F ee ekno jako objek mediální pozo nos i:
nosnos mo ální paniky a eálněsocialis ické analogie
Ondřej Slačálek
ABSTRACT:
F ee ekno as an objec o media a en ion: he explana o y powe o mo al panic and eal
socialis analogy. This a icle p esen s esea ch conce ning he image o he annual a e pa y
Czech ek (1994–2006) and i s media co e age by Czech media. I shows how he amewo k was es-
ablished o he desc ip ion o hese a e pa ies, which we e cha ac e ised by schema ic images
du ing annual mo al panics— key images depic ed he con amina ion o he su ounding a ea,
d ugs, he s ange and e a ic na u e o pa icipan s and he dishonou ing o he s a e. This s udy
shows ha his media co e age played a ep essi e ole in ela ion o he subcul u e by a ac ing
he a en ion o he public, mobilising la ge numbe s o isi o s, and demanding ep essi e solu-
ions. The a icle en e s in o adeba e wi h p e ious analyses o Czech ek media co e age, and he
compa isons hey d aw wi h he media co e age o al e na i e cul u e du ing he s a e socialis
dic a o ship o he 1970s. The a icle a gues ha he one-sided use o he analogy wi h ep essi e
socialis -e a discou se ega ding al e na i e cul u e is no ui ul, and ha i is mo e in e es -
ing o compa e and analyse he di e ences be ween he wo. Pos -socialis media discou se is also
ideological and ep essi e, bu i is, ne e heless, di e en o he media discou se o he socialis
dic a o ship.
KLÍČOVÁ SLOVA / KEY WORDS:
mo ální panika, Czech ek, ee ekno, k i ická disku zi ní analýza, jazyk eálného socialismu
mo al panic, Czech ek, a e, c i ical discou se analysis, language o he eal socialism
Vminulých le ech p oběhla na s ánkách S udií zapliko ané ling is iky pozo uhodná
diskuse, acející se o íce než dese le zpě , kmediálnímu pok y í každo oční ech-
nopa y Czech ek. Ka eřina Kubo á (2015) p ezen o ala s ou pod obnou s o ná ací
analýzu na jedné s aně pok y í unde g oundu sedmdesá ých le ech 20.s ole í ana
s aně d uhé Czech eku  oce 2004 a2005. Dochází knázo u, že na zdo y odlišnému
ónu a aké čás ečné p oměně objek u k i iky z echnařů na policii použí á současná
žu nalis ika „pod pláš íkem objek i i y“ (Kubo á, 2015, s.99) podobné ylučující s a-
egie jako média minulého ežimu.
Její analýzu os ře napadl odpo ědi Robe Adam (2016). Vpřiznané oli nikoli
přede ším odbo níka, ale hla ně pamě níka pod hnul zásadní ozdíl mezi o ches-
o anou kampaní minulého ežimu ap ací současných no inářů— podobné s o -
ná ání je podle něj nepřípadnou u ážkou současných médií a aké nepřípadnou he-
oizací současných s oupenců ee ekna. Ianalýza Kubo é podle něj e sku ečnos i
ukázala, že se média s é oli nezp one ěřila, in o mo ala „při zacho ání solidní
mí y objek i i y“ a„s ála ždy na s aně oho, komu se dělo příkoří“— nejp e obě í
echnopa y, posléze obě í policejního násilí (Adam, 2016, s.136; s o . éž Homoláč &
M ázko á, 2017, s.248–250).
OPEN
ACCESS
ONDřEj SLAčáLEK 93
Na jedné s aně edy idíme syme izaci, k e á má současná média obžalo a , na
s aně d uhé pod žení ozdílu, k e é má jasnou apologe ickou unkci. Kubo á chce
doloži , že současná žu nalis ika je s ále podobná é minulo ežimní, ap o o je aké
ep esi ní. Adam jí odpo ídá, že současná žu nalis ika je odlišná od é za minulého
ežimu, a ím dá á naje o, že je absu dní oní u ažo a jako onosi elce ep ese; spíše
ji nímá jako zas ánkyni ukři děných.
Ve s ém ex u chci háji několik ezí, k e é na polemiku olně na azují, ale zá o-
eň mají přek oči její ámec. Na p ním mís ě se domní ám, že nelze než souhlasi
s ím, že ungo ání médií e s á ně socialis ické dik a uře a libe ální demok acii je elmi
odlišné aže izpůsob, jakým yk eslují údajné de iace od no my, se čas o zásadně liší. Tu o
odlišnos lze pochopi nejen sohledem na změnu společenského sys ému, ale aké
bezmála řice ile ým časo ým ods upem. Mějme na pamě i, že ep ese p o i Plas ic
People o he Uni e se ajejich mediální pok y í odděluje od Czech eku 2005 akřka
řice le , s ejná doba jako y o ep ese ačeskoslo enské nepřije í Ma shallo a plánu.
Sjis ou licencí můžeme říc , že e šech řech případech mlu íme nejen ojiných eži-
mech agene acích, ale iojiných his o ických akul u ních epochách, abylo by spíše
spodi em, kdyby au o ka iden i iko ala přílišné podobnos i.
