Po řebujeme češ ině I/indiány?
Ondřej Pi oda
Masa yko a uni e zi a
[email p o ec ed]
DO WE NEED INDIANS IN CZECH?
The pape discusses he app op ia eness o using he wo d Indian in he Czech language and gi es
easons why i is co ec o spell i using acapi al le e . The second pa o he pape deals wi h he
naming o he a ious Na i e Ame ican e hnic g oups in Czech.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Pů odní oby a elé Ame iky— Indiáni— onomas ika— e nonyma— češ ina
Indigenous peoples o he Ame icas— Ame ican Indians— onomas ics— e hnonyms— Czech
language
DOI
h ps://doi.o g/10.14712/23366729.2024.2.2
Uží ání pojmu I/indiáni se od sedmdesá ých le 20.s ole í s á á e čem k i iky. Ak-
i is é zřad pů odních oby a el Ame iky, příslušníci hnu í woke, ale imnozí akade-
mici ho označují u za eu ocen ický aspojený skolonialismem či, Se e ní Ame ice,
sobdobím ú laku aomezo ání pů odních oby a el, jindy za anach onický, neuc i ý,
či přímo asis ický. Lze říci, že šechny y o ý ky jsou pochopi elné ado jis é mí y
op á něné. Te čem k i iky se s á á ijeho e ymologie asní spja ý his o ický kon ex
omylu K yš o a Kolumba, k e ý, domnění, že se pla bou na západ dos al přes oceán
do jiho ýchodní Asie, označil pů odní oby a ele An il jako Indios, j.„Indy“.
Téhož pů odu je ipojem Západní Indie e smyslu společného pojmeno ání p o os-
o y oblas i Ka ibiku, k e ý přeží á, zejména anglič ině, do současnos i. Pů odní
oby a elé Ame iky k é o o ázce nezaujímají jedno ný pos oj: e Spojených s á ech
je e mín Indian uží án na ho o o é ú o ni, ale zůs á á aké součás í náz u mnoha
domo odých komuni , jejich ins i ucí či dosud pla ných ede álních zákonů.
Také mnoha zemích La inské Ame iky, čás ečně s ýjimkou oblas i And, je
běžné řeči, a o imezi pů odními oby a eli, nejčas ěji slyše indios, ačkoli se jis-
ém kon ex u uží á ijako nadá ka. Jen zřídka se najdou komuni y, k e é o o ozna-
čení yloženě odmí ají. Pa ří knim například mexič í Zapo éko é, Pu épečo é nebo
něk e é mayské skupiny.1
1 Mácha 2005, s.233–235.
OPEN
ACCESS
ONDřEJ PIVODA 33
Je edy ůbec hodné apo řebné slo o I/indián češ ině uží a , apokud ano, měli
bychom ho psá s elkým, nebo smalým počá ečním písmenem? Zkusme se nad ím o
p oblémem zamysle zjazyko ého hlediska.
Indiány můžeme ymezi jako pů odní oby a ele Se e ní, S řední aJižní Ame-
iky s ýjimkou eskymácko-aleu ských e nik (Inui ů, G óňanů, Jupi ů, Aleu ů). Ve
ýznamu „an opologické skupiny“ bychom je mohli s o na například spojmy Aus-
álci, Papuánci, k e é aké označují ši ší an opologicko-geog a ické skupiny oby a-
els a, anikoli ná ody, e nická či jazyko á společens í.
Na základě u edené analogie idíme, že pojem I/indián bychom neměli s a ě
na o eň e mínům če noch či běloch, za íženým aso ým myšlením a e ědeckém
disku zu p á em odmí aným, snimiž ho s o ná al například Zdeněk Salzmann.2
Současně nás a o analogie op a ňuje k ý aznému dopo učení psá češ ině slo o
Indián ždy s elkým počá ečním písmenem. Pokud bychom se češ ině ch ěli oho o
slo a, ať už zjakéhokoli dů odu, zba i , měli bychom nejp e z áži možnos i jeho
nah azení jinou al e na i ou.
P ní možnos í, již na huje například Přemysl Mácha, je yhnou se gene ali-
zujícímu náz u ap aco a se jmény jedno li ých e nik či kmenů.3 Akcep o a by ji
bylo možné p o oblas Mezoame iky (au o o a specializace) či And s ela i ně ma-
lým poč em ě šinou značně poče ných e nik, zájemně ý azně di e enco aných;
méně se již hodí p o pů odní kul u y Se e ní Ame iky (Velké pláně, Kali o nie,
Se e ozápad) nebo Amazonie spes ou mozaikou zp a idla elmi malých skupin
ůzného jazyko ého ae nického pů odu, k e é sdílejí podobné kul u ní znaky.
