Iden i a z .s ě ských
Ma ké a Skočo ská1
The iden i y o so-called Fai g ound People
This pape is abou so-called Fai g ound People, who a e conside ed o be aspeci ic popula ion
cha ac e ized by an i ine an way o li e, connec ed o ce ain p o essions, linguis ic and cul u al
p ac ices, adi ions, and alues. The p ima y aspec o he s udy consis s o he esul s o ield-
wo k du ing which he au ho , using he me hod o eco ded semi-s uc u ed in e iews, ea ed
he hemes o iden i y and cul u e among esponden s om he anks o he Fai g ound People.
The a icle poses he ques ion o whe he i is possible o ca ego ize he Fai g ound People in some
way.
KEYWORDS:
Fai g ound People, iden i y, Czech Republic, ci cuses, amusemen pa ks
ÚVOD
Ten o ex se zabý á iden i ou z .s ě ských aa ibu y, k e é kní náleží, asčím si
s ou iden i u sami s ě š í spojují. Vychází z e énního ýzkumu usku ečněného le-
ech 2009 a2010 p o účely mé diplomo é p áce obhájené na Filozo ické akul ě Uni-
e zi y Ka lo y (obo omis ika)  oce 2010. Pomocí e énního ýzkumu jsem ch ěla
získa další in o mace, a o jiného cha ak e u, než jsou da a zp os ředko aná odbo -
níky, no ináři apod., ze k e ých jsem aké če pala. Z láš ě p o o o éma jsou důleži é
au en ické ýpo ědi osob, k e ých se ýká, jelikož da zjiných zd ojů je elmi málo
ačas o si na zájem odpo ují. Hla ními ok uhy, jejichž ámci jsem ořila o ázky
ak e é daly ámec ozho o ům, byly odinná his o ie aži o ní událos i esponden a
se zaměřením na p o esi, iden i a (cí í se bý příslušníkem nějaké sociální skupiny/
e nika?), z ah kjiným skupinám oby a el, kul u ní z yky a adice, sociální o ga-
nizace ajazyk s ě ských. Tedy a ibu y, unichž jsem předpokládala, že oří h anici
mezi „my“ a„oni“, mezi s ě skými ane-s ě skými. Vanalýze ycházím z ýpo ědí
in o má o ů.
Cílem bylo zjis i , kdo jsou podle esponden ů s ě š í asčím si s ou iden i u oni
sami spojují, co je p o ně speci ické.
S ě š í ykazují zřejmé ysy skupino é iden i ikace, jejíž základním p incipem je
ědomí příslušnos i kjedné skupině aodlišnos i aod skupiny jiné sk ze dicho omii
MY aONI. Podle sociologa Richa da Jenkinse sociální iden i a „odkazuje ke způsobu
zájemného odlišo ání jedinců askupin sociálních in e akcích sos a ními jedinci
askupinami. Je o sous a né us a o ání se aoznačo ání z ahů podobnos i aodliš-
nos i mezi jedinci, mezi skupinami amezi jedinci askupinami. Podobnos aodlišnos
jsou zde chápany jako dynamické p incipy iden i y“ (Jenkins 1997: 4). V ámci mého
1 Romano džaniben, z. s.; kon ak : [email p o ec ed]
OPEN
ACCESS
12 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2021
e énního ýzkumu jsem sledo ala, jak je člens í nebo nečlens í e skupinách „my“
a„oni“ de ino áno ajakými symbolickými h anicemi.
NAVÁZÁNÍ KONTAKTU SRESPONDENTY
APROBLEMATIKA POSTAVENÍ VÝZKUMNÍKA
Mnoho lidí mi od doby, kdy jsem se ozhodla p o o o éma, „g a ulo alo“ kmé od-
aze, díky k e é jsem se pokoušela p oniknou do „izolo aného, uza řeného s ě a
s las ními p a idly, kde mi s ejně ě šina buď odmí ne ozho o , nebo na ykládá
bludy.“ Byla jsem a o ána před mis nou psychologií s ě ských apřed ím, že jim
las ně budu p o leg aci.
Moje zkušenos i šak naš ěs í y o předsudky nepo dily. Pojem s ě ský je elmi
ela i ní, příliš se nedalo sháně esponden y na základě jasně dané „s ě ské iden-
i y“, musela jsem předpokláda , jakých p os ředích se budou pohybo a . Něk e é
esponden y jsem kon ak o ala na základě oho, že se cí í bý s ě skými ajejich okolí
o ak aké nímá, oněk e ých jsem o předem ne ěděla, d žela jsem se p os ředí ci -
kusu alunapa ků se zámě em zjis i , zda se i o lidé cí í bý s ě skými. Dalším před-
pokládaným p os ředím p o mě byla omská komuni a, kde jsem ch ěla lépe os ě li
z ah apřípadné příbuzens í něk e ých s ě ských sRomy.
Rozho o sp ní esponden kou mi domlu ila má omská známá. Další po en-
ciální esponden y jsem oslo o ala přímo na Ma ějské pou i. Další kon ak y pochá-
zely od PhD . Hanuše Jo dana, p aco níka Di adelního oddělení Ná odního muzea,
k e ý mě následně odkázal na p odukčního Jiřího Výšku a en mi domlu il ozho o
se d ěma osobami zp os ředí ci kusu ikolo očů. Další esponden ku jsem kon ak o-
ala přes její webo é s ánky. Rozho o sjedním esponden em mi posky la ( eď již
bý alá) edoucí Muzea české lou ky aci kusu Mg . Hana Ma ocho á. Ten o ozho o
jsem nenah á ala osobně, ale obsahuje na olik zajíma é pos řehy ain o mace ýkající
se éma u mé p áce, že jsem se ozhodla zařadi ho do mého e énního ýzkumu.
Mým zámě em bylo mí e ýzkumu zas oupeny osoby zco nej ůzno odějšího
p os ředí, ůzného ěku apo olání. Během doby, co jsem sháněla osoby ocho né po-
sky nou ozho o , se mi s á alo, že lidé, k eří p acují nebo p aco ali uci kusu či
lunapa ku, jsou i nejocho nější. Snad je o p o o, že jsou z yklí na publici u, oje-
jich „z láš ní s ě “ se zajímají nejen no ináři, ale s ále čas ěji iodbo níci ůzných
od ě í. Občas jsem měla poci , že zjejich ús slyším naučené áze, ě šinou šak šlo
(aspoň zmého pohledu) opři ozenou kon e zaci, při k e é jsme zapomínali, že se
jedná onějaký ýzkumný zámě .
