Diach onní ko puso á analýza:
slo osled českých posesi ních adjek i
u ni ř nominální áze
jan Kři an — michal Láznička
ABSTRACT:
Diach onic co pus analysis: he o de o Czech possesi e adjec i es wi hin nominal ph ase.
This pape is conce ned wi h he diach onic de elopmen o he placemen o Czech possessi e ad-
jec i es ela i e o he head noun in Old and Middle Czech. A he same ime, he aim o his s udy
is also o in oduce apossible way o app oaching complex language da a. We base ou analysis on
c oss-linguis ic synch onic gene aliza ions ega ding possesso placemen which connec mono-
lexemic possesso s (which a e high on he nominal animacy hie a chy) o he p enominal posi ion.
Asample o 1417 possessi e adjec i es ob ained om a ailable sou ces o Old and Middle Czech ex s
was anno a ed o an a ay o seman ic and syn ac ic a iables. The ela ionship be ween hese a i-
ables and he possesso placemen was analysed using classi ica ion ees and andom o es s. The
esul s do no suppo he synch onic gene aliza ions. We in e p e his inding by posi ing wo e-
quen , lexically pa ially illed cons uc ions, N K is ů ‘N o Ch is ’ and syn N-ů ‘son o N’. We con-
clude ha he pa e ns obse ed in he da a can be explained by he in e ac ion o ex alinguis ic
socio-cul u al ac o s and he e ec s o equency and simila i y in hese wo cons uc ions.
KLÍČOVÁ SLOVA / KEY WORDS:
adnominální posesi i a, diach onní ko puso á analýza, klasi ikační s omy, ling is ika založená na
uží ání jazyka, náhodné lesy, pos a ení poseso a u ni ř nominální áze
adnominal possession, classi ica ion ees, diach onic co pus analysis, pos sesso placemen wi hin
nominal ph ase, andom o es s, usage-based linguis ics
1. ÚVOD
Vposledních několika dese ile ích p ochází ling is ika mnoha s ých subdisciplí-
nách ý aznou změnou, k e á je cha ak e izo ána dů azem na yuži í empi ických
me od zkoumání ap áci s ela i ně elkými soubo y da . V om o p ocesu dochází
aké kpos upnému os ojo ání igo óznějších me od p áce apřebí ání pok oči-
lých s a is ických echnik, k e é jsou hodné p o analýzu da scha ak e is ikami
ypicky ídanými ling is ickém ýzkumu. P ůkopníky oho o smě u jsou s udie
psycholing is ické, k e é mají u či ém slo a smyslu blíže kexpe imen ální psycho-
logii než k eo e ické ling is ice. Vposledních le ech se šak en o end p osazuje
i ko puso é ling is ice, ling is ické ypologii či socioling is ice (např.Poplack &
Cacoullos, 2015; Widme e al., 2017).
Po s ém nás upu na počá ku 80.le p ocházejí aké podoblas i kogni i ně
a unkčně o ien o ané ling is iky posledních dese ile ích podobným empi ickým
ob a em. S ím sou isí os oucí zájem oling is iku založenou na uží ání jazyka
OPEN
ACCESS
jAN KŘIVAN — mIchAL LÁZNIČKA 43
(usage-based linguis ics) aeme gen is ický pohled na g ama iku (Bybee, 1985, 2006;
Hoppe , 1987; Langacke , 1988). Ty o přís upy se dí ají na jazyk jako na komplexní
dynamický (někdy éž adap i ní) sys ém (Beckne e al., 2009), j.jako na „dynamický
sys ém p oměnli ých ka ego ií a lexibilních omezení, k e é jsou neus ále přes uk-
u o á ány a eo ganizo ány pod lakem doméno ě nespeci ických kogni i ních p o-
cesů“ (Diessel, 2017, las ní překlad).
Základní p incipy jsou následující: (i) Jazyk slouží ke zp os ředko ání komu-
nikace mezi jedno li ými členy daného jazyko ého společens í, k eří její pomocí
naplňují s é cíle. (ii) Mlu čí mezi sebou in e agují s yuži ím in en áře jazyko ých
p os ředků ůzné ú o ně uložených pamě i zpředchozích komunikačních si uací
(usage e en s).1 (iii) Na základě ýsledků ěch o in e akcí jsou něk e é p ky oho o
men álního in en áře z ýhodňo ány ajiné naopak penalizo ány. Jazyko á s uk u a,
sys ema ičnos aidiosynk a ičnos , k e é ypicky pozo uje apopisuje ling is ika, se
pak „ ynořují“ (eme ge) jako edlejší p oduk ěch o lokálních in e akcí na ú o ni
jedno li ých mlu čích.
Ty o přís upy ak ze s é pods a y umožňují ys ě lo a jazyko é cho ání mlu -
čích jak pomocí sociálních ak o ů (předpoklad boha ých in o mací oin e akčním
aobecně mimojazyko ém kon ex u jako součás i ep ezen ace), ak doméno ě ne-
speci ických kogni i ních mechanismů (e ek y ek ence ůzné ú o ně, podobnos i
aanalogie, ecen nos i ap imingu). Z ýše u edeného zá o eň plynou d ě sku eč-
nos i: (i) jednak se nepředpokládá, že by men ální g ama iky šech příslušníků da-
ného společens í byly zcela o ožné, (ii) jednak se y o men ální g ama iky y íjejí
během celého ži o a mlu čího; důsledku lze předpokláda , že po každé jedno li é
komunikační si uaci dochází kak ualizaci ěch o g ama ik. To zá o eň implikuje,
že nosi eli jazyko é změny  om o přís upu nejsou p imá ně dě i os ojující si daný
jazyk, ale spíše dospělí mlu čí.
Do popředí zájmu se ím dos á ají a iující, blízce synonymní s uk u y ůzného
řádu, unichž jsou zkoumány ak o y, k e é edou k ýbě u jedné ze „soupeřících“
kons ukcí nad jinou. S ále čas ěji se pak u ako ých ýzkumných p oblémů upla -
ňuje ko puso ý ýzkum, při němž je elký zo ek ano o án sohledem na řadu eo-
e icky mo i o aných p oměnných anásledně jsou kons uo ány s a is ické modely,
sjejichž pomocí se usuzuje na li daných ak o ů na uži í něk e é z a ian kon-
s ukce.2 Tako é modely po om jednak popisují aza pomoci sledo aných p edik o ů
ys ě lují p a idelnos i daném da o ém soubo u, jednak p edikují cho ání mlu -
čích. Ty o p edikce je pak možno es o a nepřímo na dalších ex ech následných
ko puso ých analýzách či přímo labo a o ním p os ředí manipulací zjiš ěných p e-
dik o ů expe imen álním kon ex u.
1 Teo e icky za o se jedná ojedno ky sahající od jedno li ých a ikulačních ges přes lexi-
kální slo a azobecněné, lexikálně nespeci ické kons ukce až po nad ě né celky.
2 Jak upozo ňují Milin e al. (2016), y o modely ypicky nemají ambici bý kogni i ně ea-
lis ické  om smyslu, že by předpokládaly podobný yp analýzy ( ypicky lineá ní eg e-
se) myslích mlu čích při zp aco ání jazyka, olené echniky modelo ání ycházejí spíše
zcha ak e is ik da ahledají komp omis mezi dos a ečně ýkonnou apřiměřeně kom-
plexní analýzou.