Nicméně bez ohledu na o (ina mo i ace jedno li ých no inářů či médií jako
celku) můžeme ukáza i o, že mediální pok y í mládežnických subkul u (s ejně jako
něk e ých jiných enoménů) současné libe ální demok acii může mí o něž zásadní e-
p esi ní ysy aúčinky. Objek i izace mediálními ob azy, sou islé napření pozo nos i
kakcím subkul u y, skandalizace, ak i izace ůzných členů společnos i, če ně d -
ži elů poli ické moci, policie nebo úřadů, může akce subkul u y zcela p oměni nebo
zmaři amůže aké změni skladbu subkul u y azásadně na uši z ahy ní.
S ím sou isí me odologická eze, k e ou budu obhajo a : s udium jazyko ých
p os ředků je elmi důleži é, ale nes ačí. Nikoli nada mo naz ala Ru h Wodako á s ůj
přís up disku zi ně-his o ickým azdů aznila ýznam kon ex u ( iz např.Wodak,
2001). Ten o kon ex při om ěžko může bý ys ižen pouhým sh nu ím sociologické,
his o ické či jiné příslušné odbo né li e a u y k éma u jako nezby ného ú odu kja-
zyko é analýze. Musí bý zá o eň zd ojem his o ické ci li os i.
Ten o kon ex při om může mí nejen obsaho ou, ale i o mální dimenzi. P o po-
pis jedné možné o mální dimenze y inula k i ická k iminologie as udia kul u y
během sedmdesá ých le 20.s ole í koncep mo ální paniky. Domní ám se, že přes
šechny s é limi y aspo né body, ba čás ečně ip á ě p o ně, je en o koncep elmi ý-
s ižný p o popis si uace kolem Czech eku či analogických případů.
Akonečně, kompa ace mezi minulým ežimem adneškem může bý plodná, pokud se
yhne jak křečo i é syme izaci, ak apologe ickému uži í dějin, k e é p os řednic ím na-
p os ého p o ikladu dis ibuuje dob o azlo. Domní ám se, že příspě ky Kubo é aAdama
přes šechny jejich dob é a gumen y limi uje p á ě o, že jsou elmi důslednými před-
s a i eli popsaných k ajních pozic. Adam důsledku oho dospí á knai ním aapolo-
ge ickým o mulacím ýkajícím se ole médií. Kubo á zase důsledku oho nedokáže
oz inou něk e é s é las ní pozo uhodné analy ické pos řehy, až umanu é snaze
ukáza pa alely ashody přehlíží mnohem zajíma ější ozdíly či sou isející ozdíly.
Cílem oho o článku bude: (1) předs a i koncep mo ální paniky aukáza jeho
yuži elnos alimi y, (2) e s ě le oho o koncep u o mulo a las ní zjiš ění ýka-
OPEN
ACCESS
94 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 1/2018
jící se mediálního pok y í ý oční echnopa y Czech ek akonečně (3) z áhnou je
kdosa adní diskusi na s ánkách SALi. Včlánku budu olně p aco a sd ěma s ými
předcházejícími ýzkumy, k e é se ěnují jednak hodno ám e ee ekno subkul uře
ajednak in e akci subkul u y smo ální panikou médiích (Slačálek, 2011,  isku).
Na ážu zá o eň edle Kubo é aké na Kolářo ou, jejíž bakalářská p áce zkoumala
Czech ek 2005 o něž op ikou mo ální paniky (2008). Da a z ěch o ýzkumů idalší
če ně ěch, k e á zp aco ala Kubo á, budu ale použí a selek i ně, aby pomohla
zodpo ědě o ázky oho o článku.
Vnásledujícím ex u nejp e předs a ím koncep mo ální paniky jeho klasic-
kém, Coheno ě poje í a aké jeho nej ý aznější k i iky. Na azo a budu ú ahou o om,
zda ajak nám případě Czech eku může en o koncep pomoci při jejich analýze.
Tím se pokusím oz inou apo di , či y á i s é p ní d ě eze: Ačkoli je
mediální pok y í al e na i ních subkul u mládeže e s á něsocialis ické dik a uře
sedmdesá ých le 20.s ole í a libe ální demok acii nul ých le 21.s ole í odlišné
apos ihnu elná mí a hos ili y, ep esi nos i a yloučení zachy i elná analýzou pou-
ži ého jazyka je zcela jiná, což může és ikpodloženým předs a ám ozcela odlišné
mo i aci, p o něž a gumen uje Adam, id uhé jmeno ané pok y í může mí jasně e-
p esi ní účinky, k e é se na Czech eku konk é ně p oje ily. Zá o eň budu diskusi
demons o a možné ýhody imeze koncep u mo ální paniky apokusím se o něž
ukáza , že něk e é p ky s á něsocialis ického disku zu, k e é iden i iko ala Kubo á
( ymezení ůči Západu a ymezení „my“ a „oni“), lze po o na plodněji, než učinila
ona sama.
