Freetekno jako objekt mediální pozornosti: nosnost morální paniky a reálněsocialistické analogie

F ee ekno jako objek mediální pozo nos i: nosnos mo ální paniky a eálněsocialis ické analogie Ondřej Slačálek ABSTRACT: F ee ekno as an objec o media a en ion: he explana o y powe o mo al panic and eal socialis analogy. This a icle p esen s esea ch conce ning he image o he annual a e pa y Czech ek (1994–2006) and i s media co e age by Czech media. I shows how he amewo k was es- ablished o he desc ip ion o hese a e pa ies, which we e cha ac e ised by schema ic images du ing annual mo al panics— key images depic ed he con amina ion o he su ounding a ea, d ugs, he s ange and e a ic na u e o pa icipan s and he dishonou ing o he s a e. This s udy shows ha his media co e age played a ep essi e ole in ela ion o he subcul u e by a ac ing he a en ion o he public, mobilising la ge numbe s o isi o s, and demanding ep essi e solu- ions. The a icle en e s in o adeba e wi h p e ious analyses o Czech ek media co e age, and he compa isons hey d aw wi h he media co e age o al e na i e cul u e du ing he s a e socialis dic a o ship o he 1970s. The a icle a gues ha he one-sided use o he analogy wi h ep essi e socialis -e a discou se ega ding al e na i e cul u e is no ui ul, and ha i is mo e in e es - ing o compa e and analyse he di e ences be ween he wo. Pos -socialis media discou se is also ideological and ep essi e, bu i is, ne e heless, di e en o he media discou se o he socialis dic a o ship. KLÍČOVÁ SLOVA / KEY WORDS: mo ální panika, Czech ek, ee ekno, k i ická disku zi ní analýza, jazyk eálného socialismu mo al panic, Czech ek, a e, c i ical discou se analysis, language o he eal socialism Vminulých le ech p oběhla na s ánkách S udií zapliko ané ling is iky pozo uhodná diskuse, acející se o íce než dese le zpě , kmediálnímu pok y í každo oční ech- nopa y Czech ek. Ka eřina Kubo á (2015) p ezen o ala s ou pod obnou s o ná ací analýzu na jedné s aně pok y í unde g oundu sedmdesá ých le ech 20.s ole í ana s aně d uhé Czech eku  oce 2004 a2005. Dochází knázo u, že na zdo y odlišnému ónu a aké čás ečné p oměně objek u k i iky z echnařů na policii použí á současná žu nalis ika „pod pláš íkem objek i i y“ (Kubo á, 2015, s.99) podobné ylučující s a- egie jako média minulého ežimu. Její analýzu os ře napadl odpo ědi Robe Adam (2016). Vpřiznané oli nikoli přede ším odbo níka, ale hla ně pamě níka pod hnul zásadní ozdíl mezi o ches- o anou kampaní minulého ežimu ap ací současných no inářů— podobné s o - ná ání je podle něj nepřípadnou u ážkou současných médií a aké nepřípadnou he- oizací současných s oupenců ee ekna. Ianalýza Kubo é podle něj e sku ečnos i ukázala, že se média s é oli nezp one ěřila, in o mo ala „při zacho ání solidní mí y objek i i y“ a„s ála ždy na s aně oho, komu se dělo příkoří“— nejp e obě í echnopa y, posléze obě í policejního násilí (Adam, 2016, s.136; s o . éž Homoláč & M ázko á, 2017, s.248–250). OPEN ACCESS ONDřEj SLAčáLEK 93 Na jedné s aně edy idíme syme izaci, k e á má současná média obžalo a , na s aně d uhé pod žení ozdílu, k e é má jasnou apologe ickou unkci. Kubo á chce doloži , že současná žu nalis ika je s ále podobná é minulo ežimní, ap o o je aké ep esi ní. Adam jí odpo ídá, že současná žu nalis ika je odlišná od é za minulého ežimu, a ím dá á naje o, že je absu dní oní u ažo a jako onosi elce ep ese; spíše ji nímá jako zas ánkyni ukři děných. Ve s ém ex u chci háji několik ezí, k e é na polemiku olně na azují, ale zá o- eň mají přek oči její ámec. Na p ním mís ě se domní ám, že nelze než souhlasi s ím, že ungo ání médií e s á ně socialis ické dik a uře a libe ální demok acii je elmi odlišné aže izpůsob, jakým yk eslují údajné de iace od no my, se čas o zásadně liší. Tu o odlišnos lze pochopi nejen sohledem na změnu společenského sys ému, ale aké bezmála řice ile ým časo ým ods upem. Mějme na pamě i, že ep ese p o i Plas ic People o he Uni e se ajejich mediální