Ekok i ika aen i onmen ální aspek y li e a u y:
S ře á ání ausmiřo ání d ou ědeckých kul u
Pe Kopecký
Uplynulé oky nám s ále s ě ší in enzi ou připomínaly, že p os ředí aklima se p o-
měňují nebý alým způsobem a ychlos í. Tep e posledních několika málo le ech
se změna klima u asou isející en i onmen ální o ázky dos á ají do popředí zájmu
médií a eřejnos i, a ím pádem ipoli iků. Při řešení ga gan uo ských p oblémů, k e-
ým lids o čelí, šak nelze spoléha ýlučně na dá da a exak ních ěd. En i on-
men ální k ize má o iž ikul u ní ozmě , aaniž bychom mu po ozuměli, lze jen s ěží
hleda příčiny, na ož pak nají hodná řešení.
Na ře ni os anedos a ek komunikace mezi pří odními ahumani ními ědami
poukazo al již například Cha les Pe cy Snow, sk ělý anglický ědec ali e á jedné
osobě, jehož esej „The Two Cul u es and he Scien i ic Re olu ion“ (D ě kul u y a ě-
decká e oluce, 1959) podní ila z ušenou deba u. K i izuje ní ipřezí a ý přís up
li e a u y kexak ním ědám. Od é doby se anglo onním s ě ě mnohé změnilo.
Jedním znej idi elnějších p oje ů sblížení humani ních apří odních ěd je p á ě
ekok i ika, k e á se akademickém p os ředí začala ý azně p osazo a nejp e
de adesá ých le ech minulého s ole í USA. Do li e á ně ědného disku zu se po-
jem ekok i ika dos al na kon e enci ame ické Asociace západní li e a u y oce 1989,
kde Glen A.Lo e pod obil k i ice „omezenou humanis ickou izi naší disciplíny, její
úzce an opocen ický pohled na ěci, k e é jsou ži o ě pods a né“.1 Vasociaci,
k e é ehdy předsedal, sdílela en o pohled celá řada jeho kolegů akolegyň. Jedna
znich, Che yll Glo el yo á, je au o kou nejci o anější azá o eň nejp os ší de inice
ekok i iky. Popisuje ji jako „zkoumání z ahu li e a u y a yzického p os ředí“. Eko-
k i ické bádání se edy zaměřo alo na způsoby ep ezen ace pří odního p os ředí
li e a uře, po ažmo na ecip oci u mezi kul u ou apří odou. Jak o iž připomíná
Timo hy Cla k, „samo ná kul u a má kon ex — bios é u, zduch, odu, os lins o
aži očišs o“.2
Naše ú odní slo o nemá ambici poda ucelený nás in dějin ekok i iky. Č enářům,
k eří mají zájem seznámi se blíže se zh uba řice ile ou his o ií é o li e á ně eo e-
1 Lo e, Glen A. „Re aluing Na u e: Towa d an Ecological C i icism“. In The Ecoc i icism
Reade : Landma ks in Li e a y Ecology. Eds. Che yll Glo el y— Ha old F omm. A hens—
London: Uni e si y o Geo gia P ess, 1996, s.229.
2 Cla k, Timo hy. Li e a u e and he En i onmen . Camb idge: Camb idge Uni e si y P ess,
2011. s.4.
OPEN
ACCESS
10 SVĚT LITERATURY 66
ické disciplíny, dobře poslouží kupříkladu webo é s ánky nejs a ší obo o é o gani-
zace Associa ion o he S udy o Li e a u e and En i onmen (www.asle.o g), k e é
nabízejí řadu přehledo ých článků. Ty zachycují ekok i iku jako li e á ně eo e ický
přís up, k e ý začali upla ňo a ame ič í bada elé na č ení děl ame ických a menší
míře ib i ských au o ů. Po ě šinou se při om omezili na ex y, k e é explici ně po-
jedná ají opří odě. Během následujících ří dekád se šak pole ekok i ického bádání
o ganicky oz os lo. B zy se zájem ekok i iků přesunul znebele is ických ex ů, ze-
jména z .non- ic ion, na jiné žán y. Zkouma se začaly aké jiné ná odní li e a u y,
což ne yhnu elně edlo ik oz oji kompa a i ních přís upů. Rychle se aké začala
ozšiřo a pale a sledo aných en i onmen ů. Zpočá ku elmi úzkop o ilo ý zájem
o opos di očiny ys řídaly s udie zaměřené na jiné ypy p os ředí, če ně p os o u
měs ského. Ruku uce s ím něk eří ekok i ici začali zkouma sou islos mezi ži-
o ním p os ředím aú lakem sociálně slabých skupin oby a el. Ip o o se éma u en-
i onmen ální sp a edlnos i posledních le ech dos á á s ále ě ší pozo nos i. Po-
dobně ek en o aným e mínem ekok i ických pojednáních je an opocén,3 k e ý
označuje období od polo iny 20.s ole í, kdy lidská činnos začala mí zna elný li na
ú o ni celé plane y. Konk é ní dopady šak zp a idla není možné adek á ně sledo a
ani chápa p o jejich komplexi u, ozložení čase aglobální ozsah, přes ože mís ní
p oje y subjek i ně pociťujeme. V eo e ické deba ě o om o enoménu je klíčo ým
pojmem „hype objek “, jehož cha ak e is iky pos ulo al Timo hy Mo on.4 Z láš ě
posledních několika le ech se ekok i ika yznačuje dynamickým, až překo ným
ý ojem. Dokládá o i ychle os oucí poče ekok i icky o ien o aných edičních řad
zp odukce předních naklada els í (např.Rou ledge, Palg a e Macmillan, Lexing on
Books, Pe e Lang). Ile mé přehlédnu í náz ů kapi ol ěch o monog a iích pomůže
č enáři y oři si předs a u os ále pes řejší škále éma apřís upů ekok i ickém
ýzkumu.
