Sémantická integrace nově osvojených slov v mentálním lexikonu

Séman ická in eg ace no ě os ojených slo men álním lexikonu Denisa bo dag ABSTRAKT: Příspě ek sh nuje ýsledky psycholing is ických expe imen ů založených na séman ickém p i- mingu, jež se zabý ají in eg ací ýznamu no ě os ojených slo do séman ické s uk u y men ál- ního lexikonu ne odilých mlu čích. Pozo nos je ěno ána přede ším séman ické inhibici y olané ěmi o slo y ajejí in e p e aci jakož o mechanismu umožňujícímu selekci no ě y ořených ep e- zen ací snízkou ek encí. KLÍČOVÁ SLOVA: os ojo ání cizího jazyka, psycholing is ika, os ojo ání no ých slo , séman ická ep ezen ace, ý- znam, séman ický p iming, inhibice ABSTRACT: The s udy summa izes esul s o psycholinguis ic expe imen s based on seman ic p iming ha ex- plo e he in eg a ion o meaning o newly acqui ed wo ds in o he seman ic s uc u e o he men al lexicon o non-na i e speake s. The ocus is on seman ic inhibi ion obse ed du ing he e ie al o hese wo ds and i s in e p e a ion as amechanism enabling he selec ion o newly es ablished ep- esen a ions wi h low equency. KEY WORDS: second language acquisi ion, psycholinguis ics, ocabula y acquisi ion, seman ic ep esen a ion, meaning, seman ic p iming, inhibi ion 1. ÚVOD Přes ože si nej íce slo os ojíme během dě s í adospí ání, pok ačuje ukládání no- ých lexikálních jedno ek do našeho men álního lexikonu po celý ži o . Za ímco slo ní zásobu ma eřského jazyka si os ojujeme pře ážně nahodile, během komuni- kace, při če bě či poslechu, os ojo ání slo ní zásoby cizím jazyce naopak pobíhá do značné mí y zámě ně. Vobou případech je ale nu né, aby se no á séman ická e- p ezen ace in eg o ala do s á ající s uk u y men álního lexikonu. Ten je modelo- án jako séman ická síť, níž jsou jedno li é séman ické ep ezen ace předs a o ány jako komplexní uzly, jež jsou mezi sebou p opojeny (např.Ca amazza akol. 1990; Moss–Tyle –Taylo 2007; Tyle –Moss 2001; Taylo –De e eux–Tyle 2011; Vigliocco akol. 2004). Síla adélka spojů je u čo ána např.příbuznos í či blízkos í séman ickou (myš–k ysa), asocia i ní (myš–sý ) nebo kolokační. Má-li bý séman ická ep ezen- ace y olána ( e ie e) zpamě i p o po řeby řečo é ecepce či p odukce, šíří se ou o sí í ak i ace (Dell 1986) anej íce ak i o aná ep ezen ace, jež přek očí s ůj ak i ační p áh, je yb ána (selec ed) p o další lexikální zp aco ání. Množs í ak i ace po řebné OPEN ACCESS DENISA bO DAg 9 kselekci u či é séman ické ep ezen ace zá isí na její klido é ak i ační hodno ě. Její ýše je u čo ána např. ek encí slo a či ím, zda bylo již ak i o áno předchozím disku zu ( ecency). Selekce slo s ysokou ek encí je obecně snazší, p o ože jejich klido á ak i ační hodno a je yšší. Po é, co je dané slo o yb áno, klesne jeho ak i- ační hodno a dočasně na minimum, což umožňuje selekci následujících slo . Modely řečo ého zp aco ání umul iling ních mlu čích ycházejí z oho, že sé- man ické ep ezen ace (přede ším případě konk é ních koncep ů) mohou bý sdí- leny mezi několika jazyky (např.Re ised Hie a chical Model /K oll–S ewa 1994/; Dis ibu ed concep ual ea u e model /De G oo 1992/; Bilingual In e ac i e Ac i a- ion (BIA) aBIA+ /Dijks a– an Heu en 1998/ adalší, iz přehledo á s udie F ancise /1999/) ajsou na dalších o inách doplněny dalšími, jazyko ě speci ickými