Séman ická in eg ace no ě os ojených slo
men álním lexikonu
Denisa bo dag
ABSTRAKT:
Příspě ek sh nuje ýsledky psycholing is ických expe imen ů založených na séman ickém p i-
mingu, jež se zabý ají in eg ací ýznamu no ě os ojených slo do séman ické s uk u y men ál-
ního lexikonu ne odilých mlu čích. Pozo nos je ěno ána přede ším séman ické inhibici y olané
ěmi o slo y ajejí in e p e aci jakož o mechanismu umožňujícímu selekci no ě y ořených ep e-
zen ací snízkou ek encí.
KLÍČOVÁ SLOVA:
os ojo ání cizího jazyka, psycholing is ika, os ojo ání no ých slo , séman ická ep ezen ace, ý-
znam, séman ický p iming, inhibice
ABSTRACT:
The s udy summa izes esul s o psycholinguis ic expe imen s based on seman ic p iming ha ex-
plo e he in eg a ion o meaning o newly acqui ed wo ds in o he seman ic s uc u e o he men al
lexicon o non-na i e speake s. The ocus is on seman ic inhibi ion obse ed du ing he e ie al o
hese wo ds and i s in e p e a ion as amechanism enabling he selec ion o newly es ablished ep-
esen a ions wi h low equency.
KEY WORDS:
second language acquisi ion, psycholinguis ics, ocabula y acquisi ion, seman ic ep esen a ion,
meaning, seman ic p iming, inhibi ion
1. ÚVOD
Přes ože si nej íce slo os ojíme během dě s í adospí ání, pok ačuje ukládání no-
ých lexikálních jedno ek do našeho men álního lexikonu po celý ži o . Za ímco
slo ní zásobu ma eřského jazyka si os ojujeme pře ážně nahodile, během komuni-
kace, při če bě či poslechu, os ojo ání slo ní zásoby cizím jazyce naopak pobíhá
do značné mí y zámě ně. Vobou případech je ale nu né, aby se no á séman ická e-
p ezen ace in eg o ala do s á ající s uk u y men álního lexikonu. Ten je modelo-
án jako séman ická síť, níž jsou jedno li é séman ické ep ezen ace předs a o ány
jako komplexní uzly, jež jsou mezi sebou p opojeny (např.Ca amazza akol. 1990;
Moss–Tyle –Taylo 2007; Tyle –Moss 2001; Taylo –De e eux–Tyle 2011; Vigliocco
akol. 2004). Síla adélka spojů je u čo ána např.příbuznos í či blízkos í séman ickou
(myš–k ysa), asocia i ní (myš–sý ) nebo kolokační. Má-li bý séman ická ep ezen-
ace y olána ( e ie e) zpamě i p o po řeby řečo é ecepce či p odukce, šíří se ou o
sí í ak i ace (Dell 1986) anej íce ak i o aná ep ezen ace, jež přek očí s ůj ak i ační
p áh, je yb ána (selec ed) p o další lexikální zp aco ání. Množs í ak i ace po řebné
OPEN
ACCESS
DENISA bO DAg 9
kselekci u či é séman ické ep ezen ace zá isí na její klido é ak i ační hodno ě. Její
ýše je u čo ána např. ek encí slo a či ím, zda bylo již ak i o áno předchozím
disku zu ( ecency). Selekce slo s ysokou ek encí je obecně snazší, p o ože jejich
klido á ak i ační hodno a je yšší. Po é, co je dané slo o yb áno, klesne jeho ak i-
ační hodno a dočasně na minimum, což umožňuje selekci následujících slo .