pok y í odděluje od Czech eku 2005 akřka řice le , s ejná doba jako y o ep ese ačeskoslo enské nepřije í Ma shallo a plánu. Sjis ou licencí můžeme říc , že e šech řech případech mlu íme nejen ojiných eži- mech agene acích, ale iojiných his o ických akul u ních epochách, abylo by spíše spodi em, kdyby au o ka iden i iko ala přílišné podobnos i. Nicméně bez ohledu na o (ina mo i ace jedno li ých no inářů či médií jako celku) můžeme ukáza i o, že mediální pok y í mládežnických subkul u (s ejně jako něk e ých jiných enoménů) současné libe ální demok acii může mí o něž zásadní e- p esi ní ysy aúčinky. Objek i izace mediálními ob azy, sou islé napření pozo nos i kakcím subkul u y, skandalizace, ak i izace ůzných členů společnos i, če ně d - ži elů poli ické moci, policie nebo úřadů, může akce subkul u y zcela p oměni nebo zmaři amůže aké změni skladbu subkul u y azásadně na uši z ahy ní. S ím sou isí me odologická eze, k e ou budu obhajo a : s udium jazyko ých p os ředků je elmi důleži é, ale nes ačí. Nikoli nada mo naz ala Ru h Wodako á s ůj přís up disku zi ně-his o ickým azdů aznila ýznam kon ex u ( iz např.Wodak, 2001). Ten o kon ex při om ěžko může bý ys ižen pouhým sh nu ím sociologické, his o ické či jiné příslušné odbo né li e a u y k éma u jako nezby ného ú odu kja- zyko é analýze. Musí bý zá o eň zd ojem his o ické ci li os i. Ten o kon ex při om může mí nejen obsaho ou, ale i o mální dimenzi. P o po- pis jedné možné o mální dimenze y inula k i ická k iminologie as udia kul u y během sedmdesá ých le 20.s ole í koncep mo ální paniky. Domní ám se, že přes šechny s é limi y aspo né body, ba čás ečně ip á ě p o ně, je en o koncep elmi ý- s ižný p o popis si uace kolem Czech eku či analogických případů. Akonečně, kompa ace mezi minulým ežimem adneškem může bý plodná, pokud se yhne jak křečo i é syme izaci, ak apologe ickému uži í dějin, k e é p os řednic ím na- p os ého p o ikladu dis ibuuje dob o azlo. Domní ám se, že příspě ky Kubo é aAdama přes šechny jejich dob é a gumen y limi uje p á ě o, že jsou elmi důslednými před- s a i eli popsaných k ajních pozic. Adam důsledku oho dospí á knai ním aapolo- ge ickým o mulacím ýkajícím se ole médií. Kubo á zase důsledku oho nedokáže oz inou něk e é s é las ní pozo uhodné analy ické pos řehy, až umanu é snaze ukáza pa alely ashody přehlíží mnohem zajíma ější ozdíly či sou isející ozdíly. Cílem oho o článku bude: (1) předs a i koncep mo ální paniky aukáza jeho yuži elnos alimi y, (2) e s ě le oho o koncep u o mulo a las ní zjiš ění ýka- OPEN ACCESS 94 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 1/2018 jící se mediálního pok y í ý oční echnopa y Czech ek akonečně (3) z áhnou je kdosa adní diskusi na s ánkách SALi. Včlánku budu olně p aco a sd ěma s ými předcházejícími ýzkumy, k e é se ěnují jednak hodno ám e ee ekno subkul uře ajednak in e akci subkul u y smo ální panikou médiích (Slačálek, 2011,  isku). Na ážu zá o eň edle Kubo é aké na Kolářo ou, jejíž bakalářská p áce zkoumala Czech ek 2005 o něž op ikou mo ální paniky (2008). Da a z ěch o ýzkumů idalší če ně ěch, k e á zp aco ala Kubo á, budu ale použí a selek i ně, aby pomohla zodpo ědě o ázky oho o článku. Vnásledujícím ex u nejp e předs a ím koncep mo ální paniky jeho klasic- kém, Coheno ě poje í a aké jeho nej ý aznější k i iky. Na azo a budu ú ahou o om, zda ajak nám případě Czech eku může en o koncep pomoci při jejich analýze. Tím se pokusím oz inou apo di , či y á i s é p ní d ě eze: Ačkoli je mediální pok y í al e na i ních subkul u mládeže e s á něsocialis ické dik a uře sedmdesá ých le 20.s ole í a libe ální demok acii nul ých le 21.s ole í odlišné apos ihnu elná mí a hos ili y, ep esi nos i a yloučení zachy i elná analýzou pou- ži ého jazyka je zcela jiná, což může és ikpodloženým předs a ám ozcela odlišné mo i aci, p o něž a gumen uje Adam, id uhé jmeno ané pok y í může mí jasně e- p esi ní účinky, k e é se na Czech eku konk é ně p oje ily. Zá o eň