V ěch o případech se s ěží obejdeme bez obecnějších pojmeno ání například xin-
gúš í Indiáni, Indiáni Velkých plání (či odpo ídajícího íceslo ného, kompliko a-
nějšího opisu).
Dalším kamenem ú azu je exis ence „indiánské“ iden i y. Zejména e Spojených
s á ech a Kanadě žijí isíce lidí, k eří se iden i ikují s„Na i e Ame icans“ „Indians“
či „Fi s Na ions“, ale nikoli skonk é ním e nikem. Například Kali o nii, O egonu
či Oklahomě exis ují i„Na i e Ame ican“ či přímo „Indian“ komuni y, k e é sd u-
žují po omky několika malých či p ak icky zaniklých e nik.
Zbý á edy z áži d uhou možnos : nah azení slo a Indián synonymem, k e é by
bylo přesnější apřípadně ipoli icky ko ek nější. Vjazyko ém úzu anglič iny, kde
„Indian“ může znamena Indiána iInda, znikly počá kem 20.s ole í pojmy „Ame-
ikanoindians“, „Ame indians“, k e é měly u o d ojznačnos yřeši . Včeš ině sice
a o záměna neh ozí, izde ale můžeme použí spojení ame ič í Indiáni; ling is ice
se se káme ispojmem ame indiánské jazyky ( j.jazyky pů odních oby a el Ame iky
mimo eskymácko-aleu skou adenéskou jazyko ou odinu).4
Další možnos í, současnos i e Spojených s á ech nejuží anější, je spojení „Na-
i e Ame icans“. Do češ iny jej lze přeloži jako „domo odí/pů odní Ame ičané“, po-
případě souslo ím „pů odní oby a elé Ame iky“, jímž bychom yřešili nejednoznač-
nos češ iny, níž se slo o Ame ičané uží á jako oby a elské jméno p o oby a ele
Spojených s á ů, jen elmi zřídka p o oby a ele celého ame ického kon inen u.
2 Salzmann 1991.
3 Mácha 2005, s.240.
4 Genzo 2015, s.309.
OPEN
ACCESS
34 SVĚT LITERATURY 70
Mezi pů odní oby a ele Ame iky (či pů odní Ame ičany) šak logicky pa ří o -
něž Inui é, Jupi é, Aleu é (případně ipů odní Ha ajci), k eří se s ými jazyky, kul-
u ami ihis o ickým ý ojem od Indiánů ý azně odlišují a esměs si ani nepřejí
bý snimi směšo áni. Ilus uje o isi uace Kanadě, kde je pojem „Fi s Na ions“
yh azen Indiánům, za ímco Inui é aMé iso é oří samos a ná skupiny. Včeš ině
je hodné pojem „P ní ná ody“ použí a kon ex u kanadských eálií ahis o-
ie, s ěží ho ale můžeme dopo uči jako uni e zální al e na i u koznačení Indiáni
(např. kon ex u celé Ame iky), například izdů odu séman iky českého slo a ná od,
k e á se ne zcela přek ý á sanglickým ý azem na ion.
Zá ě em lze edy říci, že pojem Indián (s elkým I) má, se zře elem na ozmani os
adi e enco anos kul u pů odních oby a el Ame iky, a ím inu nos yhnou se
nepa řičným gene alizacím, češ ině s é mís o.
ČESKÉ NÁZVY INDIÁNSKÝCH ETNIK SEVERNÍ AMERIKY
P o ože slo a ijména e nických skupin p ocházejí ý ojem, k e ý u ychluje uží-
ání in e ne u, sociálních sí í adalších komunikačních médií naší doby, pokládám
za hodné přijí sná hem sjednocení e nických jmen pů odních oby a el Se e ní
Ame iky českém úzu. Následující řešení by mělo pomoci kusnadnění o ien ace
aods anění d ojznačnos í.
P o u edení do kon ex u bude uži ečné nejp e nas íni ozdělení e nických jmen
podle jejich pů odu.
P ní skupinu oří au onyma, j. las ní jména, jimiž s ou skupinu označují sami
její příslušníci. Vpřípadě pů odních oby a el Se e ní Ame iky se au onyma dělí do
ří skupin: 1) p a á au onyma (up a ená p o české skloňo ání): Haido é, Hopio é,
Lako o é, Šónío é; 2) české kalky au onym: Bobři, Če nonožci, Psí žeb a, V ány;
3)(počeš ěné) anglické kalky: C owo é, Dog ibo é.