1. MORÁLNÍ PANIKA
Koncep mo ální paniky byl o mulo án S anleym Cohenem knize Folk De ils and
Mo al Panics (1972) ná aznos i na eo ii labellingu o mulo ané Howa dem Becke-
em knize Ou side s (1963). Oba přís upy se snaží změni pohled na de iaci— od
upnu í pozo nos i na skupinu pacha elů apodezřelých se jejich pozo nos posou á
smě em k ozhodnu í společnos i, k e é skupiny bude podezí a . Becke (1963) zdů-
azňuje působení „mo álních podnika elů“ či „mo álních křižáků“, ak i is ů, k eří
se ěnují iden i ikaci h ozby asnaze při áhnou kní společenskou pozo nos ajed-
noznačné odsouzení. Cohen (1972/2011) popisuje z .spi álu ampli ikace: p oblém,
k e ý y ůs á ze sociální pozice skupiny nímané jako de ian ní, je yjádřen ži o -
ním s ylem, k e ý sobě zah nuje de iaci nebo odkazy kní; následuje masi ní me-
dializace, společenská eakce a ep ese. Výsledkem je silná mo i ace dané skupiny
uchýli se kde iaci, k e ou od ní společnos s ejně očeká á.
Na Cohenů popis na ázala řada au o ů, k eří mo ální paniku ůzným způsobem
oz íjeli, ať už zhlediska neoma xis ické ě e cul u al s udies (Hall e al., 1978),
sociálního kons uk i ismu (Goode & Ben Yehuda, 2009), či eliaso ské sociologie ci-
ilizačního p ocesu (Rohlo , 2011). Řada au o ů koncep aké k i izo ala. Do českého
kon ex u jej za ím nej ý azněji u edl Volek (2000).
Vnásledující sekci nejp e schema icky sh neme pě základních složek mo ální
paniky, k e é pojmeno ali Goode aBen Yehuda (2009), ale zásadě jsou kompa i-
OPEN
ACCESS
ONDřEj SLAčáLEK 95
bilní sjiž klasickým popisem paniky ak, jak sním přišel S anley Cohen. Pok ačo a
budeme deba ou k i ik mo ální paniky amezí imožnos í aplikace oho o koncep u.
1.1 PěT PRVKŮ MORáLNÍ PANIKY
Jaké příznaky p oz adí společenskému ědci, že společnos p ochází mo ální pani-
kou? Goode aBen Yehuda (2009) je ekons uují ak o:
1. Pozo nos . P o objek paniky je ypický p udký ná ůs pozo nos i a ak o ání
jako „no ého“ p oblému či případně ůs u če nos i či in enzi ě („ os oucí
b u ali a“ apod.)
2. Nepřá els í. Objek mo ální paniky je nímán jednoznačně— jako oh ožení
p o společnos , její yzy a el anosi el hodno , k e é ji od základu zpochybňují.
Cohen označuje objek mo ální paniky jako olk de il, lido ého če a, a dí, že
během mo álních panik se e společnos i p osazuje jeho „složený ob az“ (Co-
hen 2011/1972, s.30): spojení několika málo s e eo ypních ysů, jež se neus ále
opakují ak e é „lido ého če a“ s e eo ypně e okují azá o eň jej mo álně ka-
ego izují a ys ě lují. Například uCohenem analyzo ané paniky ob az mla-
dých ses á al zcelkem dese i p ků, mezi nimiž igu o al např.ob az álky
gangů (ač neexis o aly žádné doklady, že by skupiny mladých měly s uk u u
gangu), in aze zLondýna (ač se bi ek účas nili imnozí mís ní), mo o ek askú ů
(ač y o ý azné a ibu y las nila jen menšina mladých), ži o a nadby ku (což
byl dané době obecně ozšířený ob az o elké čás i celé mladé gene ace), ale
aké násilí a andalismu (k e é byly zjedno li ých událos í ozšířeny na las -
nos i daných subkul u ) (ibid., s.30–34). Mnohdy se celý složený ob az či ně-
k e á jeho čás s ane symbolem.
3. Konsenzus. Mo ální panika má společnos sjednoco a , neboť sázce je— mini-
málně podle jejích p o agonis ů— p á ě o, co ze společnos i dělá smysluplný
celek, něk e é zjejích u čujících hodno . K i ické hlasy se ak s á ají součás í
p oblému, naopak elký p os o získá ají ako é momen y, kdy čás společ-
nos i na paniku eaguje ob anných či ep esi ních ges ech (nebo požada -
cích na ep esi), k e á se zdají společnos sjednoco a .
4. Nepřiměřenos . Klíčo ým ozpozná acím znakem paniky je p udký ná ůs
mediální pozo nos i, k e ý se slo y Halla akol. „ ymyká šem p opo cím“
(1978, s.16). P á ě ne/přiměřenos mediální eakce je éma elkých spo ů.
Podle Gooda aBen Yehudy můžeme oe iden ní nepřiměřenos i mlu i ze-
jména pě i případech: 1) pokud dochází kpřehánění azk eslo ání čísel, 2)
pokud se a uje před h ozbou, k e á e sku ečnos i neexis uje, 3) pokud se šíří
ámy, 4) pokud se pozo nos upla ňuje disp opo čně ůči jednomu ypu ne-
bezpečí aopomíjí se jiné, k e é je obdobné (Goode aBen Yehuda u ádějí kon-
o e zní příklad uží ání legálních ailegálních d og, kdy d uhé jmeno ané
y olá ají paniku, ačkoli důsledku uží ání legálních d og, např.kouření
ciga e , zemře daleko íce lidí), a5) pokud jedno a o éž éma y olá á p ů-
běhu času ý azně ě ší zájem ap udší eakci (Goode & Ben Yehuda, 2009,
s.76–77).