budu diskusi demons o a možné ýhody imeze koncep u mo ální paniky apokusím se o něž ukáza , že něk e é p ky s á něsocialis ického disku zu, k e é iden i iko ala Kubo á ( ymezení ůči Západu a ymezení „my“ a „oni“), lze po o na plodněji, než učinila ona sama. 1. MORÁLNÍ PANIKA Koncep mo ální paniky byl o mulo án S anleym Cohenem knize Folk De ils and Mo al Panics (1972) ná aznos i na eo ii labellingu o mulo ané Howa dem Becke- em knize Ou side s (1963). Oba přís upy se snaží změni pohled na de iaci— od upnu í pozo nos i na skupinu pacha elů apodezřelých se jejich pozo nos posou á smě em k ozhodnu í společnos i, k e é skupiny bude podezí a . Becke (1963) zdů- azňuje působení „mo álních podnika elů“ či „mo álních křižáků“, ak i is ů, k eří se ěnují iden i ikaci h ozby asnaze při áhnou kní společenskou pozo nos ajed- noznačné odsouzení. Cohen (1972/2011) popisuje z .spi álu ampli ikace: p oblém, k e ý y ůs á ze sociální pozice skupiny nímané jako de ian ní, je yjádřen ži o - ním s ylem, k e ý sobě zah nuje de iaci nebo odkazy kní; následuje masi ní me- dializace, společenská eakce a ep ese. Výsledkem je silná mo i ace dané skupiny uchýli se kde iaci, k e ou od ní společnos s ejně očeká á. Na Cohenů popis na ázala řada au o ů, k eří mo ální paniku ůzným způsobem oz íjeli, ať už zhlediska neoma xis ické ě e cul u al s udies (Hall e al., 1978), sociálního kons uk i ismu (Goode & Ben Yehuda, 2009), či eliaso ské sociologie ci- ilizačního p ocesu (Rohlo , 2011). Řada au o ů koncep aké k i izo ala. Do českého kon ex u jej za ím nej ý azněji u edl Volek (2000). Vnásledující sekci nejp e schema icky sh neme pě základních složek mo ální paniky, k e é pojmeno ali Goode aBen Yehuda (2009), ale zásadě jsou kompa i- OPEN ACCESS ONDřEj SLAčáLEK 95 bilní sjiž klasickým popisem paniky ak, jak sním přišel S anley Cohen. Pok ačo a budeme deba ou k i ik mo ální paniky amezí imožnos í aplikace oho o koncep u. 1.1 PěT PRVKŮ MORáLNÍ PANIKY Jaké příznaky p oz adí společenskému ědci, že společnos p ochází mo ální pani- kou? Goode aBen Yehuda (2009) je ekons uují ak o: 1. Pozo nos . P o objek paniky je ypický p udký ná ůs pozo nos i a ak o ání jako „no ého“ p oblému či případně ůs u če nos i či in enzi ě („ os oucí b u ali a“ apod.) 2. Nepřá els í. Objek mo ální paniky je nímán jednoznačně— jako oh ožení p o společnos , její yzy a el anosi el hodno , k e é ji od základu zpochybňují. Cohen označuje objek mo ální paniky jako olk de il, lido ého če a, a dí, že během mo álních panik se e společnos i p osazuje jeho „složený ob az“ (Co- hen 2011/1972, s.30): spojení několika málo s e eo ypních ysů, jež se neus ále opakují ak e é „lido ého če a“ s e eo ypně e okují azá o eň jej mo álně ka- ego izují a ys ě lují. Například uCohenem analyzo ané paniky ob az mla- dých ses á al zcelkem dese i p ků, mezi nimiž igu o al např.ob az álky gangů (ač neexis o aly žádné doklady, že by skupiny mladých měly s uk u u gangu), in aze zLondýna (ač se bi ek účas nili imnozí mís ní), mo o ek askú ů (ač y o ý azné a ibu y las nila jen menšina mladých), ži o a nadby ku (což byl dané době obecně ozšířený ob az o elké čás i celé mladé gene ace), ale aké násilí a andalismu (k e é byly zjedno li ých událos í ozšířeny na las - nos i daných subkul u ) (ibid., s.30–34). Mnohdy se celý složený ob az či ně- k e á jeho čás s ane symbolem. 3. Konsenzus. Mo ální panika má společnos sjednoco a , neboť sázce je— mini- málně podle jejích p o agonis ů— p á ě o, co ze společnos i dělá smysluplný celek, něk e é zjejích u čujících hodno . K i ické hlasy se ak s á ají součás í p oblému, naopak elký p os o získá ají ako é momen y, kdy čás společ- nos i na paniku eaguje ob anných či ep esi ních ges ech (nebo požada - cích na ep esi), k e á se zdají společnos sjednoco a . 