Modely řečo ého zp aco ání umul iling ních mlu čích ycházejí z oho, že sé-
man ické ep ezen ace (přede ším případě konk é ních koncep ů) mohou bý sdí-
leny mezi několika jazyky (např.Re ised Hie a chical Model /K oll–S ewa 1994/;
Dis ibu ed concep ual ea u e model /De G oo 1992/; Bilingual In e ac i e Ac i a-
ion (BIA) aBIA+ /Dijks a– an Heu en 1998/ adalší, iz přehledo á s udie F ancise
/1999/) ajsou na dalších o inách doplněny dalšími, jazyko ě speci ickými in o -
macemi (g ama ickými, onologickými apod.). Aby mohla bý s á ající séman ická
ep ezen ace p opojena sjazyko ě speci ickými in o macemi, musí bý iden i iko-
ána s y ozeným ýznamem. Při učení slo zd ojjazyčných slo níčků může bý
a o iden i ikace snadná. Vpřípadech, kdy je ýznam slo a y ozo án ze si uačního
či jazyko ého kon ex u, nemusí bý o šem kdispozici dos a ečné množs í in o mací
k omu, aby bylo možné y ozený, někdy elmi ágní či nepřesný ýznam, přiřadi
konk é ní séman ické ep ezen aci men álním lexikonu. Vznikají ak ino é e-
p ezen ace, jež jsou edundan ní a empo á ní ajež později zaniknou buď p o o, že
nejsou opako aně ak i o ány, nebo p o o, že dojde kúspěšné iden i ikaci sdří e e ab-
lo anou ep ezen ací (Bo dag–Rogahn–Tschi ne ,  ecenzním řízení).
2. EXPERIMENTY
Ve řech expe imen ech jsme zkoumali, jak jsou séman ické ep ezen ace no ých
slo in eg o ány do men álního lexikonu ajak p obíhá jejich selekce. Užili jsme me-
ody séman ického p imingu, jež byla podobně zaměřených s udiích uži a již mi-
nulos i (Meye –Sch ane eld 1971; Neely 1991). Při séman ickém p imingu jsou p o-
bandům na moni o u časo é posloupnos i p ezen o ány d ojice slo . Vz ah mezi
slo y pá u je manipulo án. P ní slo o, p ime, je buď séman icky příbuzné snásle-
dujícím s imulem, cílo ým slo em, např.myš–k ysa, nebo mezi nimi žádný séman-
ický z ah neexis uje, např.míč–k ysa. S isknu ím klá esy ANO–NE činí p obandi
lexikální ozhodnu í (lexical decision), j. ozhodují, zda je cílo é slo o exis ujícím slo-
em daném jazyce, či nikoli (např.k ysa s. *kdyla). Je-li p ime scílo ým slo em
séman icky příbuzný, šíří se při jeho p ezen aci ak i ace ikcílo ému slo u. Při p e-
zen aci cílo ého slo a je jeho ak i ační hodno a díky omu již z ýšena aselekce jeho
séman ické ep ezen ace p oběhne ychleji, než když mezi p imem acílo ým slo em
není žádný z ah. Reakční la ence p obandů jsou ak příbuzné podmínce k a ší než
nepříbuzné.
Tři expe imen y, k e é budou následně s učně předs a eny, se liší e způsobu, ja-
kým byla no á slo a os ojo ána, ačás ečně designu samo ných expe imen ů. Tře í
expe imen na íc zkoumá séman ickou in eg aci d ou odlišných ypů ep ezen ací.
P obandi e šech expe imen ech byli odilí mlu čí ománských aslo anských ja-
zyků spok očilými znalos mi němčiny jakož o cizího jazyka na ú o ni B2–C1 E op-
OPEN
ACCESS
10 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2017
ského e e enčního ámce. Vě šina znich byli s uden i ge manis ických obo ů na
Lipské uni e zi ě ana Ka lo ě uni e zi ě P aze.
2.1 EXPE IMENT 1
Vp ním expe imen u če lo 68 p obandů d ace k á kých ex ů, znichž každý obsa-
ho al jedno neznámé slo o. Jeho ýznam byl y odi elný zkon ex u ex u. Jednalo se
oslo a snízkou ek encí s ysokou p a děpodobnos í, že je žáci na ú o ni B2–C1 ne-
znají. Kzajiš ění oho, že p obandi se sdanými o mami slo doposud nese kali, byly
y o  ex ech zaměněny za pseudoslo a. Mís o slo a Melisse (meduňka) se ak  ex u
obje ilo pseudoslo o *Welb. P obandi če li 20 k i ických aosm ýplňko ých ex ů ses á-
ajících pouze ze známých slo scílem po ozumě ex u aodpo ědě sp á ně na o ázky
ýkající se jeho obsahu. Po é splnili několik úkolů, znichž jedním byl séman ický p i-
ming. Vněm se k i ické podmínce obje ilo no é slo o jako p ime. Vpříbuzné pod-
mínce následo alo séman icky či asociačně příbuzné cílo é slo o, např.P lanze ( os -
lina). Vnepříbuzné podmínce předcházel cílo ému slo u nepříbuzný p ime, např.Glas
(sklo). Vkon olní příbuzné anepříbuzné podmínce se pak ysky o ala jen známá slo a
(např.Schnee [sníh]— Iglu [iglu] aCho [chó ]— Iglu [iglu]). K omě d ojic, nichž cílo-
ým slo em bylo exis ující slo o, bylo expe imen u ješ ě s ejné množs í ýplňko-
ých d ojic, nichž po p imu následo alo pseudoslo o. Výsledky ukázaly, že kon -
olní příbuzné podmínce byly eakční la ence k a ší než nepříbuzné. Vk i ických
podmínkách omu bylo ale p á ě naopak: Bylo-li p imem no é slo o, byla lexikální oz-
hodnu í p obandů při p ezen aci cílo ého s imulu pomalejší. Nep oje ila se zde edy
acili ace jako uznámých slo , nýb ž inhibice (blíže Bo dag akol. 2016).
