Potřebujeme v češtině I/indiány?

Po řebujeme češ ině I/indiány? Ondřej Pi oda Masa yko a uni e zi a [email p o ec ed] DO WE NEED INDIANS IN CZECH? The pape discusses he app op ia eness o using he wo d Indian in he Czech language and gi es easons why i is co ec o spell i using acapi al le e . The second pa o he pape deals wi h he naming o he a ious Na i e Ame ican e hnic g oups in Czech. KLÍČOVÁ SLOVA: Pů odní oby a elé Ame iky— Indiáni— onomas ika— e nonyma— češ ina Indigenous peoples o he Ame icas— Ame ican Indians— onomas ics— e hnonyms— Czech language DOI h ps://doi.o g/10.14712/23366729.2024.2.2 Uží ání pojmu I/indiáni se od sedmdesá ých le 20.s ole í s á á e čem k i iky. Ak- i is é zřad pů odních oby a el Ame iky, příslušníci hnu í woke, ale imnozí akade- mici ho označují u za eu ocen ický aspojený skolonialismem či, Se e ní Ame ice, sobdobím ú laku aomezo ání pů odních oby a el, jindy za anach onický, neuc i ý, či přímo asis ický. Lze říci, že šechny y o ý ky jsou pochopi elné ado jis é mí y op á něné. Te čem k i iky se s á á ijeho e ymologie asní spja ý his o ický kon ex omylu K yš o a Kolumba, k e ý, domnění, že se pla bou na západ dos al přes oceán do jiho ýchodní Asie, označil pů odní oby a ele An il jako Indios, j.„Indy“. Téhož pů odu je ipojem Západní Indie e smyslu společného pojmeno ání p o os- o y oblas i Ka ibiku, k e ý přeží á, zejména anglič ině, do současnos i. Pů odní oby a elé Ame iky k é o o ázce nezaujímají jedno ný pos oj: e Spojených s á ech je e mín Indian uží án na ho o o é ú o ni, ale zůs á á aké součás í náz u mnoha domo odých komuni , jejich ins i ucí či dosud pla ných ede álních zákonů. Také mnoha zemích La inské Ame iky, čás ečně s ýjimkou oblas i And, je běžné řeči, a o imezi pů odními oby a eli, nejčas ěji slyše indios, ačkoli se jis- ém kon ex u uží á ijako nadá ka. Jen zřídka se najdou komuni y, k e é o o ozna- čení yloženě odmí ají. Pa ří knim například mexič í Zapo éko é, Pu épečo é nebo něk e é mayské skupiny.1 1 Mácha 2005, s.233–235. OPEN ACCESS ONDřEJ PIVODA 33 Je edy ůbec hodné apo řebné slo o I/indián češ ině uží a , apokud ano, měli bychom ho psá s elkým, nebo smalým počá ečním písmenem? Zkusme se nad ím o p oblémem zamysle zjazyko ého hlediska. Indiány můžeme ymezi jako pů odní oby a ele Se e ní, S řední aJižní Ame- iky s ýjimkou eskymácko-aleu ských e nik (Inui ů, G óňanů, Jupi ů, Aleu ů). Ve ýznamu „an opologické skupiny“ bychom je mohli s o na například spojmy Aus- álci, Papuánci, k e é aké označují ši ší an opologicko-geog a ické skupiny oby a- els a, anikoli ná ody, e nická či jazyko á společens í. Na základě u edené analogie idíme, že pojem I/indián bychom neměli s a ě na o eň e mínům če noch či běloch, za íženým aso ým myšlením a e ědeckém disku zu p á em odmí aným, snimiž ho s o ná al například Zdeněk Salzmann.2 Současně nás a o analogie op a ňuje k ý aznému dopo učení psá češ ině slo o Indián ždy s elkým počá ečním písmenem. Pokud bychom se češ ině ch ěli oho o slo a, ať už zjakéhokoli dů odu, zba i , měli bychom nejp e z áži možnos i jeho nah azení jinou al e na i ou. P ní možnos í, již na huje například Přemysl Mácha, je yhnou se gene ali- zujícímu náz