OPEN
ACCESS
44 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 
Nu nou součás í u ažo ání ojazyce  ámci přís upů založených na uží ání je dále
logicky idiach onní ýzkum. Vpřípadě exis ence konku enčních p os ředků je po
každé úspěšné komunikační si uaci posílena paměťo á s opa uži é a ian y ajejí
asociace sdaným kon ex em, za ímco ep ezen ace konku enční a ian y (či její
asociace sdaným kon ex em) může bý oslabena. Jedna z a ian se pak pos upně
může s á p o daného mlu čího na olik úspěšnou či uži ečnou, že d uhou zcela pře-
s ane použí a ajejí paměťo á s opa pos upně éměř zanikne. Ten o p oces se může
opako a u ak elkého množs í mlu čích, že dojde kjazyko é změně ajedna z a-
ian se zcela z a í či zůs ane elmi silně kon ex o ě omezena. Jazyko ý ý oj je
ak při ozeně nímán jako od az aex enze s ejných p incipů, k e é je možno po-
zo o a každém okamžiku mik ope spek i ě jedno li ých komunikačních si u-
ací. Také ýše popsaná me odologie je při ozeně apliko a elná i diach onním ý-
zkumu. S udujeme-li období ý oje jazyka, p o k e é je dos upný ela i ně objemný
ex o ý ma e iál, azaměřujeme-li se zá o eň na d ě či íce kons ukcí spodobnou
unkcí, k e é si u či ém období konku o aly, je možné s yuži ím zmiňo aného
přís upu kjazyku lépe popsa apochopi kon ex y, k e é a o izují u či onu kon-
s ukci, a důsledku lépe pochopi ý oj dané ázi. Tako é s udie, k e é kom-
binují pe spek i u mechanismů o li ňujících ep ezen ace azp aco ání jazyka na
indi iduální ú o ni spe spek i ou ý oje časo ých úsecích přesahujících jedno -
li é gene ace, se začínají poslední době obje o a s ále čas ěji (např.Hilpe , 2013
či Wolk e al., 2013).
Ta o s udie ychází z ýše u edených p incipů aklade si d a cíle: na příkladu
ý oje slo osledu  ámci adnominální posesi ní kons ukce češ ině chceme za
yuži í oho o obecného me odologického ámce (i) předs a i možnos i yuži í mo-
de ních pok očilých s a is ických me od a(ii) zá o eň popsa něk e é ak o y, k e é
mohly mí na ý oj kons ukce li , a ím ozšíři naše pozna ky o é o p oblema ice
české his o ické mlu nici. Konk é ně se sous ředíme na a iaci pos a ení pose-
si ního adjek i a (poseso a)  ámci adnominální posesi ní kons ukce ůči řídícímu
subs an i u (posesu) období od počá ku 14.s ole í do oku 1850.3 Vycházíme při om
zněkolika mezijazyko ých pozo o ání, k e á spojují pozici poseso a sněk e ými sé-
man ickými, syn ak ickými adisku zně-p agma ickými ak o y. Vedle é o ýchozí
hypo ézy pak  ámci oho o explo a o ního ýzkumu sledujeme další ak o y, k e é
mohly mí na pos a ení poseso a li .
S uk u a článku je následující: Vd uhém oddílu předs a íme s upní hypo ézu
a ýzkumné o ázky apopíšeme dosa adní pozna ky oslo osledu u ni ř jmenné áze
češ ině. Ve ře ím oddílu popíšeme p oces o by zo ku apo ahu zd ojo ých sou-
bo ů da anásledné ano ace konko dancí e zo ku če ně přehledu jedno li ých
sledo aných p oměnných. Ve č ém oddílu předs a íme z olenou me odu analýzy,
klasi ikační s omy anáhodné lesy. Vpá ém oddílu předs a íme ýsledky analýzy
spolu sjejich in e p e ací. Vzá ě u článek k á ce sh neme.
3 Vcelém článku použí áme pojmy poseso p o las níka aposesum p o las něné.
OPEN
ACCESS
jAN KŘIVAN — mIchAL LÁZNIČKA 45
2. VÝZKUMNÁ OTÁZKA ATEORETICKÉ PŘEDPOKLADY
PRO VÝVOJ SLOVOSLEDU UVNITŘ NOMINÁLNÍ FRÁZE
2.1 VÝZKUmNÁ OTÁZKA
Způsob yjádření posesi i y u ni ř nominální áze se současné češ ině yznačuje
obecně známou dicho omií: lexikálně yjádřeného poseso a lze za u či ých mo olo-
gických podmínek yjádři buď posesi ním adjek i em, nebo geni i ní kons ukcí.
Obojí způsob yjádření má při om (do značné mí y) p a idelné ko elá y zhlediska
slo osledu: posesi ní adjek i a se ysky ují u ni ř nominální áze an epozici (1a),
za ímco geni i ní kons ukce pře ážně ( j.s ýjimkou z láš ních případů p enomi-
nálního geni i u) pos pozici (1b).
(1) a. Jano a kniha
b. Kniha k ále Jana
Ten o s a je šak ela i ně no ý. Bylo už dří e zjiš ěno, že nejs a ších zdoklado a-
ných obdobích, j.od 14.s ole í, mohla s á šechna adjek i a ( edy i elační ak ali-
a i ní) jak an epozici, ak pos pozici (Gebaue , 2007/1929). Va iaci uposesi ních
adjek i ilus uje příklad (2).
(2) a. Joze , jenž jes up osil uPilá a [ ělo Ježíšo o]
(Vokabulář webo ý 2006–2016a, položka 6640, da ace 1442)
b. S[ ych ářo ým odpuš ěním] p s y zd ihl.
(Vokabulář webo ý 2006–2016a, položka 67078, da ace 1490)
Ta o slo osledná a iace exis o ala až do 19.s ole í. Dosud šak nebylo pod obněji
zkoumáno, jak se u edená a iace p ůběhu le y íjela, ani nebylo pod obně po-
psáno, jak se měnil pomě obou sledů ak e é ak o y měly li na ý oj ksoučas-
nému s a u.4
S ano ili jsme si edy následující ýzkumnou o ázku: jak se y íjelo slo osledné
pos a ení adjek i ního poseso a u ni ř nominální áze češ ině od počá ku 14.s o-
le í do oku 1850. Konk é něji jsme po om ch ěli přede ším zachy i změny pomě u
an epozice apos pozice zá islos i na čase aněk e ých jazyko ých imimojazyko-
ých ak o ech.
4 Va iaci a ý oji adnominální posesi ní kons ukce současné češ ině se ěno al Vachek,
k e ý a gumen o al e p ospěch p onikání geni i u na mís o posesi ních adjek i ím, že
objek i ním pořádku éma u a éma u je „žádoucí, aby označení las něného předmě u,
jakož o členu u čo aného, předcházelo před označením las níka, k e é pla í za člen u -
čující“ (Vachek, 1972, s.147). To o ys ě lení je založeno na zcela opačné a gumen aci než
ys ě lení, k e á předkládáme níže.
OPEN
ACCESS
46 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 
2.2 TEO ETIcKÉ PŘEDPOKLADY AVSTUPNÍ hYPOTÉZA
P o náš ýzkum jsme přijali eo e ické předpoklady, k e é ycházejí z unkčně zamě-
řených přís upů (usage-based linguis ics) nas íněných ú odu oho o článku. Využili
jsme zejména pozna ků jazyko é ypologie.
Vge mánských, ománských aslo anských jazycích bylo na synch onních da ech
pozo o áno (O’Conno , Maling & Ska abela, 2013), že nominální kons ukce sposeso-
em yjádřeným jedním lexémem jsou ka ego iálně omezeny na an epozici ( iz ýše
(1) současné češ ině). S ejná endence ( j.nikoli ka ego iální omezení, ale endence
jazyko ém uží ání) se p oje uje i anglič ině, pokud jde op e e enci p enominál-
ního poseso a  z .’s geni i u (3a) před poseso em p epozicionálním (3b).