D uhou elkou skupinu oří exonyma, j.jména, jimiž dané e nikum označují
příslušníci jiných skupin. Podle jejich pů odu je můžeme ozděli na: 1) jména pů o-
dem z las ního jazyka, kde šak nejde oe nonymum: Odžib ejo é, Zunio é; 2) jména
uží aná p o dané e nikum mlu čími jiného indiánského jazyka: Apači, I okézo é, Pó-
nio é, Súo é, Šajeni; 3) jména od ozená ze opských jazyků, případě Se e ní Ame-
iky nejčas ěji zanglič iny: Ca ie o é, S oneyo é, Thompsoni, na jihu oblas i éž ze
španělš iny: Diegueño, Luiseño, Co ano, Se ano. Méně čas á jsou jména pů odu an-
couzského: Hu oni, Nes Pe séo é, či uského: Kološi (s a ší pojmeno ání Tlingi ů).5
P o ože p á ě spouži ím jmen e opského pů odu jsou spojeny něk e é p oblémy,
měli bychom ěno a pozo nos jejich pů odu aséman ice. P ní, bezp oblémo ou
skupinu oří jména zniklá kalkem (doslo ným překladem) au onyma do češ iny
nebo jiného e opského jazyka: Dog ibo é / Psí žeb a, C owo é / V ány.
Dále můžeme yčleni jména sou isející sgeog a ickými podmínkami, ži o ním
p os ředím (Cos ano é, K íko é, Mon aganiso é) nebo od ozená od oponym, nejčas-
ěji náz ů řek (Dela a o é, Thompsono é) či například Kali o nii podle misijních
osad (Diegueño, Luiseño).
5 Zelený 199, s.218.
OPEN
ACCESS
ONDřEJ PIVODA 35
Dále exis ují jména odkazující na z láš ní znak, k e ý na příslušnících daného
e nika upou al p ní e opské ná š ě níky. Příkladem mohou bý Hu oni, z . Hu e
„ epřo á hla a“, podle ypického účesu, „čí a“, připomínajícího S.Champlaino i p a-
sečí š ě iny, nebo Nes Pe séo é, . „p opíchnu é nosy“, ačkoli mezi nimi bylo nošení
nosních ozdob spíše ýjimkou.
Někdy není mo i ace pojmeno ání jednoznačná jako uCa ie ů, kde se z ahuje
buď kjejich oli e směnném obchodu mezi pobřežními a ni ozemskými e niky,
nebo ke z yku do nosi ssebou kos i zemřelého manžela, jehož exis ence ale není
spolehli ě doložena.
Od oho o ypu pojmeno ání je jen k ůček ke jménům yslo eně pejo a i ním,
(Sla ey— „o oci“, Comec udo— „jedlíci sy o ého“, Coeu d’Alene— „pichla é
s dce“ p o jejich údajnou hamižnos , G os Ven e— „břicháči, lusťoši“), k e á by do
českého úzu jednoznačně pa ři neměla.
Vzah aniční li e a uře se po oce 1975 p osadil end uží ání au onym, ale čes-
kém p os ředí za ím není příliš běžný. Pochopi elné je o případě skupin, k e é již
češ ině mají ži á pojmeno ání, dobře známá ilaikům zbele ie, ilmů či s a ší
populá ně-naučné li e á ní p odukce (Čes mí Louko ka, Václa Šolc, Milosla S ingl
aj.).
Dále je nu no zohledni případy, kdy íce odlišných e nik sdílí s ejné nebo elmi
podobné au onymum (např.s ýznamem „lidé“— aljašš í azápadokanadš í De-
néo é), aau onyma, k e á jsou p o mlu čí češ iny one icky příliš kompliko aná:
(např.Kwakwaka’wakw).
Samos a ný p oblém předs a ují ymřelá e nika, jejichž au onyma neznáme
(např.Comec udo, ná h Es óko é podle subs an i a es ook majícího jejich jazyce
ýznam „člo ěk“).
Au onymy je hodné nah adi jména pejo a i ní, za ádějící nebo od ozená od o-
ponym, zejména případě kali o nských misií, k e é seh ály his o ii pů odních
oby a el značně nega i ní oli apodmínkami ži o a, jichž se jim zde dos á alo, při-
pomínaly koncen ační ábo y.
Při použi í au onym je řeba espek o a g ama ická p a idla češ iny izd ojo ého
jazyka. U eďme příklad mimo indiánské p os ředí: ži é jméno Inui é bylo y ořeno
zplu álo ého a u, p o jejich aljašské příbuzné se uží á jméno Jupiko é y ořené
ze singulá u. Nebylo by hodnější uží a p a idelně u ořený a Jupi é /Jupi o é
souladu sInui é?
