azil do Be lína, byl mu yplacen příspě ek na oblečení e ýši
250 ma ek. Měsíční pla činil 130 ma ek, znichž se šak 30 od ádělo na inanco-
ání s a ného abydlení. Pokud domo odý kan o splnil šechny e smlou ě s ano-
ené podmínky, edl s ědomi ě ýuku, espek o al pokyny edení is ého němec-
6 Na ional A chi es o Namibia, Code: ZBU, S o age uni : 0249, File: B.I.qu.1— P ämien ü die
E le nung on Eingebo enensp achen. Annahme on Dolme sche n. Gene alia 1896, documen
numbe 17
7 Namibia Chu ch A chi es, II. 8.7— Sp achexamen 1912/13, Sp achexamen B . Rus , documen
numbe 2
8 Na ional A chi es o Namibia, Code: ZBU, S o age uni : 2020, File: W.I.c.1— Semina ü o i-
en alische Sp achen in Be lin 1899, documen numbe 21
OPEN ACCESS
220 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 101, 2019, Č.2
kého uči elského kolegy, obd žel po ná a u do kolonie odměnu e ýši 600 ma ek
ak omu 90 ma ek na uh azení příp a na zpá eční ces u. Vedení semináře si yh a-
zo alo p á o při zanedbá ání po innos í domo odce kdykoli p opus i bez ná oku
na zmíněných 600 ma ek.
4. VÝUKA NĚMČINY PRO DOMORODCE
Výuka jazyků— přede ším němčiny (ale ianglič iny)— se ealizo ala ak éž na
d uhé s aně, edy udomo odců. Misionářské školy u byly zřizo ány ješ ě před pří-
chodem kolonizá o ů. Vdopise odeslaném zHalle dne 11.11.1897 na minis e s o za-
h aničí9 ýbo E angelické mise popisuje cizojazyčnou ýuku na půdě misionářských
škol koloniích. Dané ins i uce měly cha ak e křesťanských základních škol, jež se
k omě náboženské ema iky zaměřo aly na ýuku akz ané „Volkssp ache“, edy ná-
odního jazyka. Členo é ýbo u zde odmí ají ná h na edení ýuky pouze něm-
čině, ikdyž e s o nání sdomo odými jazyky s ojí na yšší ú o ni, což dokládají
například boha ší li e á ní adicí. Dle au o ů dopisu šak p á ě obs ojná znalos ma-
eřš iny oří základní předpoklad p o os ojení jakéhokoli cizího jazyka: „Snahu na-
uči domo odce bez základního zdělání němčině po ažujeme za h ubé po ušení pe-
dagogických zásad, neboť ím mís o e ek i ního humani ního zdělá ání zniká jen
po chní ýc ik, k e ý je od azující akul u ně nepřízni ý.“ Dle au o ů zniká dů-
sledku oho o po chního jazyko ého školení „ ádoby e opský domo odý p ole a-
iá , jenž se yznačuje s ou po ýšenos í, ná očnos í a zně li os í“.
Výsledkem násilného za ádění němčiny na úko ma eřš iny je edy poli ická, kul-
u ní anáboženská nes álos . Ten o pos up členo é E angelické mise za hují i úze-
mích, kde k ůli přílišné jazyko é oz říš ěnos i ýuka každém domo odém jazyce
není možná. Si uace si žádá jedno ného jazyka ýuky, musí se jím šak s á jeden
zjazyků mís ních. Německá láda by zá o eň neměla pouze y íje lak na misio-
náře, aby co nejdří e za edli němčinu do misionářských škol, nýb ž úředníci sami
se musejí začí zdělá a domo odých jazycích, čímž si umís ního oby a els a
získají ě ší dů ě u. Jelikož říšská láda ýuku němčiny inančně podpo o ala a -
ala na om, aby misionářských školách nah adila domo odé jazyky, na huje ýbo
E angelické mise komp omis: inanční podpo a se bude udělo a pouze případě, že
žáci edle znalos i němčiny p okáží s ou e udo anos ma eřš ině. Výše popsaný
názo zas á á ip o eso Wa neck, jenž jednom ze s ých dopisů10 němčinu na pozici
ýuko ého jazyka „ každém případě odmí á“. Zá o eň zde yjadřuje s é ozhořčení
nad o mou, k e ou německá láda s é požada ky yjadřuje: „Mise by neměla bý
do za edení němčiny nucena, nýb ž o o slušně požádána. Je řeba koloniální adě
9 Na ional A chi es o Namibia, Code: ZBU, S o age uni : 0994, File: J.X.b.1— Fö de ung de
Kenn nis de Deu schen Sp ache un e den Eingebo enen und Beihil en dazu. Gene alia 1898, do-
cumen numbe 11
10 Na ional A chi es o Namibia, Code: ZBU, S o age uni : 0994, File: J.X.b.1— Fö de ung de
Kenn nis de Deu schen Sp ache un e den Eingebo enen und Beihil en dazu. Gene alia 1898, do-
cumen numbe 14
OPEN ACCESS