(3) a. John’s book
b. Abook o King John
Nominální áze sp enominálním poseso em jsou anglickém úzu spojeny s las -
nos mi, k e é se na základě ozsáhlých zkoumání ling is ické ypologie z ůzných ja-
zyků s ě a přisuzují p o o ypickým agen i ním a gumen ům aposeso ům: zejména
umís ění ysoko na škále na z .nominální hie a chii ži o nos i, iz např.Aikhen-
ald (2013):
Poseso má endenci obsazo a pozici ela i ně ysoko nominální hie a chii:
p o o ypický poseso je ži o ný nebo lidský aje yjádřen osobním zájmenem nebo
las ním jménem.
(Aikhen ald, 2013, s.40, las ní překlad)
S ím úzce sou isí, že se posesoři společně sagen i ními a gumen y čas o iden i ikují
jako en i y ysoce ak i o ané in o mační s uk uře ě y ( j.jde ypicky oznámou
in o maci— éma) (p o češ inu iz Kři an, 2014). Zá o eň pla í, že an epozici mají
endenci se ysky o a en i y syn ak icky lehké, j.jednoduché, ne oz i é (Behaghel,
1909; no ěji iz např.hypo ézy Hawkinse, 2004).
Jedná se edy úh nu o o, že p enominální posesi ní kons ukce jsou podle
ěch o pozo o ání (diskuse iz O’Conno , Maling & Ska abela, 2013) ypicky spja y
sne oz i ými (syn ak icky lehkými) ži o nými poseso y, k eří jsou zhlediska dis-
ku zu známí ( e e enčně ak i o aní).
Naše s upní hypo éza je p o o následující: očeká áme, že p á ě ako é o en i y
se his o ickém ý oji češ iny čas ěji ysky o aly an epozici alze u ažo a o oli
ěch o kons ukcí daných kon ex ech ( j.zejména o oli disku zního s a usu pose-
so a  ěch o kons ukcích) jako spouš ěčů celé ka ego iální změny. Rozhodli jsme
se edy přede ším sledo a e e enční, séman ickou asyn ak ickou cha ak e is iku
poseso a acelého posesi ního spojení, abychom se pokusili odhali u edené p incipy.
Jinými slo y, za ímco znik kons ukce sposeso em an epozici je na základě
dosa adních ýzkumů usage-based linguis ics ys ě len současným uží áním ( ozlo-
žením disku zně-p agma ických ysů synch onních da ech), našem ýzkumu se
snažíme nají p o a o pozo o ání opo u diach onních da ech.
OPEN
ACCESS

jAN KŘIVAN — mIchAL LÁZNIČKA 47
Na zá ě é o čás i musíme zdů azni , že ipřes řadu ýše nas íněných eo e ických
předpokladů budeme p o ádě analýzu explo a o ní. To znamená, že sledujeme ne-
jen ak o y podpo ující naše předpoklady, ale aké další, zejména společenské a ex-
o é cha ak e is iky, k e é mohly mí na zkoumanou a iaci li . Vnásledujícím
oddílu předs a íme skladbu zo ku ařadu cha ak e is ik, k e é jsme ano o ali, aby-
chom dosáhli ýše u edených cílů.
3. SESTAVENÍ VZORKU DAT AANOTACE JEDNOTLIVÝCH POLOŽEK
3.1 VZO EK DAT
3.1.1 ZD OjOVÁ DATA
Kses a ení zo ku jsme se ozhodli p imá ně yuží edičně zp aco aných da in-
as uk u y RIDICS Ús a u p o jazyk český AV ČR. Da a zobdobí od 14.do 16.s ole í
jsme získali ze S a očeské ex o é banky (Vokabulář webo ý, 2006–2016a), da a zobdobí
od 16.s ole í do polo iny 19.s ole í pocházejí ze S ředněčeské ex o é banky (Vokabu-
lář webo ý, 2006–2016b). Vzhledem knižšímu objemu ex ů zobdobí s řední češ iny
jsme da a čás ečně doplnili odiach onní zd oje Českého ná odního ko pusu (diako p
6: Kuče a e al., 2015) zle 1650 až 1850, s ím, že da a zduplici ních zd ojů jsme za-
h nuli ždy pouze e e zi ze S ředněčeské ex o é banky. Všechny u edené ko pusy
jsou zpo ahy ěci ne ep ezen a i ní, leč p o značnou čás období se jedná ojediné
dos upné (exis ující) ex y dané doby.
3.1.2 EXT AKcE APŘÍP AVA KONKO DANcÍ
Zu edených zd ojů jsme pomocí egulá ních ý azů získali konko dance šech po-
enciálních ýsky ů posesi ních adjek i , iz (4). Tím o pos upem jsme ex aho ali
celkem 85 104 položek. (Za získání da z ex o ých bank ÚJČ děkujeme Bo iso i Le-
hečko i aE ě Lehečko é.)
(4) [wo d=".*(o |in)(ých|ým|ými|ýma|ejch|ejm|ejma)"] | [wo d=".*o [aoyuěi]"]
| [wo d=".*in[aoyuěi]"] | [wo d = ".*(ó|uo|ů) "]
Výsledky do azu jsme uložili do abulko é podoby. Každá konko dance obsaho ala
k omě samo ného adjek i a ajeho le ého ap a ého kon ex u aké me ada a z ex o-
ých bank ÚJČ: jednoznačnou iden i ikaci položky, iden i ikaci zd oje, jeho přesné
da o ání, u edení padesá ile é pe iody, li e á ní d uh ali e á ní žán . Položky
diako pu, kde je použi o čás ečně odlišné členění, jsme pře edli do é o šablony.
Následně jsme učně p ošli aod il o ali šechny položky, k e é neodpo ídají ý-
sky u posesi ních adjek i . Tím jsme získali soubo 13 254 položek jako základ p o
y oření samo ného zo ku (9380 adjek i od ozených zp op ií, 3874 od ozených
zapela i ).
OPEN
ACCESS
48 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 
3.1.3 VYTVOŘENÍ VZO KU
Da a kanalýze jsme se ozhodli přip a i jako s a i iko aný zo ek, němž bude
(i)zajiš ěno dos a ečné zas oupení jak adjek i od ozených zp op ií, ak adjek i
od ozených zapela i , (ii) obsažen alespoň minimální poče dokladů ze šech pade-
sá ile ých pe iod, k e ý umožní s a is ickou analýzu, (iii) upe iod zas oupených íce
doklady bude yuži o ě šího množs í položek.
Kano aci jsme přip a ili 1000 adjek i zp op ií a500 adjek i zapela i (poče
deapela i ních adjek i e zo ku jsme ak op o i s ik ně pomě nému zas oupení
mí ně na ýšili). V abulko ém edi o u jsme y ořili sys ém zo ců, k e ý spočí al
doklady každé zpe iod. Následně jsme poč y dokladů do zo ku dep op iálních
ideapela i ních adjek i zajis ili e d ou k ocích: (i) p ním sk u iniu jsme ozpo-
čí ali d ě ře iny dokladů o nomě ně podle pe iod (pokud doklady dané pe iodě
dosaho aly alespoň oho o pomě ného poč u), (ii) d uhém sk u iniu byla zbylá ře-
ina ozdělena podle přeby ků šech pe iod ( jejich zájemném pomě u). U edený
zo ek jsme uložili do abulky, aby mohl bý následně doplněn oano ační ka ego ie.