4. Nepřiměřenos . Klíčo ým ozpozná acím znakem paniky je p udký ná ůs mediální pozo nos i, k e ý se slo y Halla akol. „ ymyká šem p opo cím“ (1978, s.16). P á ě ne/přiměřenos mediální eakce je éma elkých spo ů. Podle Gooda aBen Yehudy můžeme oe iden ní nepřiměřenos i mlu i ze- jména pě i případech: 1) pokud dochází kpřehánění azk eslo ání čísel, 2) pokud se a uje před h ozbou, k e á e sku ečnos i neexis uje, 3) pokud se šíří ámy, 4) pokud se pozo nos upla ňuje disp opo čně ůči jednomu ypu ne- bezpečí aopomíjí se jiné, k e é je obdobné (Goode aBen Yehuda u ádějí kon- o e zní příklad uží ání legálních ailegálních d og, kdy d uhé jmeno ané y olá ají paniku, ačkoli důsledku uží ání legálních d og, např.kouření ciga e , zemře daleko íce lidí), a5) pokud jedno a o éž éma y olá á p ů- běhu času ý azně ě ší zájem ap udší eakci (Goode & Ben Yehuda, 2009, s.76–77). OPEN ACCESS 96 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 1/2018 5. Těka os . Mo ální panika obsahuje ako ou ú o eň mobilizace apozo nos i, že není dlouhodobě p o společnos ud ži elná. Ús í edy ě šinou buď do spole- čenské změny, nebo opadnu í zájmu, přičemž po sobě zanechá á něk e ých případech pamá ku lido é předs a i os i, jiných případech izměny spole- čenských no em. 1.2 KRITIKA AVYUžITELNOST KONCEPTU Koncep mo ální paniky už od momen u s é p o ní o mulace p o oko al ozsáhlou diskusi ak i iku, a o do é mí y, že jej můžeme označi za jeden znejspo nějších kon- cep ů e společenských ědách. Ob az společenského ědce jako lékaře, k e ý spo- lečnos i diagnos ikuje paniku, od áží elmi ambiciózní předs a u o oli společenské ědy a ede kpochybnos i, do jaké mí y je koncep de o mo án subjek i ní pe cepcí apoli ickou pozicí s ých p o agonis ů. K i iky se sous ředily zejména na nepřá els í, konsenzus anepřiměřenos . Co je přiměřená aco už nepřiměřená pozo nos , je ždy ukaždé jedno li é o ázky spo né amůže bý předmě em složi ých deba , kdy jsou e hře jak ak a, ak hodno y no i- nářů i ýzkumníků (jak ukazuje např.Wadding on, 1987, polemice sHallem akol., 1978). Přede ším ale předs a a onepřiměřenos i jako kdyby předpokládala „přimě- řenou“, „adek á ní“ ep ezen aci anechápala, že mediální ep ezen ace ždy nu ně ze s é po ahy zk esluje, nu ně musí p aco a se s e eo ypy azjednodušujícími ob- azy (s o .McRobbie & Tho n on, 1995; Wa ney, 1997). Jak ukazuje analýza Ma hewa Wooda aMa hewa Flinde se, k e á op o i „ olk de il“ kons uuje „ olk he o“ ajako p o iklad mo ální panice analyzuje „mo ální eu o ii“, pos upy jasně idi elné une- ga i ních ob azů nejsou speci ické, jen ý aznější p á ě p o s é nega i ní zaměření (Wood & Flinde s, 2012). P oblema ická je ale ipředs a a okonsenzu ajedno ě společnos i. Ta podle McRobbie aTho n on jednoznačně neodpo ídá plu ali nímu cha ak e u součas- ných západních společnos í, nichž exis uje iplu ali ní mediální s é a ( če ně subkul u ních médií), a aké pozici řady „lido ých če ů“, k eří se e sku ečnos i podle obou au o ek „mohou b áni ab ání se“ (McRobbie & Tho n on 1995, s.566) amohou nacháze spojence libe álnějších segmen ech s ých společnos í. P o něk e é subkul u y je ole „lido ého če a“ kýženým cílem, naplněním snu a an - ga dy o„šoko ání měšťáka“ aposky uje jim eklamu. Naopak bul á ní média, k e á paniku y olá ají, nemá smysl čís p opláno ě: skandalizující jazyk jim umožňuje cho ání, k e é popisují, odsoudi azá o eň ascino aně isjis ým obdi em sledo a (ibid., s.569). Analy ici mo álních panik dělají podle au o ek čas ou chybu, že nezohledňují las ní ak é s í a las ní s anu spo u, její moc asílu— edy o, že libe álnědemo- k a ické společnos i mají oba y z oho, že by podléhaly s a ům ys ašené uni o mi y (můžeme až říc , že jim je las ní jakási „mo ální panika zmo ální paniky“), jak je cha ak e izuje jazyk mo ální paniky, a ůznými způsoby se před ím b ání. Mimo jiné ím, že se sama é o ika mo ální paniky s ala běžnou součás í eřejných pole- mik a„s anda dní o ázkou no ino ých ozho o ech skonze a i ními poslanci“ (McRobbie & Tho n on 1995, s.559). OPEN ACCESS ONDřEj SLAčáLEK 97 Na jakém základě může ědec diagnos iko a neadek á ní eakci? Musí mí ýcho- disko e