u ap aco a se jmény jedno li ých e nik či kmenů.3 Akcep o a by ji bylo možné p o oblas Mezoame iky (au o o a specializace) či And s ela i ně ma- lým poč em ě šinou značně poče ných e nik, zájemně ý azně di e enco aných; méně se již hodí p o pů odní kul u y Se e ní Ame iky (Velké pláně, Kali o nie, Se e ozápad) nebo Amazonie spes ou mozaikou zp a idla elmi malých skupin ůzného jazyko ého ae nického pů odu, k e é sdílejí podobné kul u ní znaky. V ěch o případech se s ěží obejdeme bez obecnějších pojmeno ání například xin- gúš í Indiáni, Indiáni Velkých plání (či odpo ídajícího íceslo ného, kompliko a- nějšího opisu). Dalším kamenem ú azu je exis ence „indiánské“ iden i y. Zejména e Spojených s á ech a Kanadě žijí isíce lidí, k eří se iden i ikují s„Na i e Ame icans“ „Indians“ či „Fi s Na ions“, ale nikoli skonk é ním e nikem. Například Kali o nii, O egonu či Oklahomě exis ují i„Na i e Ame ican“ či přímo „Indian“ komuni y, k e é sd u- žují po omky několika malých či p ak icky zaniklých e nik. Zbý á edy z áži d uhou možnos : nah azení slo a Indián synonymem, k e é by bylo přesnější apřípadně ipoli icky ko ek nější. Vjazyko ém úzu anglič iny, kde „Indian“ může znamena Indiána iInda, znikly počá kem 20.s ole í pojmy „Ame- ikanoindians“, „Ame indians“, k e é měly u o d ojznačnos yřeši . Včeš ině sice a o záměna neh ozí, izde ale můžeme použí spojení ame ič í Indiáni; ling is ice se se káme ispojmem ame indiánské jazyky ( j.jazyky pů odních oby a el Ame iky mimo eskymácko-aleu skou adenéskou jazyko ou odinu).4 Další možnos í, současnos i e Spojených s á ech nejuží anější, je spojení „Na- i e Ame icans“. Do češ iny jej lze přeloži jako „domo odí/pů odní Ame ičané“, po- případě souslo ím „pů odní oby a elé Ame iky“, jímž bychom yřešili nejednoznač- nos češ iny, níž se slo o Ame ičané uží á jako oby a elské jméno p o oby a ele Spojených s á ů, jen elmi zřídka p o oby a ele celého ame ického kon inen u. 2 Salzmann 1991. 3 Mácha 2005, s.240. 4 Genzo 2015, s.309. OPEN ACCESS 34 SVĚT LITERATURY 70 Mezi pů odní oby a ele Ame iky (či pů odní Ame ičany) šak logicky pa ří o - něž Inui é, Jupi é, Aleu é (případně ipů odní Ha ajci), k eří se s ými jazyky, kul- u ami ihis o ickým ý ojem od Indiánů ý azně odlišují a esměs si ani nepřejí bý snimi směšo áni. Ilus uje o isi uace Kanadě, kde je pojem „Fi s Na ions“ yh azen Indiánům, za ímco Inui é aMé iso é oří samos a ná skupiny. Včeš ině je hodné pojem „P ní ná ody“ použí a kon ex u kanadských eálií ahis o- ie, s ěží ho ale můžeme dopo uči jako uni e zální al e na i u koznačení Indiáni (např. kon ex u celé Ame iky), například izdů odu séman iky českého slo a ná od, k e á se ne zcela přek ý á sanglickým ý azem na ion. Zá ě em lze edy říci, že pojem Indián (s elkým I) má, se zře elem na ozmani os adi e enco anos kul u pů odních oby a el Ame iky, a ím inu nos yhnou se nepa řičným gene alizacím, češ ině s é mís o. ČESKÉ NÁZVY INDIÁNSKÝCH ETNIK SEVERNÍ AMERIKY P o ože slo a ijména e nických skupin p ocházejí ý ojem, k e ý u ychluje uží- ání in e ne u, sociálních sí í adalších komunikačních médií naší doby, pokládám za hodné přijí sná hem sjednocení e nických jmen pů odních oby a el Se e