Až na jednu ýjimku se mi nepodařilo sehna esponden y, k eří se již ne ěnují
žádnému řemeslu dědícímu se po gene ace, a esponden y pohybující se p os ředí
Romů (mající snimi úzké kon ak y, ať už osobní či p aco ní). Zajíma é je, že y o
d ě cha ak e is iky čas o splý ají. Měla jsem spous u ipů od s ých omských přá el
aznámých, k eří sněk e ými s ě skými y ůs ali či se sňa kem s ali jejich příbuz-
nými. Je p a da, že usku ečnění mnoha ěch o ozho o ů záleželo na p os řednících,
k e ým se nepodařilo esponden y přes ědči ke spolup áci. Už ale jen o, že něk eří
předem odmí ali přímou komunikaci se mnou či mě ůzně mys i iko ali, ukazuje na
OPEN
ACCESS
MARkéTA SkOčO Ská 13
u či ou nedů ě u k é o „ ýměně in o mací“ amožná snahu zacho a si s á „kul u ní
ajems í“. Tak mi aspoň byla čas o ys ě lo ána nechuť se se mnou se ka ausku-
ečni ozho o . Jde pouze omou domněnku, ale mám poci , že lidé, uk e ých se již
nepředá á řemeslo zgene ace na gene aci ak eří sňa ky spříslušníky jiných e nic-
kých skupin možná z ácí čás s é pů odní iden i y, jsou elmi ci li í na s é kul u ní
hodno y as řeží si je před nimi.
S ím sou isí imé pos a ení coby ýzkumníka. Vedla jsem ozho o y slidmi po-
cházejícími zjiného kul u ní p os ředí, h dými na s ou iden i u (ať už yplý ající
zjejich po gene ace děděného po olání, pe né odinné sí ě či odlišných kul u ních
z yků), p o k e é jsem (bez ýjimky) byla člo ěk „zp i á u“, „domácí“. Nikdo znich
mi o nedal naje o ako ým způsobem, abych se cí ila nepříjemně, ale mohlo o sa-
mozřejmě o li ni naši komunikaci ain o mace, k e é mi posky li. Jsem p o ně osoba
„z enčí“, k e á se chce doz ědě něco ojejich s ě ě apouží o p o las ní po řebu.
P ní se kání s esponden y p oběhlo ždy řele. Neexis o aly o ázky, na k e é by i-
di elně nech ěli odpo ědě (což samozřejmě neznamená, že si něk e é ěci nenechali
p o sebe). Rozho o y p obíhaly ě šinou jejich domácím p os ředí, pouze jeden na
„neu ální“ půdě ajeden po ele onu.
P o ýzkum jsme yužila k ali a i ní me odu, s esponden y jsem edla polo-
s uk u o ané ozho o y sněkolika s ěžejními éma y (buď nah á ané, nebo p o-
s řednic ím e-mailo é poš y), k e é následně článku analyzuji. Jelikož byli se-
známeni s éma em (aúčelem) ýzkumu dopředu, mnozí se yjadřo ali k éma u
spon ánně sami dří e, než jsem začala pokláda o ázky, což jsem ždy u í ala. Při
ozho o ech se samozřejmě ynořo ala další dílčí éma a, na k e á jsem se imp o-
izo aně dop á ala. Rozho o y jsem edla ýh adně češ ině, ele an ní ýpo ědi
jsem si po é přepsala a yb ané ci ace p ezen uji zde. Responden y anonymizuji.
RESPONDENTI
Mezi mými esponden y se nachází žena (cca 60 le ), z .hadí žena (odbo ně kon o -
sionis ka) z adičně a is ické odiny, jejíž o ec pocházel z odu mo a ských Romů
(sám sebe ale po ažo al p ý spíše za „s ě áka“, než za Roma) ama ka byla Sin ka. Re-
sponden ka se dala za Roma apo s a bě sp ací uci kusu přes ala. Další esponden -
kou je aké žena okolo 60 le , k e á nyní žije usazeně, ale celý dosa adní ži o žila na
ces ách. P o ozuje a akce na pou ích ap onajímá je. P o ozo ání zába ních pod-
niků se ěno ali ipředko é. Další esponden ka, žena (49 le ) už minimálně po ři ge-
ne ace las ní a akce ajezdí snimi po pou ích, sezónně žije na ces ách. P o dala se
za muže z odiny, k e á aké p o ozuje kolo oče acho á koně. Předko é zdá nějších
gene ací se ěno ali ocho nickému di adlu. Muž (cca 40 le ) je manaže em a ech-
nickým ředi elem jednoho zčeských ci kusů. Rodina se ci kuso ému umění ěnuje
již mnoho gene ací, nejs a ší dohledaná gene ace se ži ila po ulným kejklířs ím.
Muž (s řední ěk) je maji elem jedné zkolo očo ých společnos í, odina se p o ozo-
ání pouťo ých a akcí ěnuje údajně už od 18.s ole í. Ma ka pocházela zp o azo-
chodecké odiny, o ec byl kolo očář. Žena (66 le ) pochází zci kuso ého odu,  om o
p os ředí p ožila dě s í, ži ila se jako a is ka, anečnice azpě ačka idělnice. Je
OPEN
ACCESS
14 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2021
p o esionální ka ářkou aspiso a elkou. Muž (62 le ) je p o azochodcem pocháze-
jícím z odiny, k e á se omu o umění ěnuje už po gene ace, přičemž od se úplně
pů odně ěno al na konci 18.s ole í lou ko ému di adlu. Muž (63 le ) je příslušní-
kem již několiká é gene ace ci kuso ého odu, e k e ém působil jako a is a ad e-
zé med ědů. Dále jsem p o éma a ýzkumu če pala zdiplomo é p áce Ros isla a
No áka (No ák 2006) zosmé gene ace lou káře Ma ěje Kopeckého, k e ý se sám po-
ažuje za s ě ského.2
Na u či á éma a ýzkumu, zejména na z ahy mezi s ě skými, Sin y adalšími
omskými skupinami Čechách a Německu, jsem se dop á ala d ou esponden ů3,
k eří mi ýpo ědi posky li jen pod podmínkou nap os é anonymi y. Čás jejich odiny
se pohybuje e elmi izolo ané komuni ě, k e á si silně s řeží s ou kul u u, a ěm o
d ěma esponden ům (acelé jejich odině) by nejho ším případě h ozila isociální
exkomunikace. Responden i jsou příbuzní, příslušníci d ou ůzných gene ací, oba
dospělí.
SDÍLENÝ KULTURNÍ INVENTÁŘ
Ve ýpo ědích jsem se zaměřila na o, jak se iden i a kons uuje a ema izuje. Zkou-
mala jsem h aniční znaky, z .bounda y ma ke s4, k e é oří h anice mezi jedno li-
ými skupinami ak e é s ě ské odlišují od os a ních. „Tako ým o dis inkčním h a-
ničním znakem může bý například náboženské yznání asním spja á p axe, í a či
i uál, symbolický mo i , jazyk, odě (např.k oj) či jeho p ek nebo aké předs a a
ělesné spřízněnos i skupiny ( p o ikladu ůči os a ním), nejčas ěji ba a kůže.“
(Hajská 2018: 52). Zajímalo mě, za jakým účelem je e nici a ema izo ána asjakými
a ibu y je spojo ána. Richa d Jenkins ybízí zaměři se při ýzkumu sociální kon-
s ukce kul u ní odlišnos i aké na kons ukci kul u ní podobnos i, j.na p ocesy,
k e ými je o mo án kul u ní obsah iden i y (Jenkins 2016: 137).