ELIZA E A GE A 221
posla dopis, yloži něm p incipy misionářského školského zdělá ání apokusi
se o zájemnou dohodu.“
O ungo ání misionářských škol se doz ídáme hla ně zdobo ých žádos í o i-
nanční příspě ky na podpo u zdělá ací činnos i kolonii. Člen Rýnské mise Hein-
ich Vedde ak o 30.10.1908 německého gu e né a e Windhoeku p osil o inan-
co ání učebních pomůcek.11 Ve s ém dopise ale zá o eň zmiňuje snahu o o, aby se
ýuka konala pře ážně němčině za účelem dosažení co nej ě ší e ek i i y. Dané
ozhodnu í s ědčí ozměně pos upu op o i předešlé ko espondenci z oku 1897, kdy se
en o pos up po ažo al za absolu ně ne yho ující. Co danou změnu y olalo, lze od-
hado a jen ěžko. Vú ahu přichází ole časo ého ods upu, odlišných me od E ange-
lické aRýnské mise a neposlední řadě aké zá islos na inanční podpoře, k e á byla
posky nu a jen při dod žo ání požada ků císařské lády. K omě německého jazyka si
domo odci os ojo ali poč y, geog a ii příslušných oblas í aněmeckou his o ii. Není
edy elkým přek apením, že se ek en an ům nejlépe ze šech předmě ů dařila
p á ě němčina, jak se píše u edeném psaní.
Vdopise z26.7.1908, k e ý byl odeslán císařskému gu e né o i e Windhoeku,12
se již pod obně popisuje plán ýuky němčiny. Lekce se konaly le ních měsících,
šes dní ýdnu (k omě neděle) od šes i do sedmi hodin eče . Poče žáků e řídě
činil přibližně 18 až 24.Pocházeli z ůzných kmenů, přičemž nej íce zde byli zas ou-
peni Dama o é, zby ek ořili Ho en o i, He e o é azřídka aké O ambo é. Výuka
p obíhala i zimních měsících, k ůli k a ším dnům se šak přesou ala na dobu od
d ou do ří hodin odpoledne. Ipoče ek en an ů se snižo al, a o až na dese , neboť
ě šina musela zimě p aco a p o s é pány, k eří je na ýuku nebyli ocho ni u olni .
Domo odci se na ku zech němčinu učili zcela od základů, dopise odesíla el napří-
klad po ažuje os ojení psacího a iskacího písma za obdi uhodný pok ok. Ten nebyl
samozřejmos í hla ně k ůli čas é absenci něk e ých účas níků.
Po přechodu území bý alé kolonie pod sp á u Jihoa ické unie se e školách
is á ních o gánech začala p osazo a zejména anglič ina aa ikánš ina. Němčina
sice spolu snimi ořila ojici úředních jazyků až do oku 1990, její li byl šak
pos upně oslabo án, až se zdejší Němci naučili a ikánš inu či anglič inu (Kleinz,
1984, s.43–60).
5. MISIONÁŘSKÉ PŮSOBENÍ: HEINRICH VEDDER
Jak již bylo zmíněno ýše, za jednoho znej ýznamnějších bada elů zabý ajících se na-
maš inou lze po ažo a misionáře Hein icha Vedde a, jenž p ohlásil, že „žádný mos
není ak pe ný jako mos mezi cizími jazyky“ (Kun ze, 1982, s.120). Seh ál značnou
11 Na ional A chi es o Namibia, Code: ZBU, S o age uni : 0994, File: J.X.b.2— Fö de ung de
Kenn nis de Deu schen Sp ache un e den Eingebo enen und Beihil en dazu. Specialia 1898, Mis-
sionsschulen: E angelische, documen numbe 126
12 Na ional A chi es o Namibia, Code: ZBU, S o age uni : 0994, File: J.X.b.2— Fö de ung de
Kenn nis de Deu schen Sp ache un e den Eingebo enen und Beihil en dazu. Specialia 1898, Mis-
sionsschulen: E angelische, documen numbe 140
OPEN ACCESS
222 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 101, 2019, Č.2
oli při zdělá ání domo odců, pů odním zděláním o byl kadlec hed ábí, k e ý ja-
kož o člen Rýnské mise oce 1903 přišel do Německé jihozápadní A iky, kde později
zanechal eliký přínos oblas i ling is iky, his o ie ae nog a ie. Vlednu 1910 podnikl
ces u na misionářskou a mu snáz em Gaub na se e u území, kde žil spolu skřo ác-
kými kmeny apozná al způsob jejich ži o a. Díky s é znalos i namaš iny se smís -
ními do ozuměl adokázal p oniknou do jejich způsobu ži o a. Vedde ů ýzkum byl
mo i o án hla ně snahou posky nou ěm o lidem šanci podíle se na okolním dění
aodčini ak hříchy, k e é byly na om o kmeni po s ale í páchány. Byl ynikajícím
znalcem nejen řady domo odých jazyků, ale aké způsobu ži o a mís ních kmenů.