Vnásledných analýzách bylo yuži o da , k e á byla získána z z .Vocabula y
Knowledge Scale (VKS; Pa ibakh –Wesche 1993; Wesche–Pa ibakh 1996). V om o
úkolu měli p obandi na pě ibodo é škále označi , do jaké „hloubky“ si no á slo a
os ojili. Nejnižší hodnocení připsali ěm slo ům, unichž si nemohli yba i ani
slo ní o mu. (V es u byla jako ýplňky ipseudoslo a, jež se expe imen u ůbec
neobje ila). D uhé nejnižší hodnocení dos ala a slo a, unichž si p obandi yba ili
slo ní o mu, ale nemohli si zpomenou na jejich ýznam. Body ři až č yři pak byly
přiřazeny slo ům, jejichž ýznam ag ama ické las nos i si p obandi dokázali yba-
i . Nej yšší hodno y pak dosáhla slo a, unichž si p obandi dokázali yba i šechny
předchozí las nos i a o něž je dokázali sp á ně použí e ě ě.
Za účelem doda ečných analýz da získaných séman ickém p imingu byla
z ěch o analýz yloučena slo a, k e á byla e VKS ohodnocena nejníže, j.na něž si
p obandi ůbec nepama o ali. Os a ní slo a byla ozdělena do d ou skupin: Ve sku-
pině „ o m“ byla slo a sd uhým nejnižším hodnocením, j. a, unichž si p obandi y-
ba ili jen slo ní o mu (41 % šech slo ). Do d uhé skupiny „meaning“ byla sloučena
slo a, jež byla ohodnocena na s upni ři až pě (14 % šech slo ). Po é byly p o edeny
oddělené analýzy p o obě skupiny. Jejich ýsledky ukázaly, že za ímco uslo ze sku-
piny „ o m“ byla jasná endence kinhibici, uslo ze skupiny „meaning“ byla endence
k acili aci, podobně jako uznámých slo zkon olní podmínky. Vzhledem knízkému
poč u s imulů obou skupinách, apřede ším e skupině „meaning“, o šem in e akce
mezi ěmi o endencemi nebyla signi ikan ní.