las ní předs a ě oadek á nos i, přičemž lze ěžko obhajo a názo , že by o o ýchodisko bylo plně ys ě li elné jazykem ědy. Pojem mo ální paniky už s ým použi ím implikuje elmi no ma i ní pozici. Zá o eň p odukuje p oblema ické mo- censké z ahy mezi ědcem-diagnos ikem adiagnos iko anou společnos í. Oci áme se u při om pa adoxu: zauje í ak o silné no ma i ní pozice předpokládá elmi silné přes ědčení o„objek i i ě“ a„hodno o é neu ali ě“ las ních pozna ků, anga- žo anos ědy po řebuje objek i ismus (s o .Ba ša, 2009). To ji může és až kpo- lačení sebek i iky. K i iku koncep u, sním spojených epis emologických předpokladů i é o iky je řeba b á ážně. P aco a skoncep em mo ální paniky znamená zaujmou přinej- menším implici ně hodno ící s ano isko, yjádři názo na adek á ní p opo ce in- o mo ání odaném éma u. Výzkumník se ím ědomě s a í na pozici k i ické spole- čenské ědy, k e á dekla uje s á no ma i ní ýchodiska adá á je naje o iuží anou é o ikou. Nemůže si udíž ná oko a pře ahu ycházející zpomyslné neu ali y. Mo ální panika je dekla o aně poli ickým přís upem apolemickým pojmem, což může oslabo a její pře ahu, ale při dialogu sk i ikou aké posilo a její e lexi i u. Nad ep ezen aci nějakého enoménu jis ě nemůžeme „ ědecky s ano i “, ale můžeme ji íce či méně plas icky demons o a nebo íce či méně přes ědči ě a gumen o a . Aipokud přijmeme celku přes ědči ý a gumen Wa neyho, že každá mediální e- p ezen ace je zá o eň zk eslením, neznamená o, že je jedno, jakým způsobem jsou y či ony sku ečnos i zk eslo ány. Tam, kde jsme s ědky masi ní pří omnos i jed- noho ypu zk eslení, založeného na s achu, mobilizaci společenské ak i i y ah anic, může mo ální panika předs a o a adek á ní koncep . 2. CZECHTEK: SUBKULTURA AMORÁLNÍ PANIKA Vý oční echnopa y se Česku konala už od oku 1994, ale zásadně měnila s ůj cha- ak e . Náze Czech ek přijala za s ůj až  oce 1999, přede ším se ale pos upně zakce několika se účas níků s á ala maso ou hudební akcí sdesí kami isíc ná š ě níků. Ke skoku mezi odhadem 5000 účas níky  oce 2000 aodhadem 12 000 účas níky  oce 2001 došlo po é, co byla echnopa y masi ně medializo ána, oci la se na před- ních s anách no in as ala se éma em; následujících řech očnících ji už neopou- š ěly y o ysoké poč y účas níků (odhaduje se, že le ech 2002–2004 se akce zú- čas nilo 20 000 lidí nebo— zejména  oce 2003— i íce; poče účas níků legálního Czech eku dopředu yjednaných a mádních p os o ech  oce 2006 činil podle ně- k e ých odhadů až 50 000). Při analýze jsem p aco al sda abází New on Media asledo al jsem ní pok y í Czech eků měsících če enci as pnu le ech 1994–2006 na základě kombinace klí- čo ých slo Czech ek, echnopa y a echnaři. Včláncích jsem posléze sledo al, jaké cha ak e is iky byly echnařům ajejich akci přisuzo ány ajejich opako ání, emble- ma ičnos (pří omnos  i ulcích ape exech, uži í p o e oko ání acha ak e is iku), ón ain enzi u pok y í. Cílem bylo ekons uo a složený ob az echnaře aiden i i- ko a základní, ýmlu né aopakující se opy. OPEN ACCESS 98 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 1/2018 Po o nání mezi jedno li ými oky umožňuje idě , že až do oku 1999 bylo pok y í echnopa y Czech ek ela i ně ne ý azné anejednoznačné. V oce 2000 skoko ě s oupla pozo nos p o Czech ek1 id ama ičnos o mulací2 azá o eň se us álily klí- čo é opy, k e é u ářely složený ob az echnařů: 1. Ob ěžo ání okolí. Technopa y je nímána jako po íž, k e á ob ěžuje přede ším hlukem anaddimenzo anos í. Emblema ické jsou ob azy nocí, během nichž k ůli hluku z echnopa y nemohou slušní občané spá . Nejde ale jen oob ě- žo ání okolních lidí, ale aké náklady na úklid, poškození pří ody („Podle my- sli ců z ěř up chla zmís a do zdálenos i desí ek kilome ů abude a několik le , než se do s ého pů odního e i o ia á í…“). Škody se média snaží k an i iko a apře és do objek i ního jazyka čísel.3 2. D ogy. Ty jsou důleži ým ysem pa y, někdy se p opojují sob azem ob ěžující po ahy pa y do jednoho