POJEM SVĚTSKÝ VHISTORICKÉM KONTEXTU
Slo o „s ě ský“ je pojem elmi p oblema ický. Neexis uje jednoznačné k i é ium p o
odlišení z .s ě ských osob od ěch os a ních (akdo jsou přesně i „os a ní“). Kdy
přesně se lidé po ulní, jdoucí s ě em, začali označo a jako s ě š í, o se zžádné jazy-
2 Ros isla No ák je zejména di adelním he cem, ale obje il se i několika ele izních se-
iálech. Vy ořil a eží o al inscenaci La Pu yka, k e á se inspi uje no ým ci kusem nebo
například las ní one-man show snáz em 8— polib p del kosům, jejíž éma em je odinná
his o ie Kopeckých aobje uje se ní ak obacie, lou ky idomácí ilmo é záznamy.
3 V ex u je označuji jako anonymního esponden a mladší gene ace aanonymního esponden a
s a ší gene ace.
4 Viz Ba h, F. 1969. In oduc ion. In: Ba h, F. (ed.). E hnic G oups and Bounda ies: The Social
O ganiza ion o Cul u e Di e ence. Be gen, Oslo, London: Uni e si e s Fo lage , Uni e si y
P ess, s.1–23.
OPEN
ACCESS
MARkéTA SkOčO Ská 15
ko é pří učky nedoz íme. Význam „jdoucí s ě em, po ulný, kočo ný“ u ádí uhesla
s ě ský zjazyko ých slo níků pouze Pří uční slo ník jazyka českého, k e ý začal y-
cháze e řicá ých le ech 20.s ole í azachycuje slo ní zásobu přibližně od oku 1870.
Jungmannů slo ník, k e ý je os o le s a ší, slo o s ě ský  om o ýznamu neu ádí
(najdeme zde šak heslo s ě ák s ýznamem „ ulák, s ě oběžník“).
Pojmy „s ě ský“ a„s ě ák“ se čas o imezi odbo níky po ažují za synonyma. Vsou-
časné době se snad dají y o e míny zaměňo a , his o ických sou islos ech nikoli.
His o icky se jedná zejména oosoby pu ující sezónně za p ací (přede ším zPošu-
ma í), ozedníky, zemědělské p aco níky. Ci kusy si adičně na sezónu najímaly
dělníky, k eří pomáhali se s a bou aběžným p o ozem ci kusu azá o eň čas o za-
s á ali unkci muzikan ů. Šuma š í „ enťáci“ mí ali ždy uci kusů dob ou po ěs
jako y alí dříči anadaní hudebníci. Není di u, že jsou s ě áci čas o zmiňo áni
např. li e a uře aže se e mín s ě ák hojně synonymizuje se slo em s ě ský. Byli
o o iž p á ě muzikan i zejména zjihozápadních Čech, s ě áci, k eří české ci kusy
p osla ili po celém s ě ě.
Zčasopisu Český lid z oku 1895 získá áme dobo ý ob az „s ě em jdoucího“, při-
čemž au o nepouží á pojem s ě ský. Podle au o a článku Bedřicha Mo a ce se jed-
nalo  é době již pouze opoces né b usiče ak amáře, jimž se někde začalo říka
„hausí níci“. Vdobě dří ější pa řili mezi „s ě em jdoucí“ ipoces ní ad oká i, z ě-
olékaři, zaříká ači, z . ací o é (po ulní mysli ci), z .k ičkáři (chy ali k ky
apodobná z ířa a ajejich kůži p odá ali), z .b abenáři ( ybí ali m a enčí kukly
ap odá ali je p áčníkům), kořenáři, zeměměřiči, dohazo ači ne ěs aženichů, la-
saři (skupo ali lasy) adalší (Mo a ec 1895: 592).
Sp o epubliko ým Zákonem č.117/27 Sb. z15.7.19275 opo ulných cikánech se zá-
sadně p oměňuje obsah pojmů s ě ský as ě em jdoucí. Zákon se o iž ne ýkal pouze
Romů, ale lidí žijících i ine an ně šeobecně. Tz .„osoby žijících po cikánském způ-
sobu“ byly nímány po ě šinou jako asociálo é. Op ikou zákona byli udíž s ě š í
směšo áni sRomy, ap a děpodobně ak i eřejnos í nímáni. Vláda jeho upla ňo á-
ním hodlala yřeši z .„cikánskou o ázku“. Osoby, na něž se zákon z aho al, byly
dále cha ak e izo ány jako „cikáni zmís a na mís o se oulající ajiní uláci p áce se
š í ící“. Če nické pá ací ús ředí P aze edlo e idenci šech ěch o osob bez legál-
ního ná oku na yjmu í z é o e idence. S a ším č nác i le byly ydá ány z .cikán-
ské legi imace, obsahující mimo jiné osobní da a, popis osoby ao isky p s ů. Jejich
d ži elé měli zakázán přís up na u či á území (např.lázně, elká měs a). Cikánské
legi imace byly  oce 1933 (po ukončení soupisu  oce 1930, k e ý o šem zcela jis ě
nepos ihl ani zčás i šechny osoby) ydány 22 280 osobám (Váňa, Ma eš 1935: 364).
Rodiny, k e é ch ěly dále kočo a , musely las ni éž kočo nické lis y spla nos í na
jeden ok. Ty mohly bý kdykoli odňa y nebo mohla bý jejich pla nos změněna.
Vzhledem knejasné ozliši elnos i oho, zda je daná osoba omského či ne omského
pů odu, byli s ě š í zařazo áni do obou skupin, k e é zákon pos ihl. Rozhodujícím
k i é iem mohlo bý íc ak o ů, če ně yzického zhledu.
Za d uhé s ě o é álky bylo mnoho s ě ských pe zekuo áno amnoho jich zahy-
nulo koncen ačních ábo ech. O ázkou je, zda byli do anspo ů zařazeni coby
5 Více iz Ho á ho á, J. akol. 2021. … o jsou ěžké zpomínky. B no: Vě né mlýny.
OPEN
ACCESS

16 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2021
z .asociálo é, nemající řádnou obži u, po ulující se, nebo zda byli řazeni do ka e-
go ie cikánských míšenců, či dokonce Cikánů6. Podle Pe a Lho ky zMuzea omské
kul u y B ně byli s ě š í zařazo áni do šech ěch o ka ego ií, k i é iem byla ba a
kůže.7 Opa řeními p o i po ulnému oby a els u apozději p o i Romům byli p ý po-
s iženi pouze s ě š í s ma ší kůží. Něk eří s ě š í p ý iza álky p o ozo ali s ou ži -
nos , byli pod obeni soupisu, ale nebyli u ězněni  ábo ech, až později byli posláni
do p aco ně ýcho ných ábo ů u čených p o nuceně nasazené Německu, k eří
od am ud up chli (např. Os a ě).8 Z láš ě ke konci álky h álo hla ní oli aso é
hledisko.