OPEN
ACCESS
96 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 1/2018
5. Těka os . Mo ální panika obsahuje ako ou ú o eň mobilizace apozo nos i, že
není dlouhodobě p o společnos ud ži elná. Ús í edy ě šinou buď do spole-
čenské změny, nebo opadnu í zájmu, přičemž po sobě zanechá á něk e ých
případech pamá ku lido é předs a i os i, jiných případech izměny spole-
čenských no em.
1.2 KRITIKA AVYUžITELNOST KONCEPTU
Koncep mo ální paniky už od momen u s é p o ní o mulace p o oko al ozsáhlou
diskusi ak i iku, a o do é mí y, že jej můžeme označi za jeden znejspo nějších kon-
cep ů e společenských ědách. Ob az společenského ědce jako lékaře, k e ý spo-
lečnos i diagnos ikuje paniku, od áží elmi ambiciózní předs a u o oli společenské
ědy a ede kpochybnos i, do jaké mí y je koncep de o mo án subjek i ní pe cepcí
apoli ickou pozicí s ých p o agonis ů.
K i iky se sous ředily zejména na nepřá els í, konsenzus anepřiměřenos . Co je
přiměřená aco už nepřiměřená pozo nos , je ždy ukaždé jedno li é o ázky spo né
amůže bý předmě em složi ých deba , kdy jsou e hře jak ak a, ak hodno y no i-
nářů i ýzkumníků (jak ukazuje např.Wadding on, 1987, polemice sHallem akol.,
1978). Přede ším ale předs a a onepřiměřenos i jako kdyby předpokládala „přimě-
řenou“, „adek á ní“ ep ezen aci anechápala, že mediální ep ezen ace ždy nu ně
ze s é po ahy zk esluje, nu ně musí p aco a se s e eo ypy azjednodušujícími ob-
azy (s o .McRobbie & Tho n on, 1995; Wa ney, 1997). Jak ukazuje analýza Ma hewa
Wooda aMa hewa Flinde se, k e á op o i „ olk de il“ kons uuje „ olk he o“ ajako
p o iklad mo ální panice analyzuje „mo ální eu o ii“, pos upy jasně idi elné une-
ga i ních ob azů nejsou speci ické, jen ý aznější p á ě p o s é nega i ní zaměření
(Wood & Flinde s, 2012).
P oblema ická je ale ipředs a a okonsenzu ajedno ě společnos i. Ta podle
McRobbie aTho n on jednoznačně neodpo ídá plu ali nímu cha ak e u součas-
ných západních společnos í, nichž exis uje iplu ali ní mediální s é a ( če ně
subkul u ních médií), a aké pozici řady „lido ých če ů“, k eří se e sku ečnos i
podle obou au o ek „mohou b áni ab ání se“ (McRobbie & Tho n on 1995, s.566)
amohou nacháze spojence libe álnějších segmen ech s ých společnos í. P o
něk e é subkul u y je ole „lido ého če a“ kýženým cílem, naplněním snu a an -
ga dy o„šoko ání měšťáka“ aposky uje jim eklamu. Naopak bul á ní média, k e á
paniku y olá ají, nemá smysl čís p opláno ě: skandalizující jazyk jim umožňuje
cho ání, k e é popisují, odsoudi azá o eň ascino aně isjis ým obdi em sledo a
(ibid., s.569).
Analy ici mo álních panik dělají podle au o ek čas ou chybu, že nezohledňují
las ní ak é s í a las ní s anu spo u, její moc asílu— edy o, že libe álnědemo-
k a ické společnos i mají oba y z oho, že by podléhaly s a ům ys ašené uni o mi y
(můžeme až říc , že jim je las ní jakási „mo ální panika zmo ální paniky“), jak je
cha ak e izuje jazyk mo ální paniky, a ůznými způsoby se před ím b ání. Mimo
jiné ím, že se sama é o ika mo ální paniky s ala běžnou součás í eřejných pole-
mik a„s anda dní o ázkou no ino ých ozho o ech skonze a i ními poslanci“
(McRobbie & Tho n on 1995, s.559).
OPEN
ACCESS

ONDřEj SLAčáLEK 97
Na jakém základě může ědec diagnos iko a neadek á ní eakci? Musí mí ýcho-
disko e las ní předs a ě oadek á nos i, přičemž lze ěžko obhajo a názo , že by
o o ýchodisko bylo plně ys ě li elné jazykem ědy. Pojem mo ální paniky už s ým
použi ím implikuje elmi no ma i ní pozici. Zá o eň p odukuje p oblema ické mo-
censké z ahy mezi ědcem-diagnos ikem adiagnos iko anou společnos í. Oci áme
se u při om pa adoxu: zauje í ak o silné no ma i ní pozice předpokládá elmi
silné přes ědčení o„objek i i ě“ a„hodno o é neu ali ě“ las ních pozna ků, anga-
žo anos ědy po řebuje objek i ismus (s o .Ba ša, 2009). To ji může és až kpo-
lačení sebek i iky.