elkého ob azu hygienického oh ožení, k e é před- pokládá akons a uje po olaný kompe en ní odbo ník: Zděšeni jsou aké s a os o é osmi okolních obcí. („Lidé se am álejí e ý- kalech už pá ý den. Tábo se s á á časo anou bombou in ekčních nemocí. Jediné pozi i um jsem shledal  om, že při p ohlídce odpadků jsme nenašli žádné p os ředky sloužící kaplikaci d og do žil. Na d uhé s aně jsme ale odpadcích nenašli ani kondomy. Znamená o, že lidé u souloží bez och any a iziko šíření ene ických cho ob je ob o ské,“ řekl hygienik Veliko ský.4 D ogy lze „odhali “ („Hned e d ou případech se podařilo policis ům odhali azad že několik d og sou islos i sneohlášenou echno pa y“5), ač ani ne- jsou ničím ajným: „Samo ní účas níci aneční echno pa y se pří omnos í d og na akci ne ají. ‚Samozřejmě, že jsou ady d ogy, ak jako šude jinde klubech nebo na disko ékách. Zk á ka k echnoscéně d ogy pa ří, ale měkký, žádný he oin či pe i in ady nenajde e, ‘ kons a o ala asi d ace ile á dí ka.“6 1 Zcelko ého poč u 80 článků p o ý az „ echno pa y“ ( ý az Czech ek se ehdy médiích éměř neobje o al) se jich Czech eku ěno alo jen 8, případě oku 2000 se z179 článků se slo em echno pa y ěnuje Czech eku 67. 2 Což lze ilus o a už i ulky: „Mís ní se při echno pa y cí ili jako při in azi“ (Slo- o, 31.7.2000), „Techno pá y pře á ila Lipnici ži o na uby“ (Českobudějo ické lis y, 31.7.2000), „Policis é zad želi na echno pa y d ogy“ (MF Dnes, 1.8.2000), „Techno pa - y zaskočila úředníky, policis y i esničany“ (Zemské no iny, 1.8.2000), „Nepo olená ech- nopa y uLipnice s ále děsí mís ní lidi“ (P á o, 1.8.2000), „Na pa y se obje ují d ogy“ (MF Dnes, 2.8.2000), „Vě a Jind o á by účas níky pa y z acko ala“ (Slo o, 2.8.2000). Ti- ulek „Nále jižních Čechách“ (Týden, 7.8.2000) je sice i onický, ale eaguje na mediál- ní pok y í akce. 3 (ja ): Účas níci echno pa y napáchali s a isíco é škody, Slo o, 3.8.2000, s.3. 4 (ja , č k): S a os ka yz ala účas níky, aby dnes echno pa y ukončili, Zemské no iny, 2.8.2000, s.3. 5 Dolejší, Václa : Policis é zad želi na echno pa y d ogy, MF Dnes, 1.8.2000, Jižní Čechy, s.1. 6 Ibid. OPEN ACCESS ONDřEj SLAčáLEK 99 3. Ne ypoči a elnos . Technaři jsou líčeni jako akceschopní, a o až ne ys ě li- elně, spomocí s é mobili y ain e ne u. Zjejich akcí jde s ach, ap o o lze kjejich ys ižení někdy sáhnou kži elní ka as o ě („kobylky“), jindy k á- lečné é o ice. Slo y s a os ky blízké obce: „‚Když jsem oněco později přijela na mís o, bylo am již asi 300 au . Připadalo mi o jako in aze; bylo o elmi de- p esi ní. VLipnici žije 60 ě šinou s a ších oby a el, k eří mají s ach, p o ože čás účas níků echnopa y je pod li em alkoholu ad og, ‘ řekla dnes ČTK Jin- d o á.“7 U ajené o ganizá o y se podaří odhali nanej ýš doda ečně, apokud k omu sku ečně dojde, má o ako ou zp a odajskou hodno u, že je o hodno i ulku.8 4. Podi nos . Klíčo á je ob ížná s ozumi elnos hudby icelé akce, ob ížná uchopi- elnos celé subkul u y. Pokud ch ějí média jí za ámec slo jako „ anečníci“ či „hlučná hudba“, nenacházejí ýs ižná pojmeno ání acha ak e is iky auhýbají spíše kanalogiím sminulos í al e na i ní kul u y. Ta o cha ak e is ika jis ě nemusí bý nímána nega i ně, čas é jsou naopak libe álně pe misi ní či apologe ické pos oje. „Ná š ě níci ipořada elé aneč- ních es i alů sice ždy ne zbuzují dů ě u, ě šinou šak jsou neškodní. Jde jim přece jenom ozába u. Aněkdy iojméno.