in o - macemi (g ama ickými, onologickými apod.). Aby mohla bý s á ající séman ická ep ezen ace p opojena sjazyko ě speci ickými in o macemi, musí bý iden i iko- ána s y ozeným ýznamem. Při učení slo zd ojjazyčných slo níčků může bý a o iden i ikace snadná. Vpřípadech, kdy je ýznam slo a y ozo án ze si uačního či jazyko ého kon ex u, nemusí bý o šem kdispozici dos a ečné množs í in o mací k omu, aby bylo možné y ozený, někdy elmi ágní či nepřesný ýznam, přiřadi konk é ní séman ické ep ezen aci men álním lexikonu. Vznikají ak ino é e- p ezen ace, jež jsou edundan ní a empo á ní ajež později zaniknou buď p o o, že nejsou opako aně ak i o ány, nebo p o o, že dojde kúspěšné iden i ikaci sdří e e ab- lo anou ep ezen ací (Bo dag–Rogahn–Tschi ne ,  ecenzním řízení). 2. EXPERIMENTY Ve řech expe imen ech jsme zkoumali, jak jsou séman ické ep ezen ace no ých slo in eg o ány do men álního lexikonu ajak p obíhá jejich selekce. Užili jsme me- ody séman ického p imingu, jež byla podobně zaměřených s udiích uži a již mi- nulos i (Meye –Sch ane eld 1971; Neely 1991). Při séman ickém p imingu jsou p o- bandům na moni o u časo é posloupnos i p ezen o ány d ojice slo . Vz ah mezi slo y pá u je manipulo án. P ní slo o, p ime, je buď séman icky příbuzné snásle- dujícím s imulem, cílo ým slo em, např.myš–k ysa, nebo mezi nimi žádný séman- ický z ah neexis uje, např.míč–k ysa. S isknu ím klá esy ANO–NE činí p obandi lexikální ozhodnu í (lexical decision), j. ozhodují, zda je cílo é slo o exis ujícím slo- em daném jazyce, či nikoli (např.k ysa s. *kdyla). Je-li p ime scílo ým slo em séman icky příbuzný, šíří se při jeho p ezen aci ak i ace ikcílo ému slo u. Při p e- zen aci cílo ého slo a je jeho ak i ační hodno a díky omu již z ýšena aselekce jeho séman ické ep ezen ace p oběhne ychleji, než když mezi p imem acílo ým slo em není žádný z ah. Reakční la ence p obandů jsou ak příbuzné podmínce k a ší než nepříbuzné. Tři expe imen y, k e é budou následně s učně předs a eny, se liší e způsobu, ja- kým byla no á slo a os ojo ána, ačás ečně designu samo ných expe imen ů. Tře í expe imen na íc zkoumá séman ickou in eg aci d ou odlišných ypů ep ezen ací. P obandi e šech expe imen ech byli odilí mlu čí ománských aslo anských ja- zyků spok očilými znalos mi němčiny jakož o cizího jazyka na ú o ni B2–C1 E op- OPEN ACCESS 10 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2017 ského e e enčního ámce. Vě šina znich byli s uden i ge manis ických obo ů na Lipské uni e zi ě ana Ka lo ě uni e zi ě P aze. 2.1 EXPE IMENT 1 Vp ním expe imen u če lo 68 p obandů d ace k á kých ex ů, znichž každý obsa- ho al jedno neznámé slo o. Jeho ýznam byl y odi elný zkon ex u ex u. Jednalo se oslo a snízkou ek encí s ysokou p a děpodobnos í, že je žáci na ú o ni B2–C1 ne- znají. Kzajiš ění oho, že p obandi se sdanými o mami slo doposud nese kali, byly y o  ex ech zaměněny za pseudoslo a. Mís o slo a Melisse (meduňka) se ak  ex u obje ilo pseudoslo o *Welb. P obandi če li 20 k i ických aosm ýplňko ých ex ů ses á- ajících pouze ze známých slo scílem po ozumě ex u aodpo ědě sp á ně na o ázky ýkající se jeho obsahu. Po é splnili několik úkolů, znichž jedním byl séman ický p i- ming. Vněm se k i ické podmínce obje ilo no é slo o jako p ime. Vpříbuzné pod- mínce následo alo séman icky