Pojem s ě ský igu uje poli icko-adminis a i ních ex ech přibližně od komu-
nis ického pře a u  oce 1948, kdy pocí ila nas upující mocnos po řebu lépe ka-
ego izo a osoby pohybující se zmís a na mís o. His o ička Nina Pa elčíko á u ádí
sou islos i se soupisem omského oby a els a e dnech 18.23.8.1947 daným y-
hláškou č.756 ze 17.če ence 1947 Minis e s a ni a, že „Pod es em jednoho mě-
síce ězení se nařízení ýkalo aké z .s ě ských osob (ne omš í p o ozo a elé ko-
čo ných ži nos í azába ních podniků), k e é neměly s álé bydliš ě apo ulo aly se.“
(Pa elčíko á 2004: 29) Ksoupisu se yjadřuje iTomáš Haišman, někdejší p aco ník
Minis e s a ni a. „O aso ém kon ex u soupisu s ědčí nejen in e ní použi í ako-
ých slo jako ”míšenec zcikánské k e”, ale isku ečnos , že zněj byla samos a -
ných řízeních oněco později yňa a pods a ná čás s ě ských.“ (Haišman 1999: 514)
S ě ský jako pojem příliš ne igu uje e ědě, jinak je omu upoli ických či adminis -
a i ních ex ů, k e é e mín „s ě ský“ či „s ě ské osoby“ děčně přejaly, aby se jim p o
jejich účely lépe ka ego izo alo. K iminalis ický sbo ník u čený p o služební po řebu
Minis e s a ni a (Š u ma 1959: 344–356) použí á e mín „s ě ské osoby“ p o „osoby,
žijící polokočo ným ži o em apohybující se za účelem obži y zmís a na mís o „ oulající
se s ě em“. Vnímá je jako „sociální skupinu po ulných lidí, k eří minulos i měli u či é
pok e ní ajazyko é z ahy kcikánům“. Dále u ádí: „Vznik é o skupiny s ě ských osob
je elmi složi á o ázka, k e á nebyla dosud ědecky p ozkoumána. Je šak p okázáno,
že značná čás ěch o lidí jsou cikánš í míšenci.“. Toulání zmís a na mís o po ažuje
za „zaos alý způsob ži o a“, k e ý „byl hla ní příčinou nekalého způsobu obži y, úzce
spojeného spácháním es né činnos i“. Uži í oho o ymezujícího pojmu ys ě luje
ak o: „Použí ání pojmu s ě ské osoby k iminalis ické p axi je opods a něno p o o,
že y o osoby se ak samy označují ao e řeně se k é o skupině hlásí.“
Další poli ické opa ření, k e é bylo zacílené zejména na Romy, ale do klo se
imnoha s ě ských, a ím přispělo ke změně nímání obsahu oho o pojmu eřej-
nos í, byl Zákon č.74/1958 Sb. ze dne 17.10.1958 o além usídlení kočujících osob.
Jeho aplikací se mělo docíli „pře ýcho y cikánského oby a els a“. Neměl bý ale
zaměřen jen p o i Romům, nýb ž p o i mobili ě obecně, edy ip o i mnohem méně
poče né skupině ne omských p o ozo a elů z .kočo ných ži nos í. Po ulný ži o
byl po ažo án za yhýbání se poc i é p áci, za obži u nekalým způsobem. Zákon
6 Cikánů s elkým „C“ coby příslušníků ná oda.
7 Pozna ek zpřednášky na éma „Romo é P o ek o á u Čechy aMo a a 1938–1945“ usku-
ečněné 10.11.2009 na FF UK, omis ika.
8 Tam éž.
OPEN
ACCESS
MARkéTA SkOčO Ská 17
se měl ýka iosob, k e é mají alé bydliš ě, ale „zčás i se ži í nekalým způsobem,
esp.nemají alé zaměs nání. (Vdalším bodě knim byly přiřazeny např.osoby za-
bý ající se ambulan ním p odejem či ži nos mi, např.deš níkářs ím, b usičs ím,
ko lářs ím apod., aniž by las nili příslušné po olení.)“ (Pa elčíko á 2004: 183).
Mís ní ná odní ýbo y měly e spolup áci sVeřejnou bezpečnos í p o és září
1958 soupis šech kočo níků nad pa nác le , odeb a jim o isky p s ů, zkon olo a
doklady a yz a je kusazení aknás upu do p áce. E ido ali se nejen Romo é, ale
inosi elé licencí (z láš ě s ě š í). „Předběžný soupis ka ego ii „s ě ských“ neu ádí,
omezuje se na poče licencí, jichž mělo bý celkem 227. I en o údaj zřejmě sku ečný
s a podceňuje. Zúdajů zjiš ěných na počá ku oku 1959 je zřejmé, že ne omš í d ži-
elé op á nění kambulan ním ži nos em předs a o ali českých zemích cca 2 600
dospělých osob, edy celkem asi 23,4 % šech zapsaných.“ (Pa elčíko á 2004: 68). Ko-
nečný soupis p oběhl úno u 1959, ehdy se měli e ido aní de ini i ně usadi . „…bylo
zapsáno asi 3 000 dospělých osob „s ě ského“ pů odu, p o ozujících esměs licenco-
aná po olání (kolo oče, ci kusy, podomní obchod, z .po ulná či kočo ná řemesla;
 ěch o obo ech byly o šem už p ůběhu padesá ých le mnohé licence z ušeny)
anezapsaných jako Romo é. Z oho nap os á ě šina— íce než 2 600— působila
českých zemích.“ (Pa elčíko á 2004: 183).
Pojem s ě ský byl dále uží án  ex ech ýkajících se jazyka s ě ských, edy s ě -
ské han ý ky, s ě š iny.
„Náze „s ě š í lidé“ nebo jen „s ě š í“ e ýznamu, k e ém jej u ádí Podzimek9,
není češ ině obecně s ozumi elný. Uží á se ho lido é řeči něk e ých k ajích. Ze
s ého odiš ě Sušice jsem jej neznal. Slyšel jsem jej Radnicích (ok es Rokycany)
adále přímo od „s ě ských lidí“, k eří žijí P aze. Vlexikálním no očeském ma-
e iálu Ús a u p o jazyk český je na en o ýznam jen jeden doklad, a o zčlánku
J.Spi hanzla Du iše Ná odní poli ice. Na om o dokladě je založen poslední ýznam
slo a s ě ský, u edený pří učním slo níku jazyka českého: „jdoucí s ě em, po ulný,
kočo ný.““ (Lípa 1960: 47, pozn.3, ni řní u ozo ky pů odní)
„Všichni i olně s ě em áhnoucí lidé jezdící sci kusy, kolo oči, houpačkami
as řelnicemi, edoucí po ulný ži o aži ící se po ces ách ib usířs ím, sp a o á-
ním deš níků, d á o áním, le o áním ajinými podobnými podomními příleži os -
nými p acemi i ůznými p ohřešky p o i zákonu byli ado jis é mí y ješ ě jsou spojeni
jednu společenskou s u s ě ských neboli s ě áků, zbuzující nedů ě u uos a -
ních s e oby a els a.“ (Chu a ý 1987: 177)
„T adiční s ě ci kusu se liší mnohých ěcech ajednou znich je i las ní pa io-
ické dělení na „s ě ské“ ( j.s ě em jdoucích, na ozených ma ingo kách z .sa i-
s ickým odokmenem adoloži elnou ako ou obži ou několika pokoleních) a„ch a-
pouny“ (lidmi zp i á u, z enčí, při and o alci)“ (Vaculík 2007).