Dokázal jim po ozumě a és snimi ozho o , během k e ého se doz ídal cenné in-
o mace ojejich kul uře ijazyce, aby je mohl předa dalším gene acím (Mo i z, 1994,
s.16). Pořizo al cenné nah á ky pomocí přís oje snáz em Pa log aph (podobný o-
nog a u), jehož hla ní unkcí je zachycení a ixace mlu eného slo a. Vžádos i opoří-
zení dané pomůcky, k e á byla odeslána dne 25.9.1912 zG oo on einu do Windhoe-
ku,13 au o uzná á, že se nejedná ole nou záleži os , Vedde je šak ou „sp á nou
osobou, k e á bude poc i ě pořizo a k ali ní adů ě yhodné nah á ky“.
Zdomo odých jazyků se Vedde nej íce ěno al namš ině, k e ou zp aco á á
e s ých g ama ických alexikologických p acích. Na om o mís ě za zmínku nepo-
chybně s ojí dopis, jejž misionář odeslal 29.10.1909 ze Swakopmundu do Windhoeku
spoděko áním za možnos posky nou gu e né o i s ůj ukopis g ama iky namaš i-
ny,14 již během několika měsíců y ořil na zakázku po přednesení příspě ku na mi-
sionářské kon e enci e s ejném oce (Mo i z, 1994, s.17). Přede ším šak Vedde
dopise e e uje os ém no ém ilologickém ýzkumu, k e ý jej při edl k„nadmí u
zajíma ému ýsledku, a o že izačá ečník může po os ojení několika exak ních lexi-
kálních p a idel oři namaš ině no á slo a, přičemž se jedná o las nos příznač-
nou pouze p o en o jediný jazyk“. Po kons ukci slo si ale do yčný musí dohleda
jejich ýznam. Dle Vedde a se případě namaš iny jedná ojazyk do é mí y p as a ý
akonze a i ní, že aspi uje na podobný s a u mezi a ickými jazyky, jako zaujímá
sansk mezi jazyky indoe opskými. Vedde ak usuzuje zřady p as a ých lexikál-
ních ýpůjček, k e é namaš ině nalezl aznichž se dokonce dají oři celé ě y
(podobně jako anglič ině ze slo anglosaských). Dané ýpůjčky údajně pocházejí se
semi ských jazyků— a abš iny, heb ejš iny aj.
K omě Namů se Vedde (1923) zajímal okmen Dama ů, snímž přišel do kon ak u
ho ách O a ibe ge nedaleko zmíněné a my Gaub. Zde ehdy Dama o é žili na-
p os é izolaci před okolním s ě em, zníž jen zřídkakdy ycházeli. Dle Vedde a si ale
p á ě díky omu zacho ali s é s a é písně, nichž se ado aly ješ ě p as a é o my
domo odého jazyka— dama a (Mo i z 1994, s.19). Dle dří ějších domněnek Dama-
ům s ůj jazyk nu ili p á ě Namo é. To o zení šak Vedde y ací a ys ě luje
(ibid.): „Namo é s ůj jazyk z elké čás i z a ili, přijali ale jazyk dama a a en pak
oboha ili cizími slo y. P o o Dama o é dodnes nazý ají Namy ‚Naman‘, edy ‚ i, k eří
13 Na ional A chi es o Namibia, Code: ZBU, S o age uni : 2019, File: W.I.b.2— Sp achen de
Eingebo enen. Specialia 1912, documen numbe 1
14 Na ional A chi es o Namibia, Code: ZBU, S o age uni : 2019, File: W.I.b.4— Sp ache de Na-
man und Be gdaman 1909, documen numbe 4
OPEN ACCESS
ELIZA E A GE A 223
mlu í cizím jazykem‘, a šak Namo é samo ní si říkají ‚Khoi-Khoin‘, edy ‚p a í/pů-
odní lidé‘.“ E ymologicky pozo uhodný je o něž namský ý az p o Křo áky, jež se
zde označují jako Sano é. Vedde na základě slo o o ných zákonů, k e é si y odil,
hledá p apů od oho o ý azu e slo ě „Saban“, k e é spojuje se sábskou ci ilizací.