či asociačně příbuzné cílo é slo o, např.P lanze ( os - lina). Vnepříbuzné podmínce předcházel cílo ému slo u nepříbuzný p ime, např.Glas (sklo). Vkon olní příbuzné anepříbuzné podmínce se pak ysky o ala jen známá slo a (např.Schnee [sníh]— Iglu [iglu] aCho [chó ]— Iglu [iglu]). K omě d ojic, nichž cílo- ým slo em bylo exis ující slo o, bylo expe imen u ješ ě s ejné množs í ýplňko- ých d ojic, nichž po p imu následo alo pseudoslo o. Výsledky ukázaly, že kon - olní příbuzné podmínce byly eakční la ence k a ší než nepříbuzné. Vk i ických podmínkách omu bylo ale p á ě naopak: Bylo-li p imem no é slo o, byla lexikální oz- hodnu í p obandů při p ezen aci cílo ého s imulu pomalejší. Nep oje ila se zde edy acili ace jako uznámých slo , nýb ž inhibice (blíže Bo dag akol. 2016). Vnásledných analýzách bylo yuži o da , k e á byla získána z z .Vocabula y Knowledge Scale (VKS; Pa ibakh –Wesche 1993; Wesche–Pa ibakh 1996). V om o úkolu měli p obandi na pě ibodo é škále označi , do jaké „hloubky“ si no á slo a os ojili. Nejnižší hodnocení připsali ěm slo ům, unichž si nemohli yba i ani slo ní o mu. (V es u byla jako ýplňky ipseudoslo a, jež se expe imen u ůbec neobje ila). D uhé nejnižší hodnocení dos ala a slo a, unichž si p obandi yba ili slo ní o mu, ale nemohli si zpomenou na jejich ýznam. Body ři až č yři pak byly přiřazeny slo ům, jejichž ýznam ag ama ické las nos i si p obandi dokázali yba- i . Nej yšší hodno y pak dosáhla slo a, unichž si p obandi dokázali yba i šechny předchozí las nos i a o něž je dokázali sp á ně použí e ě ě. Za účelem doda ečných analýz da získaných séman ickém p imingu byla z ěch o analýz yloučena slo a, k e á byla e VKS ohodnocena nejníže, j.na něž si p obandi ůbec nepama o ali. Os a ní slo a byla ozdělena do d ou skupin: Ve sku- pině „ o m“ byla slo a sd uhým nejnižším hodnocením, j. a, unichž si p obandi y- ba ili jen slo ní o mu (41 % šech slo ). Do d uhé skupiny „meaning“ byla sloučena slo a, jež byla ohodnocena na s upni ři až pě (14 % šech slo ). Po é byly p o edeny oddělené analýzy p o obě skupiny. Jejich ýsledky ukázaly, že za ímco uslo ze sku- piny „ o m“ byla jasná endence kinhibici, uslo ze skupiny „meaning“ byla endence k acili aci, podobně jako uznámých slo zkon olní podmínky. Vzhledem knízkému poč u s imulů obou skupinách, apřede ším e skupině „meaning“, o šem in e akce mezi ěmi o endencemi nebyla signi ikan ní. OPEN ACCESS DENISA bO DAg 11 2.2 EXPE IMENT 2 Ko ěření ýsledků p ního expe imen u byl p o eden expe imen d uhý. Aby se z ýšil poče os ojených slo , přede ším pak ěch, unichž by si p obandi byli schopni yba i ijejich ýznam, byla změněna áze os ojo ání s imulů na in encionální učení. 76 p obandů se en ok á učilo no á slo a zde inic. Podobně jako up ního expe imen u se každé de inici opako alo no é slo o řik á , jednou jejím záhla í ad ak á e znění de inice. Následné analýzy byly p o edeny s ejným způsobem jako případě p ního expe imen u, če ně doda ečných analýz pomocí da získaných zVKS. Výsledný zo ec byl s ejný jako up ního expe imen u, jenže en ok á byla k i ická in e akce s a is icky signi ikan ní: Reakční časy na cílo ých slo ech byly signi ikan ně pomalejší (inhibice), pokud předcházelo ýznamo ě příbuzné no é slo o, jehož ýznam si p obandi nemohli explici ně yba i . Pokud si ýznam