Zd ojem nedo ozumění mohou bý duble y, exis ence d ou a ian pojmeno ání
éhož e nika. Bylo by p o o žádoucí je sjedno i spřihlédnu ím kjejich e ymologii,
pů odnímu použi í i ek enci jejich dosa adního použi í češ ině.
Chika iljo é/Čika ío é (španělská s. anglická ýslo nos , jméno je španělského
pů odu amělo by se yslo o a „španělsky“). Odžib ejo é/Čipe o é (zobou ang-
lič ině uží aných jmen by měl mí přednos a bližší odžib ejské ýslo nos i; p o i
uží ání a ian y Čipe o é ho oří imožnos záměny sČipe jany). Šajeni/Čejeni (měli
bychom espek o a pů odní indiánskou ýslo nos op o i anglické). Vpřípadě du-
ble Če okío é/Če okézo é, Čikaóo é/Čikasa o é, Čok óo é/Čok a o é aŠónío é/Ša-
ani by měly mí přednos a ian y přeja é zanglič iny (abližší pů odní ýslo nos i)
před a ian ami přeja ými p os řednic ím němčiny.
OPEN
ACCESS
36 SVĚT LITERATURY 70
NÁVRH KONKRÉTNÍHO ŘEŠENÍ PRO SEVERNÍ AMERIKU
Jedná se o ozšířenou ajazyko ě up a enou e zi seznamu, y ořeného apubliko-
aného oku 2005 Ka eřinou Klápšťo ou.6 Au onyma jsou yznačena ku zi ou. T a y
jmen odpo ídají české ýslo nos i, nikoli anglickému p a opisu (Kajo o é, Ju eo é,
nikoli Kiowo é, U eo é). Z éhož dů odu došlo op o i pů odní e zi knah azení „y“
českým „j“.
Meziná odní
o ma
Počeš ěný a
(sg, pl)
Meziná odní
o ma
Počeš ěný a
(sg, pl)
Abnaki (Abenaki) Abnaki, Abnakio é Jica illa Chika ilja, Chika iljo é
Algonquin Algonkin, Algonkino é Kansa Kanza, Kanzo é
Apache Apač, Apačo é Kickapoo Kikapú, Kikapúo é
A apaho A apaho, A apaho é Kiowa Kajo a, Kajo o é
A ika a A ika a, A ika o é Ku chin (Gwichin)G ičin, G ičino é
Assiniboine Assiniboin, Assiniboini Kwakiu l,
(Kwakwaka’wakw)K akiu l, K akiu lo é
A acapa A akapa, A akapo é Lako a (Lakh
ˇó a) Lako a, Lako o é
A habascan (Dené)Dené, Denéo é
(A habask, A habasko é)
Luiseño
(Cham ela)Čam ela, Čam elo é
A sina (G os
Ven e) A sina, A sino é Maidu Maidu, Maiduo é
Bannock Banok, Banoko é Mandan Mandan, Mandani
Bea e (Dane-zaa)Danezá, Danezáo é
(Bob , Bobři) Menominee Menominí, Menominío é
Bellacoola
(Nuxalk)
Nuchalk, Nuchalko é
(Bellakúla, Bellakúlo é) Miwok Mi ok, Mi oko é
Beo huck Beo uk, Beo uko é Mohawk Mohók, Mohóko é
Black oo (Siksika)Če nonožec, Če nonožci Moja e Moha e, Moha o é
Caddo Kado, Kado é Mohican Mohykán, Mohykáni
Cahuilla Ka ilja, Ka iljo é Na chez Načéz, Načézo é
Ca ie (Dakelh) Dakelh, Dakelho é Na ajo Na aho, Na aho é
Ca awba Ka óba, Ka óbo é Nez Pe ce
(Nimíipu)
Nes pe sé, Nes pe séo é
(Nimípú, Nimípúo é)
Chehalis Čehalis, Čehaliso é Noo ka (Nu-chan-
nul h)
Nučanul , Nučanul o é
(Nu ka, Nu ko é)