OPEN
ACCESS
DENISA bO DAg 11
2.2 EXPE IMENT 2
Ko ěření ýsledků p ního expe imen u byl p o eden expe imen d uhý. Aby se
z ýšil poče os ojených slo , přede ším pak ěch, unichž by si p obandi byli schopni
yba i ijejich ýznam, byla změněna áze os ojo ání s imulů na in encionální
učení. 76 p obandů se en ok á učilo no á slo a zde inic. Podobně jako up ního
expe imen u se každé de inici opako alo no é slo o řik á , jednou jejím záhla í
ad ak á e znění de inice. Následné analýzy byly p o edeny s ejným způsobem jako
případě p ního expe imen u, če ně doda ečných analýz pomocí da získaných
zVKS. Výsledný zo ec byl s ejný jako up ního expe imen u, jenže en ok á byla
k i ická in e akce s a is icky signi ikan ní: Reakční časy na cílo ých slo ech byly
signi ikan ně pomalejší (inhibice), pokud předcházelo ýznamo ě příbuzné no é
slo o, jehož ýznam si p obandi nemohli explici ně yba i . Pokud si ýznam no-
ého slo a yba i mohli, bylo následné ýznamo ě příbuzné slo o ozeznáno ych-
leji než nepříbuzné podmínce ( acili ace). P o in e p e aci oho o je u jsme na hli
inhibiční mechanismus, jenž umožňuje no ým ep ezen acím, jejichž paměťo é
s opy jsou ješ ě elmi slabé, selekci kon ex u konku ence séman icky příbuzných
ep ezen ací, jež mají yšší klido ou ak i ační hodno u ajejichž selekce je edy snazší
(Bo dag akol. 2016). Podobný mechanismus p o selekci slabých kódů byl na žen
Dagenbachem akolegy (Dagenbach–Ho s –Ca 1990; Ca –Dagenbach 1990; Dagen-
bach–Ca –Ba nha d 1990) sou islos i sjejich expe imen y sos ojo áním no ých
slo ma eřském jazyce. Inspi ací mu byla eo ie pozo nos i Walleyho aWeidena
(Walley–Weiden 1973). Vnašem poje í unguje inhibiční mechanismus následujícím
způsobem: Při pokusu o y olání no é, slabé ep ezen ace zpamě i, je její selekce ob-
ížná, p o ože okolním séman ickém p os o u se nachází množs í séman icky po-
dobných ep ezen ací. Kjejich selekci s ačí pomě o ě menší množs í ak i ace, než je
po řeba p o selekci cílo é slabé ep ezen ace, neboť jejich klido á ak i ační hodno a
je yšší. Při pokusu oselekci no é ep ezen ace je edy ak i o án inhibiční mecha-
nismus: Od no é ep ezen ace se šíří inhibice kokolním konku enčním ep ezen a-
cím adočasně snižuje jejich klido ou ak i ační hodno u na nulu. Vdůsledku oho je
inízká klido á ak i ační hodno a no é ep ezen ace nej yšší daném séman ickém
p os o u a ím je umožněna její selekce. Je-li séman icky příbuzné podmínce ihned
po é yžado áno y olání séman icky příbuzné ep ezen ace, k e á byla p á ě před-
mě em inhibice, á její selekce déle než nepříbuzné podmínce, p o ože se a o e-
p ezen ace ep e „ zpama o á á“ ( eco e ) zpředchozí inhibice.
Uslo , jejichž ýznam si p obandi zapama o ali, předpokládáme d ě možnos i:
P obandi byli během expe imen u schopni y oři dos a ečně silnou ep ezen aci,
jež podpů ný inhibiční mechanismus při s é selekci nepo řebuje. Možná je i a i-
an a, že p obandi byli  ěch o případech schopni iden i iko a ýznam no ého
slo a sexis ující ep ezen ací, k e á se men álním lexikonu již nacházela díky ma-
eřskému jazyku. V om o případě bylo možné jen p opoji no ou lexikální o mu
sjiž exis ující silnou séman ickou ep ezen ací ane y áře ep ezen aci no ou.
I  om o případě by byla očeká ána acili ace jako us imulů zkon olní podmínky,
níž byly p imy icílo á slo a exis ujícími lexikálními jedno kami se s abilními e-
p ezen acemi.
OPEN
ACCESS
12 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2017
2.3 EXPE IMENT 3
Kdalšímu p ozkoumání in eg ace no ých slo séman ické sí i a ungo ání se-
lekčního mechanismu jsme přip a ili ře í expe imen se 30 p obandy. K i ickými
s imuly  om o expe imen u byly d ě skupiny slo . Vp ní skupině byla opě ne-
známá slo a, jejichž ýznam byl přeb án od slo snízkou ek encí ajejichž slo ní
o mou bylo pseudoslo o. Ve d uhé skupině byla slo a, jejichž ýznam byl ymyš-
lený, ač ealis ický, jako například speciální nás oj na es au o ání mozaik nebo
yp skály scha ak e is ickým a em ze s ředního Německa apod. P obandi se učili
ěch o 24 slo zde inic, k e é byly en ok á e y iš ěny na ka ičkách, jež měli p o-
bandi kdispozici asi 40 minu . Zámě em expe imen u bylo po o na selekční me-
chanismus séman ických ep ezen ací, jež musely bý no ě y ořeny (slo a s ymy-
šleným ýznamem), s ep ezen acemi, jejichž ýznam mohli p obandi iden i iko a
sjiž exis ující, s abilní séman ickou ep ezen ací, k e á jejich men álním lexikonu
exis uje p os řednic ím jejich ma eřského jazyka. V ěch o případech s ačilo spoji
no ou slo ní o mu, např.*Luka , sjiž exis ujicící séman ickou ep ezen ací, jež od-
po ídá např.slo u „p ak“.