ní Ame iky českém úzu. Následující řešení by mělo pomoci kusnadnění o ien ace aods anění d ojznačnos í. P o u edení do kon ex u bude uži ečné nejp e nas íni ozdělení e nických jmen podle jejich pů odu. P ní skupinu oří au onyma, j. las ní jména, jimiž s ou skupinu označují sami její příslušníci. Vpřípadě pů odních oby a el Se e ní Ame iky se au onyma dělí do ří skupin: 1) p a á au onyma (up a ená p o české skloňo ání): Haido é, Hopio é, Lako o é, Šónío é; 2) české kalky au onym: Bobři, Če nonožci, Psí žeb a, V ány; 3)(počeš ěné) anglické kalky: C owo é, Dog ibo é. D uhou elkou skupinu oří exonyma, j.jména, jimiž dané e nikum označují příslušníci jiných skupin. Podle jejich pů odu je můžeme ozděli na: 1) jména pů o- dem z las ního jazyka, kde šak nejde oe nonymum: Odžib ejo é, Zunio é; 2) jména uží aná p o dané e nikum mlu čími jiného indiánského jazyka: Apači, I okézo é, Pó- nio é, Súo é, Šajeni; 3) jména od ozená ze opských jazyků, případě Se e ní Ame- iky nejčas ěji zanglič iny: Ca ie o é, S oneyo é, Thompsoni, na jihu oblas i éž ze španělš iny: Diegueño, Luiseño, Co ano, Se ano. Méně čas á jsou jména pů odu an- couzského: Hu oni, Nes Pe séo é, či uského: Kološi (s a ší pojmeno ání Tlingi ů).5 P o ože p á ě spouži ím jmen e opského pů odu jsou spojeny něk e é p oblémy, měli bychom ěno a pozo nos jejich pů odu aséman ice. P ní, bezp oblémo ou skupinu oří jména zniklá kalkem (doslo ným překladem) au onyma do češ iny nebo jiného e opského jazyka: Dog ibo é / Psí žeb a, C owo é / V ány. Dále můžeme yčleni jména sou isející sgeog a ickými podmínkami, ži o ním p os ředím (Cos ano é, K íko é, Mon aganiso é) nebo od ozená od oponym, nejčas- ěji náz ů řek (Dela a o é, Thompsono é) či například Kali o nii podle misijních osad (Diegueño, Luiseño). 5 Zelený 199, s.218. OPEN ACCESS ONDřEJ PIVODA 35 Dále exis ují jména odkazující na z láš ní znak, k e ý na příslušnících daného e nika upou al p ní e opské ná š ě níky. Příkladem mohou bý Hu oni, z . Hu e „ epřo á hla a“, podle ypického účesu, „čí a“, připomínajícího S.Champlaino i p a- sečí š ě iny, nebo Nes Pe séo é, . „p opíchnu é nosy“, ačkoli mezi nimi bylo nošení nosních ozdob spíše ýjimkou. Někdy není mo i ace pojmeno ání jednoznačná jako uCa ie ů, kde se z ahuje buď kjejich oli e směnném obchodu mezi pobřežními a ni ozemskými e niky, nebo ke z yku do nosi ssebou kos i zemřelého manžela, jehož exis ence ale není spolehli ě doložena. Od oho o ypu pojmeno ání je jen k ůček ke jménům yslo eně pejo a i ním, (Sla ey— „o oci“, Comec udo— „jedlíci sy o ého“, Coeu d’Alene— „pichla é s dce“ p o jejich údajnou hamižnos , G os Ven e— „břicháči, lusťoši“), k e á by do českého úzu jednoznačně pa ři neměla. Vzah aniční li e a uře se po oce 1975 p osadil end uží ání au onym, ale čes- kém p os ředí za ím není příliš běžný. Pochopi elné je o případě skupin, k e é již češ ině mají ži á pojmeno ání, dobře známá ilaikům zbele ie, ilmů či s a ší populá ně-naučné li e á ní p odukce (Čes mí Louko ka, Václa Šolc, Milosla S ingl aj.). Dále je nu no zohledni případy, kdy íce odlišných e nik sdílí s ejné nebo elmi podobné au onymum (např.s ýznamem „lidé“— aljašš í azápadokanadš í De- néo é), aau