Che okee Če okí, Če okío é Ojibwe
(Chippewa) Odžib ej, Odžib ejo é
Cheyenne Šajen, Šajeni Osage Osedž, Osedžo é
Chickasaw Čikasó, Čikasó é Paiu e Paju , Paju o é
6 Klápšťo á 2005, s.307–314.
OPEN
ACCESS

ONDřEJ PIVODA 37
Meziná odní
o ma
Počeš ěný a
(sg, pl)
Meziná odní
o ma
Počeš ěný a
(sg, pl)
Chinook Činúk, Činúko é Papago (Tono o
O’odham)Papago, Papago é
Chipewyan Čipe jan, Čipe jané Pawnee Póní, Pónío é
Chi icahua Či ika a, Či ika o é Pima (Akimel
O’odham)Pima, Pimo é
Choc aw Čok ó, Čok ó é Pomo Pomo, Pomo é
Chumash Čumaš, Čumašo é Salish Sališ, Sališo é
Coeu d’Alene
(Ski swish)Ski s iš, Ski s išo é Sa cee (Tsuu ’ina)Sa sí, Sa sío é (Cú ina,
Cú ino é)
Comanche Komanč, Komanči (-o é) Sauk Sauk, Sauko é
Cos ano (Ohlone)Ohlone, Ohloneo é Seminole Seminol, Seminolo é
C ee K í, K ío é Shawnee Šóní, Šónío é
C eek (Muscogee)Maskogi, Maskogio é
(K ík, K íko é) Shoshone Šošon, Šošoni
C ow (Absa oka) Absá oka, Absá oko é
(V ána, V ány) Sla ey (Dehcho) Dehčo, Dehčo é
Dako a Dako a, Dako o é Sioux Sú, Súo é
Delawa e
(Lenape)
Lenap, Lenapo é
(Dela a , Dela a o é) Tewa (Tano) Te a, Te o é
Diegueño
(Kumeyaay) Kumejáj, Kumejájo é Tiwa Ti a, Ti o é
Dog ib (Tlicho) Tličo, Tličo é Tlingi Tlingi , Tlingi o é
Fox (Mesquaki) Mesk aki, Mesk akio é
(Liška, Lišky) Tolowa Tolo a, Tolo o é
Gab ieleño
(Tong a) Tong a, Tong o é Thompson
(Nlakapamuck)
Thompson, Thompsoni
(Nlakapamuk, -o é)
Haida Haida, Haido é Tonkawa Tonka a, Tonka o é
Ha e (Sah u) Sah ú, Sah úo é (Zajíc,
Zajíci) Tsimshian Cimšian, Cimšiano é
Hida sa
(Minni a i) Hida sa, Hida so é Tunica Tunika, Tuniko é
Hi chi i Hiči i, Hiči io é U e Ju e, Ju eo é
Hopi Hopi, Hopio é Winnebago (Ho-
chunk)
Vinnebago, Vinnebago é
(Hočank, Hočanko é)
Hupa Hupa, Hupo é Yaqui Jaki, Jakio é
Hu on (Wyando )Hu on, Hu oni
(Vajando , Vajando o é) Yuma (Quechan)Juma, Jumo é (Kečan,
Kečano é)
I oquois I okéz, I okézo é Yu ok Ju ok, Ju oko é
Jemez (Towa)Cheméz, Chemézo é Zuni Zuni, Zunio é
OPEN
ACCESS
38 SVĚT LITERATURY 70
LITERATURA:
Genzo , Joze . Jazyky s ě a: His o ie asoučasnos .
B no: Lingea, 2015.
Klápšťo á, Ka eřina. „Vy áření českých podob
e nických náz ů pů odních oby a el Se e ní
Ame iky anaše ame ikanis ika“. Český lid, 92,
2005, č.3, s.307–314.
Louko ka, Čes mí . Indiáni se e oame ič í: Nás in
e nog a icko-his o ický. P aha: Česká g a ická
Unie, 1931.
Mácha, Přemysl. „Opsaní slo a ‚INDIÁN‘,
neexis enci lidských as azáludnos i
aso ého myšlení“. Český lid, 92, 2005, č.3,
s.231–241.
Salzmann, Zdeněk. „Opsaní slo a indián“. Naše
řeč, 74, 1991, č.2, s.106–107.
S ingl, Milosla . Indiáni bez omaha ků. P aha:
O bis, 1976.
S ingl, Milosla . Indiáni na álečné s ezce. B no:
Jo a, 2013.
Šolc, Václa . Indiánské his o ie. P aha:
Českoslo enský spiso a el, 1989.
Taylo , Colin F. (ed.) Domo odí Ame ičané:
Pů odní oby a elé Se e ní Ame iky. Přel.
Zdeněk Hu ník. P aha: Naše ojsko, 2019.
Zelený, Mnisla . Indiánská encyklopedie: Indiáni
ří Ame ik. P aha: Alba os, 1994.
OPEN
ACCESS