no- ého slo a yba i mohli, bylo následné ýznamo ě příbuzné slo o ozeznáno ych- leji než nepříbuzné podmínce ( acili ace). P o in e p e aci oho o je u jsme na hli inhibiční mechanismus, jenž umožňuje no ým ep ezen acím, jejichž paměťo é s opy jsou ješ ě elmi slabé, selekci kon ex u konku ence séman icky příbuzných ep ezen ací, jež mají yšší klido ou ak i ační hodno u ajejichž selekce je edy snazší (Bo dag akol. 2016). Podobný mechanismus p o selekci slabých kódů byl na žen Dagenbachem akolegy (Dagenbach–Ho s –Ca 1990; Ca –Dagenbach 1990; Dagen- bach–Ca –Ba nha d 1990) sou islos i sjejich expe imen y sos ojo áním no ých slo ma eřském jazyce. Inspi ací mu byla eo ie pozo nos i Walleyho aWeidena (Walley–Weiden 1973). Vnašem poje í unguje inhibiční mechanismus následujícím způsobem: Při pokusu o y olání no é, slabé ep ezen ace zpamě i, je její selekce ob- ížná, p o ože okolním séman ickém p os o u se nachází množs í séman icky po- dobných ep ezen ací. Kjejich selekci s ačí pomě o ě menší množs í ak i ace, než je po řeba p o selekci cílo é slabé ep ezen ace, neboť jejich klido á ak i ační hodno a je yšší. Při pokusu oselekci no é ep ezen ace je edy ak i o án inhibiční mecha- nismus: Od no é ep ezen ace se šíří inhibice kokolním konku enčním ep ezen a- cím adočasně snižuje jejich klido ou ak i ační hodno u na nulu. Vdůsledku oho je inízká klido á ak i ační hodno a no é ep ezen ace nej yšší daném séman ickém p os o u a ím je umožněna její selekce. Je-li séman icky příbuzné podmínce ihned po é yžado áno y olání séman icky příbuzné ep ezen ace, k e á byla p á ě před- mě em inhibice, á její selekce déle než nepříbuzné podmínce, p o ože se a o e- p ezen ace ep e „ zpama o á á“ ( eco e ) zpředchozí inhibice. Uslo , jejichž ýznam si p obandi zapama o ali, předpokládáme d ě možnos i: P obandi byli během expe imen u schopni y oři dos a ečně silnou ep ezen aci, jež podpů ný inhibiční mechanismus při s é selekci nepo řebuje. Možná je i a i- an a, že p obandi byli  ěch o případech schopni iden i iko a ýznam no ého slo a sexis ující ep ezen ací, k e á se men álním lexikonu již nacházela díky ma- eřskému jazyku. V om o případě bylo možné jen p opoji no ou lexikální o mu sjiž exis ující silnou séman ickou ep ezen ací ane y áře ep ezen aci no ou. I  om o případě by byla očeká ána acili ace jako us imulů zkon olní podmínky, níž byly p imy icílo á slo a exis ujícími lexikálními jedno kami se s abilními e- p ezen acemi. OPEN ACCESS 12 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2017 2.3 EXPE IMENT 3 Kdalšímu p ozkoumání in eg ace no ých slo séman ické sí i a ungo ání se- lekčního mechanismu jsme přip a ili ře í expe imen se 30 p obandy. K i ickými s imuly  om o expe imen u byly d ě skupiny slo . Vp ní skupině byla opě ne- známá slo a, jejichž ýznam byl přeb án od slo snízkou ek encí ajejichž slo ní o mou bylo pseudoslo o. Ve d uhé skupině byla slo a, jejichž ýznam byl ymyš- lený, ač ealis ický, jako například speciální nás oj na es au o ání mozaik nebo yp skály scha ak e is ickým a em ze s ředního Německa apod. P obandi se učili ěch o 24 slo zde inic, k e é byly en ok á e y iš ěny na ka ičkách, jež měli p o- bandi kdispozici asi 40 minu . Zámě em expe imen u bylo po o na selekční me- chanismus séman ických ep ezen ací, jež musely bý no ě y ořeny (slo a s ymy- šleným ýznamem), s ep ezen acemi, jejichž ýznam mohli p obandi iden i iko a sjiž exis ující, s abilní séman ickou ep ezen ací, k e á jejich men álním lexikonu exis uje p os řednic ím jejich ma eřského jazyka. V ěch o případech s ačilo spoji no ou slo ní o mu, např.