K i iku koncep u, sním spojených epis emologických předpokladů i é o iky je
řeba b á ážně. P aco a skoncep em mo ální paniky znamená zaujmou přinej-
menším implici ně hodno ící s ano isko, yjádři názo na adek á ní p opo ce in-
o mo ání odaném éma u. Výzkumník se ím ědomě s a í na pozici k i ické spole-
čenské ědy, k e á dekla uje s á no ma i ní ýchodiska adá á je naje o iuží anou
é o ikou. Nemůže si udíž ná oko a pře ahu ycházející zpomyslné neu ali y.
Mo ální panika je dekla o aně poli ickým přís upem apolemickým pojmem, což
může oslabo a její pře ahu, ale při dialogu sk i ikou aké posilo a její e lexi i u.
Nad ep ezen aci nějakého enoménu jis ě nemůžeme „ ědecky s ano i “, ale můžeme
ji íce či méně plas icky demons o a nebo íce či méně přes ědči ě a gumen o a .
Aipokud přijmeme celku přes ědči ý a gumen Wa neyho, že každá mediální e-
p ezen ace je zá o eň zk eslením, neznamená o, že je jedno, jakým způsobem jsou
y či ony sku ečnos i zk eslo ány. Tam, kde jsme s ědky masi ní pří omnos i jed-
noho ypu zk eslení, založeného na s achu, mobilizaci společenské ak i i y ah anic,
může mo ální panika předs a o a adek á ní koncep .
2. CZECHTEK: SUBKULTURA AMORÁLNÍ PANIKA
Vý oční echnopa y se Česku konala už od oku 1994, ale zásadně měnila s ůj cha-
ak e . Náze Czech ek přijala za s ůj až  oce 1999, přede ším se ale pos upně zakce
několika se účas níků s á ala maso ou hudební akcí sdesí kami isíc ná š ě níků.
Ke skoku mezi odhadem 5000 účas níky  oce 2000 aodhadem 12 000 účas níky
 oce 2001 došlo po é, co byla echnopa y masi ně medializo ána, oci la se na před-
ních s anách no in as ala se éma em; následujících řech očnících ji už neopou-
š ěly y o ysoké poč y účas níků (odhaduje se, že le ech 2002–2004 se akce zú-
čas nilo 20 000 lidí nebo— zejména  oce 2003— i íce; poče účas níků legálního
Czech eku dopředu yjednaných a mádních p os o ech  oce 2006 činil podle ně-
k e ých odhadů až 50 000).
Při analýze jsem p aco al sda abází New on Media asledo al jsem ní pok y í
Czech eků měsících če enci as pnu le ech 1994–2006 na základě kombinace klí-
čo ých slo Czech ek, echnopa y a echnaři. Včláncích jsem posléze sledo al, jaké
cha ak e is iky byly echnařům ajejich akci přisuzo ány ajejich opako ání, emble-
ma ičnos (pří omnos  i ulcích ape exech, uži í p o e oko ání acha ak e is iku),
ón ain enzi u pok y í. Cílem bylo ekons uo a složený ob az echnaře aiden i i-
ko a základní, ýmlu né aopakující se opy.
OPEN
ACCESS
98 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 1/2018
Po o nání mezi jedno li ými oky umožňuje idě , že až do oku 1999 bylo pok y í
echnopa y Czech ek ela i ně ne ý azné anejednoznačné. V oce 2000 skoko ě
s oupla pozo nos p o Czech ek1 id ama ičnos o mulací2 azá o eň se us álily klí-
čo é opy, k e é u ářely složený ob az echnařů:
1. Ob ěžo ání okolí. Technopa y je nímána jako po íž, k e á ob ěžuje přede ším
hlukem anaddimenzo anos í. Emblema ické jsou ob azy nocí, během nichž
k ůli hluku z echnopa y nemohou slušní občané spá . Nejde ale jen oob ě-
žo ání okolních lidí, ale aké náklady na úklid, poškození pří ody („Podle my-
sli ců z ěř up chla zmís a do zdálenos i desí ek kilome ů abude a několik le ,
než se do s ého pů odního e i o ia á í…“). Škody se média snaží k an i iko a
apře és do objek i ního jazyka čísel.3
2. D ogy. Ty jsou důleži ým ysem pa y, někdy se p opojují sob azem ob ěžující
po ahy pa y do jednoho elkého ob azu hygienického oh ožení, k e é před-
pokládá akons a uje po olaný kompe en ní odbo ník:
Zděšeni jsou aké s a os o é osmi okolních obcí. („Lidé se am álejí e ý-
kalech už pá ý den. Tábo se s á á časo anou bombou in ekčních nemocí.