Odbo níci se yjadřo ali os ě ských zejména sou islos i spo ulným ži o em
obecně nebo sou islos i sRomy, spoli ickými nařízeními, k e é se měly ýka
Romů, ale pos ihly is ě ské. V om o kon ex u u ažo ali os ě ských buď jako ooso-
bách ne omského pů odu žijících i ine an ním způsobem, nebo jako o omských
9 Ja osla Podzimek ses a il Slo níček s ě ské han ý ky, yšel jako příloha časopisu Bezpeč-
nos ní služba  oce 1937.
OPEN
ACCESS
18 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2021
míšencích. Jak bylo už ýše zmíněno, s ě š í jsou zmiňo áni i sou islos i sjazy-
kem, k e ý použí ají. Dokonce se íck á obje uje pojem s ě š ina, k e ý en o jazyk
označuje. Mezi samo nými s ě skými en o náze uží án není. Ten o sk omný ýsky
pojmu s ě ský e ědeckém disku zu ukazuje, že se pojem s ě ský dos a ečně ne žil.
Domní ám se, že omu ak bylo p o o, že do eď není jasný přesný obsah oho o slo a.
JAK VNÍMAJÍ POJMENOVÁNÍ SVĚTSKÝ
RESPONDENTI TERÉNNÍHO VÝZKUMU?
Pojem s ě ský znají šichni esponden i, šichni se sním z o ožňují, ě šina jich ho
použí á jako au onymum, něk eří dá ají přednos označení podle p o ese (a is a,
kolo očář).
S ě ský— s a ý, ži ý slo o, ýká se o ěch lidí, k e ý y předko é, aspoň jedna d ě gene-
ace, jezdili po om s ě ě nebo po ej las i českej. S ě ský— s ě , jezdili po s ě ě. (muž,
62 le )
Já se nes ydím za o, že jsem ci kusák. (muž, 63 le )
Jako synonymum ke slo u s ě ský nímá ě šina s ě ák, což se edy neshoduje sná-
zo em ýše zmíněných odbo níků. S ě ák— sem am ho použijem. Je o s ejný jako s ě -
ský. (muž 62 le )
Komedian je nímáno jako exonymum, k e é by ale mělo pa ři spíš he cům než
s ě ským obecně. Něk eří esponden i ho nímají jako pejo a i ní. Komedian i, o je
las ně od slo a la comedia z ancouzš iny, ím pádem jsou o po ulní he ci. My nejsme
he ci, my nic nepřed ádíme. To se žilo za dří ějšího ežimu abyla o spíš ako á u ážka. To
byl člo ěk ako ej hochš aple , přijede, mlu ka, ak ako á aby yb al peníze, měl se dobře,
ako ej příži ník  om o s á ě. (muž, s řední ěk) Rozpo uplné názo y panují na uží-
ání p o esionym ci kusák akolo očář. Responden i použí ají několik pojmeno ání
najednou.
S ě ský— kolo očář nebo koníčkář, p o ože my máme aky koně. Anebo ci kusáci, y
zase co p o ozujou ci gusy a ak, a ie é… Manžel řeba je ale gickej na o komedian i,
o se říká, že o jsou i, co p o ozujou komedii, he ci. Mě o nějak neu áží… Domácí— o
jsou řeba co nikdy neměli a akce. (žena, 49 le )
S ě ský— dá se říc , o je slo o od s ě a, od ces o ání. (muž, s řední ěk)
Vposledních le ech knám jezdí hodně maji elů a akcí zHolandska, Německa adal-
ších západoe opských zemí. Německým p o ozo a elům lunapa ků se p ý říká šau-
š eleři (ioni sami se aky nazý ají), německým kolo očářům komedian i, což p ý nemá
Německu pejo a i ní nádech jako unás.
P o osoby „ne-s ě ské“ se použí ají nejčas ěji náz y domácí ačlo ěk zp i á u. P i-
á ní je člo ěk, k e ý neces uje. (muž, s řední ěk).
OPEN
ACCESS
MARkéTA SkOčO Ská 19
Za hanli é je po ažo áno pojmeno ání ch apoun. Zde je možné, že o o pojme-
no ání něk eří esponden i použí ají běžně, ale ze slušnos i o přede mnou popřeli.
Náze gádže (přeja ý z omš iny) něk eří použí ají, jiní ho po ažují za pojmeno ání,
k e é uží ají pouze Romo é. Gádžo, o se aky řiká alo, záleží, jak o en člo ěk použije.
(muž, 62 le )
TYPICKÉ PROFESE SVĚTSKÝCH OČIMA ODBORNÍKŮ
Neexis uje jednoznačné k i é ium p o odlišení z .s ě ských osob od ěch os a -
ních (akdo jsou přesně i „os a ní“). Už jen p o o, že není jasné, ojakou ka ego ii se
las ně jedná. Slo o s ě ský zřejmě ychází ze souslo í „s ě em jdoucí“. To o spojení
se je í nadřazené pojmu s ě ský. Ne šichni s ě em jdoucí byli ajsou s ě š í, ani není
známo, kdy pop é a jaké sou islos i se pojem s ě ský začal uží a .
Hanuš Jo dan, p aco ník Di adelního oddělení Ná odního muzea P aze, od-
bo ník zejména na ci kusy, idí p oblema iku pojmu s ě ský ze d ou úhlů. Buď jsou
s ě š í lidé i, 1.k eří pu ují za obži ou ( j.ci kusáci, kouzelníci spu o ním di adlem,
p o ozo a elé pouťo ých a akcí, ho ci; nikoli his o ickém smyslu sezónního pu-
o ání za p ací ulidí např.zPošuma í zedníci, sezónní zemědělš í p aco níci apod.),
nebo 2.z adičních odin, k e é se po gene ace ži í pouťo ými a akcemi as ánka-
řením (např.Spilko i, Kočko i).10
Podle bibliog a a Daniela Řeháka spadali minulos i mezi s ě ské lou káři, kome-
dian i, koňš í handlíři, k amáři, podomní obchodníci, b usiči a uláci (Řehák, 2002,
není u edeno). Vsoučasnos i se podle něj pohybuje spek um pojmu s ě ských od
„ci kusáků (k eří en o pojem hodně odmí ají), přes a is y (odmí ají), přes kolo-
očáře (k eří se nad ním ochu oší ají), po b usiče nožů (pře ážně nekomunikují)
askončil jsem před le y před panem Kočkou, k e ý už díky s ým obchodům snemo-
i os mi ausedlos mi ob az s ě ského ůbec nenaplňuje. Po ulné lou káře ařemesl-
níky nejd obnějších řemesel zminulos i zcela ynechá ám.“11
Hanka Tlamso á řadí e s ém p ním díle Lexikonu s ě em jdoucích mezi p o ese
cha ak e izující u o skupinu: deš níkáře, b usiče, handlíře, k amáře, lou kohe ce,
gymnas y, ci kuso é umělce, maji ele pouťo ých adalších a akcí, i ine an ní o o-
g a y amaji ele pojízdných kin. Dále aké ženské p o ese: po ulné lou kohe ečky,
k asojezdkyně, k amářky nebo š adleny (Tlamso á 2020: 7).