Při p áci na ano acích ( iz oddíl 3.2.1) jsme pak museli ješ ě yřadi další konko -
dance, k e é nebyly posesi ními adjek i y nebo p o ně nebyly dos upné eške é po-
žado ané in o mace. Finální zo ek ak obsaho al celkem 1417 ýsky ů, znichž je 466
deapela i ních a953 dep op iálních poseso ů.
3.2 ANOTAcE
3.2.1 ANOTAcE ZÁKLADNÍch chA AKTE ISTIK
V abulko ých soubo ech jsme sohledem na ýzkumnou o ázku přip a ili základní
ano ační cha ak e is iky, k e é lze ysledo a zkon ex u jedno li ých dokladů:
(i)in o mace oposeso o i: (a) lemma poseso a, (b) oz i í poseso a (bez oz inu í,
koo dinace, modi ikace, apozice), (c) ži o nos poseso a (lidský, os a ní ži o ný, ne-
ži o ný); (ii) in o mace onominální ázi: (a) slo osled nominální áze (celá nomi-
nální áze členěná po slo ech: ři pozice nale o anap a o od řídícího členu NP),
(b)syn ak icko-séman ické u čení modi iká o ů (poseso , demons a i um, k an i-
iká o , elační adjek i um, k ali a i ní adjek i um, geni i ní kons ukce, předlož-
ko á kons ukce, z ažná klauze), (c) pád řídícího členu NP, (d) řídící člen řídícího
členu NP (jeho slo ní d uh), (e) (ne)p ojek i i a poseso a ařídícího členu  ámci
klauze, ( ) pozice řídícího členu NP ůči slo esu (před slo esem: éma, za slo esem:
éma). U edené cha ak e is iky byly p ak icky ano o ány ak, aby bylo možné další
zp aco ání ka ego ií (kombino ání ka ego ií, ylučo ání hodno zka ego ií, jejich
ozdělo ání islučo ání). Základní ano aci dokladů přip a ily pod naším edením
s uden ky FF UK Lucie Salzmanno á aAnna S uchlá, následně jsme p o edli kon -
olu šech položek a yřadili jsme další konko dance, k e é nebylo možné zah nou
do zo ku ( iz oddíl 3.1.3), abychom mohli p o és inální ano aci p o po řeby s a is-
ických ýpoč ů.
OPEN
ACCESS
jAN KŘIVAN — mIchAL LÁZNIČKA 49
3.2.2 INÁLNÍ ANOTAcE KATEGO IÍ P O STATISTIcKÉ ANALÝZY
Přip a ené položky jsme sloučili do jedné abulky apřip a ili ak da o ý soubo p o
s a is ické zp aco ání. Všechny sledo ané p oměnné azpůsob jejich y oření před-
s a íme na následujících řádcích po jedno li ých ema ických skupinách.
Zá islá p oměnná
Zá islou p oměnnou (A) jsme ex aho ali pomocí jednoduchého zo ce zkomplex-
ních in o mací oslo osledu nominální áze.
(A) pozice poseso a ůči řídícímu subs an i u (p .posi ion): an epozice (ini ial),
pos pozice ( inal)5
Me ada a
Vzhledem kdiach onní po aze ýzkumu jsme museli pečli ě z áži časo é hledisko.
Jednou zmožnos í je pojmou čas jako spoji ou p oměnnou, kde jsou díla ep ezen-
o ána pomocí očení. Spoji ý cha ak e é o p oměnné by šak zachy il iřadu idio-
synk a ických ozdílů (např.mezi jedno li ými i uly), p o o jsme yužili přís up,
k e ý p acuje sin e aly azá o eň přímo na základě da iden i ikuje pe iody, nichž
dochází kdiach onní změně e a iaci sledo ané zá islé p oměnné (A).
Časo ou osu jsme nejp e ozdělili na pe iody po 25 le ech (nejjemnější dělení,
němž bylo ješ ě smysluplné získaná da a k an i a i ně po o ná a , zá o eň jsme
k ůli nedos a ku p imá ních da sloučili nejs a ší ři období 1300–1375 az éhož dů-
odu zůs alo neobsazeno období 1625–1650). Následně jsme  ěch o obdobích pomocí
me ody a iabili y-based neighbou clus e ing (VNC, G ies & Hilpe , 2012a) a ypo-
čí aného dend og amu iden i iko ali celkem ři pe iody, nichž se da a zhlediska
zá islé p oměnné cho ají nej íce kohezi ně ( j.seskupují se do klas ů): 1300–1400,
1400–1725, 1725–1850, iz g a 1 a ýsledná p oměnná (B).6 Výpoče jsme p o edli
p og amu R (R Co e Team, 2017) pos upem z eřejněným na webu G ies & Hilpe
(2012b) pomocí přip a ené unkce nc.indi idual.
Zá o eň jsme up a ili ano aci žán o ého členění (C).
(B) časo é členění na pe iody me odou VNC (pe iod.id): 1. ané období do konce
14.s ole í (ea ly), 2.s řední období od začá ku 15.s ole í do p ní č iny
18.s ole í (high), 3.pozdní období od d uhé č iny 18.s ole í do polo iny
19.s ole í (la e)
(C) žán y (gen e): dispu ace (a g), bible ajejí čás i (bib), slo níky (dic ), zába ná
li e a u a ( un), k oniky (ch on), naučná li e a u a (lea n), naučná náboženská
li e a u a (lea n.c ), legendy (leg), no iny (newsp)
5 Ku zi ou zá o ce u ádíme náz y p oměnných ajejich hodno uži é ano ačním sché-
ma u ipři ýpoč ech.
6 Jedná se o yuži í klas o é analýzy, k e á je zhledem kanalyzo ané časo é dimenzi ome-
zena ím, že y oření uzlu je možné pouze upřímo sousedících da o ých bodů (od ud
edy neighbou clus e ing).
OPEN
ACCESS
50 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 
Séman ické las nos i posesi ního spojení
Tři další cha ak e is iky se ýkají séman iky z ahu mezi poseso em aposesem. Ná-
sledující ka ego ie jsme doano o ali na základě dalších ú ah nad da y: s a us speci-
ičnos i poseso a založený na ypu jména (D), ne/zcizi elnos posesa (E), séman ický
yp posesa (F).
(D) s a us speci ičnos i poseso a založený na ypu jména (s a us): p op ium uni-
ká ní (uni.p op), p op ium os a ní (o .p op), apela i um uniká ní (uni.apel),
apela i um elační, j.neuniká ní (neuni.apel), apela i um os a ní (o .apel)
(E) zcizi elnos posesa (alienable): zcizi elný (a), nezcizi elný, j.příbuzenské z a -
hy ačás i ěla (i)
(F) séman ika posesa, j.řídícího členu áze (h.class): příbuzenské ajiné osobní
z ahy (soc. el), čás ěla (b.pa ), událos (e en ), ins i uce (ins i ), mís o (place),
p oduk (p oduc ), ěc ( hing)
Ty o ka ego ie si zaslouží s učný komen ář. Vpřípadě cha ak e is iky poseso a (D)
se jedná okomplexní p oměnnou mo i o anou ýchozí hypo ézou. Vp ní ú o ni
členění na yp jména poseso a (p op ia, apela i a) ycházíme znominální hie a chie
ži o nos i (Sil e s ein, 1976), níž s ojí (lidská) p op ia ýše než apela i a. Při dal-
ších ú ahách os a usu poseso a nebylo zhledem kpo aze ano o aných konko dancí
(nedos a ečně dlouhý kon ex ) možné bezpečně u či mí u kon ex o é ak i o anos i
G a 1:Dend og am ygene o aný pomocí me ody a iabili y-based neighbou clus e ing se sledo anými
časo ými obdobími. Osa y = Vzdálenos jako souče smě oda ných odchylek, osa x = časo á období.