Ta žila na jihu A abského poloos o a již šes ém s ole í před K is em a A ice
ěžila zla o. To podle něj po zuje s áří namaš iny a ýpůjčky ze semi ských jazyků
dos á ají o něž s é opods a nění. Ze ymologie se podle Vedde a dá od odi ipů-
odní způsob ži o a daného kmene. Základ zmíněného slo a zní „saba“ aznamená
„s oz ahou apozo nos í/ zápalu něco čís ze země“, zčehož Vedde usuzuje, že Sa-
no é možná byli kdysi o oky, p acujícími e zla ých dolech nebo na diaman o ých
polích. Po skončení lodních ýp a pak zůs ali na jihu kon inen u. Vzá ě u dané
ú ahy Vedde poznamená á, že „s a é k esby inápisy Křo áků mají jednoznačně
hlubší ýznam, bylo by šak příliš od ážné di , že je jedná ozáznamy sábských
zla okopů“.
Další pa alelu mezi jihoa ickými kmeny aoby a eli jihu A abského poloos o a
Vedde nachází ud . Ca la Pe e se (1856–1918), jež p osazuje ideu („Ophi -Theo ie“),
že je řeba onu „zla ou zemi“ O i zmiňo anou Bibli hleda p á ě na ýchodě A iky.
Au o s ou hypo ézu dokazuje na poznámkách He odo o ých aa cheologických ob-
je ech, k e é naznačují, že přibližně isíc le před K is em punské asábské kmeny
spolu sIz aelci ěžili zla o A ice, očemž yp á í o něž Kniha k álo ská. Vedde
dále píše, jak zajíma é je pozo o a pos upné odchylky namaš iny od yp aco aných
slo o o ných zákonů zá islos i na zdálenos i od oblas i, kde žijí Dama o é. Za
měsíc po odeslání dopisu Vedde publiko al s ou další p áci snáz em „Semi ische
Lehnwo e in de Namasp ache“ (Semi ské ýpůjčky namaš ině). Není cílem é o
zp á y posuzo a adek á nos Vedde o ých zá ě ů, ani o, jak obs ojí e s ě le no-
ějších ýzkumů. Jde nicméně oosobnos , k e á je neodmysli elně spja a shis o ií
é o oblas i.
6. DALŠÍ PUBLIKAČNÍ AVÝZKUMNÁ ČINNOST
Namaš ině se e s ých p acích ěno ali ijiní au oři. Jedním znich byl imisionář Jo-
hannes Olpp, k e ý s ou e zi namské g ama iky ydal oce 1917 (Mo i z 1994, s.18).
Ješ ě před začá kem Vedde o a misijního působení Olpp, po d ace i le ech p áce,
oce 1888 publikuje Nama-Deu sches Wö e buch (Namsko-německý slo ník), je-
hož předmlu ě objasňuje okolnos i zniku daného díla. Vpřípadě oho o slo níku dle
au o o ých slo nemůže jí řeč ozp aco ání eške é slo ní zásoby, z o na ak jako
ozcela sp á ném řazení ý azů do lexikog a ických hnízd. Jako dů od u ádí sku-
ečnos , že slo ník ořil zcela samos a ně bez jakýchkoli dalších spolup aco níků.
Beze zby ku obsáhnou slo ní zásobu namaš iny nelze aké p o o, že je díky s ým slo-
o o ným zákonům, na nichž později ys a ěl jedno ze s ých děl Vedde , schopna
gene o a no á ano á slo a (Olpp 1888, s.2). Jedno zúskalí slo níku dle au o a před-
s a uje o něž one ická s ánka, neboť namaš ina, s ejně jako celá skupina os a -
ních kojsanských jazyků, yniká mlaska kami, jež se elmi kompliko aně e slo -
níku označují. Jak u ádí sám Olpp, „mlaska ky je možné se nauči pouze při poslechu
OPEN ACCESS