Jediné pozi i um jsem shledal  om, že při p ohlídce odpadků jsme nenašli
žádné p os ředky sloužící kaplikaci d og do žil. Na d uhé s aně jsme ale
odpadcích nenašli ani kondomy. Znamená o, že lidé u souloží bez och any
a iziko šíření ene ických cho ob je ob o ské,“ řekl hygienik Veliko ský.4
D ogy lze „odhali “ („Hned e d ou případech se podařilo policis ům odhali
azad že několik d og sou islos i sneohlášenou echno pa y“5), ač ani ne-
jsou ničím ajným: „Samo ní účas níci aneční echno pa y se pří omnos í
d og na akci ne ají. ‚Samozřejmě, že jsou ady d ogy, ak jako šude jinde
klubech nebo na disko ékách. Zk á ka k echnoscéně d ogy pa ří, ale měkký,
žádný he oin či pe i in ady nenajde e, ‘ kons a o ala asi d ace ile á dí ka.“6
1 Zcelko ého poč u 80 článků p o ý az „ echno pa y“ ( ý az Czech ek se ehdy médiích
éměř neobje o al) se jich Czech eku ěno alo jen 8, případě oku 2000 se z179 článků
se slo em echno pa y ěnuje Czech eku 67.
2 Což lze ilus o a už i ulky: „Mís ní se při echno pa y cí ili jako při in azi“ (Slo-
o, 31.7.2000), „Techno pá y pře á ila Lipnici ži o na uby“ (Českobudějo ické lis y,
31.7.2000), „Policis é zad želi na echno pa y d ogy“ (MF Dnes, 1.8.2000), „Techno pa -
y zaskočila úředníky, policis y i esničany“ (Zemské no iny, 1.8.2000), „Nepo olená ech-
nopa y uLipnice s ále děsí mís ní lidi“ (P á o, 1.8.2000), „Na pa y se obje ují d ogy“
(MF Dnes, 2.8.2000), „Vě a Jind o á by účas níky pa y z acko ala“ (Slo o, 2.8.2000). Ti-
ulek „Nále jižních Čechách“ (Týden, 7.8.2000) je sice i onický, ale eaguje na mediál-
ní pok y í akce.
3 (ja ): Účas níci echno pa y napáchali s a isíco é škody, Slo o, 3.8.2000, s.3.
4 (ja , č k): S a os ka yz ala účas níky, aby dnes echno pa y ukončili, Zemské no iny,
2.8.2000, s.3.
5 Dolejší, Václa : Policis é zad želi na echno pa y d ogy, MF Dnes, 1.8.2000, Jižní Čechy, s.1.
6 Ibid.
OPEN
ACCESS
ONDřEj SLAčáLEK 99
3. Ne ypoči a elnos . Technaři jsou líčeni jako akceschopní, a o až ne ys ě li-
elně, spomocí s é mobili y ain e ne u. Zjejich akcí jde s ach, ap o o lze
kjejich ys ižení někdy sáhnou kži elní ka as o ě („kobylky“), jindy k á-
lečné é o ice. Slo y s a os ky blízké obce: „‚Když jsem oněco později přijela
na mís o, bylo am již asi 300 au . Připadalo mi o jako in aze; bylo o elmi de-
p esi ní. VLipnici žije 60 ě šinou s a ších oby a el, k eří mají s ach, p o ože
čás účas níků echnopa y je pod li em alkoholu ad og, ‘ řekla dnes ČTK Jin-
d o á.“7 U ajené o ganizá o y se podaří odhali nanej ýš doda ečně, apokud
k omu sku ečně dojde, má o ako ou zp a odajskou hodno u, že je o hodno
i ulku.8
4. Podi nos . Klíčo á je ob ížná s ozumi elnos hudby icelé akce, ob ížná uchopi-
elnos celé subkul u y. Pokud ch ějí média jí za ámec slo jako „ anečníci“ či
„hlučná hudba“, nenacházejí ýs ižná pojmeno ání acha ak e is iky auhýbají
spíše kanalogiím sminulos í al e na i ní kul u y.
Ta o cha ak e is ika jis ě nemusí bý nímána nega i ně, čas é jsou naopak
libe álně pe misi ní či apologe ické pos oje. „Ná š ě níci ipořada elé aneč-
ních es i alů sice ždy ne zbuzují dů ě u, ě šinou šak jsou neškodní. Jde
jim přece jenom ozába u. Aněkdy iojméno.“9 S ou oli h aje odkaz ke ge-
ne aci a aké kminulos i al e na i ní kul u y aakcím ypu Woods ock. Ve
spojení sos a ními pří omnými p ky složeného ob azu není nicméně ambi-
alence podi nos i apozi i ní možnos i jejího uchopení dos silná, aby je y-
ážila. Zejména zhledem kposlední komponen ě složeného ob azu:
5. Zahanbení s á u. Mobili a aschopnos echnařů uspořáda s ou pa y s ojí
kon as u ůči ěžkopádnos i s á u, ba předs a uje ůči němu implici ní ý-
směch. S á není schopen uch áni klid s ých občanů a ý azněji p o i akci
zasáhnou . Pa y konaná „bez řádného po olení“ „zaskočila“ policii aúředníky,
p á ě ak jako cha aře.10
Selhání s á u je symbolizo áno bezmocnými občany, k e é nechal bez po-
moci ak eří si s ěžují, ať už se jedná ocha aře posílající době konání pa y
ládě pe ici axem, nebo os a os y či p imá o a Českých Budějo ic. „P o po-
slance, k e é jsme olili, pa ně neexis ujeme,“ říká s a os ka Lipnice Vě a Jin-
d o á.11 Vněk e ých případech a ikuluje zahanbení s á u poli ická opozice,
 om o případě u o oli seh ála Občanská demok a ická aliance, jak nazna-
čuje pádný i ulek „ODA: G oss by měl uh adi škody po echno pá y“.12
7 ČTK: Na echnopa y přijelo 5000 lidí, zd a o níci zasaho ali pě k á , ceskeno iny.cz,
30.7.2000.