OPEN
ACCESS
jAN KŘIVAN — mIchAL LÁZNIČKA 57
Vp ní buňce idíme, že p o 1071 da o ých bodů byla p ediko ána pos pozice, při-
čemž u o hodno u mají da o é body i ano o aném soubo u, naopak 319 da o ých
bodů, p o něž byla p ediko ána pos pozice, má e zo ku an epozici, jde edy one-
sp á ně p ediko ané případy. Z abulky 1 získáme ýpoč em pomě u sp á ně klasi-
iko aných případů klasi ikační přesnos modelu, k e á činí 77 %, edy o27 % íce než
náhodný model, zá o eň je pa né, že model je elmi přesný při předpo ědi pos po-
zice, naopak p o ě šinu an epozic p edikuje ak éž pos pozici.
Vpřípadě biná ní zá islé p oměnné je éž možné pomocí unkce some s2() zba-
líčku Hmisc (Ha ell, 2017) ypočís index konko dance (C-index), k e ý yjadřuje po-
mě případů, kdy je p ediko aná p a děpodobnos dané hodno y zá islé p oměnné
yšší než p a děpodobnos d uhé možné a a je zá o eň ihodno ou pozo o anou.
Umožní nám o kód (8).
(8) lib a y(Hmisc)
s om.adj.p ed <- unlis ( ee esponse(s om.adj)) [c(FALSE, TRUE)]
some s2(s om.adj.p ed, as.nume ic(adjec i es$p .posi ion) — 1)
Získáme ak C-index 0,74, k e ý je li e a uře popiso án jako indiká o přija elné dis-
k iminační síly modelu ( iz Hosme & Lemeshow, 2000, s.162). Vidíme, že získaný
model je ela i ně úspěšný, ponechá á o šem éž značný p os o p o zlepšení. Toho
je možno dosáhnou ozšířením me ody onáhodné lesy.
4.3 NÁhODNÉ LESY
Analýzu pomocí klasi ikačních s omů lze dále ozšíři azpřesni pomocí me ody ge-
ne o ání náhodných lesů ( andom o es s) (B eiman, 2001), k e á byla y inu a p o
zmí nění něk e ých nedos a ků CART. Me oda je založena na gene o ání elkého
množs í s omů, k e é jsou kons uo ány s ejným způsobem jako jedno li é s omy;
každý s om daném lese je při om modelo án na náhodně yb aném zo ku zana-
lyzo aného da o ého soubo u za použi í náhodné kombinace p edik o ů modelu,
jejichž poče je předem u čen (s anda dně jde od uhou odmocninu celko ého poč u
p edik o ů). Na základě jedno li ých s omů je možno p ediko a hodno u zá islé
p oměnné p o pozo o ání, k e á do daného zo ku nebyla zařazena, a ak lze pak
hodno i p edik i ní sílu celého modelu.
Náhodný les je možno s yuži ím balíčku pa y y oři pomocí kódu (9). A gumen
n ee při om s ano í poče jedno li ých y ořených s omů, m y po om u čuje,
kolik p edik o ů má bý každém modelu použi o,  om o případě gene ujeme 500
klasi ikačních s omů, každý s yuži ím č yř zcelko ých 12 sledo aných p edik o ů.
(9) se .seed(75)
les.adj <- c o es (p .posi ion ~ pe iod.id + s a us + p .cmplx
+ gen e + alienable + h.class + h.case + h.head + h.cmplx
+ ocus + nonp oj + mod.o he , da a = adjec i es, con ol =
c o es _unbiased(n ee = 500, m y = 4))
OPEN
ACCESS

58 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 
Ačkoli ako ý model zlogiky ěci neumožňuje podobnou izualizaci jako jedno li é
s omy, můžeme ip o y ořený les u či jeho přesnos . To p o edeme pomocí kódu
(10). Vp ním k oku opě získáme abulky p ediko aných apozo o aných hodno ,
po é index konko dance.
(10) able(p edic (les.adj), adjec i es$p .posi ion)
les.adj.p ed <- unlis ( ee esponse(les.adj)) [c(FALSE, TRUE)]
some s2(les.adj.p ed, as.nume ic(adjec i es$p .posi ion) — 1)
Použi ím me ody náhodného lesa získá áme model s ý azně yšším indexem kon-
ko dance (0,85— ýbo ná disk iminační schopnos modelu), zá o eň z os la ip e-
dik i ní síla modelu (sp á ně p edikuje 81 % případů, úspěšnější je p edikce an e-
pozice, zůs á á šak s ále ela i ně dos i chybo á), iz abulka 2.
klasi ikační s om náhodný les
pozice poseso a pos pozice
(pozo o áno)
an epozice
(pozo o áno)
pos pozice
(pozo o áno)
an epozice
(pozo o áno)
pos pozice (p ediko áno) 1071 319 1062 261
an epozice (p ediko áno) 2 25 11 83
přesnos 77 % 81 %
C-index 0,74 0,85
Tabulka 2:S o nání p edik i ní síly modelů klasi ikačního s omu anáhodného lesa.
Vedle oho můžeme na základě me ody lesa získa další důleži ou in o maci: mo-
del nám umožňuje posoudi ýznam jedno li ých p edik o ů p o přesnos modelu.
Me oda je založena na pe mu ačním es u, kdy jsou hodno y jednoho p edik o u
da o ém soubo u pe mu o ány (S obl e al., 2008). Pe mu o aný p edik o je
spolu sos a ními nezměněnými p edik o y použi p o p edikci hodno pozo o ání
mimo zo ek ( iz ýše) daného lesa. Pokud se přesnos při použi í pe mu o aného
p edik o u sníží, do odíme, že daný p edik o je důleži ý, pokud naopak zůs ane
s o na elná, předpokládáme, že p edik o (ajeho hodno y) není p o daný da o ý
soubo důleži ý. Funkce a imp() implemen o aná balíčku pa y umožňuje u o
analýzu p o és způsobem, k e ý zá o eň zohledňuje ko elace mezi p edik o y (a -
gumen condi ional = T následujícím kódu). Ty o hodno y získáme způsobem
u edeným (11).
(11) les. a imp <- a imp(les.adj, condi ional = T)
Ne ýhodou é o me ody jsou ysoké kompu ační ná oky ( ýpoče p o popsaný les -
al na lap opu ML několik hodin). Výsledkem jsou hodno y p o jedno li é p oměnné,
k e é yjadřují p á ě pokles p edik i ní síly. Příkazem (12) získáme g a s ypoč e-
nými hodno ami seřazenými podle elikos i, iz g a 5.
(12) do cha (so (les. a imp))
OPEN
ACCESS
jAN KŘIVAN — mIchAL LÁZNIČKA 59
Zg a u 5 můžeme jednak yčís , že jako ý azně důleži ější p edik o y se ukazují ob-
dobí, žán , s a us poseso a, séman ická řída řídícího členu, o ochu méně éž kom-
plexnos poseso a, nadřazený řídící člen; naopak os a ní p edik o y zřejmě neh ají
zhlediska s uk u y da příliš elkou oli. Zá o eň je nu no poznamena , že ypo-
č ené hodno y jsou elmi nízké. To ukazuje na o, že p edik o y jsou ý azně ko elo-
ané ažádný znich nemá sám osobě ela i ně ě ší sílu.