POHLED RESPONDENTŮ
Všichni esponden i se shodují  om, že p o ozo a elé lunapa ků jsou s ě š í. Uci -
kusu už o ak jednoznačné není, občas pře ládá pojmeno ání a is a či ci kusák.
10 JORDAN, Hanuš <hanus_jo [email protected]>. S ě š í— ymezení pojmu. Skočo ská, Ma ké-
a <[email protected]>. 2010–11–19 10:25. [ci .2010–08–19].
11 ŘEHÁK, Daniel < [email protected]>. S ě š í. Skočo ská, Ma ké a <m.skocka@seznam.
cz>. 2010–03–02 15:48. [ci .2010–08–19].
OPEN
ACCESS
26 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2021
ys a o áni. Jejich pos oj kněmu je o šem značně ůzno odý. Něk eří esponden i
neznali osobně žádné s ě ské, k eří by buď zá o eň nebyli Romy nebo Sin y, nebo
by snimi nebyli příbuzní, pohybo ali se zejména p os ředí Romů aSin ů. Zá o-
eň nepopí ali, že ě ší p es iž, než s ě š í mají jejich okolí Sin i aRomo é. Je
edy logické, že se na p oblém dí ali spíše jejich op ikou. Podle nich byla s ě ská
iden i a pou ána kneusedlému způsobu ži o a, kp o esi. Šlo oži o ní s yl, s ě -
ským mohl bý kdokoli , kdo ak žil, edy iRom, iNe om. Romo é podle nich na
ozdíl od s ě ských ořili e nickou skupinu. Jiný esponden nímal Romy as ě -
ské jako příslušníky odlišných skupin, k eří se šak od sebe lišili pouze p o esí
ajazykem.
Os a ní esponden i zas á ali zcela odlišný názo . Příbuznos sRomy nebo Sin y
popí ali, ne ěděli onikom, kdo by jejich ši oké odině byl snimi nějak spřízněn.
Něk eří se omezili na u o negaci, něk eří se ůči Romům aSin ům ymezo ali os-
řeji. Od zdů aznění ozdílu mezi skupinami, až po y yšo ání se nad nimi.
Dále mě zajímalo, jakým způsobem se s ě š í ymezují ůči osobám, k e é nímají
jako „nes ě ské“. H anice, k e á se ím o ymezo áním oří, je u čující p o iden i u
s ě ských. Já o be u jako p o esi ajá se nebe u jako odděleně od ás nebo od d uhých lidí.
(žena, 49 le ).
Něk e ým esponden ům připadalo, že s ě ské ody jsou soud žnější než nes ě -
ské. S ě š í mají podle nich s álejší z ahy, pa neři si nejsou ne ě ní, při každém
p oblému se hned ne oz ádějí jako „domácí“ Já osobně bych řeba manželce nezahnul.
A ím na s o p ocen , že manželka aky ne. Úc a k é ženě. Mezi s ě ský se o řeba aky do-
s alo, oz ody nebý aly, dos alo se o aky (muž, 62 le ).
SOCIÁLNÍ VAZBY
Na cha ak e u sociálních azeb lze ypozo o a , jakým způsobem se skupina s ě -
ských ymezuje, jak je p ocesu kon ak ů jedno li ých skupin y ářena jejich sku-
pino á iden i a.
Vosobní o ině se s ě š í k omě lidí z„b anže“ (My se čás ečně známe celo epubli-
ko ě obo u, muž, s řední ěk) běžně s ýkali ipřá elili s z .domácími (Já osobně mám
s ašně spous u přá el, k e ý jsou mimo b anži, muž, cca 40 le ). Několik esponden ů se
mi zmínilo oblízkých z azích sumělci. Vnímali je jako sobě podobné, spodobným
ži o ním s ylem aúdělem. Známos sumělcem (zejména she ci, zpě áky) byla po-
ažo ána za p es ižní.
Mnoho domácích, mužů, p aco alo uci kusu jako dělníci, pomocníci. Byli nají-
máni na jedno li é sezóny nebo řeba jen na bou ání as a ění a akcí, ci kuso ého
s anu. Vě šinou dos á ali kapesné azda ma jídlo auby o ání. Ty o p aco ní z ahy
byly podle něk e ých esponden ů nezřídka kompliko ané, jelikož mezi zájemci se
oci ali lidé bez domo a, sk iminální minulos í apod. Čas ými sezónními zaměs nanci
uci kusu nebo kolo očů byli Romo é (My jsme řeba izaměs ná ali omskou odinu ze
Slo enska, asi pě le . S ašně solidní lidi, dodneška nás na š ě ujou, sup o ý zaměs nanci.
S ašně ychle se aklima izo ali. Ten způsob ži o a, ikdyž bydleli paneláku, ak jim nebyl
cizí aasi  ý k i o op a du maj aky, muž, cca 40 le ).
OPEN
ACCESS

MARkéTA SkOčO Ská 27
Usňa ků mě zajímalo, do jaké mí y se mezi s ě skými dod žuje endogamie, sja-
kými dalšími skupinami se případně s ě š í žení/ dá ají, jaké eakce o y olá á
azda si může mladý člo ěk yb a , koho si ezme.
V odinách se p e e ují s azky mezi s ě skými na zájem (Já mám ady ři kluci ani-
kdo je nebude nu i , aby si nenašli holku mimo ci kus, ale ono ám o nedá, já o ím podle
sebe, jak u oho y os e e…, muž, cca 40 le ). A gumen em bylo, že málok e ý domácí
by si z ykl na en o speci ický a elmi odlišný s yl ži o a anedělalo by o dob o u
(Nejho ší je, když je ady nějaké dě če zp i á u, ona si na o nemůže z yknou , muž, s řední
ěk). Exis ují spíše případy žen zřad domácích, k e é se při daly do s ě ské odiny,
musely se ale nap os o přizpůsobi (Buď do oho padne, do ěch koleček, nebo z oho za pě
le ypadne, muž, s řední ěk). Tole o ané jsou s azky mezi ůznými skupinami s ě -
ských, p o ozo a elé zába ních a akcí, a is y a d. (Je o s ejná o ma ces o ání, ako á
že ohle byli kolo očáři a ohle byli a is i, akže dá se říc , že ady o manžels í ungo alo,
p o ože byli na u s oji d áhu z yklí, muž, s řední ěk), ok ajo ě sumělci, p o ože mají
podobný ži o ní s yl.
Vpřípadě esponden ů příbuzensky spja ých sRomy/Sin y, dá ali i o přednos
sňa kům p á ě sRomy, spíše než sČechy.
Je zřejmé, že esponden i nežijí sociální izolaci. Běžně se s ýkají sdomácími.