8 Šíma, Radek: Policie zná o ganizá o y echno pá y Lipnici, Českobudějo ické lis y,
3.8.2000, s.1.
9 Ma cino á, I ana: Kdopak by se echna bál, Týden, 9.8.1999, s.56.
10 Vaněček, Ja osla : Techno pa y zaskočila úředníky, policis y icha aře, Slo o, 1.8.2000. s.3.
11 (ja , č k): S a os ka yz ala účas níky, aby dnes echno pa y ukončili, Zemské no iny,
2.8.2000, s.3.
12 ODA: G oss by měl uh adi škody po echno pá y, Českobudějo ické lis y, 2.8.2000, s.2.
OPEN
ACCESS
100 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 1/2018
Nejpozději od oku 2000 ak exis o al us álený „složený ob az“ echnaře, k e ý mé-
dia ůzným způsobem e oko ala při cyklických mo álních panikách na přelomu če -
ence as pna. Nebylo řeba ždy explici ně yjmeno á a šechny ysy oho o slože-
ného ob azu, „ echnař“ a„Czech ek“ s oupil do imaginá na společnos i dos a ečně
jasným způsobem, akže bez ohledu na o, jakými konk é ními ý azy byl e oko án,
jeho ob az byl již předpřip a en.
Ob az echnaře aCzech eku, složený zněkolika málo ysů, odpo ídá onomu „slo-
ženému ob azu“, oněmž ho oří Cohen— snad jen sd ěma spo nými momen y. Jed-
nak lze samozřejmě és spo , zda se jednalo oob az nepřá elský: jsou něm jis ě am-
bi alence, momen y obhajoby a ole ance, pokusy ogene ační po ozumění apod. Jako
celek ale popiso al echnopa y přinejlepším jako p oblém akon o e zi adále jako
biza nos , pokud ne přímo jako ži elní poh omu. Zá o eň jsou op o i Cohenem y-
mezeným popisům mods a ocke ů y o složky ob azu nepřá el spíše popisné ahod-
no ící než ys ě lující, do jis é mí y ponechá ají subkul uře záhadnos , ba dokonce
p á ě u nímají jako jeden zjejích důleži ých ysů.
Můžeme aké říc , že zdalších aspek ů mo ální paniky jsou celkem nekon o-
e zně pří omny pozo nos a ěka os . Pozo nos y áří spi álu zájmu, k e á je o -
šem cyklická: dochází kní během lé a a z .„oku ko é sezony“, edy během poklesu
množs í zp á , k e é by dokázaly zaplni p a idelné zp a odajské o má y. Czech ek
je napja ě očeká án apos upně se izp á y, k e é by případě jiných akcí neměly
zp a odajskou hodno u, s á ají případě é o pa y zp a odajsky hodno nými.
To nás při ádí kd ěma dalším a ibu ům mo ální paniky, k e é jsou mnohem
spo nější. P ní znich je nepřiměřenos . Jak jsme již iděli, pa ně nelze nají ob-
jek i ní k i é ium p o o, jaká mí a mediální pozo nos i je přiměřená. Přes o lze ale
idě , že souh a ůzných okolnos í, počínaje ela i ním nedos a kem zp á akonče
„podi nos í“ účas níků ane egulé nos í jejich jednání, edla k omu, že akce zís-
kala olik mediální pozo nos i, jakou by řada jiných ak i i způsobujících obdobné,
nebo imnohem ě ší škody nemohla nikdy získa . Pozo nos upřenou na Czech ek
lze označi za „ ymykající se šem p opo cím“, abychom zno u ci o ali Halla akol.,
o mulace ěch o p opo cí ale nemůže bý ěcí odbo ného posouzení, je ěcí hodno
apoli ického spo u.13
D uhým p oblémem je konsenzus. Na jedné ú o ni jej jednoduše nemůžeme po-
di : od začá ku je Czech ek předmě em deba mezi libe álním pe misi ním pří-
s upem apožada kem dos i. V om o smyslu je konsenzus společnos i nedosaži-
elným předpokladem (byl by jím os a ně i případě Cohenem pů odně zkoumaných
subkul u šedesá ých le ech, byť odlišné míře, apa ně omu mode ních libe-
álních společnos ech alespoň za ím nemůže bý jinak). Libe ální hlas zazní al ela-
i ně silně, jak explici ně, ak implici ně— jeho předpokládaná síla se obje uje ijako
ys ě lení, p oč s á nezasáhne ději. Ojeho síle s ědčí ob a , nebo spíše ozd ojení
paniky po zásahu, ok e ém píší Kubo á (2015) iKolářo á (2008). Na o ině poli ic-
kého či mo álního hodnocení maso é pa y můžeme ješ ě před zásahem iden i iko a
13 Diskuse o ěch o p opo cích byla isoučás í mediální deba y. Pozo nos ěno aná Czech-
eku byla s o ná ána např.skonce y elkých ocko ých skupin P aze ajejich ob ěžu-
jícími důsledky.