Celko ě edy můžeme kons a o a , že y ořený model náhodného lesa je po-
mě ně přesný, ač exis uje p os o p o zlepšo ání. Dále i zhledem k omu, co ukázal
jedno li ý klasi ikační s om, idíme, že jako nej ýznamnější se ukazují p edik o y
období, žán aaž následně yp poseso a, séman ická řída řídícího členu, jeho řídící
člen, ok ajo ě jeho pád. Získané ýsledky blíže disku ujeme následujícím oddílu.
5. DISKUZE
5.1 Sh NUTÍ P AVIDELNOSTÍ VDATEch
Předs a ená analýza poukazuje na p a idelnos i, k e é jsou eo e icky smysluplné
alze je sh nou následujícím způsobem:
— Vda ech je značná mí a a iace, po šechna sledo aná období při om sledu-
jeme značný podíl pos pozice.
— Významnější podíl na s uk u o ání da má žán , období zniku, dále aké sé-
man ické a e e enční las nos i poseso a asyn ak ické las nos i řídícího
členu.
G a 5:Významnos jedno li ých p edik o ů yhodnocená pe mu ačním es em.
OPEN
ACCESS
60 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 
— Bible jakož o samos a ný žán ykazuje ý aznou p e e enci pos pozice.
— Dep op iální poseso má obecně yšší p e e enci pos pozice než poseso de-
apela i ní.
— Ve s ředním, da o ě nej íce ep ezen o aném období sledujeme mí ný ná ůs
p e e ence pos pozice.
— Pozice adnominální posesi ní kons ukce nepřímých pádech ykazuje nižší
p e e enci pos pozice.
— Adnominální posesi ní kons ukce zá islé na subs an i ech ykazují ý az-
nou p e e enci pos pozice.
Naše ýchozí hypo éza předpokládala, že poseso , k e ý je dep op iální, s yšší mí-
ou ak i ace ( ano ačním schéma u uniká ní) asyn ak icky lehký, bude ykazo a
endenci obje o a se an epozici dří e as ě ší p a děpodobnos í. Pokud izolu-
jeme ýsky y s ako ou hodno ou s a usu speci ičnos i poseso a (ne oz inu é uni-
ká ní p op ium), nalezneme 513 konko dancí, znichž je e šech obdobích ě šina
uži a pos pozici. Při pohledu na deapela i ní poseso y pak zjis íme, že izde má
ě šina konko dancí poseso a pos pozici, iz s o nání  abulce 3.Ze ří sledo a-
ných s upňů ak i o anos i mají po om nej ě ší podíl pos pozice uniká ní deapela-
i ní posesoři.
období
poseso 1. ané 2. s řední 3. pozdní
ne oz i é uniká ní p op ium 18 / 32 60 / 330 17 / 56
uniká ní apela i um 1 / 1 14 / 57 3 / 3
elační apela i um 16 / 11 71 / 161 12 / 19
os a ní apela i um 1 / 3 16 / 51 16 / 8
Tabulka 3:S o nání ne oz inu ých uniká ních dep op iálních poseso ů se skupinami deapela i ních
poseso ů bez ohledu na oz i os ( jedno li ých buňkách je poče ýsky ů an epozici/pos pozici).
Zhlediska séman ických adisku zně-p agma ických las nos í jsou edy endy
da ech přesně opačné, než byl náš s upní předpoklad. Domní áme se, že en o
ak je možno s yuži ím ýchodisek popsaných ú odu s udie smysluplně in e -
p e o a . Než ak o šem učiníme, je nu no ješ ě kons a o a , že analýza pomocí
náhodných lesů ukázala byť malý příspě ek komplexnos i poseso a, k e á byla
součás í ýchozí hypo ézy. V om o případě si uace odpo ídá mezijazyko ým pozo-
o áním u edeným oddílu 2: zcelko ého poč u 150 oz i ých poseso ů se ě šina
(114) obje uje pos pozici. Abychom ys ě lili nej ý aznější pozo o ané endy,
k e é jsou zá o eň ozpo né sohledem na ýchozí hypo ézu, blíže jsme p ozkou-
mali něk e é další ka ego ie.
OPEN
ACCESS
jAN KŘIVAN — mIchAL LÁZNIČKA 61
5.2 VYSVĚTLENÍ T ENDŮ ODPO UjÍcÍch VÝchOZÍ hYPOTÉZE:
ANALÝZA LEmmAT POSESO A ALEmmAT POSESA
5.2.1 ZÁKLADNÍ ZjIŠTĚNÍ
Vzhledem kzobecni elnos i i elkému množs í hodno jsme do modelů nezah nuli
d ě základní ano ační cha ak e is iky lemma poseso a alemma posesa azá o eň
jsme při předcházející kons ukci zo ku nezohledňo ali konk é ní lexikální obsa-
zení konko dancí. Jak ukazuje abulka 4, při pohledu na ek enci lemma obou ka-
ego iích pozo ujeme něk e á ý azně nad ep ezen o aná lemma a. P ůmě ná e-
k ence p o poseso ské lemma činí 3,7, p o řídící člen pak 3,1.
lemma poseso a ek ence lemma posesa ek ence
K is us 197 syn 155
k ál 113 dům 43
hospodin 50 ělo 39
Da id 41 kniha 33
Mojžíš 41 pokolení 25
císař 30 slo o 23
Ježíš 27 í a 21
o ec 24 jméno 20
Šalamoun 22 dce a 19
Jezuk is us 21 sm 18
Tabulka 4:10 lemma poseso a a10 lemma posesa snej yšší ek encí e zo ku.
Tabulka 4 ukazuje, že poseso ské lemma K is us je e s o nání se šemi os a ními ý-
azně ek en o anější. Pokud bychom chápali ůzná jména K is a jako jedno „kon-
cep uální“ lemma Ježíš, bylo by zcelko ého poč u 1417 pozo o ání 245 obsazeno ím o
lexémem. Podobně je ela i ně elké množs í případů obsazeno řídícím lexémem
syn. Vzhledem k omu, že obě y o množiny jsou disjunk ní, je celko ý poče konko -
dancí obsazených jedním z ěch o d ou lemma 400. Při pohledu na pozici poseso a
pak mají obě a o lemma a ý aznou p e e enci pos pozice (347 pos pozic). Lemma
syn se na íc čas o obje uje e spojeních ypu Asyn B-ů či syno é B-o i ( e smyslu po-
omci, ná od, pokolení) sdep op iálním poseso em, čas o pos a ou zbible sjedineč-
nou e e encí. Vě šina ěch o kon ex ů se ak logicky ysky uje biblických ex ech.
Podobně lemma Ježíš/K is us je samozřejmě spja o sbiblickými ex y ašířeji skřes-
ťanskou ema ikou (učené náboženské ex y, legendy, ale éž k oniky).
Iden i iko ali jsme ak d ě spojení, k e á ý azně p e e ují pos pozici po celý sle-
do aný časo ý úsek ajsou asocio ána sdep op iálními poseso y se značným podílem
uniká ních e e en ů, k eří jsou asocio áni sbiblickou či obecně náboženskou ema-
ikou. Při pohledu na syn ak ické ámce, nichž se a o spojení obje ují, je dále pa-
né, že přede ším lemma syn se obje uje přímých pádech s ek encí o10 % yšší,
než je omu  ámci os a ních pozo o ání. Poče uži í obou disku o aných lem ma
OPEN
ACCESS
62 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 
přímých pádech je zá o eň obou případech éměř d ak á yšší než celko á ek-
ence d uhého nejpoče nějšího lemma u (188 konko dancí p o lemma Ježíš, 130 kon-
ko dancí p o lemma syn), obě sledo aná spojení se edy p o o ypicky obje ují sub-
jek o é či objek o é pozici.