Jde jen omí u sociálního kon ak u. Je p o ně běžné se sdomácími přá eli , oněco
složi ější je sdomácími p aco a , p o ože u p áci nebe ou ážně, anejneschůdnější
jsou z ahy ma i ální. Nikdo z esponden ů nepopí á, že by neexis o aly manželské
s azky s ě ských sdomácími, ale nikdo o nepo ažuje za ěc běžnou as op ocen ně
ole o a elnou. Spíš se kloní ke sňa kům mezi s ě skými, zí si domácího nepo ažují
za ozumné ašťas né. Dá se říc , že je zde s ále u či á endence kendogamii.
KULTURNÍ ATRIBUTY
Jedněmi zdůleži ých bounda y make s, edy symbolické h anice mezi „my“ a„oni“,
k e é nímají členo é obou h aničních skupin, jsou kul u ní z yky a adice užším
slo a smyslu. Za šechny bych zmínila eligiozi u, i uální čis o u ajazyk, z .s ě -
š inu, uk e ých při ozho o ech yplynulo, že nesou nejsilnější od az iden i y.
Vě šina esponden ů byla ěřícími křesťany as é dě i kř ili. Ví u o šem nep ak-
iko ali klasickým způsobem, do kos ela chodili pouze čase ins i ucionalizo aných
událos í (s a ba, křes ) či oVánocích (De adesá p ocen s ě ských lidí ěří, nesedí kaž-
dou neděli kos ele, ale ěří, muž, s řední ěk).
Z láš ě ci kuso á ys oupení bý ají značně iskan ní, je edy při ozené, že si
umělci pomáhali ůznými po ě ami, i uály (Když jsem ys upo al s yg ama, ak jsem
si před ys oupením sáhl na křížek p o š ěs í. Kos ým neodloží e na pos el, p o ože by spal
kše . Nikdy když sedí e ci kuse, ak se neo očí e zády kmanéži anesedne e si, muž, cca 40
le ). Také se přísahá (Kleju se, přísahám, že jsem o neudělal. Zaklej ám se řeba na s oje
dě i. Dá ám do h y o ce, ma ku, dě i s oje, muž, s řední ěk).
Přísná p a idla ( i uální) čis o y se obje ují u něk e ých Romů a Sin ů
(Ho á ho á, 2005: 71), snimiž něk eří s ě š í přicházejí do kon ak u. Zajímalo mě,
zda y o z yky aké dod žují. Vě šina esponden ů o ěch o p a idlech neslyšela nebo
OPEN
ACCESS
28 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2021
je chápe jako p a idla čis o y užším slo a smyslu (Uní si ka e nedám, je o šmudla,
muž, 62 le ). Nebo esponden i p a idla i uální čis o y znali, ale přisuzo ali je Sin-
ům (To už jsou spíš y Sin o é. Tady o ne unguje, muž, s řední ěk).
Jediná esponden ka (žena, cca 60 le ) něk e á p a idla dod žo ala. Vypadá o ale,
že je přejala od s é ma ky, Sin ky, nejedná se snej ě ší p a děpodobnos í oz yky
s ě ské.
Nádobí p os ě se musí ud žo a čis ý, a o jenom p o jídlo. Vana je na ělo, ěci, k e ý
pa ří na ělo, učník, o je z lášť, u ě ky, nádobí, o je aky z lášť no. Takže neexis uje
něco, co by se dá alo doh omady. To unás se po om říká o ako ých lidech, že jsou p ás e.
Snima se ani nejí. Mají z lášť h nek az lášť alíř. Těho ná žena ažena šes inedělí mu-
sela mí oddělený nádobí anesměla aři . Až po šes inedělí směla kh nci.
S ě š inu, a go ický jazyko ý ú a , nazý ali esponden i han ý ka. Náze s ě š ina
nikdo znich nepouží al. Vli e a uře je u áděn ináze cin y, k e ý bý á od ozo án
od náz u e nika Sin i (Chu a ý 1987: 177), jde šak pouze odomněnku. Je nu né ozli-
šo a han ý ku od ci kuso ého slangu, k e ý obsahuje pojmeno ání p o ěci ýkající
se ci kuso ého umění aje u čen pouze p o p os ředí ci kusu. Vp os ředí lunapa ků
jsem na žádný slang nena azila13.
Coby a go měla han ý ka k yp ickou unkci, mnoho slo ale pos upem času p o-
niklo do ězeňského a ojenského slangu ido obecné češ iny. Použí ání han ý ky je
dodnes silným iden i ikačním p kem, k e ý ud žuje aposiluje společnou iden i u
s ě ských.
Nu no poznamena , že lexikum s ě š iny je ořeno z elké čás i pů odně om-
skými aněmeckými slo y. To dokládá mj. o, že s ě š í museli bý nu ně sRomy už-
ším kon ak u, jinak by en o jazyko ý li nemohl bý na olik pa ný.
Han ý ka je s ále ži ý a go s ě ských, k e ý se šak již příliš nepředá á mlad-
ším gene acím (Malý dě i o nikdo neučí, nemusí o umě . S a ší gene ace o přes á á
použí a , p o ože je o ýs řední, už o nemíní použí a , muž, s řední ěk). Dří e pře-
ažo ala k yp ická unkce (Ba ili se ak ci kusáci ikolo očáři, aby en člo ěk zp i á u
ne ozuměl, muž, 62 le ), současnos i spíše iden i ikační (Vidím, že už o hodně ědí.
Když akhle s ojím us ánku ak idím, že idomácí už akhle mlu í. Sch álně ak před áma
mlu í, že si myslej, že o jako umí, žena, 49 le ). Použí áním han ý ky ak s ě š í po-
silo ali iden i u, nebo na sebe jejím nepouží áním naopak neupozo ňo ali (Když
jsem chodila ady na gympl, ak jsem ne ěděla, jes li o slo o, k e ý jsme doma použí ali,
je ůbec sp á ný, abych se nezesměšnila, žena, 66 le ). Pasi ní znalos han ý ky byla
u esponden ů ysoká, ak i ně se použí ala spíše jen jedno li á slo a (Dě i ozumí,
ale nemlu í, žena, cca 60 le ). Mí a ýsky u omského lexika han ý ce naznačuje,
že s ě š í byli minulos i sRomy úzkém kon ak u. Jakého cha ak e u ain enzi y
byl en o kon ak , není jis é.
13 Bylo o jedním zdo azů na esponden y, šichni odpo ěděli nega i ně.
OPEN
ACCESS
MARkéTA SkOčO Ská 29
ZÁVĚR
Cílem předkládaného ex u bylo zjis i , kdo jsou podle esponden ů s ě š í asčím si
s ou iden i u oni sami spojují, co je p o ně speci ické.