OPEN
ACCESS
ONDřEj SLAčáLEK 107
ale aké změni cha ak e dané akce aspolup oduko a elkou čás jejích nega i -
ních e ek ů. Mediální pok y í Czech eku bylo jis ě plné ambi alencí, napě í, ozpo ů
amohlo se případě policejního zák oku ob á i i mo ální paniku, k e á byla za-
měřena p o i ak é ům ep ese a zala subkul u u čás ečně apodmíněně och anu.
V om o smyslu s o nání sminulým ežimem nejen pokulhá á, ale op a du spíše
íc za emňuje, než odhaluje. Op ikou koncep u mo ální paniky ale zá o eň idíme,
že imasi ní mediální pok y í libe ální demok acii působí ep esi ně: dis ibuuje
do celé společnos i s e eo ypizující azá o eň in enzi ní ob az subkul u y, při ahuje
kakcím subkul u y pozo nos , mění jejich cha ak e , skladbu účas níků idynamiku
z ahu sokolím, zesiluje pop á ku po ep esi ním řešení apod. P oměna Czech eku
akci p o desí ky isíc lidí je nemysli elná bez zp os ředkující ole mediálního pok y í.
Na diskusi pojmů „Západ“ a„my“ deba ě oCzech eku a Kubo ou ekons uo-
aném disku zu ounde g oundu za minulého ežimu jsem se pokusil p ak icky de-
mons o a , že uněk e ých opů s á něsocialis ického alibe álnědemok a ického
disku zu unguje jako ces a kpoznání jejich ideologických, mocenských apo enci-
álně ep esi ních aspek ů spíše pohled na sou isející aněkdy zájemně o li něné
ozdíly než snaha ojejich syme izaci. Diskuse mimo jiné směřo ala k omu, že
„objek i i a“ není „pláš íkem“, k e ým současní no ináři zak ý ají s ou neobjek i -
nos apodpo u ep esi ního přís upu (jak by se zdálo zpopisu Kubo é). Není ale ani
nes annou hodno ou, jejíž „solidní mí u“ můžeme no inářům zk á ka přiřknou ,
pods a ě na základě mo álního posouzení (jak a gumen uje Adam). Je klíčo ou
komponen ou současné mediální ideologie a ep esi ní účinky medializace se nedějí
jí na zdo y či sk y é za ní jako za cynicky nasazenou maskou, ale na zdo y omu,
že je sebepoje í médií ajejich ů ců akřka šudypří omná. Rep esi ní mediální
pok y í se libe ální demok acii neodeh á á ani zdaleka olik explici ní nebo iim-
plici ní dis ibucí „my“ a„oni“ jedno li ým skupinám, ale mnohem íce jazyce
ěcného popisu, u ádění ak ů ačísel aci o ání au o i a i ních hlasů aoči ých s ě-
dec í. Ani yuži í ěch o, mohli bychom říc , „ echnologií objek i i y“ nečiní zp a-
odajs í imunním před ideologií, iony mohou bý a aké byly nás oji p o účinné
šíření jedno li ých komponen edukujícího, s e eo ypizujícího ak ep esi směřu-
jícího „složeného ob azu“.
LITERATURA:
Adam, R. (2016). Kmediálnímu ob azu
CzechTeku (Polemika se s udií Ka eřiny
Kubo é), S udie zapliko ané ling is iky / S udies
in Applied Linguis ics, 7(1), 131–136.
Ba ša, P. (2009). Ú od. Pě dilema společenské
ědy“, in: Ba ša P., V.Beneš e al., Dialog eo ií.
Filozo ická dilema a ýzkumu meziná odních
z ahů (s.13–29). P aha: SLON.
Becke , H.S. (1963). Ou side s. S udies in he
sociology o de iance. New Yo k, NY: F ee
P ess.
B ubake , R., & Coope , F. (2000). Beyond
„Iden i y“. Theo y and Socie y, 29(1), 1–47.
Buden, B. (2013). Konec pos komunismu. Od
společnos i bez naděje knaději bez společnos i.
P aha: Rybka.
Cohen, S. (1972). Folk De il and Mo al Panic, Folk
De ils and Mo al Panics. The C ea ion o he Mods
and Rocke s, London: Rou ledge.
Fidelius, P. (2014). Slepá ulička analogizo ání,
Komunis ická řeč podání d ou his o iků,
Dějiny asoučasnos , 9/2014, 41–44.
OPEN
ACCESS

Ten o ex znikl za podpo y g an u GA
Č
R
č
. 14-19324S Zd oje a podoby poli izace subkul u pos socialismu.