5.2.2 VYSVĚTLENÍ VSOULADU SPŘIjATÝmI TEO ETIcKÝmI PŘEDPOKLADY
Spojíme-li zjiš ěná ak a s ýchodisko ým poje ím jazyka popsaným ú odu, ling is-
ikou založenou na uží ání jazyka, k e á klade při ys ě lo ání jazyko ého cho ání
dů az jak na sociální aobecně mimojazyko ý kon ex , němž se uži a elé jazyka po-
hybují, ak na doméno ě nespeci ické kogni i ní pochody, dos á áme pomě ně zají-
ma ý a ealis ický in e p e ační ámec p a idelnos í odhalených z olenou analýzou.
Domní áme se, že je možno předpokláda exis enci d ou lexikálně čás ečně obsa-
zených kons ukcí s ixo aným sledem, sice N K is ů /Ježíšů asyn/syno é N-ů /N-o i,
jejichž exis ence auží ání jsou českých da ech podmíněny sociokul u ním kon-
ex em, němž byla li e á ní o ba spojena skosmopoli ními biblickými akřesťan-
skými éma y a němž byla dále če ná díla cele či čás ečně překládána, adap o ána či
sloužila jako zo p o znikající domácí, českojazyčnou li e á ní adici. Pře ažující
slo osledná kon igu ace u ěch o kons ukcí ak může bý o li něna jazyko ým kon-
ak em.
Na základě u edených zjiš ění aú ah pak lze předpokláda si uaci, níž y o d ě
zmiňo ané ajim podobné kons ukce slouží jako ý azné exempláře. Jejich ela i ně
ysoká ek ence mohla mí za následek, že kons ukce při aho aly jiná spojení,
k e á jim byla podobná s ými séman ickými ((uniká ní) dep op iální poseso ) či
syn ak ickými las nos mi (subjek o á či objek o á pozice), případně éž sdílenými
ex o ými ypy ( en o po enciální e ek může do u či é mí y ys ě lo a yšší zas ou-
pení pos pozice pod konco ým uzlem 21 p ezen o aného s omu g a u 5, k e ý na
ozdíl od uzlu 18 obsahuje žán y učené náboženské inenáboženské li e a u y ale-
gendy). Naopak spojení, k e á jsou s ými séman ickými isyn ak ickými las nos mi
nejméně podobná ymezeným kons ukcím ( elační aneuniká ní deapela i ní po-
seso nepřímém pádu), ykazují yšší mí u a iabili y, a edy i ela i ně nižší mí u
p e e ence pos pozice. Naše in e p e ace ak předpokládá působení sociálních akul-
u ních ak o ů, k e é nesly do psaného jazyka u či é s uk u y, a y byly následně
členěny do epe oá u jazyko ých p os ředků amohly působi o ganizaci jazyko-
ého sys ému p os řednic ím popsaných mechanismů.
6. ZÁVĚR
V om o ex u jsme předs a ili pe spek i u, zníž je možné s udo a ý oj jazyka se
zohledněním předs a z .usage-based linguis ics o ungo ání jazyka na ú o ni jed-
no li ých mlu čích icelých jejich společens í aop o ázanos i jazyko ých imimo-
jazyko ých ak o ů ůzné ú o ně, na jejichž základě je možné in e p e o a zdán-
li ě náhodnou a iabili u jazyko ých da ech. Zá o eň jsme názo ně ukázali, jak je
možné podobné analýze ýhodně yuží něk e ých ling is ice méně upla ňo a-
OPEN
ACCESS

jAN KŘIVAN — mIchAL LÁZNIČKA 63
ných s a is ických me od,  om o případě klasi ikačních a eg esních s omů aná-
hodných lesů. Vnaší analýze jsme ukázali mí u a iace pos a ení poseso a ůči
řídícímu subs an i u  ámci adnominální posesi ní kons ukce e s a é as řední
češ ině apokusili jsme se u o a iaci ys ě li pos ulo áním d ou čás ečně lexikálně
obsazených kons ukcí N K is ů asyn N-ů , k e é jako silné exempláře mohly půso-
bi na os a ní posesi ní kons ukce, apoukázali jsme na jejich spojení jak s ak o y
sociálními akul u ními, ak s ak o y jazyko ými akogni i ními. Nu no o šem do-
da , že s udie má is é nedos a ky aposky uje p os o p o další še ření. Přede ším
by bylo řeba p oše ři cho ání posesi ních zájmen, k e á jsou zhlediska ži o nos i
a e e enčnos i nadřazena apela i ům ip op iím ak e á by s ým ka ego iálním cha-
ak e em asou isející možnou yšší odolnos í ůči jazyko ému kon ak u zá o eň
mohla lépe od áže obecný s a jazyce. Zhlediska zmíněného jazyko ého kon ak u
pos ádají naše da a in o mace opřeklado os i či li u cizojazyčných předloh; u o
složi ou p oblema iku bude řeba na azujících s udiích oše ři . Zá o eň by bylo
žádoucí na základě ši šího kon ex u připoji ano aci kon ex o ého e e enčního s a-
usu poseso a. Konečně by na základě našich zjiš ění bylo hodné na ě ším zo ku
deapela i ních posesi ních adjek i o ěři , zda má naše in e p e ace ši ší pla nos .
PODĚKOVÁNÍ
Ta o s udie znikla za podpo y p ojek u Uni e zi y Ka lo y P og es č.4, Jazyk p oměnách času,
mís a, kul u y. Při zniku p áce byly yuži y zd oje Výzkumné in as uk u y p o diach onní bo-
hemis iku (RIDICS, h p:// okabula .ujc.cas.cz).
LITERATURA
Aikhen ald, A.Y. (2013): Possession and
owne ship: ac oss linguis ic pe spec i e.
In: A.Y.Aikhen ald (Ed.), Possession and
owne ship: Ac oss-linguis ic ypology (s.1–64).
Ox o d: Ox o d Uni e si y P ess.
Baayen, R.H. (2008): Analyzing Linguis ic Da a.
AP ac ical In oduc ion o S a is ics using
R.Camb idge: Camb idge Uni e si y P ess.
Behaghel, O. (1909): Beziehungen zwischen
Um ang und Reihen olge on Sa zgliede n.
Indoge manische Fo schungen, 25, 110–142.
Beckne , C., Bly he, R., Bybee, J., Ch is iansen,
M., C o , W., Ellis, N., Holland, J., Ke, J.,
La sen-F eeman, D., & Schoenemann, T.
(2009): Language is acomplex adap i e
sys em. Language Lea ning, 59(Supplemen ),
1–26.
B eiman, L. (2001): Random Fo es s. Machine
Lea ning, 45(1), 5–32.
B eiman, L., F iedman, J.H., Olshen, R.A.,
& S one, C.J. (1984): Classi ica ion and
Reg ession T ees. Belmon , CA: Wadswo h.
Bybee, J.L. (1985): Mo phology: AS udy o
he Rela ion be ween Meaning and Fo m.
Ams e dam: Benjamins.
Bybee, J.L. (2006): F om usage o g amma : he
mind’s esponse o epe i ion. Language, 82,
711–733.
Daneš, F. (1985): Vě a a ex : s udie ze syn axe
spiso né češ iny. P aha: Academia.
Diessel, H. (2017): Usage-Based Linguis ics
[online]. In M.A ono (Ed.), Ox o d
Resea ch Encyclopedia o Linguis ics. New
Yo k, NY: Ox o d Uni e si y P ess.
Dos upné z: <h ps://doi.o g/10.1093/
ac e o e/9780199384655.013.363>.
Gebaue , J. (2007/1929): His o ická mlu nice
jazyka českého IV. Skladba. (2. yd. 2007;
OPEN
ACCESS
64 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 
1. yd. 1929, ed. F.T á níček.) P aha:
Academia.