S ěžejním a ibu em je bezpochyby p o ese, k e á je jedno ícím p kem společné
iden i y. Můžeme říc , že s ě š í jsou ypickou p o esní skupinou. P o ese se předá á
zgene ace na gene aci, kdy s a ší učí řemeslo s é po omky anespoléhají při om příliš
na ins i ucionální zdělání. O šem izde exis ují ýjimky, kdy se za s ě ské po ažují
iosoby, k e é již ne ykoná ají ypicky „s ě ská“ řemesla, mají o šem něk e é zdal-
ších a ibu ů společné iden i y, například si ud žují ědomí společné odo é his o ie,
což je zásadní iu odin, k e é se dosud děděnému řemeslu ěnují.
O šem ani ne každý zás upce p o ese ypické p o s ě ské je s ě ský. S ě ský je
příslušníkem odiny, k e á si po gene ace předá á dané řemeslo, zakládá si na o-
dinné his o ii ado u či é mí y exis uje aspoň snaha odod žo ání endogamie. Při om
samozřejmě exis ují ýjimky (např.mnoho ci kusáků se označení s ě ský b ání)
azejména současnos i se si uace mění. Ne každý s ě ský se ěnuje adičnímu ře-
meslu s é odiny, ane každý s ě ský uza í á sňa ek se s ě ským. Při om si ale ud žují
odo ou paměť, aikdyž žijí sčlo ěkem zjiného než s ě ského p os ředí, nep o ozují
odinné řemeslo, ani nedod žují dané kul u ní z yklos i, s ále se po ažují za s ě ské.
Podle mých zkušenos í je a o skupina lidí nej íce izolo aná, nejméně ocho ná posky-
o a os ě ských in o mace lidem „z enčí“.
Důleži ým pojí kem je samozřejmě aké neusedlý způsob ži o a, k e ý mají ale
společný isněk e ými ne-s ě skými aani už nepla í, že by šichni s ě š í za p ací
ces o ali.
Soud žnos odu aši oké poje í příbuzens í společně sdědičným příjmením, le-
gendami opů odu odu ačás ečná endogamie napomáhají kud žo ání apředá ání
společné iden i y. Pods a ným p kem při předá ání adice je zdělá ání a ýcho a
dě í odiči podle z yků daného odu.
S ě š í nejsou izolo anou skupinou. Sociální azby spříslušníky jiných skupin
jsou ůzného cha ak e u ain enzi y. P obíhající in e akce jen po zují poci jedi-
nečnos i s ě ských, jejich s éby nos i. I  ámci s ě ských jako skupiny ale exis uje
u či á hie a chie, sk ze níž o šem jedinec ješ ě íce posiluje poci náleži os i ke s é
odině.
Kposilo ání iden i y samozřejmě napomáhá ijazyk (jeho použí ání, či naopak
ymezo ání se ůči němu) aspeci ické kul u ní z yky aobyčeje.
Z lášť něk e é a ibu y s ě ské jasně ymezují od „os a ních“, kdy s ě š í sami
u o odlišnos nímají ajako odlišné je nímá iokolí. Příkladem může bý dů az,
k e ý je kladen na odo ou his o ii, příjmení, odinnou soud žnos , předá ání ře-
mesla zgene ace na gene aci ačás ečné dod žo ání endogamie.
OPEN
ACCESS
30 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2021
BIBLIOGRAFIE
Baloun, P.2020. „Cikáni, me la enko a!“
T o ba aupla ňo ání p o icikánských opa ření
mezi álečném Českoslo ensku, za d uhé
epubliky a počá eční ázi P o ek o á u Čechy
aMo a a (1918–1941). P aha: Dise ační p áce
FHS UK.
Cihlář, O., Jo dan, H. 2014. O bis ci kus. P aha:
Akademie múzických umění.
D obil, E. 1909. S ě em jdoucí. Český lid 18: 457.
Haišman, T.Není u edeno. 1999. In Kolek i
au o ů. Seši y p o sociální poli iku: Romo é
České epublice (1945–1998). P aha: Socioklub.
Hajská, M. 2018. H anice jazyka jakož o h anice
e nické iden i y. Vz ah uží ání jazyka ae nické
ka ego izace uolašských Romů na ýchodním
Slo ensku. Dize ační p áce. Uni e zi a
Ka lo a, Filozo ická akul a, Ka ed a
s ředoe opských s udií.
Ho á ho á, J. 2005. Mezi álečné zas a ení
meziRomy českých zemích. In Romano
džaniben 2005.
Ho á ho á, J. akol. 2021. … o jsou ěžké
zpomínky. B no: Vě né mlýny.
Chu a ý, M. 1987. Minulos i asoučasnos i
ci kuso ého slangu. In Sbo ník přednášek zIII.
kon e ence oslangu aa go u Plzni
24.–27.ledna 1984. Plzeň: Pedagogická akul a
Plzni.
Jenkins, R.1997. Re hinking E hnici y: A gumen s
and Explo a ions. London: Sage Publica ion.
Jenkins, R.2016. Přehodnocení e nici y. In:
Jakoubek, M. (ed). Pp.133–139 in Teo ie
e nici y: čí anka ex ů. P aha: Sociologické
naklada els í (SLON).
Lípa, J. 1960. Poznámky ko ázce cikánských
p ků českém a go u. In: Rusko— české
s udie. P aha: SPN.
Mo a ec, B. 1895. „S ě em jdoucí“: Řada igu ek
znašeho ži o a enko ského. In Zíb , Č.;
Niede le, L.Český lid: sbo ník ěno aný s udiu
lidu českého Čechách, na Mo a ě, e Slezsku
ana Slo ensku. S .IV. P aha: F.Šimáček.
Nečas, C.1999. Holocaus českých Romů. P aha:
P os o .
No ák, R.2006. 6., 7., 8., 9.gene ace Ma ěje
Kopeckého. P aha: DAMU, diplomo á p áce.
Pa elčíko á, N.2004. Romo é českých zemích
le ech 1945–1989. P aha: Úřad dokumen ace
a yše řo ání zločinů komunismu.
Podzimek, J. 1937. Slo níček „s ě ská han ý ka“.
In Bezpečnos ní služba. 1937, 7.
Skočo ská, M. 2010. S ě š í: Iden i a azákladní
kul u ní ysy. P aha: diplomo á p áce FF UK.
Š u ma, J. 1959. Zkušenos i zboje p o i es né
činnos i s ě ských osob. In P ocházka,
M.K iminalis ický sbo ník: spřílohou Soudní
lékařs í. P aha: Vyda a els í časopisů MNO,
oč. III/9, č.8.
Řehák, D. 2002. Ten s ě skej ži o je dales:
(Pohádka ad ě písně e s ě ské han ý ce). In
Sou islos i: Re ue p o li e a u u akul u u.
Tlamso á, H. 2020. Lexikon s ě em jdoucích:
(A–K). B no: PhD . I o Spe á .
Vaculík, P.2007. Ci kusácký ža gon. MKSCVU
[online]. Online a : h ps://ci kuso iny.cz/
ci kusacky-za gon/ (accessed 18July 2021).
Váňa R., Ma eš J. 1935. Cikáni Českoslo ensku,
jejich his o ie apoče . In Bezpečnos ní služba.
Ma ké a Skočo ská je absol en ka omis iky na FF UK ažu nalis iky na FSV UK. Působí e spolku
Romano džaniben.
OPEN
ACCESS