onyma, k e á jsou p o mlu čí češ iny one icky příliš kompliko aná: (např.Kwakwaka’wakw). Samos a ný p oblém předs a ují ymřelá e nika, jejichž au onyma neznáme (např.Comec udo, ná h Es óko é podle subs an i a es ook majícího jejich jazyce ýznam „člo ěk“). Au onymy je hodné nah adi jména pejo a i ní, za ádějící nebo od ozená od o- ponym, zejména případě kali o nských misií, k e é seh ály his o ii pů odních oby a el značně nega i ní oli apodmínkami ži o a, jichž se jim zde dos á alo, při- pomínaly koncen ační ábo y. Při použi í au onym je řeba espek o a g ama ická p a idla češ iny izd ojo ého jazyka. U eďme příklad mimo indiánské p os ředí: ži é jméno Inui é bylo y ořeno zplu álo ého a u, p o jejich aljašské příbuzné se uží á jméno Jupiko é y ořené ze singulá u. Nebylo by hodnější uží a p a idelně u ořený a Jupi é /Jupi o é souladu sInui é? Zd ojem nedo ozumění mohou bý duble y, exis ence d ou a ian pojmeno ání éhož e nika. Bylo by p o o žádoucí je sjedno i spřihlédnu ím kjejich e ymologii, pů odnímu použi í i ek enci jejich dosa adního použi í češ ině. Chika iljo é/Čika ío é (španělská s. anglická ýslo nos , jméno je španělského pů odu amělo by se yslo o a „španělsky“). Odžib ejo é/Čipe o é (zobou ang- lič ině uží aných jmen by měl mí přednos a bližší odžib ejské ýslo nos i; p o i uží ání a ian y Čipe o é ho oří imožnos záměny sČipe jany). Šajeni/Čejeni (měli bychom espek o a pů odní indiánskou ýslo nos op o i anglické). Vpřípadě du- ble Če okío é/Če okézo é, Čikaóo é/Čikasa o é, Čok óo é/Čok a o é aŠónío é/Ša- ani by měly mí přednos a ian y přeja é zanglič iny (abližší pů odní ýslo nos i) před a ian ami přeja ými p os řednic ím němčiny. OPEN ACCESS 36 SVĚT LITERATURY 70 NÁVRH KONKRÉTNÍHO ŘEŠENÍ PRO SEVERNÍ AMERIKU Jedná se o ozšířenou ajazyko ě up a enou e zi seznamu, y ořeného apubliko- aného oku 2005 Ka eřinou Klápšťo ou.6 Au onyma jsou yznačena ku zi ou. T a y jmen odpo ídají české ýslo nos i, nikoli anglickému p a opisu (Kajo o é, Ju eo é, nikoli Kiowo é, U eo é). Z éhož dů odu došlo op o i pů odní e zi knah azení „y“ českým „j“. Meziná odní o ma Počeš ěný a (sg, pl) Meziná odní o ma Počeš ěný a (sg, pl) Abnaki (Abenaki) Abnaki, Abnakio é Jica illa Chika ilja, Chika iljo é Algonquin Algonkin, Algonkino é Kansa Kanza, Kanzo é Apache Apač, Apačo é Kickapoo Kikapú, Kikapúo é A apaho A apaho, A apaho é Kiowa Kajo a, Kajo o é A ika a A ika a, A ika o é Ku chin (Gwichin)G ičin, G ičino é Assiniboine Assiniboin, Assiniboini Kwakiu l, (Kwakwaka’wakw)K akiu l, K akiu lo é A acapa A akapa, A akapo é Lako a (Lakh ˇó a) Lako a, Lako o é A habascan (Dené)Dené, Denéo é (A habask, A habasko é) Luiseño (Cham ela)Čam ela, Čam elo é A sina (G os Ven e) A sina, A sino é Maidu Maidu, Maiduo é Bannock Banok, Banoko é Mandan Mandan, Mandani Bea e (Dane-zaa)Danezá, Danezáo é (Bob , Bobři) Menominee Menominí, Menominío é Bellacoola (Nuxalk) Nuchalk, Nuchalko é (Bellakúla, Bellakúlo é) Miwok Mi ok, Mi oko é Beo huck Beo uk, Beo uko é Mohawk Mohók, Mohóko é Black oo (Siksika)Če nonožec, Če nonožci Moja e Moha e, Moha o é Caddo Kado, Kado é Mohican Mohykán, Mohykáni Cahuilla Ka ilja, Ka iljo é Na chez Načéz, Načézo é Ca ie (Dakelh) Dakelh, Dakelho é Na ajo Na aho, Na aho é Ca awba Ka óba, Ka óbo é Nez Pe ce (Nimíipu) Nes pe sé, Nes pe séo é (Nimípú, Nimípúo é) Chehalis Čehalis, Čehaliso é Noo ka (Nu-chan- nul h) Nučanul , Nučanul o é (Nu ka, Nu ko é) Che okee Če okí, Če okío é Ojibwe (Chippewa) Odžib ej, Odžib ejo é Cheyenne Šajen, Šajeni Osage Osedž, Osedžo é Chickasaw Čikasó, Čikasó é Paiu e Paju , Paju o é 6 Klápšťo á 2005, s.307–314. OPEN ACCESS ONDřEJ PIVODA 37 Meziná odní o ma Počeš ěný a (sg, pl) Meziná odní o ma Počeš ěný a (sg, pl) Chinook Činúk, Činúko é Papago (Tono o O’odham)Papago, Papago é Chipewyan Čipe jan, Čipe jané Pawnee Póní, Pónío é Chi icahua Či ika a, Či ika o é Pima (Akimel O’odham)Pima, Pimo é Choc aw Čok ó, Čok ó é Pomo Pomo, Pomo é Chumash Čumaš, Čumašo é Salish Sališ, Sališo é Coeu d’Alene (Ski swish)Ski s iš, Ski s išo é Sa cee (Tsuu ’ina)Sa sí, Sa sío é (Cú ina, Cú ino é) Comanche Komanč, Komanči (-o é) Sauk Sauk, Sauko é Cos ano (Ohlone)Ohlone, Ohloneo é Seminole Seminol, Seminolo é C ee K í, K ío é Shawnee Šóní, Šónío é C eek (Muscogee)Maskogi, Maskogio é (K ík, K íko é) Shoshone Šošon, Šošoni C ow (Absa oka) Absá oka, Absá oko é (V ána, V ány) Sla ey (Dehcho) Dehčo, Dehčo é Dako a Dako a, Dako o é Sioux Sú, Súo é Delawa e (Lenape) Lenap, Lenapo é (Dela a , Dela a o é) Tewa (Tano) Te a, Te o é Diegueño (Kumeyaay) Kumejáj, Kumejájo é Tiwa Ti a, Ti o é Dog ib (Tlicho) Tličo, Tličo é Tlingi Tlingi , Tlingi o é Fox (Mesquaki) Mesk aki, Mesk akio é (Liška, Lišky) Tolowa Tolo a, Tolo o é Gab ieleño (Tong a) Tong a, Tong o é Thompson (Nlakapamuck) Thompson, Thompsoni (Nlakapamuk, -o é) Haida Haida, Haido é Tonkawa Tonka a, Tonka o é Ha e (Sah u) Sah ú, Sah úo é (Zajíc, Zajíci) Tsimshian Cimšian, Cimšiano é Hida sa (Minni a i) Hida sa, Hida so é Tunica Tunika, Tuniko é Hi chi i Hiči i, Hiči io é U e Ju e, Ju eo é Hopi Hopi, Hopio é Winnebago (Ho- chunk) Vinnebago, Vinnebago é (Hočank, Hočanko é) Hupa Hupa, Hupo é Yaqui Jaki, Jakio é Hu on (Wyando )Hu on, Hu oni (Vajando , Vajando o é) Yuma (Quechan)Juma, Jumo é (Kečan, Kečano é) I oquois I okéz, I okézo é Yu ok Ju ok, Ju oko é Jemez (Towa)Cheméz, Chemézo é Zuni Zuni, Zunio é OPEN ACCESS 38 SVĚT LITERATURY 70 LITERATURA: Genzo , Joze . Jazyky s ě a: His o ie asoučasnos . B no: Lingea, 2015. Klápšťo á, Ka eřina. „Vy áření českých podob e nických náz ů pů odních oby a el Se e ní Ame iky anaše ame ikanis ika“. Český lid, 92, 2005, č.3, s.307–314. Louko ka, Čes mí . Indiáni se e oame ič í: Nás in e nog a icko-his o ický. P aha: Česká g a ická Unie, 1931. Mácha, Přemysl. „Opsaní slo a ‚INDIÁN‘, neexis enci lidských as azáludnos i aso ého myšlení“. Český lid, 92, 2005, č.3, s.231–241. Salzmann, Zdeněk. „Opsaní slo a indián“. Naše řeč, 74, 1991, č.2, s.106–107. S ingl, Milosla . Indiáni bez omaha ků. P aha: O bis, 1976. S ingl, Milosla . Indiáni na álečné s ezce. B no: Jo a, 2013. Šolc, Václa . Indiánské his o ie. P aha: Českoslo enský spiso a el, 1989. Taylo , Colin F. (ed.) Domo odí Ame ičané: Pů odní oby a elé Se e ní Ame iky. Přel. Zdeněk Hu ník. P aha: Naše ojsko, 2019. Zelený, Mnisla . Indiánská encyklopedie: Indiáni ří Ame ik. P aha: Alba os, 1994. OPEN ACCESS