“9 S ou oli h aje odkaz ke ge- ne aci a aké kminulos i al e na i ní kul u y aakcím ypu Woods ock. Ve spojení sos a ními pří omnými p ky složeného ob azu není nicméně ambi- alence podi nos i apozi i ní možnos i jejího uchopení dos silná, aby je y- ážila. Zejména zhledem kposlední komponen ě složeného ob azu: 5. Zahanbení s á u. Mobili a aschopnos echnařů uspořáda s ou pa y s ojí kon as u ůči ěžkopádnos i s á u, ba předs a uje ůči němu implici ní ý- směch. S á není schopen uch áni klid s ých občanů a ý azněji p o i akci zasáhnou . Pa y konaná „bez řádného po olení“ „zaskočila“ policii aúředníky, p á ě ak jako cha aře.10 Selhání s á u je symbolizo áno bezmocnými občany, k e é nechal bez po- moci ak eří si s ěžují, ať už se jedná ocha aře posílající době konání pa y ládě pe ici axem, nebo os a os y či p imá o a Českých Budějo ic. „P o po- slance, k e é jsme olili, pa ně neexis ujeme,“ říká s a os ka Lipnice Vě a Jin- d o á.11 Vněk e ých případech a ikuluje zahanbení s á u poli ická opozice,  om o případě u o oli seh ála Občanská demok a ická aliance, jak nazna- čuje pádný i ulek „ODA: G oss by měl uh adi škody po echno pá y“.12 7 ČTK: Na echnopa y přijelo 5000 lidí, zd a o níci zasaho ali pě k á , ceskeno iny.cz, 30.7.2000. 8 Šíma, Radek: Policie zná o ganizá o y echno pá y Lipnici, Českobudějo ické lis y, 3.8.2000, s.1. 9 Ma cino á, I ana: Kdopak by se echna bál, Týden, 9.8.1999, s.56. 10 Vaněček, Ja osla : Techno pa y zaskočila úředníky, policis y icha aře, Slo o, 1.8.2000. s.3. 11 (ja , č k): S a os ka yz ala účas níky, aby dnes echno pa y ukončili, Zemské no iny, 2.8.2000, s.3. 12 ODA: G oss by měl uh adi škody po echno pá y, Českobudějo ické lis y, 2.8.2000, s.2. OPEN ACCESS 100 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 1/2018 Nejpozději od oku 2000 ak exis o al us álený „složený ob az“ echnaře, k e ý mé- dia ůzným způsobem e oko ala při cyklických mo álních panikách na přelomu če - ence as pna. Nebylo řeba ždy explici ně yjmeno á a šechny ysy oho o slože- ného ob azu, „ echnař“ a„Czech ek“ s oupil do imaginá na společnos i dos a ečně jasným způsobem, akže bez ohledu na o, jakými konk é ními ý azy byl e oko án, jeho ob az byl již předpřip a en. Ob az echnaře aCzech eku, složený zněkolika málo ysů, odpo ídá onomu „slo- ženému ob azu“, oněmž ho oří Cohen— snad jen sd ěma spo nými momen y. Jed- nak lze samozřejmě és spo , zda se jednalo oob az nepřá elský: jsou něm jis ě am- bi alence, momen y obhajoby a ole ance, pokusy ogene ační po ozumění apod. Jako celek ale popiso al echnopa y přinejlepším jako p oblém akon o e zi adále jako biza nos , pokud ne přímo jako ži elní poh omu. Zá o eň jsou op o i Cohenem y- mezeným popisům mods a ocke ů y o složky ob azu nepřá el spíše popisné ahod- no ící než ys ě lující, do jis é mí y ponechá ají subkul uře záhadnos , ba dokonce p á ě u nímají jako jeden zjejích důleži ých ysů. Můžeme aké říc , že zdalších aspek ů mo ální paniky jsou celkem nekon o- e zně pří omny pozo nos a ěka os . Pozo nos y áří spi álu zájmu, k e á je o - šem cyklická: dochází kní během lé a a z .„oku ko é sezony“, edy během poklesu množs í zp á , k e é by dokázaly zaplni p a idelné zp a odajské o má y. Czech ek je napja ě očeká án apos upně se izp á y, k e é by případě jiných akcí neměly zp a odajskou hodno u, s á ají případě é o pa y zp a odajsky hodno nými. To nás při ádí kd ěma dalším a ibu ům mo ální paniky, k e é jsou mnohem spo nější. P ní znich je nepřiměřenos . Jak jsme již iděli, pa ně nelze nají ob- jek i ní k i é ium p o o, jaká mí a mediální pozo nos i je přiměřená. Přes o lze ale idě , že souh a ůzných okolnos í, počínaje ela i ním nedos a kem zp á akonče „podi nos í“ účas níků ane egulé nos í jejich jednání, edla k omu, že akce zís- kala olik mediální pozo nos i, jakou by řada jiných ak i i způsobujících obdobné, nebo imnohem ě ší škody nemohla nikdy získa . Pozo nos upřenou na Czech ek lze označi za „ ymykající se šem p opo cím“, abychom zno u ci o ali Halla akol., o mulace ěch o p opo cí ale nemůže bý ěcí odbo ného posouzení, je ěcí hodno apoli ického spo u.13 D uhým p oblémem je konsenzus. Na jedné ú o ni jej jednoduše nemůžeme po- di : od začá ku je Czech ek předmě em deba mezi libe álním pe misi ním pří- s upem apožada kem dos i. V om o smyslu je konsenzus společnos i nedosaži- elným předpokladem (byl by jím os a ně i případě Cohenem pů odně zkoumaných subkul u šedesá ých le ech, byť odlišné míře, apa ně omu mode ních libe- álních společnos ech alespoň za ím nemůže bý jinak). Libe ální hlas