V es o ací ázi expe imen u p obandi opě plnili několik úkolů. K omě séman-
ického p imingu p o áděli iséman ickou ka ego izaci. V om o expe imen u se na
ob azo ce obje o aly s imuly ap obandi odpo ídali na jednu ze ří možných o ázek,
k e á po daném s imulu následo ala. Vk i ické podmínce měli p obandi odpo ědě
na o ázku, zda je e e en , kněmuž se p ezen o ané slo o z ahuje, ži ý, či neži ý.
O ázka zněla ( němčině) „Objek ?“ K omě č yř slo , jež byla  om o úkolu použi a
jako ýplňky, byly e e en y šech k i ických slo neži é předmě y, ap obandi edy
na u edenou o ázku odpo ídali s isknu ím lačí ka „ano“ (poče odpo ědí „ano“ a„ne“
byl expe imen u y o nán). Výsledky oho o úkolu ukázaly, že p obandi sp á ně
séman icky ka ego izo ali 81 % slo sexis ujícím ýznamem ajen 54 % slo sno ým
ýznamem. K omě oho byly jejich eakční časy případě slo sno ým ýznamem
signi ikan ně pomalejší (1368 ms s.1147 ms). Vséman ickém p imingu, jenž séman-
ické ka ego izaci předcházel, byly pak yhodnoceny eakční časy jen ěch slo , je-
jichž séman ickou ka ego izaci p o edli p obandi sp á ně. (Výsledky oho o ýbě u
se nelišily od ýsledků, nichž byly analyzo ány s imuly yčleněné na základě VKS
jako p ních d ou expe imen ech). Jak uslo sno ým ýznamem, ak uslo se
známým ýznamem byla pozo o ána séman ická inhibice, jež byla o šem uslo sno-
ým ýznamem signi ikan ně silnější. Rozdíl mezi příbuznou anepříbuznou pod-
mínkou byl 104 ms případě slo sno ým ýznamem ajen 45 ms uslo se známým
ýznamem.
3. ZÁVĚR
Výsledky šech expe imen ů po dily exis enci inhibičního mechanismu, jenž pod-
po uje selekci no ých ep ezen ací. Výsledky ře ího expe imen u současně ukázaly,
že síla inhibice je zá islá na las nos ech no ě os ojených lexikálních jedno ek. Ne-
po dila se domněnka, že působení inhibičního mechanismu je zá islé na om, zda
OPEN
ACCESS

DENISA bO DAg 13
séman ická ep ezen ace byla no ě y ořena, anebo zda se součás í no é lexikální
jedno ky s ala již exis ující séman ická ep ezen ace: Vp ních d ou expe imen ech
byla uslo , jejichž ýznam si p obandi dokázali yba i , pozo o ána endence k aci-
li aci, e ře ím expe imen u o ale iuno ě os ojených slo sexis ujícím ýznamem,
jež p obandi sp á ně séman icky klasi iko ali, byla inhibice, byť značně eduko aná
po o nání se slo y sno ým ýznamem. Vdalším ýzkumu je řeba blíže p ozkou-
ma nejen ungo ání samo ného inhibičního mechanismu, ale přede ším ak o y,
k e é sílu jeho účinku ajeho yuži í obecně mohou o li ňo a .
BIBLIOGRAFIE:
Bo dag,D. akol. (2016): Seman ic ep esen a ion
o newly lea ned L2 wo ds and hei
in eg a ion in he L2 lexicon, S udies in Second
Language Acquisi ion 39. 1, s.197–212.
Bo dag,D.— Rogahn,M.— Tschi ne ,E.
(  ecenzním řízení): The s eng h o
meaning. Seman ic ep esen a ion o new
L2-wo ds in he seman ic ne wo k, The Men al
Lexicon.
Ca amazza,A. akol. (1990): The mul iple
seman ics hypo hesis. Mul iple con usions?
Cogni i e Neu opsychology 7. 3, s.161–189.
Ca ,T.H.— Dagenbach,D. (1990): Seman ic
p iming and epe i ion p iming om masked
wo ds. E idence o acen e -su ound
a en ional mechanism in pe cep ual
ecogni ion, Jou nal o Expe imen al Psychology.