*Luka , sjiž exis ujicící séman ickou ep ezen ací, jež od- po ídá např.slo u „p ak“. V es o ací ázi expe imen u p obandi opě plnili několik úkolů. K omě séman- ického p imingu p o áděli iséman ickou ka ego izaci. V om o expe imen u se na ob azo ce obje o aly s imuly ap obandi odpo ídali na jednu ze ří možných o ázek, k e á po daném s imulu následo ala. Vk i ické podmínce měli p obandi odpo ědě na o ázku, zda je e e en , kněmuž se p ezen o ané slo o z ahuje, ži ý, či neži ý. O ázka zněla ( němčině) „Objek ?“ K omě č yř slo , jež byla  om o úkolu použi a jako ýplňky, byly e e en y šech k i ických slo neži é předmě y, ap obandi edy na u edenou o ázku odpo ídali s isknu ím lačí ka „ano“ (poče odpo ědí „ano“ a„ne“ byl expe imen u y o nán). Výsledky oho o úkolu ukázaly, že p obandi sp á ně séman icky ka ego izo ali 81 % slo sexis ujícím ýznamem ajen 54 % slo sno ým ýznamem. K omě oho byly jejich eakční časy případě slo sno ým ýznamem signi ikan ně pomalejší (1368 ms s.1147 ms). Vséman ickém p imingu, jenž séman- ické ka ego izaci předcházel, byly pak yhodnoceny eakční časy jen ěch slo , je- jichž séman ickou ka ego izaci p o edli p obandi sp á ně. (Výsledky oho o ýbě u se nelišily od ýsledků, nichž byly analyzo ány s imuly yčleněné na základě VKS jako p ních d ou expe imen ech). Jak uslo sno ým ýznamem, ak uslo se známým ýznamem byla pozo o ána séman ická inhibice, jež byla o šem uslo sno- ým ýznamem signi ikan ně silnější. Rozdíl mezi příbuznou anepříbuznou pod- mínkou byl 104 ms případě slo sno ým ýznamem ajen 45 ms uslo se známým ýznamem. 3. ZÁVĚR Výsledky šech expe imen ů po dily exis enci inhibičního mechanismu, jenž pod- po uje selekci no ých ep ezen ací. Výsledky ře ího expe imen u současně ukázaly, že síla inhibice je zá islá na las nos ech no ě os ojených lexikálních jedno ek. Ne- po dila se domněnka, že působení inhibičního mechanismu je zá islé na om, zda OPEN ACCESS DENISA bO DAg 13 séman ická ep ezen ace byla no ě y ořena, anebo zda se součás í no é lexikální jedno ky s ala již exis ující séman ická ep ezen ace: Vp ních d ou expe imen ech byla uslo , jejichž ýznam si p obandi dokázali yba i , pozo o ána endence k aci- li aci, e ře ím expe imen u o ale iuno ě os ojených slo sexis ujícím ýznamem, jež p obandi sp á ně séman icky klasi iko ali, byla inhibice, byť značně eduko aná po o nání se slo y sno ým ýznamem. Vdalším ýzkumu je řeba blíže p ozkou- ma nejen ungo ání samo ného inhibičního mechanismu, ale přede ším ak o y, k e é sílu jeho účinku ajeho yuži í obecně mohou o li ňo a . BIBLIOGRAFIE: Bo dag,D. akol. (2016): Seman ic ep esen a ion o newly lea ned L2 wo ds and hei in eg a ion in he L2 lexicon, S udies in Second Language Acquisi ion 39. 1, s.197–212. Bo dag,D.— Rogahn,M.— Tschi ne ,E. (  ecenzním řízení): The s eng h o meaning. Seman ic ep esen a ion o new L2-wo ds in he seman ic ne wo k, The Men al Lexicon. Ca amazza,A. akol. (1990): The mul iple seman ics hypo hesis. Mul iple con usions? Cogni i e Neu opsychology 7. 