Tu o pes os se ak uálním čísle alespoň čás ečně pokoušíme zp os ředko a
ič enářům S ě a li e a u y. Jak dokumen ují předchozí ods a ce, ekok i ika se nej-
dří e e ablo ala e Spojených s á ech. Je edy asi při ozené, že ě šina s udií ekok i-
ickém bloku pochází zpe a českých ame ikanis ů. Michal Pep ník zkoumá ekocen -
ické imagina i ní s uk u y ománu P ůkopníci, jehož au o em je James Fenimo e
Coope . Pe Kopecký na příkladu ří ame ických spiso a elů (John Mui , Robinson
Je e s aEdwa d Abbey) ilus uje sou islos mezi li e a u ou opří odě aame ickým
en i onmen álním hnu ím. Vdalší kapi ole Ka la Roho á předs a uje eko eminis-
ickou analýzu ománu Podobens í o ozsé ači a oame ické u u is ické spiso a elky
Oc a ie Es elle Bu le o é. Šá ka Bubíko á sOlgou Roebuck se ěnují žán u de ek i ní
p ózy. Ve řech ex ech, zasazených do ozličných mís napříč USA, sledují ůzné
způsoby z á nění en i onmen u. Předmě em posledních d ou s udií je chajwan-
ská ačeská li e a u a. Pa lína K ámská zejména p os řednic ím analýzy díla Liu
Ka-Shianga demons uje, jak se chajwanská en i onmen ální li e a u a podílela na
u áření ná odní iden i y. Tema ický blok uza í á Jose H dlička, k e ý se zabý á
3 Viz např.Timo hy Cla k. Ecoc i icism on he Edge: The An h opocene as aTh eshold Concep .
London and New Yo k: Bloomsbu y, 2015.
4 Mo on, Timo hy. Hype objec s: Philosophy and Ecology a e he End o he Wo ld. Minnea-
polis: Uni e si y o Minneso a P ess, 2013.
OPEN
ACCESS
PETR KOPEcKý 11
ekologickým myšlením české li e a uře, konk é ně období oman ismu (Ka el Hy-
nek Mácha, Ka el Ja omí E ben, Vincenc Fu ch), na počá ku 20.s ole í (Jakub Deml,
S anisla Kos ka Neumann) a osmdesá ýchle ech minulého s ole í (Emil Juliš).
Tex Jose a H dličky předs a uje jednu zp ních ekok i ických sond do české li e-
a u y. Nezůs ane šak dlouho osamocen. Před několika měsíci yšla časopise Česká
li e a u a pa ně p ní ýlučně ekok i ická analýza zaměřená na českou li e a u u,
konk é ně na e lexi klima ické změny aen i onmen ální p oblema iky současné
české p óze.5 Její au o ka Te eza Dědino á přip a uje na příš í ok p o en ýž časopis
speciální číslo ěno ané ekok i ice. Během jednoho oku se ak u odí celá řada po-
zo uhodných s udií. Osobně mě ěší, že již nebudu muse zah aničním kolegům čes-
kou ekok i iku p ezen o a jako pole neo ané. Inásledujících šes příspě ků om o
s azku snad přispěje k ozšíření akul i aci ekok i ického přís upu. Ten bezpochyby
ský á elký po enciál podobě no ých způsobů smýšlení apsaní oli e a uře.
Pe Kopecký
5 Dědino á, Te eza. „Bajka p o dnešek: Ekok i ická analýza yb aných děl současné české
p ózy“. Česká li e a u a, 70, 2022, č.2, s.155–182.
OPEN
ACCESS