Lea ning, Memo y, and Cogni ion 16. 2,
s.341–350.
Dagenbach,D.— Ca ,T.H.— Ba nha d ,T.M.
(1990): Inhibi o y seman ic p iming o
lexical decisions due o ailu e o e ie e
weakly ac i a ed codes, Jou nal o Expe imen al
Psychology. Lea ning, Memo y, and Cogni ion
16. 2, s.328–340.
Dagenbach,D.— Ho s ,S.— Ca ,T.H. (1990):
Adding new in o ma ion o seman ic memo y.
How much lea ning is enough o p oduce
au oma ic p iming? Jou nal o Expe imen al
Psychology. Lea ning, Memo y, and Cogni ion
16. 4, s.581–591.
De G oo ,A. (1992): Bilingual lexical
ep esen a ion. Aclose look a concep ual
ep esen a ions, in: F os ,R.— Ka z,L.
(eds.), O hog aphy, phonology, mo phology,
and meaning, Ams e dam: Else ie Science
Publishe , s.389–412.
Dell,G.S. (1986): Asp eading-ac i a ion
heo y o e ie al in sen ence p oduc ion,
Psychological Re iew 93. 3, s.283–321.
Dijks a,T.— Van Heu en,W.J. B. (1998): The
BIA model and bilingual wo d ecogni ion,
in: G ainge ,J.— Jacobs,A.M. (eds.), Localis
connec ionis app oaches o human cogni ion,
Hillsdale, New Je sey: Law ence E lbaum
Associa es, s.189–225.
F ancis,W.S. (1999): Cogni i e in eg a ion o
language and memo y in bilinguals. Seman ic
ep esen a ion, Psychological bulle in 125. 2,
s.193–222.
K oll,J.F.— S ewa ,E. (1994): Ca ego y
in e e ence in ansla ion and pic u e
naming. E idence o asymme ic connec ion
be ween bilingual memo y ep esen a ions,
Jou nal o Memo y and Language 33. 2,
s.149–174.
Meye ,D.E.— Sch ane eld ,R.W. (1971):
Facili a ion in ecognizing pai s o wo ds.
E idence o adependence be ween e ie al
ope a ions, Jou nal o Expe imen al Psychology
90. 2, s.227–234.
Moss,H.E.— Tyle ,L.K.— Taylo ,K.I. (2007):
Concep ual s uc u e, in: Gaskell,M.G.
(ed.), The Ox o d handbook o psycholinguis ics,
Ox o d: Ox o d Uni e si y P ess, s.217–234.
Neely,J.H. (1991): Seman ic p iming e ec s
in isual wo d ecogni ion. Aselec i e
e iew o cu en indings and heo ies, in:
Besne ,D.— Humph eys,G. (eds.), Basic
p ocesses in eading. Visual wo d ecogni ion,
OPEN
ACCESS
14 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2017
Hillsdale, New Je sey: Law ence E lbaum
Associa es, s.236–364.
Pa ibakh ,T.S.— Wesche,M.B. (1993):
Reading comp ehension and second language
de elopmen in acomp ehension-based ESL
p og am, TESL Canada Jou nal 11. 1, s.9–29.
Taylo ,K.I.— De e eux,B.J.— Tyle ,L.K.
(2011): Concep ual s uc u e. Towa ds an
in eg a ed neu ocogni i e accoun , Language
and Cogni i e P ocesses 26. 9, s.1368–1401.
Tyle ,L.K.— Moss,H.E. (2001): Towa ds
adis ibu ed accoun o concep ual
knowledge, T ends in Cogni i e Sciences 5. 6,
s.244–252.
Vigliocco,G. akol. (2004): Rep esen ing
he meanings o objec and ac ion wo ds.
The ea u al and uni a y seman ic space
hypo hesis, Cogni i e Psychology 48. 4,
s.422–488.
Walley,R.E.— Weiden,T.D. (1973): La e al
inhibi ion and cogni i e masking.
Aneu opsychological heo y o a en ion,
Psychological Re iew 80. 4, s.284–302.
Wesche,M.B.— Pa ibakh ,T.S. (1996):
Enhancing ocabula y acquisi ion h ough
eading. Ahie a chy o ex - ela ed exe cise-
ypes, Canadian Mode n Language Re iew 52. 1,
s.155–178.
OPEN
ACCESS