3, s.161–189. Ca ,T.H.— Dagenbach,D. (1990): Seman ic p iming and epe i ion p iming om masked wo ds. E idence o acen e -su ound a en ional mechanism in pe cep ual ecogni ion, Jou nal o Expe imen al Psychology. Lea ning, Memo y, and Cogni ion 16. 2, s.341–350. Dagenbach,D.— Ca ,T.H.— Ba nha d ,T.M. (1990): Inhibi o y seman ic p iming o lexical decisions due o ailu e o e ie e weakly ac i a ed codes, Jou nal o Expe imen al Psychology. Lea ning, Memo y, and Cogni ion 16. 2, s.328–340. Dagenbach,D.— Ho s ,S.— Ca ,T.H. (1990): Adding new in o ma ion o seman ic memo y. How much lea ning is enough o p oduce au oma ic p iming? Jou nal o Expe imen al Psychology. Lea ning, Memo y, and Cogni ion 16. 4, s.581–591. De G oo ,A. (1992): Bilingual lexical ep esen a ion. Aclose look a concep ual ep esen a ions, in: F os ,R.— Ka z,L. (eds.), O hog aphy, phonology, mo phology, and meaning, Ams e dam: Else ie Science Publishe , s.389–412. Dell,G.S. (1986): Asp eading-ac i a ion heo y o e ie al in sen ence p oduc ion, Psychological Re iew 93. 3, s.283–321. Dijks a,T.— Van Heu en,W.J. B. (1998): The BIA model and bilingual wo d ecogni ion, in: G ainge ,J.— Jacobs,A.M. (eds.), Localis connec ionis app oaches o human cogni ion, Hillsdale, New Je sey: Law ence E lbaum Associa es, s.189–225. F ancis,W.S. (1999): Cogni i e in eg a ion o language and memo y in bilinguals. Seman ic ep esen a ion, Psychological bulle in 125. 2, s.193–222. K oll,J.F.— S ewa ,E. (1994): Ca ego y in e e ence in ansla ion and pic u e naming. E idence o asymme ic connec ion be ween bilingual memo y ep esen a ions, Jou nal o Memo y and Language 33. 2, s.149–174. Meye ,D.E.— Sch ane eld ,R.W. (1971): Facili a ion in ecognizing pai s o wo ds. E idence o adependence be ween e ie al ope a ions, Jou nal o Expe imen al Psychology 90. 2, s.227–234. Moss,H.E.— Tyle ,L.K.— Taylo ,K.I. (2007): Concep ual s uc u e, in: Gaskell,M.G. (ed.), The Ox o d handbook o psycholinguis ics, Ox o d: Ox o d Uni e si y P ess, s.217–234. Neely,J.H. (1991): Seman ic p iming e ec s in isual wo d ecogni ion. Aselec i e e iew o cu en indings and heo ies, in: Besne ,D.— Humph eys,G. (eds.), Basic p ocesses in eading. Visual wo d ecogni ion, OPEN ACCESS 14 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2017 Hillsdale, New Je sey: Law ence E lbaum Associa es, s.236–364. Pa ibakh ,T.S.— Wesche,M.B. (1993): Reading comp ehension and second language de elopmen in acomp ehension-based ESL p og am, TESL Canada Jou nal 11. 1, s.9–29. Taylo ,K.I.— De e eux,B.J.— Tyle ,L.K. (2011): Concep ual s uc u e. Towa ds an in eg a ed neu ocogni i e accoun , Language and Cogni i e P ocesses 26. 9, s.1368–1401. Tyle ,L.K.— Moss,H.E. (2001): Towa ds adis ibu ed accoun o concep ual knowledge, T ends in Cogni i e Sciences 5. 6, s.244–252. Vigliocco,G. akol. (2004): Rep esen ing he meanings o objec and ac ion wo ds. The ea u al and uni a y seman ic space hypo hesis, Cogni i e Psychology 48. 4, s.422–488. Walley,R.E.— Weiden,T.D. (1973): La e al inhibi ion and cogni i e masking. Aneu opsychological heo y o a en ion, Psychological Re iew 80. 4, s.284–302. Wesche,M.B.— Pa ibakh ,T.S. (1996): Enhancing ocabula y acquisi ion h ough eading. Ahie a chy o ex - ela ed exe cise- ypes, Canadian Mode n Language Re iew 52. 1, s.155–178. OPEN ACCESS