G ies, S.T., & Hilpe , M. (2012a): Va iabili y-
based neighbo clus e ing: abo om-up
app oach o pe iodiza ion in his o ical
linguis ics. In T.Ne alainen & E.C.T augo ,
(Eds.), The Ox o d Handbook on he His o y o
English (s.134–144). Ox o d: Ox o d Uni e si y
P ess.
G ies, S.T., & Hilpe , M. (2012b): Va iabili y-
based Neighbo Clus e ing: Abo om-
up app oach o pe iodiza ion in his o ical
linguis ics. Companion websi e [online].
T.Ne alainen & E.C.T augo , (Eds.), The
Ox o d Handbook on he His o y o English.
Ox o d: Ox o d Uni e si y P ess. Dos upné
z: <h p://global.oup.com/us/companion.
websi es/ dscon en /uscompanion/us/s a ic/
companion.websi es/ne alainen/G ies-
Hilpe _web_ inal/ nc.indi idual.h ml>.
Ha ell, F.E. (2017): Hmisc: Ha ell Miscellaneous.
R package e sion 4.0-3. Dos upné
zWWW: <h ps://CRAN.R-p ojec .o g/
package=Hmisc>.
Haspelma h, M. (2008): F equency s. iconici y
in explaining g amma ical asymme ies.
Cogni i e Linguis ics, 19, s.1–33.
Hawkins, J.A. (2004): E iciency and Complexi y in
G amma s. Ox o d: Ox o d Uni e si y P ess.
Hilpe , M. (2013): Cons uc ional Change in
English: De elopmen s in Allomo phy, Wo d
Fo ma ion, and Syn ax. Camb idge: Camb idge
Uni e si y P ess.
Hoppe , P.J. (1987): Eme gen g amma . In
J.Aske, N.Bee y, L.Michaelis & H.Filip (Eds.),
P oceedings o he Annual Mee ing o he Be keley
Linguis ics Socie y, 13 (s.139–157). Be keley, CA:
Be keley Linguis ics Socie y.
Hosme , D.W.,& Lemeshow, S. (2000): Applied
Logis ic Reg ession. New Yo k, NY: Wiley.
Ho ho n, T., Ho nik, K. & Zeileis, A. (2006):
Unbiased ecu si e pa i ioning: Acondi ional
in e ence amewo k. Jou nal o Compu a ional
and G aphical S a is ics, 15(3), 651–674.
Kři an, J. (2014): The ole o in o ma ion
s uc u e in Czech possessi e cons uc ions.
In J.Emond & M.Janebo á (Eds.), Language
Use and Linguis ic S uc u e: P oceedings
o he Olomouc Linguis ics Colloquium 2013
(s.211–227). Olomouc: Uni e zi a Palackého.
Kuče a, K., Řehořko á, A., & S luka, M.
(2015): DIAKORP: Diach onní ko pus, e ze 6
z18.12.2015. P aha: Ús a Českého ná odního
ko pusu FF UK. Ci .9.7.2016. Dos upné
zWWW: <h p://www.ko pus.cz>.
Langacke , R.W. (1988): AUsage-Based
Model. In B.Rudzka-Os yn (Ed.), Topics in
Cogni i e Linguis ics (s.127–161). Ams e dam:
Benjamins.
Le shina, N. (2015): How o do Linguis ics wi h
R.Da a Explo a ion and S a is ical Analysis.
Ams e dam: John Benjamins.
Milin, P., Di jak, D., Dimi ije ić, S., & Baayen,
R.H. (2016): Towa ds cogni i ely plausible
da a science in language esea ch. Cogni i e
Linguis ics, 27(4), 507–526.
O’Conno , C., Maling, J. & Ska abela, B., (2013):
Nominal ca ego ies and he exp ession
o possession: Ac oss-linguis ic s udy o
p obabilis ic endencies and ca ego ical
cons ain s. In K.Bö ja s., D.Denison &
A.Sco (Eds.), Mo phosyn ac ic ca ego ies
and he exp ession o possession (s.89–121).
Ams e dam: John Benjamins.
Poplack, S., & Cacoullos, R.T. (2015): Linguis ic
eme gence on he g ound: A a ia ionis
pa adigm. In B.MacWhinney & W.O’G ady
(Eds.), The Handbook o Language Eme gence
(s.267–291). Chiches e : Wiley-Blackwell.
R Co e Team (2017): R: Alanguage and
en i onmen o s a is ical compu ing [online].
RFounda ion o S a is ical Compu ing: Wien.
Dos upné z: <h p://www.R-p ojec .o g/>.
Rezaee, A.A., & Golpa a , S.E. (2016): The
Sequencing o Ad e bial Clauses o Time in
Academic English: Random Fo es Modelling
o Condi ional In e ence T ees. Jou nal o
Language Modelling, 4(2), 225–244.
RS udio Team (2016): RS udio: In eg a ed
De elopmen o R.RS udio, Inc., Bos on,
MA. Dos upné zWWW: <h p://www. s udio.
com>.
Seile , H. (1983): Posession as an ope a ional
dimension o language. Tübingen: Gün e Na .
Sil e s ein, M. (1976). Hie a chy o Fea u es
and E ga i i y. In R.M.W.Dixon (Ed.),
OPEN
ACCESS
jAN KŘIVAN — mIchAL LÁZNIČKA 65
G amma ical Ca ego ies in Aus alian Languages
(s.112–171). Canbe a: Aus alian Na ional
Uni e si y.
S obl, C., Boules eix, A., Kneib, T., Augus in, T.,
& Zeiles, A. (2008): Condi ional a iable
impo ance o Random Fo es s. BMC
Bioin o ma ics, 9(307). Dos upné zWWW:
<h ps://doi.o g/10.1186/1471-2105-9-307>.
Tagliamon e, S.A., & Baayen, R.H. (2012):
Models, o es s, and ees o Yo k English:
Was/we e a ia ion as acase s udy o
s a is ical p ac ice. Language Va ia ion and
Change, 24(2), 135–178.
Vachek, J. (1972): Ješ ě kosudu českých
posesí ních adjek i (Glosa kpohybu
českém a oslo í). Slo o aslo esnos , 33,
146–148.
Vokabulář webo ý (2006–2016a): S a očeská
ex o á banka. P aha: Oddělení ý oje jazyka
Ús a u p o jazyk český AV ČR. Dos upné z:
<h p:// okabula .ujc.cas.cz/banka.aspx>.
Vokabulář webo ý (2006–2016b): S ředněčeská
ex o á banka. P aha: Oddělení ý oje jazyka
Ús a u p o jazyk český AV ČR. Ci .Dos upné
z: <h p:// okabula .ujc.cas.cz/banka.aspx>.
Wickham, H. (2009): ggplo 2: Elegan G aphics o
Da a Analysis. New Yo k, NY: Sp inge .
Widme , M., Aude se , S., Nichols, J., Widme ,P.,
& Bickel, B. (2017): NP ecu sion o e ime:
e idence om Indo-Eu opean. Language,
93(4), 799–826.
Wolk, C., B esnan, J., Rosenbach, A., &
Szm ecsanyi, B. (2013): Da i e and Geni i e
Va iabili y in La e Mode n English: Explo ing
C oss-cons uc ional Va ia ion and Change.
Diach onica, 30(3), 382–419.
Jan Kři an | Ús a p o jazyk český, . . i.
<k i [email protected]>
Michal Láznička | Ús a Blízkého ýchodu aA iky FF UK
<michal.laznicka@ .cuni.cz>
OPEN
ACCESS