zazní al ela- i ně silně, jak explici ně, ak implici ně— jeho předpokládaná síla se obje uje ijako ys ě lení, p oč s á nezasáhne ději. Ojeho síle s ědčí ob a , nebo spíše ozd ojení paniky po zásahu, ok e ém píší Kubo á (2015) iKolářo á (2008). Na o ině poli ic- kého či mo álního hodnocení maso é pa y můžeme ješ ě před zásahem iden i iko a 13 Diskuse o ěch o p opo cích byla isoučás í mediální deba y. Pozo nos ěno aná Czech- eku byla s o ná ána např.skonce y elkých ocko ých skupin P aze ajejich ob ěžu- jícími důsledky. OPEN ACCESS ONDřEj SLAčáLEK 107 ale aké změni cha ak e dané akce aspolup oduko a elkou čás jejích nega i - ních e ek ů. Mediální pok y í Czech eku bylo jis ě plné ambi alencí, napě í, ozpo ů amohlo se případě policejního zák oku ob á i i mo ální paniku, k e á byla za- měřena p o i ak é ům ep ese a zala subkul u u čás ečně apodmíněně och anu. V om o smyslu s o nání sminulým ežimem nejen pokulhá á, ale op a du spíše íc za emňuje, než odhaluje. Op ikou koncep u mo ální paniky ale zá o eň idíme, že imasi ní mediální pok y í libe ální demok acii působí ep esi ně: dis ibuuje do celé společnos i s e eo ypizující azá o eň in enzi ní ob az subkul u y, při ahuje kakcím subkul u y pozo nos , mění jejich cha ak e , skladbu účas níků idynamiku z ahu sokolím, zesiluje pop á ku po ep esi ním řešení apod. P oměna Czech eku akci p o desí ky isíc lidí je nemysli elná bez zp os ředkující ole mediálního pok y í. Na diskusi pojmů „Západ“ a„my“ deba ě oCzech eku a Kubo ou ekons uo- aném disku zu ounde g oundu za minulého ežimu jsem se pokusil p ak icky de- mons o a , že uněk e ých opů s á něsocialis ického alibe álnědemok a ického disku zu unguje jako ces a kpoznání jejich ideologických, mocenských apo enci- álně ep esi ních aspek ů spíše pohled na sou isející aněkdy zájemně o li něné ozdíly než snaha ojejich syme izaci. Diskuse mimo jiné směřo ala k omu, že „objek i i a“ není „pláš íkem“, k e ým současní no ináři zak ý ají s ou neobjek i - nos apodpo u ep esi ního přís upu (jak by se zdálo zpopisu Kubo é). Není ale ani nes annou hodno ou, jejíž „solidní mí u“ můžeme no inářům zk á ka přiřknou , pods a ě na základě mo álního posouzení (jak a gumen uje Adam). Je klíčo ou komponen ou současné mediální ideologie a ep esi ní účinky medializace se nedějí jí na zdo y či sk y é za ní jako za cynicky nasazenou maskou, ale na zdo y omu, že je sebepoje í médií ajejich ů ců akřka šudypří omná. Rep esi ní mediální pok y í se libe ální demok acii neodeh á á ani zdaleka olik explici ní nebo iim- plici ní dis ibucí „my“ a„oni“ jedno li ým skupinám, ale mnohem íce jazyce ěcného popisu, u ádění ak ů ačísel aci o ání au o i a i ních hlasů aoči ých s ě- dec í. Ani yuži í ěch o, mohli bychom říc , „ echnologií objek i i y“ nečiní zp a- odajs í imunním před ideologií, iony mohou bý a aké byly nás oji p o účinné šíření jedno li ých komponen edukujícího, s e eo ypizujícího ak ep esi směřu- jícího „složeného ob azu“. LITERATURA: Adam, R. (2016). Kmediálnímu ob azu CzechTeku (Polemika se s udií Ka eřiny Kubo é), S udie zapliko ané ling is iky / S udies in Applied Linguis ics, 7(1), 131–136. Ba ša, P. (2009). Ú od. Pě dilema společenské ědy“, in: Ba ša P., V.Beneš e al., Dialog eo ií. Filozo ická dilema a ýzkumu meziná odních z ahů (s.13–29). P aha: SLON. Becke , H.S. (1963). Ou side s. S udies in he sociology o de iance. New Yo k, NY: F ee P ess. B ubake , R., & Coope , F. (2000). Beyond „Iden i y“. Theo y and Socie y, 29(1), 1–47. Buden, B. (2013). Konec pos komunismu. Od společnos i bez naděje knaději bez společnos i. P aha: Rybka. Cohen, S. (1972). Folk De il and Mo al Panic, Folk De ils and Mo al Panics. The C ea ion o he Mods and Rocke s, London: Rou ledge. Fidelius, P. (2014). Slepá ulička analogizo ání, Komunis ická řeč podání d ou his o iků, Dějiny asoučasnos , 9/2014, 41–44. OPEN ACCESS Ten o ex znikl za podpo y g an u GA Č R č . 14-19324S Zd oje a podoby poli izace subkul u pos socialismu.